V tomto dokumentu jsem použil úryvky článků z různých interne

V tomto dokumentu jsem použil úryvky článků z různých internetových zdrojů které potvrzují fakta nebo dodávají bližší informace
ohledně vánoc. Autoři článku nebo webové zdroje jsou uvedeny
na konci.
PRVNÍ KŘESŤANÉ NESLAVILI VÁNOCE
...Přesto neexistuje žádný důkaz, že by takový svátek slavili Ježíšovi učedníci v prvním století.
Kniha Sacred Origins of Profound Things (Posvátný původ hlubokých věcí) uvádí: „Během celých
dvou století po narození Krista nikdo nevěděl, kdy přesně se Kristus narodil, a navíc to málokoho
zajímalo.“
I kdyby Ježíšovi učedníci znali přesné datum Ježíšova narození, neslavili by ho. Proč ne? Protože
jak říká The World Book Encyclopedia, první křesťané „považovali slavení jakýchkoli narozenin za
pohanský zvyk“. Bible se zmiňuje pouze o dvou oslavách narozenin, a ty pořádali vládci, kteří
Boha neuctívali. (1. Mojžíšova 40:20; Marek 6:21) Oslavy narozenin se pořádaly také na počest
pohanských božstev. Například 24. května slavili Římané narozeniny bohyně Diany. Následující
den slavili narozeniny slunečního boha Apollóna. Oslavy narozenin tedy byly spojeny s pohanstvím, a nikoli s křesťanstvím.
Existuje ale ještě jeden důvod, proč křesťané v prvním století Ježíšovy narozeniny neslavili.
Ježíšovi učedníci pravděpodobně věděli, že oslavy narozenin jsou spojeny s pověrami. Například
mnoho Řeků a Římanů ve starověku věřilo, že při narození člověka je přítomen nějaký duch, který
pak toho člověka po celý život chrání. „Tento duch měl mystický vztah k bohu, o jehož narozeninách se dotyčný člověk narodil,“ říká kniha The Lore of Birthdays (Lidová tradice narozenin). Jehovu určitě nepotěší žádná oslava, která by Ježíše spojovala s pověrami. (Izajáš 65:11,12) Jak se
tedy Vánoce staly tak populárním svátkem?
PŮVOD VÁNOC
Lidé si Ježíšovo narození začali připomínat 25. prosince až stovky let poté, co Kristus žil na zemi.
Není to však datum Ježíšova narození, protože k tomu zjevně došlo v říjnu. Proč byl tedy vybrán
právě 25. prosinec? Ti, kdo se později prohlašovali za křesťany, pravděpodobně „chtěli, aby se
[toto] datum shodovalo s římským pohanským svátkem na počest ‚zrození nepřemožitelného
slunce‘“. (The New Encyclopædia Britannica) V zimě, kdy se zdálo, že slunce je nejslabší, se pohané snažili pomocí obřadů přimět tento zdroj tepla a světla k návratu z jeho dalekých cest. A za
den, kdy se slunce začíná vracet, byl považován 25. prosinec. Náboženští vůdci se snažili obrátit
pohany na křesťanství, a proto tento svátek přijali a pokusili se mu dát „křesťanský“ kabát.
O pohanském původu Vánoc se ví již dlouho. V17. století byly v Anglii a v některých amerických
koloniích Vánoce kvůli svému nebiblickému původu zakázány. Dokonce každý, kdo na Boží hod
vánoční (25. prosince) nešel pracovat a zůstal doma, musel zaplatit pokutu. Staré zvyky však byly
brzy obnoveny a přibyly k nim další. Vánoce se znovu staly populárním svátkem a v mnoha
zemích to tak je až dodnes. Avšak lidé, kteří se chtějí líbit Bohu, Vánoce ani žádný jiný svátek,
jenž má pohanský původ, neslaví, protože takové svátky mají spojitost s falešným náboženstvím.
JE PŮVOD NĚJAKÉHO SVÁTKU SKUTEČNĚ DŮLEŽITÝ?
Někteří lidé souhlasí s tím, že takové svátky jako Vánoce mají pohanský původ. Přesto si ale myslí, že není nic špatného na tom, když je slaví. A většina lidí si navíc oslavu různých svátků vůbec s
falešným uctíváním nespojuje. Kromě toho se rodiny při těchto příležitostech mají možnost sejít.
Máte takový názor I vy? Pokud ano, pak postavit se na stranu pravého uctívání se vám zřejmě
nebude zdát těžké kvůli nějaké náklonnosti k falešnému náboženství, ale spíše kvůli náklonnosti k
rodině. Buh, který je původcem rodinného uspořádání, si rozhodně přeje, abychom se svými
příbuznými měli dobré vztahy. (Efezanům 3:14,15) Rodinná pouta je však možné posilovat I jinými
způsoby— takovými, které Bůh schvaluje. Apoštol Pavel psal o tom, co by pro nás mělo být nejdůležitější. Uvedl: „Přesvědčujte se dál o tom, co je přijatelné Pánu.“ (Efezanům 5:10)
Možná se vám zdá, že původ různých svátků má dnes už máloco společného s tím, jak se tyto
svátky slaví. Je tedy původ nějakého svátku skutečně důležitý? Ano. Znázorněme si to. Dejme
tomu, že ve škarpě uvidíte ležet nějaké lízátko. Vzali byste si ho a snědli ho? Samozřejmě, že ne.
To lízátko je přece špinavé. Podobně jako takové lízátko, I svátky mohou vypadat lákavě, ale byly
„sesbírány“ na nečistých místech. Máme-li se tedy postavit na stranu pravého uctívání, musíme
mít stejný postoj jako prorok Izajáš, který pravým Božím ctitelům řekl: „Nedotýkejte se ničeho
nečistého.“ (Izajáš 52:11)
úryvek z článku - Proč se vlastně oslavují “vánoce” ?
J. Podmolik
Původ magického kouzla vánoc
… téměř nikdo neví, že Mesiáš Ješua není ani katolík ani jiný “křesťan”. V těchto “svátcích” plných
pověrčivosti a pohanských tradic vládnou různí kulturní bůžkové, jako svatý Martin, svatý Mikuláš,
svatý čert a svatý anděl i “ježíšek”, všechno to s Biblí nemá samozřejmě nic společného. Ale v
českém národě se lidé o Bibli nezajímají - včetně většiny těch, kteří si říkají “křesťané”.
Důvodem, proč se 24. až 26. prosince oslavují vánoce bylo to, že náboženští “křesťané” chtěli,
aby jejich nové (nebiblické) svátky překryly římské pohanské oslavy “narození nepřemožitelného
Slunce” (natalis solis invicti), a aby tak přilákali do svých kostelů “pohany”. Oslavy boha Slunce
jsou slátané ze zvyků mnoha starých i novějších kultur týkajících se zimního slunovratu. V římském pohanském světě byly Saturnálie (od 17. prosince) časem veselých zábav a výměny dárků.
25. prosinec byl v úctě jako narozeniny iránského mystického boha Mitry, Slunce spravedlivosti.
Pohané věřili, že jejich bůh Slunce se každý rok opětovně rodí, a právě noc z 24. na 25. prosince
považovali za čas tohoto zrodu. Na římský Nový rok (1.leden) byly domy zdobené zelení a světly a
byly dávané dary dětem a chudým. K těmto všem zachováváním zvyků byly ještě přidané germánské a keltské obřady, když teutonické (starogermánské) tlupy pronikly do Gaulu (Francie), Británie
a střední Evropy.
Jídlo a společenství, zelené jehličnaté větve a stromy, ohně a světla, symboly tepla a trvajícího
života byly vždy spojené se zimními slavnostmi, i pohanskými i “křesťanskými”. Vánoce jsou
tradičně ceněné jako svátky rodin a dětí pod jmény různých patronů v různých zemích, jako Noel,
Saint Nicholas (Svatý Mikuláš) nebo Santa Claus (výstižnější forma je anglická slovní hříčka “Satan’s clause”). Český výraz “vánoce” má původ z německého “svatá noc”(die Weihnachten).
Jednou z populárních předvánočních oslav je předvečer svátku Mikuláše 5.12. V českých zemích
se lidé vyžívají v hastrošení se jako čerti a andělé, kteří poskakují okolo Mikuláše. Je jen
přirozené, že v této katolické kultuře je čertů rok od roku více (pohádky o čertech, český folklór
podporuje ohavnosti). Jsou i více a více odpornější - přesně tak to katolický národ miluje. Pokud
jde o tradiční česká vánoční jídla, všechna mají svůj původ v pověrčivosti - z nějaké formy čarodějnictví. Každoročně je to znovu vysvětlováno v různých časopisech i reklamních letácích supermarketů. Někteří “křesťané” si stěžují na komerční zneužívání “křesťanských vánoc” - toto však
jen potvrzuje, že podstata “vánoc” nemá s “oslavou” panujícího Ješuy (Ježíše) - ani v nejmenším
vůbec nic společného.
Panující Ješua (Ježíš) nedal příkaz oslavovat Jeho narozeniny, ani užívat jméno “Ježíšek”. Jeho
originální hebrejské jméno je Ješua což je doslova Záchrana (viz význam Mat 1:21). Tradice
českých “betlémů” je úspěšná v mrzačení představivosti lidí o Ježíšovi=Zachráncovi - prezentací
dítěte. Proto také Bůh dal příkaz nezpodobňovat žádnou představu muže ani ženy ani dítěte (!), a
neuctívat je (viz Exodus 20:4-6, Deutoronomii 4:16-19). Jenže náboženští lidé božím slovem
přirozeně opovrhují a vysmívají se Bohu svými nebiblickými tradicemi a vyžívají se v prezentacích
“betlémů” s malým, nemohoucím dítětem.
Za předobraz “betlémů” lze považovat gotické katolické skříňové oltáře s námětem narození
Krista. Asi v polovině 16. století šířili “betlémy” hlavně jezuité, jako jeden z prostředků rekatolizace českého lidu. Byla to jen další záminka pro upevnění protibiblického
mariánského kultu. Celá idea katolických “vánoc” je zdůraznit ochraňující MATKU
bezmocného “ježíška” - totální výsměch biblickému poselství o narození Zachránce.
V Bibli záměrně není o Ješuově dětství mnoho informací - jen ty nejdůležitější.
Náboženští lidé (t.j. lidé bez zájmu o biblickou pravdu) se ale přirozeně zaměřují na
to, co Bible nezdůrazňuje a doplňují si svou potřebu rebelie svými tradicemi. V
náboženství je místo na všechny možné a nemožné pověry, čarodějnictví a všechny
další tradiční zvyky pověrčivosti, včetně vánočního stromečku.
Zdroje
http://revprirody.blogspot.cz/2011/12/stary-pan-vanoce-cesta-kolem-casu.html?m=1
http://www.granosalis.cz/modules.php?name=Content&pa=showpage&pid=32
http://www.krestan.cz/portal/portal.php?sc=webinfo
http://www.cesta-panujiciho.cz