Příloha č. 5 - Textová část ZD

OBSAH
1.
2.
3.
4.
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE
ZÁKLADNÍ ÚDAJE
HLAVNÍ ZÁSADY NÁVRHU
GRAFICKÁ ČÁST A TABULKY VÝKAZŮ VÝMĚR A POČTŮ
4.1.SOUČASNÝ STAV S NÁVRHEM PĚSTEBNÍCH OPATŘENÍ
POD NEMOCNICÍ A MŠ LONGENOVA
4.2.NÁVRH VEGETAČNÍCH ÚPRAV – POD NEMOCNICÍ A MŠ
LONGENOVA
4.3.SOUČASNÝ STAV S NÁVRHEM PĚSTEBNÍCH OPATŘENÍ
JIRÁSKOVA ULICE
4.4.NÁVRH VEGETAČNÍCH ÚPRAV – JIRÁSKOVA ULICE
4.5.SOUČASNÝ STAV S NÁVRHEM PĚSTEBNÍCH OPATŘENÍ
NA SPOŘILOVĚ
4.6. NÁVRH VEGETAČNÍCH ÚPRAV - NA SPOŘILOVĚ
4.7. SOUČASNÝ STAV S NÁVRHEM PĚSTEBNÍCH OPATŘENÍ KE KONOPIŠTI
4.8. NÁVRH VEGETAČNÍCH ÚPRAV – KE KONOPIŠTI
4.9. SOUČASNÝ STAV S NÁVRHEM PĚSTEBNÍCH OPATŘENÍ KE STADIONU
4.10.
NÁVRH VEGETAČNÍCH ÚPRAV – KE STADIONU
4.11.
SOUČASNÝ STAV S NÁVRHEM PĚSTEBNÍCH OPATŘENÍ
- TÁBORSKÁ KASÁRNA
4.12.
NÁVRH VEGETAČNÍCH ÚPRAV – TÁBORSKÁ KASÁRNA
4.13.
SOUČASNÝ STAV S NÁVRHEM PĚSTEBNÍCH OPATŘENÍ
- MŠ BERUŠKY
4.14.
NÁVRH VEGETAČNÍCH ÚPRAV – MŠ BERUŠKY
4.15.
SOUČASNÝ STAV S NÁVRHEM PĚSTEBNÍCH OPATŘENÍ
- MŠ BEZRUČOVA
4.16.
NÁVRH VEGETAČNÍCH ÚPRAV – MŠ BEZRUČOVA
4.17.
SOUČASNÝ STAV S NÁVRHEM PĚSTEBNÍCH OPATŘENÍ
- MŠ KARLOV
4.18.
NÁVRH VEGETAČNÍCH ÚPRAV – MŠ KARLOV
5. ROZPOČET
5.1. CELKOVÝ REALIZAČNÍ ROZPOČET
5.2.SEZNAM OŠETŘOVANÝCH STROMU S KALKULACÍ CEN
ZÁSAHU
5.3.SEZNAM
DŘEVIN
URČENÝCH
K ODSTRANĚNÍ
S KALKULACÍ CEN
5.4.SEZNAM
ROSTLINNÉHO
MATERIÁLU
S KALKULACÍ
NÁKLAD
5.5.OCENĚNÍ PRACÍ A OSTATNÍHO MATERIÁLU
6. PŘÍLOHY
6.1.TECHNOLOGIE VÝSADEB A OŠETŘENÍ DŘEVIN
6.2.SPECIFIKACE VÝSADEB
6.3.ÚDRŽBA
6.4.TECHNOLOGIE VÝSADEB A ŘEZU
6.4.1. TECHNOLOGIE VÝSADEB
6.4.2. TECHNOLOGIE ŘEZU
2. ZÁKLADNÍ ÚDAJE
Tento projekt řeší zeleň na městských a pronajatých
Benešov.
pozemcích v městě
Přírodní podmínky:
nadmořská výška
průměrná
roční
teplota
vzduchu
průměrný roční úhrn srážek
klimatická oblast
Okrsek
vegetační typ
zemědělský výrobní typ
320 m.n.m.
7°C
650 mm
mírně teplá
mírně teplý, mírně vlhký se studenou
zimou
bukový
bramborářský
1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE
Akce:
OBNOVA VEŘEJNÉ ZELENĚ V BENEŠOVĚ – II.ETAPA
Zadavatel: MĚSTO BENEŠOV
Masarykovo náměstí 100
256 01 Benešov
Seznam parcelních čísel:
Pod nemocnicí, MŠ Longenova – 3383, 1895/1, 1895/5, 1847/32
Jiráskova ulice - 26, 27, 3311, 3318
Na spořilově - 1560/1, 3357/11
Ke konopišti - 2454/3
Ke stadionu - 3392
Táborská kasárna – 3313/1, 533/2
MŠ Berušky - 462
MŠ Bezručova - 734/13, 734/17
MŠ Karlov - 1223/1
Projektant: Ing. Lukáš Kaprál
Prokopova 1590
25801 Vlašim
Tel.: 725 708 184, e-mail: [email protected]
3. HLAVNÍ ZÁSADY NÁVRHU
Jiráskova ulice
Oboustranná alej hlohu obecného Paulova (Crataegus monogyna ´Paul´s
Scarlet) s keřovým podrostem. V něm jsou zastoupeny druhy jako mochna
křovitá (Potentilla fruticosa), pámelník Chenaultův (Symporicarpos x chenaultii
´Hancock´) a tavolník japonský žlutolistý (Spiraea japonica ´Golden Princess´).
Prostor před základní školou v ulici Jiráskova je řešen jako dva souměrné
travnaté pásy po obou stranách vchodu do budovy. Na levé straně je vytvořen
záhon z růží (Rosa spp.) a živý plot ze zeravu západního (Thuja occidentalis).
Na pravé straně rostou dva jedinci sakury růžové plnokvěté (Prunus serrulata
´Kanzan´ ), po jednom jedinci smrku pichlavého (Picea pungens), jalovce
čínského (Juniperus chinensis), svídy bílé (Cornus alba) a zlatice prostřední
(Forsythia x intermedia). Podél budovy je vytvořen záhon růží (Rosa spp.).
Po posouzení zdravotního stavu jednotlivých jedinců hlohu obecného Paulova
(Crataegus monogyna ´Paul´s Scarlet) budou odstraněni silně poškození nebo
odumřelí jedinci. Odstranění jedinci budou po odfrézování pařezů nahrazeni
novými stejného druhu.
Prostor před školou bude řešen jako dvě souměrné plochy. Po obou stranách
bude odstraněna veškerá zeleň, vyjma dvou sakur (Prunus serrulata ´Kanzan´ )
po pravé straně. Ty budou doplněny o čtyři nové jedince stejného druhu. Stejný
druh bude vysázen i po levé straně ve tvaru aleje. V podrostu nové aleje bude
vytvořen záhon o šíři 2 m, do kterého bude vysazena meruzalka alpská (Ribes
alpinum) ve formě volně rostoucího živého plotu. Tento záhon bude na každé
straně ukončen výsadbou volně rostoucího živého plotu z hlohyně šarlatové
(Pyracantha coccinea).
Ke Stadionu
V ulici Ke Stadionu roste jednostranná alej vytvořená z lip srdčitých (Tilia
cordata). Stromy jsou ve špatném zdravotním stavu zapříčiněném různými
abiotickými vlivy. Někteří jedinci jsou už odumřelí.
Odumřelí a nejvíce poškození jedinci budou odstraněni. Po odstranění pařezů a
výměně půdy ve výsadbových jamách na 100% bude provedena náhradní
výsadba z platanu javorolistého (Platanus acerifolia). Jedná se o dřevinu, která
dobře snáší zasolení.
Pod Nemocnicí
Různorodá výsadba jehličnatých a listnatých dřevin. Nepravidelně řešený celý
areál lemují vzrostlé lípy srdčité (Tilia cordata), doplněné o ořešáky královské
(Juglans regia). Z jehličnatých dřevin je zde v největší míře zastoupen smrk
obecný (Picea abies) a douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii).
Prvním krokem bude odstranění poškozených nebo kompozičně nevhodných
jedinců. Budou hlavně odstraněny jehličnaté druhy dřevin. U vzrostlých
listnatých stromů bude v závislosti na zdravotním stavu proveden bezpečnostní
řez, doplněný u několika jedinců o redukci koruny a instalaci volné bezpečnostní
vazby. Následně bude provedena nová výsadba, v které bude dominovat lípa
srdčitá (Tilia cordata) a lípa srdčitá leskle zelená (Tilia cordata ´Greenspire´).
Ve svahu lemujícího ulici Hodějovského a Červené Vršky bude provedena
výsadba keřů nižšího vzrůstu. Pro zpevnění svahu bude použita kokosová síť a
bude provedena instalace dřevěných palisád, které zabrání sesuvu mulčovací
kůry do komunikace.
MŠ Longenova
Dominantním prvkem zeleně je alej vytvořená z břízy bělokoré (Betula
pendula), lemující západní hranici pozemku. V přední části je roztroušená
výsadba vytvořená z vrby kroucené (Salix matsudana), tulipánovníku
tulipánokvětého (Liriodendron tulipifera) a škumpy ocetné (Rhus typhina).
Po posouzení zdravotního stavu všech dřevin, budou někteří jedinci odstraněni a
u ostatních bude proveden bezpečnostní řez. Pod březovou alejí bude vysázeno
keřové pásmo, pro odclonění od okolního pozemku. V přední části bude
vysázena borovice černá (Pinus nigra), která bude sloužit jako vánoční stromek.
MŠ Berušky
Zeleň je v areálu školky nahodile rozmístěna po celé ploše. Největší zastoupení
mají ovocné dřeviny, hlavně jabloň (Malus domestica). Keře tvoří menší
skupiny, větší ucelenou skupinu tvoří pouze líska obecná (Corylus avellana),
která vytváří volně rostoucí živý plot okolo oplocení v jižní části pozemku.
Po posouzení zdravotního stavu všech dřevin, budou někteří jedinci odstraněni a
u ostatních bude proveden bezpečnostní řez. Nové výsadby mají za úkol rozšířit
stávající spektrum dřevin o druhy s jedlými nebo okrasnými plody, které děti
mohou využít při svých aktivitách.
MŠ Bezručova
Zeleň je v areálu školky rozmístěna hlavně po obvodu. Z jehličnatých dřevin má
největší zastoupení smrk pichlavý (Picea pungens), smrk omorika (Picea
omorika) a borovice černá (Pinus nigra). Z listnatých keřů je nejvíce zastoupen
zlatice prostřední (Forsythia x intermnedia), vajgélie květnatá (Weigela florida)
a tavolník van Houtteův(Spiraea vanhouttei).
Nové výsadby doplní současnou zeleň lemující oplocení pozemku a vytvoří tak
souvislý volně rostoucí živý plot, který odcloní zahradu školky od okolních
pozemků. Dojde také k rozšíření stávajícího spektra ovocných dřevin o
kanadskou borůvku (Vaccinium corymbosum) a kamčatskou borůvku (Lonicera
kamtschatica).
MŠ Karlov
Mateřská školka s malou zahradou. Z důvodu omezeného prostoru nebude
provedena nová výsadba, bude pouze založen nový trávník.
Táborská kasárna
Pravou stranu ulice ve směru od vlakového nádraží lemuje alej z jírovce maďalu
(Aesculus hippocastanum). Levou stranu ulice lemuje rozvolněná výsadba
z javoru jasanolistého (Acer negundo).
Po posouzení zdravotního stavu budou někteří silně poškození jedinci na pravé
straně odstraněni. Následně bude provedena nová výsadba z jírovce červeného
Briotova (Aesculus carnea ´Briotii´). U ostatních jedinců bude proveden
bezpečnostní řez. Zeleň na levé straně ulice bude kompletně odstraněna.
Vzrostlé javory zasahují na fasády sousedících budov a do budoucna by byla
nutná jejich silná redukce. Nová výsadba bude provedena z hlohu obecného
Paulova (Crataegus laevigata ´Paul´s Scarlet´).
Na Spořilově
Jednostranná alej vytvořená z lip srdčitých (Tilia cordata), doplněná o jednoho
jedince smrku ztepilého (Picea abies) a okrasnou jabloň (Malus spp.)
Ze stávající zeleně bude odstraněn smrk ztepilý (Picea abies), který konkuruje
stromu č.12 a jabloň (Malus spp.), která je kompozičně nevhodná. Za
odstraněnou jabloň bude provedena nová výsadba z lípy srdčité (Tilia cordata).
U ostatních stromů bude proveden bezpečnostní řez, doplněný u některých
jedinců o redukci koruny a instalaci volné bezpečnostní vazby.
Ke Konopišti
Jednostranná alej vysázená v travnatém pásu mezi chodníkem a komunikací.
Největší zastoupení zde má lípa srdčitá (Tilia cordata), javor mléč (Acer
platanoides), javor klenu (Acer pseudoplatanus) a roste zde jeden jedinec třešně
ptačí (Prunus avium).
Po posouzení zdravotního stavu, budou někteří jedinci odstraněni, u ostatních
bude proveden bezpečnostní řez, doplněný u některých jedinců o redukci
koruny. Za odstraněné jedince bude provedena nová výsadba z lip srdčitých
(Tilia cordata).
6. PŘÍLOHY
6.1. TECHNICKÉ NORMY A PŘEDPISY
Při realizaci zeleně je nutné dodržovat platné normy Sadovnictví a krajinářství –
ČSN DIN 18 915 Práce s půdou, 19 917 Zakládání trávníků, 18 916 Výsadby
rostlin, 18 919 Rozvojová a udržovací péče o rostliny.
6.2. SPECIFIKACE VÝSADEB
Pro výsadby jsou navrženy obalované sazenice pro lepší ujímavost a snížení
povýsadbového šoku. Protože se jedná o veřejné plochy s velkou kumulací osob
byly pro okamžitý estetický efekt a pro snížení škod vandaly zvoleny sazenice o
větší velikosti.
 listnaté stromy
specifikace výpěstků:
- musí být min. 2x ve školce přesazován
- solitérní strom se zemním balem nebo v kontejneru v závislosti na
době výsadby s dobře prokořeněným kořenovým balem, který musí
odpovídat velikosti stromu
- strom se zapěstovanou, hustou, rovnoměrně zavětvenou korunou
odpovídající habitu daného taxonu
- obvod kmene ve výšce 1 m – viz tabulka rostlinného materiálu
- výška nasazení korunky musí být minimálně 2,5 m
- výměna stávající zeminy – prosátá středně těžká ornice (50%)
s příměsí kompostu (30%) a písku (20%) – viz PD
- kotvení stromu jedním nebo třemi kůly – frézovaný kůl pr.70-100 mm,
výška 2,5 m, příčka - frézovaný půlkůl, délka min. 60 cm
- obal kmene z rákosové rohože (min. výška 180 cm) – ochrana proti
mrazu a korní spále
- mulč – provzdušňovací, estetický a protivýparný horizontální prvek,
využití mulčovací kůry nebo kačírku (frakce 16-32),vyška 5 cm,
směrem ke středu rostliny snížit vrstvu, tvar misky
- závlahová sonda – flexibilní trubka perforovaná (průměr 8-10 cm),
výplněná kačírkem (frakce 16-32)
- při výsadbě budou dřeviny zásobeny živinami pomocí tabletového
hnojiva Silvamix (5 ks – 1ks/10g/strom)
- zálivka 100 l ke každé rostlině
 keřové skupiny
specifikace výpěstků:
- sazenice v kontejnerech nebo v balu, musí splňovat platné mormy pro
výpěstky a velikost nadzemní části předepsanou v tabulce rostlinného
materiálu
- chemické odlevelení před založením záhonů přípravkem Roundup
- prokypření povrchu do hloubky 15 cm
- výměna stávající zeminy – prosátá středně těžká ornice (50%)
s příměsí kompostu (30%) a písku (20%) – viz PD
- kokosová síť – 700 g/m2, ukotvená k podkladu dubovými kolíky - viz
PD
- zpevnění svahu odkorněnou smrkovou kulatinou o min. průměru 10
cm, uchycení do svahu ocelovou kulatinou o délce 70 cm – viz PD
- povrch záhonu bude pokryt netkanou textilií Plantex
- mulč – výška 5 cm, směrem ke středu rostliny snížit vrstvu, tvar
misky
- při výsadbě budou dřeviny zásobeny živinami pomocí tabletového
hnojiva Silvamix (2 ks – 1ks/10g/keř)
- zálivka – 50l/m2
 založení trávníku
- chemické odplevelení totálním systémovým herbicidem
- rozrušení půdy do hloubky 150 mm
- obdělání půdy kultivátorováním, vláčením
- hrabání – úprava terénu do konečné podoby
- chemické odplevelení totálním systémovým herbicidem
- výsev parkového trávníku – 30g/m2
- zapracování semene do půdy, uválcování
- zálivka 30l/m2
- první seč
6.3. ÚDRŽBA
Pro zdárný růst a vývoj nově realizovaných výsadeb je nezbytné zajistit
následnou intenzivní péči dle ČSN DIN 18 919.
Povýsadbová péče spočívá v následujících opatřeních:
odplevelování
Dřeviny ve skupinách průběžně odplevelovat (ve vegetačním období přibližně
1x za 3 týdny - plevele nesmí vykvést). Stupeň zaplevelení je nejvyšší v prvním
období po výsadbě, postupně klesá se „zapojováním“ skupin.
zavlažování
V případě dlouhodobého nedostatku měřitelných srážek je třeba v prvním letech
po
výsadbě
zajistit
zálivku.
Zvlášť důkladně zavlažovat ty dřeviny, které byly vysazeny jako vzrostlé.
V suchém letním období zalévat dřeviny, které se projevují vadnutím.
řez
Důležitý je provádět výchovný řez u nově vysazených stromů a keřů, který
může zabránit pozdějším problémům.
U roubovaných dřevin je nutné průběžně odstraňovat plané výhony, vyrůstající
z kořenů a z kmínku pod místem naroubování.
pravidelná kontrola kotvení a ochrany kmene a jeho včasné odstranění
ošetření mechanických poranění
ochrana stromu před chorobami a škůdci
trávník
Pro zvýšení kvality trávníku doporučujeme jeho častější kosení (min.2
seče měsíčně), hnojení, dosetí a chemické odplevelení.
6.4. TECHNOLOGIE VÝSADEB A ŘEZU
6.4.1. TECHNOLOGIE VÝSADEB
Termín výsadby
Při určování vhodného ročního období pro realizaci výsadeb je nutno dbát na
druhově podmíněné zvláštnosti jednotlivých taxonů dřevin.
Dřeviny s kořenovým balem či kontejnerované lze vysazovat v průběhu celého
roku (vyjma suchých období s vysokou intenzitou slunečního záření a
mrazových období se zamrzlou půdou). I zde je však nejlepší doba pro výsadbu
na
podzim
po
opadu
listů
a
pak
v předjaří. Okrasné školky ostatně balový materiál z provozních důvodů
expedují pouze v těchto dvou sezonách – podzimní (cca od září do zamrznutí
půdy) a jarní (od rozmrznutí půdy do začátku rašení).
Stálezelené dřeviny a jehličnany se mohou vysazovat s baly po celý rok, s
výjimkou doby rašení letorostů. Nejlepší doba pro jejich výsadbu je však brzy
na podzim (září až polovina října), aby do zimy zakořenily a mohly přijímat
vodu i v zimě.
Postup prací při sázení
Při výsadbě se musí kořeny dřevin rozprostřít do jejich přirozené polohy.
Kontejnery, květináče, fóliové sáčky a obaly, jež nemohou v půdě zetlít, je nutné
odstranit.
U rostlin s kořenovým balem je nutno rozvázat uzly obalového materiálu na
vrchní straně balu a uvolnit úvazek na kořenovém krčku. Je-li kořenový bal
obalen přírodní jutou, popř. zajištěn u velkých stromů pletivem z rychle se
rozkládajícího tzv. černého drátu, můžeme tyto materiály ponechat ve
výsadbové jámě. Oba tyto materiály se přibližně do roka přirozeně rozpadnou a
k deformaci kořenového systému tak nedojde. K odstranění pletiva z jámy
přistupujeme jen v případě, kdy se jedná o pletivo pozinkované, které se v půdě
nerozloží.
Hloubka výsadby se musí přizpůsobit druhu rostlin. Rostliny se zpravidla sázejí
tak hluboko, jak rostly na předchozím stanovišti. Opadavé keře, kromě
štěpovanců, je zpravidla nutno sázet asi o 5 cm hlouběji, než byly pěstovány.
Růže a jiné keře štěpované v krčku sázíme tak hluboko, aby bylo místo
štěpování zakryto asi 4 cm zeminy.
Při výsadbě alejového stromu s balem nejprve změříme výšku balu a pomocí
latě upravíme hloubku jámy tak, aby byla shodná s výškou balu. Pak strom
umístíme do jámy. Manipulace se stromem je přípustná pouze za bal s pomocí
zvedacích materiálů, ale nikoli za kmen stromu. Kořeny či kořenové baly je
nutno ze všech stran prosypat, popř. obsypat zeminou či substrátem, který se
pečlivě hutní. Přitlačování zeminy ke kořenům věnujeme dostatečnou pozornost,
dbáme na to, abychom nepoškodili bal či kořeny, popř. kořenový krček. Zeminu
musíme dostatečně přitlačit, zejména v těsné blízkosti kořenů a balu, abychom
eliminovali vzduchové kapsy v jámě a předešli tak vysoušení kořenů. Při
výsadbě počítáme předem se sedáním zeminy v jámě. Znamená to, že dřeviny
vysazujeme o málo výš, aby po slehnutí zeminy byla rostlina v požadované
úrovni. Ke konečnému ulehnutí půdy ve výsadbové jámě dochází asi za 6
měsíců od jejího vyhloubení.
Po prosypání kořenů či balů se dřeviny ve výsadbové jámě zalijí dostatečným
množstvím vody (v případě slehnutí zeminy se doplní substrát). Mladé rostliny v
příznivých podmínkách lze sázet pouze s vlhkými kořeny, není třeba je zalévat
po výsadbě. Povrch výsadbové jámy, tzv. závlahová mísa, se upraví zvoleným
způsobem.
Kotvení dřevin
Dřeviny po výsadbě je nutno podle potřeby ukotvit. Nejčastěji provádíme
kotvení vzrostlých alejových stromů. Instalace kotvení je nutná ze dvou
základních důvodů:
- strom postrádá velkou část své kořenové soustavy, zejména
mohutné kotvící kořeny = není na stanovišti dostatečně fixován = v
důsledku
pohybů
kmene
(a současně kořenového balu) při větru dochází k poškozování nově
vznikajících tenkých kořínků,
- ochrana nově vysazeného stromu před vandaly, poraněním bází
kmenů travními sekačkami či křovinořezy, poškozením v průběhu
stavebních prací, parkujícími automobily apod.
Ke kotvení se používají dřevěné kolíky o průměru 7 – 10 cm, minimálně 3 ks
k jednomu listnatému stromu. Po výsadbě musí být kmen stromu fixovám ke
kůlům pomocí vazby z popruhů. Vazba musí fixovat strom proti pohybům do
stran do stran, ale nesmí bránit pohybu směrem dolů. (sesednutí substrátu). Kůl
se zatlouká do dna jámy. Podle velikosti dřeviny se používají kůly o delce 2 –
2,5 m. Kůly se na vrcholech spojí půlkulatými dřevěnými trámky, čímž se zajistí
stabilita konstrukce.
Rákosová rohož
U nově vysázených stromů na stanovištích vystavených přímým účinkům
slunečního záření může dojít k tzv. korní spále na jejich kmenech. Při korní
spále
nedochází
jen
k poranění pletiv druhotné kůry, ale i lýka a kambia. Aby nedošlo k těmto
poraněním, je běžnou praxí, že se kmeny obalují rákosovou rohoží, která je
chrání před přímou radiací, vysokými letními teplotami a vysycháním
povrchových buněk. Ke korní spále jsou více náchylné stromy s tenkou kůrou
(javory, buky, lípy) a stromy, jejichž kmeny byly v okrasných školkách od mládí
zastíněny.
Mulčování
Vrstva mulče jako půdního pokryvu nových výsadeb nesmí být vyšší než 7–10
(15) cm. Touto vrstvou již plevel obtížně prorůstá. Pokud použijeme vyšší
vrstvu mulče, dřevina do ní snadno prokoření svými jemnými asimilačními
kořínky, a je tak více náchylná na teplotní a především vlhkostní změny
(zejména je náchylná na sucho). Mezi vrstvu mulče a půdní povrch můžeme
umístit ochranné plachetky (geotextilie, bioplachetky z netkaných textilií apod.),
které nedovolí růst ani těm nejagresivnějším plevelům.
Plocha mulče by zpravidla měla přesahovat plochu výsadbové jámy, a to
alespoň o jednu třetinu jejího průměru. Plocha bezprostředně okolo báze kmene
a kořenového krčku dřevin by neměla být vůbec mulčována. Je-li tomu tak,
vznikají tzv. mulčovací sopky. Tyto sopky udržují v blízkosti kořenového krčku
keřů či báze kmene stromů zvýšenou vlhkost a tmu, tedy ideální podmínky pro
rozvoj hub, způsobující následně hniloby v těchto místech. Jsou také domovem,
ochranou a spižírnou pro hlodavce, kteří okusují kůru a lýko kmene či výhonů, a
to zejména v době vegetačního klidu. Doporučuje se proto nemulčovat půdu v
okruhu nejméně 10–15 cm od kořenového krčku.
Povýsadbová péče
Povýsadbová péče je obdobím intenzivní péče o dřevinu a trvá minimálně
několik týdnů, u vzrostlých stromů až několik let po výsadbě.
V této souvislosti je třeba opět zdůraznit již jednou zmíněné pravidlo: čím
mladší (menší) výsadbový materiál, tím rychlejší ujmutí na stanovišti po
přesazení a překonání přesazovacího stresu, a tím i ukončení povýsadbové péče
o výsadby. A naopak.
Povýsadbová péče spočívá především v následujících opatřeních:
·
zálivka a hnojení,
·
péče o závlahovou mísu, kypření a odplevelování výsadeb,
·
výchovný řez korun mladých stromů,
·
pravidelná kontrola kotvení a jeho včasné odstranění,
·
ošetření mechanických poranění vzniklých při výsadbě a v prvních letech
po ní
·
ochrana před chorobami a škůdci.
Substrát na dno jámy
- malý obsah organického podílu
- vyrovnání výškového rozdílu až přibližně
na výšku balu
- dobře zhutnit
Tabule č. 1 : Standardní postup při výsadbě stromu
Výsadbová jáma
- minimálně 1,5x větší než kořenový bal či
kořenový systém vysazovaného stromu
- kruhový tvar s kónickým profilem
- zdrsnit boční stěny
- hloubka cca 2-násobek výšky balu
Umístění stromu
- vrchní část balu v rovině s terénem
- ve středu mezi kotvícími kůly
- pokud je na kmeni označený směr na
sever - respektovat
- optimální je v této fázi provést výchovný
řez
Kůly statického zajištění
- 2-3 ks podle velikosti stromu
- tlakově
napuštěné
fungicidními
prostředky
- zatlouci do dna jámy
Zasypání jámy
- event. umístění závlahové sondy
- zahradnický substrát s příměsí rašeliny
- pouze ve svrchní části výsadbové jámy
6.4.2. TECHNOLOGIE ŘEZU
Technika řezu
Cílem techniky řezu je volba způsobu provedení řezu ve správný čas a na
správném místě (v neposlední řadě i vhodné ošetření řezných ran). Technika
řezu se opírá o poznatky získané ze studia biologie dřevin. Při řezu je nutné
respektovat:
- vedení řezu,
- maximální velikost vznikajících ran,
- termín řezu,
- ošetření řezné rány.
Vedení řezu
Řez nadzemních částí probíhá v koruně stromu, kde dochází k odstraňování
dvou rozdílných typů větví:
- větví živých,
- větví mrtvých (suchých).
Řez živých větví
Dochází-li při řezu k odstraňování živých větví, musí být řez proveden se
zřetelem na podporu přirozeného obranného systému a ochranné zóny větve
stromu. Pokud odstraníme dceřinou větev tak, aby nedošlo k poranění větevního
límečku větve mateřské, tyto dva mechanismy relativně spolehlivě (samozřejmě
spolehlivě z hlediska přírodních systémů) zabrání průniku patogenů (zejména
dřevokazných hub), kteří osidlují čerstvá poranění. Dojde-li však k poranění
mateřské větve (jež nastane při řezu za větevní límeček), ochranná zóna jeho
větevního nasazení už na aktivní obranu nestačí a strom musí aktivovat další
obranné mechanismy – ovšem už ne vždy tak efektivní. Z toho důvodu dochází
v průběhu času k šíření patogenů do dřeva mateřské větve a během několika let i
ke vzniku dutin.
Odstraňování živých větví vždy představuje zátěž energetického systému
stromu, protože dochází nejen k redukci energií produkující asimilační plochy
(listů na odstraněné větvi), ale i k poranění, které vyvolává energeticky náročné
obranné reakce. Je proto nutné odstraňovat co nejmenší objem větví nutný pro
zajištění žádaného účelu řezu.
Řez mrtvých větví
Jiná situace nastává při řezu mrtvých (suchých) větví. Po odumření větve
dochází k aktivaci ochranné zóny větve v okolí větevního nasazení větve
mateřské. Současně – protože mrtvá větev již sekundárně netloustne – se její
báze začíná zavalovat novým každoročním tloušťkovým růstem mateřské větve.
V této fázi je potřeba mrtvou větev odstranit, aby mohlo dojít k rychlému
uzavření vzniklé rány ránovým dřevem. Mrtvé a odumírající větve musíme
proto řezat co nejtěsněji k okraji živého pletiva na bázi větevního nasazení větve
mateřské. Její živá pletiva samozřejmě nesmí být v žádném případě poškozena!
Zával v okolí větevního nasazení se nijak neformuje ani neupravuje.
Odstranění mrtvých (suchých) větví z koruny stromu je velmi důležité,
především z hlediska provozní
bezpečnosti. Na druhé straně
může v některých případech být
odstraňování
suchých větví
kontraproduktivní. Týká se to
především
případů,
kdy
ošetřujeme staré stromy v
krajině, které díky svému stáří a
vysokému množství mrtvé dřevní
hmoty (často již rozpadlé či se
rozkládající) představují unikátní
biotop
pro
mnohé
další
organismy, které jsou na životě
v tomto prostředí závislé.
Výchovný řez
Tento řez se provádí u mladých exemplářů v prvních letech po výsadbě na trvalé
stanoviště, méně často pak po řezu zmlazovacím. Výchovný řez se provádí
zpravidla
do
10–15 (20) let po výsadbě, přičemž plynule přechází do některého z
technologických typů řezu udržovacího. Tento řez si klade za cíl:
- dosáhnout druhově charakteristického tvaru koruny ošetřovaného
jedince, jež je staticky, odolná a připravit podmínky pro rozvoj
koruny typické pro daný taxon,
- přizpůsobit velikost a tvar koruny funkčním požadavkům
stanoviště (např. úpravou podchodné, popř. podjezdné výšky).
-
Tabule č. 2 : Výchovný řez
Období realizace :
- předjarní období
- období plné vegetace
Tabule č. 4 : Bezpečnostní řez
Hlavní zásady :
- neodstraňovat terminální
výhon
- postupně
zvyšovat
korunu až na podchodnou /
podjezdnou výšku
- korunu
prosvětlovat
(spíše
než
zakracovat
výhony)
- odstraňovat
růstové
defekty,
podporovat
terminální výhon
Intenzita opakování :
- 1-4 (5) let
Bezpečnostní řez
Jedná se v podstatě o minimální variantu zdravotního řezu, účelově zaměřenou
na splnění požadavků provozní bezpečnosti stromu. Je to řez relativně levný a
má své místo tam, kde není efektivní investovat do nákladného zdravotního
řezu. Bezpečnostní řez odstraňuje větve suché, mechanicky poškozené,
nalomené
či
zlomené,
větve
volně
visící
v
korunách
a bezprostředně hrozící svým pádem na zem apod.
Hlavní zásady :
- vedení řezu na větevní
límeček
Odstraňovat větve
- silné
suché
hrozící
odlomením
- mechanicky poškozené
natolik, že hrozí zlomení
Období realizace :
- kdykoli
Intenzita opakování :
- 2-6 let