Speech by the General Secretary of the KSČ (Miloš Jakeš)

Speech by the General Secretary of the KSČ (Miloš Jakeš)

VdEeni soudruzi,
p?edevBfm mi dovolte jmdnem delegace Ceskoslovenskd
socialistick6 republiky upEimn6 podgkovat nagim hostitelfm,
polskpm soudruhdm a osobn6 soudruhovi Jaruzelsk&mu,
za vEel6 pfijeti a za vytvozeni pEiznivgch podminek pro na3i
prbci.
Uplynuld mgsice od setkdni v Berling byly naplnzny
historickymi uddlostrni, kter6 vgznamn6 ovlivnily Zivot
nejen v zemich nageho spojeneckdho svazku, ale i v kapitalistick6m a rozvojov4m svZtZ. Potvrzuje se sprdvnost nageho
jednoznaEndho rozhodnuti, ke kter4mu dala podngt KSSS,
vykroEit cestou nov6ho politickdho myzleni v nezinArodnfch
vztazich, obnovy a pzestavby uvnit? nagich zeini s cilem
vtisknout socialismu kvalitativns novou dynamiku rozvoje,
vSestrann5 zvggit a upevnit jeho pfita2livost a prestiz.
Pln6 se
pzipojujeme k hodnoceni mezindrodni situace,
- .. - .
kterd z & -pf edloiil generdlni tajehn$kS-OvKSSS Michail
~ & 2 g jeviE
e
GorbaEov.
-2
Uddlostf mimoE6dndho vpznamu se stala 19. vgesvazov5
konference sovZtsklch komunistf, tvoZiv6 rozvijejicf program
XXVII. sjezdu KSSS. Vnesla vyznamnp vklad k rozvoji teorie
i praxe vystavby socialismu v souEasn6 etapg. prfbgh a jedndni
konference jsme i my v Ceskoslovensku sledovali s mimoEAdnou
pozornostf a zdjmem. Silng na nAs zapdsobila leninskA
otevPenost a vgcnost je-jich zdv&rb.
Jsme pfesvZdEeni, Ze vpsledky 19. vSesvazov6 konference
maji velkp internacionslni vpznan. PEindZeji mnoZstvi podngtb
a inspiraci i pro nd5 dalZi postup-_pZiuskuteEfiovdni strategick6 linie XVII. sjezdu nazi strany, zamEfen6 na urychleni
sociAln5 ekonomick4ho rozvoje, pro pfestavbu a demokratizaci.
PEihliZime i ke zkugenostem dalSich socialistickgch zemf..
PFitom je samozPejm6, He stejnG jako kaZdd z nich vychdzime
i my z vlastnich podminek, z dosaZen6ho stupnG hospodd~sk6ho
a sociAlniho rozvoje, z historickpch tradic i ndrodni
mentality.
K dosaZeni kvalitativnich zmkn v rozvoji socia'lismu
v naSi zemi jsne zaEali na zdklad& zdvSrb zaseddni OV KSC
z prosince minul6ho roku a dubna letoSniho roku uskuteE6ovat
prvni praktick6 kroky v procesu pzestavby a demokratizace.
Je to kurs, kterp se setkdvd se souhlasem nazich lidi,
SouEasnG se pEesvGdEujeme, Ze jeho prosazeni vyzaduje pEekon6vat mnoho sloZitosti a pEekdZek. Praktickti realizace
vyt9Eengch opatfeni nardZi na projevy setrvaEnosti, byrokratismu a pohodlnosti. Jsou i urEit4 snahy protisocialistick~ch
element6 zneuZit phstavbu a demokratizaci k protispoleEenskgm cilbm. V tkchtd souvislostech nezapomindme na zkuSenosti
z roku 1968. Jejich jsdrem je fakt, Ze strana nesmi nikdy
ztratit iniciativu a kontrolu nad v2vojem situace, musi mft
jasnp revoluEni program, postihujici jak objektivnf, tak
subjektivni podminky vpstavby socialismu. Musi bpt vZdy
politickou avantgardou, garantem a hybnou silou pPi jeho
naplfiovAni. V tom je zssadni rozdil mezi udtilostmi na konci
60. let a nagim dne5nim bsilim.
Soudruzi,
sch6zime se v obdobi, v n5mZ se v mezindrodnim Zivot&
stale vice prosazuji pozitivni v$vojov6 tendence. ~ejvgraznEji
se projevuji v kliEov4 oblasti svGtov6 politiky - v ot6zkAch
boje za upevngni mfru a bezpeEnosti, za odzbrojeni. Zdkladem
stykd mezi stdty rozdiln6ho spoleEensk4ho zEizeni se stAvA
dialog.
Nejspolehliv6jSim krit6riem sprdvnosti politiky,
jeji reAlnosti a efektivnosti jsou konkr6tnf vgsledky.
PodaZilo se sniZit nebezpeEi vzniku vAlky. Zzetelnsji se
zaEalo rgsovat rozgizeni pozitivnich procesd i na oblast
regionAlnfch konfliktfi, na jednAni o dalzich, lidstvo
tiZicich otdzkAch.
Smlouvu SSSR a USA o likvidaci dvou tEid jadernpch
raket lze prAvem hodnotit jako historickou, jako prvg krok
na cestg k reAln4mu jadern4mu odzbrojeni, s jehoZ obrysy
se svGt mohl poprv6 sezn&mit v lednu 1986 vyhl8Zenim sovstskdho nAvrhu odstranit jadern4 zb-rang do roku 2.000. Ze sv4
strany jsme udslali vzechno pro dspgSnd sjednAni tgto
smlouvy i jeji urychlenou realizaci. V berlinsk6 dohod5 mezi
CSSR, SSSR a NDR z prosince 1987 a dalgfch pEfslugngch
dvoustranngch dokumentech jsme se zavAzali pzijnout na nagem
Gzemf kcntrolni opatEeni, vEetni5 inspekci na mfstg. Ocenili
jsme, 3e sovGtsk6 vlGda po dohodz s vlddou CSSR jegtE p2ed
ratifikaci sinlouvy odsunula z naSeho Gzemi operaEnZ taktickb
rakety. Jsme pzirpaveni uEinit i dalzi kroky pZispivajicf
k urychleni odzbrojovaciho procesu.
Pzivitali jsme vgsledky nedAvn6 moskevsk6 schdzky
soudruha GorbaEova s prezidenten Reaganem. ~ozgfzilaprostor
pro nov6 kontruktivni kroky. MSm na mysli p2edevgim sjedndni
dohody o 50% sniZenf strategick9ch jadernqch zbrani SSSR
a USA p?i zachovdni smlouvy o omezeni systgmd protiraketov6
obrany tak, jak byla podcpsAna v roce 1972, jako2 i perspektivy uzav?eni dlouholetgch praci nad vzeobecnprn zAkazem
a likvidaci chemickgch zbranf.
To vSe jsou mimo2AdnG zAvaEn4 skuteEnosti, kter4
otevfrajf po letech vyhrocen6ho napgti v mezinArodnfch
vztazich nadGjen6 perspektivy do budoucna. ~Arovefijsme ale
daleci toho, abychom p2ehliZeli existujici nebezpeEi a rizika
v mezinArodnfm vlvoji, pZetrvAvajicf snahy reakEnich sil
imperialismu, v jejichZ zdjmu je roztdEet neustdle horeEn4
zbrojeni, spojen6 se snahami hospoddfsky vyEerpAvat
socialistick6 stdty.
Nyni v centru pozornosti, jak bylo jiZ zdbraznGno,
stoji otAzka podstatn6ho sniZeni stavu ozbrojenpch sil a
konvenEnf v3zbroje od Atlantiku po Ural. Tento bkol povazujeme
za prioritu v dsilf o bezpeEnost a odzbrojeni v Evrops.
Souhlasime s tim, Ze kliEem je urychlen6 dosaZeni dohody
o videfiskgm manddtu. Je Zddouci, aby jedndni o omezeni
konvenEnich vojsk a vlzbroje,jakoZ i o opatFenich dbvgry
v celoevropsk6m rnZ?itku zaEala co nejdzive.
Podporujeme tfietapovl pldn posilovAni bezpeEnosti
a sniZovdni brovnz vojensk4 konfrotnace v Evrops, jak o n&m
hovo2il soudruh GorbaEov v projevu na zaseddni Sejmu Polsk4
lidov6 republiky. NavrhovanA opat2eni ukazuji vpchodiska
z dosavadnich sleppch uliEek podobngch jedn6ni. AE jiZ jde
o vgmgny ddajd, likvidaci asymetrii, sni3ovAni Ei odstrafiovAni nebezpeEi nAhl6ho btoku, neb0 o kontrolu vEetn5 SirokGho
mechanismu inspekci na mists. Jde o dalSi ddkaz toho, Ze
Vargavskd smlouva dbsledng uplatfiuje p2istupy k odzbrojeni
z pozic sv& obrann4 jojensk6 doktriny.
NaSf podporu m& rovnGZ sovstskg ndvrh na zzizeni
evropsk&ho stfediska pro sniZeni nebezpeEi valky i n&vrh,
tqkajfci se staHeni p2edsunut$ch leteckgch prostZedkb.
2totoZhjeme se tak6 s ndvrhem zve2ejnit ddaje o pomsru
vojenskqch sil VarSavskd smlouvy a NATO pZipraven6 generdlnfmi
Stdby k tomuto bEelu. Tim bychom zabrdnili zdpadni propagandg
v dalgfm zneuZivAni t4to otbzky.
BezpeEnost a stabilita naSeho kontinentu vgak nespoEivd jen ve vojensk6 oblasti. 0 osudech spoleEn4ho evropskgho domu se dnes jednA na videfisk6 ndsledn6 schbzce, kterd
se nyni nachAzi v odpovZdn6 fdzi pFipravy zdvgreEn6ho dokumentu. Bsp&Zn& ukonEeni jedndni, kterd, jak vS?ime, dd
impuls k jiZ vzponenutdmu sniZenf ozbrojen~chsil a konvenEni
vpzbroje v Evropg, je nAS spoleEnp zdjem. Proto je tzeba
dospzt
urychleng k dohod5 i v podstatngch zdleZitostech
tzv. souboru humanitdrnich otdzek, s vyuZitim a dopracovdnim
kompromisniho ndvrhu neutrdlnich a neztlEastnGnpch zemi.
V t6to souvislosti m6 svfij vpznam usilovnp politick9
dialog s nagimi nejbliZgimi zdpadnimi sousedy - NSR a
Rakouskou republikou. LetoSni jedndni pEi ndv.5tGvdch kancl6Zf
ESR a Rakouska v Praze probihala jiH v duchu z&m5rb, kter4
v Evropg sledujeme spoleEn3.
Pokud jde o ndS nAvrh na uspoz6ddni ekonomickgho f6ra
v Praze, na vsech Grovnich aktivng hleddme kompromis s NSR,
kterA pPiSla s podobngm ndvrhem.
Praktickpm pzispzvkem naplfiovsni ZdvZreEn6ho aktu
se stalo podepsdni spoleEn4 deklarace o nav6zdni oficdlnich
vztahd mezi RVHP a EHS. Dochdzi tak k likvidaci mnohalet6ho
anachronismu a k vytvdzeni pzedpokladb pro rozvoj hospodSPsk6
a vGdeckotechnick6 spoluprdce jako dfleZit6 podminky pro
ozdraveni vztahd Vgchod-Zbpad na nagem kontinentg.
V nagem pzistupu je tzeba vzit v tivahu, Ze od roku
1992 md b$t realizovdn volnp pohyb kapitdlu, pracovnich sil
a dalgi, co2 vyBaduje zdokonalit a urychlit koordinaci
naSeho pzistupu.
Soudruzi,
v kontextu celkov6 aktivity spojenecklch sil jsme
vychdzeli z potEeby posilit nagi spoleEnou mirovou ofenzivu,
nA3 podil pEi jejim prosazov6ni. Jsme pEesvGdEeni, Ze
ke globdlnim PeSenfm mStZene postupovat i cestou vytvdEeni
z6n, a€ uZ bez jadernlch, chemickpch neb0 GtoEngch konvenEnich
zbrani. Domnivdme se, Ze prdvg v t6to souvislosti jsou
stAle aktudlni spoleEn4 ndvrhy vlAd ~ S S Ra NDR vlddg NSR
na vytvozeni bezjadern6ho koridoru a pAsma bez chemickpch
zbrani ve stzedni Evropg. Tim spise, Ze mohou uvolnit napgti
v oblasti velk4ho soustEed5ni vlzbroje a vojsk organizace
Vargavsk6 smlouvy a NATO a blt dCleZitgrn opatzenim k ozdraveni
pomsrd na nagem kontinents. ProstZ krokem sprdvnpm smzrem.
K tomu sm5Puje i ndS ndvrh na vytvozeni pssma dfivzry,
spoluprdce a dobrpch sousedskpch vztahd na linii dotyku
stdtd VarSavskd smlouvy a NATO.
Nage iniciativa navazuje na dalSi ndvrhy socialistickpch
zemi, doplfiuje je a pdsobi paralelng s nimi, zejmdna s pldnem
soudruha Jaruzelsk6ho neb0 nedsvnpm prohlAZenim SED a SPD
o vojensk$ch opatzenich k posileni dbvzry a bezpeEnosti
ve stzedni Evropg. PovaHujeme ji za pzispgvek k rozvoji
celoevropsk4ho procesu a chrakterizuje ji komplexni pzistup.
Vych6zime z toho, Ze prdvZ ststy na hranicich obou seskupeni
maji zvlAStni odpov6dnost za upevnsni rniru. Na6e iniciativa
je koncipovdna jako otevPend a pruEnA. Jeji naplngni konkrktnim obsahem by mglo bft vpsledkem dialogu se zainterescvanfmi
zemi5mi
.
Na zdklad5 vyhodnoceni poznatkd z konzultaci se
spojenci a sondAZnich rozhovord se zdpadnirni partnery jsme
projednali obsahovou ndplfi, jakoZ i hlavni smgry dalziho
postupu, a pzistoupili k vZcnfm konzultacim se stAty NATO - Reckem, DAnskem, Lucernburskem, kterd tlu~oEilostanoviska
Beneluxu, a tak6 s neutrglnfm Rakousken. MdZerne konstatovat,
Ze se daPi vzbuzovat zAjem o nagi iniciativu. PovaZujeme to
za dfleZit6, nebot kaZd9, by€ i ma19 krok kupPedu pPi posilovAni dbvZry mA - podle nageho n&zoru
svdj vgznam.
-
-
V pEigtich tfdnech a rngsicich hodldme pokraEovat
v seznamovi5ni zdpadnich zemi s nagimi pPedstavami o tom,
jakd konkr4tni opatzeni ddvzry by mohla bft v jednotlivpch
oblastech realizovdna, abychom mohli zformulovat spoleenou
platformu pEijatelnou pro vgechny zainteresovanc5 stdty.
Tak jako dosud budeme tak Einit v tGsn4 souEinnosti s naSimi
spojenci.
Za jeden z nejnaldhavi5ji5ich globtilnich probldmb
souEasnosti povaHujeme zachovAni a zlepSeni kvality Zivotniho
prostPedi. Je stAle vice zPejm6, He souEasnd sloZitd probl6my
v t6to oblasti neni moHn6 Pegit izolovanfmi akcemi jednotli-
vgch stdtb anebo skupin stdtf, ale pouze konstruktivni
spolupraci a vzAjemnou pomoci vSech z e d . Proto jsme take
na zaseddni PPV VS v Berling vystoupili s n6vrhem vElenit
ekologickou problematiku do komplexniho syst4mu nezindrodniho
mfru a bezpeEnosti.
Na tomto zaseddni mdme pP'ifmout prohldSeni "Nbsledky
horeEn6ho zbrojeni na Zivotni prostEedi a ostatni aspekty
ekologickd bezpeEnosti", kterg rozviji pcvodni myglenku
do konkrgtnich faktord vlivu horeEn4ho zbrojeni na Zivotni
prostPedi a posuzuje rovn5Z otdzku ekologick4 bezpeEnosti
z hlediska vojenskgho a politickdho. PPijeti takov6hoto
dokwentu nesporng napordZe celkov4mu zdmzru dosdhnout mezindrodni ekologick6 bezpeEnosti a pozitivng ovlivfiovat vgechny
ostatni sf6ry mezindrodni spoluprAce. Chtzli bychom ccenit
konstruktivni pzistup a aktivni spoluprdci a spolufiEast vgech
Elenskpch stgtb Vargavskd smlouvy pEi vypracovdni dokumentu.
Vypracovdni a pzijeti principd mezii~drodnispoluprdce
a chovdni stgtd, jejichi ddsledn6 uplatfiovAni by vedlo ke
zlepZiovdni Zivotniho prostfedi, mohou pomoci lidstvu zachovat
Zemi pro tzeti tisicileti, Navrhujeme, aby Elensk6 stdty
VarSavsk6 smlouvy vystoupily za rozhodnou aktivizaci Eirokd
spoluprdce-stdtd pEi FeSeni teto dlohy v evropsk6m i
celosv~tov4mm5Pitku.
Soudruzi,
Ceskoslovensko bude i naddle vsnovat prvoFadou pozornost
upevnsni jednoty a semknutosti socialistick6ho spoleEenstvi,
spoluprdci se spEfitelengmi zemSni. Za spolehlivg zdklady
v tomto smsru povaZujeme zasady vzAjemn6 prospggnosti,
vyv6Zenosti zdjmb, spoleEn6 odpovZdnosti za osudy a prestiZ
socialismu pro zvpgeni jeho dlohy ve svStov4m vpvoji. NaSe
vztahy budujeme na kolektivismu a internaciondlni solidaritg
a hleddme cesty zvpgeni efektivity vzdjemn4 spoluprdce pEi
respektovdni naSich souEasngch a budoucich potEeb i moZnostf,
jimiZ disponujerne.
To bylo i smyslem 44. zaseddni RVHP, kterd ned6vno
skonEilo v Praze. Pzijalo fadu ddleZitpch rozhodnuti, kterA
vyjadzuji nov6 pzistupy k rozvijeni naSi vzAjemnd spoluprdce
a k p3estavb6 jejiho mechanismu.
Za nejdbleZitZjSi z nich, vedle jiZ dPive pEijat6ho
Komplexniho programu vkdeckotechnick4ho pokroku do roku 2.000,
povaZujeme kolektivni koncepci mezinArodni socialistick6
dzlby prdce na ldta 1991 aZ 2005 a orientaci na vytvdFeni
spoleEn4ho trhu zemi RVHP rozvojem pzirnpch vztahd zaloZengch
na dbsledn6m uplatiiovAni zboZng penGHnich vztahfi, redlnpch
vnitznich i kontraktnich cen, kursb, drokovgch sazeb apod.
Jsme si vgdomi, Ze ekonomizaci spoluprAce lze prosadit
jedins tehdy, kdyZ dojde k zAsadnim zrngndrn v ndrodnich
systdmech lizeni. Vzhledem k tomu, Ze pfipravenost Elenskpch
zemi na takovp postup.je nestejn6, povazujeme za potzebnd
zopakovat, Ze ~eskoslovenskohodld ngkterd opatzeni realizovat
s tSmi zemgmi, jeZ jsou stejnG jsko my zainteresovAny na
rychlejsim postupu.
Politickd, hospodAfskd a dalSi vztahy rozviji Ceskoslovensko i s tgmi socialistick~mistAty, kterd nejsou Eleny
*
RVHP. To se v plnd mize tpkd i Cinskd lidovc? republiky.
NaSe vzdjemnd styky jsou nyni pln6 normalizovdny.
Nedilnou souEdsti zahraniEn6 politick6 linie sjezdu
naSi strany je vgestrannd podpora stdtdm socialistick6
orientace, pokrokovgm zemim, kter6 se stdvaji obgtmi fitlaku
a ndsili pro svoji antiimperialistickou politiku. Uvitali
jsme Zenevskd dohody o politickgm ZeSeni situace kolem
Afghdnistdnu. Vyjadzujeme plnou podporu souEasnc?nu vedeni
Afghdnistdnu p?i realizaci dohod za podminky odpovGdn4ho
pfistupu k nim vgech ziiEastnGnpch stran, Jsme pro aktivni
hledAni spravedliv6ho politick6ho Zekeni vSech regiontilnich
ohnisek napgti ve svGti5,
Soudruzi,
na minul6m zased6ni v Berlin5 jsme p2ijali zdvaind
rozhodnuti sxri5?ujici k posileni spolupr4ce v rAmci VarSavskg
smlouvy
.
ZkuBenosti a vpsledky ziskan6 z Einnosti mnohostranng
skupiny pro aktuAlni vzAjemnou informaci a zvldStni komise
pro otdzky odzbrojeni Elenskgch stAtd VarZavsk6 smlouvy
potvrzuji oprAvn6nost rozhodnutf o jejich vzniku. Vyslovujeme
se pro dalSi aktivizaci a prohloubeni zahraniEnG politick6
spoluprdce naSeho svazku, posileni pravomoci a akceschopnosti
jeho orgAn6, vEetnS vytvozeni stdl6ho politick6ho sekretari2tu
VarZavsk6 smlouvy.
Pokud jde o ndvrhy, kter4 jsme obdrBeli od rumunsk$ch
soudruhd a kter6 zde zddraznil soudruh Ceau2escut donmivdm
set 5e naBe dnezni jedndni je nemdBe s ohledem na jejich
zAvaZnost ping posoudit a zaujmout k nim jednoznaEn6 stanovisko. Jsme toho ntizoru, Ze otdzky by m&ly prostudovat vgbory
ministrt zahranihich vZci a ministrd obrany a pZisluSnA
doporuEeni pIedloZit politick6mu poradnfmu vpboru VarZavskc5
smlouvy
.
*
Podporujerce iniciativy na vytvoPeni spoleEn6ho org5nu
parlament6 stdtd VarSavskd smlouvy. Jeho tilohou by m&lo
bpt co nejefektivngji se podilet na naplfiovtini zdvgrd a linie
politickgho poradniho vpboru, plnit roli konstruktivnfho
Einitele v evropsk6 politice. Jsme pzipraveni aktivng se
podilet na jedndni o jeho ndplni a struktuze.
Stranou pozornosti spoluprAce v rdmc5 VarZavsk6 smlouvy
nemdZe zdstat Zddnd otszka, Zddn6 oblast, kterd je pzedmstem
jedndni schdzek celoevropsk6ho procesu, souE&sti komplexniho
syst6mu mezindrodniho miru a bezpeEnosti.
V zdvzru chci vyjadzit souhlas Eeskoslovensk6 delegace
s dokumenty navrzenqmi k pzijeti na nagem zaseddni.