Výroční zpráva 2005

Komentáře

Transkript

Výroční zpráva 2005
Vý r oč ní
z p ráva
2005
OBSAH
Úvodní Slovo
4
1
Struktura a vývoj Eurojustu
10
2
Právní Prostředí a Partneři
14
3
Řešené Případy
28
4
Vztahy s Orgány Členských Států
68
5
Třetí Země
72
6
Organizace
76
7
Plnění cílů v Roce 2005
86
8
Cíle Eurojustu v Roce 2006
90
9
Vize
94
10 Shrnutí a Závěr
11 Přílohy
98
102
ÚVODNÍ SLOVO
Těší mne, že Vám mohu předložit čtvrtou Výroční zprávu Eurojustu. Tato zpráva se týká
kalendářního roku 2005 a byla připravena v souladu s článkem 32(1) Rozhodnutí o založení
Eurojustu. Toto rozhodnutí požaduje, aby prezident jménem kolegia „podával každý rok písemnou
zprávu Radě o činnostech a řízení Eurojustu včetně jeho rozpočtového řízení.”
Ve Výroční zprávě za rok 2004 jsem uvedl, že Eurojust dovršil první fázi svého budování. V
prosinci 2005 uplynuly již tři roky existence Eurojustu v Haagu. Mohu s jistotou říci, že Eurojust
za tuto dobu podnikl celou řadu kroků, které mu pomohou definitivně zajistit postavení uznávané
organizace pomáhající v činnosti orgánům členských států činným v trestním řízení. Tyto kroky
souvisejí z interního hlediska s rozvojem naší infrastruktury a neustále rostoucím počtem námi
projednávaných případů, navenek pak tyto kroky souvisejí s posilováním vztahů s organizacemi
Evropské unie včetně uzavření formálních smluv o spolupráci s třemi státy, jež nejsou členy EU.
Zvláště mne těší, že mohu potvrdit, že naše základní oblast činnosti – námi projednávané
případy – se nadále rychle rozrůstá. Počet případů předaných kolegiu v roce 2005 vzrostl o více
než 54 % ve srovnání s jejich počtem v roce 2004. Jedná se o významný nárůst. Podle mého
názoru odráží nárůst případů rostoucí důvěru orgánů činných v trestním řízení členských států ve
schopnost Eurojustu dodat jejich práci další hodnotu jakož i rostoucí ochotu členských států EU
ke spolupráci s Eurojustem a vzájemné spolupráci při potírání trestné činnosti s mezinárodním
prvkem. Nárůst počtu případů v roce 2005 navazuje na tentýž pozitivní trend, v jehož rámci
vzrostl počet projednávaných případů v roce 2004 o 27 % ve srovnání s rokem 2003 a v roce
2003 o 50 % ve srovnání s počtem případů projednaných v roce 2002.
I když v roce 2005 vzrostl podíl bilaterálních případů, tj. případů, jež se týkají dvou členských
států, bylo by zavádějící naznačovat, že se jedná o jednoduché případy. Dvoustranné případy jsou
často složité a do jejich vyšetřování se obvykle zapojují i další státy. S potěšením jsme rovněž
zaznamenali, že nám byly stále více předávány závažné případy, což navazuje na další pozitivní
trend z předchozích let. Počet setkání pořádaných za účelem usnadnění spolupráce a koordinace
postupu v konkrétních případech vzrostl v letech 2004 a 2005 z 52 na 73. A právě toto zvýšení
počtu setkání, spíše než pouhé srovnání počtů bilaterálních a multilaterálních případů, podle
mého názoru lépe odráží složitost případů řešených Eurojustem. Podrobnější analýza těchto
případů a strategických setkání spolu s příklady případů, v nichž Eurojust poskytoval pomoc, je
obsažena níže v oddíle pojednávajícím o řešených případech.
4
Uvedený nárůst počtu předaných případů nepochybně vychází z pevných vazeb a důvěry, jež
se vytvořila mezi Eurojustem a orgány členských států činnými v trestním řízení za poslední tři
roky. Deset národních členů, jejichž státy vstoupily do Evropské unie v květnu 2004, již pevně
zakotvilo v naší organizaci a jejich činnost rovněž významným způsobem přispěla k výkonnosti
Eurojustu a k počtu projednávaných případů.
Je důležité, že více případů bylo Eurojustu předáno v počátečním stádiu mezinárodního
vyšetřování. V takovém případě může Eurojust pomoci šetřit zdroje a poskytnout reálnou
hodnotu těm, kdo bojují proti mezinárodnímu zločinu. Toto zvýšení a zlepšení nás sice těší, ale
dosud plně neuspokojuje.
Jak jsem již uvedl v předchozích výročních zprávách, jsem nadále přesvědčen o tom, že i přes
rostoucí počet případů předávaných Eurojustu existují ještě další případy, jež by měly být
Eurojustu předkládány. Kolegium se nadále domnívá, že schopnost Eurojustu řešit případy nebyla
doposud plně využita. Mnozí národní členové pracují sami, bez podpory zástupce nebo asistenta.
Několik národních členů musí řešit velký počet případů, u nichž asistují jak svým vlastním
národním orgánům, tak i orgánům jiných členských států, pokud tyto případy mají vazby na
jejich vlastní stát. Spolu s rozvojem Eurojustu a nárůstem předložených případů se jednoznačně
ukazuje, že někteří národní členové pracující bez další podpory nemají dostatečnou kapacitu. Tito
členové proto nemohou v plném rozsahu poskytovat služby při řešení případů, ať svým domácím
orgánům či jiným členům kolegia při řešení jejich případů, a vedle toho vykonávat svou základní
činnost jako členové výkonného orgánu - kolegia. Proto apeluji na ministry spravedlnosti a vnitra
a na generální prokurátory nebo činitele v podobných funkcích, aby prověřili potřeby svého
národního člena a zvážili, zda nepotřebuje podporu zástupce nebo delegovaného národního
experta.
Vedle nárůstu počtu koordinačních setkání v konkrétních případech, která jsme uspořádali v
roce 2005, jsme nadále pořádali pravidelná strategická setkání týkající se vyšetřování a stíhání
významných typů závažné organizované trestné činnosti. K dosud projednávaným tématům patří
teroristická činnost, obchodování s lidmi, obchodování s drogami, vazby zločinu na úředníky
státní správy a soudce, padělatelství, praní špinavých peněz a zajištění a propadnutí věci.
Strašlivé červencové teroristické útoky v Londýně potvrdily, že terorismus zůstává i nadále
hlavní prioritou Eurojustu. V roce 2005 jsme v Haagu i jinde uspořádali řadu úspěšných setkání
představitelů orgánů členských států EU, jež se zabývají vyšetřováním a stíháním teroristických
5
činů. K důležitým rysům této naší práce patří častější vazby na protiteroristické orgány států
mimo Evropskou unii, přičemž předpokládáme, že tento trend bude pokračovat i v následujících
měsících a letech. Výsledek nejméně jednoho takového mezinárodního setkání, jež jsme
uspořádali, přitom pomohl ke zmaření potenciálního teroristického útoku.
Vedle těchto strategických setkání jsme ve dnech 17. a 18. května v Budapešti uspořádali svůj
každoroční seminář pro odborníky, jehož cílem bylo pokračovat v práci na řešení praktických
problémů souvisejících s fungováním Evropského zatýkacího rozkazu. Seminář tak navázal na
strategické setkání uspořádané v říjnu 2004.
Nadále rozvíjíme své vazby s jinými orgány EU. Stále více se posiluje náš vztah s Europolem a
jeho novým ředitelem. Podle našeho názoru je však nutno provést určitá zlepšení ve struktuře
rozhodovacího procesu Europolu, jež by nepochybně umožnila plodnější spolupráci mezi oběma
organizacemi. I když stále existuje mnoho možností, které lze využít, náš vztah s OLAF se v
průběhu roku 2005 značně zlepšil.
Ve svých dvou předchozích výročních zprávách jsme se zmínili o tom, že některé členské státy
dosud nezměnily svou legislativu, aby implementovaly rozhodnutí o založení Eurojustu. Bohužel
toto rozhodnutí doposud stále neimplementovaly Španělsko a Řecko, přestože konečným
termínem pro jeho implementaci bylo září 2003. Doufáme, že k této implementaci dojde v roce
2006.
Významnou prioritou zůstává i nadále ochrana osobních údajů spojená s efektivním plánováním
řešení případů. Plně funkční je nyní náš Elektronický registr případů (CMS). V průběhu roku
jsme dokončili instalaci interní zabezpečené komunikační sítě, jež má pro nás zásadní význam.
Zároveň jsme dokončili projekt E-POC II, v jehož rámci byla vypracována studie proveditelnosti
potenciálních řešení umožňujících bezpečnou komunikaci s příslušnými národními orgány a jinými
partnery, tak aby naši národní členové mohli bezpečnými elektronickými prostředky předávat
a přijímat citlivé informace. Brzká a efektivní implementace tohoto systému bude klíčovým
faktorem budoucího úspěchu Eurojustu. Doufáme, že získáme souhlas s dalším rozvojem tohoto
systému v roce 2006 v rámci projektu E-POC III a budeme tak moci dále rozvíjet svou předchozí
práci.
V roce 2005 se značně rozvinuly i naše vztahy se státy mimo Evropskou unii. Dne 28. dubna 2005
podepsal Eurojust v Oslo dohodu s Norskem a uzavřel tak první formální ujednání o spolupráci
6
se státem mimo Evropskou unii. Velmi nás těší, že norská prokuratura v souladu s podmínkami
této smlouvy jmenovala Knuta Kallerunda do funkce Styčného prokurátora v Eurojustu. Dne 2.
prosince 2005 byly podepsány dvě další formální dohody o spolupráci s Rumunskem a Islandem.
Jsme přesvědčeni, že tyto dohody budou dále rozvíjet naše vynikající neformální vztahy s oběma
těmito zeměmi, zejména s Rumunskem. Podpis dohody s Rumunskem vnímáme jako přirozený
krok na cestě k jeho přijetí do Evropské unie. V roce 2005 jsme zahájili formální jednání o
uzavření dohody se Spojenými státy americkými a se Švýcarskem. Vedli jsme rovněž neformální
jednání s Ruskou federací a s Ukrajinou a v následujících dvanácti měsících očekáváme další
pozitivní vývoj.
Nadále se rozvíjela infrastruktura Eurojustu. Ke konci prosince 2005 se počet členů organizace
zvýšil na 25 národních členů a asistentů podporovaných Administrativním ředitelem a dalšími 73
administrativními pracovníky. Podle mého názoru jsme sice dosáhli značného pokroku, ale lze
vykonat ještě více. I nadále budeme rozvíjet svou infrastrukturu a schopnost asistovat národním
orgánům činným v trestním řízení a upevňovat tak svou pozici, a to jak ve vztahu k EU, tak i
navenek - rozšířením naší schopnosti fungovat jako vstupní brána pro orgány činné v trestním
řízení ze zemí mimo EU.
Zvláštní zájem máme na posílení své schopnosti poskytovat právní služby a podporu odborníkům
z praxe, mj. předáváním osvědčených metod praxe, ve všech právních aspektech vyšetřování
a stíhání závažné organizované trestné činnosti s mezinárodním prvkem. Rádi bychom rovněž
nadále poskytovali své návrhy a připomínky k návrhům Evropské komise a dalších orgánů
za účelem přijetí efektivnějších zákonů, postupů a procesů uplatňovaných v zájmu svobody,
bezpečnosti a spravedlnosti v rámci EU.
V prosinci 2005 jsme dosáhli dlouho očekávaného a významného pokroku v jednání s nizozemskými
orgány ohledně potvrzení a upevnění našeho postavení v Haagu. Dokončili jsme dlouhodobá
jednání s nizozemským ministerstvem zahraničí o podmínkách Dohody o sídle naší organizace
a samostatná jednání s úřadem nizozemské vlády pro nemovitosti (Rijksgebouwendienst) o
uzavření smlouvy o nájmu našich prostor v Haagu do roku 2012.
V polovině roku skončilo mé rychle uplynuvší tříleté funkční období prezidenta kolegia. Jelikož
se toto období ukázalo jako velmi podnětné a radostné, rozhodl jsem se kandidovat i v druhém
funkčním období a byl jsem velmi poctěn a potěšen tím, že mě kolegové znovu zvolili.
7
Během roku 2005 odešli z Eurojustu tři národní členové. S lítostí jsme se rozloučili s Barbarou
Brezigar (Slovinsko), Stavroulou Koutoulakou (Řecko) a s Jerzy Iwanickim (Polsko). Rád bych
jim poděkoval za jejich významný přínos k rozvoji a rozšiřování Eurojustu. Stavroula je znovu
vedoucí prokurátorkou v Athénách. Jerzy se vrátil k práci na polském ministerstvu spravedlnosti,
kde bude, jak doufáme, plně využito jeho zkušeností získaných v Eurojustu. Byli jsme potěšeni
jmenováním Barbary Generální prokurátorkou Slovinska. Všem přejeme mnoho úspěchů v jejich
nových funkcích. Přivítali jsme také jejich náhradníky v kolegiu: Malči Gabrijelčič ze Slovinska,
Lamprose Patsavellase z Řecka a Mariusze Skowrońského z Polska.
Donatella Frendo Dimech byla v roce 2005 povýšena ze zástupce národního člena na národního
člena za Maltu, čímž se zajistilo pravidelné zastoupení Malty na schůzích kolegia.
Byl bych rád, kdyby byla tato zpráva předána všem orgánům činným v trestním řízení,
které nesou odpovědnost nebo jsou zainteresovány na boji proti závažné trestné činnosti s
mezinárodním prvkem.
MICHAEL G. KENNEDY
Prezident kolegia
leden 2006
8
9
1
STRUKTURA A VÝVOJ EUROJUSTU
Úvod
Kolegium Eurojustu se skládá z 25 národních členů. Každý členský stát deleguje jednoho člena,
který je v postavení prokurátora, soudce nebo policejního důstojníka s obdobnou působností.
Některé členské státy jmenovaly asistenty, kteří národním členům asistují při výkonu jejich
činnosti. V roce 2005 působilo v Haagu spolu se svými národními členy patnáct asistentů. Čtyři
členské státy jmenovaly asistenty se sídlem ve své domovské zemi. Tito asistenti vykonávající
činnost mimo sídlo naší organizace Eurojust pravidelně navštěvují a zastupují zde své národní
členy nebo plní jiné úkoly, je-li to zapotřebí. Množství práce národních členů roste, někteří proto
požádali o přidělení dalšího asistenta nebo delegovaného národního experta.
Kolegium se ve své činnosti opírá o administrativní zaměstnance v čele s administrativním
ředitelem. Organizační struktura a úkoly těchto zaměstnanců jsou uvedeny dále v kapitole 6.
Nová pracovní struktura Eurojustu
Jedním z cílů Eurojustu pro rok 2005 bylo vytvořit a zavést novou pracovní strukturu, tvořenou
21 týmy, jež by v maximální možné míře využila veškeré výhody vyplývající z rozšíření Evropské
unie. Dohodli jsme se rovněž na tom, že po uplynutí přiměřené lhůty prověříme účinnost tohoto
nového uspořádání. Uvedená týmová struktura byla zavedena v první části roku 2005. V praxi
fungovala vyhovujícím způsobem a výrazně lépe než předchozí uspořádání, protože umožnila
členům kolegia pracovat společně v malých skupinách na konkrétních tématech a otázkách a
využívat v příslušných případech podpory administrativních zaměstnanců.
Jedním z problémů, které vyvstaly u některých národních členů v důsledku zvýšeného počtu
týmů, byla povinnost účastnit se každý týden mnoha jednání. Tento problém jsme projednali
v říjnu na svém plánovacím zasedání a dohodli jsme se snížit počet týmů na 14 tím, že jsme
spojili některé týmy a odstranili veškeré přesahy a potenciální duplicitu. Na druhou stranu jsme
se rozhodli zachovat některé menší týmy a udržet si tak své zaměření na rozvoj a zdokonalování
důležitých partnerství, např. s EJS a OLAF. Tato nová struktura byla v prosinci projednána a
schválena kolegiem. Chceme zajistit, aby týmy byly co možná nejsilnější a čerpaly z osobních
zkušeností v rámci kolegia a aby si zároveň uchovaly výhody vyplývající z kontinuity členství.
10
Předpokládáme, že přerozdělení národních členů do nových týmů bude dokončeno začátkem
roku 2006. Do té doby bude nadále fungovat „stará” týmová struktura.
Ochrana osobních údajů, projekt E-POC a
Elektronický registr případů Eurojustu (CMS)
Podle pravidel pro zpracování a ochranu osobních údajů organizace Eurojust schválených Radou
dne 24. února 2005 je Eurojust povinen vytvořit elektronický registr případů (CMS), který
bude využíván národními členy při práci na případech. Obsahem tohoto registru budou dočasné
pracovní soubory a rejstřík definovaný v Rozhodnutí o založení Eurojustu.
Zpracování pravidel ochrany osobních údajů spolu s vývojem projektu E-POC se ukázalo jako
všestranně výhodné, protože Eurojustu umožnilo zajistit plnou kompatibilitu těchto pravidel a
technických požadavků CMS.
Projekt EPOC-II zahájený v roce 2005 navázal na projekt E-POC z roku 2004, jehož výsledkem
byla první provizorní verze CMS pro Eurojust. Eurojust se stal plnoprávným partnerem tohoto
projektu financovaného EU v rámci programu AGIS, programu, jehož se rovněž účastní italské,
francouzské, slovinské a rumunské ministerstvo spravedlnosti. V rámci tohoto projektu vznikly
další dvě verze CMS jako nástroje používaného národními členy a zaměstnanci při plánování
práce na případech. První, červnová verze, se soustředila na implementaci a elektronizaci celé
řady požadavků vyplývajících z pravidel ochrany osobních údajů stanovených pro Eurojust.
CMS obsahoval tyto funkce: správu práv subjektů údajů, postup registrace citlivých údajů,
zpracování osobních údajů v rejstříku, automatická hlášení, možnost revize zaznamenaných
souborů pracovníkem odpovědným za ochranu údajů (DPO) a monitorování časových lhůt u
jednotlivých údajů.
Druhá verze, která nabyla účinnosti v listopadu, obsahuje nové vlastnosti, jež podporují
vyšetřování případů terorismu, obchodování s drogami a s lidmi a rovněž úkoly Eurojustu ve
vztahu k Evropskému zatýkacímu rozkazu, pokročilé mechanismy rozpoznávání vazeb mezi
jednotlivými případy a zpracování pokročilých statistických zpráv. Kromě toho tato verze obsahuje
realizační studii k zajištění bezpečné výměny údajů mezi Eurojustem a národními orgány.
11
Projekt byl ukončen prosincovou informativní schůzí v Římě. Na této schůzi byly pozvaným
zástupcům všech 25 členských států předvedeny potenciální výhody společného přístupu k
výměně informací mezi národními členy a příslušnými orgány jejich států.
Výsledky pilotního testu provedeného DPO v říjnu 2005 a první kontroly provedené společným
dozorčím orgánem v listopadu 2005 zdůraznily význam širokého využívání CMS pro zajištění
dodržování pravidel pro ochranu osobních údajů a plného využívání všech funkcí CMS.
12
13
2
PRÁVNÍ PROSTŘEDÍ A PARTNEŘI
Úvod
Podpůrná a zprostředkovatelská role Eurojustu v rámci mezinárodní spolupráce a koordinace
národních orgánů činných v trestním řízení členských států činí z této organizace významného
aktéra při posilování svobody, bezpečnosti a spravedlnosti v Evropské unii. Eurojust je v
současné době často konzultován nebo zván na setkání, aby vyjádřil svůj názor na problémy, k
nimž může přispět svým odborným zaměřením (jurisdikční spory, návrh rámcového rozhodnutí o
organizovaném zločinu, hodnocení EZR, síť společných vyšetřovacích týmů-JIT, boj proti terorismu
apod.). Některé instituce, například Rada ministrů, Evropský parlament, Multidisciplinární skupina
pro organizovaný zločin (MDG) a Pracovní skupina evropských policejních šéfů (European Police
Chiefs Task Force), již zasílají svá pozvání pravidelně. Eurojustu se tak nabízí vynikající příležitost
k vyjádření svých názorů zakládajících se na zkušenostech z praxe jakož i možnost vyslechnout si
informace o současných problémech a otázkách, jež se týkají uvedených evropských institucí.
Toto vzájemné sdílení informací je cílem i dalších setkání s představiteli sekretariátu Rady a
Komise, jež se konají každé dva měsíce v prostorách Eurojustu. Od září 2005 jsou na tato setkání
zváni rovněž představitelé současného a dvou následujících předsednictví EU, což zajišťuje
kontinuitu v navazování užitečných vztahů a výměny informací.
Týmová struktura Eurojustu, k jejímuž zavedení došlo na počátku roku 2005, pomohla při
navazování kontaktů s jinými evropskými agenturami a institucemi a vedla k dalšímu posilování
jejich vztahů s Eurojustem.
Dne 19. října Eurojust s potěšením přivítal pana Frattiniho, viceprezidenta Evropské komise
odpovědného za otázky svobody, bezpečnosti a spravedlnosti, a velmi ocenil jeho nabídku na
posílení spolupráce mezi Eurojustem a Evropskou komisí. Odpovědnost za koordinaci většiny
výše uvedených činností nese bruselský tým.
Implementace Rozhodnutí o založení Eurojustu
Eurojust má nyní postavení významného spolučinitele v oblasti svobody, bezpečnosti a spravedlnosti
v Evropské unii. Toto postavení je potvrzeno mnoha evropskými dokumenty, například Haagským
programem. Členské státy však ne vždy implementují rozhodnutí přijatá v Bruselu do svého
právního řádu v přiměřené lhůtě. Toto zpoždění jakož i minimum implementačních standardů
představují pro Eurojust problém a mají dopad na naši každodenní práci.
14
Je nicméně potěšující, že Lucembursko a Itálie již implementovaly Rozhodnutí o založení
Eurojustu a že existuje pravidelné zastoupení Malty v kolegiu. Doufáme, že Rozhodnutí o
založení Eurojustu rovněž co nejdříve implementují Kypr, Řecko a Španělsko. Ve výroční zprávě
za rok 2004 jsme zdůraznili, že nedostatečná implementace omezuje schopnost národních členů
být plně efektivní a s maximální účinností spolupracovat s jejich národními orgány, což samo o
sobě omezuje aktivitu Eurojustu jako celku. Méně uspokojivá je skutečnost, že někteří národní
členové nenalézají u svých domácích orgánů dostatečnou podporu k zajištění stálého ubytování
v Haagu. Například litevští a polští národní členové bydlí od 1. května 2004 v hotelích.
Implementace Rozhodnutí o založení Eurojustu však neznamená konečný cíl cesty. Je nutno
rovněž zvážit rozsah pravomocí udělených jednotlivým národním členům (viz dále oddíl
Pravomoci členů). Rozhodnutí o založení Eurojustu lze implementovat na základní úrovni, což
dává národním členům pravomoc asistovat a podpořit žádosti o právní pomoc a koordinovat
vyšetřování. Rozhodnutí může rovněž poskytnout více pravomocí v naléhavých případech nebo
například podpořit sledování zásilek či krycí operace. Celková síla Eurojustu je jednoznačně
těsně spjata s pravomocemi národních členů, jež jim udělí jejich domovské státy.
Další otázkou, kterou je nutno zdůraznit, je význam národních zastoupení, jejichž velikost a
rozsah oprávnění v domácí hierarchii umožní optimální přístup k mnoha složitým případům.
Takový růst musí v dosud velmi mladé organizaci pokračovat až do doby, kdy je zřejmé, že
jednotlivá národní zastoupení získala postavení umožňující jim co nejlépe odvádět svou práci v
boji proti trestné činnosti v příslušné zemi. Ustanovení národních korespondentů nebo asistentů
v jednotlivých členských státech by velmi usnadnilo spolupráci Eurojustu se soudci a prokurátory
těchto států. Další prospěch by evidentně přineslo zlepšení koordinace mezi národními členy.
Implementace klíčových nástrojů v oblasti justice a vnitra
Eurojust v předchozích výročních zprávách zdůraznil význam rychlé a efektivní implementace
právních nástrojů vedoucích ke zlepšení spolupráce justičních orgánů v trestních věcech. Absence
této implementace nebo pouhá částečná implementace těchto nástrojů prohlubuje rozdíly mezi
členskými státy a má dopad na práci národních členů, zvláště proto, že přináší obtíže a rizika,
která podkopávají jejich schopnost účinně koordinovat příslušné operace.
15
Kontrola současného stavu implementace těchto nástrojů v členských státech ukazuje, že
některé důležité nástroje nebyly ve všech členských státech plně implementovány v původně
stanoveném termínu. Několik z nich nebylo dokonce implementováno ani k datu stanovenému
v Prohlášení Evropské rady, jež bylo vydáno po bombových útocích v Madridu. Níže uvádíme
některé příklady:
•
Rámcové rozhodnutí o Evropském zatýkacím rozkazu ze dne 13. června 2002 s konečným
datem implementace stanoveným Prohlášením Evropské rady na červen 2004:
NĚMECKO a KYPR nemohou vydat Evropský zatýkací rozkaz proti vlastním občanům.
•
Rámcové rozhodnutí z 13. června 2002 o vytvoření společných vyšetřovacích týmů s
konečným datem implementace stanoveným Prohlášením Evropské rady na červen 2004:
toto rozhodnutí dosud neimplementovalo ŘECKO, ITÁLIE a LUCEMBURSKO.
•
Rámcové rozhodnutí z 13. června 2002 o boji proti terorismu z 13. června 2002 s konečným
datem implementace stanoveným Prohlášením Evropské rady na červen 2004:
toto rozhodnutí dosud neimplementovala LITVA a KYPR.
•
Rámcové rozhodnutí z 26. června 2001 o praní špinavých peněz, identifikaci, sledování,
blokování a zabavení prostředků a výnosů z trestné činnosti s konečným datem
implementace stanoveným Prohlášením Evropské rady na červen 2004:
toto rozhodnutí dosud neimplementovalo ŘECKO a LUCEMBURSKO.
•
Úmluva z 29. května 2000 o vzájemné pomoci ve věcech trestních mezi členskými státy
Evropské unie s konečným datem implementace stanoveným Prohlášením Evropské rady
na prosinec 2004:
úmluvu dosud neratifikovala ČESKÁ REPUBLIKA, ŘECKO, IRSKO, ITÁLIE, LUCEMBURSKO, MALTA a SLOVENSKÁ REPUBLIKA.
16
•
Protokol ze 16. října 2001 k Úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních mezi členskými
státy Evropské unie s konečným datem implementace stanoveným Prohlášením Evropské
rady na prosinec 2004:
protokol dosud neratifikovalo ESTONSKO, ŘECKO, IRSKO, ITÁLIE, LUCEMBURSKO,
MALTA, PORTUGALSKO a SLOVENSKÁ REPUBLIKA.
•
Rámcové rozhodnutí z 22. července 2003 o vykonávání příkazů k zajištění majetku nebo
důkazů, které mělo být původně implementováno nejpozději v srpnu 2005 a jehož konečné
datum implementace bylo Prohlášením Evropské komise stanoveno na prosinec 2004:
toto rozhodnutí dosud neimplementovala BELGIE, ČESKÁ REPUBLIKA, NĚMECKO,
ESTONSKO, ŠPANĚLSKO, ŘECKO, IRSKO, ITÁLIE, LOTYŠSKO, LITVA, LUCEMBURSKO,
MALTA, PORTUGALSKO, SLOVINSKO a SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ.
Evropská justiční síť (EJS) a styční soudci
Tým zabývající se vztahy k Evropské justiční síti a styčným soudcům (Tým EJS a styčných
soudců) založilo kolegium po plánovacím zasedání Eurojustu v roce 2004.
Cíle pro rok 2005
Rok 2005 byl prvním rokem práce týmu. Jeho cíli bylo (1) vytvořit vhodnou institucionální
vazbu a komunikační kanál mezi členy EJS, jejich sekretariátem a styčnými soudci na jedné a
kolegiem Eurojustu na druhé straně, (2) nalézt praktické prostředky pro zlepšování spolupráce
mezi EJS, styčnými soudci a Eurojustem za účelem zvýšení jejich efektivity, vyvarovat se
duplicity v činnosti a přesahu jejich závazků v jednotlivých případech a (3) vybudovat účinnou
komplementaritu mezi členy EJS, styčnými soudci a Eurojustem.
Výsledky dosažené v roce 2005
Tým EJS a styčných soudců se za účelem splnění uvedených cílů v roce 2005 sešel osmkrát a
dosáhl těchto tří významných úspěchů:
•
Pravidelná účast členů týmu na schůzích EJS se zvláštní pozorností věnovanou dvěma
plenárním zasedáním, z nichž jedno se konalo v červnu v Lucemburku a druhé v prosinci
17
v Edinburghu. Těchto příležitostí bylo využito k upevnění vztahu mezi Eurojustem a EJS a
k průběžnému předávání informací o pokroku, kterého Eurojust dosáhl ve své operativní a
administrativní činnosti. Tým se fakticky stal stálou spojnicí mezi EJS a jejím sekretariátem
na jedné a kolegiem Eurojustu na druhé straně.
•
Dne 14. listopadu 2005 se v prostorách Eurojustu konalo setkání, které uspořádal Tým
EJS a styčných soudců pro všechny styčné soudce členských států Evropské unie, včetně
zástupců EJS z tzv. trojky členských států. Toto setkání navázalo na předchozí setkání
uskutečněná v březnu 2002 v Bruselu a v červenci 2004 v Haagu. Účastníci setkání si mohli
vyměnit zkušenosti z dvoustranné spolupráce jakož i zkušenosti Eurojustu ze spolupráce
na mnohostranné úrovni, zejména od rozšíření EU v květnu 2004. Styční soudci tak získali
aktuální informace o činnosti Eurojustu a rovněž jednali o otázkách vyšetřování a stíhání
trestných činů s mezinárodním prvkem se zvláštním zaměřením na hodnocení příslušných
rolí a strategií v rámci zvyšování podpory národním orgánům při koordinaci postupu
proti mezinárodní organizované trestné činnosti. Schůze se zúčastnilo 18 z 21 styčných
soudců Evropské unie, mj. také norský styčný prokurátor u Eurojustu a jeden španělský
a tři francouzští styční soudci vyslaní mimo Evropskou unii (do Kanady, Ruské federace a
Maroka).
•
Třetí akcí, kterou tým podnikl v roce 2005, bylo zpracování propagační brožury EJS a
Eurojustu. Tato brožura má dvojí účel: jedná se o společný leták pro první fázi, který je
zvlášť určen odborníkům z praxe a který poskytuje určité základní informace o úkolech a
pravomocích EJS a Eurojustu. Tento leták bude k dispozici v podobě brožury a bude jej
možno stáhnout z webových stránek obou těchto organizací. Příští zpracování brožury
bude obsahovat stručné prezentace Europolu a OLAF. Příslušná část brožury týkající se EJS
byla zpracována na konci jara 2005, konečnou verzi části o Eurojustu schválilo kolegium
v prosinci 2005. Konečná společná verze bude vydána v prvních týdnech roku 2006. Na
webových stránkách EJS a Eurojustu byly nainstalovány křížové odkazy, což platí také pro
odkazy na Europol a OLAF.
Europol
Tým Eurojustu pro spolupráci s Europolem spolupracoval v roce 2005 s Europolem na realizaci
smlouvy, kterou obě organizace podepsaly v roce 2004.
18
Byl vytvořen zvláštní společný řídící výbor, který se několikrát sešel k jednání o všeobecných
otázkách spolupráce. Během roku se rovněž konala pravidelná setkání mezi ředitelem Europolu
a prezidentem kolegia Eurojustu.
Objem informací, které si obě organizace vyměňují prostřednictvím zvlášť určených kontaktních
bodů, neustále narůstá. Za účelem usnadnění výměny informací mezi oběma organizacemi
pracujeme v současné době na zavedení bezpečného IT připojení. Tato práce bohužel nepokračuje
tak rychle, jak jsme doufali. Očekáváme však, že se nám v první polovině roku 2006 podaří
nalézt řešení přijatelné pro obě strany.
Výměna informací s Eurojustem probíhala z hlediska Europolu takto:
2004
2005
Žádosti zaslané Europolem Eurojustu:
0
1
Odpovědi, které Europol obdržel od Eurojustu:
0
1
Žádosti, které Europol obdržel od Eurojustu:
8
64
Odpovědi zaslané Europolem Eurojustu:
Celkem:
4
52
12
118
Obě organizace zpracovaly společnou hodnotící zprávu o vzájemné spolupráci za rok 2005.
Podle jednoho z doporučení obsažených v této zprávě by měl Eurojust vyzvat členské státy, aby
národní členy Eurojustu přizvaly k účasti na analytických pracovních svazcích (Analytical Work
Files – AWF). Zpráva rovněž doporučuje prozkoumat způsob, jakým by se obě organizace mohly
navzájem podílet na své plánovací činnosti.
Eurojust a Europol spolupracují na projektu Společných vyšetřovacích týmů (Joint Investigation
Teams – JIT). Prvním krokem, který je již téměř dovršen, je zpracování přehledu o legislativě
členských států ohledně JIT. V listopadu 2005 uspořádaly Eurojust a Europol společně první
setkání odborníků JIT jmenovaných 25 členskými státy. Setkání se zúčastnilo více než 90 osob.
Eurojust a Europol se navzájem zúčastnily celé řady strategických a operativních setkáních
pořádaných jednou či druhou organizací a podaly zde svou prezentaci. Eurojust a Europol rovněž
spolupracují na mnoha operativních případech týkajících se například terorismu, obchodování
s drogami, obchodu s lidmi, dětské pornografie, padělání měny a podvodů. V roce 2005 byl
Eurojust zapojen do koordinace případů souvisejících s 8 až 17 analytickými pracovními svazky
Europolu. Právní rámec Europolu však nedovoluje Eurojustu spolupracovat s Europolem tak
19
těsně, jak by bylo žádoucí. Přitom je ve společném zájmu obou organizací navázat těsnější
spolupráci, která jim umožní efektivně bojovat proti závažné trestné činnosti s mezinárodním
prvkem. Doufáme, že se překážky bránící těsné spolupráci podaří rychle odstranit.
Společné vyšetřovací týmy (JIT) a listopadový seminář
Rámcové rozhodnutí o Společných vyšetřovacích týmech ze dne 13. června 2002 nebylo dosud
implementováno ve všech členských státech. Podnět ke jmenování národních odborníků do
Společných vyšetřovacích týmů předložilo lucemburské předsednictví v dubnu 2005 s cílem
podpořit využívání JIT.
Následně bylo v červenci 2005 dohodnuto vytvořit Neformální síť odborníků JIT, která by neměla
nadbytečně byrokratickou strukturu a mohla by se scházet společně nebo v menších skupinách.
Tato setkání by měla být organizována v rámci Eurojustu nebo Europolu.
Síť JIT by měla poskytovat pomoc v těchto otázkách: (a) zjišťování příčin toho, proč doposud
nedošlo k širšímu využití JIT (nejsou známy mezi odborníky z praxe, problémy se zdroji,
legislativní obtíže, byrokratické překážky apod.), (b) výměna příslušných informací o praktických
otázkách spojených s vytvářením a fungováním JIT ve všech členských státech, (c) předávání
informací o správných metodách praxe a postupech a (d) navazování kontaktů s jinými národními
odborníky a organizacemi.
Své odborníky jmenovaly všechny členské státy, stejně učinily OLAF, Europol a Eurojust.
Listopadový seminář
První setkání národních odborníků JIT uspořádaly Europol a Eurojust ve dnech 22. a 23. listopadu
v sídle Eurojustu. Setkání se zúčastnili odborníci z 22 členských států, z OLAF, Eurojustu a
Europolu, zástupci generálního sekretariátu Rady a zástupci Evropské komise.
Na setkání byla přednesena řada prezentací. Při diskusích, jež se konaly částečně v rámci
workshopů, se účastníci zabývali těmito otázkami: poslání a cíle Sítě odborníků včetně poslání
20
a cílů odborníků samotných, spolupůsobení mezinárodních orgánů jako je Eurojust, Europol a
OLAF a struktura, pracovní metody a nástroje Sítě.
Velmi zajímavá část setkání byla věnována prezentacím španělských, francouzských, britských
a nizozemských odborníků o dosavadních JIT vybudovaných na základě Rámcového rozhodnutí.
Prezentované případy se týkaly mezinárodního vyšetřování obchodu s drogami a terorismu.
V rámci podrobného rozboru některých aspektů, které by podle jejich zkušenosti měly být
zohledněny při sestavování JIT, odborníci demonstrovali postupy a problémy, s nimiž se setkali
v praxi. K uvedeným aspektům patří význam předsmluvních jednání, jež by se měla soustředit
na veškeré podrobnosti, potřeba pečlivého výběru vyšetřování a jazykové a další praktické
problémy týkající se policejních důstojníků zapojených do činnosti JIT.
Právní oddělení Europolu a Eurojustu předložila na setkání zprávu o pokroku dosaženého při
zpracovávání manuálu o právních předpisech jednotlivých členských států ohledně JIT.
Účastníci setkání se dohodli na mnoha závěrech, které se týkaly hlavně jejich úkolů a cílů. Tyto
závěry jsou spolu s výsledky workshopů uvedeny v Dokumentu Rady 15277/05, vydaném dne
2. prosince 2005. Zpětná vazba od účastníků byla velmi pozitivní.
Účastníci se dohodli na pořádání budoucích setkání podle potřeby a vyjádřili přání zaměřovat se
nadále na praktické otázky. Europol souhlasil s tím, že bude hostitelem příštího setkání, jež se
bude konat na stejném základě a ve spolupráci s Eurojustem.
Vztah s OLAF (Evropský úřad proti podvodům)
Vztah mezi Eurojustem a OLAF se v roce 2005 značně rozvinul. Byl ustaven Tým OLAF tvořený
čtyřmi členy kolegia. Činnost týmu byla zahájena v lednu 2005. Každé dva měsíce se tým schází
s právním oddělením OLAF.
Během těchto setkání byly Eurojustu předány souhrnné informace o jedenácti případech šetřených
OLAF. Národní členové z Francie, Německa, Španělska, Itálie a Irska – hlavních zainteresovaných
zemí v případech OLAF, informovali kolegium o pokroku ve vyšetřování těchto případů. U sedmi z
21
těchto případů však národní členové sdělili, že OLAF nepředal tyto případy Eurojustu dostatečně
včas a ze strany Eurojustu tak nemohl být dodán žádný další hodnotný přínos.
Byla dovršena řada důležitých kroků navržených ve směrnicích pro realizaci společného
Memoranda o porozumění podepsaného v roce 2003:
•
bylo zahájeno předávání případů OLAF Eurojustu.
•
v říjnu 2005 proběhla první výměnná dvoudenní stáž, během níž čtyři národní členové
navštívili OLAF. V rámci této návštěvy se setkali a vyměnili si zkušenosti s pracovníky
tří oddělení OLAF, mj. s vyšetřovacím a operačním oddělením, a zúčastnili se zasedání
výkonné rady, jež se zabývalo řešenými případy. Návštěva byla příležitostí nejen ke zvýšení
vzájemného povědomí, ale také k dalšímu posilování vzájemné důvěry.
Došlo k nárůstu společné účasti na konferencích a seminářích. Eurojust spolupředsedal
dopolednímu zasedání Třetí konference prokurátorů členských států Evropské unie zapojených
do stíhání podvodů, kterou OLAF uspořádal v listopadu 2005. OLAF byl pozván k účasti na
strategickém zasedání Eurojustu o praní špinavých peněz, jež se konalo v listopadu 2005.
Eurojust a OLAF zpracovávají společný propagační materiál a nainstalovaly vzájemné odkazy na
svých webových stránkách.
V roce 2005 přijal Eurojust dvě významné návštěvy z OLAF. V dubnu to byla návštěva
viceprezidenta a komisaře pana Siima Kallase, která vyústila v užitečná jednání pro obě
organizace. V prosinci Eurojust navštívil ředitel OLAF, pan Franz-Hermann Brüner, který se setkal
s presidentem a s Týmem OLAF a dohodl se s nimi na cílech budoucí spolupráce, dohodnut
byl mj. postup vedoucí k uzavření formální dohody o spolupráci. Na tomto setkání byl rovněž
předán soudcovskému oddělení OLAF přehled o pokroku dosaženém v případech OLAF, jež byly
předány národním členům Eurojustu v roce 2005. Tým OLAF má v plánu předat zprávu o pokroku
dosaženém v těchto případech kolegiu v březnu 2006.
Ve svých závěrech ohledně Výroční zprávy Eurojustu za rok 2004 vyzvala Rada Eurojust a Komisi
(OLAF), aby se zabývaly právními požadavky, jež by umožnily dosáhnout rychlé úpravy výměny
osobních údajů. Obě organizace se snaží splnit tento závěr co nejrychleji. Doufáme, že jednání
o formální dohodě budou zahájena počátkem roku 2006.
22
I když roce 2005 došlo ve vztazích Eurojustu s OLAF k významnému zlepšení, k dosažení
efektivní spolupráce obou organizací, která by umožnila získat co možná největší prospěch z
jejich pravomocí, kapacity a zkušeností, zbývá ještě mnohé vykonat.
Koordinátor EU pro boj proti terorismu
Na koordinaci činnosti jednotlivých organizací zabývajících se bojem proti terorismu měl
nesporně zásadní vliv pan Gijs de Vries, působící jako oficiální vysoký reprezentant EU pro
kontakt se třetími státy, podřízený přímo Radě.
Během své návštěvy Eurojustu dne 10. listopadu 2005 promluvil pan de Vries ke kolegiu.
Protiteroristický tým měl zároveň příležitost podat přehled o své činnosti a objasnit současnou
situaci týkající se Rozhodnutí Rady ze dne 19. prosince 2002 a nového Rozhodnutí Rady ze dne
20. září 2005.
Pan de Vries potvrdil svůj příslib pomáhat Eurojustu na politické úrovni usměrňováním různých
legislativních podnětů v oblasti terorismu a systematickým podněcováním zainteresovaných
členských států k aktualizaci právních předpisů týkajících se terorismu. Toto společné úsilí
jistě povede k dalším úspěchům a, jak upřímně doufáme, také k postupnému snižování rizika
teroristických útoků v Evropě.
Mezinárodní sdružení prokurátorů (IAP)
Těsné vazby Eurojustu na IAP trvaly i v roce 2005. Část březnové regionální školící konference
IAP, kterou IAP zařadilo do kalendáře svých pravidelných každoročních akci, se konala v
Eurojustu. Konference svedla dohromady více než 50 mladších prokurátorů z mnoha evropských
zemí, a to jak ze členských států, tak i ze zemí mimo Evropskou unii, a poskytla Eurojustu
vynikající příležitost oslovit prokurátory, kteří se při své běžné činnosti nedostanou do styku s
naší organizací. V srpnu se několik národních členů zúčastnilo výroční konference IAP, jejímž
hostitelem byla letos dánská prokuratura v Kodani a jejímiž tématy byly otázky týkající se
svědků, znalců a obětí trestné činnosti.
23
Eurojustice
V říjnu Eurojust obdržel pozvání Generálního prokurátora Portugalské republiky k účasti na 8.
výroční konferenci Eurojustice, jež se konala v Lisabonu. Tohoto setkání se zúčastnili generální
prokurátoři z členských států Evropské unie a z některých zemí mimo Evropskou unii. Závěry
konference zdůraznily význam Eurojustu a nutnost využívat jeho potenciál ke koordinaci
příslušných orgánů v boji proti mezinárodnímu zločinu.
Evropská ústava
Současná podoba návrhu Evropské ústavy obsahuje ustanovení, která by posílila boj proti
organizovanému zločinu a terorismu. Pokud bude přijata příslušná evropská legislativa, měl by
Eurojust například pravomoc zahajovat vyšetřování a mohl by být na základě jednomyslného
rozhodnutí členských států ustanoven evropským prokurátorem pověřeným bojem proti
podvodům páchaným proti evropskému rozpočtu a obecněji i bojem proti závažné trestné
činnosti. Další ustanovení mají za cíl dosáhnout lepšího souladu trestního práva, zejména co se
týče trestné činnosti související s eurem, a řešení procesních otázek, jako je výměna důkazů a
zacházení s obžalovanými a oběťmi trestných činů.
Eurojust se na základě své praktické zkušenosti domnívá, že harmonizace práva jednotlivých
členských států a posílení pravomocí Eurojustu by mohly značně zvýšit efektivitu v oblasti
svobody, bezpečnosti a spravedlnosti. Přijetí a účinnost některých ustanovení návrhu Evropské
ústavy by nepochybně usnadnily plné zapojení jednotlivých národních členů a asistentů do
mezinárodního vyšetřování.
Nehledě na budoucnost ústavní smlouvy je důležité umožnit všestranné zvážení zásad, které
jsou již vyjádřeny ve stávajících ustanoveních a referendech. Konkrétně se při implementaci
Rámcových rozhodnutí o Evropském zatýkacím rozkazu a o zajištění majetku ukázala jako
obzvlášť účinná zásada vzájemného uznávání.
Návrh na ustanovení výboru pro vnitřní bezpečnost (High Level Co-ordination Committee, dříve
COSI), v jehož rámci by si příslušné evropské instituce a úřady mohly vyměňovat informace
a vypracovávat strategie zaměřené proti trestné činnosti a na podporu bezpečnosti v Evropě,
24
zasluhuje podporu. Eurojust se s potěšením zúčastnil první schůze výboru v květnu 2005 a
domnívá se, že výbor má značný potenciál.
Občané členských států očekávají zlepšení v celoevropském boji proti závažné trestné činnosti.
Eurojust je odhodlán zlepšovat rámec současných ustanovení tak, aby mohl lépe dosahovat
svých cílů.
Pravomoci členů
Na svém zasedání dne 2. prosince 2004 vyzvala Rada ministrů spravedlnosti a vnitra Eurojust,
aby vyhodnotil zkušenosti týkající se povahy a rozsahu justičních pravomocí svých národních
členů a podal Radě do poloviny roku 2005 příslušnou zprávu. Podle požadavků Rady měla tato
zpráva v případě potřeby obsahovat i doporučení ohledně možných zlepšení.
Otázka pravomocí členů má pro případy řešené Eurojustem zásadní význam. Proto jsme uvítali
možnost podat vyjádření a tlumočit své připomínky k tomuto důležitému tématu. Kolegium
analyzovalo a zhodnotilo pravomoci členů ve vztahu k článku 9(3) Rozhodnutí o založení
Eurojustu, přičemž vzalo rovněž v úvahu pravomoci potřebné k plnění úkolů uvedených
v článku 6.
V odpovědi zaslané Radě v červenci 2005 kolegium připustilo, že takové hodnocení lze pochopitelně
kritizovat pro jeho nevědeckost a jednostrannost vzhledem k tomu, že toto hodnocení může
odrážet pouze zkušenosti národních členů se současným stavem jejich pravomocí. Navíc je velmi
pravděpodobné, že pokud by národní členové měli více pravomocí, bylo by jim předáváno více
informací a více případů. To by samo o sobě vyžadovalo další pravomoci nutné k uspokojivému
řešení těchto případů. Do předložené analýzy se rovněž evidentně promítá fakt, že značnou
část národních členů tvoří velmi zkušení prokurátoři a soudci s dobrou, účinnou a efektivní sítí
kontaktů ve svých domácích jurisdikcích. Vzhledem k tomu je jejich potřeba dalších pravomocí,
které by mohli ke svému efektivnímu působení vyžadovat méně zkušení národní členové, méně
zřetelná.
S ohledem na tyto skutečnosti analýza konstatuje, že jen velmi málo národních členů mělo
problém s nedostatkem konkrétních justičních pravomocí, které by chyběly jim nebo ostatními
národním členům, s nimiž spolupracují.
25
I když vezmeme v úvahu tuto skutečnost, poukázal značný počet národních členů na některé
pravomoci, které by podle jejich názoru měly být uděleny všem národním členům. Udělení těchto
pravomocí by napomohlo zajistit platformu pro celkový soulad. To by národním členům umožnilo
spolupracovat v rovnocenném postavení a poskytlo jim a jejich národním protějškům možnost
mít stejná očekávání a tedy i koordinovat svůj postup a přispět tak k justiční spolupráci s určitou
mírou jistoty. K těmto základním pravomocem patří mj. tyto pravomoci:
•
vydávat žádosti o vzájemnou právní pomoc;
•
vykonávat žádosti o vzájemnou právní pomoc;
•
jednat jako centrální orgány vůči zahraničním justičním orgánům;
•
rozhodovat o jednotlivých krocích v rámci vzájemné pomoci, vyšetřování a stíhání, nikoli
jen vydávat doporučení o těchto krocích;
•
v naléhavých případech rozhodovat a povolovat sledování zásilek a
•
v naléhavých případech rozhodovat o dalších krocích ve vyšetřování (např. o odposlechu
telekomunikací a krycích operacích).
Může se proto zdát paradoxní, že je podle našeho názoru zapotřebí dalších justičních pravomocí,
přestože národní členové čelili v důsledku jejich nedostatku jen malému množství problémů.
Tak tomu však není. Jak jsme již uvedli, odráží takovéto hodnocení pouze naše zkušenosti se
stávajícím stavem pravomocí. Může se stát, že další pravomoci posílí úlohu Eurojustu. Tato
skutečnost poté povede ke zvýšení počtu případů a informací o závažné trestné činnosti,
které budou Eurojustu předávány k zajištění pomoci na základě spolupráce a koordinace mezi
členskými státy, v důsledku čehož vyvstane znovu potřeba větších pravomocí.
26
3
ŘEŠENÉ PŘÍPADY
Komentář ke statistice řešených případů
V roce 2005 registrovalo kolegium 588 případů včetně dvou národních případů, které byly
dodatečně převedeny na případy kolegia. To představuje 54 % nárůst případů v porovnání
s počtem případů řešených v roce 2004. K tomuto zvýšení přispěla většina členských států.
Eurojust se stává stále známější a je proto více využíván. I když zbývá vykonat ještě mnoho
práce, je zjevné, že vzrůstá povědomí národních orgánů o skutečném a potenciálně dosažitelném
přínosu plynoucím z účasti Eurojustu a národní orgány se na Eurojust více spoléhají.
Stejně jako v předchozích letech tvoří podstatnou část případů (78 %) bilaterální případy.
Abychom zamezili nedorozumění, je podle našeho názoru důležité zmínit některé významné
otázky.
Odkazuje-li Eurojust na bilaterální případy, ve většině případů se tím rozumí, že na takovém
případu jsou na národní úrovni zainteresovány pouze dvě země. To znamená, že národní orgány
potřebují těsněji spolupracovat popř. koordinovat vyšetřování nebo stíhání nebo řešit problémy
s určitou zemí; případ se však může týkat většího počtu zemí. Občas se případ později rozroste
i o další země.
Dále platí, že bilaterální případ není vždy synonymem jednoduchého případu. Několik národních
členů uvedlo, že některé jejich bilaterální případy jsou značně složité a že zapojení Eurojustu
do případu je časově velmi náročné, má však klíčový význam pro zlepšování spolupráce nebo
koordinace vyšetřování anebo stíhání mezi oběma zeměmi. Takové úsilí jde daleko za hranici
toho, co lze očekávat od kontaktních bodů EJS.
Mimo to je přínos Eurojustu v bilaterálních případech stejně významný a někdy dokonce
významnější než v multilaterálních případech. Právě z uvedeného přínosu Eurojustu, nikoliv z
bilaterální nebo multilaterální povahy požadavků, pramení důvod nebo potřeba jeho zapojení do
případu. V některých případech představuje Eurojust pro prokurátory poslední naději, jak zajistit
potřebnou mezinárodní spolupráci.
Dobrým dokladem této skutečnosti je komentář k oběma žádostem kolegia vzneseným podle
článku 7. Například – nesmírně složitý případ Prestige – se týká hlavně Španělska a Francie.
Ve shodě s rostoucím počtem registrovaných případů vzrostl i počet koordinačních setkání, a
to o více než 40 %. Ze 73 koordinačních setkání, která Eurojust uspořádal nebo podpořil, se 55
konalo v našem sídle a 18 v jednotlivých členských státech. Rozhodnutí o místě setkání záviselo
28
na požadavcích a potřebách národních orgánů a také na úvahách souvisejících s technickým
zabezpečením těchto setkání. Většiny těchto koordinačních setkání (42) se zúčastnilo 3 až
14 zemí. Projednávané případy souvisely hlavně s obchodováním s drogami (22), podvody
anebo praním špinavých peněz (20), terorismem (10) a s obchodováním s lidmi (9). Třinácti
koordinačních setkání se zúčastnily i jiné orgány, například OLAF a Europol, a státy mimo
Evropskou unii. Každý členský stát byl zastoupen alespoň na jednom koordinačním setkání. K
operativním aspektům mnoha těchto setkání patří stanovení konkrétního akčního plánu spolu s
realizací koordinovaných opatření, např. domovních prohlídek, zajištění důkazů a zatýkání. Toto
tvoří nejdůležitější přínos uvedených setkání a umožňuje národním orgánům klást si náročnější
cíle při řešení mezinárodního prvku svých případů. Po podání žádosti o koordinaci podle článku
6(c) Rozhodnutí o založení Eurojustu nenásledují vždy systematicky koordinační setkání. V
99 případech bylo o koordinaci zažádáno od počátku. Ve 14 z těchto případů musel příslušný
národní člen nejprve zajistit předání jedné nebo více písemných žádostí podle článku 6(g)
Rozhodnutí o založení Eurojustu. Je důležité poznamenat, že v těchto případech bylo národním
členům předloženo 58 uvedených žádostí. Toto číslo podle našeho názoru rovněž odráží zvýšení
důvěry mezi Eurojustem a národními orgány.
Typy trestné činnosti, kterou se Eurojust zabývá, jsou podobné jako v předchozích letech.
Obchod s drogami a podvody nadále představují nejvyšší procento trestných činů předaných
Eurojustu. Procentní údaje však nejsou příliš relevantní, pokud jde o trestnou činnost. V roce
2005 Eurojust zaznamenal 36 různých typů trestné činnosti a jen těžko lze podat zprávu o
každém z nich. Rádi bychom však zdůraznili, že se zvýšil počet předaných případů všech typů
trestné činnosti a u některých typů došlo ke znatelnému nárůstu. Například zatímco v roce 2004
bylo předáno 19 případů obchodu s lidmi, v roce 2005 to bylo již 33 případů. Je nutno rovněž
zdůraznit, že v mnoha případech existují vedle hlavního trestného činu i vedlejší trestné činy.
Do těchto statistik se promítá pouze naše práce na registrovaných případech konkrétních trestných
činů předaných Eurojustu. Kromě toho však národní členové značně přispívají k činnosti svých
národních orgánů, například analýzou a řešením právních problémů, poskytováním poradenství
ohledně zpracování žádostí o pomoc, popř. svou pomocí při řešení obecných problémů mezi
orgány členských států zapojených do vzájemné spolupráce. Budeme i nadále usilovat o
zlepšování svých statistik, abychom mohli poskytnout podrobnější informace o úplném rozsahu
zapojení národních členů do evropské spolupráce v oblasti justice.
Doufáme, že tabulky uvedené na následujících třech stranách (diagram 1–5) spolu s citovanými
případy přispějí k lepšímu objasnění práce kolegia.
29
Tabulka č. 1: Koordinační setkání
35
34
32
30
29
25
26
24
23
20
18
15
14
10
8
8
5
6
6
3
3
1
0
4
4
1
2
3
1
1
2
2
BE CZ DK DE EE EL ES FR IE IT CY LV LT LU HU NL AT PL PT SI SK FI SE UK
Tabulka č. 2: Vývoj počtu případů 2002–2005
600
588
500
400
381
300
300
200
202
100
0
2002
30
2003
2004
2005
Tabulka č. 3: Dožadující státy
99
100
18
80 12
60
51
50
43
41
40
40
38
35
22
18
20
19
22 2223
21
20
1617
17
12
26
17
6
39
34
27
23
42
15
14
12
9
5
7
3
3
7
2
1
0
15
8 11
8
1
5
3
3
BE CZ DK DE EE EL ES FR IE IT CY LV LT LU HU MT NL AT PL PT SI SK FI SE UK
2005
2004
Tabulka č. 4: Dožádané státy
140
136
120
98
100
95
92
84
60
57
82
80
78
80
65
64
59
51
46
40
28 26
20
8
0
28
25
20
1716
14
12
8 9
7
1211
2
8
13 15
10 12
15
12
8
54
12
24 23
8 6
6 8 64
11
16
BE CZ DK DE EE EL ES FR IE IT CY LV LT LU HU MT NL AT PL PT SI SK FI SE UK
2004
2005
31
Tabulka č. 5: Druhy trestných činů
140
135
120
120
100
92
80
60
40
48
45
43
42
39
35
33
27
20
26
25
24
dy
DP s
H
us
vo
Po
d
kla
ism
or
Te
r
dů
ž
do
lou
ní
á
ělá
Pa
d
ov
an
od
Or
ga
niz
ch
Ob
pe
mi
sl
id
en
olč
sp
čin
Zlo
tre
é
Jin
né
stn
é
dv
po
vé
no
í
čin
y
od
y
da
Vr
až
Ďa
a
ve
ř
Ob
ch
od
sd
ro
ga
mi
Tre
ejn stn
ém é č
Po
dv
i
u
od
z á ny p
jm ro
y
t
u
vč i ma
.
Pr
po jet
an
dv ku
íš
od
pin
ů
a
a
vý
om Zabi
c
h
ez tí,
pe
ov u b
ně
án líž
z
í o en
so í n
bn a
í s zd r
vo a v
bo í
dy
0
Článek 7 Rozhodnutí o založení Eurojustu
V roce 2005 podniklo kolegium první kroky podle článku 7(a). Jednalo se o dvě opatření, každé
s jiným účelem.
V prvním případě požádalo kolegium v souladu s článkem 7(a)(i) španělské úřady, aby vyšetřily
a v případě potřeby začaly stíhat podvod, protože druhá účastnická země – Spojené království
– neměla v tomto případě příslušnou pravomoc ke stíhání předmětného trestného činu.
V druhém případě požádalo kolegium v souladu s článkem 7(a)(ii) příslušné francouzské a
španělské justiční orgány, aby uznaly, že španělské justiční orgány mají lepší možnost zvládnout
celé řízení ohledně ztroskotání Prestige.
32
Každá z těchto žádosti, zejména žádost, jež se týkala Prestige, obsahovala podrobné zdůvodnění.
Obě žádosti vzaly v úvahu situaci obětí a jejich možnosti uplatnit uspokojivě svá práva. Kolegium
je však toho názoru, že dosažení konečného cíle vyžaduje další spolupráci mezi oběma zeměmi.
Eurojust již nabídl, že příslušným národním orgánům poskytne další podporu.
Nedodržování lhůt v případech EZR
Ve srovnání s informacemi z předchozího roku bylo Eurojustu hlášeno více případů nedodržení
lhůt u EZR. Jsme si však vědomi toho, že tato hlášení nejsou dosud systematicky předávána.
Přestože národní členové připomínají svým národním orgánům jejich odpovědnost uvedenou v
článku 17(7) Rámcového rozhodnutí ze dne 13. června 2002, mají velké obtíže se získáváním
veškerých příslušných informací. Doufáme, že všechny členské státy splní příští rok svou
povinnost a Eurojust obdrží veškeré požadované informace. Vzhledem k předchozí poznámce
musí být následující statistika nutně vnímána jako neúplná.
V roce 2005 bylo hlášeno 53 případů nedodržení lhůt, přičemž 44 z nich bylo odůvodněno:
Spojené království:
31
Španělsko:
2
Portugalsko:
6
Belgie:
2
Francie:
4
Švédsko:
1
Malta:
3
Itálie:
1
Irsko:
3
Mezi hlavní důvody uváděné členskými státy patřilo: (a) odročení řízení kvůli probíhajícímu řízení
nebo výkonu trestu v dožádané zemi – 13 případů, (b) odvolání obžalovaných – 12 případů
a (c) žádosti vykonávajících orgánů o další informace – 11 případů. V pěti případech nebyly
vykonávající orgány navíc schopny vydat podezřelé, protože dva z podezřelých uprchli a další tři
se nedostavili k soudnímu jednání. V obou případech vydaly národní orgány zatykače.
33
Je zajímavé, že dodatečné informace požadované vykonávajícími orgány po
orgánech
dožadujícího státu spadají do následujících kategorií:
•
uplynutí času (3 případy)
•
chronologické pořadí událostí vedoucích k vydání EZR (1 případ)
•
popis skutku v EZR (3 případy)
•
zásada non bis in idem (nemožnost odsoudit více než jednou za stejný trestný čin)
(2 případy)
•
léčebná péče (2 případy)
I když jsou členské státy povinny hlásit Eurojustu nedodržení lhůt pro EZR, nemáme oprávnění
ke získávání údajů o počtu EZR, které byly vydány. V roce 2005 bylo vydáno přes 2 500 EZR.
Přestože jich bude vykonáno méně, nedomníváme se, že lhůty pro proces vrácení uprchlého
podezřelého nebyly dodrženy pouze v 48 případech. Je pro nás velkým zklamáním, že jsme
obdrželi odezvu jen ze sedmi členských států, což zpochybňuje hodnotu veškerých srovnávání.
Bližší zkoumání 31 případů ve Spojeném království ukazuje, že ve více než polovině těchto
případů došlo k prodlení v důsledku toho, že se uprchlým podezřelým podařilo uniknout, v
důsledku ukončení probíhajícího trestního řízení nebo faktu, že tyto osoby byly ve Spojeném
království ve výkonu trestu. Doufáme, že všechny členské státy budou v budoucnu uvádět úplné
a podrobné důvody porušení lhůt pro EZR.
Tým pro boj proti terorismu a nové rozhodnutí Rady
Tým pro boj proti terorismu
K hlavním cílům Týmu pro boj proti terorismu patří:
•
zřízení centra shromažďujícího informace o terorismu v rámci Eurojustu;
•
zajišťování řádné přípravy a organizace koordinačních setkání o terorismu;
•
rozšiřování výměny souvisejících informací o terorismu prostřednictvím pravidelných
kontaktů s národními korespondenty;
34
•
vytvoření a vedení obecné databáze právních dokumentů souvisejících s terorismem;
•
stanovení vhodnějšího přístupu k převzetí a zpracovávání informací o terorismu získaných
z veřejných či tajných zdrojů a
•
udržování kontaktů se stranami, jež v této oblasti působí, a účast na jednáních v Bruselu
o těchto tématech.
Tým pro boj proti terorismu se scházel téměř každý týden a pokračoval v práci podle plánu
činnosti stanoveného v roce 2004.
Mezi hlavní řešené záležitosti patří:
•
justiční spolupráce: organizace strategických, operativních a jiných setkání o terorismu a
podpora operativních koordinačních setkání k řešení teroristických případů;
•
zlepšení vzájemného propojení mezi orgány shodného postavení, které se zabývají bojem
proti terorismu: navázat pravidelné kontakty s národními korespondenty pro terorismus,
se soudci a prokurátory, kteří se věnují boji proti terorismu nebo mají na starosti důležité
teroristické případy, s Europolem, s koordinátorem EU pro boj proti terorismu, se
zpravodajskými službami a jinými zainteresovanými agenturami;
•
zpracování realizační studie pro právní databázi s cílem udržovat aktualizovaný přehled
dostupných vnitrostátních, evropských a mezinárodních právních dokumentů, jež se týkají
terorismu;
•
vytvoření justiční databáze o terorismu, která bude vycházet z údajů shromážděných
například během koordinačních setkání konaných v Eurojustu popř. získaných od národních
korespondentů pro terorismus, a její začlenění do CMS; a
•
financování terorismu: zajistit ověření praktického užití a výhod existujících nástrojů EU
nebo OSN v této oblasti.
35
Tým pro boj proti terorismu připravil dvě důležitá strategická setkání. První z nich se konalo v
únoru 2005 za účasti Spojených států, Belgie, Kanady, Francie, Německa, Itálie, Nizozemska,
Španělska a Spojeného království. Jeho cílem bylo poskytnout informace o dalším vývoji a
spolupráci mezi těmito zeměmi v případech islámského extremistického terorismu s vazbami
na Evropskou unii a Severní Ameriku, rozpoznat překážky, vyvodit poučení a stanovit směrnice
pro výměnu informací. Zástupci členských států objasnili stávající způsoby vyšetřování, stíhání
a řízení v konkrétních případech. Závěry tohoto setkání předložil prezident Eurojustu formou
dopisu předsedovi Rady Evropské Unie a koordinátorovi EU pro boj proti terorismu.
Druhé důležité setkání, jež se konalo v březnu 2005, mělo za cíl vybudovat pevnější vztahy s
národními korespondenty pro terorismus ze všech 25 členských států a zejména zajistit plné
dodržování Rozhodnutí Rady ze dne 19. prosince 2002 o výměně informací o terorismu. Setkání
upozornilo na skutečnost, že Eurojust nezpracoval dostatek informací k tomu, aby mohl předložit
přehled o případech terorismu ve všech členských státech. Ukázalo také, že několik členských
států nadále spíše důvěřuje svým vlastním sítím a bilaterálním metodám, než aby využilo
možnosti spolupráce prostřednictvím Eurojustu. Situace se nijak významně nezlepšila. Pouze
několik málo členských států si pravidelně a systematicky vyměňuje s Eurojustem informace o
terorismu. Některé členské státy tak činí nesystematicky. Většina členských států tak bohužel
činí jen občas nebo vůbec ne. Doufáme, že se tato situace změní po implementaci nového
Rozhodnutí Rady v polovině roku 2006.
V roce 2005 pokleslo procento teroristických případů na 5 % ve srovnání se 7 % v roce 2004. Je
však důležité poznamenat, že došlo ke značnému zvýšení kvality multilaterálních operativních
koordinačních setkání o islámském extrémistickém terorismu. Eurojust byl v průběhu roku 2005
informován o několika rozsudcích vydaných v oblasti terorismu. V každém z těchto případů se
Eurojust angažoval.
Tým boje proti terorismu rovněž přišel s iniciativou pořádat taktická setkání o terorismu.
Nové Rozhodnutí Rady
Kvalitativní a kvantitativní zdokonalení výměny informací je jedním z klíčových prvků posílení
boje proti terorismu. Eurojust vítá Rozhodnutí Rady 2005/671/SVV ze dne 20. září 2005, o
výměně informací a spolupráci v řešení teroristických trestných činů, které vstoupilo v účinnost
dne 30. září 2005 a které musí členské státy implementovat do 30. června 2006. Tento nový
dokument nahrazující Rozhodnutí Rady 2003/48/SVV ze dne 19. prosince 2002, o uplatnění
36
zvláštních opatření v oblasti policejní a justiční spolupráce v boji proti terorismu, značně rozšíří
rozsah informací, jež musí být předávány Eurojustu. Rozhodnutí rozšiřuje informační povinnost
do všech fází trestního řízení, včetně odsouzení, a na všechny osoby, skupiny nebo subjekty,
které jsou vyšetřovány, stíhány nebo odsouzeny za teroristické činy.
Zavedení strategických setkání
V roce 2005 zvýšil Eurojust své strategické úsilí namířené proti hlavním formám závažné
organizované trestné činnosti, když uspořádal sedm strategických seminářů ve srovnání s pěti
semináři uspořádanými v předchozím roce. Většina těchto seminářů se konala v našich dobře
vybavených prostorách v Haagu. Některé se rovněž konaly v Maďarsku, v Itálii a ve Spojeném
království.
Uvedené semináře mají tři cíle. Prvním z nich je šířit informace o praktických problémech se
stíháním předmětných trestných činů, jejich řešení a správných metodách boje proti těmto
konkrétním druhům organizovaného zločinu a vytvořit fórum, v jehož rámci by si odborníci z
praxe, kteří se s těmito praktickými otázkami setkávají ve své každodenní práci, mohli o těchto
otázkách pohovořit přímo s jejich evropskými protějšky. Druhým cílem je vybudovat kontakty
a nastolit vzájemnou důvěru mezi prokurátory a vyšetřovateli, kteří působí v těchto oblastech,
a takto zajistit lepší, rychlejší a bezprostřednější spolupráci a koordinaci v evropských zemích.
Třetím z těchto cílů je identifikovat nové případy pro případnou spolupráci a koordinaci včetně
jejich předložení Eurojustu.
Vedle prezentací a diskusí odborníků na strategických seminářích vytvářejí tato setkání rovněž
rámec pro řadu bilaterálních a multilaterálních koordinačních setkání, na nichž prokurátoři,
policie a jiné orgány přímo zainteresované na konkrétních případech jednají o jejich vyšetřování
a stíhání.
Stručná zpráva o každém z těchto setkání je uvedena v následujících oddílech.
Strategické setkání o terorismu
Dne 9. března 2005 uspořádal Eurojust již podruhé v historii evropské justice strategické setkání
všech 25 národních korespondentů pro terorismus.
37
Toto strategické setkání bylo rozděleno do tří hlavních sekcí:
1. Aplikace Rozhodnutí Rady ze dne 19. prosince 2002 (ustanovení národních korespondentů pro
terorismus, výměna informací mezi příslušnými národními orgány, Eurojustem a Europolem) a
informace o novém Návrhu Rozhodnutí Rady, který značně rozšiřuje oblast aplikace Rozhodnutí
Rady ze dne 19. prosince 2002.
2. Bylo uspořádáno informativní zasedání o třech projektech sledovaných v těsné součinnosti
Eurojustu a Europolu. Na tomto zasedání byli národní korespondenti pro terorismus požádáni,
aby naší organizaci v příslušné lhůtě poskytli informace z oblasti justice, konkrétně:
•
údaje potřebné k sestavení rejstříku teroristických skupin;
•
informace o užívání multimédií ve všech fázích trestného řízení; a
•
informace ohledně náboru teroristů.
3. Byly uspořádány čtyři workshopy s cílem získat odpovědi na dotazník ohledně výměny
informací (načasování, kanály a metodika).
Taktické setkání o terorismu
Za účelem zvýšení svého úsilí při práci na případech zavedl Tým pro boj proti terorismu novou
koncepci – taktická setkání. Těch by se měli účastnit pouze prokurátoři, kteří se v dané době
uvedenými případy zabývají a kteří by měli přinést konkrétní případy s sebou. V souladu s tím
nemusí na tato setkání vysílat delegaci každá země, i když se jich mohou zúčastňovat všichni
národní členové Eurojustu. Cílem těchto setkání je předložit tyto případy a související problémy
k vzájemnému projednání. Taktické setkání se koná pouze tehdy, je-li k dispozici dostatečný
počet případů.
Eurojust se rozhodl zorganizovat taktické setkání pro ty členské státy, jichž se nejvíce dotýká
islámský extremistický terorismus. Hlavním cílem tohoto setkání bylo vytvořit platformu pro
soudce, kteří se zabývají případy z oblasti islámského extremistického terorismu, k jednání o
otázkách souvisejících s terorismem, výměně informací a zkušeností a k budování sítě.
38
Během prvního taktického setkání o terorismu, které Eurojust uspořádal v Itálii, vyjádřila řada
zemí, zvláště Francie, aktuální obavy z osob, které mají vazby na Irák nebo v něm absolvovaly
výcvik a které se vracejí se do Evropy, aby zde páchaly teroristické činy. Setkání bylo účastníky
vysoce oceněno a názorně poukázalo na nutnost další činnosti v této oblasti.
Jako další krok byl Eurojust požádán o to, aby se ve všech členských státech informoval o
probíhajícím vyšetřování nebo stíhání v této oblasti, o vazbách s jinými členskými státy a
USA a o tom, zda si členské státy přejí uspořádat v Eurojustu další taktické setkání za účelem
koordinace činnosti v průběhu roku 2006.
Strategické setkání o implementaci Evropského zatýkacího rozkazu (EZR)
Setkání odborníků z praxe o implementaci EZR uspořádal Eurojust v Budapešti ve dnech 17.
a 18. května 2005. S přihlédnutím ke zkušenostem získaným ze strategického setkání, jež se
konalo v roce 2004 v Praze, se Eurojust zaměřil na praktické problémy spojené s aplikací EZR.
Polovina prvního dne byla věnována prezentacím. Mezi příspěvky prezentovanými na setkání
patřily i projednávané nebo dokončené ústavní případy v Německu a Belgii. O dva měsíce
později odmítl německý ústavní soud národní implementaci Rámcového rozhodnutí o EZR.
Veškeré prezentace, závěry z workshopů, odpovědi na dotazníky vydané Eurojustem a také text
rozhodnutí německého a polského ústavního soudu lze nalézt na CD-ROM, který Eurojust vydal
po skončení semináře. I když se seminář konal jen sedm měsíců po semináři o EZR v Praze,
našel Eurojust značný počet praktických problémů, které byly projednávány ve workshopech.
Workshopy projednaly a zpracovaly závěry o těchto otázkách:
Vztah mezi EZR a extradicí
Členské státy aplikují EZR na území Evropské unie. Ve vztazích se státy mimo Evropskou unii se
používá extradiční řízení. Mezi několika členskými státy však nadále platí úmluva o vydávání.
Jelikož Rámcové rozhodnutí nemůže samo o sobě měnit ustanovení mezinárodní smlouvy, je
vhodné vyloučit aplikaci smlouvy o vydávání oznámením podle článku 28(3) Evropské úmluvy
o vydávání.
Lhůty pro aplikaci
EZR by měl být aplikován bez ohledu na datum spáchání trestných činů, s výjimkou států,
které učinily prohlášení podle článku 32 Rámcového rozhodnutí (Rakousko, Itálie a Francie).
Časová omezení aplikace EZR stanovené některými státy působí problémy, jež je nutno s
39
velkou pružností v praxi řešit případ od případu. Národní legislativní orgány by si však měly být
vědomy toho, že restriktivní právní požadavky nepomáhají implementaci EZR, jejímž cílem by
mělo být postupy zjednodušit a zrychlit a nikoliv zavádět komplikace a zvýrazňovat rozdíly mezi
jednotlivými státy.
Důvody odmítnutí
Bylo zmíněno mnoho důvodů pro odmítnutí vykonat EZR, k nimž mj. patří nedostatečný popis
skutku, nedostatek doplňujících informací a absence právních předpisů k výkonu trestu, pro
který byl EZR vydán. Jedna otázka byla pro všechny skupiny společná - překlady. Účastníci měli
občas potíže s dodáním překladu v krátké lhůtě. Zároveň bylo poukázáno i na špatnou kvalitu
překladů. Správnou metodou, kterou by měly členské státy používat, by bylo akceptování dalších
jazyků vedle svých národních jazyků nebo dokonce akceptovat jeden společný jazyk.
Probíhající řízení o ústavnosti EZR
Jak již bylo uvedeno, byly prezentovány belgické a německé případy. Ve workshopu byl
prezentován i polský případ. Účastníci se dotazovali na praxi států, které odmítly vydat své státní
příslušníky. Má se uplatňovat zásada reciprocity?
Praktické zkušenosti se zasíláním EZR
K zaslání EZR lze využít několika kanálů (SIS/Interpol/styčný soudce/přímý kontakt). Všichni
odborníci z praxe by si měli být vědomi toho, že členské státy, které přistoupily k EU v roce 2004,
stejně jako Spojené království a Irsko, nemají přístup k SIS. Proto se využívá Interpol. Záznam
Interpolu (bez současného dodání EZR) však není v některých členských státech (Nizozemsko,
Švédsko, Kypr a Irsko) považována za platný důvod pro zatčení.
Problémy související s předáním
Byly vzneseny tři základní dotazy týkající se aplikace článku 5(3) Rámcového rozhodnutí: jaký
právní základ má vracení odsouzených, kdo za něj odpovídá a kdo hradí náklady. Účastníci
setkání dospěli k závěru, že Evropské úmluva o předávání odsouzených z roku 1983, jež se
týká předávání odsouzených osob, není tím nejvhodnějším nástrojem, protože se vyžaduje
souhlas odsouzeného. Proto je zapotřebí naprosto určitá implementace uvedeného rozhodnutí ve
vnitrostátních právních předpisech. Neexistuje žádný systém, který by informoval vykonávající
40
stát o tom, že vydaná osoba byla odsouzena a měla by být vrácena. Účastníci vyjádřili znepokojení
nad tím, že neexistuje jednoznačný předpis o úhradě nákladů za navrácení odsouzených.
Strategické setkání o padělání eura
Nárůst případů padělání měny a jejich celoevropský dopad se stal pro Eurojust záležitostí
zasluhující zvláštní pozornost. V důsledku toho uspořádal Tým Eurojustu pro boj proti padělání
strategické setkání pro odborníky, kteří se případy padělání zabývají.
Aby se bylo možno zaměřit na praktické otázky, Tým boje proti padělání přezkoumal a poté s
příslušnými národními členy prodiskutoval veškeré případy padělání. Přizvaní zástupci Europolu
a Evropské centrální banky byli požádáni o přípravu prezentací, v nichž by navrhli možná
řešení zjištěných problémů. Další prezentace se týkala litevského případu, kde došlo k odhalení
tiskárny, zabavení více než 8 miliónů padělaných eur a zatčení podezřelých.
Více než 60 účastníků setkání diskutovalo o těchto otázkách a překážkách:
1. Přestože počet případů padělání eur v členských státech roste a zvyšuje se i kvalita padělané
měny, zůstává počet případů předaných Eurojustu stále stejný.
2. Padělání eura, počínaje výrobou a konče distribucí, je vždy trestným činem s mezinárodním
prvkem. Proto se vyšetřování musí soustředit nejen na tiskárny a distributory, ale také a zejména
na zločinecké sítě. K prioritám zmíněným všemi účastníky patří potřeba společného výcviku,
včasná výměna informací, efektivní systém včasného varování a koordinace vyšetřování.
Spolupráce není dosud dost efektivní: výměna informací je pomalá a nedostatek koordinace
mezi jednotlivými státy má přímý dopad na úrovni EU.
3. Bylo zdůrazněno, že všechna zabavená padělaná eura musí být zasílána do Center národní
analýzy při národních bankách členských států, informace musí být předávány Europolu a
případy s mezinárodním prvkem musí být předány Eurojustu.
Strategické setkání poskytlo rovněž rámec k řadě bilaterálních a multilaterálních koordinačních
setkání, která se zabývala konkrétními případy. Jedno z těchto setkání bylo věnováno
41
multilaterálnímu případu předaného Rakouskem za účasti Europolu a vedlo k zatčení několika
lidí včetně vůdce zločinecké sítě.
Strategické setkání o obchodování s drogami
Druhé strategické setkání Eurojustu o obchodování s drogami se konalo 21. a 22. září 2005.
Setkání bylo velmi úspěšné a účastnilo se jej téměř 80 zástupců ze všech členských států včetně
celé řady odborníků na danou oblast z řad vyšetřovatelů a prokurátorů.
Účelem setkání bylo zjistit překážky kladené mezinárodní právní pomoci v případech
obchodování s drogami a nalézt vhodná řešení k jejich překonání. V dopoledních hodinách
proběhly prezentace, po nichž následovalo odpolední zasedání s workshopy. Druhý den byl
věnován koordinačním setkáním.
Ve workshopech byly projednány a zpracovány závěry u těchto otázek:
Obchodování s drogami po internetu
Jednou ze zjištěných překážek byla skutečnost, že prodej drog přes internet není v některých
zemích považován za trestný čin. Dále existují značné rozdíly v příslušné legislativě jednotlivých
zemí i odlišné metody boje proti počítačové kriminalitě. Byla zdůrazněna potřeba soudního
dohledu nad orgány činnými v trestním řízení.
Přípustnost důkazů
Jedním z hlavních problémů v této oblasti je skutečnost, že v jurisdikcích s precedenčním
právním systémem musí svědci svědčit ústně u soudu, zatímco země s kontinentálním systémem
akceptují písemná svědectví. Tuto nesrovnalost lze řešit tím, že země s precedenčním právním
systémem budou v písemných žádostech o právní pomoc jednoznačně uvádět, že se svědci musí
osobně dostavit k soudu k podání výpovědi.
V souvislosti s obchodními záznamy účastníci konstatovali, že by bylo vhodné přimět mobilní
telefonní společnosti v celé EU, aby sjednotily své fakturační dokumenty. Tento požadavek by
mohl být zahrnut do zákonem stanovených podmínek k vydání licence.
42
Sledované zásilky
Účastníci předložili níže uvedené návrhy na zajištění větší úspěšnosti těchto operací v
budoucnu:
•
prokurátoři se musí co možná nejdříve zapojit do případu po boku vyšetřovatelů a
policie;
•
operativní aspekty přeshraničních sledovaných zásilek musí být monitorovány Europolem,
právní aspekty Eurojustem;
•
je nezbytně nutné navázat těsné kontakty mezi příslušnými orgány před zahájením
sledování a během sledování zásilky; a
•
mělo by být více zohledněno lepší pochopení rozdílných pravidel platících v členských
státech jakož i rozdíly v právní kultuře.
Tým pro boj proti obchodování s drogami plánuje další jednání s Europolem za účelem zpracování
aktualizovaného manuálu o sledovaných zásilkách. Doufáme, že tento manuál bude dokončen
počátkem roku 2006.
Strategické setkání o obchodování s lidmi (Trafficking in Human Beings – THB) a o
nelegálním přistěhovalectví
Ve dnech 24. a 25. října 2005 se konalo setkání odborníků o obchodování s lidmi (THB) a
nelegálním přistěhovalectví. Setkání se konalo ve Spojeném království během jeho předsednictví
v Evropské unii a bylo organizováno společně ministerstvem vnitra (Home Office) Spojeného
království a Eurojustem. Účelem setkání bylo projednat současný vývoj v dané oblasti s významem
pro odborníky z praxe, ozřejmit si rozsah problému THB ve srovnání se stíháním těchto trestných
činů na úrovni EU včetně předávání případů a činnosti Europolu a Eurojustu a podpořit diskusi o
konkrétních přístupech k vyšetřování a stíhání řešených případů. I když setkání položilo hlavní
důraz na THB, zabývalo se i nelegálním přistěhovalectvím, aby poukázalo na rozdíly v přístupu
k řešeným případům. Setkání zahrnovalo prezentace nejvyšších představitelů prokuratury,
policie a zástupců Evropské komise, Rady Evropy, Mezinárodního centra pro rozvoj migrační
politiky (International Centre for Migration Policy Development – ICMPD), Úřadu OSN pro drogy
a kriminalitu (UNODC), Europolu, Eurojustu a Pomocné policejní mise Evropského společenství
43
v Albánii (Police Assistance Mission of the European Community to Albania – PAMECA). Na závěr
setkání přednesl zástupce Generálního sekretariátu Rady Evropské unie všeobecnou zprávu s
dalšími doporučeními.
Obecné závěry a doporučení
THB je shodně označováno za odporný zločin páchaný organizovanými zločineckými skupinami
s cílem sexuálně nebo pracovně vykořisťovat muže, ženy či děti za účelem finančních zisků.
Mezinárodní společenství podniklo v posledním desetiletí řadu opatření v boji proti THB, k nimž
patří zejména Protokol k Palermské úmluvě, přijetí Rámcového rozhodnutí Rady Evropské unie
a nedávný podpis Úmluvy Rady Evropy o THB 16 členskými státy. Evropská unie nyní schvaluje
nový Akční plán o THB, jehož přijetí je předpokládáno Haagským programem. Tyto dokumenty
tvoří základ pro společný boj proti THB v celosvětovém i regionálním rámci. Vnitrostátní opatření
by měla zahrnovat společný postup všech příslušných národních orgánů a nevládních organizací
a spolupráci s Eurojustem a Europolem.
Workshopy a konkrétní závěry
Setkání se rozdělilo do čtyř skupin, které projednaly celou řadu témat:
(1) konkrétní otázky vyplývající z navrhovaného plánu Rady a Komise, jež se týkají odborníků
z praxe, (2) spolupráci s Eurojustem a Europolem a (3) konkrétní přístupy ke stíhání. Jednání
proběhla pod dále uvedenými názvy. Otázky vybrané k diskusi mají zásadní význam pro
vyšetřování a stíhání THB. Proto je navrženo, aby členské státy EU vzaly tato doporučení v úvahu
při zpracování účinné národní odezvy v boji proti THB.
Sdílení informací/zpravodajských údajů
Účastníci se shodli na tom, že sdílení informací mezi prokurátory a vyšetřovateli v členských
státech Evropské unie je předpokladem pro úspěšné vyšetřování a stíhání trestných činů s
mezinárodním prvkem, jako je THB. Cílem by mělo být náležité sdílení informací v souladu
se společným přístupem na místní, regionální, národní a mezinárodní úrovni. Systémy, jejichž
prostřednictvím jsou informace sdíleny, musí toto sdílení usnadňovat a nikoliv mu překážet.
Výměna informací v rámci Europolu by měla probíhat rychle a bez byrokracie a měla být
zajišťovat další přínos pomocí analýzy. Výměna informací v rámci Eurojustu by měla probíhat v
kontextu konkrétních případů předaných Eurojustu za účelem poskytnutí pomoci a koordinace.
44
Je nutno vyměňovat si pokud možno informace s nevládními organizacemi a organizacemi obětí
této trestné činnosti, přičemž těmto organizacím by měla také být poskytována zpětná vazba o
jejich přínosu k řešení případů. Měli bychom usilovat o participační přístup.
Koordinace mezi orgány činnými v trestním řízení a dalšími orgány
Účastníci se shodli v tom, že je nutno navázat spolupráci mezi orgány činnými v trestním řízení
a dalšími národními orgány, zejména orgány odpovědnými za otázky přistěhovalectví, a že
navázání trvalé spolupráce přinese konkrétní výhody.
Také nevládní organizace a organizace obětí této trestné činnosti by měly mít možnost
spolupracovat s justičními orgány, i když někdy dochází ke střetu priorit. Za účelem usnadnění
takové spolupráce je nutno zpracovat protokoly či jiná ujednání vymezující úlohu jednotlivých
stran. To má obzvláštní význam u zranitelných obětí a dětí. Je nutno podniknout kroky k
odstranění dalšího poškozování obětí.
Používání zvláštních skutkových podstat trestných činů souvisejících s THB
Ve všech vhodných případech by mělo být použito samostatné skutkové podstaty THB. Účastníci
však uznali, že to je možné pouze tam, kde jsou určeny oběti a tyto oběti plně spolupracují. V
jiných případech je nutno používat alternativní skutkové podstaty. Trestný čin THB však nesmí být
nikdy zaměňován s případy kontroly prostituce nebo nelegálního přistěhovalectví. Kromě toho je
nutno podniknout kroky k zajištění a zabavení finančních výnosů a veškerých zisků z THB.
Odborné školení pro prokurátory a soudce
Školení a specializace prokurátorů v oblasti THB se stalo součásti evropské agendy teprve
nedávno. Některé členské státy Evropské unie sice mají národní školící programy a specializaci
pro prokurátory, současné přístupy jednotlivých členských států se však navzájem liší. Účastníci
se shodli na tom, že boj proti THB je natolik specializovanou disciplinou, že vyžaduje odborné
znalosti a neustálé školení a že je nutno zintenzívnit činnost na místní, regionální, národní a
evropské úrovni. Do školení by se mělo zapojit více orgánů a mělo by v příslušných případech
zahrnovat i soudcovský sbor. Stávající moduly a manuály je nutno dále rozpracovat a členské
státy by je měly sdílet.
Využití Eurojustu a Europolu
Účastníci se shodli na tom, že je nutno plně využít Eurojust a Europol s cílem dosažení dalšího
přínosu k případům z hlediska koordinace, další podpory a vzhledem k informacím, které jsou
45
soustředěny u Europolu za účelem analýzy. Uznali, že je pro národní prokurátory obtížné řešit
uvedené případy samostatně a že se využití analytických kapacit Europolu a koordinačních
prostředků Eurojustu může ukázat jako nesmírně efektivní. V současné době je při pohledu
na rozsah vyšetřování a stíhání v EU jasné, že kapacita Eurojustu a Europolu není dosud plně
využívána.
Více lze rovněž využívat Evropskou justiční síť (EJS), a to k výměně informací mezi dvěma
stranami a k poskytování pomoci v příslušných bilaterálních případech.
Přístup ke stíhání a dokazování trestných činů
Účastníci se shodli na tom, že je nutno zajistit rovnováhu mezi přístupem z hlediska obětí
a přístupem zaměřeným na získání informací. Cílem je uplatňovat „smíšený” přístup, který
zamezí zbytečnému nátlaku na oběti nebo jejich traumatizování. Na oběti by přitom nemělo
být pohlíženo jen jako na prostředek k získání odsuzujícího rozsudku. Účastníci se však lišili v
názoru na „švédský přístup” kriminalizace zákazníka předmětné trestné činnosti. Zatímco někteří
účastníci byli toho názoru, že je nutno zasahovat pouze proti obchodníkům s lidmi, jiní měli za to,
že i když by tento přístup neměl být aplikován, zákazníci by mohli poskytnout užitečné důkazy
proti těmto obchodníkům. Další skupina účastníků považovala za výhodný americký styl výchovy
zákazníků v tzv. „John schools” (vzdělávací program pro zákazníky prostitutek).
V každém případě se účastníci shodli na tom, že tzv. „stíhání bez ohledu na oběti” je na hony
vzdáleno praxi členských států a že citlivé zacházení s oběťmi THB a soudní řízení, jež je
ohleduplné vůči obětem, jsou klíčovými faktory ve všech případech THB.
Strategické setkání o praní špinavých peněz
Dne 30. listopadu 2005 uspořádal Eurojust setkání zaměřené na praní špinavých peněz, zajištění
a zabavení věcí. Na tomto setkání se sešli odborníci z téměř všech členských států Evropské
unie. Určitý čas byl rovněž vyhrazen separátním jednáním delegátů o jednotlivých případech.
Delegáti si vyslechli projevy o nové úpravě Úmluvy Rady Evropy o praní špinavých peněz a
aktuální informaci o Camdenské síti zajišťování věcí (Camden Asset Recovery Network – CARIN).
Prokurátoři ze specializovaného nizozemského úřadu pro konfiskaci výnosů se s delegáty podělili
46
o své zkušenosti s jednotlivými problémy a překážkami a možnostmi jejich řešení. Odborníci
z Polska, Belgie a Lucemburska podali přehled o případech a problémech, s nimiž se setkali.
K těmto problémům mj. patřil (a) rozsah náležitostí, jež mají být podle požadavků Spojeného
království a některých členských států obsaženy v žádostech, aby mohlo dojít k jejich splnění,
(b) prodlení některých členských států s plněním žádostí (bylo uvedeno, že ve Španělsku trvá
odpověď na žádost v průměru jeden rok), (c) fakt, že některé státy vydávají vágní žádosti, které
jsou považovány za tzv. „výpravy na ryby”, čili snahu obstarat si další informace, a soudy je tudíž
nemohou splnit a (d) neaplikovatelnost civilněprávních úmluv, je-li jejich účastníkem členský
stát. Někteří delegáti byli toho názoru, že existují určité nesrovnalosti a že by mezi členskými
státy Evropské unie mělo dojít k vzájemnému porovnání právní pomoci požadované v případech
praní špinavých peněz.
Průzkum spokojenosti zákazníků
Národní členové Eurojustu si velmi dobře uvědomují význam kvalitního řešení případů, svůj
výkon se proto v tomto ohledu snažíme neustále zlepšovat. Výsledky, jež uspokojují naše národní
orgány, jsou důležité nejen v boji proti trestné činnosti s mezinárodním prvkem v členských
zemích, ale tvoří také náš nejúčinnější marketingový nástroj. Ten zaručuje, že Eurojustu bude
předáváno více důležitých případů.
Na podporu tohoto úsilí provedlo kolegium v roce 2005 na 100 náhodně vybraných vzorcích
průzkum spokojenosti národních orgánů v členských státech žádajících o pomoc s řešením
případů.
Průzkum ukázal rozsáhlou spokojenost – na 90 % respondentů uvedlo, že jsou spokojeni nebo
velmi spokojeni. Ukázal také, že je stále ještě prostor pro další zdokonalování, na čemž budeme
dále pracovat.
Podrobnější zpráva o tomto průzkumu je obsažena v Příloze III.
Příklady řešených případů (20 případů) – úvod
Níže uvedené příklady slouží k ilustraci činnosti Eurojustu v jednotlivých případech. Tyto příklady
se týkají celé řady případů vztahujících se k různým trestným činům a nejrůznějším členským
47
státům. Abychom blíže objasnili některé problémy a překážky, s nimiž se střetáváme, uvedli jsme
dále jejich výčet v příloze II.
Obchodování s drogami – naléhavá domovní prohlídka [případ 1]
Dánská policie vyšetřovala po zhruba šest měsíců rozsáhlý obchod s drogami, konkrétně se
jednalo o 13 tun hašiše a velkou zásilku kokainu. Podezřelým vůdcem pašeráků byl dánský občan
trvale žijící v Latinské Americe s mnoha komplici v Lucembursku a Dánsku.
Z operativních důvodů vyvstala naléhavá potřeba zatknout hlavního podezřelého a jeho
komplice. Hlavní podezřelý se během zadržení v telefonním rozhovoru zmínil o osobě, kterou
se policii podařilo identifikovat jako dánského občana s trvalým pobytem ve Španělsku se třemi
známými adresami. Vzhledem k tomu, že policie byla přesvědčena o tom, že tato osoba bude
varována a může zničit důkazy nacházející se v těchto prostorách, bylo zapotřebí ve Španělsku
co nejrychleji provést domovní prohlídku.
Dánská prokuratura předala případ Eurojustu v pátek odpoledne. Dánští a španělští národní
členové pomohli zformulovat žádost o právní pomoc, určili kompetentní španělské soudy,
kontaktovali příslušné soudce, vyřešili problémy se zdůvodněním tak, aby domovní prohlídka
mohla být provedena během víkendu, a zajistili soudní jednání na následující den, tj. na
sobotu.
Prohlídka byla povolena, proběhla v sobotu v poledních hodinách a byly při ní získány cenné
důkazy.
Zorganizovat během 24 hodin prohlídku tří prostor ve dvou různých soudních obvodech v jiné
zemi by bylo podle předchozího režimu právní pomoci neproveditelné. Tento úspěch se podařil
pouze díky zapojení Eurojustu.
Podvod s DPH [případ 2]
V roce 2004 provedl Úřad veřejného prokurátora v italské Maceratě rozsáhlé vyšetřování
podezřelých obviněných ze zločinného spolčení a recirkulace faktur prostřednictvím obchodu s
automobily dováženými z Německa do Itálie.
48
Eurojust byl v tomto případě podvodu s DPH, který se dotýkal zájmů Evropského společenství,
požádán Úřadem veřejného prokurátora v Maceratě o zorganizování koordinačního setkání
s příslušnými německými justičními orgány. Italské úřady požádaly o pomoc při vyřizování
písemné žádosti o právní pomoc, která měla být odeslána do Německa. Toto setkání vedlo k
plodné spolupráci mezi italskými a německými orgány. Došlo k výměně cenných informací, byla
zjištěna bankovní konta podezřelých, naplánovány domovní prohlídky na německém území a
zabaven majetek a zboží.
Po vyhodnocení zásady non bis in idem se příslušné orgány rozhodly postupovat samostatně
a německé úřady zahájily nezávislé řízení, jehož výsledkem byl případ závažného daňového
úniku.
Terorismus [případ 3]
V dubnu 2004 požádala Itálie Eurojust o pomoc v otázce údajných vazeb mezi neapolskou
Camorrou a islámskými teroristickými aktivitami. Italští prokurátoři požádali italské a španělské
národní členy o spolupráci, konkrétně o prošetření spojitosti mezi marockým občanem zatčeným
v Neapoli, obviněným z mezinárodního obchodu s drogami, a osobou téhož jména zadrženou ve
Španělsku, obviněnou z účasti na teroristických útocích v Madridu ze dne 11. března 2004.
Zatýkání, k němuž došlo v Neapoli v roce 2003, odhalilo organizaci vedenou neapolskou
Camorrou, provozující obchodování s narkotiky mezi Itálií a Španělskem přes Nizozemsko. Při
té příležitosti byl zatčen jeden Maročan, později propuštěný pro nedostatek důkazů, který však
byl následující rok zatčen ve Španělsku pro podezření z účasti na islámských teroristických
akcích. Jeho společníkem podezřelým ze spolupachatelství byl ve skutečnosti jeden z vůdců
skupiny odpovědné za madridské útoky, který později spáchal spolu se čtyřmi dalšími komplici
sebevraždu, aby se vyhnul zatčení.
Na setkání Eurojustu v Madridu v dubnu 2005 usilovala Itálie o navázání úzké justiční spolupráce
se Španělskem, aby tak vyšetřila zapojení italské mafie do islámských teroristických sítí. Policejní
a soudní orgány se po vzájemném porovnání informací a osobních údajů o daném marockém
občanovi, které měly k dispozici, dohodly na koordinaci budoucího vyšetřování a na výměně
informací. Pro italské úřady a policisty zajistily souhlas s jejich účastí na výslechu zadrženého
Maročana.
49
Setkání prokázalo vysokou úroveň spolupráce mezi Itálií a Španělskem vzhledem k tomu, že
se na něm podařilo zajistit ustavení komise pro právní pomoc s cílem posilovat a zdokonalovat
výměnu informací a justiční spolupráci mezi Itálií a Španělskem. V září 2005 požádala Itálie o
vzájemnou právní pomoc také Maroko.
Obchodování s drogami [případ 4]
Vyšetřování provedené v Itálii v roce 2003 odhalilo albánskou zločineckou organizaci zapojenou do
přepravy kokainu směřující z Belgie a Nizozemska do Itálie. Na základě kontaktů s vyšetřovateli
v Bruselu a Rotterdamu předložil v lednu 2004 italský prokurátor v Brescii písemnou žádost o
pomoc s telefonními odposlechy a dalším prověřováním trestné činnosti včetně úplné identifikace
podezřelých.
Aby bylo zabráněno dalšímu působení této sítě albánských drogových dealerů v Albánii, Belgii,
Itálii a Nizozemsku, vydal italský prokurátor v květnu 2005 42 předběžných zatykačů, včetně
čtrnácti Evropských zatýkacích rozkazů, jež měly být vykonány v Belgii a Nizozemsku.
Na multilaterálním koordinačním setkání s Belgií a Nizozemskem konaném v Eurojustu italský
prokurátor usiloval o zajištění justiční spolupráce a výměny informací vedoucí ke zjištění místa
pobytu podezřelých a koordinovaného vykonání Evropských zatýkacích rozkazů. Před tímto
setkáním byly z Itálie do Belgie a Nizozemska
prostřednictvím Eurojustu odeslány žádosti o
informace potřebné ke zjištění místa pobytu podezřelých a k naplánování a koordinaci zatčení.
Italský prokurátor na výše uvedeném setkání zdůraznil nutnost současného provedení těchto
preventivních opatření, aby se podezřelí nemohli vyhnout zatčení.
Další koordinační setkání uskutečněné v sídle Europolu v Haagu mělo za cíl zprostředkování
efektivní výměny informací mezi všemi zainteresovanými justičními orgány a orgány činnými v
trestním řízení.
Koordinovaná zatčení byla provedena v průběhu měsíce října 2005 a naznačila možný úspěch
Eurojustu při zajišťování efektivní koordinace v justiční oblasti.
50
Daňové podvody, praní špinavých peněz, korupce [příklad 5]
V tomto případě nelegálního zaměstnávání v Německu, které organizovala sicilská zločinecká
organizace s mafiánskou strukturou, požádala prokuratura ve Wuppertalu a Státní úřad kriminální
policie (LKA) v Düsseldorfu Eurojust o koordinaci celé řady donucujících opatření v Německu a
Itálii. Zločinci působili v oboru zahradních a terénních úprav, k čemuž využívali síť obchodních
společností s falešnou právní strukturou. Prostřednictvím kartelových cenových dohod, daňových
úniků, neplacení sociálního zabezpečení a korupce, jíž si upevňovali postavení na trhu a v oblasti
veřejných zakázek, způsobili škodu za několik miliónů eur.
Během koordinačního setkání, jež se konalo v Eurojustu v březnu 2005, byla stanovena podrobná
společná strategie těchto zásahů, jež měly být podniknuty v Německu i v Itálii současně.
Uvedená opatření byla podniknuta v dubnu 2005 a jen v samotném Německu se na nich podílelo
na 900 prokurátorů, policistů, celníků a pracovníků daňových úřadů a úřadů práce. Předmětná
opatření vedla (a) k vykonání devíti zatýkacích rozkazů v Německu (v souvislosti s nimiž byly
doposud dvě osoby pravomocně odsouzeny a několik dalších osob obžalováno), (b) k zahájení
vyšetřování zhruba 90 dalších podezřelých, (c) k provedení více než 100 domovních prohlídek
a (d) k zabavení více než 2,1 miliónů EUR. V Itálii bylo zabaveno 272 500 EUR v hotovosti a
automobil značky Maserati.
Německo-italská soudní i policejní spolupráce se v tomto případě projevila jako vynikající,
zvláště ve složité oblasti zabavování věcí.
Závažný podvod – naléhavá multilaterální pomoc [případ 6]
Dne 8. a 15. dubna a 3. května 2005 požádala slovenská generální prokuratura o právní
pomoc příslušné orgány ve Spojeném království, Německu a Rakousku při vyšetřování a stíhání
závažného případu podvodu. Tento trestný čin měl být údajně spáchán osobami vystupujícími
jako zástupci akciové společnosti. Každá z těchto osob vydala a podepsala čtyři zaručené
obligace, každou na 5 miliónů USD, celkem tedy na 20 miliónů USD, aniž by dodržela zákonné
požadavky stanovené zákonem o dluhopisech. Všechny obligace byly splatné 30. září 2006. Tyto
51
obligace byly dány do oběhu prostřednictvím určitých osob, přičemž pachatelé nebo jiné osoby
z nich měly získat finanční prospěch ve výši 20 miliónů USD.
Slovenské orgány požádaly o vyslechnutí svědků a předání cenných papírů.
Žádostem o právní pomoc bylo v plném rozsahu vyhověno a v srpnu a září 2005 byly vyřízeny
úřady ve Spojeném království i rakouskými úřady. Německé úřady, které nemohly uvedeným
žádostem v plném rozsahu vyhovět v důsledku procesní překážky, odpověděly rovněž v srpnu
2005. Tento případ je dokladem velmi rychlé a účinné pomoci, kterou poskytl Eurojust a příslušné
orgány členských států. Výsledky pomohly příslušným orgánům Slovenské republiky k rychlému
rozhodnutí o obvinění podezřelých. Vyšetřování stále probíhá.
Nelegální přistěhovalectví [případ 7]
Eurojust významným způsobem přispěl k vyřešení případu nelegálního přistěhovalectví,
předaného Spojeným královstvím. Případ se týkal tureckých organizovaných gangů, které
byly údajně zapojeny do pašování tureckých Kurdů do Spojeného království. Gang vyšetřovala
londýnská metropolitní policie. Britská operace měla vazby na řadu dalších zemí, především
na Belgii, ale také na Itálii, Francii a Dánsko. Spojené království předložilo těmto zemím velký
počet žádostí o právní pomoc týkající se zajištění důkazů. Právě snaha o jejich brzké zajištění a
provedení byla jedním z důvodů, které vedly k předání tohoto případu Eurojustu. Spolu s tím,
jak se britská operace blížila do stádia realizace, usilovali britští vyšetřovatelé a prokurátoři o to,
aby veškerá zatčení, která měla být provedena ve Spojeném království, byla koordinována se
zatčením podezřelých v jiných zemích zapojených do případu. To mělo nejen zvýšit efekt operace,
ale rovněž podpořit úsilí o rozbití celé organizované sítě pašeráků lidí ve všech zemích, v nichž
se tato síť nacházela a působila. Po zatčení bylo zapotřebí zajistit výměnu informací a důkazů v
rámci přípravy trestního stíhání. Ze všech těchto důvodů byl případ předán Eurojustu.
Na koordinačním setkání, jež se konalo v květnu 2005 v sídle Eurojustu, bylo zastoupeno Spojené
království, Belgie, Francie, Německo, Itálie, Nizozemsko a Europol. Účastníci mimo jiné projednali
a v zásadě dohodli společné datum zatýkání. Zabývali se také vedlejšími otázkami, například
kontakty s tureckými úřady a mediální strategií uplatňovanou po zatčeních.
52
Hlavním cílem následného setkání, uskutečněného v Eurojustu v září 2005, bylo naplánovat
a koordinovat společné zatýkání, k němuž mělo dojít počátkem října. Během společné akce
provedené ve Spojeném království a v Belgii dne 11. a 13. října bylo zatčeno celkem 26 osob,
z toho 19 ve Spojeném království a 7 v Belgii. Je zřejmé, že tento úspěch je z části výsledkem
koordinovaného přístupu k případům s mezinárodním prvkem zprostředkovávaných Eurojustem.
Eurojust se v tomto případě nadále angažuje. Další setkání v Eurojustu je plánováno na začátek
roku 2006 a jeho předmětem bude předložení zpráv a jednání o shromažďování důkazů při
přípravě soudních přelíčení.
Terorismus – vydání a koordinace [případ 8]
Ve Španělsku proběhlo vyšetřování islámské buňky, jež plánovala bombový útok proti veřejným
a soukromým objektům. Případ měl vazby na Belgii, Nizozemsko a Švýcarsko. Vůdce organizace
byl na svobodě a byl na něho vydán zatykač. Na základě tohoto zatykače byl podezřelý zatčen ve
Švýcarsku a švýcarské úřady zahájily vyšetřování islámské buňky, kterou zde podezřelý zakládal.
Španělsko zaslalo do Švýcarska žádost o vydání podezřelého a Švýcarsko neformálně vyjádřilo
záměr tuto žádost zamítnout, protože vedlo vlastní vyšetřování. Dvoustranné úsilí o vyřešení
tohoto problému selhalo a španělské úřady se proto obrátily na Eurojust.
Bylo uspořádáno koordinační setkání za účelem sdílení informací a zjištění, která jurisdikce
může lépe stíhat tohoto podezřelého. Předané informace ukázaly, že vyšetřování ve Španělsku
pokročilo dále a má příslušné důkazy. Nizozemské úřady vyšetřující islámskou buňku, se rozhodly
předat trestní řízení do Španělska vzhledem k tomu, že někteří členové buňky vyšetřované ve
Španělsku používali falešné pasy padělané pachateli v Nizozemsku. Švýcarské orgány prohlásily,
že doporučí povolit vydání podezřelého do Španělska, což nakonec skutečně učinily.
Eurojust nejen zprostředkoval vydání podezřelého, ale současně vyřešil jurisdikční konflikt mezi
Švýcarskem a Španělskem.
53
Zvlášť nebezpečný podvod [případ 9]
V případě zvlášť nebezpečného trestného činu podvodu, který byl spáchán ve Finsku, zatímco
poškození se nacházeli v Nizozemsku, zaslal finský prokurátor nizozemským úřadům žádost
o právní pomoc k provedení soudního jednání s nizozemskými poškozenými prostřednictvím
videokonference. Nizozemský veřejný prokurátor žádost odmítl a sdělil finskému prokurátorovi,
že uspořádání videokonference není účelné.
V této fázi požádala finská národní členka svého nizozemského kolegu, aby zapůsobil na
rozhodnutí svých národních orgánů a získal od nich povolení uspořádat videokonferenci v rámci
soudního jednání vedeného ve Finsku. S pomocí nizozemského národního člena se podařilo
zajistit souhlas soudce z Úřadu vyšetřujícího soudce s uspořádáním této videokonference a ta se
úspěšně uskutečnila na začátku srpna 2005. V průběhu technických příprav na videokonferenci
sestavil finský prokurátor seznam osob, které měly být vyslechnuty, a seznam otázek, jež jím
měly být položeny. V obou zemích byli v průběhu videokonference použiti tlumočníci k překonání
možných jazykových problémů v průběhu soudního jednání.
Tato videokonference sehrála zásadní úlohu v řízení a stala se rozhodujícím obratem v celém
procesu. Navzájem podobné výpovědi nizozemských poškozených prokázaly nepravdivost
vysvětlení obžalovaného, který až do konání videokonference popíral veškerá proti němu
vznesená obvinění.
Technická opatření fungovala dokonale a veškeré zúčastněné strany byly s výsledky spokojeny.
Tento experiment se ukázal jako finančně a časově nejúspornější postup pro poškozené i řízení.
Toho výsledku by však nebylo dosaženo bez pomoci Eurojustu.
Vykonání Evropského zatýkacího rozkazu a vydání zatčeného [případ 10]
V květnu 2005 zaslaly lotyšské úřady České republice žádost o vykonání Evropského zatýkacího
rozkazu a o předání osoby, jež spáchala trestný čin před 1. listopadem 2004.
54
České úřady odpověděly, že v tomto případě nelze danou osobu na základě EZR předat, protože
české předpisy k provedení Rámcového rozhodnutí Rady o evropském zatýkacím rozkazu a
postupech předávání mezi členskými státy (2002/584/SVV) stanoví, že na základě EZR lze
předat pachatele výhradně pro trestné činy spáchané po 1. listopadu 2004. České úřady proto
vyzvaly lotyšské úřady ke spolupráci na případu podle Evropské úmluvy o vydávání z roku
1957 a jejích dvou Dodatkových protokolů. Jelikož však Rámcové rozhodnutí Rady o Evropském
zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy již bylo implementováno v
lotyšském právním řádu, neexistovaly v lotyšském právu právní důvody pro spolupráci na
základě této úmluvy.
Český a lotyšský národní člen navázali těsnou spolupráci a konzultovali své vnitrostátní orgány
ve snaze nalézt řešení tohoto případu, což se během dvou dnů skutečně podařilo. Lotyšsko
zaslalo České republice diplomatickou cestou dodatečné dokumenty na podporu EZR a žádosti o
vydání, čímž splnilo požadavky justičních orgánů ČR a daná osoba byla vydána do Lotyšska.
Tento případ dokumentuje užitek z předání případu Eurojustu, který je schopen zajistit pomoc
při řešení zdánlivě neřešitelných justičních problémů a zprostředkovat navázání konstruktivní
spolupráce mezi justičními orgány členských států.
Obchodování s drogami [případ 11]
V srpnu 2004 byl v Itálii zatčen slovinský státní příslušník, který byl později odsouzen za
obchodování s drogami. V dubnu 2005 byl ve Slovinsku zatčen a dán do vazby jeden z jeho
kompliců.
Slovinský vyšetřující soudce potřeboval vyslechnout obžalovaného, který se nacházel ve vazbě
v Itálii. Zároveň potřeboval příslušné doklady o jeho zatčení. V květnu 2005 zaslal tento soudce
italským úřadům písemnou žádost, kterou bylo nutno urgentně vyřídit kvůli omezené době,
během níž mohl být podezřelý držen ve vyšetřovací vazbě. Italské důkazy měly klíčový význam
pro vznesení obvinění. Slovinský vyšetřující soudce čekal na vyřízení žádosti měsíc a poté
požádal o pomoc slovinského národního člena.
55
Italský a slovinský národní člen ve vzájemné spolupráci přesvědčovali italské úřady, aby žádost
rychle vyřídily. S jejich pomocí mohl slovinský vyšetřující soudce dne 14. července 2005
vyslechnout obžalovaného v italské věznici a současně obdržel i požadovanou dokumentaci.
Vyšetřování bylo ukončeno ještě před uplynutím vazební lhůty a slovinský prokurátor mohl
zadrženého obžalovat u příslušného soudu.
Extradice [případ 12]
Na základě žádosti belgických úřadů zadržela policie v České republice počátkem října 2005
bulharského občana. Soud rozhodl uvalit na dotčeného předběžnou vydávací vazbu. Okamžikem
zadržení začala běžet čtyřicetidenní lhůta stanovená v článku 16 odst. 4 Úmluvy o vydávání z
roku 1957 a belgické úřady byly požádány, aby během této lhůty předaly podklady pro vydání.
Česká republika však ani třicátý sedmý den této lhůty neobdržela žádné materiály. Proto se
český státní zástupce spojil s českými národním členem, který okamžitě kontaktoval belgického
národního člena, jenž se poté spojil s belgickými úřady. Oba národní členové byli v kontaktu se
svými ministerstvy spravedlnosti a zajistili doručení podkladů pro vydání na české velvyslanectví
v Bruselu, které je obdrželo 39. den výše uvedené lhůty. Musíme dodat, že poslední den lhůty
připadl na sobotu a den předtím byl v Belgii státní svátek.
Bez pomoci Eurojustu by vydávací dokumenty nebyly doručeny včas a podezřelý by byl propuštěn
z vazby.
Rozsáhlý investiční podvod [případ 13]
Na tomto případu se podílela řada členských států: Belgie, Francie, Lucembursko, Rakousko,
Spojené království, Španělsko a také nečlenský stát EU, Švýcarsko.
Lucemburský vyšetřující soudce, který se zabýval složitým případem rozsáhlého investičního
podvodu s mezinárodním prvkem, se stovkami poškozených a finančními ztrátami ve výši 30–50
miliónů EUR, požádal Eurojust o zprostředkování vyřízení naléhavých žádostí o právní pomoc a
o pomoc při koordinaci dalšího postupu justičních orgánů v tomto případě.
56
Hlavní podezřelý se nacházel ve vyšetřovací vazbě v Lucembursku. Žádosti o právní pomoc se
týkaly hlavně zablokování bankovních účtů a zajištění prostředků z trestné činnosti.
V listopadu 2005 zorganizoval Eurojust koordinační setkání zástupců Lucemburska, Belgie,
Francie a Španělska. Příslušné úřady nalezly řešení praktických problémů, s nimiž se setkaly
při vyřizování jednotlivých žádostí o právní pomoc. Byly rovněž zjištěny nové oblasti pro další
vyšetřování. Navíc se potvrdilo, že Lucembursko a Francie souběžně vyšetřovaly tentýž případ.
Každá z těchto zemí měla pádné důvody převzít celý případ:
•
u Francie byl tímto důvodem fakt, že drtivá většina obětí byli Francouzi a bylo tudíž nutno
zajistit plnou ochranu jejich práv;
•
v případě Lucemburska to byla stejně naléhavá potřeba zamezit škodám působeným touto
trestnou činností finančním institucím.
Po úspěšných jednáních vedených pod patronací Eurojustu se účastníci dohodli na tom, že za
účelem zamezení duplicity ve vyšetřování by řízení mohlo být přesunuto z Lucemburska do
Francie.
Toto ujednání bylo v další fázi potvrzeno prokuraturami obou zemí, které se rozhodly, že celý
případ převezme francouzská justice. Díky intervenci Eurojustu bylo takto zamezeno vzniku
možného jurisdikčního konfliktu.
Tento případ jasně dokládá, jak je užitečné, zajistí-li Eurojust koordinaci případu již v rané fázi,
zejména pokud je obzvlášť obtížné vyřídit urgentní žádosti o právní pomoc a vyšetřování je
vedeno souběžně v různých zemích.
Obchodování s drogami – Evropský zatýkací rozkaz [případ 14]
Ve Španělsku byla vyšetřována madridská organizace zabývající se obchodem s drogami a
jejich dovozem do Evropy. Devět jejích členů bylo dáno do vyšetřovací vazby. Byli identifikováni
všichni podezřelí a policie čekala na to, až bude moci zabavit poslední zásilku, která se nacházela
57
na cestě přes Atlantický oceán. Loď s drogami byla nalezena u portugalského pobřeží, byla
zastavena a policie vstoupila na palubu. Dva podezřelí se nacházeli v Portugalsku, kde hledali
místo pro bezpečné vylodění nákladu. Portugalská policie je zatkla a zajistila loď, čímž bylo
zahájeno nové vyšetřování v Lisabonu.
Evropský zatýkací rozkaz, který Španělsko vydalo proti dvěma podezřelým zatčeným v
Portugalsku, byl portugalskými úřady odmítnut. Portugalské úřady argumentovaly pravomocí
portugalských orgánů k dalšímu vyšetřování a stíhání.
Tento případ byl předán Eurojustu, kde se jím začali zabývat španělský a portugalský národní
člen Eurojustu. Ti svolali koordinační setkání svých příslušných vnitrostátních orgánů.
V daném případě vedly vyšetřování justiční orgány různých států na základě stejných důkazů a
proti stejným osobám. Proto bylo nutno koordinovat další postup, analyzovat možnost soustředit
vyšetřování ve Španělsku a zajistit předání podezřelých do Španělska.
Tato koordinace byla zajištěna prostřednictvím Eurojustu. Na jedné straně byla vzata v úvahu
skutečnost, že vyšetřování ve Španělsku začalo dříve, příslušné důkazy o zločinecké organizaci
se nacházely ve Španělsku, kde také organizace sídlila, a většina jejích členů byla zatčena ve
Španělsku, kde byly vyšetřovány i jiné související aktivity. Na druhou stranu bylo nesporné, že
vyšetřování v Portugalsku bylo zahájeno v důsledku zatčení dvou podezřelých kvůli konkrétním
činům s tím, že příslušné důkazy o zločinecké organizaci by bylo nutné získat ze Španělska
prostřednictvím již vydaných žádostí.
Vzhledem k uvedeným okolnostem a navzdory tomu, že vydání podezřelých do Španělska bylo
soudně zamítnuto, požádal portugalský národní člen své vnitrostátní úřady, aby vzaly v potaz
lepší možnost španělských úřadů pokračovat ve vyšetřování a stíhání.
Portugalský prokurátor akceptoval rady Eurojustu a požádal soudce o předání řízení do
Španělska. Toto rozhodnutí přijal a potvrdil i odvolací soud na základě žádosti předložené jedním
z obžalovaných.
Jakmile byly odstraněny fakultativní důvody pro nevykonání Evropského zatýkacího rozkazu,
vydal španělský soudce v součinnosti s portugalskými úřady nový Evropský zatýkací rozkaz.
58
Trestní řízení bylo v konečném důsledku předáno do Španělska, kam byli vydáni i podezřelí.
S podporou Eurojustu zajistily vnitrostátní orgány obou zemí dobrou koordinaci postupu v tomto
případě, kdy bylo trestní stíhání vedeno v jednom a Evropský zatýkací rozkaz vydán v jiném
členském státě. Takto byl úspěšně vyřešen konflikt jurisdikcí.
THB – třetí země [případ 15]
Lotyšské úřady zahájily v březnu 2005 vyšetřování trestného činu obchodu s lidmi za účelem
prostituce, který směřoval z Lotyšska do Norska a který spáchal organizovaný gang v době od
listopadu 2004 do února 2005.
Tento případ vyžadoval poskytnutí právní pomoci z Norska, protože někteří členové gangu působili
v Lotyšsku, kde získávali ženy, zatímco jiní působili v Norsku, kde si najali byt a zaregistrovali
telefonní čísla pro poskytování sexuálních služeb.
Lotyšské úřady zaslaly v březnu 2005 Norsku žádost o právní pomoc, v níž požádaly o zjištění
přesné adresy bytu v Oslo, v němž byly poskytovány sexuální služby, zjištění místa pobytu
Lotyšek, které byly dosud v Norsku, a jejich vyslechnutí jako svědkyň. Žádost o poskytnutí
této právní pomoci byla zaslána prostřednictvím Eurojustu. Na základě informací obdržených z
Lotyšska zahájily příslušné norské orgány souběžné vyšetřování norských státních příslušníků
zapojených do této trestné činnosti. Koordinace a podpora ze strany Eurojustu zajistila efektivní
výměnu informací a spolupráci mezi norskými a lotyšskými orgány při souběžném vyšetřování
tohoto případu. Vyšetřování v Lotyšsku i v Norsku dosud probíhá.
Lotyšské úřady požádaly v tomto případě o právní pomoc v rámci Evropské úmluvy o vzájemné
pomoci v trestních věcech. Tuto koordinaci a spolupráci mezi vnitrostátními orgány jednotlivých
zemí na tomto případu usnadnila smlouva o spolupráci mezi Norskem a Eurojustem, která
vstoupila v platnost dne 26. října 2005.
59
THB – tři jurisdikce [případ 16]
Předání série případů obchodování s lidmi Spojeným královstvím Eurojustu znamenalo značný
přínos a nesporný prospěch pro jejich řešení. Je důležité poznamenat, že i když tyto případy
pocházely z různých částí Spojeného království, konkrétně z Londýna, South Yorkshire a Skotska,
byly navzájem zřetelně propojeny v tom smyslu, že se jejich vyšetřování soustředilo na činnost
sítě organizovaných albánských zločineckých gangů.
Do řešení těchto případů se zapojilo britské a litevské zastoupení v Eurojustu. Tato zastoupení
se podílela na všech aspektech služeb, jež Eurojust poskytl vnitrostátním orgánům – na
zprostředkování žádostí Spojeného království a Litvy o právní pomoc, na zahájení a následnou
koordinaci vzájemně provázaných vyšetřování a na naplánování a zajištění vykonání urgentního
Evropského zatýkacího rozkazu navzdory krátké lhůtě a složitým okolnostem.
Tyto případy se týkaly obchodu se ženami a dívkami, z nichž některým bylo pouze 14 let a jež
byly odváženy z Litvy do Spojeného království. Po příjezdu do Spojeného království byly tyto
ženy prodávány albánským zločineckým gangům za účelem prostituce.
Prvotním důvodem k předání těchto případů Eurojustu bylo zprostředkování žádosti o důkazy,
jež měly být použity v nadcházejících soudních procesech s albánskými obžalovanými v Anglii.
Při projednávání případů v Eurojustu vyšlo najevo, že je nutno zahájit vyšetřování v Litvě proti
organizátorům, kteří se podíleli na náboru obětí a jejich přepravě do Spojeného království.
Obou těchto cílů bylo dosaženo na úspěšném koordinačním zasedání, jež se konalo v lednu 2005
v sídle Eurojustu. Litevským prokurátorům a policii byly poskytnuty informace a zpravodajské
údaje, na jejichž základě souhlasili se zahájením vyšetřování. To mělo za následek zatýkání
a zahájení vyšetřování v Litvě, spojení stávajícího vyšetřování a zajištění koordinace mezi
britskými a litevskými vyšetřovateli. Setkání se zúčastnil i Europol, který účastníky blíže seznámil
se zpravodajskými údaji o činnosti organizovaných albánských zločineckých skupin.
Současně byly ve Spojeném království zatčeny další osoby, zejména v oblasti Sussexu, kam
jeden z údajných litevských kurýrů dorazil na letiště Gatwick. Soudní stíhání však nebylo
zahájeno v důsledku problémů se stanovením příslušnosti soudů v Anglii a Walesu. Po dalších
jednáních vedených prostřednictvím Eurojustu potvrdily litevské úřady svou pravomoc ke stíhání
a na jejím základě souhlasily s vydáním Evropského zatýkacího rozkazu.
60
Příprava, vydání a vykonání tohoto rozkazu byly koordinovány prostřednictvím Eurojustu.
Celý proces, který zahrnoval opětovné vydání EZR na základě dalších podstatných informací
vyžádaných Spojeným královstvím, trval pouze čtyři dny a vedl k vydání litevského podezřelého
do Litvy k soudnímu stíhání.
V téže době předalo Eurojustu případ obchodování s lidmi také oddělení mezinárodní spolupráce
královského prokurátora ve Skotsku. Tento případ byl předán za účelem zajištění vzájemné
právní pomoci a týkal se velmi podobných okolností – obchodování s ženami a dívkami z
Litvy do Spojeného království, kde byly ihned po příjezdu prodávány Albáncům a zapojeny do
poskytování sexuálních služeb.
Zhodnocení skotského vyšetřování v Eurojustu odhalilo společné aspekty a vazby jak na
vyšetřované anglické případy, tak i na vyšetřování v Litvě. Litevský národní člen v Eurojustu
informoval své národní orgány o těchto vazbách, litevské vyšetřování bylo sloučeno a bude
projednáváno jako jeden případ. Doufáme, že se vyšetřování litevského případu takto dále posílí
a že, jakmile bude tento případ postoupen k soudu, bude obchodování s lidmi do Skotska i Anglie
projednáváno v jednom soudním řízení.
Případy, které Eurojustu předala královská prokuratura v South Yorkshire, byly nyní postoupeny
soudu a vedly nejen k usvědčení, ale i k mnohaletým trestům vězení, mj. na 18 a na 21 let.
Spolupráce mezi skotskými a anglickými úřady a jejich litevskými protějšky pokračuje i nadále
za účelem přípravy na soudní proces v Litvě. Eurojust hraje v této spolupráci nadále významnou
úlohu. Tyto případy jsou jak jednotlivě, tak i ve svém souhrnu vynikajícím příkladem toho,
jaký přínos může Eurojust poskytnout svým zprostředkováním a koordinací nutných opatření
jednotlivých vnitrostátních úřadů a orgánů.
Dětská pornografie [případ 17]
Jistá webová stránka byla využívána k výměně a publikování dětských pornografických fotografií.
Do této výměny byly zapojeny osoby z různých zemí Evropy, Střední a Jižní Ameriky: Španělska,
Švédska, Francie, Itálie, Chile, Argentiny, Kostariky a Peru. Eurojust byl požádán o pomoc při
61
koordinaci vyšetřování a stíhání této trestné činnosti ve spolupráci s jihoamerickou justiční
organizací IberRED (La Red Iberoamericana de Cooperacion Judicial).
Příslušné orgány některých zemí se občas zdráhají vyšetřovat a stíhat tento druh trestné činnosti,
zvláště když podezřelí žijí v jiných zemích.
Koordinačního setkání, které se konalo v sídle Eurojustu, se zúčastnili nejen zástupci příslušných
orgánů členských států Evropské unie, ale prostřednictvím IberRED i zástupci několika středo- a
jihoamerických států. Na setkání byly vyřešeny problémy se zákonnými požadavky na zahájení
vyšetřování v jednotlivých zúčastněných zemích spolu s jurisdikčními problémy. Byl rovněž přijat
koordinovaný akční plán pro domovní prohlídky a vyšetřování.
Poté došlo v různých evropských, středo- a jihoamerických zemích k zatčení a vyšetřování více
než 100 osob ze Španělska, Francie, Itálie, Uruguaye, Panamy, Chile a Argentiny.
Tento případ je prvním příkladem koordinace mezi Evropou a Střední a Jižní Amerikou, zajištěné
prostřednictvím intervence Eurojustu a IberRED.
Padělání eur [případ 18]
Dne 5. října 2005 byla úspěšně rozbita důmyslně propracovaná zločinecká organizace zabývající
se paděláním eur, dokladů a kreditních karet a obchodováním s drogami a s lidmi. V týž den bylo
v Bulharsku a Rakousku zatčeno 15 osob podezřelých z členství v této organizaci, včetně dvou
jejích údajných vůdců.
Byla provedena souběžná domovní prohlídka třiceti objektů v Bulharsku a Rakousku a zabaveny
padělané doklady, včetně pasů, debetních a kreditních karet a průkazů totožnosti, spolu s
padělanými bulharskými ministerskými dokumenty. Kromě toho byly zajištěny i střelné zbraně,
syntetické drogy, padělané euro bankovky, velké částky hotových peněz a dokumenty související
s praním špinavých peněz.
Tato operace byla výsledkem měsíců koordinovaného a společného úsilí bulharské a rakouské
policie, justičních orgánů těchto zemí a Europolu, koordinovaného a podporovaného ze strany
Eurojustu.
62
K vyřešení tohoto případu uspořádal Eurojust dvě koordinační setkání. První z nich se konalo
dne 28. června v Haagu a druhé dne 29. září ve Vídni. Tato setkání umožnila všem osobám
zapojeným do této operace, včetně příslušných bulharských orgánů, projednat a podrobně
naplánovat operace a vyřešit problémy při přípravě na společnou operaci. Nebýt koordinace a
podpory Eurojustu, nemohly by se bulharské orgány zúčastnit druhého klíčového koordinačního
setkání.
Případ se stal známý a byl rovněž široce publikován v rakouským médiích. Ta zdůraznila podíl
Eurojustu, jemuž se dostalo vysokého ocenění i od rakouských justičních orgánů. Tato zkušenost
vedla k navázání dobrých vztahů mezi veškerými policejními a justičními orgány podílejícími
se na případu. Velmi pozitivní výsledek tohoto případu vytvořil pevný základ pro vzájemnou
důvěru mezi policejními a justičními orgány a Eurojustem, jež se stane platformou pro budoucí
spolupráci a koordinovaný postup.
Terorismus [případ 19]
V roce 2005 byli ve Švédsku obžalováni a následně zatčeni za financování terorismu v celkové
částce 148 000 USD dva iráčtí státní příslušníci s vazbami na Ansár al-Islám, alias Ansár alSunna, a na síť okolo Abú Mus’aba al Zarqáwího, mezinárodně známých teroristických organizací
s vazbami na Al-Ká’idu.
Tyto osoby byly obžalovány z přípravy z trestného činu terorismu a trestného činu obecného
ohrožení, eventuálně z financování zvlášť nebezpečných trestných činů. Jednalo se o první
případ, kdy byl někdo ve Švédsku stíhán podle švédského zákona o terorismu.
Do této operace bylo zjevně zapojeno několik teroristických organizací, jejichž konečným cílem
je nastolit islámský stát na základě islámského práva šaría. Finanční prostředky k provedení
plánovaného trestného činu byly shromážděny ve švédských mešitách v letech 2002 až 2004
a později převedeny do Iráku za použití systému peněžních převodů hawala a prostřednictvím
kurýrů. Existovalo podezření, že část z těchto výnosů byla použita na přípravu smrtícího
bombového útoku v iráckém Arbilu, k němuž došlo počátkem roku 2004.
Mezinárodní spolupráce měla pro toto vyšetřování klíčový význam. Švédský prokurátor, který
je zároveň korespondentem Eurojustu pro terorismus, informoval Eurojust v počáteční fázi o
63
vyšetřování vedeném ve Švédsku. Švédský prokurátor potřeboval důkazy o vazbách těchto dvou
pachatelů na uvedené teroristické organizace nebo o jejich členství v nich a o způsobu, jakým
byly peníze zaslány do Iráku.
Švédské justiční orgány potřebovaly shromáždit důležité související informace v jiném členském
státě. Vzhledem k tomu, že shromažďování těchto informací bylo součástí krycí operace, nebyl
tento členský stát ochoten sdílet předmětné informace se Švédskem. Po několika koordinačních
setkáních zprostředkovaných Eurojustem se oba členské státy dohodly na rozsáhlé výměně
informací a vyřídily příslušné žádosti o právní pomoc. Švédsko získalo více informací a důkazů,
než očekávalo. Bylo mimo jiné prokázáno, že těsně před bombovým útokem v severním Iráku
byla do Iráku převedena částka 70 000 USD.
Některé důkazy pocházející z jiného členského státu byly předloženy Obvodnímu soudu ve
Stockholmu a švédskému odvolacímu soudu. Švédský odvolací soud nakonec oba pachatele
odsoudil za přípravu teroristického činu, za spáchání trestného činu obecného ohrožení ve fázi
přípravy a za financování zvlášť nebezpečných trestných činů. Odvolací soud neshledal dostačující
důkazy k prokázání, že finanční podpora byla zamýšlena konkrétně pro bombový útok v Arbilu,
nýbrž obecně pro teroristické účely. Rozsudek nabyl právní moci.
Švédský odpovědný prokurátor byl rovněž předvolán jako svědek do jiného členského státu
Evropské unie, aby zde vypovídal o soudním jednání ve Stockholmu.
Nelegální přistěhovalectví – Pachtou [případ 20]
Operace Pachtou byla případem, který svedl dohromady sérii vyšetřování, do něhož byly zapojeny
čtyři členské státy Evropské unie a Turecko. Vyšetřování ve Francii a Spojeném království
odhalilo vysoce propracovanou síť, která pašovala obyvatele kurdských oblastí Turecka přes
Řecko a Itálii do Francie a Spojeného království. Eurojust provedl několik šetření, která odhalila,
že ve věci této sítě bylo vedeno několik samostatných vyšetřování v Itálii, Řecku a Turecku, která
nedosáhla takového pokroku. V říjnu uspořádal Eurojust koordinační setkání, jehož se zúčastnili
policisté, vyšetřovatelé, soudci a prokurátoři z každého z pěti zainteresovaných států. Došlo k
výměně velkého množství informací, které do značné míry osvětlily vazby mezi jednotlivými
součástmi této sítě. Francouzští a britští zástupci si přáli jednat rychle a uskutečnit ve svých
64
zemích sérii zatčení. Avšak po jednání a dosažení dohody o poskytnutí dalších informací italským,
řeckým a tureckým úřadům bylo rozhodnuto, že francouzské a britské orgány odloží veškerá svá
opatření, tak aby mohla být ve stejný den v prosinci provedena série zatýkání a domovních a
dalších prohlídek ve všech pěti zemích. Síť byla rozbita dne 14. prosince, kdy bylo v celé Evropě
zatčeno 82 osob: 3 v Turecku, 2 v Řecku, 21 v Itálii, 49 ve Francii a 7 ve Spojeném království.
Tento případ názorně dokládá přínos mezinárodního multifunkčního přístupu, který je Eurojust
schopen nabídnout. Ukazuje také, že případ, který byl původně bilaterální a s nímž přišla Francie
a Spojené království, může Eurojust efektivně rozšířit na několik dalších členských států a zajistit
jejich spolupráci za účelem dosažení velmi úspěšného výsledku.
65
66
67
4
VZTAHY S VNITROSTÁTNÍMI ORGÁNY
Eurojust přikládá velkou důležitost dalšímu rozvoji a udržování vztahů s vnitrostátními orgány,
což napomůže ke zvýšení počtu předaných případů a zvýší povědomí odborníků a veřejnosti o
Eurojustu.
Počet případů, které vnitrostátní orgány předaly Eurojustu, každoročně značně vzrůstá. Zatímco
v roce 2004 bylo Eurojustu předáno 381 případů, vzrostl tento počet v roce 2005 na 588 případů.
Tento růst se rovněž odráží v počtu složitých případů předaných Eurojustu.
Tyto povzbuzující statistické údaje nenaznačují, že nám jsou zasílány všechny případy, které by
mohly být Eurojustu předány. Některé členské státy nám dosud předávají méně případů, než by
se dalo očekávat, a i v jurisdikcích, jež jsou pravidelnými „zákazníky” Eurojustu, se vyskytuje
mnoho případů, které byly vyřízeny bez spolupráce Eurojustu, i když tato spolupráce mohla být
velmi přínosná. Mnoho případů přišlo z členských států, které vstoupily do Evropské unie
1. května 2004, což považujeme za velmi pozitivní.
Kromě toho navštívilo Eurojust v roce 2005 několik ministrů spravedlnosti, generálních
prokurátorů a představitelů Evropského parlamentu i parlamentů jednotlivých členských států.
K tomu, aby byl Eurojust dostatečně zakotven v povědomí příslušných orgánů, tj. odborníků z
praxe členských států, je však zapotřebí ještě mnohé vykonat.
Marketingové semináře
Za účelem zlepšení této situace uspořádala většina národních členů ve svých zemích marketingové
semináře pro soudce, prokurátory a policii. Jeden z těchto seminářů, jehož se zúčastnilo více než
90 prokurátorů, se konal v řecké Soluni. Podobná akce se konala v Tallinnu, kde se jí zúčastnilo
více než 100 prokurátorů ze tří pobaltských zemí. Další seminář se konal v Cottbusu na německopolských hranicích za účasti více než 100 prokurátorů z Německa, Polska a Ukrajiny. Dále se jen
v Německé spolkové republice konalo téměř 70 seminářů v různých spolkových zemích. Patnáct
seminářů se konalo v Portugalsku, několik dalších v Rakousku, Francii, Nizozemsku a Finsku.
Jeden seminář byl uspořádán v Maďarsku za účasti 60 maďarských prokurátorů. Konal se také
první seminář na Maltě, jehož se zúčastnily téměř všechny vnitrostátní orgány činné v trestním
řízení.
Většinu těchto seminářů sice organizují příslušná národní zastoupení, národní členové z jiných
států však svou přítomností často pomohou dodat těmto seminářům skutečně evropský ráz.
68
Marketingové akce se navíc často konají v prostorách Eurojustu při příležitosti návštěv delegací
soudců, policejních důstojníků nebo jiných oficiálních představitelů členských států. Těch bylo v
roce 2005 nejméně třicet.
Eurojust se rovněž účastní seminářů organizovaných jinými evropskými institucemi, Radou
Evropy, OSN a dalšími organizacemi, na nichž jsou poskytovány informace o úkolech, úloze a
funkcích Eurojustu. I když se Eurojust snaží účastnit se co nejvíce těchto akcí, protože taková
účast napomáhá ke zvýšení naší prestiže a dává podnět k předávání případů, tyto marketingové
akce zasahují do naší hlavní činnosti – koordinace trestních případů. Následkem toho se kolegium
vždy snaží nalézt přiměřenou rovnováhu mezi nároky našich případů a nutností propagovat
Eurojust v členských státech.
Všechny členské státy jmenovaly národní korespondenty Eurojustu pro terorismus. Ne všechny
však jmenovaly národní korespondenty podle článku 12 odst. 1 Rozhodnutí o založení Eurojustu.
Kolegium Eurojustu vítá taková jmenování, protože pomohou při posilování a zlepšování
pracovních vztahů s příslušnými vnitrostátními orgány.
69
5
TŘETÍ ZEMĚ
Zločinci páchající trestné činy s mezinárodním prvkem nerespektují ani státní hranice, ani hranice
Evropské unie. Proto zůstává úsilí Eurojustu o budování pevných vztahů s významnými zeměmi
mimo Evropskou unii i nadále prioritou.
Pokračovali jsme v rozšiřování našeho seznamu neformálních kontaktních bodů v zemích mimo
Evropskou unii. Tento seznam reflektuje naši výchozí úvahu a označuje země, s nimiž by bylo
podle našeho názoru užitečné uzavřít formální smlouvu o spolupráci.
Smlouva o spolupráci s Norským královstvím byla podepsána dne 28. dubna 2005 a vstoupila
v platnost dne 1. srpna 2005. Knut Kallerud, vedoucí prokurátor z ředitelství norské veřejné
prokuratury, byl vyslán jako stálý zástupce do Eurojustu. Pan Kallerud má sídlo v Eurojustu
a pravidelně se podílí na mnoha činnostech Eurojustu včetně případů, do nichž je zapojeno
Norsko.
Velmi nás potěšilo, že v roce 2005 byla dokončena jednání o uzavření formálních smluv o
spolupráci s Rumunskou republikou a Islandskou republikou. Obě tyto smlouvy schválila Rada
ministrů spravedlnosti a vnitra a byly podepsány v rámci schůze ministrů v Bruselu dne
2. prosince 2005.
Formální jednání se Spojenými státy americkými pokračovala po celý rok. I když jsou obě strany
ochotny uzavřít v blízké budoucnosti smlouvu, představují rozdíly v právních systémech, zejména
v režimech ochrany osobních dat, značné překážky, které bude nutno překonat. Naším cílem je
vynaložit maximální úsilí v zájmu nalezení řešení přijatelných pro obě strany a dokončit tato
jednání do léta roku 2006.
Dne 1. prosince 2005 se konalo první oficiální setkání mezi Eurojustem a příslušnými
orgány Švýcarské federace, jež byly zastoupeny jak federálním (spolkovým) ministerstvem
spravedlnosti, tak i federální prokuraturou. Švýcarská delegace bude po konzultacích se svými
federálními úřady informovat počátkem roku 2006 Eurojust o tom, zda je v rámci švýcarského
právního systému možné sjednat příslušnou smlouvu. Bude-li odpověď kladná, lze jednání zahájit
v prvním čtvrtletí roku 2006.
Eurojust již po určitou dobu udržuje kontaktní bod na Ukrajině. V prosinci 2005 jsme přijali
ukrajinskou delegaci, abychom společně přezkoumali možnost zahájit formální jednání o uzavření
smlouvy. Výsledek byl slibný a obě strany se dohodly na společných cílech pro zahájení jednání
začátkem roku 2006 a uzavření smlouvy do konce roku 2006.
72
V průběhu roku jsme navázali první kontakty s chorvatskou vládou, ty vedly k formálnímu pozvání
chorvatského ministra spravedlnosti k návštěvě Eurojustu počátkem roku 2006. Doufáme, že
výsledkem této návštěvy bude možnost zahájit jednání o další smlouvě o spolupráci.
Pravidelně jsme byli v kontaktu s Tureckem a Bulharskem, dvěma dalšími kandidáty na členství
v EU. Frekvence našich kontaktů s Tureckem se zvýšila a Eurojust v roce 2005 navštívilo několik
delegací tureckých soudců, prokurátorů a policistů. Turecko i Bulharsko byly zapojeny do
jednotlivých případů, koordinovaných prostřednictvím Eurojustu. Informace o těchto případech
jsou uvedeny na jiném místě této zprávy. Tato spolupráce byla uspokojivá.
Naše vztahy s Ruskou federací se nerozvíjely tak, jak jsme předvídali ve výroční zprávě za
rok 2004. Nicméně spolupráce na jednotlivých případech, zprostředkovaná naším kontaktním
bodem v Moskvě, funguje dobře. Doufáme, že počátkem roku 2006 začneme pracovat na
vytváření formálnějšího základu pro pravidelnou spolupráci. Ruská federace pozvala Eurojust
prostřednictvím své mise u EU v Bruselu na návštěvu Moskvy, jež by se měla uskutečnit v roce
2006. Eurojust toto pozvání rád přijme, budou-li na pořadu návštěvy jednání s příslušnými
ruskými orgány o možnosti uzavření smlouvy.
Kontakty s latinskoamerickými zeměmi prostřednictvím sítě IberRED (La Red Iberoamericana de
Cooperacion Judicial) pokračovaly i v roce 2005, zvláště v jednotlivých případech, do nichž byly
zapojeny středoamerické a jihoamerické země. IberRED se osvědčila jako užitečná vstupní brána
k příslušným justičním orgánům v tomto regionu. Právní oddělení Eurojustu začalo zpracovávat
realizační studii o možnosti uzavření dohody mezi oběma organizacemi.
V roce 2005 byl Eurojust pozván k účasti a podílel se na Regionálním programu spolupráce v
resortech spravedlnosti a vnitra (justiční program Euromed) pro partnery z oblasti Středomoří,
jenž je financován Evropskou komisí a řízen Evropským institutem veřejné správy v rámci
Barcelonské deklarace z listopadu 1995. V prosinci 2005 hostil Eurojust třetí seminář na téma
„Terorismus a propojení zločineckých sítí”, organizovaný s podporou nizozemského ministerstva
spravedlnosti. Účast na této iniciativě nám umožňuje prosazovat plnění hlavních cílů programu,
tj. podporovat výměnu zkušeností, znalostí a správné praxe a vytvářet evropsko-středomořskou
síť v oblasti justiční spolupráce.
73
Západní Balkán
Tým Eurojustu pro západní Balkán pokračoval v roce 2005 ve své práci na rozvoji vztahů se
zeměmi této důležité oblasti, k nimž patří Chorvatsko a Bývalá jugoslávská republika Makedonie
(FYROM), v současnosti kandidátské země na členství v EU, a dále Bosna a Hercegovina, Srbsko
a Černá Hora a Albánie. Práce našeho týmu byla rozdělena mezi příspěvky do probíhajících
projektů a iniciativ Evropské unie, regionálních projektů a iniciativ a plnění cíle Eurojustu, kterým
je zajištění kvalitní spolupráce s vnitrostátními justičními orgány v tomto regionu. Naším cílem je
rovněž zajistit jmenování kontaktních bodů ve všech těchto zemích za účelem navázání efektivní
operativní spolupráce.
Členové týmu přispěli k různým aspektům policejních a justičních projektů realizovaných v regionu
v rámci programu CARDS Evropské komise a na různých regionálních konferencích a setkáních,
mj. na konferencích a setkáních pořádaných Evropskou komisí, Radou a OSN, prezentovali
příspěvky o mezinárodní justiční spolupráci a práci Eurojustu. Tým pro západní Balkán zastupoval
Eurojust na setkání ministrů spravedlnosti a vnitra EU a západních balkánských zemí, které se
konalo v listopadu 2005 ve Vídni, a zúčastnil se rovněž strategického setkání organizovaného
Evropskou komisí a Radou za účelem projednání činnosti EU a stanovení priorit pro oblast
spravedlnosti a vnitra v tomto regionu. Prostřednictvím Týmu pro západní Balkán pokračoval
Eurojust v roce 2005 v podpoře regionálních projektů, například Poradní skupiny prokurátorů
pro jihovýchodní Evropu (SEEPAG), když doporučil účast této skupiny na posledním plenárním
zasedání EJS, jež se konalo ve Skotsku za britského předsednictví.
V roce 2005 bylo potvrzeno jmenování kontaktních bodů ve všech zemích západního Balkánu.
Tým pro západní Balkán uspořádal dne 15. listopadu 2005 v Eurojustu setkání kontaktních bodů
z Albánie, Chorvatska a Černé Hory za účelem jednání o budoucí operativní spolupráci. Zástupci
ostatních kontaktních bodů se bohužel nemohli dostavit. Toto setkání bylo velmi užitečné a
doufáme, že jmenování kontaktních bodů v zemích západního Balkánu bude pro vnitrostátní
orgány v tomto regionu i v členských zemích EU podnětem k předávání příslušných případů
Eurojustu. Na další setkání, jež je plánováno na začátek roku 2006, jsou pozváni reprezentanti
kontaktních bodů z Bosny a Hercegoviny, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a Srbska.
Doufáme, že v roce 2006 budeme mít k operativní spolupráci s kolegy ze západního Balkánu
více možností.
74
75
6
ADMINISTRATIVA
Úvod
Každodenní správa Eurojustu včetně řízení personálu a rozpočtu spadá do pravomoci
administrativního ředitele, který svoji činnost vykonává pod dohledem prezidenta kolegia.
Orgány administrativy vyjádřily své uspokojení se splněním hlavních cílů stanovených pro rok
2005. Značného pokroku bylo koncem roku 2005 dosaženo ve všech oblastech s cílem ustavit
základní infrastrukturu, potřebnou pro zajištění plné funkčnosti Eurojustu a EJS.
Řádné hospodaření Eurojustu v účetním období roku 2004 bylo potvrzeno zprávou Evropského
účetního dvora, na základě jehož doporučení Evropský parlament usnesením rozhodl o zproštění
odpovědnosti administrativního ředitele pro zmíněné účetní období.
I když bylo v roce 2005 dosaženo určitého pokroku při zavádění Jednotného systému řízení jakosti
(Integrated Quality Management System – IQMS) Eurojustu, je jeho plné zavedení plánováno na
rok 2006. Služba vnitřního auditu Evropské komise provedla v roce 2005 první audit Eurojustu.
Audit měl s ohledem na skutečnost, že se Eurojust dosud nachází ve fází budování, omezený
rozsah. Výsledek auditu bude tvořit významný prvek v dalším rozvoji IQMS.
Organizační schéma:
ROZPOČET A FINANCE
LIDSKÉ ZDROJE
ODDĚLENĺ
INFORMATIKY
PRÁVNÍ ODDĚLENĺ
BEZPEČNOST &
OBECNÉ SLUŽBY
SPOLEČNÝ DOZORČÍ ORGÁN
KOLEGIUM
ADMINISTRATIVNÍ
ŘEDITEL
TAJEMNÍK KOLEGIA
ÚŘEDNÍK PRO OCHRANU
OSOBNĺCH ÚDAJŮ
TISKOVÝ MLUVČÍ
EJS
Organizační struktura se ukázala jako dobře fungující a efektivní. V roce 2005 byly provedeny
jen drobné úpravy. Částečná revize jako odezva na rostoucí potřebu podpořit operativní činnost
kolegia je plánována na rok 2006.
76
V roce 2005 si zaměstnanci zvolili v souladu s článkem 9 služebního řádu svůj první
zaměstnanecký výbor. Ve spolupráci s administrativním ředitelem a týmem prezidenta byla
zřízena vhodná infrastruktura a zavedeny pravidelné pracovní porady výboru. Prostřednictvím
tohoto fóra je řešen značný počet záležitostí týkajících se obecných podmínek personálu.
Správa rozpočtu
Rozpočet na rok 2005 ve výši 13 miliónů EUR byl realizován z 93 %. Využito bylo téměř 100 %
nákladů na personál a nákladů na infrastrukturu. Z částky provozních nákladů ve výši 4 201 025,68
EUR bylo vázáno 3 530 231,39 EUR. U této částky byla plánována vyšší míra realizace, ta však
mohla být jen velmi těžko dosažena vzhledem k tomu, že 2 milióny EUR určené na provozní
náklady byly do rozpočtu přiděleny až při druhém čtení v prosinci 2004. Měli bychom však uvést,
že se v roce 2005 značně zvýšil počet koordinačních setkání uspořádaných Eurojustem, což se
rovněž odrazilo v rozpočtu v podobě 200 % zvýšení částky věnované na tento účel. Eurojust věří,
že přidělené částky, jež nebyly v roce 2005 využity, budou dány k dispozici v průběhu roku 2006
vzhledem k tomu, že došlo ke snížení původního požadavku Eurojustu z 16,5 miliónů EUR na 14,7
miliónů EUR a chybějící částka bude zapotřebí k dobudování základní infrastruktury Eurojustu a
EJS.
V roce 2005 došlo ke značenému zlepšení v procesu řízení rozpočtu. Na základě studijních stáží
u jiných agentur za účelem seznámení s osvědčenými postupy, výsledků auditu Evropského
Tabulka č. 7: Rozpočet Eurojustu
(údaje v miliónech Euro)
18
16
16.5
14
14.7
13.3 13
12
12.1
11.5
10
9.3
8
8
9.1
8
6
6.2
4
2
0
2003
2004
Požadovaný
2005
Obdržený
2006
Využitý
77
účetního dvora a doporučení služby vnitřního auditu byly jednoznačně stanoveny úkoly
jednotlivých stran a revidovány a zdokonaleny zásady a postupy práce.
I když bylo v roce 2005 dosaženo určitého pokroku při projednávání finanční směrnice, Eurojust
dosud čeká na schválení Evropské komise. Věříme, že nejnovější návrh Eurojustu ohledně dvou
nevyřešených otázek bude pro Komisi přijatelný a tuto záležitost bude možné počátkem roku
2006 uzavřít.
Řízení a nábor zaměstnanců (personální oddělení)
Během roku 2005 se personální oddělení (Human Resources Unit – HR) soustředilo zejména
na nábor zaměstnanců Eurojustu. V důsledku reformy z 1. května 2004 věnovalo personální
oddělení značnou pozornost efektivnímu zavádění služebního řádu, což mimo jiné vyžadovalo
aktualizaci softwarového programu HR „Centurio”.
Nárůst počtu zaměstnanců Eurojustu rovněž vedl ke zvýšení počtu hodin interních i externích
školení.
Ke konci 2005 bylo obsazeno 70 z celkových 87 plánovaných míst. Byl zahájen nábor na
obsazení zbývajících volných míst pracovníky přijímanými
na přechodnou dobu. K zajištění
plynulého plnění pracovních úkolů byla dosud volná místa zaplněna dočasnými pracovníky a
rovněž bylo jmenováno několik dočasně přidělených národních expertů.
Tabulku č. 8: Lidské zdroje
80
70
70
60
50
52
40
30
28
20
10
0
6
2002
78
2003
2004
2005
Personální oddělení s potěšením zaznamenalo pozitivní tendenci rostoucího zájmu o Eurojust, jež
se projevila jak v rostoucím počtu zájemců o volná místa, tak i v rostoucím počtu žádostí o stáže
přicházejících ze všech členských států Evropské unie.
Oddělení informatiky
V roce 2005 dosáhlo oddělení informatiky značného pokroku při profesionalizaci svých služeb.
Vedle koordinace příspěvku Eurojustu k projektu E-POC II implementovalo toto oddělení druhou,
vysoce zabezpečenou interní datovou síť na podporu Elektronického registru případů. Zároveň
byla zahájena práce na řadě dalších projektů ICT (informační a komunikační technologie), včetně
vytvoření elektronického registru dokumentů a přípravy připojení, které by národním členům
poskytlo přístup do Schengenského informačního systému.
Ve spolupráci s tiskovým oddělením vytvořilo oddělení informatiky rovněž novou internetovou
stránku Eurojustu a asistovalo sekretariátu EJS při adaptaci webové stránky EJS. Oddělení
informatiky Eurojustu v současné době zabezpečuje technickou infrastrukturu pro tento důležitý
nástroj EJS. Byly dokončeny přípravy na vybudování zabezpečené komunikační infrastruktury
Eurojustu i EJS, jejíž zavedení bude jedním z hlavních cílů pro rok 2006.
Knihovna byla dále rozšířena o velký počet nových knih a odběr internetových a jiných
elektronických zdrojů. Bylo dokončeno výběrové řízení pro vybavení knihovny nábytkem, což
umožní zřízení vlastních prostor knihovny v roce 2006.
Pracovník odpovědný za ochranu osobních údajů (DPO)
Rok 2005 byl velmi významný pro rozvoj důkladného režimu ochrany osobních údajů v Eurojustu.
Základním východiskem tohoto rozvoje se stalo schválení pravidel pro zpracování a ochranu
osobních údajů Radou dne 24. února 2005.
Významnou úlohu při vytváření pravidel včetně vývoje Elektronického registru případů má
pracovník odpovědný za ochranu osobních údajů. Elektronický registr případů je v plném souladu
s pravidly ochrany osobních údajů a obsahuje i funkci umožňující automatické dodržování
četných ustanovení procesních pravidel.
Vedle svých dalších aktivit přispěl DPO k lepší informovanosti zaměstnanců Eurojustu a kolegia
o dané oblasti. Bylo uspořádáno několik informativních schůzí a kolegiu i administrativě byly při
79
různých příležitostech poskytnuty jak ústní, tak písemné konzultace. DPO se pravidelně účastnil
činnosti Týmu kolegia pro ochranu osobních údajů a bezpečnostního výboru.
DPO udržuje kontakty se Společným kontrolním orgánem a aktivně se podílel na jeho zasedáních
i na přípravě první prověrky ochrany osobních údajů, která se v Eurojustu konala v listopadu
2005. Před touto prověrkou provedl DPO šest předběžných kontrol národních zastoupení, aby
tak mohl zjistit otázky, které vyžadují další pozornost, a o výsledcích těchto kontrol podal zprávu
kolegiu.
Právní oddělení
Právní oddělení je nejnovějším oddělením Eurojustu. Toto oddělení se dosud rozrůstá, tak aby se
mohlo vyrovnat s rostoucím počtem žádostí kolegia a administrativy.
Právní oddělení poskytuje kolegiu informace a poradenství ohledně nejrůznějších druhů právních
otázek, včetně trestněprávní legislativy Evropské unie. V této souvislosti právní oddělení pozorně
sleduje legislativní proces probíhající v Evropské unii a zpracovává pro kolegium stanoviska k
legislativním návrhům projednávaným v jednotlivých orgánech v Bruselu, jež spadají do oblasti
zájmu Eurojustu. Právní oddělení se rovněž v zastoupení Eurojustu účastní zasedání pracovních
skupin Rady. Týmy kolegia velmi oceňují jeho poradenskou funkci. Toto oddělení je navíc
předsednictvem často žádáno o předložení právních stanovisek k výkladu Rozhodnutí o Eurojustu
a Jednacího řádu.
Co se týče administrativy, právní oddělení těsně spolupracuje s administrativním ředitelem a
ostatními odděleními, zvláště pak poskytuje poradenství rozpočtovému a finančnímu oddělení
(mj. při současných jednáních s Komisí o návrhu finanční směrnice) a personálnímu oddělení,
jemuž poskytlo stanoviska k řadě otázek souvisejících s výkladem a aplikací služebního řádu.
Právní oddělení rovněž odpovídá za vedení soudních sporů.
Právní oddělení zastává významné postavení ve vztahu mezi Eurojustem a Radou, Komisí a OLAF
a často se na žádost kolegia účastní jednání v Bruselu a podává o nich kolegiu zprávy. Oddělení
má rovněž vynikající vztah s Europolem a se svými protějšky v této organizaci. Tento vztah byl
dále posílen prací na dvou projektech týkajících se Společných vyšetřovacích týmů (JIT), v nichž
právní oddělení obou organizací sehrála důležitou roli. Jedním z těchto projektů bylo zpracování
manuálů o vnitrostátní legislativě všech členských států ohledně JIT, druhým pak uspořádání
prvního setkání neformální sítě národních odborníků o JIT (viz kapitola 2).
80
Právní oddělení poskytuje pomoc při jednání s hostitelským státem o důležitých otázkách, mj.
o nájemní smlouvě, smlouvě o sídle a o současných změnách v ustanoveních o výsadách a
imunitách.
Právní oddělení odpovídá od ledna 2005 za celý proces zadávání zakázek. Tato změna souvisela
s posílením tohoto procesu a revizí způsobu zadávání zakázek za účelem zajištění lepšího
dodržování požadavků rámcové finanční směrnice. Celý proces je nyní monitorován.
Komunikace (tiskové a informační oddělení)
Tiskové a informační oddělení se v roce 2005 dále rozšířilo a nadále přispívalo k vylepšení
komunikační politiky Eurojustu a v posilování prestiže Eurojustu v Evropské unii i mimo ni.
Výroční zpráva Eurojustu za rok 2004 byla publikována ve všech 20 oficiálních jazycích Evropské
unie a bylo distribuováno 12 000 jejích výtisků.
Naše webová stránka, www.eurojust.eu.int, nabízí informace našim partnerům i veřejnosti. V
září 2005 byla spuštěna zcela přepracovaná webová stránka Eurojustu. V roce 2005 měla tato
stránka 240 531 návštěvníků (vstupů), čili v průměru 164 návštěvníků denně. Zdroje těchto
vstupů ukazují, že 86 % z nich bylo mezinárodních a 14 % pocházelo z Nizozemska.
Tiskové a informační oddělení Eurojustu vydalo první informační brožuru pro návštěvníky a
veřejnost. Až doposud bylo distribuováno 10 000 výtisků této brožury. Brožura byla nejprve
zpracována v angličtině a v roce 2006 bude k dispozici v 20 jazycích.
V roce 2005 hostil Eurojust 18 návštěv skupin odborníků z oblasti práva, právníků, profesorů a
studentů univerzit a právnických fakult z členských států, Norska, USA, Kanady a dalších třetích
zemí. Návštěvníci si prohlédli naše prostory a vyslechli prezentaci o Eurojustu.
Eurojust se podílel na produkci dvou DVD s názvem „Terorismus v Evropě: jak na něj odpovědět?”
a „Vítejte v oblasti svobody, bezpečnosti a spravedlnosti”, vyrobených Evropskou komisí. Tyto
filmy jsou k dispozici pro média i veřejnost. Po našem dubnovém semináři byl vyroben CD-ROM
o implementaci EZR, který byl distribuován odborníkům z praxe v celé Evropě.
81
Tiskové a informační oddělení uspořádalo několik setkání se zástupci mezinárodního tisku. V
sídle Eurojustu popř. i na dalších místech bylo zorganizováno mnoho tiskových rozhovorů s
prezidentem a národními členy, během nichž byly poskytnuty informace o práci Eurojustu a o
úspěších při řešení případů.
Oddělení pro bezpečnost, služby a pořádání akcí
Ke dni 1. dubna 2005 bylo zřízeno oddělení zastřešující bezpečnost, služby a pořádání akcí v čele
s novým vedoucím oddělení. Rozhodnutí zřídit toto oddělení vycházelo z centrální role, kterou
požadavky na bezpečnost zaujímají ve všech aspektech správy, služeb a pořádání akcí.
Na zajištění ochrany spolupracuje bezpečnostní sekce úzce s bezpečnostním oddělením
Mezinárodního trestního soudu (ICC). Bezpečnost je zajišťována pro veškeré aktivity Eurojustu
konané na jeho ústředí i mimo. Navíc je kladen velký důraz na další rozvoj bezpečnostních
pravidel, jež mají být přijata v roce 2006.
Sekce správy a služeb má na starosti údržbu stávající budovy, stěhování kanceláří uvnitř objektu,
výstavbu nových kanceláří a konferenčních prostor, logistickou podporu a zabezpečení řidičských
služeb. Vedle toho pomáhá při zpracování Programu požadavků pro nové prostory Eurojustu,
které má hostitelský stát poskytnout do roku 2012, v němž uplyne platnost naší stávající nájemní
smlouvy a dosavadní prostory nebudou pro Eurojust dostačující.
Sekce pro pořádání akcí úspěšně zvládá rostoucí počet seminářů, konferencí, strategických
a koordinačních setkání. Řízení těchto akcí je složitý a mnohostranný logistický proces,
jenž zahrnuje organizaci dopravy a ubytování účastníků, kontaktování účastníků, zajištění
tlumočnických služeb a stravování a také technickou podporu a koordinaci samotných setkání.
Sekretariát kolegia
V roce 2005 byl zaměstnán tajemník kolegia, který pomáhá kolegiu s přípravou a organizací
všech jeho schůzí, s pořizováním zápisů a s archivací dokumentů kolegia a plní další podpůrné
úkoly. Tajemník kolegia odpovídá rovněž za zprostředkování vztahů uvnitř kolegia a vztahů mezi
kolegiem a administrativou. Sekretariát kolegia dal v roce 2005 podnět k provedení změn, jež
značně přispěly ke zlepšení práce kolegia, např. jeho archívů, organizace jeho schůzí a jeho
každodenního provozu. Tajemník kolegia se podílel na těchto změnách spolu s administrativou a
82
realizoval podněty ke zlepšení vazeb na kolegium. K dalším významným událostem patřila volba
prezidenta Eurojustu a červnové setkání bývalých členů kolegia.
Sekretariát Evropské justiční sítě (EJS)
Vedle běžných úkolů s cílem zabezpečit fungování EJS byla činnost sekretariátu EJS v roce 2005
vymezena dvěma faktory: prováděním úkolů navazujících na druhou zprávu o činnosti EJS za
období 2002–2004 a dokončováním převodu webových stránek Atlas a Solon.
Co se týče prvně zmíněného faktoru, bylo úlohou sekretariátu EJS podpořit interní debatu o
výsledku a hlavně o otázkách souvisejících se sjednocováním rozhodovacího procesu a budoucím
vývojem v EJS.
Co se týče druhého faktoru, je nutno poznamenat, že obě tyto webové stránky, které existovaly
již dříve, bylo sloučeny do jedné webové stránky (www.ejn-crimjust.eu.int), spravované
sekretariátem EJS spolu s oddělením informatiky Eurojustu. Stránka byla veřejně zpřístupněna
dne 1. července 2005. Bylo realizováno konkrétní opatření za účelem analýzy kvality a upřesnění
požadavků na další vylepšení této webové stránky. Přitom byly vzaty v potaz informační nástroje,
jež musí být vyvinuty tak, aby umožnily kontaktním bodům EJS plnit úkoly zavedené novými
právními nástroji, včetně úkolů vyplývajících z nadcházejícího rozšíření Evropské unie.
Za zvlášť důležité je třeba považovat zřízení Týmu pro kontakt s EJS/styčnými
soudci a
prokurátory, jehož je tajemník EJS stálým členem, jako prostředku k usměrňování a upevňování
spolupráce s kolegiem.
21. setkání EJS se konalo za lucemburského předsednictví v Lucemburku ve dnech 8.–10.
června 2005. Jednání se soustředila na budoucí vývoj EJS. Závěry z diskuse byly schváleny ve
formě dokumentu (doc 10070/05 EJS 35). 22. setkání EJS se konalo za předsednictví Spojeného
království v Edinburghu ve dnech 5.–7. prosince 2005. Mezi hlavními tématy byly na pořadu
jednání funkce a praxe příslušných institucí ve Spojeném království a na závislých územích v
oblasti justiční spolupráce, zkušenosti s působením nejnovějších právních nástrojů EU a vztahy
s jinými sítěmi typu EJS.
83
Administrativa Eurojustu
Vedoucí oddělení Eurojustu: Catherine Deboyser, Legal Service; Jacques Vos, Security,
General Services & Events; Ernst Merz, Administrative Director; Joannes Thuy, Press
Officer; Nadine Thwaites, Secretary to the College; Jon Broughton, Information
Management; Elizabeth Casey, Budget & Finance; Angel Galgo, EJN Secretary;
Diana Alonso Blas, Data Protection Officer. (Fabian Pereyra, Human Resources, na
fotografii chybí)
84
85
7
DOSAŽENÍ CÍLŮ STANOVENÝCH PRO ROK 2005
V této kapitole uvádíme podrobné údaje o cílech Eurojustu uvedených v naší Výroční zprávě za rok
2004. Tyto cíle byly stanoveny kolegiem pro rok 2005.
Domníváme se, že je důležité, aby organizace Evropské unie každoročně hodnotily pokrok, jehož
dosáhly. Stejně jako v předchozích zprávách jsme i do této zprávy zařadili komentář a hodnocení
tlumočící náš pohled na to, jak se nám tyto cíle podařilo v roce 2005 plnit.
CÍLE
•
HODNOCENÍ
Vytvořit novou strukturu za účelem dosažení
Dosaženo. Byla schválena nová týmová struktura,
účinnějších metod práce čerpající z odbornosti
jejíž přehled byl uveden ve Výroční zprávě za rok
všech členů kolegia a zaměstnanců.
2004. Tato struktura funguje od svého zavedení
počátkem roku 2005.
•
Dosáhnout účinného fungování dohody s Euro-
Dosaženo, alespoň částečně. Náš vztah s Europolem
polem v praxi.
se upevnil a s postupem času se stále více
prohlubuje. Mezi vyšším vedením a národními
zastoupeními obou organizací existují dobré
vztahy. Je však zapotřebí zabývat se způsoby
zdokonalování strukturálních rámců, což umožní
obou organizacím efektivněji spolupracovat
na
konkrétních případech.
•
Zlepšit naši spolupráci a vztah s OLAF při
Dosaženo. V průběhu roku se objevovaly velmi
respektování pravidel na ochranu osobních údajů.
pozitivní náznaky zlepšené spolupráce. Je však
nutno podniknout další kroky k zajištění skutečně
efektivního společného úsilí o využití kapacit obou
organizací při řešení obtížných případů podvodů
proti rozpočtu Evropského společenství, které jsou
předávány OLAF.
Ke konci roku 2005 jsme se s OLAF dohodli na
tom, že prozkoumáme možnost uzavřít formální
smlouvu podle ustanovení článku 27 Rozhodnutí o
založení Eurojustu.
•
Určit strategie pro jednání a priority pro uzavírání
Dosaženo. Předali jsem sekretariátu Rady Evropské
budoucích dohod s třetími zeměmi.
unie seznam prioritních zemí, s nimiž hodláme
během roku jednat o uzavření smluv o spolupráci.
Tento seznam bude pravidelně revidován. V roce
2005 jsme uzavřeli a podepsali formální smlouvy s
Norským královstvím, Rumunskem a Islandem.
86
CÍLE
•
HODNOCENÍ
Vypracovat strategický přístup ke zpracování
Dosaženo, přestože tento cíl zůstane stále v
případů, včetně:
platnosti po celou dobu existence Eurojustu:
a) upřednostňování a posílení naši kapacity v boji
proti terorismu;
a) zaměřili jsme se na zdokonalování naší
reakce prostřednictvím specialistů v našem
Týmu pro boj proti terorismu. Informace o
výsledcích jsou uvedeny v této zprávě;
b) změny orientace naší marketingové strategie a
b) Počet předaných případů se zvýšil o 54 %.
strategie zaměřené na získávání případů s cílem
Přesto bychom měli nadále získávat více
zjistit důvody, proč není Eurojustu předáváno více
případů. Uspořádali jsme marketingové
případů;
semináře a jiné akce ve státech EU,
kde
podle našeho názoru existují další možnosti
zlepšení;
c) definování situací, v nichž dochází ke zpomalení
c) Snažíme se neustále odhalovat překážky
předávání případů a zjištění důvodů, proč se tak
při vyřizování žádostí o právní pomoc.
děje; a
Podrobnější údaje jsou uvedeny v Příloze II
této zprávy;
d) zviditelnění přínosu Eurojustu v členských
státech.
d) Využili jsme všech příležitostí k šíření
informací o práci Eurojustu. Úspěchy dosažené
v tomto ohledu se projevily ve zvýšeném
počtu předaných případů. Měli bychom více
využívat svého tiskového oddělení k rozvíjení
vztahů s médii a zlepšování naší reputace.
•
Navrhnout metody zlepšení výkonu Eurojustu
Dosaženo a dále realizováno.
pomocí:
a) hodnocení role Eurojustu;
a) Toto hodnocení bylo realizováno v roce 2005
prostřednictvím
průzkumu
spokojenosti
klientů. Podrobnosti lze nalézt v Příloze III
této zprávy.
b) zavedení systému řízení výkonnosti a
c) stanovení výkonnostních norem.
b) a c) Byly zavedeny směrnice pro zahájení
práce obsahující lhůty pro příslušné úkony.
Dále byly navrženy a zavedeny výkonnostní
parametry. Služba vnitřního auditu Evropské
unie předložila zprávu a metodiku, která je
dodržována.
•
Stát se aktivnějšími při ovlivňování trestněprávní
Dosaženo (alespoň částečně) a dále realizováno.
politiky a legislativy EU včetně hlavních aktérů
Eurojust se prostřednictvím členů kolegia popř.
rozhodování.
pracovníků právního oddělení pravidelně účastní porad
různých skupin působících v oblasti justice a vnitra,
jež se konají v Bruselu a na nichž se stanoví politika
v této oblasti. Komise a další orgány v současné
době konzultují názory Eurojustu, což nám umožňuje
vydávat stanoviska a připomínky ke zpracovaným
návrhům nové legislativy Evropské unie.
87
CÍLE
•
HODNOCENÍ
Rozšiřovat znalosti a kvalifikaci členů kolegia a
Částečně dosaženo a dále realizováno. Kolegiu
zaměstnanců Eurojustu pomocí rozvoje našich
a zaměstnancům byly v průběhu roku nabídnuty
školících kapacit.
možnosti zvyšování osobní kvalifikace a jiné
školící programy, jež se týkají široké škály
odborných znalostí a osobních dovedností. Stávající
jazykové kurzy byly rozšířeny o kurzy holandštiny,
francouzštiny a obchodní a právní angličtiny. K dalším
nabízeným kurzům patřila manažerská školení,
odborné kurzy pro oddělení informatiky a finanční a
rozpočtové oddělení, zadávání veřejných zakázek,
mezinárodní vyjednávání a školení o bezpečnosti
silničního provozu. Kromě toho bylo uspořádáno
několik interních workshopů, například
o CMS,
Excelu a nových pracovních postupech v oblasti
financí. Příští rok bude nabídnuta ještě rozsáhlejší
škála školících kurzů.
•
Pokračovat v práci na zdokonalování aplikace
Dosaženo. Řešení problémů okolo EZR nadále
Evropského zatýkacího rozkazu.
tvoří značnou část naší práce. V květnu 2005 jsme
uspořádali úspěšný seminář určený pro odborníky
na EZR. Podle potřeby uspořádáme v budoucnu
další semináře.
•
Vypracovat účinný systém registrace případů a
Částečně dosaženo a dále realizováno.
zajistit dokonalé a bezpečné fungování ICT.
Nová verze elektronického systému registrace
případů zpracovaná v rámci projektu E-POC
přinesla významnou podporu pro práci s případy
a ochranu osobních údajů. V roce 2005 došlo k
realizaci Elektronického registru případů (CMS),
který je dobře fungujícím nástrojem.
• Zhodnotit možnosti a stanovit dlouhodobou vizi
Eurojustu.
88
Dosaženo. Údaje o naší vizi jsou uvedeny v
kapitole 9 této zprávy.
8
CÍLE EUROJUSTU PRO ROK 2006
Naše každoroční plánovací akce se stala klíčovou součástí ročního pracovního programu
Eurojustu. Akce uspořádané v říjnu 2005 v nizozemském Sluis se zúčastnili národní členové
spolu se svými zástupci a asistenty, administrativní ředitel a poprvé i vedoucí oddělení. Celkem
se akce zúčastnilo přes 50 osob. Rádi bychom ještě jednou poděkovali královské prokuratuře v
Anglii a Walesu za to, že umožnila zástupcům divize rozvoje obchodní činnosti v čele s Bobem
Capstickem, aby nám pomohli zorganizovat tuto důležitou akci.
Projednali jsme svou činnost za rok 2005 a porovnali ji s cíli, které jsme si v roce 2004 stanovili
pro kalendářní rok 2005. Zkoumali jsme rovněž efektivitu nové struktury 21 týmů, kterou jsme
zavedli začátkem roku 2005. Určili jsme a navrhli systém, v jehož rámci dojde na základě našich
dosavadních zkušeností ke zvýšení efektivity pomocí snížení počtu týmů.
Navíc jsme dokončili i svůj hlavní úkol – projednat a dohodnout cíle na rok 2006. Tyto cíle se dělí
do tří hlavních kategorií: cíle související s řešenými případy, interní cíle a vnější cíle.
Cíle související s řešenými případy
Kolegium schválilo následující cíle pro rok 2006:
1. Stanovit jednotný způsob řešení případů;
2. Zvýšit aktivitu a kapacitu Eurojustu pro řešení případů terorismu a otázek týkajících se
zásad a postupů vůči terorismu;
3. Snažit se častěji využívat a vykonávat formální pravomoci Eurojustu podle článků 6 a 7
Rozhodnutí o založení Eurojustu;
4. Přezkoumat efektivitu pořádání strategických setkání ke konkrétním řešeným případům;
5. Nadále zlepšovat svou marketingovou strategii a strategii získávání případů s cílem zvýšit
počet případů, které nám jsou předány;
6. Vlastními zkušenostmi a informacemi přispívat k vytváření a iniciování dalších vlastních
případů; a
7. Zlepšovat svou návaznou činnost a dávat podněty k podniknutí příslušných opatření
v případech, v nichž byly zjištěny překážky vzájemné právní pomoci a jiné justiční
spolupráce.
90
Interní cíle
1. Zlepšit výkonnost Eurojustu:
•
zavedením řádného systému řízení výkonnosti;
•
stanovením výkonnostních standardů; a
•
posilováním prestiže Eurojustu aktivnějším využíváním tiskového oddělení;
2. Zavést systém plánování dalšího rozvoje:
•
propojením vize Eurojustu s našimi cíli; a
•
zavedením plánů činnosti, stanovením priorit a monitorovacího systému;
3. Spolupracovat s odborníky z praxe na zlepšování implementace a operativní účinnosti
nástrojů Evropské unie, například Evropského zatýkacího rozkazu, Společných vyšetřovacích
týmů i Evropského důkazního rozkazu (European Evidence Warrant), jakmile vstoupí v
platnost;
4. V rámci Eurojustu rozvíjet a podporovat programy zaměřené na rozvoj dovedností a
znalostí;
5. Pomocí systémů ICT podporovat správu řešených případů, zabezpečení sítě a systém
registrace dokumentů;
6. Přezkoumat a v případě potřeby upravit dlouhodobou budoucí vizi Eurojustu; a
7. Usilovat o zajištění co nejlepšího řešení otázky sídla Eurojustu v Haagu.
Vnější cíle
1. Nadále zdokonalovat spolupráci s:
•
Evropskou justiční sítí (EJS);
•
Europolem; a
•
Office européen de lutte anti-fraude (OLAF);
2. Na základě vlastních zkušeností a zkušeností odborníků z praxe usilovat o další vliv na vývoj
legislativy EU v oblasti trestní justice;
3. Vypracovat strategie, jimiž se efektivně vypořádáme se vstupem Rumunska a Bulharska do
Evropské unie; a
4. Přezkoumávat a v případě potřeby revidovat své priority pro jednání o smlouvách o
spolupráci se státy mimo Evropskou unii.
91
93
9
VIZE
Jedním z našich cílů pro rok 2005 bylo přezkoumání a stanovení dlouhodobé vize Eurojustu.
Tuto otázku jsme zvažovali již během říjnové plánovací akce a rozhodli jsme se, že podrobnému
projednání tohoto tématu vyhradíme jeden den v listopadu. V tento den kolegium za pomoci
vedení administrativy Eurojustu definovalo naše poslání a budoucí vizi Eurojustu. Rovněž jsme
stanovili i řadu vedlejších cílů, o jejichž zavedení se domníváme, že by mělo zajistit dosažení
vytčených hlavních cílů v průběhu dané doby.
Naše poslání
Eurojust je orgán justiční spolupráce, jehož účelem je pomáhat při zajištění „vysoké úrovně
ochrany v oblasti svobody, bezpečnosti a spravedlnosti” (čl. 29 a 31 o Smlouvy o Evropské
unii).
Naše vize
„Být klíčovým hráčem a centrem poskytujícím prvotřídní služby v justiční oblasti za účelem
účinného boje proti organizovanému zločinu s mezinárodním prvkem v Evropské unii”.
Cíle a úkoly nutné k dosažení poslání a vize Eurojustu1
1. Posílit evropskou justiční spolupráci a koordinaci v případech závažné trestné činnosti s
mezinárodním prvkem:
1.1. usilovat o dosažení vynikající úrovně pomoci a podpory, kterou Eurojust poskytuje
vnitrostátním orgánům členských států, tj.:
•
stanovit efektivní pracovní postupy kolegia a administrativy, včetně pevné a bezpečné
informačně technologické infrastruktury;
•
poskytovat účinnou administrativní, právní a praktickou pomoc operativní činnosti
národních členů;
•
zajišťovat efektivní a rychlé výsledky;
•
zajistit zejména rychlé vyřizování žádostí o právní pomoc;
•
vyvinout CMS a zvyšovat jeho efektivitu;
•
zajistit pro Eurojust adekvátní, bezpečné a trvalé sídlo ve vhodně vybavených
prostorách; a
•
poskytovat právní, technickou a další podporu (v případě potřeby i přímo v členských
státech).
1 Konkrétní „činnosti” (jež by měly být zařazeny mezi „úkoly”) musí projednat a schválit kolegium. U každé z těchto konkrétních
činností by mělo být rovněž uvedeno jméno/tým/oddělení nebo služba a konečný termín realizace.
94
1.2. Trvat na mezinárodním přístupu při vyšetřování a stíhání závažné organizované trestné
činnosti, tak aby bylo možno:
•
dokumentovat přínos Eurojustu v tomto ohledu;
•
aktivně zajišťovat pořádání multilaterálních koordinačních setkání;
•
navrhovat opatření k překonání překážek při poskytování právní pomoci;
•
překračovat rámec zprostředkování právní pomoci, tj. monitorovat, koordinovat a
dávat podněty k případům v členských státech a případně nařizovat vyšetřování a
stíhání; a
•
zajistit a implementovat přístup Eurojustu do SIS.
1.3. Ovlivňovat zákonodárce nebo další příslušné orgány členských států za těmito účely:
•
dávat podněty k vytváření dostatečné infrastruktury v členských státech;
•
nabádat členské státy k zajištění dostatečného počtu asistentů a další podpory
národním členům; a
•
nabádat členské státy, aby zřídily centralizované orgány zvlášť zaměřené na boj proti
závažné organizované trestné činnosti (včetně terorismu) a tím zajistily výměnu a
předávání informací Eurojustu včetně dalších prostředků podpory.
1.4. Vzbuzovat důvěru v zemích, jimž Eurojust poskytuje své služby, tak aby bylo možno:
•
upevňovat vazby a zlepšovat komunikaci s jejich vnitrostátními orgány;
•
aplikovat a zdokonalovat režim ochrany osobních dat Eurojustu a prokazovat účinnost
tohoto režimu;
•
v případě potřeby s ohledem na úlohu kontaktních bodů EJS zvážit zřízení
národních podpůrných „kanceláří” vedoucích k posílení role národních korespondentů
vykonávajících ve členských státech funkci centralizovaných národních asistentů.
Kancelářemi by byla podpořena činnost národních členů při řešení případů a zároveň
zlepšena a zvýšena efektivita Eurojustu; a
•
zavést průhledný systém řízení a hodnocení výkonnosti.
1.5. Zajišťovat publicitu úspěchů Eurojustu:
•
Publikovat podrobné informace o efektivních a rychle dosažených výsledcích.
1.6. Usilovat o sjednocení úrovně pravomocí národních členů Eurojustu.
1.7. Převzít iniciativu při identifikaci případů s mezinárodním prvkem a aktivně přistupovat k
iniciování vlastních případů, tak aby pachatelé trestné činnosti s mezinárodním prvkem
mohli být předáni spravedlnosti.
95
1.8. Zajistit Eurojustu dostatečnou možnost řídit postup vedení stíhání a vyšetřování a angažovat
se v boji proti terorismu, v uplatňování EZR, v JIT a v případném zřízení evropského registru
odsouzených s cílem:
•
postupně rozvíjet a zdokonalovat obecné pravomoci Eurojustu a zejména zajistit
dostatečně pružnou strukturu a systémy k tomu, aby se Eurojust mohl v případě
potřeby stát evropským veřejným prokurátorem; a
•
poskytovat právní, technickou a další podporu JIT.
1.9.Spolupracovat s Europolem s cílem zajistit efektivnější součinnost s touto organizací.
1.10. Spolupracovat s dalšími příslušnými orgány a strukturami Evropské unie, například s EJS
a OLAF.
1.11. Rozvíjet ve spolupráci s EJTN, CEPOL a dalšími organizacemi možnosti Eurojustu poskytovat
školení pro prokurátory a vyšetřovatele.
2. Ovlivňovat zákonodárství Evropské unie:
2.1. Sledovat legislativní vývoj v Bruselu.
2.2. Těsně spolupracovat s Evropskou komisí, Radou a Evropským parlamentem s cílem získat
informace o prostředcích navrhovaných v oblasti justice, nástrojích vzájemné právní pomoci
a dalších legislativních návrzích, jež se týkají Eurojustu.
2.3. Zajistit zejména těsné vztahy s CATS, s pracovníky Rady EU pro oblast justice a vnitra a s
dalšími vlivnými politickými strukturami.
2.4. Vystupovat vůči zákonodárcům jako mluvčí odborníků z praxe s cílem ovlivňovat novou
legislativu a zároveň zdokonalovat, měnit a doplňovat stávající legislativu.
3. Stát se klíčovým evropským hráčem v oblasti spolupráce se třetími zeměmi a dalšími
orgány:
3.1. Uzavírat a/nebo posilovat dohody s třetími zeměmi, zejména s příslušnými sousedními
evropskými státy a dalšími klíčovými zeměmi.
3.2. Uzavírat dohody a posilovat svazky s dalšími orgány, například DEA a Mezinárodním
trestním soudem (ICC).
96
3.3. Rozvíjet a posilovat kontakty s příslušnými institucemi mimo Evropskou unii.
4. Zajistit vzájemnou spolupráci kolegia a administrativy na dosahování vynikající úrovně a vyšší
efektivnosti a kontinuity:
4.1. Navýšit a maximalizovat zdroje potřebné k plnění cílů.
4.2. Zlepšit komunikaci a jasným způsobem stanovit role.
97
10
SHRNUTÍ A ZÁVĚRY
V roce 2005 upevnil Eurojust své postavení jak uvnitř organizace, tak i navenek posílením své
role jedné z hlavních organizací Evropské unie v boji proti trestné činnosti s mezinárodním
prvkem. Tato kapitola obsahuje shrnutí dosažených výsledků, jež jsou podrobněji uvedeny v
jiných kapitolách Výroční zprávy za rok 2005. Výsledky lze shrnout do tří hlavních kategorií:
řešené případy, vnější vztahy a vnitřní záležitosti.
Řešené případy
•
V roce 2005 bylo Eurojustu předáno 588 případů. To představovalo významné a velmi
potěšující navýšení o 207 případů oproti případům předaným Eurojustu v roce 2004, čili o
54 %.
•
Vzrostl i počet koordinačních setkání, a to z 52 v roce 2004 na 73 v roce 2005, čili o
40 %.
•
S Eurojustem začínají těsněji spolupracovat i justiční orgány z deseti členských států, které
vstoupily do Evropské unie v květnu 2004. Jsme potěšeni rostoucím počtem případů, které
Eurojust řeší na popud jejich národních členů.
•
Bylo dosaženo několika velmi významných úspěchů v případech, jež jsou uvedeny v
kapitole zabývající se řešenými případy. V některých z nich byly zcela rozbity mezinárodní
zločinecké sítě.
•
Kolegium vykonávalo v průběhu roku své pravomoci uvedené v článku 7 Rozhodnutí o
založení
Eurojustu, jež mu umožňují formálně požádat vnitrostátní orgány o provedení
příslušných opatření. Jeden z případů předaných Eurojustu se týkal rozsáhlého ropného
znečištění, ke kterému došlo v Biskajském zálivu podél značné části francouzského a
španělského pobřeží v důsledku potopení tankeru Prestige. Dříve než Eurojust formálně
požádal španělské orgány o převzetí a stíhání tohoto případu ve Španělsku, byla kolegiem
přezkoumána trestní stíhání tohoto případu vedená ve Francii a ve Španělsku. Případ byl
mimořádně citlivý a měl mnoho poškozených, kteří utrpěli značnou škodu. Potěšilo nás, že
španělské úřady souhlasily s převzetím francouzských aspektů případu, zatímco francouzští
vyšetřovatelé souhlasili s všestrannou spoluprací se svými španělskými protějšky.
•
V jiném případě převzatém z podnětu Spojeného království předalo kolegium formální
žádost Španělsku o vyšetření podezření ze závažného podvodu. Španělské justiční orgány
souhlasily s tím, že zváží jeho další stíhání.
98
•
Přestože je značný nárůst předaných případů velmi povzbuzující a vývoj ostatních aspektů
řešených případů pozitivní, stále se domníváme, že existuje více případů, jež by mohly
být předány naší organizaci. Budeme nadále pokračovat v propagaci Eurojustu, budovat
vzájemnou důvěru v systémy trestní justice Evropské unie a naléhat na justiční orgány
členských států, aby nám předávaly problematické případy s mezinárodním prvkem.
•
Pokračovali jsme v dalším budování našeho úřadu s cílem podpořit a posílit sítě
specializovaných justičních orgánů členských států, které se zabývají bojem proti terorismu.
Tím, že se nám podařilo zajistit spolupráci mezi odpovědnými orgány několika států a
zprostředkovat vzájemnou výměnu informací a součinnost, jsme pomohli předejít nejméně
jednomu teroristickému útoku. Uspořádali jsme rovněž setkání se státy mimo Evropskou
unii, mj. s USA a několika severoafrickými státy, a upevnili tak vzájemné vazby.
•
Prostřednictvím zvláštního Týmu pro boj proti terorismu kolegium zintenzívnilo svou
protiteroristickou činnost. Bylo uspořádáno několik setkání o konkrétních případech
terorismu i na vyšší strategické úrovni. Zlepšuje se jak kvalita výměny informací na těchto
setkáních, tak i jejich výsledky. Bylo dosaženo mnoha pozitivních výsledků a, jak jsme již
uvedli, přispěl Eurojust nejméně v jednom případě ke zmaření teroristického útoku.
•
Naléhavě žádáme všechny členské státy, aby zabezpečily, že jejich národní korespondenti,
ustanovení za účelem těsnější spolupráce a výměny informací s Eurojustem v záležitostech
souvisejících s terorismem, splní závazek ministrů obsažený v Rozhodnutí Rady ze dne 20.
září 2005. Jedná se o závazek týkající se poskytování konkrétních informací o teroristické
činnosti.
Vnější vztahy
•
Vazby na země mimo Evropskou unii byly posíleny v důsledku častější součinnosti jejich
orgánů boje proti terorismu s Eurojustem. Některé z nich, mj. USA, Kanada a, jak s
potěšením konstatujeme, i některé severoafrické státy, se zúčastnily setkání organizovaných
Eurojustem.
•
V roce 2005 byly Radou schváleny a podepsány formální smlouvy o spolupráci s Norskem,
Islandem a Rumunskem.
•
Byla zahájena a pokračují jednání s USA a Švýcarskem. Počátkem roku 2006 jsme podnikli
příslušné kroky k zahájení jednání s Ruskou federací, Ukrajinou a Chorvatskem.
99
•
Náš vztah s Europolem se rozrůstá a upevňuje. Přestože jsme dosáhli slušného pokroku,
je nutno ještě mnohé vykonat. Opatření k zavedení bezpečného spojení mezi oběma
organizacemi značně pokročila a toto spojení by mělo být spuštěno v polovině roku 2006.
Přivítali bychom zdokonalení vnitřní řídící struktury Europolu v zájmu realizace rychlejší a
efektivnější spolupráce.
•
Vztah mezi EJS a Eurojustem je i nadále pevný. EJS zůstává v rámci EU nadále prvořadou
partnerskou organizací Eurojustu v oblasti justiční spolupráce.
•
Náš vztah s OLAF se v roce 2005 značně zlepšil. Spolupráce, kterou zabezpečoval náš
tým, jenž se věnuje zlepšování našeho vztahu s OLAF, přinesla své ovoce. Setkání mezi
ředitelem OLAF a kolegiem vyústilo v novou agendu zahrnující mimo jiné další rozvíjení
vzájemného vztahu, včetně časového plánu jednání o nahrazení memoranda o porozumění
formální smlouvou.
Vnitřní záležitosti
•
Všechny státy, které vstoupily v roce 2004 do rozšířené Evropské unie, již jmenovaly své
národní členy, kteří pravidelně působí v Eurojustu.
•
V průběhu roku zavedl Eurojust novou týmovou strukturu za účelem splnění cílů stanovených
pro rok 2005. I když tato změna vedla ke zlepšení výkonnosti, byly projednány další úpravy
a struktura byla přezkoumána v rámci systému plánovaní. Následkem toho bude počátkem
roku 2006 zavedena revidovaná struktura s menším počtem týmů.
•
Oddělení informatiky Eurojustu vytvořilo a spustilo nový Elektronický registr případů (CMS).
Národní členové i zaměstnanci byli patřičně proškoleni, aby se zajistilo co nejefektivnější
fungování tohoto registru v souladu s pravidly ochrany osobních údajů. Byl dokončen
projekt E-POC II.
•
Pravidla zpracování a ochrany osobních údajů, jednomyslně přijatá kolegiem na jednání
dne 21. října 2004, byla dne 24. února 2005 schválena Radou (OJ C 68, 19. března
2005).
•
Byl zpracován průzkum a porovnání pravomocí udělených jednotlivým národním členům
Eurojustu, který byl v červenci 2005 zaslán Radě. Jsme toho názoru, že je nutno prosadit,
aby byl všem národním členům udělen obdobný rozsah pravomocí, což mj. pomůže při
zajišťování konzistentního přístupu a postavení při řešení případů.
100
•
Ve své Výroční zprávě za rok 2004 jsme stanovili cíle pro rok 2005. Hodnocení našeho
výkonu v porovnání s těmito cíli je obsaženo v kapitole 7. Drtivá většina těchto cílů byla
alespoň částečně splněna. Práce na některých z nich bude pokračovat i v nadcházejícím
roce. Své cíle pro rok 2006 jsme stanovili v kapitole 8.
•
Administrativní struktura Eurojustu se nadále vyvíjela a volná místa byla zaplňována v
souladu s předpoklady a plánem, které byly schváleny kolegiem, Evropským parlamentem
a Radou.
•
Ve Výroční zprávě za rok 2004 jsme vyjádřili zklamání nad tím, že se nepodařilo dovršit tyto
kroky: (1) uzavřít smlouvu o našem sídle a zajistit formální postavení Eurojustu, kolegia a
zaměstnanců Eurojustu pracujících v Haagu; a (2) uzavřít nájemní smlouvu, jež by upravila
vztah mezi námi a našimi nizozemskými hostiteli, co se týče užívání našich kancelářských
prostor. Jednání o obou těchto záležitostech byla dovršena v prosinci 2005 a formální
dokumenty by měly být podepsány počátkem roku 2006.
•
V roce 2005 byl Eurojust částečně omezován v důsledku pokračujícího rozrůstání našeho
souseda, Mezinárodního trestního soudu (ICC). Se svými současnými kancelářemi, zejména
vynikajícími konferenčními prostorami zřízenými našimi nizozemskými hostiteli, jsme velmi
spokojeni. Růst počtu případů i zaměstnanců a rozšíření EU znamenalo, že jsme nemohli
souhlasit s předáním části své budovy ICC. Toto stanovisko bylo potvrzeno a, jak doufáme,
i přijato delegací, kterou jmenoval Výbor členských států OSN, jež se setkala s presidiem
Eurojustu v prosinci 2005.
•
V průběhu roku jsme vedli neformální jednání s nizozemskými úřady o tom, zda lze
adaptovat plánované nové prostory pro Europol, jež mají být dokončeny v roce 2009, tak,
aby do nich mohl být umístěn i Eurojust. Eurojust i Europol si velmi přály prozkoumat
možnosti společného umístění obou organizací v rámci jednoho objektu, aby mohly využít
zjevných výhod takového uspořádání. Tomu však bohužel zabránila územní omezení,
značně pokročilý stav příprav nových prostor Europolu a výše nákladů. Zdůraznili jsme, že
budoucí sídlo Eurojustu by se mělo nacházet v těsné blízkosti Europolu.
101
11
PŘÍLOHY
PŘÍLOHA I
Národní Členové
Michael Kennedy
je prezidentem kolegia a národním členem za Spojené království.
Má více než 20leté zkušenosti jako prokurátor. Zabýval se celou řadou závažných případů
v ústředí Úřadu královské prokuratury, kde zároveň působil jako vedoucí mezinárodní
pobočky pro mezinárodní právní pomoc a záležitosti extradice. Před tím, než začal
pracovat v Eurojustu, vykonával funkci hlavního královského prokurátora v Sussexu v
Anglii.
Ulrike Haberl-Schwarz je národní členkou za Rakousko a viceprezidentkou Eurojustu.
Svoji kariéru začala jako soudkyně v Salzburgu v roce 1990. Během 6 let získala
zkušenosti jako vyšetřující soudkyně jak v záležitostech mezinárodní spolupráce, tak v
boji s organizovaným zločinem. V Eurojustu začala pracovat v lednu 2003. V lednu 2004
byla zvolena viceprezidentkou.
Roelof-Jan Manschot
je národním členem za Nizozemsko a viceprezidentem
Eurojustu. Má více než 30leté zkušenosti jako prokurátor. Od roku 1985 působil
jako generální advokát při odvolacím soudu v Amsterdamu, kde se specializoval
na organizovanou a finanční trestnou činnost. V roce 1995 byl jmenován vedoucím
prokurátorem. Do Eurojustu nastoupil v červnu 2001. V září 2004 byl zvolen
viceprezidentem a nahradil v této funkci Oliviera de Baynast.
Michèle Coninsx
je národní členkou za Belgii. Má více než 15leté zkušenosti s
výkonem funkce prokurátorky. Devět let pracovala pro Mezinárodní organizaci civilního
letectví a byla odpovědná za boj s terorismem ve vztahu k záškodnictví a leteckým
únosům. Před tím, než zahájila svou činnost v Eurojustu, působila jako prokurátorka v
Belgii, kde měla na starosti mezinárodní terorismus a organizovaný zločin.
Pavel Zeman
je národním členem za Českou republiku. Je státním zástupcem
Nejvyššího státního zastupitelství v Brně. Před svým jmenováním národním členem v
Eurojustu pracoval v mezinárodním oddělení Nejvyššího státního zastupitelství a zabýval
se případy mezinárodní právní pomoci.
Johan Reimann je národním členem za Dánsko. Pracoval 25 let v dánském soudnictví,
mimo jiné jako státní zástupce u oblastního státního zastupitelství v Kodani a Zealandu,
jako vedoucí policejního úřadu na ministerstvu spravedlnosti a jako policejní auditor.
Před svým jmenováním do Eurojustu byl zástupcem stálého tajemníka na ministerstvu
spravedlnosti s odpovědností za celkovou správu rozpočtu a zaměstnanců pro dánskou
policii a státní zastupitelství.
102
Hermann von Langsdorff
je národním členem za Německo. Má 30leté zkušenosti
jako soudce a státní zástupce. Než se stál národním členem za Německo, pracoval jako
spolkový státní zástupce a zabýval se případy terorismu a špionáže.
Raivo Sepp
je národním členem za Estonsko. Má 15leté zkušenosti v oblasti justice.
Kariéru zahájil na úřadě prokurátora jako vyšetřovatel. Pracoval rovněž jako ředitel
vyšetřovacího úřadu předběžného líčení. Následně byl velitelem oblastní policie a
zástupcem ředitele policejního prezídia. Pět let vykonával funkci generálního prokurátora
republiky.
Lampros Patsavellas
je národním členem za Řecko. Před zahájením činnosti v řeckém
soudnictví v roce 1997 vykonával praxi jako právník v soukromé advokátní firmě. Působil jako
zástupce prokurátora na Korfu a v Aténách. Dva roky vyučoval trestní právo na policejní škole
pro speciální výcvik v Aténách. Zastupoval Řecko na jednání o Úmluvě OSN o korupci ve Vídni a
v Radě Evropy (protikorupční podvýbor GRECO). V roce 2003 byl členem řeckého předsednictví
Evropské unie, kde působil v pracovní skupině pro trestní právo hmotné v Bruselu. Do svého
vyslání do Eurojustu v červnu 2005 vykonával funkci vedoucího informačního oddělení úřadu
prokurátora u Soudu první instance v Aténách.
Ruben Jiménez Fernández je národním členem za Španělsko. Od roku 1973 pracoval
jako vyšetřující soudce, v roce 1996 byl jmenován a 6 let působil jako člen generální rady
španělského soudnictví. V této funkci byl odpovědný za organizaci EJS ve Španělsku.
François Falletti
je národním členem za Francii. Má 27leté zkušenosti z působení ve
funkci prokurátora a na francouzském ministerstvu spravedlnosti, kde pracoval v letech 1993
– 1996 jako „Directeur des affaires criminelles et des graces”. Poté byl jmenován generálním
prokurátorem u odvolacího soudu v Lyonu, kde působil až do doby svého jmenování do
Eurojustu v září 2004. Ve své předešlé funkci byl odpovědný za velmi širokou škálu případů,
obzvlášť za případy související s hospodářskými trestnými činy a vzájemnou právní pomocí.
Účastnil se aktivit v organizacích státních zástupců na evropské i mezinárodní úrovni.
Jarlath Spellman
je národním členem za Irsko. V roce 1992 se stal členem irské
advokátní komory a pracoval mnoho let jako advokát působící u soudu (tzv. barrister).
V roce 2000 pracoval ve funkci právního poradce v úřadu hlavního prokurátora státu v
oblasti justice a vnitra, o rok později byl jmenován odborným úředníkem v úřadu hlavního
prokurátora. Má zkušenosti s celou řadou závažných trestných činů, právní pomocí a
extradicí.
103
Cesare Martellino je národním členem za Itálii. Kariéru zahájil v roli státního zástupce
v roce 1969. Do roku 1988 působil jako zástupce vedoucího státního zástupce v Římě
a později jako hlavní státní zástupce v Terni. Během své profesní kariéry pracoval na
případech spojených s pácháním organizovaného zločinu, korupce, vražd a únosů. V Itálii
je rovněž pověřen významnou rolí soudce v oblasti sportovní justice.
Katerina Loizou
je národní členkou za Kypr. Než v roce 2002 nastoupila do funkce na
ministerstvu spravedlnosti, pracovala jako právnička v soukromé právní firmě. Do svého
jmenování do Eurojustu v roce 2004 působila ve funkci právního zástupce republiky v
Nikosii.
Gunãrs Bundzis
je národním členem za Lotyšsko. Má 11leté zkušenosti z působení ve funkci
státního zástupce. Před svým nástupem do úřadu prokurátora, pracoval několik let u kriminální
policie. V úřadu generálního prokurátora původně působil jako starší asistent a později byl jmenován
vedoucím prokurátorem v jednom z regionů Lotyšska. Následně pracoval jako vedoucí prokurátor v
úřadu generálního prokurátora v oddělení metodologie a později v oddělení mezinárodní spolupráce,
kde se zabýval spoluprací v trestněprávních záležitostech v souvislosti s extradicí, předáváním
relevantních dokumentů a odsouzených osob a poskytováním vzájemné právní pomoci.
Rolandas Tilindis je národním členem za Litvu. Svou kariéru začal jako vyšetřovatel v
roce 1991 v oddělení vyšetřování na litevském ministerstvu vnitra a v úřadu generálního
prokurátora Litvy. V roce 1995 byl jmenován prokurátorem v oddělení organizovaného
zločinu a vyšetřování korupce v úřadu generálního prokurátora a zabýval se také citlivými
případy mezinárodního organizovaného zločinu, kterým se dostalo pozornosti veřejnosti.
Před nástupem do Eurojustu v květnu 2004 byl kontaktní osobou Eurojustu v úřadě
prokurátora.
Georges Heisbourg
je národním členem za Lucembursko. V lucemburské justici
působí od roku 1976. Více než 20 let pracoval jako prokurátor. V roce 1993 byl jmenován
zástupcem generálního prokurátora a působil ve funkci vedoucího oddělení boje proti
organizovanému zločinu v rozsáhlých případech praní špinavých peněz a v záležitostech
mezinárodní justiční spolupráce.
Ilona Lévai je národní členkou pro Maďarsko. Pracovala jako prokurátorka a během své
více než 25leté profesní kariéry nabyla zkušenosti na všech úrovních prokuratury. Od roku
1990 pracuje v úřadě generálního prokurátora v Maďarsku. Po dobu šesti let před svým
nástupem do Eurojustu byla generální ředitelkou pro mezinárodní a evropské záležitosti.
Mezi jiným byla odpovědná za celostátní přípravu prokuratury na vstup do EU. V roce 2003
byla prezidentem republiky vyznamenána řádem za zásluhy.
104
Donatella Frendo Dimech je národní členkou za Maltu. V roce 1997 začala pracovat
jako státní zástupkyně v Úřadu nejvyššího státního zástupce. Od roku 2000 se zabývá
případy praní špinavých peněz a odpovídá rovněž za mezinárodní justiční spolupráci s
extradicí. Jako vedoucí poradkyně Maltské republiky je rovněž maltskou kontaktní osobou
v Evropské justiční síti.
Mariusz Skowroński
je národním členem za Polsko. Má více než 20leté zkušenosti
prokurátora na různých úrovních prokuratury v Polsku. Působil v oddělení vyšetřování krajské
prokuratury a úřadu prokurátora při odvolacím soudu v Lodži, kde se zabýval korupcí a
organizovaným zločinem. V roce 1996 byl jmenován do oddělení boje proti organizovanému
zločinu státního prokurátora v rámci ministerstva spravedlnosti. Před nástupem do Eurojustu
působil jako koordinátor pro jednání o dvou úmluvách OSN. V rámci ministerstva spravedlnosti
rovněž odpovídal za spolupráci s úřady OSN ve Vídni, jež se zabývají organizovaným zločinem, a
s úřady OSN v New Yorku, které se zabývají pašováním zbraní a výbušnin.
José Luis Lopes da Mota
je národním členem za Portugalsko. Má více než 25leté
zkušenosti v oblasti justice jako prokurátor a asistent portugalského generálního
prokurátora, kde byl odpovědný za záležitosti související s řízením prokuratury na
vnitrostátní úrovni a za mezinárodní spolupráci. Přednášel na portugalské národní škole
pro soudce nižších soudů a byl náměstkem ministra spravedlnosti s odpovědností ze celou
škálu úkolů včetně evropských záležitostí.
Malči Gabrijelčič
je národní členkou za Slovinsko. Má více než 20leté
zkušenosti z
působení jako státní zástupkyně na prvním stupni státního zastupitelství. Působí jako vyšší
státní zástupkyně u státního zastupitelství v Nové Gorici, kde se zabývá hospodářskou
kriminalitou. V roce 1997 byla jmenována do čela tohoto úřadu.
Peter Paluda
je národním členem za Slovenskou republiku. 22 let pracoval ve
slovenském soudnictví. Má 12leté zkušenosti z působení ve funkci prokurátora, kterou
vykonával do roku 1987 u okresní a krajské prokuratury v Banské Bystrici. Od 1. února
1987 do 24. května 1994 pracoval na úřadě generálního prokurátora v Bratislavě. V době
jmenování do Eurojustu byl soudcem Nejvyššího soudu Slovenské republiky a věnoval se
trestněprávní problematice.
Maarit Loimukoski
je národní členkou za Finsko. Má více než 15leté zkušenosti jako
oblastní prokurátorka v Helsinkách. V roce 1999 byla jmenována prokurátorkou na úřadě
generálního prokurátora se zaměřením na organizovaný zločin. Před svým jmenováním
do Eurojustu pracovala na registračním úřadě Evropského soudu pro lidská práva a jako
právní poradkyně v Bruselu u stálého zastoupení při EU v záležitostech trestní a justiční
spolupráce.
105
Solveig Wollstad je národní členkou za Švédsko. Má více než 15leté zkušenosti
jako státní zástupkyně zabývající se mimo jiné případy organizovaného nelegálního
prodeje návykových látek a jiných závažných trestných činů. Před tím, než se stala
národní členkou za Švédsko, vykonávala funkci vrchní státní zástupkyně a vedoucí
mezinárodní jednotky orgánu vrchního státního zastupitelství v Linköpingu. Zároveň
byla švédskou kontaktní osobou pro EJS.
Zástupci
Jürgen Kapplinghaus
je zástupcem národního člena za Spolkovou republiku
Německo. Má více než 29leté zkušenosti ze svého působení na různých úrovních
ve službě státního zastupitelství. Od roku 1975 do roku 1989 byl místním státním
zástupcem, poté 10 let působil v úřadu zemského státního zástupce. V letech 1999 až
2001 pracoval na ministerstvu spravedlnosti v Severním Porýní-Vestfálsku. Přes 15 let
se specializoval především na vzájemnou právní pomoc a boj proti organizovanému
zločinu. Před příchodem do Eurojustu v roce 2001 byl vedoucím oddělení ministerstva
zodpovědného za vzájemnou právní pomoc a záležitosti extradice.
Jean-Francois Bohnert je zástupcem národního člena za Francii. Má 19leté zkušenosti
z působení ve francouzském soudnictví. Svou profesní kariéru začal jako prokurátor ve
Štrasburku, poté pracoval jako vyšetřující soudce u francouzského vojenského soudu
v Německu. Následně pak po dobu pěti let působil jako francouzský styčný soudce v
Německu se sídlem v Bonnu a později v Berlíně.
Carmen Manfredda je zástupkyní národního člena za Itálii. Má 30letou praxi z oblasti
boje s organizovaným zločinem. Před příchodem do Eurojustu pracovala jako státní
zástupkyně v Miláně a poté jako hlavní státní zástupkyně ve Vigevanu.
Jolien Kuitert
je zástupkyní národního člena za Nizozemsko. Vedle toho působí ve
funkci prokurátorky s pracovištěm na úřadu prokurátora v Nizozemsku, kde se zabývá
mezinárodní spoluprací v oblasti boje s organizovaným zločinem. Je rovněž kontaktní
osobou úřadu prokurátora v Evropské justiční síti.
106
António Luis Santos Alves
je zástupcem národního člena za Portugalsko. Má více
než 15leté zkušenosti z různých úrovní státního zastupitelství. Od roku 2000 do roku
2002 byl generálním inspektorem životního prostředí a v letech 2003 až 2004 působil
jako právní poradce u Stálého zastoupení Portugalska při Evropské unii.
Sanna Palo je zástupkyni národního člena za Finsko. Je důstojnicí finského policejního
sboru s právnickým vzděláním. Dva roky pracovala jako právní tajemnice ministerstva
zahraničí, jeden rok působila jako soudkyně pro trestní případy v Helsinkách. Zároveň
má čtyřleté zkušenosti se záležitostmi vzájemné právní pomoci, kterými se zabývala ve
finském národním vyšetřovacím úřadě v Helsinkách.
Annette von Sydow
je zástupkyní národního člena za Švédsko od 1. září 2005.
Po třicet let působí jako státní zástupkyně. V době svého působení u Úřadu pro
hospodářskou kriminalitu se specializovala na případy závažné hospodářské trestné
činnosti. Pracovala v Radě Evropy v oblasti potírání korupce v Albánii a pomáhala se
školením státních zástupců a soudců v pobaltských zemích. Jeden rok působila v Gruzii v
rámci Mise pro právní stát, zřízené Evropskou unií. Několik let zastávala funkci vrchního
státního zástupce u nejvyššího státního zastupitelství ve Švédsku, kde získala praxi v
oblasti mezinárodní spolupráce.
Rajka Vlahovic
je zástupkyní národního člena za Spojené království. Má 12leté
zkušenosti z doby, kdy působila jako státní zástupkyně ve středním Londýně, je státní
prokurátorkou u vyššího soudu. U britské Korunní prokuratury se zabývala širokou
škálou závažných případů včetně trestního stíháni válečných zločinů. Před nástupem do
Eurojustu pracovala v úřadě Jejího Veličenstva pro cla a daně, kde byla odpovědná za
vzájemnou mezinárodní justiční spolupráci a případy extradice.
Asistenti
Susanne Stotz
je asistentkou národního člena za Německo. Od roku 1999 působila v
německém soudnictví v Bavorsku, kde začala jako státní zástupkyně. Po čtyřech letech
praxe v oddělení hospodářské a finanční trestné činnosti se v roce 2003 stala soudkyní
sboru pro nejzávažnější trestné činy. Díky svému působení v severovýchodní části
Bavorska blízko východoevropských zemí byla často konfrontována s případy vzájemné
právní pomoci a dvoustranné spolupráce zvláště s českými kolegy. Od ledna 2005 pracuje
v německém oddělení Eurojustu.
107
Anne Delahaie je asistentkou národního člena za Francii. Své působení zahájila v roce
1979 na ministerstvu spravedlnosti, studia práv ukončila v roce 1986. Na ministerstvu
spravedlnosti pracovala v oblasti mezinárodní soudní spolupráce v trestních záležitostech
a účastnila se dvoustranných a vícestranných jednání (Schengen EU, Rada Evropy a
OSN). Od roku 2001 je asistentkou francouzského národního člena Eurojustu.
Ann den Bieman
je asistentkou národního člena za Spojené království. Od roku
1996 působila jako prokurátorka u skotské prokuratury v oddělení berní správy. V březnu
2000 byla převedena do Nizozemska, kde působila jako jeden ze žalobců, vystupujících
v procesu Lockerbie. Následně nastoupila u Eurojustu, kde pracuje jako asistentka
národního člena za Spojené království.
Styčný Prokurátor
Knut H. Kallerud
je norským styčným prokurátorem u Eurojustu. Před svým
jmenováním do Eurojustu pracoval na ministerstvu spravedlnosti jako pomocný soudce a
po osm let jako právník soukromé advokátní kanceláře, kde působil hlavně jako obhájce.
Posledních 11 let zastává vedoucí funkci na ředitelství státní prokuratury v Norsku, kde
nadále působí jako vrchní prokurátor. Je rovněž kontaktní osobou Evropské justiční sítě.
Administrativní ředitel
Ernst Merz
dokončil studia práv v roce 1981 a do roku 1987 pracoval jako soudce v
Německu. Následně byl přidělen k Ministerstvu spravedlnosti Porýní-Falcka a Durynska.
Mezi lety 1992 a 1999 byl ředitelem Akademie evropského práva (ERA) v Trieru. V
roce 2000 byl jmenován předsedou soudu pro spory v oblasti sociálního zabezpečení v
Koblenzi a stal se prvním generálním tajemníkem Evropské justiční vzdělávací sítě. V
květnu 2002 se stal dočasným administrativním ředitelem Eurojustu a v září téhož roku
byl jmenován administrativním ředitelem.
108
PŘÍLOHA II
PŘEKÁŽKY V PRÁCI S PŘÍPADY
Hlavním úkolem Eurojustu je práce na řešení konkrétních případů. Je tedy nanejvýš důležité,
abychom se neustále snažili zjišťovat a řešit problémy a odstraňovat překážky, které se
vyskytnou při práci na případech předaných Eurojustu, s cílem efektivního a úspěšného
projednání těchto případů. V roce 2005 vypracovalo kolegium na základě pohovorů s národními
členy, jejich zástupci a asistenty následující přehled problémů a překážek. Problémy a překážky
v něm uvedené jsou řazeny bez ohledu na pořadí jejich důležitosti.
Překážky předávání případů Eurojustu
Problémy související s podněty k využívání Eurojustu
•
Multilaterální, mezinárodní přístup k vyšetřování a stíhání trestných činů vyžaduje
finance a lidské zdroje. Pro policii a státní zástupce je jednodušší a levnější zabývat se
pouze trestnými činy a pachateli na svém území. Nadřízení často neoceňují mezinárodní
přístup nebo podporu. Tento problém by mohla ulehčit nová politika Eurojustu, jež spočívá
v náhradě cestovného a ubytování těm odborníkům z praxe, kteří se účastní koordinačních
setkání. Tato politika rovněž posílí, byť velmi omezeně, prestiž národního člena.
•
Mezinárodní spolupráce a pomoc zahraničním jurisdikcím nepatří k prioritám při
stanovení cílů policie a státních zastupitelství jednotlivých států a není ani zohledňována
při srovnávání dosažených výsledků se stanovenými cíli. To opět znamená, že těmto
činnostem je přikládán menší význam a nižší priorita oproti vnitrostátnímu vyšetřování a
stíhání trestných činů a pachatelů.
•
Justiční orgány většiny zemí nejsou ze zákona povinny předávat závažné trestné činy s
mezinárodním prvkem Eurojustu a dokonce ani informovat své národní členy o takových
případech. Uvedená povinnost tvoří součást vnitrostátních právních předpisů pouze
několika málo zemí jako součást implementace Rozhodnutí o založení Eurojustu.
Problémy související s připraveností vnitrostátních orgánů využívat Eurojust
•
Mnoho prokurátorů si dosud neuvědomuje, že prakticky všechen organizovaný
zločin má mezinárodní prvek, a až doposud zacházejí s organizovaným zločinem jako s
výhradně vnitrostátními trestnými činy. Proto necítí potřebu využívat služeb Eurojustu, jenž
nevnímají jako aktivní nástroj, který by měl být využíván při zjišťováni, zda není vedeno
nějaké související vyšetřování nebo stíhání v jiných zemích, jejichž vnitrostátní orgány by
jim mohly pomoci s jejich vlastními případy.
109
•
Ústřední orgány v některých členských státech nemají zájem využít pomoci Eurojustu.
Dávají přednost starým, tradičním kanálům pro komunikaci s jinými ústředními
orgány členských států.
•
Některé vnitrostátní policejní orgány a státní zástupci i v multilaterálních případech dávají
přednost dvoustranným kontaktům před využitím služeb multilaterální instituce, jako
je Eurojust.
•
Úzká specializace prokurátorů a státních zástupců v některých zemích znamená,
že se zabývají pouze vnitrostátním dožádáním a vnitrostátním vyšetřováním a stíháním,
což někdy vede ke špatné kvalitě žádostí a k prodlevám a také znamená pozdní zapojení
Eurojustu do vyšetřování.
•
V členských státech, které si zvolily takové řešení, bývají někdy překážkou kontaktní
osoby Eurojustu („tzv. stínoví národní členové”) v domovské zemi vzhledem k
tomu, že to jsou oni, kdo provádí první výběr případů vhodných pro předání národnímu
členovi Eurojustu.
Problémy související se znalostmi o Eurojustu
•
Některé vnitrostátní orgány neznají Eurojust, ani možnosti mezinárodní spolupráce, které
nabízí.
•
Někteří prokurátoři a státní zástupci nemají žádnou nebo mají jen velmi malou
zkušenost s využitím Eurojustu, a proto se zdráhají tak učinit.
•
V některých zemích není Eurojust oficiálně uznán ani vnitrostátními trestněprávními
předpisy, ani administrativními pokyny nebo směrnicemi pro státní zástupce a policii,
jež by se týkaly užívání služeb Eurojustu. To ztěžuje vytváření povědomí mezi státními
zástupci o potřebě využívat Eurojust.
•
Někteří národní členové dosud nevytvořili dostatečně pevné vazby na policii a státní
zástupce ve svých domovských zemích.
110
Problémy s rolí národního člena
•
Ukázalo se, že je pro Eurojust obtížné produkovat „vlastní” případy. Národní členové
se zdráhají jednat proti vůli svých domovských orgánů. Podání formální žádost podle článku
7 a 8 Rozhodnutí o založení Eurojustu je vnitrostátními orgány, které nejsou ochotny případ
předat, vnímáno jako ztráta reputace. Navíc je zde ještě další prvek: národní členové cítí a
jednají spíše jako vyslanci svých domovských zemí než jako zastánci myšlenky mezinárodní
spolupráce v trestních případech.
Překážky vyřizování případů
Právní problémy
•
Opožděná nebo chybná implementace právních nástrojů např. Úmluvy z roku 2000,
EZR, JIT) ze strany vnitrostátních orgánů ztěžuje řešení případů a vytváří nejistotu ohledně
výsledků, které lze získat.
•
V důsledku rozdílů v právních systémech členských států vzniká potřeba podávat další
žádosti o vzájemnou právní pomoc nebo opravovat žádosti, což opět vede k byrokracii a
prodlevám.
Problémy související s vnitrostátními orgány
•
Spolupráce mezi (některými) vnitrostátními orgány a národním členem v některých
zemích není vždy efektivní. Vyskytují se rovněž problémy ve vnitřní součinnosti a vztazích
mezi vnitrostátními orgány.
•
V některých zemích, např. ve Španělsku, se dosti pravidelně ztrácejí žádosti o vzájemnou
právní pomoc.
•
Orgány některých zemích, např. Spojeného království a Španělska, poskytují pomoc
velmi pomalu.
•
Kvalita překladů žádostí o právní pomoc je často velmi špatná.
111
Problémy s pravomocemi národních členů
•
Národní členové nemají přímou kontrolu nad vyšetřováním a stíháním. Často nemají
ani možnost sledovat předběžné vyšetřování či stíhání trestných činů a nemohou se tak
pokusit o prosazení mezinárodního přístupu do rozhodování v této fázi. Mnoho případů
přichází tak pozdě, že je obtížné poskytnout účinnou pomoc při jejich řešení.
•
Mnoho národních členů může žádosti pouze předávat, ale nemají pravomoc o nich
rozhodovat. V důsledku toho závisejí možnosti řešit případy a poskytovat výsledky na
ochotě vnitrostátních orgánů a jejich dobré vůli spolupracovat.
•
Pravomoci národních členů nejsou konzistentní a lze se proto jen obtížně ujistit o
tom, jaký konkrétní typ pomoci lze očekávat.
Problémy s působením národního člena Eurojustu
•
Žádosti o právní pomoc podané vnitrostátními orgány mají často velmi omezené
možnosti – například žádosti o dvoustranné zprostředkování právní pomoci jsou podávány
i u multilaterálních případů. Národní členové by měli v těchto případech převzít iniciativu a
zařídit koordinační setkání všech zemí, i když o to nejsou požádáni.
•
Podle Rozhodnutí o založení Eurojustu má komunikace probíhat pouze prostřednictvím
národních členů. V praxi se však používá řada komunikačních kanálů: tradiční kanály,
Europol, Interpol, styční soudci a přímé kontakty. Národní členové pak ztrácejí čas
vyhledáváním takto komunikovaných sdělení a tato časová ztráta je rovněž překážkou pro
zpětnou vazbu, protože jiné kanály přebírají funkci Eurojustu.
•
Národní členové musí být ochotnější využít své pravomoci podle článku 6 a 7 a musí
podávat formální žádosti svým orgánům, které váhají nebo jsou pomalé při poskytování
pomoci. Národní členové by neměli jednat jako vyslanci svých vnitrostátních orgánů, nýbrž
jako zástupci Eurojustu.
112
•
Národním členům je poskytována příliš malá pomoc při řešení jejich případů. Při
vyřizování případů i při plnění požadavků CMS potřebují asistenty, právní poradce a
překladatelské služby.
•
Pro národní členy, kteří nemají zástupce nebo asistenty, představuje problém čas
strávený mimo Haag, např. dovolené, kontakty s národními orgány, semináře a jednání,
který jim působí obtíže při rychlém a účinném zpracování případů.
Problémy se získáváním zpětné vazby
•
Velkým problémem je nedostatek zpětné vazby. Národní členové musí v mnoha
případech žádat své vnitrostátní orgány o poskytnutí zpětné vazby, namísto jejího získání
na dobrovolné bázi.
•
Vnitrostátní orgány mají tendenci zapomínat na další spolupráci s Eurojustem, jakmile
je jejich žádost o pomoc vyřízena.
•
Vnitrostátní orgány jsou pod časovým tlakem a chybí jim zdroje, takže zpětná vazba
není poskytována neprodleně.
•
Zpětná vazba se omezuje na vyřízení žádosti, ale není poskytována ohledně celkového
výsledku případu nebo jiných žádostí o mezinárodní pomoc v daném případě.
•
Ostatní národní členové zapomínají na poskytnutí zpětné vazby, například národnímu
členu, který o ni požádal.
113
PŘÍLOHA III
PRŮZKUM SPOKOJENOSTI KLIENTŮ
V roce 2005 provedlo kolegium nevědecký a pouze základní průzkum „spokojenosti klientů”, v
jehož rámci požádalo orgány členských států, které si vyžádaly pomoc, o stanovisko k našemu
řešení případů.
Cílem bylo posoudit, jak je vnímána kvalita a rychlost zpracovávání našich případů, a poukázat
na možnosti zlepšení.
Za tímto účelem tajemník kolegia náhodně vybral 100 případů a národní členové z členských
států, jež si vyžádaly pomoc, byli požádáni o získání odpovědí svých vnitrostátních orgánů na
několik jednoduchých otázek ohledně jejich spokojenosti s pomocí poskytnutou Eurojustem.
Přestože bylo možné ve většině případů získat odpovědi na tyto dotazy, v některých případech
buď: (a) nebyla obdržena odpověď, (b) otázku nebylo možno zodpovědět, protože případ byl
dosud řešen nebo (c) některé odpovědi nesouvisely přímo s otázkami v dotazníku. Celkem bylo
obdrženo 60 použitelných odpovědí.
Vzhledem k omezené odezvě nelze z průzkumu vyvodit žádné platné statistické závěry a sama
metodika obsahuje samozřejmě určitý prvek nejistoty.
Avšak přes tyto výhrady a aniž bychom interpretovali dané odpovědi nad jejich rámec, lze z
výsledků průzkumu vyvodit tyto tendence:
Co se týče kvality požadované a poskytnuté pomoci, považovalo ji 50 respondentů (89 %) za
velmi uspokojivou a 6 respondentů (11 %) za neuspokojivou.
Velmi podobně je tomu i u lhůty mezi podáním žádosti Eurojustu a podniknutím opatření
v příslušném státě, kterou 56 respondentů (88 %) považovalo za velmi uspokojivou a 8
respondentů (12 %) za neuspokojivou.
Dosažitelnost a služby Eurojustu se jeví převážně jako uspokojivé s 93 % spokojených
respondentů a pouhými 7 % nespokojených respondentů.
U plnění cílů v individuálních případech je tomu víceméně obdobně. Cíle byly splněny v 54
případech (90 %), zatímco v 6 případech (10 %) splněny nebyly.
114
Povzbuzující bylo zjištění, že všichni respondenti konstatovali, že služeb Eurojustu určitě (58)
nebo pravděpodobně (4) využijí znovu.
Téměř polovina respondentů (25 z 58) neposkytla Eurojustu zpětnou vazbu o výsledku jejich
případů. Toto číslo odpovídá zkušenostem národních členů, kteří mají často potíže se získáváním
konkrétní zpětné vazby o výsledku pomoci, kterou Eurojust poskytl.
Nemá význam dělit tyto výsledky podle různých typů pomoci, kterou Eurojust poskytuje. Čísla
jsou tak malá, že jsou v tomto smyslu nevýznamná. Lze však zjistit některé tendence.
Spokojenost se jeví být všeobecná. Je sice co zlepšovat, ale celková spokojenost dosahuje
úrovně 90 %.
Spokojenost se významně neliší podle druhů pomoci poskytované Eurojustem, ať se jedná o
koordinaci, spolupráci, výměnu informací nebo podporu vnitrostátních orgánů. Odlišuje se pouze
u jednoho druhu pomoci, a sice pomoci poskytované v případě, kdy úřady neobdrží žádnou
odpověď na žádost o vzájemnou právní pomoc. V tomto ohledu bylo cíle dosaženo pouze ve
dvou z pěti případů. To lze pravděpodobně vysvětlit tak, že Eurojust je někdy žádán o urychlení
vyřízení žádosti o vzájemnou právní pomoc, když všechny ostatní kanály selhaly, a následkem
toho se často snaží řešit případ, který byl již od počátku ztracen.
Jak jsme již uvedli, byl tento průzkum jen rudimentárním pokusem o zhodnocení výsledků práce
Eurojustu na případech. Je třeba zorganizovat nový, přesnější průzkum s perspektivou získat
vědečtější a statisticky významnější odezvu, kterou bude možno použít při zlepšování kvality
námi nabízených služeb, a to jak v konkrétních případech, tak i z obecnějšího hlediska.
115
Foto Joannes Thuy, Eurojust © 2006
116

Podobné dokumenty

2007 - Eurojust

2007 - Eurojust závažné trestné činnosti, zejména organizované, týkajícího se dvou nebo více členských států, jsou a) podporovat a zdokonalovat koordinaci příslušných orgánů členských států při vyšetřování a stíhá...

Více

3,8 MB - Magazín ProRock

3,8 MB - Magazín ProRock pro firmy podobné Agrofertu, které můžou mnohonásobně zvýšit výrobu svých potravinářských výrobků, ať už pekařských, masných či mléčných. Tohle může mít nedozírné následky. Místo toho, abychom podp...

Více

2006 - Eurojust

2006 - Eurojust Eurojustu a EJS. Navázali jsme rovněž první kontakty mezi Eurojustem a Evropskou sítí vzdělávacích zařízení v justici (European Judicial Training Network - EJTN). Tajemník EJTN Gilles Charbonnier s...

Více

Zpráva o stavu lidských práv za rok 2008: Česká republika

Zpráva o stavu lidských práv za rok 2008: Česká republika Berkou, který byl v roce 2005 zatčen pro obvinění ze zločinného spolčení a podvodu. Po roce 1989 byl prvním soudcem obžalovaným ve funkci ze zločinného spolčení. Byl obviněn z toho, že zločinecká s...

Více

Největší demokratická velmoc: USA ve 20. a 30. letech

Největší demokratická velmoc: USA ve 20. a 30. letech • 2) tanec: „skandální tance“ – Josephine Bakerová (tanečnice a zpěvačka) ženská móda: střih vlasů nakrátko, chlapecká silueta, sportovní sukně i nad kolena (!), korzety nahrazeny podprsenkami, pov...

Více

2008 - Eurojust

2008 - Eurojust Cíle, úkoly a struktura Eurojustu podle Rozhodnutí Rady 2002/187/SVV Cíle a úkoly

Více

Překlad z francouzského jazyka Federální trestní soud Čísla jednací

Překlad z francouzského jazyka Federální trestní soud Čísla jednací 1.A/4.2. a I.A/4.3, tedy vyplnění formulářů A o založení účtů společnosti INVESTENERGY SA u banky Banque cantonale de Fribourg a formuláře A u banky DEXIA (dnes BIL), 2. Jiří DIVIŠ je zproštěn obža...

Více