Začínáme spolu - Albrechtova střední škola, Český Těšín

Komentáře

Transkript

Začínáme spolu - Albrechtova střední škola, Český Těšín
„Začínáme spolu“
Dotační program Podpora aktivit v oblasti prevence rizikového
chování dětí a mládeže
(financován z rozpočtu Moravskoslezského kraje)
Adaptační dny
Besedy
Exkluzivní turné EXIT tour
Kroužky odborných dovedností
Červen 2013
Smysl adaptačních kurzů
Adaptace studenta na novou školu a především nové spolužáky je komplexní
proces, který ovlivňuje řada faktorů. Především je to individualita studenta (vlastní
motivace, rodinné prostředí, kultura i širší sociální kontext), dále pak škola samotná
(a to nároky školy a školní prostředí, které utvářejí pedagogové a spolužáci).
Uspořádat adaptační kurz jako metodu stmelení nového školního kolektivu je tím
nejefektivnějším způsobem, jak dosáhnout cíle. Cílem seznamovacího kurzu tedy není
jen seznámení se ve smyslu naučení se jmen, ale především jde o rozvoj kompetencí,
které napomáhají studentům vytvořit si dobré vzájemné vztahy. Adaptační kurz
navozuje a zlepšuje mezilidské vztahy a velice dobře působí na adaptaci v novém
prostředí. Frekventanty kurzu přesvědčí výsledky herních aktivit o tom, že dokáží
společně fungovat i řešit různé problémy. Vytržením z běžného školního prostředí se
stávají společné prožitky intenzivnější, v nezvyklých situacích se tak prohlubují nově
vzniklé vztahy.
Krátkodobým cílem adaptačního kurzu je navození pozitivního sociálního klimatu
třídy, posílení pocitu odpovědnosti studentů vůči vlastní osobě, profesní i osobní
budoucnosti i vůči kolektivu třídy, sžití se s kolektivem i způsobem práce na SŠ a další.
Dlouhodobým cílem je snížení počtu případů předčasných odchodů ze vzdělávání na
minimum.
Adaptační kurzy se zaměřují především na rozvoj těchto kompetencí:
- komunikace
- spolupráce
- tolerance a vzájemná ohleduplnost
- identita a soudržnost skupiny
K PROGRAMU VE ZKRATCE
Aktivity v kurzu by měly sledovat určitý vývoj.
- Začínáme prostým seznamováním prostřednictvím různých herních technik, které
usnadňují zapamatování jmen,
- pak přecházíme k rozličným aktivitám a úkolům vyžadujícím hlubší komunikaci
a kooperaci.
Náročnost aktivit je potřebné střídat (aktivity pohybové, více kreativní, více sedavé,
diskusní, živé, některé zábavné a některé s větší hloubkou).
VÝHODY PRO STUDENTY
Jedná se o kurz pro studenty, takže je důležité, aby je program bavil a byl
uzpůsoben různým aktivitám a potřebám studentů. Současně by měly aktivity
podporovat komunikaci a spolupráci, do které se studenti aktivně zapojují. Výsledkem je
pak skupinový zážitek, který je pro budování identity skupiny nejdůležitější. Nosnou
částí kurzů je pak zpracování aktivit a následná reflexe. V průběhu aktivity si ani
studenti sami neuvědomují, jak jim hodně pomohlo, že se nejprve domluvili, než se dali
do práce, a pak začali vnímat názory jiných. To jim pak zpřístupní již vzpomínaná
reflexe, ve které společně probírají, co se dělo ve skupině a jaké měli pocity.
NEVÝHODY
Důvodem, proč mnohé školy pro své žáky tyto kurzy neorganizují, může být jejich
finanční náročnost, pokud jsou organizovány jako pobytové. Navíc se jich zpravidla
nemohou zúčastnit sociálně znevýhodnění žáci, kteří jsou předčasnými odchody ze
vzdělávání ohroženi nejvíce.
Pro udržení efektu adaptačního kurzu je zcela potřebné navázat na obdobné
aktivity i v průběhu roku. Samotný adaptační kurz uspořádaný na začátku studia
nezajistí bezproblémové fungování skupiny na dlouhou dobu.
Adaptační dny
Dne 5.–11. 9. 2012 se žáci naší školy
zúčastnili adaptačního pobytu na horské chatě
Javorový v Oldřichovicích u Třince.
Pobyt byl
dvoudenní (1 noc). Pobyt s polopenzí byl hrazen
z projektu Moravskoslezského kraje „Začínáme
spolu“.
Žáci si hradili pouze dopravu z Českého Těšína do Oldřichovic a zpět, což činilo
okolo 80,- Kč. V polopenzi je zahrnuta večeře prvního dne a snídaně dne druhého.
Odjezd byl naplánován na 8:19 hod. z Českého Těšína, návrat následující den, kolem
14 hodiny do Českého Těšína.
Program adaptačního dne byl zajištěn ve spolupráci s Centrem nové naděje ve
Frýdku-Místku, který se již dlouhá léta zabývá organizací a zprostředkováním
adaptačních dnů, zážitkových programů pro školy, vzděláváním pedagogů a dalšími
aktivitami.
Co s sebou?
-
příruční zavazadlo – nejlépe
batoh (pošlapeme kousek do kopce,
s kufrem to asi nepůjde)
-
občanský průkaz, kartičku
zdravotní pojišťovny
-
osobní a toaletní potřeby (osobní věci dle počasí,
pláštěnku/nepromokavou bundu)
-
tekutiny 1,5 l + svačinku (ovoce, sladkosti,…), párek na opékání +
chléb baterku, tužku, sešit, přezůvky
Rozpis tříd
5. 9.–6. 9. 2012
KČ1. B -
třídní učitel
Ing. Radomír Holý
HT 1. B -
třídní učitelka
Bc. Pavlína Fuksová
6. 9.–7. 9. 2012
10. 9.–11. 9. 2012
výchovná poradkyně
Mgr. Kamila Foltynová
školní psycholožka
Mgr. Jana Vrzgulová
PG 1. - třídní učitelka
Mariola Kukuczková
HT 1. A - třídní učitelka
Mgr. Věra Hošková
výchovná poradkyně
RNDr. Alena Recmanová
školní psycholožka
Mgr. Jana Vrzgulová
AC 1. - třídní učitelka
Mgr. Kamila Foltynová
KČ 1. A - třídní učitelka
Mgr. Jana Kozielová
metodička prevence
Mgr. Michaela Mohylová
výchovná poradkyně
Mgr. Kamila Foltynová
školní psycholožka
Mgr. Jana Vrzgulová
Program:
1. den
-
sraz na vlakovém nádraží v Českém Těšíně v 7.45 hod
-
hromadný odjezd z Českého Těšína do Třince v 8.19 hod
-
přestup na autobus Tyra-hájenka, odjezd v 8.40 hod
-
výšlap na horskou chatu Javorový
-
ubytování + oběd (vlastní), odpolední klid
-
13:30–17:30 -
adaptační program Centra nové naděje
-
18:00
večeře
-
19:00-21:00 -
program u ohně (opékání párků….), hry
-
22:00
večerka
-
-
2. den
-
7:30 -
rozcvička
-
8:00 -
snídaně, balení
-
od 9:00
dopolední program, interakční hry
-
12:45 -
odjezd
Turistickou chatu Javorový nalezneme na vrcholu Malý Javorový (947 m) na
severovýchodním hřebeni vrcholu Javorový (1 032 m). Turistická chata Javorový,
která byla postavena již v roce 1895 a patří tak k beskydským pamětnicím, leží
v lyžařském
středisku
Javorový
vrch.
Spolu
s
Lyžařskou
chatou
slouží
k individuální rekreaci, ale také lyžařským kurzům a školním výletům. V blízkosti
turistické chaty nalezneme stanici horské služby, v těsné blízkosti chaty pak
retranslační stanici.
U chaty končí jeden z lyžařských vleků lyžařského střediska Javorový vrch.
V přízemí turistické chaty je umístěna stylová restaurace s velkými okny, přes která
můžeme za pěkného počasí obdivovat blízké Slezské Beskydy a nebo vzdálenější
Oravské Beskydy, Malou Fatru, ale i Roháče a Vysoké Tatry.
K chatě Javorový se dostaneme po zelené turistické značce z Oldřichovic.
Nejsnadnější přístup sem je s pomocí sedačkové lanovky na Malý Javorový, od
horní stanice je to k chatě slabých 10 minut chůze.
Lanovka je v provozu sezónně, denně od 8.00 do 16.00. K chatě je možný
příjezd i osobním automobilem. Kousek pod chatou se nachází významná
křižovatka turistických cest, ze které se můžeme vydat například na Ropici
(1 083 m, 9 km), ke Kolářově chatě na Slavíči (13 km), na Ostrý a na řadu dalších
vrcholů a míst v Beskydech.
V horském středisku Javorový
vrch
se
nachází
turistická
chata
a lyžařská chata, které dohromady
poskytují 95 lůžek ve 2-8 lůžkových
pokojích (společné sociální zařízení).
Chaty se nacházejí v bezprostřední
blízkosti vleků.
V turistické chatě se nachází útulná restaurace. Chaty jsou využívány pro
individuální rekreaci, ale také pro oslavy, firemní večírky, školení, lyžařské
a sportovní kurzy, školní výlety, maturitní večírky, soustředění atd.
Co se vám na adapťáku líbilo/nelíbilo???
(hodnocení žáků)
Co se mi LÍBILO na adaptačním kurzu?

Poznala jsem hodně nových lidí a třídu
(dominovalo)

Zábava

Prostředí

Dobrá atmosféra po celé dva dny

Pokoje, prostředí, jídlo v restauraci

Spolupracovali jsme

Táborák

Program adaptačního kurzu

Lidi se nebáli otevřít

Spolupráce všech i s p. učitelkami

Spánek

Nebyla nuda

Celý program

Vše

Zapamatovala jsem si jména spolužáků
Co se mi NELÍBILO na adaptačním kurzu?

Nedostatek spánku

Brzo večerka

Některé hry (slepice)

Polopenze, jídlo

Vstávaní, budíček

Zima

Kluci chodili po pokojích

Kopec

Postele

Přehnané kontrolování na pokojích

Opékání hned po večeři

Držení se školního řádu

Rozcvička
Co Vám na adaptačním kurzu CHYBĚLO?

Trochu víc legrace

Více her

Společné programy

Přítel, mí psi, moje postel, počítač, mamka, kamarádi, akce 

Trocha spánku

Pěkné počasí, teplo

Paní třídní

Mohlo to být delší

Více komunikace mezi spolužáky

Nic
Čím byste OBOHATILI adaptační kurz?

Dalším dnem navíc

Kámoši

Více her, ale zábavnější

Stezkou odvahy, bobříkem odvahy

Lepším jídlem, obědem

Odvážnější a zábavnější hry, noční hry

Pozdější budíček, delší večerka

Ničím
A jak to vidíte vy?
Možná proběhl jako každý jiný, možná ne. Z mého pohledu bylo hrozně fajn
se zúčastnit něčeho takového. Byly to první krůčky do nové etapy. Myslím, že
mnoho z nás se bálo nových známostí, možná tam bylo i trochu strachu a taky
jsme se styděli jít mezi ostatní, když jsme sotva věděli, jak se jmenujeme. Poté
ale přišly hry, ve kterých jsme si jména museli pamatovat (principem hry bylo
zapamatovat si všechny jména). Stačilo pár her a byla z nás hrozně super parta!!!
Nebyla tam žádná skupinková záležitost! Byli jsme všichni pohromadě a náramně
se bavili! První úsměvy, věty a také tajemství. První den se nám tak nechtělo jít
spát. Byli jsme tak rádi spolu, že nám ještě kantoři chodili na pokoj říkat věty jako
„Tišeji, běžte spát…“ No jo, ale my měli to svoje, pro mnohé to byla
nezapomenutelná noc plná smíchu, radosti a velkého přátelství.
Druhý den krásná ranní rozcvička, na kterou většina zaspala díky našemu
ponocování. Dali jsme si pár koleček kolem ohniště navíc, ale za tu noc to stálo.
Jelikož nás tlačil čas a my se už museli balit a čekat na kantory venku, než vše
zkontrolují, tak jsme záhadně odhalili za chatou TRAMPOLÍNU. Je jasné ,že jsme
se tam všichni hned narvali a skákali spolu jako o život. Byla to hrozná legrace!
Ale jelikož nás čekala dlouhá cesta dolů z Javorového, tak se nám tak hrozně
nechtělo jet domů. Byli jsme tak hrozně rádi, že se všichni navzájem máme.
Dojeli jsme všichni v pořádku domů a hned jsme si psali na Facebooku, jak
krásně bylo, jak budeme hrozně fajn třída a jak se těšíme hned v pondělí do
školy. Byla to vážně krása, byl to skvělý zážitek! Dosud jsme hrozně fajn parta
a jsme rádi, že jsme měli možnost se tak dobře poznat na tak krásném místě
Zlata Bajtková, HT 1. A
Ve dnech 6.–7. 9. 2012 jsme se zúčastnili adaptačního kurzu. Už začátek byl
fajn, protože pro zpoždění vlaku jsme se na chatu svezli lanovkou. Po příchodu
jsme se ubytovali a pak jsme měli besedy s paní psycholožkou, která nás učila, jak
se navzájem poznat, jelikož spolu budeme ve třídě celé čtyři roky. Hráli jsme různé
hry, při kterých jsme se docela dost poznali. Byly zábavné a někdy jsme si s úkoly
lámali hlavu a někdy jsme se i styděli před novými spolužáky, které ještě neznáme.
Na jídle jsme si pochutnali a zasytilo nás i přes to, že jedna z nás je vegetariánka.
Hlady jsme určitě nešilhali. Jen jedno nás na adaptačním kurzu zamrzelo. To, že
jsme se sice poznali, ale s paní učitelkou třídní jsme zasw až tolik času nestrávili.
Ale ve škole se to napravilo.
Takže shrnuto, podtrženo, adaptační kurz byl velice povedený, a když jsme
přijeli a byli pak spolu den co den ve třídě, věděli jsme, co od koho máme čekat,
jinak bychom na sebe nepromluvili ani slovo, jelikož bychom se styděli. A v tom
nám adapťák hodně pomohl.
[email protected], HT 1. A
Ráno jsme „natěšeně“ vyjeli z Českého Těšína směrem na Třinec, ale to jsme ještě
netušili, že nás čeká pětikilometrový kopec. Když už jsme na ten kopec konečně vyšli
s jazykem až na zem, uchvátil nás krásný výhled na Beskydy. Poté co jsme se
ubytovali, začali jsme hrát hry, abychom se všichni lépe poznali. Nakonec jsme se
zabavili až do večeře, na které jsme se najedli k prasknutí a už nám nezbylo místo na
opékané buřty. U ohně jsme se všichni zabavili hraním her, ale bohužel nás moc
nezahřály, a tak jsme šli všichni na pokoje, kde jsme si povídali mezi sebou. Ráno jsme
šli na snídani, před kterou nás čekala rozcvička. Po vydatné snídani jsme se šli sbalit na
pokoje a čekala nás opět pětikilometrová cesta dolů. Všichni byli smutní z toho, že už
končí zábava a čeká nás jen učení, ale i tak jsme si to všichni užili. Určitě bychom chtěli
takové výlety podnikat častěji.
[email protected], HT 1. B
Na adaptační kurz jsme jeli proto, abychom se jako nová třída rychleji poznali.
Když jsme přijeli na Javorový – kromě sestry a sestřenice z třídy KČ 1. jsem skoro
nikoho neznala. Už si ani nepamatuji, jak probíhalo rozdělování pokojů. Já jsem byla na
pokoji samozřejmě se sestrou, Dášou, Kristýnou, Luckou a s Andrejkou. S Dášou jsem
se bavila hned, s Luckou až po nějaké době, Andrejku jsem už znala. A Kristýna? Přišla
mi tak trochu „mimo“! Vůbec se s námi nebavila, ale později se k nám přidala. Začalo to
takhle! Lucku jsme z legrace zavřeli do skříně a před ní dali křeslo, aby se nedostala
ven. Pokoj jsme zamkli a utekli do vedlejšího pokoje k holkám. Měli jsme z toho hroznou
legraci. Když jsme se šli za ní podívat, pořád jsme se smáli, potichu jsme odemykali
dveře do pokoje a pootevřeli. Když jsme otevřeli, stála tam. Všichni jsme zapištěli,
protože nás vylekala. Nechápali jsme, jak se dostala ven. Při společném programu, kdy
jsme se měli více poznat, jsme probírali šikanu, ale i hry, kde jsme se sblížili. Naši třídní
paní učitelku si moc z adapťáku nepamatuji, ale vzpomínám si, jak s námi seděla
u ohně a usmívala se na nás, jako kdyby nás znala věčnost. Večerku jsme o trochu
protáhli, ale seděli jsme v kruhu AC 1. A povídali jsme si. Ten večer byl úžasný! Ráno
byl ještě nějaký program. A na tu rozcvičku nezapomenu. Po snídani na nás čekal pán
z horské služby. A po dobrém obědě jsme jeli domů. Škoda, že to bylo jen na jeden den
a škoda, že s námi nebyla více naše třídní učitelka. Je to ta nejlepší učitelka ze všech.
Bylo to sice krátké, ale stálo to za to!
Veronika Bodnárová, AC 1.
Dne 10. 9.–11. 9. 2012 jsme se zúčastnili povinného adaptačního kurzu. Sraz jsme
měli v 7:45 na vlakovém nádraží v Českém Těšíně. Jeli jsme společně s třídou KČ 1. B.
Jeli jsme na Javorový vrch
v Beskydech. Cesta tam byla docela náročná
a vyčerpávající. Jeli jsme z Těšína vlakem do Třince, tam jsme přestoupili na bus a jeli
dále. Autobus nás vysadil na zástavce a dál jsme jeli pěšky. Bylo docela vyčerpávající jít
do toho kopce. Někteří jeli autem kvůli zdravotním potížím. Někteří dojíždějící
z Havířova se pak vezli autem, protože přijeli později, neboť zrovna tam nějaký šílenec
skočil pod vlak. Došli jsme na chatu Javorový a dělili jsme se po pokojích. V každém
pokoji bylo 6 postelí, z čehož jsem nebyla moc nadšená, protože k nám dali ještě tři
spolužačky. V pokojích jsme se vybalovali, převlíkali postele a pak jsme šli do jídelny.
Tam se konal kruh důvěry. Povídali jsme si, seznamovali jsme se, hráli různé hry.
Potom jsme měli volnou chvilku a večeři. Pak večer jsme šli opékat párky a dorazila
naše třídní učitelka, pak jsme se bavili u ohně. Večerka byla kolem 11 hod. Ráno byl
budíček v 7.00 a ranní rozcvička, pak snídaně a šli jsme se balit. Potom později jsme se
všichni opět sešli v jídelně a hráli hry a soutěže. Pak byla beseda s horským
záchranářem. Ten nám povídal o svém zaměstnání a ukazoval nám pomůcky. Po
besedě jsme si zašli pro věci a šli pěšky dolů na zastávku, kde po nás přijel bus.
Adaptační výlet se mi moc líbil, bylo tam hodně legrace, různé hry a hlavně to
seznamování s kolektivem a to, že jsem si našla nové kamarády ve třídě.
Zuzana Ševčíková, AC 1.
Náš adaptační výlet se konal v dnech 6. 9. a 7. 9. 2012. Jeli jsme na Javorový
vrch. Na chatě jsme se hned po příjezdu ubytovali. Odpoledne jsme strávili hraním her
a seznamováním. Večer jsme si udělali táborák a pak šli do pokojů. Bohužel našli se na
tomto výletě i záporné věci, např. jídlo nebylo nic moc a některé z her by se do
programu taky nemusely zapojovat, ale výlet se obešel bez zranění. Dolů z Javorového
jsme se vydali kolem poledne a dorazili jsme domů kolem třetí hodiny.
Kateřina Šurkalová HT 1. A
Na náš první adaptační kurz jsme vyrazili začátkem září. Jeli jsme sice jen na
jednu noc, ale i tak jsme toho stihli docela hodně.
Ráno v den odjezdu jsme se všichni sešli na nádraží v Českém Těšíně a začala ta
méně příjemná část dne, a to doprava na chatu Javorový. Nejdříve jsme jeli vlakem do
Třince, poté MHD a nakonec jsme vyšlápli nahoru pěšky. Během cesty vlakem,
autobusem i výšlapem nahoru jsme se stihli už s některýma prohodit pár slov a zjistit
o sobě víc.
Po náročné, ale i tak rychlé cestě jsme konečně stáli před chatou a mohli se jít
ubytovat do pokojů, které nám byly přiděleny. Se stoupáním do patra nastala zásadní
chvíle a otázka, jak si pokoje rozdělíme. Nakonec jsme se rozdělili tak, jak jsem to
očekávala a to většinou na aranžérky a cukrářky, i když bych uvítala, kdybychom se
více prostřídaly a tím se i více poznaly.
I tak jsme to nakonec stihli, a to hlavně díky tomu, že nás po obědě čekal společný
program v kruhu – s mužem, který za námi přijel z Centra nové naděje. Otevřeně jsme
se bavili o tom, jací jsme a co nás baví. Hráli jsme také různé hry a mluvili o všem
možném. Zpočátku mi to přišlo docela trapné, přece jen jsme se ještě neznali.
S postupem času jsem svůj názor na všechny přehodnotila a řekla si, že nikdy už
nebudu hodnotit jen podle vzhledu.
Na začátku se nás ptali na naše zájmy. Se stále delším časem stráveným spolu se
naše otevřenost a vřelost prohloubila a my začali normálně vyprávět. Všichni jsme se
zapojili do společných her, které pro nás lidé z centra připravili.
V jídelně nás čekala večeře. Po večeři nás všechny svolali před chatu, kde nás
čekal večerní program a velký táborák. Kdo chtěl, opekl si párek. U ohně jsme si
povídali, sledovali, jak se postupně rozsvěcuje město pod Javorovým. S úžasem jsme
sledovali záři ohně, poletující jiskřičky, které se vytrácely do tmy. Okolo 22. hodiny jsme
šli do pokojů, kde jsme zapadli do postelí a po krátkém povídáni spali až do rána.
Brzo ráno nás vyhnali na rozcvičku, která trvala asi půl hodiny. Hodně jsme se u ní
nasmáli. Po 12. hodině jsme se vydali na cestu dolů, která trvala jen krátce, a než jsme
se nadáli – jeli jsme domů.
Katrin Taussigová, AC 1.
V září jsem absolvovala adaptační kurz, který se náramně vyvedl.
Seznámila jsem se tam s báječnými lidmi, kteří mi jsou teď blízcí. Prostředí bylo
krásné – čerstvý vzduch a krásný výhled na okolí. Možná to mohlo být o den delší, ale
myslím, že i tak jsme si to tam užili a sblížilo nás to rychleji, než kdybychom se
poznávali ve škole
[email protected]
Besedy s Policií ČR
Na adaptační dny navazovaly besedy s Policií ČR, které proběhly ve dnech
18.10. 2012 a 24.10. 2012. Besed se zúčastnili žáci 1. ročníků, konaly se v prostorách
Střední školy hotelové a polygrafické v Českém Těšíně a přednášející s žáky hovořili
a diskutovali na témata právní povědomí a kyberšikana. Besedy byly velice poutavé
a byly doplněny zajímavým filmem.
A jak to vidíte vy?
Beseda s pány policajty byla moc fajn. Byla rozdělena na dvě části. Ta první byla
o šikaně. Pouštěli jsme si na toto téma film. Druhá byla o nebezpečí internetu
a kyberšikaně. Film se mi moc líbil, už jsem ho párkrát viděla, jelikož je natočený na
škole, do které jsem chodila od první třídy. Dokonce tento film dojal mou spolužačku tak,
že plakala.
Dozvěděla jsem se, co je kybešikana. Kyberšikana je druh šikany, který využívá
elektronické prostředky, jako je mobilní telefon, email, pagery, internet, blogy, chaty
apod. Řada jejich projevů může spadat do oblasti trestných činů. Její nejobvyklejší
projevy představuje zasílání obtěžujících, urážejících či útočným emailů nebo textových
zpráv.
Líbila se mi názorná ukázka na spolužákovi, kdy jsme měli uhodnout, zda se
jedná o trestný čin nebo přestupek.
Je mi jasné, že na internetu je hodně divných lidí – úchylů.., ale překvapilo mě,
kolik holek či kluků jim důvěřuje, naletí jim, nebo dokonce provádějí některé věci za
peníze či jiné odměny, a tak vydělávají.
Besedy byly moc zajímavé a spoustu věcí jsem si uvědomila.
Daniela Vnuková AC 1.
V první části besedy jsme si říkali o různých typech šikany a pustili jsme si film
„Mezi stěny“, kde bylo přesně vidět, co to šikana je. Bylo to velice zajímavé, ale smutné
téma. Pak jsme si ještě povídali o trestných činech a trestní odpovědnosti. Policista nám
ukázal názornou ukázku trestného činu, když požádal spolužáka, ať jde na pódium
a tam mu řekl, aby vytáhl mobil a ukazoval, co je bráno jako krádež a co jako přestupek.
Po povídání o šikaně jsme měli druhou besedu, která se zabývala různými druhy
šikany, jako je kyberšikana neboli přes internet nebo mobil – anonymní vyhrůžky. Tato
přednáška se hlavně týkala nebezpečí na různých sociálních sítích, jako je Facebook,
Bitter, lide.cz apod., kde se může za různé profily schovávat jiná osoba s nekalými
úmysly, jako jsou úchyláci, kteří tak přes internet hledají svou oběť, která když souhlasí
se schůzkou, se může dostat do velkého nebezpečí.
Poté nám pustili pár ukázek, jak se takové kontakty přes sociální sítě uskutečňují
– většinou na různých chatech.
Zároveň nás policisté upozornili, že si máme dávat pozor na to, s kým si píšeme
a hlavně, abychom nezveřejňovali své osobní údaje a v žádném případě neposílali své
foto.
Obě besedy byly velmi zajímavé a celá problematika byla dobře vysvětlena.
Michaela Hanušová AC 1.
CNN programy
Jako účinnou formu prevence jsme i letošní školní rok zvolili sérii tematických
besed na vybraná témata. Besedy se uskutečnily v kooperaci s Centrem nové naděje ve
Frýdku-Místku a probíhaly během celého 2. pololetí školního roku 2012/13. Besed se
zúčastnilo celkem 18 tříd 1.– 3.ročníků. Pro 1. ročníky bylo zvoleno téma Sexualita, pro
2. ročníky Xenofobie a studenti 3. ročníků měli možnost diskutovat na téma Hledám si
práci. Besedy vedli zkušení lektoři pan Matula a pan Lisník, se kterými se žáci
1. ročníků měli možnost setkat již na adaptačních dnech na začátku školního roku.
Tematické besedy jsou pro naše studenty milým zpestřením školního roku, a proto
bychom rádi v této tradici pokračovali i nadále.
Exkluzivní turné EXIT TOUR
EXIT Tour je atraktivní vzdělávací program pro 200 až 800 studentů, který pomáhá
naplnit požadavky Ministerstva školství ČR na Minimální preventivní program.
EXIT Tour jsou návazné akce na TV vysílání pořadu
EXIT316 a EXIT316 mise. Toto mezinárodní turné odstartovalo
na podzim 2008. Doposud proběhlo ve 26 českých městech,
7 městech na Slovensku a 3 městech v Polsku ve spolupráci se
120 středními školami, s místními neziskovými organizacemi,
s církvemi a s rockovou skupinou DIZMAS ze Spojených států.
V každém městě se uskuteční kulturně-vzdělávací programy
na třech středních školách, jsou připraveny dopolední workshopy
pro studenty a vše je zakončeno velkým rockovým koncertem pro
400-600 lidí.
Nabídka přednášek
Preventivní přednášky jsou zajištěny partnerskými organizacemi ACET ČR,
ABATOP, ICEJ a Mezinárodní potřeby, včetně příslušných akreditací a odborných
garancí.
 Sex, AIDS a vztahy
 Šikana
 Kouření
 Závislosti
 Pornografie a kult těla
 American road trip
 Dvakrát zachráněné dítě – autentický příběh
Tomáše Graumanna (pamětníka Wintonova vlaku),
který jako jediný ze své rodiny přežil druhou světovou
válku. Přednáška probíhá v angličtině s překladem.
Náklady na projekt EXIT Tour na jedné škole jsou přibližně 50 000 Kč Tyto náklady
jsou hrazeny z grantů. Administrativní poplatek za účast v EXIT Tour činí 1000 Kč. Tuto
částku škola zaplatila na konto organizátora při potvrzení smlouvy.
Naše škola měla tuto skvělou akci naplánovanou na březen 2013.
V každém městě stráví tým EXIT Tour jeden týden, během kterého zorganizuje
celoškolské akce na 3–4 středních školách, připraví odpolední workshopy pro studenty
a profesionální rockovou show kapely z USA pro cca 600 lidí.
EXIT TOUR na naší škole
Bylo nám ve škole řečeno, že se nebudeme učit, budeme mít údajně ve škole
kapelu. Dobře, kdo by se netěšil? Den volna, bez učiva, stačilo si odposlechnout pár
písniček a jít domů. Nazvala jsem ten den dnem nudy, nicnedělání. Těšila jsem se, jak
rychle budu doma.
Nadešel 21. březen, první jarní den. Den D. Přišli jsme do školy a tlačili se
narvanou uličkou do tělocvičny, kde mělo vše začít. Všude řev, mnoho studentů, učitelů,
neviděla jsem, kde šlapu, když najednou přede mnou volná široká cesta a kolem ní
několik lidí pokřikujících, skákajících, rozdivočených. Nerada jsem středem pozornosti
a teď jsem měla pocit, jako kdybych byla nějaká celebrita, stojící před fanoušky.
Nějak jsem se tedy protlačila mezi lidmi a ocitla jsem se přímo před kapelou.
Ještě trvalo pár minut, než se celá akce začala odehrávat a já civěla málem s otevřenou
pusou přímo na kapelu.
Stálo přede mnou několik mužů, přesněji řečeno, bylo jich pět. Všichni v rukou
elektrické kytary, až na bubeníka, přirozeně. Všichni kytaristé měli před sebou rovněž
mikrofon. Všechno vypadalo jako na opravdovém koncertě.
Náhle zazněly první tony. Měla jsem to štěstí, že jsem mohla stát přímo před
kapelou a sledovat všechno z blízka. Jediná nevýhoda byla snad ta, že jsem stála přímo
pod reproduktorem. Cítila jsem se, jako kdybych byla nahluchlá, ale to nic neměnilo na
tom, že jsem byla z kapely jménem Matter, „unešená“.
Asi po půl hodině, možná hodině, jsme byli rozdělení na skupinky. Naše třída,
HT 2. B společně s třídou HT 2. A, zůstala v tělocvičně. Najednou se zdál prostor
tělocvičny jaksi prázdný, ale rychle se to změnilo, jelikož všichni studenti běhali tam
a zpět po celé ploše tělocvičny. Hry, které jsme hráli společně se skupinou Matter, byly
živé, rychlé, nikoliv nudné. Všichni se smáli, vyváděli, měla jsem pocit, že se všichni
uvolnili a hry brali s radostí, což se u studentů většinou nestává.
Bohužel, za nějakou hodinu jsme s hrami museli skončit a měli jsme asi půl
hodiny na klábosení se členy skupiny. Byla jsem v nejmenší skupině žáků, čímž jsme
měli možnost klást více otázek, a mám pocit, že se nám docela dobře diskutovalo.
Naštěstí jsme měli výbornou překladatelku, bez ní bychom byli nejspíš ztraceni…
Dozvěděli jsme se mnoho věcí o skupině, ale nejenom o ní. Dostali jsme
odpovědi na otázky k životu v Americe, na věci ze soukromého života členů kapely, což
bylo podle mého asi nejzajímavější.
Potom byl už bohužel konec, ale moje přítelkyně se chtěla ještě vyfotit s pár
členy kapely. Byli hezcí, praví Američani, připadala jsem si jako ve filmu, ale nebyla
jsem sama. Dobře jsem viděla, jak holky z prvního ročníku poskakovaly a málem, že si
nevyřvaly hlasivky, když skupina Matter hrála.
Následoval oběd, moc velkou pozornost jsem mu nevěnovala, stále jsme měli
o čem mluvit. Po obědě jsme spěchali do třídy, kde na nás čekala přednáška
o světových náboženstvích. Nemohu říct, že by to nebylo zajímavé, bylo to a i dost
poučné, ale nemohla jsem se už dočkat na to, až zase uslyším pár písní kapely. A
dočkala jsem se.
Skupina Matter nám ještě nějakou dobu hrála, zpívala, všichni se skvěle bavili.
Myslím, že to byl skvělý den, plný radosti a myslím, že to byl účel Exit Touru, kterému
dlužíme velké díky. Také myslím, že velké díky dlužíme i paní ředitelce, která tuhle akci
přijala a dovolila nám čas na více rozjaření a smíchu, než je v hodinách.
Tímto děkuji za tento den jménem třídy HT 2. B.
Nela Bilousová, HT 2. B
Činnost KLUBU ODBORNÝCH DOVEDNOSTÍ
Barman – 6. 3. a 15. 4. 2013 – počet žáků 25
Barista – 12. 3. a 2. 4. 2013 – počet žáků 20
Dárkové balení – 19. 3. 2013 – počet žáků 14
Dekorativní vyřezávání ovoce a zeleniny –
26. 3. a 14. 5. 2013 – počet žáků 32
Celkem se do činnosti klubu zapojilo 91 žáků různých z různých oborů a ročníků.
Vyzkoušeli si odborné dovednosti v několika
kroužcích.
Pod
vedením
zkušených
lektorek
procvičovali odborné dovednosti barmanů, baristů,
obchodníků a také se naučili základní techniky
dekorativního vyřezávání ovoce a zeleniny.
Žáci se naučili namíchat několik základních
druhů koktejlů, pracovat s kávovarem a připravovat základní druhy káv, ozdobně zabalit dárkové předměty a pracovat dekorativně
s ovocem a zeleninou.
Zajímavé kontakty:
Jak se efektivně učit na střední škole:
http://zstepla.websnadno.cz/eu_penize_skolam/jak_se_ucit_na_ss.pdf
Informace o vysokých školách:
http://www.atlasskolstvi.cz/ - informace o národních srovnávacích zkouškách
www.navigatorka.cz - kam na VŠ
www.tutor.cz - přípravné kurzy (aktuální informace pro všechny maturanty (VŠ, VOŠ,
jazykové školy…)
www.scio.cz/nsz - nejdůležitější informace o konání národních srovnávacích zkoušek
http://www.scio.cz/in/2vs/nsz/fakulty/info.asp - seznam všech vysokých škol a fakult,
které přijímají studenty na základě výsledků národních srovnávacích zkoušek, nebo
k nim přihlížejí
www.fakulta.cz - nejpodrobnější informace o všech vysokých školách a fakultách
www.sokrates.cz - nabídka komplexních přípravných kurzů na jednotlivé vysoké školy
a fakulty
http://www.tutor.cz/pripravne-kurzy - přípravné kurzy na VŠ
http://www.az-smart.cz/ - přípravné kurzy na VŠ
http://www.vzdelani.cz/ - nabídka studijních příruček
http://vzoryzdarma.blogspot.com/2008/06/vzor-odvolani-proti-neprijeti-na.html
Průvodce světem povolání:
www.infoabsolvent.cz - volba školy, studijní problémy, uplatnění absolventů
www.primat.cz
http://www.icm.cz/ - národní informační centrum pro mládež
http://www.occupationsguide.cz/cz/main/default.aspx
http://vipkariera.ippp.cz/ - kariérové poradenství
http://portal.gov.cz
http://www.eudokapsy.cz/ - e-learningový kurz pro cestu do Evropy
http://vzoryzdarma.blogspot.com/search/label/Vzory%20%C5%BEivotopis%C5%AF vzor životopisu
Ostatní:
http://www.dkc.cz - dětské krizové centrum, nabídka odborné pomocí týraným,
zneužívaným a zanedbávaným dětem v ČR. Provoz nonstop linky důvěry a internetové
poradny.
http://www.capld.cz/ - linky důvěry
http://www.ditekrize.cz/kontakty.php - linky důvěry
http://www.internethotline.cz/ - linku založila a provozuje Nadace Naše dítě
http://www.drogy-info.cz/ - nejrůznější informace o drogách, léčba, legislativa…
http://www.minimalizacesikany.cz/ - nejrůznější informace o šikaně, jak ji řešit…
http://www.sikana.org/ - informace o šikaně
http://www.bkb.cz/index.php - informace o domácím násilí, trestných činech
http://iporadna.cz/index.php - internetová poradna
http://odchazim.cz/uzitecne-kontakty/seznam-krizovych-linek/- seznam krizových linek
http://www.p-centrum.cz/
http://www.prevence-praha.cz/
http://www.cnnfm.cz/
http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/mas_prevence_kontakty.html
http://info.edu.cz/cs/node/1299
http://www.osave.cz/
Legislativa:
http://www.msmt.cz/statistika-skolstvi - statistika školství
Zdroje:
http://www.wenku.cz/file_to_download/RS_10_2012_Special.pdf
http://www.nuov.cz/kurikulum/adaptacni-kurz-soucast-prevence-predcasnych-odchoduze?highlightWords=adapta%C4%8Dn%C3%AD+kurzy
„Začínáme spolu“ - bulletin
Dotační program Podpora aktivit v oblasti prevence rizikového chování dětí a mládeže
(financován z rozpočtu Moravskoslezského kraje)
Vydala: Střední škola hotelová, obchodní a polygrafická, Český Těšín, příspěvková
organizace
Redakční rada:
Mgr. Taťána Polášková, Mgr. Michaela Mohylová, Mgr. Kamila Foltynová, Mgr. Jana
Vrzgulová, Ing. Alena Lacková
Český Těšín, červen 2013

Podobné dokumenty