LITE RARKY V SlTI

'i
Tet
z archivu
LTN: JANET AFARYOVA
A
KEVIN B. ANDERSON: Ialmioticki
polr%oi
6/30/0J 11;43 AM
LITE RARKY
rivod
domov
mcnlvlttr
svit
civilizace
literatura
ument
V SlTI
nov6 knihy
Text z archfvu 20A4-53
archfv
2005-01-03 72:16249
JANET AFARYOVA A KEVIN B. ANDERSON
Islamistickd poku5enf
Novf pohled na vzlah Mlchela Foucaultr r frJnsk6 revoluce
V fuoru 2004 uplyrulo dvscer dt let od irfusk6 rcvoluce. Od zlii
1978 do dnora l9?9 svril lr{n v impozlol m6stsk6 revoluci s miliony
reZim Mohammada Rezy S6ha tbhlavih o (194.1-1v79), ker! slcdoval znactd autoritrlhk! program ekonomick6 a kultumi
modernizace. Koncem mtu lg78 se protirefimdho povstdli no ndml se podileli i svitltl nacionalist6, d;mohati a stoupeaci levice, zalala
mrociovar islamistick{ fratce, vedend ajatolldhem Rriholldtrem Cbomejnftn. Islamistf, kontrolovali hesle a organizaci pm!est&, coZ vedlo k
tomu, Ze mnoho svltskfch protesurjfcich len musslo nosil zdvoj (Iddor) na vtraz solidarity s tradidnijlirni irdnsk'fmi muslimy. V fnoru
1979 lih opustil zemi a Chomejni se vrdril z exilu, aby pievzal moc. V ndsledujiclm mEsici organizoval celostitni referenrlum, kter6
drtivou
vdtlinou vyhldsilo fnin isllmskou rcpublikou. Brzy potd Chomejni ziska.l rakika absolutni moJa nr{sledoval reiim teroru.
rilastniti
r
VyUadat
r
archJvq:
Pokrokovl a levicovl inrelekhilovd po cel6m svitd zpoddtku hodnotili irinskou revoluci velmi rozdflnd. I kdyl podprovati svrleni Mha,
byli
vesmds mnohem mdnE nadleni picd*avou isldmsk6 republiky. Foucault v td dobB irdn navXtfvil a pul o ndm. Jednato
se piitom o dobu, kdy
byl na vrcholu srfch iatelektuilnich sil. Kritce piedtim vydal Dohlizer a trestat (1975) a prvni svazek Dijin sexuality (1976) a v td dod
pracoval na mat€ridlu pro pozddjli druh! a tietl dfl Reputae tichto knih od jejich
rydinf spile vzr&stala, nel klesala - r.fznamr6 n6m
pomohly konceptualizoval gender, scxurliu! poa{nI, m<rc a kulturu novfmi a zdvalnfmi zpisoby.
Je ov5em pmdoxn( Ze jeho mnoh6 texty a mzhovory o iri{.nsk{ revoluci m€ly odliSnf osud
se do znadnd miry ztotoidovali s Foucailltoyimi o6zory.
-
a
ignorovali je nebo odbjvali i myslitel6, kteif
Pokusy rylondit z Foucauhova odkazu jeho texty o irdnu s odivodndninr, Ze se jejich autor ,,piepoditaf', nebo dokonce proro, Ze jmu
"nefoucau.ltovski", frpominaji to, o sdrn Foucault kritizoval ve sv6m ar{mdm eseji z rot<u ilos ,,coie auior?.. Kdyz urIiri dila zahneme
do autorovy drdhy a jind, ktcni byla napsdna ,pdlilnfm stltem" nebo byla ,,nekvalitn(", vyloudime, vyi,voiine stylinickou jednotu a
teoretickou soudrtnost, napssl tehdy. Dodal, Ze poftud to ud6l{mq to znameni pokud privilegnjeme n8kterC textylato autenrick6 a vylouClme
jin6, kterd nespliuji ndt pohled na to, jatj by autor mil bft, ,autor
stane ideologickou posrayou, na niZ dlovli uftiZe, jak se obivime
*
nebezpednCho roziiiov6ni vfznamu".
Iivot chdpal Foucault svrij kotrcept autentiltrostijako zandieni na ty situace, v nichi Zili lidC v ohrolenf a hr6li si se smrti, V tichto
situacich mEla vznikat tvofivost V tradici Friedricha Nietzscheho a Crorgese Balaille Foucault brfnil um6lce, kerf posouvt meze racionality,
a velkfm zaujetim plsemnd obhajoval imcioMlnosl, kier:{ boi( nov6 hranie. V roce 1978 nalel Foucaulr rakovCto morbidnf
transgresivnl sily
v revolulni osobnosti ajarolhiha Chomejnfho a milionri jeho soupenci, kteif riskovali smr! kdyZ se rozhodli jej v jeho revoluci i6sledovar
Vdd6l, Ie utov6to ,,rnezof'ekuienosti mohou v6st k novtm podob{m tvofivosti, a v6Sniv6 se pustil rlo jejich po<tpory. Byla to Foucaultov4
jedind pilm{ zkulenost s re?oluci a vedla ho kjeho nejrozsdhlejltmu souboru texti o nez4padni spolelnosti.
Po ce$
Chrrukteristlcki slanoliske
Foucault navst{vil lrdn poprv6, v z.iii 1978 a pak se v iijnu s*kal s Chomejnim v jeho exiiov6m sidle na periferii paiiZe. Syou druhou
ndv$tdvu v lrdnu vykonal v listopadu, kdyl do*ihlo revoludni hnntl proti Mhovi sviho zenitu. B6hem svjch dvou vlletri Foucault prisobil
jaho^zvldsttrf dopisovatel piednfch iralshfch novin Corriero delta Sera ajeho dl6nky se objevovaly na titulnfch srdnMch.
Dalli Msrsdch
texti o lrdnu publikoval ve fraamuzskfch novindch a dasopisch, jako aapiiklad v deniku
Monde a rnadnE mzsiiel6m levicovdm tfdeniku
Nouvel Obpruateur. Koncem rohu 1978 pielotili studendri ahivistd v irdnu piinejmenlfm jeden jeho esej do perltiny a rrylepili jej na zed
Teberdnskd univerzif.
I:
Foucault vydal k irinsk6 revoluci celou irdu podsutnSich politiclcfch a teoretickych stanovisek, V anglofonnim svEti ale vyvolala jen malou
diskusi - zicsti proto, lejen tii z patnfcti jeho dlankri a rozhovori o fr{.nu vylly v angliltiud. Mnozi znalci Foucaulta na
rexty nahliteji
B1o
jako na projevy doCasn6ho poblouznlnl nebo jako na produlr politickdho omylu. My se domnfv6me, Ze Foucaultovy texty o fr{nt byly ve
skutednosti tizce spojend s jeho obccnfmi tmretickfmi texty o diskunech moci a o nebezpetich modemity.
Difve nel v€t5ina mtatnlch koment6rorri Foucault pochopil, coZ mu urditE slouZi ke cti, Ze frdn prochdzi ojedinIlou revolucl. Velmi zrihy
phdvfdal, Ze tato revoluce nebude dslodovat model ostatnich modcmich revoluci. Napsal, Ie se organizovala kolem ostie odlilniho koncetru,
kterf pojmenoval jako ,Spirituilnl politiku". Foucdt uznal rnimoir{dnou sflu nov6ho diskursu militantniho isl6mu, a Lo nejen pro ir6n, ale i
v gloh{lnlm miifrku. Poukdzal [a io, Ze noyd islamistickd hnutf usilovalo o zdsadnf kultumi, socidlni i politickj rozkol s modernim
z4padnlm poiddkem i se Sovdtsh_im svazem a s einou.
fr{nsk{ zkulenost tak6 vyvoldvd r6kolik zivatrlch otiaektlkajlcich
se Foucaultova myllenl. da$o se mA za to, Ze Foucsu.llova podezlravost
k utopismu, jeho nepidtelstvi k velkfmryprfvEnim a univerzilnd plamfm konccpt&m a jeho diraz na odli5nost e jedinelnost spf5l neZ na
tolalih by m6ty vdst k tomu, Ie bude m6ni dchylnf neZjeho piedchidci na levici k romantizaci aloritAish6 poiirity, kter6 slioovala, xe
seshon radikflnE zm6ni Zivoty a my$enf lidi pro jejich ridaj# dobro. Jeho texty o ir6nu ovlem ukazuji, Ze Foucault nebyl imunni k
podobn6mu druhu iluzi, herd ndlo rolik z{padnfch levi&ki vriCi Sovdtsk6mu svazu a pozdEji vili dlni. Foucautr nepiedvidal zrod dallfho
http
:
//wqw. Iittrarky. czl?p=rrchiv&tqt= I 327
Page 1 of 5
AKEVINB.ANDERSON:tstamisrickipolofteri
TqtzarchinLTN;JANETAFARyOVA
6BOiO5
lt 43 AM
moderniho stdtu, v n;mu by mohly brt stad Mbolenskd technologie nadvlidy piem6n6ny a institucionalizov{ny;
&dy stdtu, kerf spojovat
tradicionalistickou idmlogii (istdm) s antiimperialistichfm diskursem levice, ale tat6 se vybavil
modernimi technoloii"mi org"ot""",
dohkdu, v6l6enf a popagandy,
[*g]
Za drubd' Foucaultr{v znadnE problematickf vzrah k feminismu sc v
piipadi irr4nu str4v6 ndllm vic nel jen intelehudhi mezerou. pii ni.kolika
m6lo piileZitostech Foucault repnrdutoval prohliIeni, lceri slylel o genderovych vztazich v moin6 budouci islimsk6
republice od
nibolenskfch piedstavitelfr, ale nikdy nezpmhybnil poselstv{ islamistri o ,,oddElen€, ale rcvnC" roli len. Foucault tak6 odrtltal
feministicki
varovdni, Ieje revoluce vedena nebezpelnim smdrem. Zdri se, Ie nepokl6dal tato vamv6ni za vic treZ za ftoky orientalisd vridi
isl6mu, dimt
se sim zbavoval vyvdZenEjiiho pohledu na irinsk6 udilosti. Na obecnijli (royni zfisti.val Foucault necitelnf
vidi rriznfm zpisobfun, jimit
moc zaslovala do livota Zen a kterd w pak obracely i proti mulirm. Ignorovai fakt, Ze leny a ddti byly dasro nejvfce raumarizov{ny
piedmodern{mi tdze[shf mi prahikami.
za deti poskytu.ie zkomdnf Foucf,ultovtch textfl vice argmenti prc Iasto vyjadioveou krititu, Ze je tieba aovu zv6zit jeho j€dtrostrannou
hitiku modemity, a to zejmdra z hl€diska iady nezipadnich spoledmsti. Nlnoho blizkovjchodnich inrelekur6hi bylo Shem minuldho stoleri
zakotveno ve setch vlasldch ven (ch osvlcenskdho projektu. Na Blfzkdm vfchodd je taro ordzka pololena dosti korkr6tnE. Mdly by zdejli
spolefnosri, kter6 jmu lasto ovl{ddny svdtskfmi nebo ndboZelslJmi despotickfmi pravidly, igloroval jusrilni a pr6vni did icwi Z,6padu?
Nebo by m6ly spojovar n€kterd pwky Foucaultovy teorie moci a kritik modemity s modemimsvdtskfm st{tem? Toto tdma je dnes
pledmitem lhav6 debaty v mnoha blizkoulchodnlch zemich, zejmdna v irdou a frnostycl exilovjch komunitfch. Existljl urditi ndznaky,
Ze
" z roku 19&t
i s6m Foucault s na konci svdho Zivota vyvfjel pr6vi timto smdrem. Ve svCm eseji
,,Co je osvicenstvi?'zaujal k osvicenstvi
stanovisko, kterd bylo mnohem diferenciovanijii neZjeho dffv6j5i postoje.
Fonci|lltol? rnrbzr
Ve Frmcii je kontroverze md Foucadtovfmi texty o irinu doilre zni.m Napifklad bdhem debaty, kten{ ntsledovala po tercristicktch tltocicb
na New Yort a Washingtotr I 1. zdii 2001, oanilel pfodni francouzskf komentitor polemicky a bez podeby d{le v€c vysv6tlovar
na pnni
strand v dldnku v
Monde (Minc 2001) na ,,Micheta Foucaulta, obhdjce cbomejnismu v In{nu, a redy tmreticky i jeio n6siln6ho vym6h6nl...
I ti francouz$ti komentitoii, kaii k Foucauliovi pocit'uji v&51 syrnpatic, pfinali extdmn6 pmblematickou povahu jeno postoje t fi6nu.
Autor Foucaultova dvotopisu z roku 1989 Ddier Eribon, reda(tor Nouvel Observateur a Foucaultiv pfftel, napsai,
tritlta a sartasmy,
h
hetd piivltaly Foucaultiv ,omyl' tikajici
,Iaro
fr{nu, dSle pii-spEla kjeho sklestosti zprisobend tim, co poklidal za chybnou kitickou rc{lexi.,
prvniho dilujeho DEjin sexuality. Eribon dodal; ,,Fouca{ije5t6 dlouho pot6jen vidcni komenroval poliriku
nebo rovindistyi..,Eribon ncm
zanechal aZ dosud nejdctailnij$i a nejryvflcnijti koment6i diskuse o Foucaultovi a irdnu. DalSi francolzsk{ iivotopiskynd Jeanneue
Cllombclovd (ejiZ kniha rylla roku 1994), a kter{ byla rovn6l Fouqultovou piitelkyd, dolela k z{viru, ze jej tato kontroverze
s6
",zranila...
V alglofonnim svEt6
o Foucauhovfch textech o fu6nu debatovdo mCld. Jefuou vfiimkou je intelehullni fivotopis The passion of Michel
Foucault z pera politick6ho filosofa Jamee Mllen z roku 1993, Ltr! charakerizoval Foucaultovu lrdnskou epizodu jako jednu z tich
,'poIetilich". Millerjejedinj livotopise, kterf naznaloval, Ie Foucauttova fascinae smrti hrlla svou roli v jiho nadienl pro ir{cki
islamisty sjejich dirazem na mudcdnictvf. David Macey, autor aZ dosud nejkomplexn6j5iho Foucalltova Zivotopisu The Lives ofMichel
Foucault z rokl 1993, byl neurditEjbi. Pollddal fmmurskC droky na Foucaulta kvrili in{nu za piehnand a nedestn6, nicmdnd piipoul6l, Ze
Foucatrtt byl natolik ,,ohmmen" tim, m v fninu vidil roku 1978, Ze,,chybnE porozumEl pmvdipodobndmu budoucfmr vyvo.li toho, aho byl
svddkem" V ang.lickdm svEri, kde jsou Foucaultovy texty o irinu pifuloZen6 pouze Cdstedid a soudaslC francouzsk6 rekce na nd nejsou
pieloleny vibec, jsoujeho 6Hnky o frdnu piijimfny mnohem vlidn6ji. Jeho posledni dva texty o lr6nu, kde ponikud opoZdin6
trochu
lsitizoval isl6msh! reZim v reakci la riloky vtli svi osobE zc shany osatnlch francouzshfchinrclektudhi, jsou aZ <lodies v angliltin[ timi
lejrozSfien6jlirri. Jsou tak6 jedinfmi piikhdy jeho texti o irdnu, kter6 lze najit v tilsvazkovim souboru Tie Essenrial Writilgs of Michel
Foucault, vydil6m roktr 2000 v New hess.
se
Foucaultiv problematichf piistup k frfnskdmu istamismu byl zdr{sti zprisoben faktem, Ie ignoroval varovduf frdnskfch a zdpadnfch
feministek stejnd jato s€kul{rnfcb leviddkri, Lteii uI velmi brzy piiIli s vyvdlen6jllm a kritickfm pfistupem k revoiuci. Taro ignormce
zaehodnmuje v jinfch ohledech hodnotnou analfzu povahy Mhova relimu a islamistickd opozice prori nEmrFoucault provedl rivodnl anafzu IChova nlimu v iijnu 1978 v Cl6nku ,,S{h je o sto let poadu" pro Crrriere della Sera. Napul, Ze v fr{nu na
sebe ,,rnodernizace" vzala podobu Sdhory autoritdhkd politiky. Z postnodemich pozic tvrdil, Ze I6hiv pl6l
,,sekutarizace a modernizace',,
herf Mh zdidil po svdm otci Rezovi SChovi, brotdlnfm diktdtorovi, znim6m,,svfm upienfm pohledem", je zpdtednickf a archaick!. Zde lze
rozeztrat dozvuky jeho knihy DohllZet a trestat rydan€ o tii roky diive. 56hovd byli str{Ici moderniho disciplindrniho str{tu, kerf podiidil
v$chen irdaski lid intenzivnimu dohledujeho vl6rlcfi. Foucault pfodevlim kitizoval metody dohledu a disciplinrirni praltiky pfijatd reZirrem
Mohammada Rczy 56ha a tho nooricky znfurd tajnd policie SAVAK jcjfi metody a prah-iky zust6vaty brutdlnl a ri,at toi"ie.'
lsegl
Pozddji, v rinoru 1yl9, kdlce pot6, co Chomcjd pievzal moc, Foucanlt piilel ve sv6m dldnku rovnEl pro Corriere della sera, nazvan6m
nazfvmf isl6m", s nfinovanou piedpovddi. Vysmil se naddjim francouzshfch a irdnskfch marxisti, keii doufali, Ze
Chomejni by nynl mohl bft vytladen marr.istickou levici: ,,N6bolenstvi sehrdlo svou roli rim, Ze strhlo oponu; rcd se null6hov6 lak trdjak
sami rozptfli, svl6knou tu spoustu bilfcb a iernfcb rouch. Zmdni se dekorace a zalne prvnijednrinl: ro o boji tiid, ozbrojen6m piedvoji a
strar6, ktel{ organizuje masy atd"
,,Soudek s pmhem
Pii svdm vfsrndchu ndzom, Ie by sekuldrnf nacionalistd nebo marxistickd levice mohli sehnit fstiedni roli
a
nahradit Mbolensk6 vtdce,
Foueult provedl bystmu analfzu rwnovihy sil. ProkCzal pozoruhodn! ostrovtip, rejmCna vzhledem k faktn, le nebyl specialistou mi na
IrCr. mi na isldm. A co byloje5ti dileZitdj5i: poaarnenal, Ze vznikl novf drub revoludniho hnuti, Icterf bude mit alopsd daleko za frdnskjmi
hranicemi a kterC tak6 vfznamnd ovlivni izraelskopalestinskf konflikr ,,4,1e jeho historickf vfznam asi nebude zdviset na jeho konformird s
uznivanfm ,revolulnlm' modelem. Spite za n€j bude vdddit potencidlu, ktenj piinese pro pickon{ni existuj(cf politick6 situace na Bllzk6m
vfchod6, a tedy i globdlni sFategickd rovnov{hy. Existuje nebezpeEi, ie jeho jedineinosr" kterd al doposuJznamed jeho sflu, povede k
rozpfnavosti. A skulcdnd, je zcela namisti iict" Ze toto ,isl6msk6' hnuti mile zapilit elf region, svrhnout nejnestabilnijli rclimy a narulit
ty nejstabilnEjlf. Isl{m - lcerf neni pouze n{boZenstvfm, ale celfm zpisobem livota oddarosti dijintm a ci;ilizaci m6 dobrou piflezitost
stit se gigantickfm suden se stielnfm prachem, kter! mtle z*s{hnout stovky nilionfl lidi...
n6zor na globdln( dopad isldmu jisti piedvidavj,. Foucaultiv nekntickf pi(stlp k islamismu jako politickdmu hnuti
sniloval jeho vdhu. V fijnu 1978, tedy v do$ prvni colosldrni stdvk], v h6nu, se poprvd rozhodl publikovat sv6 ndzory n" fran n.
AIkoli byl Foucaultiv
http://www.literarky.c/?p=archiv&text=
1
327
Page 2
of
5
Tst z mhtw LTN:
JANET AFARYOVA A KEVIN B. ANDERSONT Islami*iekri pokuftmi
6/30/05 11:43 AM
francouzltin6 v dl6nku nazvan6m ,,O Iem sni irdnci?" pro Nouvel observareur. Fou€ulr popsai
tehdejlf boj myichjmi pojmy: ,2.d6 *, ze
sinrae v iriau zivisi na velk6m ktrini pod praporem tradirntcn symboli, na souboji krdl";
;"6b",;rojencho suver{na a bidn6ho exulan@
despoty Eeliciho mufi, ker! povstal s holfma rukama a je oslavovifu liclem..,
Foucault ujilfoval o posvdtnosti Chomejliho obhajoby ,jsl6msk6 vl6dy". Mluvil o
,,atrsenci hieruchie v kl€ru. a o ,,zdvislosri (i finaatni) tra
tich, kdo je poslouchajf. KnEIf ovXem nebylijen dcmokraticli, byli rovn6z oMaieoi tyoiivou politiclou vizi:
,,V jednd vici musf bftjasno.
Pod pojmem
vl6da' nemf nikdo v ]r{ku na mysli politickf relim, ve kterdm by kldrus hrfl flohu aohieal neuo ton6oty..."rde
o
'isldmsk{
pocit n6Ceho velmi stardho a takd lelmi vzdrileniho v brdoucnosti, ndvrar k tomu, Ifm byl isl6m v
dobi pt"rok", d; t"k6 ;
svEtelnCmu a jasndmu bodu, v nlmi by bylo moind obnovit vdrnost spfle nel udriovat poslulnost- ve snaze
o dosxZeni tohoto ide{lu se mi
zd6 bJ.t naprosto zdsa&i nediv6ra k legaiismu spolu s virou v tvofivost isl6mu...
;-;i;;iti;
Foucault se tak6 pokusil ujistit svd fmncouzskd itendie o pr{vech iea a nibolensklch a etnickfch menlil. Jeho zdroje,
bllzk6 islamistinr, jej
ujirfovaly, Ze:
',Sohledemca svobody budou respektov6ni dotd mlry, do nlljejici zvyklosti nebudou polkozovatoiatni; menliny budou
chrfudny a budou mil svobodu ff! jak chtij{, v podnlnkich, kterd nebudou poskozouui vEt5inu, mezi muZem a Zenou nebude nerovnost
v
prdvecb. ale odli!trosltam" kde exisftjf piirozend odlilnosti." svij dtfnek uzaviel odkazem na klilovou roli
,,politickd spirituatity:,v iranu a
dnio akovd spirituality v moderni Evropi. Ta, jak napsal, nese ,,moinost n6deho, co jsme zapomndli ui v dob6 renesance a veli6 krize
lftst'anstvi". Byl ul dopftdu otriven oieklvmJ'rni ost4funi reakcemi na sv6 nd.mry veivdtd pai{Zsk6 intelekudlni debaty, a proto fokl, Ze se
francouzhf lteniiii budou ,,smSr"jehoformulacfm. Ale, jak dodal, ,,vfrn, Ie se mfi{,,.
Islim Jrko pollllckl sila
F-oucauhriv pocit, Ze byjeho dl,inek pm Nouvel Obprvateur mohl vyvolat diskusi, se ukdzal jako spr6vnf, a to rnoZni vlce,
neZ s1m
piedvidal Nouvel obseruateur publikoval 6. listopadu vjilatlry z dopisu podepsandho pseudonymem
,Atoussa tL", za n(ml se skry'vala
levicovf ir{nka tijicf ve francouzsk6m erilu, kerd mila znadn6 nrimi&y proi Fou""o-ltouo o"triticti'mu piistupu k istamistim. prohl{sila:
,Jsem velmi smutni z francouzshfcb levicovfch koment4ii k moZnasti ,islimsk6' vlddy, ker6 nahradi Saiovu tlranii...foucault se podle
-kapitalistick6
aurorky zdi bta ,,hlubae pohnut ,rnuslimskou spiritualitou., her{ by podle n6j znamenala zlepleni oproti dravC
diktafiiio, kten{
se_ zadind rozpadat". Prod ale, pokraCuje s odkazem na svrteni Mosaddekovy demokratick€
a levimv6 vl6dy v roce t-eS3, ie irensty liA ,,po
pEtadvsceti letech mllenl a ritlaku" nucen vybfiat si mezi ,,SAVAK a niboienskfm fanatismem"? V uticlch uZ
byty mpaaeoy o"znlU"oe Z"oy
a Chomejnlho stoupenci dali jcnE najevo, le .v reZimu, kterf chtijf vyrvoiir, budou Zeny muset dodrlovaf'
isldm;k6 prdvo- s odkazem na
prohli5eui, Ie etnickd a nfbolenskd menXiny budou mit svd pdva ,do ti miry, do nil to nebude polkozovat vEt!inu.., se Atoussa
H. jfzlivd
zeptala ,"A kdy men5iny zalnou,polkozovat' v6tlinu?"
fseg]
Atoussa H. se jelti vr{tila k ptoblematickd myBlonce isldmskd vtddy a pouMzala na bruriil-of podoby jostice v Saridskd Arribii:
a
,,Zloddjim
milencrim se uiez4vaji hlavy a rue." Svrij text zakonlila slovy: ,;ranoii lrinci
isou stejn6 jako j{ smurni a zoufall z pomylleni
,isli{mskou' vl6du.'. Tlpdnf liberilnf levice rnusi pochopi! te is!{mskd prdvo w miZe stdi srdlou zdtElf spolednosd illadlvych po zmin6,
Nemdly by se nrchat svdst l6Ebou, kteni je horli nel nemoc.' Foucault vt svd struCnC odpov6di, publikovand ndsledujfci tjdeo v Nouvel
observateur, napsal, Ze na dopisu Aoussy H. je ,petolerovalelnd", Ie .,spojuje dohromady" vSecfny podoby isl,6nru do jeclnoho
a nr6sledn6
,,opovrhuje" isldmcmjako ,,fanaticSm". Od Foucaulta to byl urdird bystrf postieh, kdyl ve sv6 od-povIdi poznamenall fu isl{m
,jako
politickri silaje zikladnim probldnrm nalf doby i let, kend piijdou*. Ate tuto piedpovid zna6n6 znehodnocovalojeho
napro*ri Jmimut{
sdilet s Atroussou H. jakoukoli jeji kritiku politickdbo isldrnu. Namisto toho svou ieakci zakoncil tim, Ze ji poucoval:
,*Ilavnf podnl*ou
pro alespoi mininilnl inteligentnf.plistup k nimu [isl6mu] je nezadfnat nendvistnfmi odsudky." V bieznu
idublu 1979, kdyZ propukly
kutosti Chomejnfho reZimu pmti ienim a homosexu{lfim, w tato diskuse Foucaultovi vndtila;ako bumeraag.
na
I kdyl se na konci roku 1978 pro irdnsk€ povstiai mdchlo mnoho fnncouzskfch inrelektu{hi, Z:ddn! z nich, alespoi pokud vime,
nenlgledoval Foucaulta a nestradl tako vjslovnd islamisim proti sekuldrn(m marxisttm nebo nacionalistick6 tivici. Ndheii intelektudlov6
s vitlfm povidomfm o dEjinfch Blfzk€ho rrfchodu byli vesmEs mdnd optimisidti, col se tfk{ zejm6na piedo(ho francouzsk6ho
odbornfta na
isl6m Maxima Rodinsone Tento historik pisohil od pados{tfch let v duchu manistickC tradice, byl aGrem klmicki biografie Mohamed
(1961) a kaihy Islfm a hapitalismus (1966) a jeho nazor mEl na levici znadnou vdhu. V prosinci 1978 vylel na
tirulni *rilce i-e Monde jeho
tiidfl nf piedvfdavj dl{nek,"Procitnulf islimskdho fundamenlalismu?...
I kdyl to prozadil aJ o n6kolik let pozd6ji, Rodinson v tomto dl6nku odpovidal na Foucaultovy dilvdj!( ll{nky evokujici ,,politickou
spiritualitu*. ovlem v duchn staroslavnd tmdics pai0sk6 intelektudlni debaty se rozhodl Fotcaulta nejmenovat Tdm, kdo vi Francii sledovali
Fouca[ttovy texty o lriku, byly ovlem Rodirsonovy nardlky v jcho dldutu z prosince 1978 dostjasnd a bezpochyby byly dosrjasnC i
samotndmu Foucaultovi. Rodinson zchladil studelou sprchou kitiky nddje velk6 6fsri levice, Ie situace v irfuu bude mii za tvii ugsleoer
emancipaci. PouMzal na mtroho konkdttrfch zprisobi, jimil sc prcjevovaly reakdn{ rysy ideologie isldmskdho st{tu: ,J jen minimaiistickf
isldmskf fundamentalismus by podle Kordnu vyladoval, aby byly zlodEjiur seHny ruce a aby bylo didictvi Ien zkdceno oa polovinu. Dojdeli k nivmtu k tradici, kcrf chtdji niboZni mruiovi,, pok bude aezbytrd bidovat pij{ky vina a bilovat nebo kamedovat cizolo7tril(y. Nic oebude
jednodulli a zirovei nebezpeCn6jSf ne1 takov&o pms{ad obvininf: mrij odpirce je ,nepiitel Boha'. " Nrisledni Rodinson uplatnil hledisko
historickdho mderialismu a napsal: ,,Po staletich spolednd zknsenosti je udivujici, Ze je srSle jelrd nezbyhd pfipominat jeden z nejlcpe
potvrzrrtch z{kon& dEjin. Dobr6 mor{lni zfunEry, at' uZ schv6len€ nebo neschvflen6 sL{tem, jsou slablm zikladem pro urleai prakti&6
politiry sdtu.* Varoval, le irin neleM oyobozsni ale,poloarchaicli'y' falismus,..
Na jaie 1979 doMhly B'to koilroven e sviho vrcholu. Demotrstrace k l{ezinirodnimu dni ien 8. dubna 19?9 ndhle ukizala mnoha
zahradfufm @porovrlelim irfuskd revolucc represini charaher novdho islamistick6ho reZimu. Toho dne potestogali irfuskd alc.ivistky a
jejich mu1Irl podporoYatel6 proti trliizen{, aby se leny znovu zahalovaly do dddoru, nolenCho pilslulnicemi iadidndjlfch
&sti spolelnosti.
Demoustrace pohalovaly delKich p6t <lni. KdyI vyvrcholily, zdCashilo se jich v Teher6au na padesdt tisic lidi, Zen i muZfi. Ndkteii levicovi
muii vytvofili kolem len kord6n a odl{Zeli dtoky nov; vytvofun6 skupiny Hezboll,ih neboli ,,itnny Boha". Demonstranti Hiteli:
,J,le
Iddoru!" ,,Pryd s dikaturoul" a oblas i -PryI s Chomejnim". Najednom transparentu st6lo: ,,Dilalijsme revoluci pro svobodu, ale mime
nesvobodu", zatimcojind hl6saly: ,Jrla rlsvitu svobody tu neni lridni svoboda... Hezbolldh skandoval ,Zalalte se, nebo budete bity... jeho
reakce ale byla piedevlim nonverbilni - kameny, nole a dokonce i k[lky. Potd, co probihly podpirn6 demonstrace i v paiili, wAa" rs.
biezna Simone de Beatrvoirovd solid6rni prchlilenf: ,,Vytvoiilijsre N,{ezin6rodni vfbor pro prava Zen (Onnjako odpovdd na vyzvy
mnoha
ir{nskfch Zen, jejichl situac.e a vzpoura ndmi znaCn6 pohnula. Uvldomujeme si hloubku naprost6ho pokoieni, do nEhol nikteii cltili i*stC
Zeny uvrhtrool, a prcto jsmc sc za nd mzhodli bojrrvat-'.
V lcvicovdm deniku I-e Matin, kerf psat ve svjch rlvodnicich siln6 proti tomu, co oznaCoval za Chomejniho
,pestu ke kodrarevoluci a
mor{lni regulaci", se objevil 24. biezna velice polemickf dl6nek zamdienf proti Foucaultovi. Byl nazvrin ,,O iem sni filosofovC?..a napsali
http ://ww.literrky.czl?p=archiv&tcxt=l
32?
Page 3
of 5
Tqt z rchiru LTN;
JANET AFARYOVA A KEVIN B. ANDERSON; tshmie ticlcd
pohrftmi
6/30/05 11:43 AM
jej feninistilti novin6ii Claudie a Jacques Broyelleovi. Vysmival se Foucaultovd
chvile islamistickCho hnuti: ,gdyZ se Michel Foucault pied
n6kolika mdsici vrdtil z irdnu, prohldsil, Ie byl ,ohrcmen pokurcm oreviit v politice spiriruelJdim;;;i,, jiz
rczeznal v politice isldmsk6
vlddy- Dnes tam nuti chodit i mtl6 divky v demdm, zaialen6 od hlavy at k pati; Zeny Ln byly pobod.any pr6vE
prcto, I; se nechdty
zahalovat; doch{zi k hromadnfm popravim za homosexualitu, bylo zatoieno
,ministerstvo jro doiled na soulad s piedpisy fonau;, zbadli a
cizoloh6 Zery jmu bitwdai. " V nardZce na jcho DohliZat a trcstrr Fsl tonicky o tom, tr;Iaro spidrualita donfii a trt,sA,:
'
Broyelleovi
zesmESiovali Foucaultovy pfodstavy o ,politickd spiritualiti"a ptali se, jestli md lEjakou souvisiost se
,spiritu.ilnim smyslem..hmmadnfch
poprav homosexudli, k niml rehdy dochdzelo v h{nu. Vyzvali takd Foucauha. aby ulna[ Ie jeho fvahy oir6nu
uyty ,,chibnd;. F;";;h;""
odpovEd, publikovmi o dva dny pozdiji, ve skutednosti na nic neodpovfdala- Neodpoviddrn, napul,
xvof
se
,protoze po cety
,svij
lsem
nikdynefdastnilpolemit Nemdmnijatvrimysluzacitrtlnnyni."Napsaldfle:,Jsem,vyzvrin,abyciuznalsvochyby..;Naznitnval,le
pr6vd Broyelleovi se dopnsrili ond snahy o ornezeni intelekluilnf svobody, za niZ ho volalik zodpovidnosti.
[*g]
Be4rotrldmovl symprue
Spor v t6 dob6 piiZivilo vydfui *mihy Claire BriCrovd a Pierra Blancheta iran: la R6volution au nom de }ieu dr6n: Revoluce ve jmdnu Boha),
vydand na konci biezna. Obsahovalo dlouhf rozhovor, v nEmZ oba autoii s Foucauhem diskutovaii o ird.uskfch udtlosbch. Rozlovor, kterj
byl, zd{ se, veden jeltd pied nrdstrpem Chomejniho k moci (k nEmul doSlo v rinorn toho roku), byl azvdr ,Jr6n: Ducb v bezduchdm svEti...
Nane&dsti pro Foucaultovu reputaci byla tato naal5end diskus€ o irdnskdm isl6msk6m hnu( dasto zmiiovdna v recenzich knihy, kterd
vychizely v podstaG oftamiili po bieznovd demonslraci Lcn a mezi rostoucim poltem zpriv o ukntnostem vili gayrim, Uah6luim a
Kurd[m. Kdha diky svd al<ruilno*i ziskala znalnou proslulc* ajaIt6 o misice pozdEji byla tou nejvystavoven6j-lf publikac( o ir6nsk6
nvoluci v paiflsldch knihkupectvich.
Folcaull za&l v rozhovoru svou ana$zu irdnu stflnostl na to, Ie ,Jrdmkri zdlelitost a zprisob, jalcfm je vykladdna, neryvolala stejnou
bezprcbldmovou sympatii jako napiikkd Portugalsko rebo Nikaragua". Stdloval si na ,aeklid" zdpadll levice, kdyZ se
,,konfrontqie s jevem,
lrterfje pro na$ politickou mentaiitu velice nezvyklf". A dodal, Ze v infuu nr{boZenstvi poskytlo aEco mlohem hlublfho nel ideoiogii:
,,Byl
to skutedn; slovnik, obhd, nekonelnd dmma ve kterdm dlovdk mohl patiit do historickdio dramatu lidu, herf dal do z6pasu proti si6mu
vlfdci celou svou existenci." Vzhledem k tomu, Ie 5i 'a byla souldsd in{nskd kultury po stale( a Ze se ird.nsk€ revoludni drama odehr6valo
prostledoictvlm tohoto ndbolenskdho diskursu, se Foucauh domnfval, Ie Ii'a, toto ,j{boZenstni boie a obdti,,, nosehraje roli
moderni
idmlogie, kerd by ,,naskovala rozpory". To, co Foucault pokl6dal za sjednocenf (rdnskf historicko-kultumf diskursivn( syst6m, sc zd6lo
piekonar ryto ,,rozpory", jee jet nimochodem piipou5til, ,ptidsaly ir{_nskou spoleCnosi...
co vic' kdyt jej Blmchet vmval pfod nekitickou euforii vidi udflostem v lrfuu, a to s odkazem na svou zku5eaost a zkusenost Bri6rov6 s
dinou bdhem kulturni revoluca, Fo;cault odmftl disled$ zvidavijlfho, kritidtijlfho stanoviska. Foucault yislovni nesouhlasil s Blanchetem
a trval najedinelnosri uclilmti v lr5.nu oproti dini: ,l.licmCnd kulturni revoluce byla piece prezentov{na jako boj
mezi urditfmi sloZkami
obyvatelstv4 mezi urditfmi sloZkami ve strsli nebo mezi obyvarelstvem a stranou atd. Na irdnu m€ zarazilo !o, Ze trm nedoch{zi k Zidl6mu
zdpasu mezi odli5nlmi slolkami. PrdvE to mu diva lakovou kr6su a z.4rovei takovou piitaflivos! Ie zde dollo pouze k jedn6 konfroilaci:
mezi celtm obyvatelstvem & st{t0i moci, kten{ mu ryhroZovala ztrandmi a policii. " Toto Foucrdtovo popirdnfjak6koli socidlni nebo
politickd diferenciae uvniti irdnskCho ,Jidu" prosti bere decb_
4
Nakonec ovlem v&5itrou Foucaolt po znatndm post*dvini Blancheta I Bridrovd piipoulti jeden jedini rozpor v frfnskd rcvoluci, ledy to, Z6 v
ni existoval xenofobnl nacionalismus a a.ntisemitismus. Talo jeho prohtd5eni miZeme ocitoyal celi, prolot; jsou dosti hdtkf. Nejprve
poznamenal: ,po5lo piinejmen$m k verhilnfm projevim zhoubndho anriscmitismu. Do5lo k demonssacfm xenofobie, a to nejen proti
ale_takd_proti zahranilnim dElnlkim [vletni mnoha Afghdncfi], keii do {rdnu piilli pracovar-" pak o *co pozaaiiaoa'al
t!"d.dl"i+hnutf
rlal jeho intenzitu souzvuk dvou rejstiikfl. Tlm jedn{m byla manifestovanf kolektivnl vrile, kterd byla velmi silnE politicky
,IrAnskdmu
vy'jddiena' a tim druhfm byla touha po radikflni zmEnE obytejn6ho livota. Ale enro dvojf zdroj intenzity mtile bfl zalolen jen na tr;dicich,
instiulcich, kterd s sebou nesou biimi Iovinismu, nacionalismu, vflufnosti, mi nu4 projednotlivce znalnou plitaZlivost-..
Zde, popnd v diskusi o lr,6au, Foucault piizn6v{, Ze n6boZelsk6 a nacionalistick6 mfty, shze n6Z islamistd mobilizovali masy, byly plnC
,,5ovinismu, nacionalismu, vfluinosti". Zdrovei tu byl ovlen fakL kterf mu zoemolioval laitidtEjSi pohled, tedy tq Ze se foucauit pifiS
zamiloval do schopnosti islamisli vyburcovat takovfmi tradicemi desftky milioni lid{ a Ie ignoroval hrozby s rlm spojen6. etniie arazf, Ie
v cel6m rozhovoru Foucault ani jedlou nehovofil o nebezpet'fch, jimZ delily ir6nsk6 Zeny, a to ani kdyl mu Bridrovi vyli6ila, ovlem s velkou
obhajobou islamisai, incident" b6hem ndjljl bylo fyzicg vyhrolovino proto, Ze se pokusila zapojit io skupiny muZi-rcvinriit pii
demotrstraci v rm 1978.
Nakonci biezna, kdrce po vydi{ni hal: h R6volution au nom de Dieu zdiraznila recenze v l,e Moude pn{v6 uvedenf rozhovor a oznacila
Foucaultovo stmovisko za ,pochybn6". O ndkolik dni pozd€ji se objerila dal3i kitika v Nouvel Obseryaleu z pen Jema l-amurum,
zkulendho novin6ie a livotopisce. hcouture tvrdil, le kniha ,poukazuje na drilelitd tdmata ovlem se znaCnjm zjednodufenim, her6 se
projevuje zejmdna v zdrErcIndm rozhovoflr dvou rutofli a Mcbela Foucaulr:". Nejproblemtiitijli na knize a na Foucs'ltovd podflu m nl,
dodal [,acoutlre, byl zprisob, jakfm byl jednetrannC zddrazilovin jednornj charakter hutJ". Ndco podobndho 16O ,jednomysinosti..islimu
bylo podle ndj takd pozorctdno, a jak sc pozdiji uMzalo chybnd, bihcm dinskC kultumi revoluce v Iedesirfch letech. Daldi rjiok na Fouc{uha
se brzy pottS objevil v LExpress, sdedovd.m tfdenftu s velkfm rdkladem, ve ktcr6m piedni novinii Bemard tlllmann napsal, le rozhoyor s
Fouaulrem ,,nebyl sttjni opatrnf"jako zbytek knihy v postoji v$ai moznJm hrczbr{m islamistickdho reZimu v ir{nu.
tsegl
Fouault nikdy pitmo neodpov&il
na niztrd f1oky, kter6 vidi nlmu smfiovaly v rcenzich na rozhovor v knize lran: la Rdvolution au Dom de
Deu. Na mzdll od lEkterfch pifudchodch- ftokt najeho texty, napffklad od ftoku Sortra a Beauvoirov6 na jeho fr;6d v6ci (1%5), se st6Zi nalel
nikdo, kdo by Mjil Foucauhovy texty o irdnu. Vfiimkou byla portstrukturalistickd feministka Catherine ildmentov{, kterd napmla v
Marin, le Foucault *jednodu5e ,pok6il poznat !o, co udklo nalim ittelekrudlnim olekdv6nlm" a Ie ,IddnC schdma z nali rraiicc, vdetnd
,lidskfch prdv'., nenile bft pifmo uplatn6no na tuto zemi, jejfZ revoluce vychdzf z jeji kultury". Foucault publikoval o fr6nu dalli dva 61fuky
v dubnu a v kv&nu 1979, jeden z nieh v te Monde, ve kterdm revoluci velmi jem6 kritizoval. Pak se o lrinu odmlEet.
l*
Vfznam genderu
lel kterd uplynula od rcku I 979, ilspirovaly odesy vyvolan6 irdaskou revolucf nemalou mirou celou iadu islamistickfch
wdti. RadiMlnt islamismus phvzal moc nebo vyvolal nicivc oblansk6 vdlky v mnoha zemich, od AII(rska po Egypt a od Sdddnu al
B6hem dvaceti pEti
hnutl ve
po Afgh6nistin, v poslednim pifpadi s podporou USA. T1'to re2imy a hnuti jsou zodpovidl€ za stovky tis{c mrtvych a mnohe potlaloveni
http ://www. lit€rarky. czl?p=archiv&text=
I
32?
Page 4
of 5
AKEVINB.ANDERSON:Islanisticlclpoku#cni
TstzarcbtuulTN: JANETAFARYOVA
6/30/05 1t:43
Ienskfch pr6v v muslimskdm sviti. Islamismus ziskal moc a vliv v dobi., kdy byla na vzestupu i srejnE rermgddn{ kiest'anskA,
hinduistichi a
-rlo5l
iidovskr{ ndbolensky fundmentalistick6 hnuti, pfiremI vlechna byla nepFdtelsM lenshlm pnivim,
z it. zili byly dramarichfm
hriznfm pff&ladcm nebezpeli
a
talcovdho ndboZenskdho famtismu.
z Forcaullovich texti o 66nu vwst vaji pro dnelek dvi ot{zky . Prvo z uch je, zAa t}.to rexty byly prcjevy dolxn6ho poblouzn6ni,
vypt'y'vajfciho piedevlfm z jeho ignorace in{nskfch dijin a kultrry. To ve svjch kritilo{ch Foucaulta naznallval Maxime
Rodinson. Myslfme
si, Ze to tak neni. Zminili jsme e, Ze Beauvoirov{ a dalii francouzski feminis&y zaujaly zcela odlilnd stalovisko, tatov6, kter6
z dnelniho
pohledu lepe obstoji, adkoli nemdly Xdnou spccifickou znalog. ir{nu. Domnfv6me se, ,e Foucaultory texty o ir6ur odhalujf,
i kdyl ve
zveliten6 podobE, nikteri problCmy s jcho celkovjm pohledern, zejmCna s jeho jednostrannou kritikou moderniq. V tomto smysiu jsou
Foucaultovy texty o irinu vfnamnfm piis$vkem k nalemu porciumEni iomuio velkdmu soci6lnimu filosofovi.
Druhd otdzka se dnes ttki6 cel€ho t6maru niboZensk6ho fundamentalismu, kter'! je vfznamijli neZ kdy jindy vzhledem k debatdm o hizi
modernity po 11. ?Ail200L. Nenfjen probldmem Michela Foucault4 Ie nebyla tevice celosv6tovE rchopna pfijit s adekv6tnl odpovEdf na
ndbolenskf fundamentalismus Je to i n65 protldm dnes A neni to jednoduchf rltol, stejnd jako v minultct d;sedlet'ch nebylojeclnoduchd
piijft s levicorlm pohledem nezJvisfm na stalinismu a maoismu. Jak pozddji napsal Ma,rime Rodinson s jisrou mfrou galikcho
humanismu: ,,Ti, kdo stejnE. jako autor tichto iddek odmitali tak dlouho v6iit zpnivfm o zlodineh sp6chanfch ve jmdnu rriumfujiciho
socialismu v bfvald cankd i3i, ve stra5nl lidsk{ drmat4 v ndZ vyristila sovEtslc{ revoluce, by projevili jen velmi mdlo slusnosti, kdyby se
zaddi rozdilovat nad nedostattem viry muslimsklch mas kvfili upozorndnlm na skvmy na zdiiv6m slunci jejich nad6je." Michel Foucault
neni zavrlenihodnf, protoZe nechtil vyvolat bcznaddj v muslimskfch slumech a na str6dajicfin venkovd, protoZe nechtdl, aby ztratili nadiji,
nebo prctoZe nchtil, aty ztntili nadiji v elosvdtorf vjznam svfch nadiji. A1e, jak jsme vidEli vfse, je ukd tbba, aby naddji usmdrioval
duch kitilnosti, kteri by si v €ie ndbolenskdho fundamentali$mu mil piedev3im uvidomovat vjznam genderu.
JAnel Afarlovd a Kevfu B. Andersonjson
spoknuniipiiprowail
lorilty Forcantt, Gender, dld, the lrunian Revoliltion: The Sedrctions of
lenslai sfrrdb na Proitw lJniversitl a je etorkou kttihy The lranioa Confinttinnal Rnohrion,
1906'11: Gtusrmts Denncrrcy, Suial Dwracy and tfu Origias of Fntiaism (1996). Kevin Andenon vyuduje politologii a sociologii
lsntiZ Lie Mtoremknihy l*nin, Hegel, MdWeslzm MafiLffi: A Critical Samly (1ggi) a spolmvtarem sboniht Rosa baemhrg Reader
(20a4).
lslanirn Jmet Afaryod vyuiaje hisnrii
a
Z origindlu weiejnin6ho v Easopise New Politics (www.wpwj.efui/aewpot)
pielolit oNDrtEr
SLACALEK.
zpEt
htF
://m.
literarky. czl?p=archiv&toxt=
1
32?
Prge 5 of 5