fórum o mědi - Copper Concept

Transkript

fórum o mědi - Copper Concept
FÓRU M O M Ě DI
Časopis pro měď a stavebnictví | č. 20 2005
Henning Larsen – od malého k velkému a
velké v malém .... strana 4
IKHTYS – symbol pro společenství chrámů
.... strana 16
European Architectural Awards .... strana 12
Polární architektura v mědi .... strana 20
Fórum o mědi | č. 20 2005
Kreativita a měď
Kreativita v architektuře, s mědí jako jedním z hlavních aktérů, viděná
navíc v mezinárodní perspektivě. To jsou témata tohoto čísla Fóra
o mědi. Jsem rád, že právě měď je jedním z materiálů, který stimuluje
kreativitu architektů. A je samozřejmě také příjemné a zajímavé, že tu
můžeme tato témata osvětlit z různých pohledů.
Jednou z novějších iniciativ je cena Copper in Architecture Awards,
která už není pouze britskou záležitostí, ale účastní se jí se svými
inspirujícími příspěvky všechny evropské země. To přineslo projektům
větší variace a šíři. Podle mého názoru je vítězný projekt i ostatní
odměněné návrhy výrazem velké a kvetoucí kreativity!
Interview s velkým dánským architektem Henningem Larsenem ukazuje, že kreativita nemá nic
společného s věkem. Larsen srší nápady, a to teď oslavil kulaté osmdesátiny. Obdivuhodné. Jinak
je v této souvislosti zajímavé, že – jako tolik velkých jmen v architektuře – chová Henning Larsen
zvláštní zálibu k mědi.
Velmi mě potěšilo, že taková celebrita jako Henning Larsen s interview pro nás souhlasil.
A většinou se od architektů dovídám, že jsou vděčni za ukázky svých projektů v našem listu.
Možná, že to je jeden z důvodů, proč vycházíme v dánštině, norštině, švédštině, finštině, polštině,
češtině a ruštině.
Jestli máte projekty, na něž byste chtěli upozornit, spojte se se mnou nebo s jiným členem naší
redakce. Budeme rádi, když se dáte slyšet!
Srdečně zdraví
Lennart Engström, šéfredaktor.
Fórum o mědi 20. vydání, červen 2005
Fórum o mědi vychází dvakrát ročně v 15 500
exemplářích.Vydává je Informační oddělení OKC
ve spolupráci s International Copper Association
Ltd. (ICA). Časopis je zasílán mj. poštou architektům
a skupinám odborníků ve stavebnictví v Dánsku,
Norsku, Finsku, Švédsku, Rusku, Polsku a v České
republice.
Redakce:
Lennart Engström +46 21-198254,
Adresa: Kobber Forum, OKC Informationsafdeling,
Metallverksgatan 5,
721 09 Västerås, Švédsko, fax: +46 21-198704,
[email protected]
Odpovědný vydavatel:
Lennart Engström, OKC Informationsafdeling.
Grafická úprava a technická výroba:
www.danske-ideselskab.dk, tlf.: +45 3956 5056
2
Spolupracovníci redakce:
Mogens Præstegaard
Dánsko
Dennis Wraamann
Dánsko
Jan Erik Holler
Norsko
Håkan Svedman
Švédsko
Mervi Tähtinen
Finsko
Natalia Zhigalina
Rusko
Vadim Ionov
Rusko
Wojciech Sawicki
Polsko
Kazimierz Zakrzewski Polsko
Robert Pinter
Česká republika
Jiří Kratochvíle
Česká republika
tel.: +45 4323 7700
tel.: +45 3956 5056
tel.: +47 6755 4620
tel.: +46 21-198250
tel.: +35 8 2626 6612
tel.: + 7 8123202050
tel: + 7 0957872792
tel: +48 (22) 8258252
tel.: +48 717812504
tel: +36
12664810
tel.: +42 0261122542
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
Fórum o mědi | č. 20 2005
Parkovací dům na
Södra vägen 70
Parkovací garáže na ulici Södra Vägen v Göteborgu stojí vedle řady známých budov jako Universeum a Muzeum Světové kultury, hned vedle
jižního vchodu do zábavního parku Liseberg. Nejbližším sousedem jim je
funkcionalistická obytná budova.
Na pozemku dřív stával starší činžák,
který vyhořel a byl zbourán, a v terénu
tu po něm zbyla otevřená rána. Pro
suterén parkovacího domu pak ještě
vystříleli podloží ve skále. Systém
traverz je nakloněn, protože se do
budovy jede vzhůru spirálou. Vozovka
uvnitř je dvousměrná a celé garáže jsou
vysoké čtyři a půl podlaží, kde najde
místo asi 300 aut.
Stavba je z betonu; pilíře, stěny a panely
zábradlí jsou prefabrikovány, kdežto
traverzy se odlévaly na místě.
Pro otevřené mřížovité průčelí jsme
hledali materiál. A dost brzy jsme dospěli k mědi.
Měď v těchto souvislostech velmi dobře
ladí, protože v budoucnu bude hnědozelená a bude se velmi harmonicky
doplňovat s přírodní zelení Lisebergu.
Kromě toho už tradičně má mnoho
budov v Lisebergu patinově zelené
střechy. Snad je to pozůstatek ze
světové výstavy v Göteborgu v roce
1923.
Fasáda je vybudována z propletených
pásů mědi vytvářejících otevřenou
průhlednou stěnu. Má budit dojem
tkaného textilu, kde charakter měděného materiálu nabývá na významu jak
zvenčí tak zevnitř.
Pásy jsou z jednomilimetrového plechu o
šířce 125 mm. Jsou připevněny ke kostře
z hrubých trubek z nerez oceli.
V každém překřížení je zasazen měděný
dilatační šroub a distanční podložka jako
mezikus, aby tak fasáda získala hloubku.
Otevřená plocha sítě činí asi 44%.
Fritz Olausson, Lund & Valentin arkitekter
naplněných žulovým kamenivem
podobným místní skále. Kolem domu byl
položen světlý vápenec, aby dům dával
vizuální dojem stabilního spojení
s terénem, a také proto, že vápenec
bude zachycovat ionty mědi z dešťové
vody.
My, kdo jsme pracovali na projektu
v kanceláři Lund & Valentin, jsme:
architekti Fritz Olausson, Bo Karlberg
a Görel Abrahamsson a dál stavební
inženýři Rolf Johannesson a Hans
Solborg.
Majitel stavby:
Göteborg Stads Parkerings AB
Architekti: Lund & Valentin Arkitekter
Konstruktér: Spännbalkskonsult
Elektrikářské práce: Probeko AB
Zemina a terén: Viproj AB
Instalace: Bengt Dahlgren AB
Stavitel: Skanska Sverige AB
Stavba měděného průčelí:
Hisingstads Bleck och Plåtslageri AB
Nejnižší patro bylo vybudováno
z gabionů, drátěných konstrukcí
3
Fórum o mědi | č. 20 2005
Henning Larsen – od malého
Henning Larsen, 80 – světově proslulý dánský architekt, jehož myšlenky se
pohybují od malého k velkému a zabývají se velkým v malém. Od podrobností k celku. Je mistrem, který navrhne v náčrtu všechno, od klik, židlí,
vnitřního zařízení, staveb po územní plány, naposled to byl generální plán
pro město Dalian v severní Číně.
Svobodný umělec, malíř nebo sochař,
nemusí brát ohled na nic jiného než na
materiál, s nímž pracuje. Architekt je
umělec užitého umění, jehož těžkým
úkolem je počítat se všemi lidskými funkcemi, s materiálem, technikou, sociálními
vztahy atd.
Henning Larsen je snílek, kreativní
vizionář myslící prakticky a zná umění
zhmotňování nápadů. Henning Larsen je
architekt, jemuž se dostalo možností
realizace těch nejprestižnějších projektů.
Někdy přišly i neúspěchy. Ale jak myslí,
když tvoří?
Jedu za ním na návštěvu do Kodaně,
dánsky København. Nacházím
Vesterbrogade 76.
Tady je Henning Larsens Tegnestue.
Kancelář má dvě nejvyšší patra v osmipatrovém domě. U přijímacího pultu
oznamují můj příchod. Architekt sedí na
jasně vymezeném místě v nejzazších
končinách projekční kanceláře.
4
Cestou k ”Henningovu koutu ”
v rozlehlé kancelářské krajině mi vychází
vstříc a vítá mě s širokým úsměvem.
Viděli jsme se naposled ve Stockholmu
před 45 lety.
– Už jsme se dlouho neviděli, říkáme
oba najednou. Díváme se na sebe, roky
nás oba poznamenaly.
Moc se toho událo od doby, kdy v roce
1961 vyhrál první cenu v severoevropské
soutěži o novou univerzitu ve
Stockholmu. Sedáme si, vytahuji
fotografii, kterou jsem tenkrát v souvislosti s architektonickou soutěží pořídil.
Dlouho se dívá na fotku a směje se.
Pamatuješ si na to ? – Pamatuju, jako by
to bylo včera – od radosti a oslavy první
ceny až po zklamání. Na to nikdy
nezapomenu.
Zakázka sebraná před nosem
Henning Larsen dostal první cenu za
svou speciální architekturu se zcela
svěžím přístupem k univerzitnímu
Text a foto:
Alf Folmer Arkitekt SAR/MSA
E-mail: [email protected]
prostředí v lidském měřítku. Univerzita
pro 10 000 studentů. Všechny budovy
stály pod velkou vznášející se betonovou
deskou tvarovanou podle krajiny, pod
deskou parkoviště pro 3000 automobilů.
Mladý Henning nebyl tehdy nijak známý
architekt.
Co jsi si říkal, když jsi dostal tak
prestižní cenu? – Byl jsem v Dánsku,
myslel jsem, že to snad nemůže být
pravda.
A pak mě pozvali do Stockholmu, abych
přijal cenu. Pak přišla studená sprcha
a zklamání.
Politické kruhy byly toho názoru, že
švédskou univerzitu má navrhnout
švédský architekt. Prostě mi zakázku
sebrali před nosem. Dostal ji místo mě
s druhou cenou známý švédský architekt
David Heldén, který navrhl mrakodrapy
v nové Stockholm City.
Zklamání bylo velké a velký byl i rozruch
v švédském a dánském tisku a v celém
společenství architektů.
Fórum o mědi | č. 20 2005
Slavná klika od HL – Poklop kanálu z litiny s motivem dvou kapek – Měděná lampa navržená pro Operu – Ocelová kavárenská židle – Opera v Kodani – Generální plán pro Dalian v Číně
k velkému a velké v malém
Co si po tom všem myslíš o Švédech ? –
Bylo to podlé, byl jsem naštvaný, říká
Henning a tváří se ponuře. Politici byli
úplně slepí k dobré architektuře.
Švédský architekt byl důležitější než
architektura. Ale dnes už to tak stupidní
není.
Druhá cena Davida Heldéna byl nenápaditý návrh šesti hranolových domů se
stejnou panelovou technikou jako
mrakodrapy v City, průčelí světle zelená,
studená a sterilní. Dnes tu stojí jako
ostuda města.
Ale univerzitní návrh Henninga Larsena
a jeho nápad si získal mezinárodní
pozornost. Byl to velký Henningův
průlom a start jeho mezinárodní kariéry.
O deset let později byl univerzitní návrh
Henninga Larsena realizován
v Trondheimu. To už byl Henning Larsen
etablovaným a známým architektem
s velkou kanceláří v Kodani.
Amputovaná Věž
V roce 1989 zvítězil Henning Larsen
v soutěži o věž Söders Torn ve
Stockholmu. Návrh byla 40 podlaží
vysoká budova pro kanceláře. A politici
se zase začali plést do architektury.
Zastávali názor, že ”kampanila” čtvrti
Söder je soupeřem slavné stockholmské
radnice navržené švédským národoveckým architektem Ragnarem Östbergem.
Začalo se bojovat o výšku a o architekturu. Stavbu revidovali a několikrát
seškrtali její rozpočet. Přišli noví
stavitelé a diskuse o stavebních metodách. Strohá architektura věže podle
Henninga Larsena byla zkrácena na 23
podlaží a změněna na obytný dům. Bylo
to jako odčerpávání krve z dobré
architektury.
A nová protivenství ve Švédsku. Jak se na
to díváš? – Všichni se do architektury
míchají. Mrzí mě, že trh ve Švédsku se
řídí staviteli a politiky. Konflikty vznikaly
už od začátku. Nejhorší byla stavební
firma JM BYGG, která začala měnit
detaily a materiál bez ptaní. Já jsem
pracoval na tom, aby materiál a detailní
prvky byly nedílnou součástí architektury. Byl jsem rozhořčen na nejvyšší míru.
Teď stojí Söders Torn jako polovičatá
architektura. Nechci s ní spojovat své
jméno. Jsem velmi zklamán, ale ne
zatrpklý, říká Henning.
Architektura Mědi
Byrokracie je ve Švédsku tak mocná, že
když například architekt zvolí pro střešní
krytinu měď, zažívá ze strany úřadů
velký odpor. Domnívají se, že měď škodí
životnímu prostředí. Přes důkazy, že
ionty mědi z dešťové vody se váží do
země na povrchu a nikdy se do spodních
vod nedostanou. Měď je přirozeným
přírodním prvkem, je dokonce životu
potřebným minerálem lidského těla.
Narazil jsi na problémy s použitím mědi
v jiných zemích? – Nikdy jsem neměl
problémy. Chceme-li stavět v Dánsku
z mědi, tak nikdo neoponuje, všichni
mají měď rádi, říká Henning. Vytahuje
obrázky s architekturou mědi. – Tohle je
Mekroprint, dvě továrny v dánském
Stövringu na severu Jutska. Je to
mezinárodní projekt, pro který jsem
zvolil plné pokrytí mědí a velké skleněné
průčelí. Měděná architektura
Mekroprintu se teď ve Stövringu vyjímá
zdaleka. Teple hnědá měď a atraktivní
architektura mědi byla odměněna
cenou.
– Ale má nejlepší architektura v mědi je
asi nová hlavní kancelář Unibanky
v centru Kodaně.
Dostal jsem tu krásnou souhru mezi
měděnou architekturou a starým
prostředím. Také tento projekt byl
odměněn za svou přesvědčivou architek-
5
Fórum o mědi | č. 20 2005
Mědí pokrytá kancelář Unibanky se dobře začleňuje do historického prostředí Kodaně.
Henning Larsen v r. 1961. Právě obdržel první cenu v
severoevropské soutěži o Stockholmskou univerzitu.
Radost byla velká – avšak krátkodobá.
turu, která ohleduplně zapadá do
historické čtvrti svého okolí. Je známá
tím, jak obohacuje celý městský vzhled
podél kodaňské přístavní strany.
– Měď je klasický a nadčasový materiál.
Nové projekty jsou v chodu a nikdo nás
v používání mědi nezastaví, říká Henning
rozhodně.
Dům hudby v Uppsale
Vydáváme se na obchůzku po velké
kanceláři. Vcházíme do oddělení modelů,
kde čtyři pracovníci vyrábějí modely
probíhajících projektů ve velkém
měřítku. Jsou tu modely vysoko i nízko.
Jaký užitek máš z modelů? – Nákres je
dvojrozměrný. Studium modelu je jediný
způsob, jak procítit projekt v prostoru.
Pak máme taky velký prospěch
z počítače, který vytváří vizuální modely
6
Model návrhu hlavní kanceláře Unibanky v Kodani. Půl bloku domů v mědi
v perspektivě. Sedáme si pak do
konferenční místnosti. Jedna ze stěn
slouží jako jedna veliká černá tabule plná
křídou nakreslených skic. Vizualizované
nápady z jedné schůze.
Henning Larsen maže z tabule několik
kreseb. Rychle na tabuli kreslí novou
skicu. Vidím, že přestavuje siluetu
Uppsaly. Ta tvoje kresba je přece
Uppsala, co se děje tam? – Ano, máš
pravdu, je to Uppsala. Konečně jsme se
v Uppsale pohnuli z místa. Taky
s protivenstvími. Já, tedy kancelář, jsme
dostali první cenu za návrh Koncertního
a kongresového domu. Je to obrovský
projekt. Chtěl jsem vytvořit uprostřed
staré Uppsaly krystal. Návrh je budova
se zrcadlovou fasádou, která budovu na
pozadí města odlehčuje a prosvětluje.
Zevnitř je velkolepá vyhlídka na zámek,
katedrálu a knihovnu. Tu jsem právě
nakreslil na tabuli.
Ale když byl projekt návrhu do soutěže
zveřejněn, přišly protesty, od politiků
a z řad veřejnosti. V novinách Upsala
Nya Tidning jste se mohli dočíst:
„Nejdřív jsem si myslel, že to je obrázek
ledového domu na severu Švédska
v Norrlandu. Hrůza! Třicet metrů
vysoký skleněný kolos – to nemá porota
žádný cit pro Uppsalu?“ Lidi byli
pobouřeni a protestovali. Mnozí nabyli
přesvědčení, že návrh byl vůči starému
krásnému prostředí Uppsaly necitlivým.
Zastánci zas bojovali pro prosazení
návrhu.
S některými změnami se ke stavbě
přikročilo, konal se slavnostní první
výkop. Stavba je v chodu a má být
hotova v roce 2007.
Fórum o mědi | č. 20 2005
Henning Larsen v r. 2005 ve své kanceláři v Kodani. Teď jako světově proslulý architekt. Chtěl by všechny,
co se pletou do architektury, pěkně svázat a strčit je zpátky, kam patří.
Opera jako pomník jedné rodině
Během našeho rozhovoru se Henning
Larsen rozproudil. Přešel na vyprávění
o poslední události, jež hrozila přerůst
v katastrofu, totiž o kodaňské největší
opeře v Severní Evropě,
Københavnsoperan, nesmírně velké
opeře o nákladu téměř 12 miliard Kč.
Veřejně se udává, že opera je štědrým
darem rejdaře Møllera městu Kodaň.
Avšak skutečným Møllerovým důvodem
bylo, že opera se měla stát pomníkem
dárce, rejdaře, nejzvláštnějšího kapitalisty v Dánsku, jenž je grand old man ve
skupině Mærsk Mckinney- Møller
– a pomníkem celé jeho rodině, zejména
jeho rodičům. Møller koupil za větší
počet miliónů zrušené vojenské území
na ostrově Holmen. Tam se měla opera
nacházet. Rejdař se rozhodl, že opera
bude na úrovni královského zámku
Amalienborg, který je na druhé straně
vody. Zámek na jedné straně a pomník
k jeho poctě na straně druhé. A rejdař
rozhodl, že architektem musí být ten
nejpřednější v celém Dánsku. Tím se stal
Henning Larsen.
To je fantastický projekt. To musí být
jedna z nejlepších věcí, které jsi vytvořil?
– Tak to vůbec ne!
Hned od začátku se rejdař začal vkládat
do architektury. Do všeho, od volby
materiálu po tvar fasády. Chtěl jsem
například, aby nejdůležitější průčelí bylo
celé ze skla, s volným výhledem na
přístav a město. Podle mého záměru
a vize se měla velká střecha jakoby
vznášet nad velkou bublinou ze skla.
Fantastický přínos do architektury. Pak
přijde majitel stavby pan Møller a řekne,
že se mu skleněná fasáda nelíbí. Prý by
se lidi uvnitř necítili dobře, kdyby na ně
civěli lidi zvenčí. Møller žádal masivní
fasádu. Kvůli kompromisu se tam
umístily široké ocelové pásy, které
zastiňují a překrývají velké části panoramatického výhledu.
Henningu Larsenovi bylo vzdát se jedné
z nejdůležitějších věcí v architektuře
opery.
Zklamání bylo velké. Henning Larsen by
byl nejraději celý projekt opustil. Byla
z toho málem katastrofa v architektuře.
Vzpomínám tu na jiného dánského
architekta, Jørna Utzona, tvůrce opery
v Sydney. Tam taky došlo k sporu, když se
majitelé začali míchat do návrhářství, a
skončilo to katastrofou, když Utzon náhle
v polovině nedokončenou stavbu opustil.
Opera sice stojí, ale to je dlouhé povídání.
7
Fórum o mědi | č. 20 2005
Mekoprint, Støvring, Dánsko
Söders Torn, pohled z parku. Vítězný návrh věžáku Söders Torn ve Stockholmu, 40 podlaží, výška
140 metrů. ( Torso v Malmö má 190 metrů a 54 podlaží) Söders Torn byla zkrácena o 23
podlaží
Skica půdorysu návrhu Stockholmské
univerzity
Ale projekt opery jsi neopustil? –
Kontrakt s Møllerem mě držel svázaného na rukou i nohou, nemohl jsem z něj
vyklouznout. V kontraktu stálo, že
rozhoduje majitel stavby. Byl jsem
v pasti. Møller mi hrozil soudem. To by
mě zruinovalo a přes sto mých zaměstnanců by bylo nezaměstnaných. Møller je
rejdař. Ví toho hodně o lodích a
o penězích, ale nemá ani ponětí
o architektuře, říká trpce Henning
Larsen.
Teď je kompromisní budova postavena
a otevřena. Deník Berlingske Tidende se
operou chlubí, nejvíc tím, co je vidět
zvenčí. Deník Politiken nadšený nebyl.
„Opera je hrbatý výtvor. Převážně jde
o záplatovanou stavbu bez originality.
V celkovém obrazu města je opera
vnucující se předimenzovanou kostkou
připomínající zarážku na kolejnicích.”
Dominující skleněná fasáda s ocelovými
pásy dostala lidový název „Chladič“
a „Opékač topinek“. Přes to se opeře
dostalo už několik vyznamenání za
architekturu. – Já doufám, že v budoucnu bude možné ty nenáviděné pásy
odstranit, pak budu teprv spokojen, říká
Henning Larsen.
vyplatí mít vlastního právníka. My
architekti jsme tvořiví vizionáři
s fantaziemi o budoucnosti a vznášíme
se v éteru. Právník stojí oběma nohama
na zemi a je nesmírně užitečný, protože
dohlédne na to, abychom se nedostali do
vážných konfliktů.
Najatý právník
Po nepříjemných zkušenostech
s vměšováním majitelů stavby, staviteli
a politiky si Henning Larsens Tegnestue
najala právníka pro sepisování kontraktů
za architektorových podmínek. Majitel
stavby, stavitel a architekt velmi těsně
spolupracují a existuje dost velké riziko,
že vznikne konflikt. Je proto důležité
potíže vyřešit dřív, než se rozrostou.
Přineslo to výsledky? – Máme vícero
zahraničních projektů. Tam jsou
podmínky kontraktu extrémně důležité.
Už jsme opravdu zaznamenali, jak se
Když Henning tvoří
Skicování je pro Henninga Larsena
typický způsob práce. Černá tabule je
skic plná. Skica je jeho nástroj v procesu
tvorby.
Jak přemýšlíš a kdy se rodí tvé nápady? –
Můj život zformovalo to, jak jsem
vyrůstal. Praktické myšlení jsem získal
během učení na stavebního tesaře
s učňovskou zkouškou, teorii zas
studiemi architektury. Ovlivnilo mě
náboženské vychování. Můj otec byl
v kostelním chóru. Mně se líbilo sedávat
v kostele a poslouchat hudbu. Objevil
8
Fórum o mědi | č. 20 2005
Koncertní a kongresový dům v Uppsale bude jako krystal
uprostřed městského prostředí
Fotografie modelu návrhu
univerzity, viz též půdorys
Mekoprint, Støvring, Dánsko
Zevnitř Koncertního domu bude vidět
celá Uppsala v panoramatické
perspektivě
jsem, že církevní hudba a prostředí
kostela k sobě patří. Bachova hudba je
architektonická hudba. Tehdy slyším
a vidím architekturu.
Jsi známý tím, že hodně skicuješ? – Když
sedím a kreslím, tak prožívám hudbu,
rytmus a tvary. Je to jako hrát z partitury smyslových prožitků, z nichž se stávají
vize a ty pak přerůstají v kresbu, když se
zpracují do hmotné podoby, tak z toho
je architektura.
Svou architekturou se Henning Larsen
stal téměř národním dánským symbolem, maestrem architektury. Jako
profesor je vyhledávaným pedagogem,
který zná umění inspirace a umění učit
svému myšlení. Jisté je, že žáci ponesou
myšlenky a nápady Henninga Larsena dál
k nové úchvatné architektuře.
Opera v Kodani. Všimněte si ocelových pásů pokrývajících velkou
skleněnou fasádu
Měděnou architekturu Henninga Larsena
jsme popsali ve Fóru o mědi č. 12 a 14
9
foto Siimon Peep
Fórum o mědi | č. 20 2005
Muzeum umění v Tallinnu
Nedávno bylo dostaveno muzeum umění Kumu a letos koncem září bylo
slavnostně otevřeno. Stavba muzea započala v říjnu 2002 a o tři roky
později byl tedy projekt hotov. Je to největší a nejvýznamnější stavba
v epoše nové estonské samostatnosti.Tallinnské muzeum umění navrhl
finský architekt Pekka Vapaavuori, vítěz soutěže architektů o velmi vysoké
úrovni, do které se přihlásilo celých 230 návrhů. Skoro celá fasáda nového
muzea je z patinované mědi.
Měděná fasáda
Dodavatelem prací pro instalování mědi
byl estonský Esco As, který vede Siimon
Peep. Pro podnik to byla velká výzva,
když vyhrál soutěž nabídek pro klempířské práce na muzeu. Pro úspěch
projektu byla podstatnou blízká spolupráce s finským dodavatelem plechu.
10
Peep vypráví, že schválili jeden z předem
hotových modelů kazet. Kazeta vyrobená na lemovacím stroji splnila nároky
plánovačů a ti ji schválili pro fasádu
muzea. U kazet vyrobených touto
metodou se předcházelo případnému
vnitřnímu pnutí desek a současně se
mohlo dosáhnout dostatečně rovných
Text: Hannele Numminen
a ostrých tvarů ohybů a lemů. Pro fasádu
pak vybrali prvky o 0,80 mm silné mědi,
jež byla příhodná právě pro výrobu
kazet. Prvky soklů u země jsou vystaveny tvrdším podmínkám, a proto tam byly
zvoleny silnější desky o tloušťce 1,5 mm.
S-profily ve spojích fasády jsou
o rozměru 0,6 mm a další speciální
výrobky, např. mříže, jsou z materiálu
o síle 3 a 4 mm. Použitý typ kazety byl
Outokumpu Nordic Panel 302.
Zdi muzea byly vyrobeny z normálního
betonu se vhodnou tepelnou izolací
a ventilační štěrbinou. Na povrch byla
pak položena překližka odolná proti
vodě o síle 9-15 mm, na jejíž povrch pak
Fórum o mědi | č. 20 2005
byla namontována zelená předpatinovaná
měď. Měď drží na překližce kováním
z nerez oceli. Drážky jsou pravoúhlého
typu; uzavřením drážky pro instalaci
kazet vzniklo řešení, jež je úhledné
a dobře těsní. Rozměrný zeleně patinovaný zakulacený měděný povrch přináší
budově obdivuhodný a důstojný exteriér,
kterým se budou kochat početní
návštěvníci muzea.
Výzvy a cvičení
Mědění prvky se dodávaly z Finska do
Tallinnu, kde klempířství Esco připravilo
pro projekt speciální prostory. Takto
bylo možné vykonat všechny přípravné
práce jako oddělený částečný projekt,
před vlastní instalací. Předákem, který
vedl instalační práce, byl Imre Tael,
a o plánování se staral Raul Aprimann.
Na stavbě pracovalo v různých obdobích
10-15 lidí. Tenhle velký projekt se ukázal
být těžší, než se dalo čekat, sděluje
Siimon Peep z Esco AS.
Zakázka obsahovala víc obtížných
detailů, než se očekávalo. Spojování
rovných a ohnutých částí bylo zvlášť
zapeklité, vypráví Peep. Dalším
z náročných bodů byla instalace měděných desek na hlavním průčelí, mezi
sloupy. Práci znesnadnil těsný prostor,
zvlášť vysoké požadavky na spodní část
stavby, měření a dlouhá doba potřebná
pro instalaci. Protože zkušenosti z
podobných projektů nebyly, bylo třeba
se vše naučit od základů na cvičných
kusech před samotnou prací. Přísný
časový plán tak obtížného projektu jen
zvyšoval náročnost prací. Zakázka
znamenala získání mnoha cenných
zkušeností a nyní je firma mnohem lépe
připravena na případné podobné výzvy.
Na projekt se spotřebovalo velké
množství předpatinované mědi Nordic
Green: na vnější fasádu 2200 m2
(z čehož zahnuté partie asi 1200m2), na
vnitřní fasádu asi 1300 m2 (z čehož 650
m2 perforovaného materiálu). Kazety
a desky na vnější fasádu měřily celkem
500 m2 a mříže Nordic Green a Nordic
Brown 120 m2 .
Architekt: Pekka Vapaavuori
Instalace mědi: Esco As, Tallinn
Hlavní dodavatel prací:
Merko/Estonsko
11
Fórum o mědi | č. 20 2005
European Architectural Awards
V rámci soutěže European Copper in Architecture
(Evropská měď v architektuře) se už deset let ve
Velké Británii udělují ceny Copper in Architecture
Awards (Měď v architektuře). Konkurence byla
letos rozšířena na 18 zemí, což přilákalo na 60
kandidátů. V porotě architektů zasedal jako
předseda Paul Finch z „The Architectural Review”
a v září mohl slavnostně vyhlásit vítěze.
12
Fórum o mědi | č. 20 2005
Informace o příští soutěži Copper
in Architecture Awards budou brzy
zveřejněny. Uvítáme, pokud se
s námi spojíte na
[email protected], pokud
máte soutěžní projekt.
Informace o soutěži Copper in
Architecture Awards získáte na:
www.cda.org.uk/arch a
www.copperconcept.org
Vítězem European Copper Award
2005 se stal nádherný kostel
Laajasalo, Helsinky, navržený Kari
Jarvinenem a Merjou Nieminen.
Subdodavatel: Outokumpu/
Levykaksikko.
Větší část kostela vede k rohu ulic, takže
je velmi exponován. Rovněž mědí
pokrytá zvonice je navíc od kostela
oddělena, aby utvářela přístup ke
kostelu. Velkoplošné fasády jsou pokryty
zeleně patinovanou mědí v pásech o 150,
200 a 250 mm. Po stranách stojící hnědě
patinované vížky mají svítilny, jež září do
noci jak majáky na moři a ve dne zas
zachytávají sluneční světlo. Interiér je
pojat převážně v rozličných druzích
dřeva, ale díly oltáře jsou částečně
orámovány mědí.
Porota prohlásila: “Nádherný kostel, kde
je měď použita ve vrstvách téměř jako
na povrchu skály. Tlumené barvy
a kontrolované odstíny, jež se budou
rozvíjet v čase, ještě více přispějí
k harmonické souhře s obklopující
přírodou. Konstrukce měděných panelů
s plochami pokrytými zvrásněním
vytváří výraznou horizontální orientaci
a uchopitelnou kvalitu.“
13
Fórum o mědi | č. 20 2005
V evropské kategorii 2005 byl též oceněn impozantní Service Center,
Mnichov, který navrhl Staab Architekten. Subdodavatel: Regensburger
Metallbau.
14
Budova stojí jako měděný prut na
pozemku ve středu města. Precizní
a jednoduchý tvar fasády jakoby splýval
s barvami blízké Theresienwiese. Zdi
časem dostanou patinu, která bude
korespondovat se svahem za budovou.
Části budovy určené k pohybu po
budově jsou proskleny a chráněny před
sluncem perforovanou kovovou fasádou.
Porotci prohlásili: „Odvážný monolit
vytvořený perforovaným měděným
plechem. Leží v krajině jako zlatavý plod
vzbuzující zvědavost. Extrémní řešení,
které dobře plní svou funkci. Servisní
centrum chladí.“
Fórum o mědi | č. 20 2005
Druhým britským laureátem je
Spiral Café, Birmingham, jež navrhli
Marks Barfield Architects.
Subdodavatel:Thomas Vale.
Jedním z britských vítězných projektů je Queen Mary College Student
Village, Londýn, jenž navrhl Feilden
Clegg Bradley. Subdodavatel:T & P
Roofing
V roce 2005 se hodnotilo ještě
v oddělené kategorii projektů z Velké
Británie. Porotci se rozhodli odměnit
dva velmi odlišné projekty.
Nová Westfield Student Village je s 995
lůžky jednou z největších nově vybudovaných studentských kolejí ve Velké
Británii. Je rozdělena na šest budov,
z nichž dvě na viditelné straně zástavby,
jsou pokryty mědí. Jedná se o plochu
9000 m2 pokrytou předoxidovanou
a patinovanou mědí.
Vyjádření poroty: „Výsledkem je
samozřejmé a nepochybně městské
prostředí. Měď je v této souvislosti
rozhodně důležitá pro poctivý a „štíhlý“
design fasády, který dovoluje odlišení
mezi hmotou budovy a systémem oken.“
Spiral Café se nachází na St. Martin’s
Square v Birminghamu. Výrazný skořepinový tvar inspirovaný principy
Fibonacciho o přirozeném růstu. Stavbu
tvoří osm žeber, jež obchvacují postranní a obslužný prostor. Po dokončení
měděného porytí dostal umělec Andy
Elton za úkol povrch barevně dokončit.
Komentář poroty: „Plné využití geometrické myšlenky a vytvoření napínavého
tvaru, jenž je velmi funkční. Tvar spirály
maximalizuje architektonické vlastnosti
mědi a patinace povrchů je pojednána
vkusně.“
15
Fórum o mědi | č. 20 2005
IKHTYS
– symbol pro společenství chrámů
Kaple umění, kterou naplánoval architekt Matti Sanaksenaho v roce 1996,
nese též jméno Ekumenická Kaple umění sv. Henrika. Kaple byla vysvěcena
letos v květnu. Pro stavbu bylo zvoleno místo na vysokém vrchu v sousedství borovic.
Projektování se zúčastnili též architekti
Pirjo Sanaksenaho a Enrico Garbin.
Oltář navrhl Kain Tapper a malby na skle
vytvořil Hannu Konola. Práce na
realizaci kaple byla dlouhodobá
a pracovně náročná, protože financování, materiál a práce závisely do podstatné míry na dobrovolných sbírkách. Teď
je však kaple připravena k využívání osmi
náboženskými společnostmi. Už dnes je
16
kaple světově známá, mimo jiné
v Japonsku, v Sofii a v Moskvě.
Maják společné naděje všech
křesťanů
Na myšlenku kaple přišel umělec Hannu
Konola. Malby na sklech táhnoucích se
do výšky po obou stranách oltáře
nesou jeho signaturu. Poněkud hrbolaté
sklo zobrazuje různorodost života,
který je občas hladší, občas drsnější.
Okna jsou oči „ryby“, jimiž prochází
světlo ozařující vnitřek kaple. Celý
projekt byl velmi náročný a vyžádal si
mnoho práce. Sama budova je uměleckým dílem, jehož mimořádný tvar dává
vzniknou v lidské mysli mnoha asociacím.
Na fasádu kaple byla použita lesklá měď,
jež už stačila ztmavnout. V pozdějších
stádiích, až měď získá patinu, se očekává
její zezelenání. Architekt si vlastností
mědi byl vědom a využil je při svém
plánování. Ve zpracování spojů se opět
Fórum o mědi | č. 20 2005
vynořuje téma ryby, kde jsou pásy
pospojovány v šupinaté formaci.
strany, netušíte, jaký kolos to ve
skutečnosti je.
Interiér, ve své jednoduchosti vítající
a imponující výjev, je celý z borového
dřeva. Střední ulička se směrem k oltáři
lehce zvedá; oltářní stůl a lavice mají
prostou a nehledanou podobu, kterou
navrhl také akademický umělec Kain
Tapper, ten v průběhu prací zemřel
a dokončené dílo už bohužel neuviděl.
Oba přírodní materiály přinášejí vlastní
jazyk formy a činí tak kapli unikátní.
Kaple je také svého způsobu zázrak
rozměrů. Díváte-li se na kapli z její kratší
Umění jednoho muže
Také z hlediska stavební techniky byl
projekt výzvou pro odborníky. Detaily,
zvlášť místa pro namontování oken, si
vyžádaly mimořádnou odbornou
zručnost. Vzhledem k tvaru a výšce
kaple bylo třeba pracovat většinou
z jeřábní plošiny. Na rozdíl od zavedené
praxe instaloval veškeré prvky jeden
jediný muž, klempíř Jari Lehtinen, jemuž
se práce opravdu podařila. Jako materiál
fasády byly zvoleny měděné pláty vyřeza-
né do určených rozměrů. Pod měděným
povrchem je normální prkenný podklad
pokrytý tlakově tvarovanou překližkou.
Na spoje plátů byl použit žlábkový lem
při aplikaci kluzních příponek, které jsou
dostatečně volné, když se materiál hýbe
při kolísání teploty. Lehtinen vykonal
veškerou rozsáhlou instalační práci jen
za dva a půl měsíce.
Architekt: Matti Sanaksenaho
Oltář a interiér: Kain Tapper
Malby na skle: Hannu Konola
Klempíř: Jari Lehtinen
17
Fórum o mědi | č. 20 2005
K A L E I D O S KO P
Užití mědi při renovacích
a stavbách v Rusku
Firma Master Profil dodala 3000 m2 plechu
Nordic Brown na renovaci střech kostelů Sv.
Simeona a Sv. Anny v Petrohradu. Práce vykonala
renovační a stavební firma Lapin Enterprise, jež se
specializuje na střešní a fasádní práce v historickém centru Petrohradu.
Při restauraci se vyměňovala jen část starých
střech; některé části byly v tak dobrém stavu, že
zůstaly na místě. Proto bylo důležité, aby nová
měď vypadala jako stará a neodlišovala se od
starých střech. Odborníci byli toho názoru, že
nejlepším řešení bude použít Nordic Brown, měď
oxidovanou v továrním prostředí.
Na restauraci nádraží v Čeljabinsku dodala firma
Master Profil 2200 m2 plechu Nordic Brown
a montážní práce dodala firma Simplex. Původní
hlavní kupole nádraží měly šupinatou strukturu
z blyštivé mědi. Časem měď ztmavla, takže pro
harmonii všech konstrukcí nádraží s hlavní
budovou byl vybrán k použití Nordic Brown.
Střešní desky 23 m dlouhé se zhotovovaly na
místě. Při práci nenastaly žádné potíže ani při
výrobě, ani při instalaci, i když teploty klesly i na
mínus 23 stupňů. Při formování materiálu se
nepoškodila měď ani její povrch.
Na ostrov Kivi bylo dodáno 3200 m2 plechu
Nordic Brown na stavbu hotelu.
Jde o hotel navržený architektonickou kanceláří
Solodovnikov. Střešní práce provedla firma Altes
Plus.
18
Fórum o mědi | č. 20 2005
”Light” – design Roberto Cutoli
”Sky” – nově pojatý radiátor
”Circle” – design Francesco Giannatasio
Mladí designéři soutěží s mědí
V Miláně probíhal na jaře veletrh
Abitare con il Rame (Život s mědí).
Tématem veletrhu byl design interiéru
a používání mědi doma.
Mimo jiné byly vystaveny odměněné
návrhy z dřívějších soutěží v designu,
kde mladí návrháři přišli s krásnými
novými aplikacemi mědi. Všechny tyto
návrhy už prošly stádiem prototypů
a zajímající se dekoratéři je mohou
koupit na italském trhu.
laserem vyříznutých měděných
destiček.
Tato měděná drapérie byla mimo jiné
vystavena ve velkém měřítku (22 000
laserem vyříznutých destiček) na velké
módné výstavě ve Florenci, kde
vzbudila velký obdiv.
Jinak zde byly různé typy osvětlovacích armatur a radiátorů, jež stimulovaly inovační myšlení. Laura Sonzogni
vystavila svůj futuristický radiátor
”Sky”, zatímco Roberto Cutoli
a Francesco Giannatasio vsadili na
osvětlovací armatury a na nové tvary.
Bylo zde možno shlédnout například
dekorativní měděnou drapérii, kterou
vytvořil Marc Krusin sestavením
Měděná drapérie, Marc Krusin
19
Fórum o mědi | č. 20 2005
Polární architektura v mědi
Před rokem jsme psali ve Fóru o mědi
o přípravách stavby nového vědeckého
parku v Longyearbyn na Svalbardu. Dnes
je projekt v podstatě hotov, čtyři
klempíři namontovali 10 000 m2 mědi na
střechu a stěny a počáteční měděný lesk
teď začal dostávat umírněnější, spíš
bronzový odstín. Stále ještě probíhají
některé vnitřní práce, ale vše má být
hotovo s bezpečným předstihem před
podzimem, kdy univerzitní středisko
Universitetssenteret i Svalbard A/S,
UNIS, převezme každodenní provoz.
Na Svalbardu stojí všechny budovy na
pilířích, kus nad zemí kvůli věčně
zmrzlému podloží. Přináší to zvláštní
dojem; návštěvníkovi se může zdát, že
všechny domy se vznášejí nad zemí. To
platí neméně o nové univerzitní budově
stojící na ocelových pilotech. Zde se
20
stává mystika součástí architekturního
zážitku, kde se masivní mědí pokrytá
budova zdánlivě volně vznáší a geometrie terénu jakoby mizí v mystických
formacích mezi piloty pod budovou.
Jarmund/Vigsnaes jsou architekti
v pozadí projektu. Svou inspiraci čerpali
z drsné okolní krajiny a vytvořili
organickou hvězdicovou stavbu s velkou
ohleduplností a pečlivostí k detailnímu
vytvarování, s ohledem na zdejší prudké
větry, led a sníh.
Vědecký park se svými 8 500 m2 pojme
posluchárny, vědeckou laboratoř,
kanceláře a výstavní síně pro Svalbard
Museum.
Klempířské práce odvedl norský
klempířský podnik Erling Freitag A/S. Jen
sám špicberský klimat je dostatečnou
překážkou pro klempíře, který musí
nejjemnějšími pohyby v bodavé zimní
větrné bouři tvarovat složité plechové
prvky. Tento projekt si navíc vyžádal
řadu nelehkých klempířských konstrukčních detailů, jež bylo třeba vyřešit.
Pokryv střechy je vyroben z pásů
polotvrdého měděného plechu a síle
Fórum o mědi | č. 20 2005
0,7 mm. Stojaté drážky, jimiž jsou plechy
spojeny, (převýšení o 50 mm) jsou
zvoleny především z estetických důvodů,
aby zvýraznily stínové efekty. Nejdelší
svahová střecha je dlouhá celkem 60
metrů s nízkým sklonem (asi 5 stupňů).
Délka onoho dlouhého svahu byla
rozčleněna 10 m dlouhými měděnými
pásy s pevnou zónou uprostřed pásu
a pohyblivými drážkami na krajích.
Pohyblivost musí být funkční také do
stran napříč sklonu střechy.
Tuhé upevňovací kování bylo přiletováno
do dodatečného lemu a opatřeno
odvodňovací stružkou.
Ukončení vystouplých lemů bylo
ošetřeno co nejpečlivěji, aby nevznikly
zábrany ani proti pohybům napříč
pásem. Detaily pásů se zhotovovaly
v polní dílně na pracovišti a pak se, už
zohýbané, zvedaly na střechu.
Svalbard a Longyearbyn vždycky
zaručovaly návštěvníkům silné přírodní
zážitky, kde ke všednímu dni patří
pozorování bílých velryb a ledních
medvědů. Teď nabízejí i návštěvu
Vědeckého parku k obdivování polární
architektury světové třídy.
21
Fórum o mědi | č. 20 2005
Měď v souostroví Sandefjord v Norsku
barevně splývá s nízkým podrostem
ostrovní vegetace.
Dům navrhl architektonický ateliér
Arkitektkontoret Kvartal 19
v Sandefjordu a klempířské práce
vykonala firma Vestfold Kobber &
Blikkenslager verksted AS, též ze
Sandefjordu.
Foto Perv Olav Berg
Na jednom z ostrovů hned před
Sandefjordem právě skončila stavba
nového přímořského domu ostrovního
typu. Budova je zakomponována do
skalisek a dobře harmonizuje s drsnou
ostrovní přírodou ostrova. Střecha je
pokryta zeleně patinovaným měděným
plechem.
Když člověk jede kolem ostrova
a pozoruje jej trochu z dálky, má vlastně
zatěžko přesně rozlišit střešní detaily,
protože měděnkově zelená střecha
www.forumomedi.cz
NOVÁ WEBOVÁ
STRÁNKA
• Nahlaste se na předplatné
zdarma na Fórum o mědi
• Zúčastněte se dotazníkového průzkumu a dostanete
digitální vydání Knihy o
mědi na CD zdarma
• Pište redakci
• Stáhněte si Fórum o mědi
22
Fórum o mědi | č. 20 2005
Apollo Business Center
Novostavba v Bratislave Apollo business
center je s urbanistického hľadiska
zakomponovaná do zóny mestskej štvrti
Ružinov – Bratislava II. V tesnej blízkosti
centra a príjazdovej komunikácie
z nového mosta „APOLLO“. Prevládajúci
spôsob využitia komplexu budov tvoria
administratívne priestory, na prízemí sú
situované prenajímateľné priestory
určené pre obchodnú činnosť a služby.
Doplňujúce funkcie areálu sú sklady
a garáže, parkovacie miesto situované
v dvoch suterénnych podlažiach.
Súčasťou vybavenia objektu je technologické a energetické zázemie. Z prevádzkového hľadiska tvorí Polyfunkčný areál
zoskupenie dvoch viacpodlažných
administratívnych budov – blokov, ktoré
sú prepojené centrálnou pasážou –
átriom.
Interiér týchto vnútorných priestorov
charakterizujú fasády objektov
z prírodného materiálu (na zeleno
predpatinovaná meď a sklo) orientované
do pasáži a zastrešenej ulice – Átria,
presklennej haly cez 7 nadzemných
podlaží prírodná dlažba a „Mestský
Mobiliár“ – kvetináče plné zelene a do
dlažby osadené stromy – palmy, pod
ktorými vzniká v prirodzenom tieni oáza
pokoja s posedením pri fontáne,
informačný systém a informačný pult, to
všetko vytvára harmonické príjemné
prostredie plné komunikácie ľudí.
Polodrahokam Onyx, žiariaci aj za
denného svetla, dominuje centrálnemu
priestoru a potvrdzuje základný kompozičný princíp základných komunikačných
osí v interiéri a symbolicky prenáša
pozitívne slnečné svetlo z interiéru
verejného aj do ostatných administratívnych podlaží zároveň aj ako orientačný prvok. Uličné fasády majú jednoduché
a čitateľné delenie tvorené líniami. Toto
je umocnené použitím materiálov,
kombináciou skla a medeného obkladu.
23
Fórum o mědi | č. 20 2005
Obklad parapetných pásov medenými
tvarovanými panelmi TECU hrúbky
1 mm predpatinovanej povrchovej
úpravy s priznaným horizontálnym
členením (výška parapetu rozdelená na
tretiny), šírka špáry 20 mm, vertikálne
špáry sú potlačené – šírky cca 3 mm
podložené pásom materiálu rovnakej
povrchovej úpravy. Podhľady v pasážach
na 1. np a vonkajší podhľad 2. np sú
kovové perforované z predpatinovaných
medených panelov/kaziet TECU. Otvory
v paneloch sú prekryté čiernou difúznou
fóliou ako ochrana proti hmyzu.
V mieste osadenia svietidiel a VZT
zariadení sú kazety vystužené aby
nedochádzalo k priehybom.
Výrazný estetický a vizuálny účinok bol
dosiahnutý aj vďaka použitým materiálom (meď, sklo) plynulo prechádzajúcim
z exteriéru do interiéru, kde kombinácie
s ostatnými prírodnými materiálmi
(kameň, drevo, živá zeleň) dotvárajú
harmonické prostredie pre život ľudí.
Architekt:
AK Jančina - www.akjancina.sk
Majiteľ stavby: EFK, spol. s r.o.
Fasáda: Medené panely TECU, 1 mm
s predpatinovaným povrchom
Vonkajšia klenba:
Perforované panely TECU s predpatinovaným povrchom
www.copperconcept.org
Mezinárodní webová stránka o mědi v architektuře
24

Podobné dokumenty