Program sympozia

Program sympozia
8.00
9.00
9.30
12
2. HEMOFILICKÝ DEN | Praha 2007
9.00 Registrace
9.30 Gringeri
Bleeding management in inhibitor patients
10.00 Kenet
Single dose therapy of hemophilia patients with inhibitors
10.00
10.15 Smejkal
Zkušenosti s vysokou dávkou rekombinantního faktoru VIIa
(NovoSeven®) v terapii krvácení hemofiliků s inhibitorem
10.15
10.30 Penka
Zvláště náročná péče u pacientů s hemofilií
10.30
10.45 Švorcová
Získaný inhibitor FVIII
10.45
11.00 Přestávka
11.00
11.30 Gringeri
„VWF/FVIII concentrates in high risk immunotolerance: the
RESIST study.“
11.30
11.45 Bátorová
Prophylaxis in the treatment of hemophilia in Slovakia
11.45
12.00 Pavliková
Pohled VZP ČR na problematiku léčby hemofilie, náklady
na ni a ekonomičnost léčby ve vztahu k využití dostupných
přípravků
12.00
12.15 Vondryska
Činnost ČSH
12.15
12.30 Dolejš
Představení knihy a DVD „Život s hemofilií“
12.30
13.30 Krátká diskuse s Mgr. Cikrtem, mluvčím MZ + oběd
13.30
14.00 Rocino
Recombinant products: advance in hemophilia therapy
14.00
14.15 Komrska
Používání rekombinantních přípravků v léčbě hemofilie, ano
či ne?
14.15
14.30 Blažek
Naše zkušenosti s podáváním rekombinantního faktoru VIII.
14.30
14.45 Přestávka
14.45
15.15 Morfini
NovoSeven® use in patients with inhibitors undergoing physiotherapy and rehabilitation excercises
15.15
15.30 Kubeš
Možnosti sportovních aktivit u hemofiliků.
15.30
15.45 Mašek
RTG a MR zobrazení hemofilických artropatií a jejich senzitivita
k časným kloubním změnám
15.45
16.00 Ukončení
2. HEMOFILICKÝ DEN | Praha 2007
1
Single dose treatment of hemophilia patients
with inhibitors
Kenet G
The Israeli National Haemophilia Centre, Chaim Sheba Medical Centre, Tel-Hashomer,
Israel
Recombinant activated factor VII (rFVIIa; NovoSeven®, Novo Nordisk A/S, Denmark) is well
established as an effective haemostatic agent for the management and prophylaxis of haemorrhage in haemophilia patients with inhibitors. Treatment schedules usually involved multiple
bolus doses of 90–120 µg/kg administered every 2–3 hours, but recent evidence suggests
that the use of higher single doses might be justified. Two randomised controlled trials1,2 have
demonstrated that single 270 µg/kg bolus doses are safe and have efficacy comparable to
the standard 90 µg/kg ×3 regimen (although objectively measured success rates were much
lower than previously reported), when used for home treatment of haemarthroses in haemophilia patients with inhibitors. The results of these studies are supported by data from the
Hemophilia and Thrombosis Research Society3 and by a small open pilot study carried out by
Kenet and colleagues4, all of be presented here and discussed.
Single-dose regimens may be especially attractive for the treatment of paediatric patients
and are more convenient for all patients with poor venous access. In future, individually tailored single-dose therapies might be beneficial for most inhibitor patients, although careful monitoring of such patients is advised. Further research should contribute towards greater efficacy of treatment through dose optimisation of rFVIIa in haemophilia patients with inhibitors.
Za faktický obsah, správnost údajů a zvolenou formulaci
jednotlivých textů odpovídají jejich autoři.
POZNÁMKY:
References
1
Kavakli K, et al. Thromb Haemost 2006;95:600–5.
Santagostino E, et al. J Thromb Haemost 2006;4:367–73.
3
Parameswaran R, et al. Haemophilia 2005;11:100–6.
4
Kenet G, et al. J Thromb Haemost 2003; 1 (3); 450- 455
2
2
2. HEMOFILICKÝ DEN | Praha 2007
2. HEMOFILICKÝ DEN | Praha 2007
11
RTG a MR zobrazení hemofilických artropatií
a jejich senzitivita k èasným kloubním zmìnám
Mašek M.1, Horák M.1, Kubeš R.2, Vorlová Z.3, Kašpar M.1
Radiologická klinika FN Bulovka a I. LF UK
2
Ortopedická klinika FN Bulovka a I. LF UK a IPVZ
3
ÚHKT a IPVZ Praha
Zkušenosti s vysokou dávkou
rekombinantního faktoru VIIa (NovoSeven®)
v terapii krvácení hemofilikù s inhibitorem
1
V rámci výzkumného záměru 2384101 vyšetřujeme pacienty s hemofilií magnetickou resonancí a klasickým rentgenovým vyšetřením. Vyšetřováním na magnetické resonanci se
pokoušíme se stanovit možnou korelaci s počtem zakrvácení do kloubů a stupněm degenerativního postižení kloubů, zjišťujeme, zda pacienti s aurou skutečně do kloubů akutně krvácí.
Komplexní vyšetření nosných kloubů (ramena, lokty, kyčle, kolena a hlezna) provádíme RTG
vyšetřením, posuzujeme tak stupeň postižení jednotlivých kloubů u populace hemofiliků. Postižení kloubů hodnotíme třináctistupňovou stupnicí na RTG dle Pettersona, na magnetické
resonanci dle Dobona. U kloubů vyšetřených oběma modalitami můžeme porovnat senzitivitu
obou metod k počínajícím artrotickým změnám. V důsledku možnosti zobrazení měkkých
částí kloubu (chrupavka, synovie) a zejména pak degradačních produktů hemoglobinu na
magnetické resonanci nám tato vyšetřovací modalita umožňuje zobrazit již diskrétní kloubní
postižení i při negativním výsledku RTG vyšetření. Její senzitivita k zachycení časných degenerativních kloubních změn je výrazně tak vyšší, než u RTG vyšetření.
10
2. HEMOFILICKÝ DEN | Praha 2007
Smejkal P.1, Komrska V.2, Mužik J.3, Matýšková M.1, Penka M.1
Oddělení klinické hematologie, FN Brno
2
Klinika dětské hematologie a onkologie FN v Motole, Praha
3
Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita, Brno
1
Úvod: Léčba krvácení u hemofiliků s inhibitorem je velmi náročná: jednak finančně, jednak nemožností dosáhnout generace trombinu ve fyziologickém množství.
Cíl: Zhodnotit léčbu krvácení u pacientů s hemofilií a inhibitorem FVIII nebo FIX, kteří
nereagovali dostatečně uspokojivě na léčbu konvenčními dávkami NovoSeven®.
Soubor pacientů a metody: Analyzovali jsme terapii krvácivých epizod u dvou pacientů,
u kterých při léčbě jednotlivých krvácivých epizod zvyklými dávkami NovoSeven® (většinou
kolem 100 µg/kg á 3 hod.) nedocházelo k dostatečně rychlé zástavě krvácení, jeden pacient
proto odmítal opakované aplikace NovoSeven®, u druhého byl problém s recidivami krvácení
do stejného místa do 48 hodin od ukončení léčby krvácení. Nezávisle na sobě jsme v roce
2005 došli u jednoho pacienta ve FN Motol a jednoho ve FN Brno k rozhodnutí začít krvácení
léčit první dávkou rFVIIa kolem 200 µg/kg a v případě potřeby i dalšími dávkami NovoSeven®.
Pacient č. 1 (FN Motol): *1988, lehká hemofile B, 1992 zjištěn inhibitor FIX 13,6 BU, maximální
peak inhibitoru FIX byl 83 BU, dál léčen on demand preparátem FEIBA®, od roku 2000 jednotlivá krvácení léčena NovoSeven® v dávkách kolem 100 µg/kg á 2-4 hod. s nutností aplikace minimálně tří dávek, což neúměrně prodlužovalo pobyt pacienta na ambulanci, protože
pacienta nebylo možno převést na domácí terapii. Z toho důvodu v období 4/2005 – 9/2006
byly krvácivé epizody, mimo závažná krvácení, léčeny první dávkou NovoSeven® kolem
200 µg/kg, která byla většinou i dávkou jedinou. Pacient č. 2 (FN Brno): *1975, těžká hemofilie A, 1991 zjištěn inhibitor FVIII, maximální dokumentovaný peak inhibitoru FVIII byl 96 BU.
Do roku 2000 léčen on demand preparátem FEIBA®, 2000 - 2001 NovoSeven®, dál pak střídavě oběma preparáty, od 4/2006 pak pouze NovoSeven®. Při použití dávkování NovoSeven®
81 – 124 µg/kg á 2 – 3 hod. bylo nutné většinou aplikovat 3 – 4 dávky a 5 x (10,6 %) došlo
k recidivě krvácení, jehož léčba byla finančně náročná. Od listopadu 2005 je proto léčen při
krvácení do kloubu první dávkou NovoSeven® kolem 200 µg/kg, ovšem s nutností v léčbě
většinou pokračovat i dalšími, již konvenčními dávkami kolem 100 µg/kg.
Výsledky: Pacient č. 1: Vysokou dávkou NovoSeven® bylo ošetřeno 40 krvácení, z toho 38 do kloubu a 2 do svalu. Průměr první aplikované dávky NovoSeven® byl 192,9 µg/kg
(150 – 205 µg/kg), medián 205 µg/kg. Krvácení bylo ve 37 případech zastaveno touto jedinou
dávkou NovoSeven®. Pouze 3x (7,5 %) bylo nutno pro recidivu krvácení do téhož kloubu
podat i druhou dávku NovoSeven®: 1x druhý den a 2x třetí den od aplikace dávky první, která
byla v těchto případech vždy 205 µg/kg. Po podání druhé, stejné dávky NovoSeven®, došlo
vždy k definitivní zástavě krvácení.
2. HEMOFILICKÝ DEN | Praha 2007
3
Pacient č. 2: Podrobněji jsme zhodnotili poměrně homogenní skupinu spontánně vzniklých krvácení do kloubů. Ve skupině A bylo 15 krvácivých epizod ošetřeno NovoSeven®
v dávkách 81 – 105 µg/kg á 2 – 3 hod., ve skupině B bylo 32 krvácení léčeno první dávkou
NovoSeven® 105 – 154 µg/kg a následně dávkami 90 – 123 µg/kg á 2 – 3 hod., ve skupině C
byla u 42 krvácení aplikována první dávka v rozsahu 182 – 218 µg/kg a další dávky v rozmezí
90 – 123 µg/kg á 2 – 3 hod. Průměr (medián) NovoSeven® použitého k léčbě jedné krvácivé
epizody byl ve skupině A 328 µg/kg (336 µg/kg), ve skupině B 374 µg/kg (365 µg/kg) a ve
skupině C 366 µg/kg (405 µg/kg). Průměrný počet dávek použitých k léčbě jednoho krvácení
byl 3,9 / 3,2 / 2,5. K recidivě krvácení do téhož místa do 48 hod. od ukončení aplikace NovoSeven® došlo ve skupině A 1x (7 %), ve skupině B 4x (12,5 %) a ve skupině C 1x (2,4 %).
Závěr: V případě léčby nekomplikovaných krvácení do kloubů se v uvedených případech
ukázalo jako racionální navýšení první dávky NovoSeven® na přibližně 200 µg/kg. U prvního
pacienta tak bylo dosaženo redukce spotřeby NovoSeven® z původních přibližně 300 µg/kg
na epizodu na 208 µg/kg včetně léčby 3 recidiv krvácení a u druhého pacienta v průměru nedošlo k nárůstu spotřeby NovoSeven® na jednotlivou krvácivou epizodu při srovnání s použitím první dávky 105 – 154 µg/kg. Dosáhli jsme však výrazného snížení počtu recidiv krvácení
ze 12,5 % na 2,4 % a tím také finanční úspory oproti nákladům vynaloženým na jejich terapii.
4
2. HEMOFILICKÝ DEN | Praha 2007
Hemofilie a sport
MUDr. Radovan Kubeš
Ortopedická klinika IPVZ a 1. LF UK
FN Bulovka
Přednosta: prof. MUDr. P. Dungl, DrSc
Autor ve své přednášce podává určité vodítko pro výběr vhodné sportovní aktivity i pro takto
postižené pacienty, neboť sportování má rozhodně pozitivní působení na fyzický i celkový
rozvoj osobnosti a ve svém konečném důsledku i vede ke snížení četnosti krvácení. Přínos
sportovních aktivity je v každém věku, pro získání tělesné kondice jsou obecně vhodnější protahovací cviky než posilovací. Dále jsou jednotlivé sporty rozděleny dle rizikovosti na bezpečné (např. chůze, plavání, golf), lehce rizikové (např. cyklistika, kondiční posilování), středně
rizikové (např. aerobik, běh, tenis a stolní tenis, běžky a ski-alpinismus), značně rizikové
(např. lyžování, bruslení, míčové sporty) a nebezpečné (např. box, rugby, hokej). Vzhledem
k tomu, že sport by měl přinášet především radost a potěšení, tak není vhodné jej zakazovat,
ale spíše individuálně usměrňovat.
2. HEMOFILICKÝ DEN | Praha 2007
9
Naše zkušenosti s podáním
rekombinantního faktoru VIII
Blažek B.
Klinika dětského lékařství FN Ostrava
Léčebné možnosti pacientů s hemofilií souvisely donedávna zejména s dostupností plazmatických koncentrátů koagulačních faktorů. S jejich širokým používáním se však objevila také
rizika této léčby, mezi která patří například infekční onemocnění. Jde především o syndrom
získané imunodeficience, variantní Creutzfeldt – Jacobovu chorobu a hepatitidu B a C. Protože ne vždy lze zcela vyloučit možnost přenosu těchto, případně dalších – dosud neznámých
– onemocnění plazmatickými produkty, je třeba hledat jiné léčebné možnosti. Jednu z těchto
cest představuje vývoj rekombinantních preparátů faktorů VIII a IX.
V České republice je rekombinantní Factor VIII ADVATE® dostupný od roku 2005. V souladu se stanoviskem Pracovní skupiny pro dětskou hematologii České republiky jsme začali
tento preparát používat – až na výjimky - u nově diagnostikovaných dětských pacientů, kteří
dosud nebyli léčeni přípravky z krve či krevní plazmy.
Od 3. 6. 2005 do 26. 9 .2007 jsme podali rekombinantní Factor VIII ADVATE® celkem
9 dětským pacientům ve věku od novorozeneckého období do 16 let věku. Hladina F VIII se
u nich pohybovala od 0,5 do 14 %. Dva pacienti byli na pravidelném profylaktickém režimu,
u ostatních byl lék aplikován dle potřeby, tedy při krvácení nebo plánovaně před invazivními
výkony. Z indikací převažovala krvácení do měkkých tkání na hlavě a na hýždích po drobných pádech, poranění v dutině ústní, případně preventivní podávání před menšími výkony.
Vzhledem k převažujícímu nízkému věku dětí bylo méně častou indikací krvácení do kloubů.
Mezi závažnější epizody patřilo například krvácení do nadledvin či méně rozsáhlé intrakraniální krvácení – obojí v časném novorozeneckém období. Celkový počet aplikací za uvedené
období dosáhl asi 380.
Při podání ADVATE® jsme zaznamenali výborný klinický efekt i dobrou snášenlivost
u naprosté většiny pacientů. Inhibitor F VIII, který se objevil u jednoho z pacientů, dosahoval
nízkého titru a podařilo se ho eliminovat navozením imunotolerance.
Předpokládáme, že rekombinantní přípravek ADVATE® se postupně stane dostupným
a bezpečným prostředkem jak k léčbě posttraumatického krvácení, tak k zajištění plánovaných chirurgických výkonů také pro další skupiny pacientů s hemofilií v České republice.
8
2. HEMOFILICKÝ DEN | Praha 2007
Sledování pacientù s inhibitorem proti faktoru VIII
v rámci registraèní databáze HemIS
(Hemofilie-Informaèní Systém)
Penka M., Dušek L., Blatný J., Mužík J., Smejkal P., Komrska V., Salaj P., Klimeš D.,
Šnábl I., Matýšková M., Pták J., Zdráhalová K., Zapletal O., Černá Z., Křížek M.,
Hrachovinová I., Ptoszková H., Blažek B., Krčová V., Buliková A.
Hemofilický informační systém (HemIS) je klinickým registrem zaměřeným na střádání a možnost hodnocení dat dospělých i dětských pacientů s hemofilií. Prvotním cílem projektu bylo hodnocení vývoje stavu a výsledků léčby u pacientů s inhibitorem proti faktorům VIII nebo IX.
Systém projektu HemIS má tři základní typy výstupů:
a) on-line databázi se základními klinickými údaji pacientů a údaji o krvácivých epizodách,
b) vlastní klinická data a přehledy o výsledcích léčby a
c) expertní systém pro základní analýzu a poskytování dat pro klinické hodnocení.
Registr HemIS umožnil kromě sběru dat o pacientech s inhibitorem též vedení běžných
registračních přehledů o dospělých a dětských pacientech s hemofilií typu A nebo B.
Celkem bylo získáno 187 záznamů od dospělých pacientů (89 % typu A a 11 % typu B)
a dále 129 záznamů od dětských pacientů. Dětská část registru aspiruje na kompletní registr pacientů pro celou ČR a v tomto smyslu je pro období 2005 – 2007 podpořena grantem
z Národního programu kontroly kvality ve zdravotnictví MZ ČR. Vybudování registru HemIS je
zajištěno výzkumným grantem MU v Brně a podporováno společností Novo Nordisk.
U nemocných s inhibitorem byla od zahájení projektu v roce 2003 v rámci HemIS I získána úplná klinická data od 29 pacientů (průměrný věk 16 let v rozmezí 3 – 53 let, medián
13 let). Z těchto pacientů trpí 92 % hemofilií typu A, většinou těžkou formou (72 %). „High
responder“ skupinu tvoří 43 % těchto pacientů. Průměrná četnost krvácivých epizod ročně je
12 (rozmezí 1 – 28). Průběžné sledování umožnily podrobné záznamy 360 krvácivých epizod.
Celkově 35 % krvácivých epizod bylo posttraumatických, 51 % spontánních, 59 % epizod bylo
lehkých a 35 % středně těžkých. U 40 % pacientů s inhibitorem byla doba krvácení 9 – 24 hodin v závislosti na tíži hemofilie. Krvácení do kloubů činilo 45 % do svalu 20 % a do podkoží
15 %. U 8 % krvácivých epizod nastaly recidiva krvácení, která ve 24 % trvala 24 hodin
a v 38 % trval 48 hodin. Příčina recidivujícího krvácení byla ve 23 % spatřována v pozdním nasazení léčby a v 15 % dávána do souvislosti s rozsahem a intenzitou krvácení. Celkem 63 %
pacientů je v režimu domácí léčby (z nich 73 % s těžkou hemofilií). Ve 38 % případů krvácení
byl k léčbě použit preparát NovoSeven, v 29 % Immunate, v 17 % FEIBA a v 16 % Fanhdi.
Předložená data poskytují podrobnou analýzu, která slouží k vypracování dlouhodobého
plánu péče o pacienty daných center, soustřeďuje se na nejvýznamnější problémy a racionalizuje směry alšího zdokonalování péče, jako je např. zavedení preventivních programů,
zajištění optimálních postupů a jejich průběžné zdokonalování.
2. HEMOFILICKÝ DEN | Praha 2007
5
Získaný inhibitor FVIII- klinické zkušenosti
u 9 pacientù ÚHKT
Švorcová Viera MUDr.
Ústav hematologie a krevní transfuze, Praha
Získaný inhibitor FVIII je vzácný krvácivý stav (incidence 1,5/1000000/rok), způsobený tvorbou protilátek proti FVIII s následným poklesem jeho funkční aktivity. V literatuře je udávána
mortalita 22%.
Neexistuje predilekční lokalizace ani typ krvácení provázející tento stav. Riziko spontánního krvácení nekoreluje s hladinou inhibitoru FVIII.
Obtížnost diagnostiky a terapie získaného inhibitoru FVIII dokumentujeme na souboru
9 pacientů, léčených a dispenzarizovaných v ÚHKT v letech 2002 – 2007.
Charakteristika souboru: 3 muži a 6 žen, věkové rozmezí 23 – 81 let, medián 56 let.
U 5 pacientů lze přítomnost inhibitoru FVIII dát do souvislosti se systémovým autoimunitním
onemocněním (2x RS, 1x SLE, 1x RA, 1x psoriasis vulgaris), u jedné pacientky byl inhibitor
FVIII diagnostikován zároveň s NHL, u dalšího pacienta je jeho výskyt spojen s intersticiální
pneumonitis po léčbě amiodaronem. U dvou pacientů se jedná o idiopatickou formu bez
známé primární příčiny.
U všech pacientů byla po stanovení diagnózy zahájena imunosupresivní terapie kortikoidy, u 8 z 9 pacientů v kombinaci s cyklofosfamidem, který by u 6 pacientů nahrazen
cyklosporinem A, z důvodu nedostatečné účinnosti nebo závažných nežádoucích účinků.
U 4 pacientů byly v terapii použity intravenózní imunoglobuliny, 2 pacienti byli léčeni rituximabem. Krvácivé epizody byly u 5 pacientů řešeny podáním preparátů s by-passovou aktivitou,
u jedné pacientky byla indikována lokální hemostatická terapie.
Po 3 – 16 týdnech léčby (medián 10,5 týdne) bylo u všech pacientů dosaženo remise,
charakterizované vymizením krvácivých projevů, normalizací APTT a hladiny FVIII. U 3 z 9 pacientů došlo ve sledovaném období k relapsu- ve dvou případech zachycenému již ve stadiu
laboratorních změn (pokles FVIII a prodloužení APTT) bez klinické symptomatologie. U třetí
pacientky, obtížně spolupracující pro imobilitu, byl relaps zjištěn až při výsevu subkutánních
hematomů.
Během sledovaného období nedošlo v našem souboru k žádnému úmrtí, všichni pacienti
jsou v současné době v kompletní nebo parciální remisi.
Inhibitor FVIII je život ohrožující stav, při včasné diagnostice a správné terapii lze výrazně
snížit mortalitu a morbiditu.
Používání rekombinantních pøípravkù
v léèbì hemofilie, ano èi ne?
Komrska V.1, Blažek B.2, Zapletal O.3, Pospíšilová D.4
Klinika dětské hematologie a onkologie FN Motol, Praha,
2
Dětská klinika FN Ostrava,
3
Oddělení klinické hematologie FN Brno – Bohunice,
4
Dětská klinika FN Olomouc
1
Od konce 80. let minulého století jsou v praxi používány v léčbě hemofilie rekombinantní
preparáty FVIII (rFVIII) a zhruba od konce 90. let i FIX (rFIX). K jejich největším přednostem
patří dnes již prakticky absolutní mikrobiologická bezpečnost (preparáty 3. generace – rFVIII
[Advate, Baxter] a rFIX [BeneFIX, Wyeth]). Výrobci tak reagovali na rozšíření infekce HIV
a HCV protivirově neošetřenými preparáty před r.1985, zejména v západní Evropě a USA.
I když je současná míra bezpečnosti z plasmy vyráběných preparátů FVIII (pdFVIII) a IX
(pdFIX) vysoká, není absolutní. Hypotetické riziko přenosu infekce představují priony (CJD,
vCJD), některé exotické viry (circoviry [SENV], West Nile virus, Ebola virus, SARS či virus
ptačí chřipky) a dosud neznámá onemocnění. K nevýhodám rekombinantních preparátů
patří zejména vysoká cena (2 – 3x vyšší než pd) a stále široce diskutovaná suspektní vyšší
imunogenicita, která může vést ke vzniku inhibitoru. Přes uvedené výhrady se počet pacientů
(zejména dětí) léčených rekombinantními preparáty ve vyspělých zemích neustále zvyšuje
(v některých zemích až 100 %), zejména pro jejich mikrobiologickou bezpečnost. Situace
v ČR není zatím dobrá, léčba rekombinantními preparáty není, zejména z ekonomických důvodů, plně akceptována odbornými společnostmi, ani zdrav. pojišťovnami. Pracovní skupina
pro dětskou hematologii (PSDH) při ČHS usiluje o zavedení léčby rekombinantními preparáty
alespoň u dosud neléčených dětí (novorozenců) s těžkou formou hemofilie, které se ročně
v ČR narodí cca 3 – 4, a v několika dalších zřídka se vyskytujících indikacích. Díky pochopení
farmaceutických firem, které rabatují cenu rFVIII, je v ČR t. č. léčeno tímto preparátem prvních
11 dětí. Další 4 pacienti jsou léčeni tímto způsobem v rámci farmakologické studie. Délka sledování všech uvedených pacientů činí v průměru 14 měsíců a inhibitor byl dosud zjištěn jen
u jednoho z nich (7 %). Žádné jiné komplikace nebyly zatím pozorovány. Přednáška rozebírá
tuto problematiku podrobněji z odborného i ekonomického hlediska a snaží se najít odpověď
na otázku, zda bude zavedení léčby rekombinantními preparáty v širším měřítku pro naše
pacienty přínosem či ne.
Přednáška byla vytvořena s podporou grantu VZ FNM, MZO 000 64203.
6
2. HEMOFILICKÝ DEN | Praha 2007
2. HEMOFILICKÝ DEN | Praha 2007
7