ČSR • 1) Ústavní pořádek a volební systém • 2) Území ČSR a
Transkript
ČSR • 1) Ústavní pořádek a volební systém • 2) Území ČSR a
ČSR • 1) Ústavní pořádek a volební systém moc výkonná prezident TGM moc zákonodárná premiér + ministři 18 koaličních vlád + vlády úřednické poslanecká sněmovna Národní shromáždění senát – pojistka proti extrémismu (neosvědčilo se) nezávislá moc soudní • volební systém: poměrný • volební právo: demokratický stát ⇒ všeobecné, rovné, přímé, tajné; i pro ženy; ne pro četníky a vojáky • 2) Území ČSR a národnostní složení • A) německá iredenta = říjen–prosinec 1918: - pokus zřídit 4 autonomní německá území v pohraničí a přiřadit k Německu nebo Rakousku ⇒ československá vláda obsadila pohraničí vojskem ⇒ čeští Němci znechuceni novým státem Deutschböhmen Národnostní složení: 1. 6 850 000 Čechů (51 %) • 2. 3 123 000 Němců (23,4 %) • 3. 1 910 000 Slováků (14,5 %) • 4. 745 000 Maďarů ⇒ čechoslovakismus = 8 760 000 Čechoslováků (65,5 %) • B) Těšínsko (27 % Češi, 18 % Němci, 55 % Poláci) • leden 1919 – v tzv. sedmidenní válce československé vojsko dobylo Těšínsko, Poláci si stěžovali ⇒ sporné území na Pařížské konferenci rozděleno mezi ČSR a Polsko, Těšín rozdělen na dvě poloviny Sudetenland 1 Hlučínsko (od Německa) 2 Československé Těšínsko 3 Polské Těšínsko • C) Podkarpatská Rus (hl. m. Užhorod) připojena k ČSR 1919 saintgermainskou mírovou smlouvou Böhmerwaldgan Deutschsüdmähren • D) připojení Slovenska 1. konflikt s Maďarskem • listopad 1918 ⇒ na nátlak Francie maďarské vojsko opustilo Slovensko 2. konflikt s Maďarskou republikou rad (= pokus o levičácký bolševický režim) • 1919 ⇒ pařížská konference určila hranice mezi Maďarskem a ČSR a nařídila odchod maďarské Rudé armády ⇒ Slovensko obsadily jednotky ČSR Katastrofální situace na Slovensku: žádná vysoká ani střední škola; z 3500 obecných škol jen 344 slovenských; úřednictvo maďarizované Velmi zaostalé území: 600 tisíc obyvatel, 60 % Rusíni, 17 % Maďaři 13,5 % Židé; nadpoloviční negramotnost; jen 10 % obyvatel pracuje v průmyslu Ústava slibovala Podkarpatské Rusi autonomii, zákonodárný sněm a guvernéra – nerealizováno • 3) Osobnosti a systém politických stran • prezident ČSR: Tomáš Garique Masaryk (zvolen 4×, abdikoval v roce 1935, zemřel v roce 1937 v 87 letech TGM neoficiálně zasahoval do politiky prostřednictvím tzv. skupiny Hradu = osobnosti a insti- tuce blízké TGM: demokratické strany, legionáři, Sokol, Jaroslav Preis, Karel Čapek, bankéři z Živnobanky, intelektuálové okolo LN… levý extrém - prosinec 1920 – sociálně demokratičtí radikálové obsadili v Praze lidový dům a tisknou Rudé právo ⇒ zásah policie a četnictva ⇒ stávka na Kladně a v Oslavanech + zavírání továren, zemědělkých statků, bytů → výjimečný stav, zásah policie a armády, zatýkání ⇒ • Komunistická strana Československa - založena 1920, řízena z Moskvy komunistickou internacionálou (kominternou) = mezinárodní organizace řídící světové komunistické hnutí, negativní postoj k ČSR; osobnosti: B.Šmeral, A.Zápotocký; 1925 druhá nejsilnější strana levice pravý střed • Československá sociálně demokratická strana dělnická – nejsilnější strana levice; osobnosti: F. Soukup, V. Tusar, R. Bechyně • Československá strana lidová - předseda J. Šrámek • Československá strana socialistická ⇒ Československá strana národně socialistická – E. Beneš pravice • Republikánská strana československého venkova (= agrárníci) – nejsilnější strana pravice; A. Švehla – mnohonásobný premiér • Národní obec fašistická „PĚTKA“ 5 demokratických stran utvářejících československou politiku • Bolševizace KSČ - 1929 – agresivní mladíci v čele s Klementem Gottwaldem do vedení KSČ + podpora Moskvy ⇒ ze 140 tisíc zůstalo jen 20 tisíc – tvrdé bolševické jádro Generál Radola Gajda – hrdina čs. legií v Rusku • Národní liga E. Beneš na pařížské konferenci „A my, my jsme stranou československého proletariátu a naším nejvyšším revolučním štábem je skutečně Moskva. A my se chodíme do Moskvy učit, víte co? My se od ruských bolševiků do Moskvy chodíme učit, jak vám zakroutit krk. (Výkřiky.) A víte, že ruští bolševici jsou v tom mistry (Hluk. Výkřiky.).“ pravý extrém - český fašismus slabý, nacionalistický ⇒ protiněmecký, vzorem Mussolini • Československá národní demokracie – K. Kramář (první premiér), A. Rašín (hospodářský reformátor), Brňák K. Engliš ← politická karikatura K. Kramáře ← A. Rašín – podlehl atentátu Jiří Stříbrný – původně socialista Slováci Němci negativistické strany – naprosto odmítají spolupráci s čs. vládou • Deutsche Nationalpartei (DNP) • Deutsche nationalsozialistische Arbeiterpartei (DNSAP) → 1933 zakázány • SdP = Sudetendeutsche Kopírován systém českých politických stran (Mnoho politiků na málo křesel: min. obrany Klofáč, min. války Štefánik! Problém vyřešen r. 1919, Maďaři sestřelí Štefánkovo letedlo.) Partei vedená Konrádem Henleinem aktivistické strany – spolupracují s čs. vládou – křesťanští socialisté, agrárníci a sociální demokraté; dokonce se účastní čs. vlád a mají své ministry v důsledku hospodářské krize • Hlinkova slovenská ľudová strana („ľuďáci“) - Andrej Hlinka – katolický kněz - silný vliv katolického duchovenstva + nacionalismus ⇒ • Zákon na ochranu republiky (1923) - v důsledku anarcho-komunistického atentátu na A. Rašína - omezení demokracie kvůli boji proti extremismu: cenzura, hanobení státu a prezidenta a útok na veřej. činitele trest. činem, pronásledování extremistů (obecně zvýšení trestní sazby, omezení podmínečných trestů, finanční postihy, zastavení vydávání periodických tiskovin …) ↑ „Pryč s českou tyranií“ 1 4 3 2 „pátečníci“: 1 T.G.Masaryk, 2 Karel Čapek, 3 E.Beneš, 4 Josef Čapek • 4) Sociální reformy ↑ stojící Josef Goebbels s něm. studenty pražské univerzity - uzákoněna osmihodinová pracovní doba, podpora v nezaměstnanosti (vázána na účast v odborech), nemocenské a zdravotní pojištění - závodní rady – volené orgány, podíl na řízení podniku ⇒ stát s vyspělým sociálním zákonodárstvím • 5) Ekonomika – a) poválečná situace Pozitiva: Negativa: - 60 – 70% průmyslové výroby Rakouska-Uherska - 420 tisíc padlých, 246 tisíc invalidů + vdovy a sirotci - rozpad jednotného trhu v rámci Rakouska-Uherska, ome- - centra: Ostrava, Kladno (uhlí, hutnictví), Liberec, Brno (textil), sklářství, cukrovarnictví, pivovarnictví, zeno cly pěstování brambor - Slovensko a Zakarpatská Rus zaostalé agrární země - potíže se zásobováním → spekulace, černý trh, lichva, × inflace, přídělový systém, radikalizace, pronikání bolše- - nedostatek surovin, závislost na jejich dovozu vické propagandy - závislost na vývozu zboží b) hospodářské reformy - autor A. Rašín 1. celní a měnová odluka a vytvoření československé měny → přechodně zastavena inflace, měna zpevnila 2. nostrifikace akcií – zahraniční společnosti podnikající v ČSR musely mít sídlo a vedení na území ČSR 3. agrární reforma – velkostatkářům z německé a maďarské šlechty a církvi (celkem ± 1/3 půdy) vyvlastněna půda za malou náhradu a přidělována drobným rolníkům, půdu přerozděloval státní pozemkový úřad = agrárníci ⇒ obrovská korupce, nárůst vlivu agrárníků - výsledky: nejúspěšnější pozemková reforma po 1. světové válce, posílení drobných rolníků, lesy do majetku státu a obcí c) výkonnost ekonomiky 1. USA 2.–10. VB, Něm., Franc., Benelux, Švýc., Skandinávie 11.–20. ČSR ± 15. místo, podobně Itálie a Rakousko - průmyslově zemědělská země, středně vyspělá ekonomika, dravá konkurence v podobě Německa → nutnost objevovat nové trhy, konkurujeme 150 % vysokou kvalitou za nižší cenu 141% slabiny: 140 % 135 % - regionální nevyváženost – Slovensko a Podkarpatská Rus agrární krajiny, 130 % Česko:Slovensko = 9:1 126 % extrémní závislost na exportu zboží a importu surovin 120 % - předimenzovanost textilnictví, sklářství, cukrovarnictví 110 % 108 % úspěchy: - elektrifikace – do začátku 30. let elektrifikován průmysl a 100 % = rok 1913 100 % 80% domácností 1924 1925 1926 1927 1928 1929 - nové technologie – Baťa, Škoda - pokles nezaměstnanosti (v konjunktuře 3%) - export zbraní – Škoda, lehký kulomet BREN – licence BrnoEnfield tahouni: - Baťa, Škoda, Vítkovické hutě a Třinecké železárny, ČKD, Poldi Kladno – ocel, 1. Brněnská, Zbrojovka Brno automobilový průmysl: - 5. v Evropě, ale zaostáváme za nejvyspělejšími - světový trend: mechanizovaná velkovýroba, u nás ruční maTatra T 77 z r. 1934, vzadu umístěný motor a aerodylovýroba ⇒ malá konkurenceschopnost ⇒ stát nucen chránamická karoserie nit až 60% clem Vývoj průmyslové výroby ve střední Evropě - u nás vlastní vyšší střední třída 130 % Německo 127 % USA: 2049/10 000 obyv. ČSR: 27/10 000 obyv. 120 % zemědělství: 110 % - soběstačnost v potravinách, velmoc v řepném cukru Československá ekonomika za konjunktury 1926 až 1929 100 % 100 % Rakousko 106 % Vel. Brit. 96 % Francie 90 % 80 % 80 % 70 % ČSR Německo 70 % USA 59 % 60 % 54 % 1929 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937 d) velká hospodářská krize v ČSR - přišla později, je hlubší než jinde v Evropě a pomaleji se vzpamatováváme, pro nás zásadní export se snížil až na 1/3 - krizová odvětví – textil, sklo, bižuterie… → drtivý dopad na německé obyvatelstvo v pohraničí, od 1931 krize dorazila i do vnitrozemí s českými obyvateli - 1,2 mil. nezaměstnaných, 1/3 – 1/4 obyvatel na hranici existence → nouzové kolonie (jako Hooverville), fronty na polévku, žebrota, růst kriminality - krize měla očistný efekt, přežili ti nejsilnější, zavádění nových technologií, potřeba méně prac. sil ⇒ výroba roste, ale nezaměstnanost klesá pomalu ↓ Henleinova demagogie: Češi řeší problémy na úkor němců → řešení: Heim ins Reich pomaleji v pohraničí (neperspektivní výroba), zaměstnáni Němci nezaměstnanost ČSR rychleji ve vnitrozemí, (= perspektivní výroba), zaměstnáni Češi protikrizová opatření státu: vláda rozhoduje bez parlamentu o ekonomických opatřeních, např. veřejně prospěšných pracích, budování pevností (těžká špatně placená práce), zvýšení podpor v nezaměstnanosti, stravovací poukázkové akce, odklady exekucí u zadlužených podniků → sociální a politická radikalizace – KSČ a SdP organizují stávky a demonstrace – při zásazích proti demonstrantům užívány střel. zbraně, např. Duchov, Frývaldov (30 mrtvých, 100 zraněných) = selhání četnictva a ministerstva vnitra ⇒ obrovské protesty např. kulturních osobností, vrcholem mostecká stávka (1932), asi 25 tisíc horníků, Čechů i Němců Tomáš Baťa (1876-1932) získal za 1. světové války výhodnou armádní zakázku, díky které se mu podařilo odvrátit krach rodinné firmy. Po válce dokázal porazit konkurenci 50% slevou na veškeré výrobky. Investoval, plánoval, obklopoval se odborníky, začal budovat nový Zlín. Vedle výrobních hal tu byly i obytné domy, obchody, nemocnice, školy, jesle, kulturní zařízení. Založil hnutí Mladých mužů a žen, kteří ve Zlíně pracovali, studovali, sportovali, a z nichž vyrostli vynikající odborníci, obchodníci, ředitelé. V době, kdy byla firma na vrcholu a Tomáš Baťa byl mocným průmyslníkem, odjel na rok do USA a přihlásit se jako řadový dělník do Fordovy automobilky. Získával nové poznatky, jež uplatnil v proslulé Baťově soustavě řízení. Baťa dokázal vybudovat obuvnický koncern s centrem ve Zlíně a s filiálkami v mnoha zemích světa, s 30 000 zaměstnanci a s roční produkcí až 50 milionů párů bot. Zahynul tragicky při havárii letadla.