Skripta dějin Franské říše

Transkript

Skripta dějin Franské říše
I. příchod Franků (2. pol. 5. stol.)
V průběhu stěhování národů přišly germánské kmeny Franků na území Gallie, asimilovaly
a plně se usadili na přelomu 5. a 6. stol.
O sjednocení kmenů se zasloužil Chlodvík (jinak ho můžeme znát pod jmény Chlodvig,
Chlodovech, Chlodvich, Childerich apod.) z rodu Meroveovců. Roku 482 zahájil mohutnou
expanzi, díky níž dobyl území Austrasie, Neustrie a Burgundska. Franská společnost byla
jednoduše členěna na dvůr a poddané. Správci královského dvora se nazývali Majordomové.
A právě oni začali postupem času získávat stále větší moc a vliv v zemi.
II. vláda dynastie Meroveovců
Chlodvík I. (482 – 511)
- v letech 457 – 482 působil jako římský federát; s největší pravděpodobností se účastnil
bitvy na Katalaunských polích
- byl náčelníkem Ripuánských (podél Rýna) a Sálských Franků (dolní tok Rýna)
- jeho předkem byl Merowech (zřejmě spojenec Říma) žijící někdy v 5. stol. => dynastie
Meroveovců
- ovládl i oblasti středního Německa a zbylé oblasti dnešní Francie
- po jeho smrti byla říše těžko kontrolovatelná, spravovali ji proto jednotliví Chlodvíkovi
synové = první zárodek roztříštěnosti
V letech 511 – 558 byla říše rozdělena mezi 4 Chlodvíkovy syny na:
-> Soissons
-> Paříž
-> Orléans
-> Remeš
Chlothar I. (558 – 561)
- po smrti svých bratrů přešla moc pouze do jeho rukou a na čas tak sjednotil říši
- po Chlotharově smrti však docházelo k neustálému tříštění a znovusjednocování říše mezi
jednotlivé Meroveovce, až se ji na čas podařilo sjednotit Dagobertovi I.
Dagobert I. (629 – 638)
- za jeho vlády se roku 631 odehrála bitva u Vogastisburgu, v níž se střetl s vojsky Sámova
kmenového svazu
V letech 714 – 741 ovládal říši majordomus Karel Martell. Ten se velmi proslavil válkou
proti Arabům, když je roku 732 porazil v bitvě u Poitiers. Zastavil tak jejich postup
z Pyrenejského poloostrova. Jeho pozice v říši posílila natolik, že jeho syn Pipin Krátký
mohl učinit dynastický převrat a za pomoci papeže Zachariáše se stát králem.
Childerich III. (743 - 751)
- poslední panovník z Meroveovské dynastie
- byl velmi slabý a de facto vůbec nevládl
- roku 751 byl Pipinem Krátkým z dynastie Karlovců svržen a vsazen do kláštera
III. vláda dynastie Karlovců
Pipin I. Krátký (751 – 768)
- první oficiální král pocházející z dynastie Karlovců (odvozeno od jména Karla Martella)
- spojence našel v tehdejším papeži Zachariáši
- na oplátku pomohl papeži Štěpánu II. v bojích na Apeninském poloostrově, které v proběhu
8. stol. sužovaly Apeninský poloostrov
- svým vpádem Frankové vyřešili spory mezi Byzantinci a Langobardi => Pipin dostal
papežské pomazání
- roku 755 tzv. Pipinova donace (= vymezení teritoria, jež spravuje papež; k dosavadnímu
území připojen Exarchát ravennský (na severu Itálie) – tam byli dříve usazeni Byzantinci;
oblasti spravované papežem se nazývají Patrimonium sancti Petri)
Karel I. Veliký (768 – 814)
- v 70. letech 8. stol. zanikla v Itálii Langobardská říše => Karel expandoval na území, která
dosud nespadala pod papežský stát
- podnikal výpravy do Saska a Bavorska (krvavá christianizace), dále pak do oblastí Panonie,
kde se střetl s Avary => odlehlejší hraniční oblasti nazývá markami a spravují je jemu
věrní vojevůdci – markrabata (např. oblast Rakouska = Východní Marka)
- jeho výpravy byly úspěšné, ale v boji proti Arabům utrpěl roku 778 tvrdou porážku
- v té době vznikla Píseň o Rolandovi
- později se soustředí pouze na východ, kde vede tažení do Itálie, odkud vytlačuje Byzantince
- roku 800 byl korunován na římského císaře => vzniká program Renovatio Imperii
Romanorum christianorum = myšlenka obnovení křesťanské Římské říše
- roku 812 přijal císařskou korunu východních císařů (= spojení západu a východu)
- jeho brzká smrt o dva roky později zabránila dalšímu příznivému vývoji sjednocování
křesťanského impéria
- za své vlády se opíral především o svůj karolínský dvůr => karolínská renesance
Ludvík I. Zbožný (814 – 840)
- za jeho vlády odklon od politiky sbližování se s východem
- jeho tři synové Karel, Ludvík a Lothar si roku 843 rozdělili mohutnou říši na tři říše menší
a) Západofranskou říši – zde vládl Karel II. Holý
b) Východofranskou říši – zde vládl Ludvík II. Němec
c) Lotharingii – zde vládl Lothar
- postupem času mezi sebou začali soupeřit a Karel, coby král západofranský se s Ludvíkem,
coby králem východofranským dohodl v postupu proti Lotharovi => vznikl dokument zvaný
Strassbourské dohody (důležité je, že byl psaný ve dvou již částečně rozdílných jazycích francouzštině a němčině)

Podobné dokumenty

Francká říše

Francká říše  porážka Arabů u Poitiers (732)  konec arabské invaze v Evropě

Více

27. července 2008 – číslo 5

27. července 2008 – číslo 5 docela slušný majetek, díky němu si také mohli udržet vlastní družinu a mnohdy vlastnili i lodě a uplatňovali svůj vliv. Nad tím vším stál král. Toho si ze svého středu volili náčelníci. Jeho moc b...

Více

bitvy

bitvy Bitvy bitva na Dukle bitva na Katalaunských polích bitva na Kosově poli bitva na Marně bitva na Moravském poli bitva na řece Kalce bitva na řece Lechu bitva na Soči bitva na Sommě bitva na Vítkově ...

Více

Studijni-svet.cz || Utváření středověké Evropy

Studijni-svet.cz || Utváření středověké Evropy Křižácké výpravy: vojáky spojovala křesťanská víra, kříž měli na zbroji i na praporech(→křižáci). Cílem bylo osvobodit svatou zemi ( palestinu) od muslimů a zajistit volný přístup při pouti do jeru...

Více

27/2010 - Koruna Česká

27/2010 - Koruna Česká praporem pluku a jeho následnických jednotek sloužili, bojovali a nezřídka umírali. Na kontě tohoto jména leží 72 válečných tažení, 48 velkých bitev, 23 srážek a 88 malých bitek, 79 bojů o pevnosti...

Více