OSA6 - Časopis OSA

I
Úvod
(Martin Jarolímek)
Milí čtenáři, trochu opožděně, ale přece vychází 6.číslo, poslední společné v 1. pololetí.
Pro zkvalitnění budeme časopis tvořit individuálně, avšak budeme spolupracovat. Pro vás
se nic nezmění. Právě probíhají 20. Zimní Olympijské hry a v tomto čísle se dočtete
o minulosti her a o některých sportech, které na ZOH můžeme vidět. Držme palce našim
reprezentantům, ať nějaké cenné kovy přivezou. Zase nás čekají písemky, učení a
zkoušení, ale snad si Osu v klidu přečtete.
redaktoři
Zábava ve vyučování
(Martin Jarolímek)
Profesorka: Radši cucejte než mluvte.
Profesorka: Kde máš zub?
V hodině dějepisu: … kterejch napsal asi
padesát a žádná se nedochovala...
Profesor: A sousedi si otevřou učebnici v místech kde píšem...
Profesorka: ...i jeden ze smyslů... čuch
o křtu: Minerálkou by šlo křtít, polévkou tady z jídelny taky
V hodině dějepisu: ...a probodl jí pilníkem...
Zeptali jsme se profesorů
(Martin Jarolímek)
Jezdíte na hory lyžovat?
Ano
No, jezdim
Ne, nelyžuju, bojim se
A kam?
To je různý, počínaje Brdama až do Alp na běžky kolem Prahy
Do Špindlu, jinak jsem byla na Šumavě,
v Jizerských horách v Bedřichově
II
(Martin Jarolímek)
Biatlon
Historie
Počátky biatlonu sahají do středověku. Již před 5 000 lety se v horských oblastech
řeckých, římských a čínských provincií lovilo za pomocí lyží a zbraně. Později se biatlon
využíval především na vojenské účely. Důkazem toho je závod v Norsku roku 1776 mezi
tamějšími strážci hranice se Švédskem. Tradice tohoto závodu se udržela až do roku
1818. První závod „běhu vojenských hlídek“ (nebo-li Biatlonu) mimo Norsko byl
uskutečněn roku 1902 v Německu. Běh vojenských hlídek byl zařazen na Olympijské hry
jako ukázková disciplína. Roku 1955 byla sepsána pravidla, v nichž se také poprvé
objevuje pojem Biatlon, o který se v roce 1956 postarala Mezinárodní unie moderního
pětiboje (UIPM), ze kterého se stává Mezinárodní unie moderního pětiboje a biatlonu
(UIPMB). Tím se otevřely dveře prvnímu Mistrovství světa roku 1958 v Saalfeldenu.
Na start se postavilo pouze 25 sportovců ze 7 zemí. Na trati dlouhé 20km se střílelo na
papírové terče ze čtyř různých vzdáleností – 250m, 200m a 150m v leže a 100m ve stoje.
Za každou netrefenou ránu se připočítávala 1 a 2 minuty. Borci, kterému se nepovedlo
strefit ani jeden terč, mohl dostat penalizaci 40 minut. I přes malou zúčastněnost na MS se
Biatlon stával stále více oblíbeným. Biatlon stále rozvíjel a z programu Olympijských her již
nevypadl. V roce 1992 byl na program OH zařazen i závod žen. Bruslařský styl lyžování
přinesl do závodů rychlost, čímž se stal Biatlon nejpopulárnější televizní sport v Evropě.
Disciplíny
Vytrvalostní závod (Závod jednotlivců)
•
•
•
•
Je to závod s největší tradicí
Muži jedou 20km, ženy 15 km, přičemž startují v 30s intervalech
Jede se 5 okruhů, přičemž se střílí L, S, L, S (L=ležák, S=stoják)
Za netrefenou ránu je přirážka 1 min, která se přičte k výslednému běžeckému času
Sprint
•
•
•
Muži jedou 10km, ženy 7,5, přičemž opět startují v intervalech
Jedou se 3 okruhy, přičemž se střílí pouze jednou L a jednou S
Za netrefenou ránu je trestné kolo (150 m)
Stíhací závod
•
•
•
•
Na MS od 1997, OH od 2005 pro muže i ženy
Muži jedou 12,5 km, ženy 10 km, přičemž startují v pořadí daném výsledkovou
listinou sprintu s takovou ztrátou na prvního, jakou dojeli v onom sprintu
V pěti okruzích se střílí L, L, S, S
Za netrefenou ránu je trestné kolo (150 m)
III
Závod s hromadným startem
•
•
•
Muži jedou 15 km, ženy 12,5 km; startují hromadně
V pěti okruzích střílí L, L, S, S
Za netrefenou ránu je trestné kolo (150 m)
Štafeta
•
•
•
•
Každou zemi reprezentuje jedna čtyřčlenná štafeta
Všichni běží 7,5 km (muži), respektive 6km (ženy)
3 okruhy, při nichž střílí L, S
Pokud závodník netrefí všech pět terčů, má k disposici 3 náhradní náboje, které
musí po jednom dobít. Až pokud netrefí ani po dobití, jede tolik trestných kol
(150 m), kolik netrefil terčů
Krasobruslení
Krasobruslení je druh zimního sportu, ve kterém se klade důraz na umělecké ztvárnění
piruet, skoků a kroků. Krasobruslení je také jednou z oficiální disciplín Zimních
olympijských her. Kolébkou krasobruslení je Velká Británie, první krasobruslařský závod se
tu konal v roce 1814. Odtud se krasobruslení šířilo do celé Evropy a Ameriky. V USA
přidali ke krasobruslení ještě hudbu a taneční a baletní prvky. V počátcích však bylo pouze
bruslení, které se rozdělilo na krasobruslení a rychlobruslení.
Historie
První zmínky o bruslení pocházejí z Dánska z roku 1134, nejstarší anglická zmínka je
datována do roku1174. Archeologické nálezy (brusle vyrobené z kostí) datují vznik
bruslení až do doby bronzové a kamenné. Začátky krasobruslení lze nalézt v Nizozemí
v 13. a 14. století.
Brusle
Bruslilo se na dřevěných bruslích opatřených
na spodní straně železným plátkem, které se
připevňovaly na boty řemínky – k rozjetí však
bylo nutné použít hole. Změnu přinesla až
náhoda, kdy nizozemský truhlářský učeň
změnil při zasazování želízek vodorovnou
polohu za svislou. Bez holí se stal pohyb
volnější, rychlejší a ovladatelnější. Rozvoj „skutečného“ krasobruslení začal teprve
v 18. stol., když nože dostaly lehce zahnutý tvar, což umožnilo provádět otáčky a
komplikovanější prvky. Současné brusle se skládají z bot a nožů, které jsou 3 až 4
milimetry široké. Špička je ozubená, používá se při odpíchnutých skocích a jako otáčivý
bod při piruetách.
Kluziště
Prvními kluzišti byly samozřejmě zamrzlé rybníky a řeky. První umělé kluziště bylo
postaveno už v roce 1876 v Londýně. Ledové stadióny nalezneme dokonce i v Africe,
např. na Pobřeží slonoviny. Absolutně největší zastřešený zimní stadion byl postaven
v roce 1960 v Tokiu. Ledová plocha zabírá úctyhodných 4000 m2. Japoncům patří i další
prvenství – největší otevřené kluziště, postavené v roce 1976 s plochou 15 400 m2.
IV
Pravidla
První mezinárodní krasobruslařské soutěže se konaly roku 1882 ve Vídni, podle
soutěžního řádu zvaného Regulativ. Tento Regulativ později převzala také Mezinárodní
bruslařská unie (ISU). Tím vznikly pravidla, které v pozměněné podobě fungují dodnes.
Disciplíny
•
•
•
•
Jednotlivci
Sportovní páry
Tance na ledě
Synchronizované bruslení
Zdroj informací: www.wikipedie.cz
Zimní Olympijské hry
(Marek Novák)
Dějištěm nynějších ZOH je Torino. Město v severní Itálii na horním toku Pádu, druhé
nejprůmyslovější město Itálie.
Znakem OH jsou propletené kruhy. Značí spojení lidí z různých kontinentů. Poprvé zavlála
roku 1914 při VI. olympijském kongresu.
Tady je vysvětleno, co který kruh symbolizuje:
1.
2.
3.
4.
5.
modrý
černý
červený
žlutý
zelený
EVROPA
AFRIKA
AMERIKA
ASIE
AUSTRÁLIE A
OCEÁNIE
Informace o průběhu ZOH Torino naleznete na
www.zoh.cz
www.ct4sport.cz
V
Česká televize se rozhodla právě při této příležitosti zprovoznit nový digitální
kanál ČT4 sport.
Historický původ
(v období od 776 př. n. l. do 393 n. l.)
Olympijské hry byly původně soutěže v Řecku pořádané k oslavě boha Dia. Opakovaly se
každé čtyři roky a byly spojeny s náboženskými obřady. Nejprve se soutěžilo jen v běhu,
poté se však přidaly i další sporty jako pětiboj, zápas nebo závod na koních. Jméno
dostaly podle místa konání – města Olympie na severozápadě Peloponésu. Olympský
Diův , Héřin chrám, Metróon jsou zapsány v seznamu světového kulturního dědictví
UNESCO.
Novodobé olympijské hry začaly roku 1896 v Athénách a byly opakovány každé čtyři roky
(kromě 1916, 1940, 1944) v různých částech světa. Až do nedávna se konaly letní
Olympijské hry ve stejný rok jako ZOH. K oddělení OH a ZOH došlo až po roce 1992 kdy
se začaly střídat po dvouletých intervalech.
LETNÍ OLYMPIJSKÉ HRY
Rok
1896
1900
1904
1908
1912
1920
1924
1928
1932
1936
1948
1952
1956
1960
1964
1968
1972
1976
1980
1984
1988
1992
1996
2000
2004
ZIMNÍ OLYMPIJSKÉ HRY
rok
1924
1928
1932
místo
Athény
Paříž
Saint Louis
Londýn
Stockholm
Antverpy
Paříž
Amsterdam
Los Angeles
Berlín
Londýn
Helsinki
22.11.-8.12. Melbourne 10.6.17.6. Stockholm
Řím
Tokio
Mexiko
Mnichov
Montreal
Moskva
Los Angeles
Sŏul
Barcelona
Atlanta
Sydney
Athény
1936
1948
1952
1956
1960
1964
1968
1972
1976
1980
1984
1988
1992
1994
1998
2002
2006
VI
místo
Chamonix (Francie)
Sv. Mořic (Švýcarsko)
Lake Placid (USA)
Garmish Partenkirchen
(SRN)
Sv. Mořic (Švýcarsko)
Oslo (Norsko)
Cortina d'Ampezzo (Itálie)
Squaw Valley (USA)
Innsbruck (Rakousko)
Grenoble (Francie)
Sapporo (Japonsko)
Innsbruck (Rakousko)
Lake Placid (USA)
Sarajevo (Jugoslávie)
Calgary (Kanada)
Albertville (Francie)
Lillehammer (Norsko)
Nagano (Japonsko)
Salt Lake City (USA)
Torino
OZNÁMENÍ REDAKCE OBČASNÍKU
Vážení čtenáři,
od 22.2.2006 dochází k rozdělení Občasníku
na dva spolupracující časopisy vedené
Markem Novákem a Martinem Jarolímkem.
Doufáme, že nám i nadále
zachováte svou přízeň.
Marek Novák a Martin Jarolímek
Vyrobila redakce Osy. Na vytvoření 6. čísla se podíleli:
Marek Novák, Martin Jarolímek. OMLOUVÁME SE ZA PŘÍPADNÉ PRAVOPISNÉ CHYBY.
Vaše připomínky, náměty, články odevzdávejte Markovi Novákovi nebo Martinovi
Jarolímkovi ve III.A (106). Rádi uvítáme další dopisovatele.
6. číslo / 2. ročník____________ 7 stran _______________uzávěrka 12. 2. 2006___
___7(6*)Kč *pro předplatitele
VII