Leden - Stará Bělá

OHLASY OBECNÉ A OBECNÍ ! ÈÍSLO 1 ! LEDEN 2007 ! ZDARMA
Vážení spoluobèané,
volby do obecního zastupitelstva
z jedné tøetiny zmìnily jeho složení.
Nám, kteøí jsme zùstali roky pøibyly,
ale objevily se nové mladší tváøe.
Vìøím, že volbami nebyl nijak
ovlivnìn chod obce a všechny její
nové orgány plynule navázaly na
èinnost tìch pøedchozích.
K øešení problémù, které nás nejvíce tíží rozhodla rada o vzniku komise dopravy a komise školy. Novì byl
dán také prostor pro kulturní komisi.
Zatímco ekologické vìci budou øešeny pøímo referentsky. Úkolem dopravní komise bude pøedevším „pohlídat“ nový jízdní øád Dopravního
podniku a také bezpeènost dopravy
v obci. Školská komise bude nápomocna našim zástupcùm v radì školy, ale poèítáme také s její pomocí
pøi stabilizaci vztahù mezi školou a
obcí. Se zájmem budeme oèekávat
èím nás pøekvapí kulturní komise
a obohatí i po této stránce dìní v obci
V letošním roce bude pokraèovat
rekonstrukce základní školy a také
Nìco o vánoèní výstavì
Po úspìšné velikonoèní výstavì,
která nám dodala znovu odvahu jsme
uskuteènily výstavku vánoèních
motivù. Naše sdružení nemá mnoho
žen, které by byly ochotny tuto akci
uspoøádat, ale pøesto výrobky staèily
hasièské zbrojnice, která je realizována z vìtší èásti svépomoci èleny
organizace.
Finanèní prostøedky na komunikace budou podle potøeby rozdìleny
jak na jejich opravu tak na nové
chodníky. Konkrétnì se dá v této
chvíli hovoøit o opravì Blanické ulice
v úseku od Katolického domu po ulici
U Sochy. V návaznosti na ni budou
opraveny i chodníky s nevyhovující
výškou obruby a zbudován nový od
høbitova po autobusovou zastávku
podél Agra.
Problémy, které máme s dokonèením projektu chodníku na ulici
Junácké nás zøejmì povedou k jeho
pøehodnocení a umístìní chodníku na
opaèné stranì silnice v celém chybìjícím úseku.
Na podporu èinnosti dobrovolných sdružení a spolkù je opìt pamatováno s finanèní dotací formou grantù. Jejich povinností, kromì úèelného
využití tìchto penìz, je informovat
o své èinnosti na stránkách Zpravodaje. Na jeho stránkách budou i nadále prezentovány zámìry obce a už
v rubrice usnesení jejich orgánù,
nebo v samostatných informacích.
Redakèní rada by jistì uvítala na jeho
stránkách i „polemické“ pøíspìvky
a postøehy obèanù.
k tomu, aby klubovna byla pomìrnì
dosti zaplnìna kvalitními a vkusnými
vìcmi, které náš domov o vánoèní
dobì zútulní.
pekárna. Stùl byl vyzdoben krásným
svícnem od manželù Havlinových,
kteøí nabídli svícny, vìnce i živé
kvìtiny k prodeji. V jednom rohu
vévodil vánoèní stromek, tento byl
celý ozdoben nádhernými palièkovanými ozdobami paní Libuše Gospošové a v druhém rohu byl umístìn
velký betlém z postav zhotovených
ze sena, zruènou paní Jarmilou
Hodulíkovou.
Na vánoèním stole byla vánoèka
i adventní vìnec, který vìnovala jako
sponzorský dar naše Starobìlská
Ve zdraví a pohodì prožitý
rok 2007 za celou radnici pøeje
Josef Holáò
Také byly vystaveny tradièní
perníky od paní Nadìždy Matìjíèkové a paní Miluše Peškové. Obì jsou
již dlouholeté èlenky našeho sdružení
a vždy se zúèastní.
Pokraèování na stranì 3
Z jednání rady
a zastupitelstva
! o vyplacení finanèních odmìn
pro èleny zásahové jednotky JSDH
Stará Bìlá za èinnost ve IV. ètvrtletí 2006 v celkové výší 25.600 Kè.
Rada na svém 3. a 4. zasedání
mimo jiné rozhodla
Zastupitelstvo na svém 2. zasedání mimo jiné schválilo
2
! prodej parcely cca 110 m
p. Jiøímu Dvoøákovi za cenu
30.018 Kè (èást pozemku vedle
bývalé staré pošty).
! penìžní dary pro obèany za celoroèní èinnost v roce 2006 pro mìstský obvod Stará Bìlá.
! mìsíèní odmìny pro neuvolnìné
èleny zastupitelstva na volební
období 2006 - 2010.
! neinvestièní dotaci Knihovnì
mìsta Ostravy ve Staré Bìlé na rok
2007 ve výši 10.000 Kè.
! neinvestièní dotaci Sdružení
pro kulturu a spoleènost ve Staré
Bìlé ve výši 3.000 Kè.
! o dodatku è. 2 ke smlouvì s firmou Ostravské stavby a.s, kterým
se posunuje termín dokonèení díla
na 10/2007(rekonstrukce pavilonu
ZŠ) a mìní se sazba DPH u bytové
èásti pavilonu „A“.
! oslovit firmu DHV CR s.r.o.,
o podání cenové nabídky na zpracování projektové dokumentace
pro plánovanou akci: „Cyklostezka podél ulice Na Lukách“
! o vyžádání cenové nabídky
na zpracování PD chodníku podél
hasièské zbrojnice (na protìjší
stranì stávajícího chodníku).
! o vyžádání cenové nabídky
na zpracování studie, která bude
øešit osvìtlení a výstavbu chodníkù na místním høbitovì.
! o odvolání stávajících èlenù
školské rady za MOb a o jmenování PhDr. Petra Kutáèe
a Ing. Pavly Horeèkové za nové
èleny, kteøí budou v radì
zastupovat MOb Stará Bìlá.
! o pøijetí penìžitého daru
od Ing.Vladimíra Gajdeèky ve výši 15.000 Kè, který byl použit
na opravy MK v MOb.
! na základì žádostí firmy
AGRO s.r.o., øešit parkování vozidel pøed jejich správní budovou
vydáním povolenek pro tuto firmu
a zbývající místa øešit umístìním
znaèky „Parkovací hodiny“ s dobou parkování 2 hodiny.
! na základì rozhodnutí Odboru
ochrany vod a pùdy MMO
o odstranìní stavby vodního díla
„Døevìné plùtky v dolní èásti
vodního toku Pešatek“.
! o úhradì faktury za provedení
veøejnosprávní kontroly v pøíspìvkové organizaci MOb Stará Bìlá Základní škola a Mateøská škola
O. - Stará Bìlá ve výši 18.900 Kè.
! o uzavøení smlouvy mezi MOb
a Èeskou spoøitelnou a.s., která øeší poskytování pøímého bankovnictví formou HOME BANKING.
Úprava dopravy
Jak jsme Vás informovali v listopadovém èísle Starobìlského zpravodaje probíhají jednání o zmìnách
v dopravì na základì pøipomínek
z mìstských obvodù Stará Bìlá,
Nová Bìlá a Proskovice. Tyto zmìny
by mìly nastat od 4. bøezna 2007.
Autobusové linky 26 a 59 budou
jezdit ve stejných trasách jako dosud.
Stále se jedná o zrušení zajíždìní
tìchto linek k Intersparu na cestì
do Staré Bìlé, pøípadnì o zrušení
zajíždìní jen u linky è. 26. Linka è. 35
bude rozdìlena na dvì linky, a to linku è. 27 (pracovní oznaèení) s trasou
Proskovice - Stará Bìlá støed - Interspar - Hotel Bìlský les (Helbich) Poliklinika. Linka è. 35 s trasou
Poliklinika - Hrabová, prùmyslová
! neinvestièní dotaci Charitì
Ostrava ve výši 42.571 Kè na pokrytí nákladù na dovoz obìdù
pro starší obèany Staré Bìlé.
! rozpoèet MOb Stará Bìlá na rok
2007 v celk. výši 16.704.000 Kè.
! termíny zasedání zastupitelstva
na rok 2007 ( 29.1., 26.3., 25.6.,
24.9.200).
! dodatek è. 1 ke Zøizovací listinì
pøíspìvkové organizace Mateøská
škola O. - Stará Bìlá, který doplòuje pøedmìt èinnosti o provozování školní výdejny jídla a zajištìní provozu pro mimoškolní zájmovou èinnost dìtí.
! vyhlášení výbìrového øízení
pro udìlování grantù z oblasti kultury, sportu a spoleèenských aktivit v MOb Stará Bìlá pro rok 2007
s tím, že termín pro podání pøihlášek byl stanoven do 14.2.2007.
zóna - Nová Bìlá. Jízdní øády budou
pøedloženy k projednání koncem
ledna a budou zveøejnìny na našich
internetových stránkách.
Na posledním jednání bylo pøislíbeno postavení èekáren na autobusových zastávkách u Intersparu.
Pokud se setkáte s pøedèasným
odjezdem autobusu ze zastávky,
zvláštì pak od Intersparu, sdìlte toto
s uvedením konkrétního spoje Dopravnímu podniku.
Dìkujeme všem, kteøí poslali své
konkrétní pøipomínky k souèasnému
stavu hromadné dopravy ve Staré
Bìlé.
O výsledcích dalších jednání vás
budeme informovat ve Starobìlském
zpravodaji i na internetových stránkách www.starabela.cz.
Miloslav Hoøínek
Informace ze školské rady
Dne 11.12. 2006 probìhlo zasedání ŠR. Rada zaèala pracovat v obnoveném složení: PhDr. Petr Kutáè
Ph.D., Ing. Šárka Hrdá, Mgr. Petr
Zezulka, Eduard Valerián, Ing. Pavla
Horeèková a Mgr. Renáta Ignáèiková. Pøedsedou byl zvolen Petr
Kutáè a místopøedsedkyní zùstává
Šárka Hrdá.
Starobìlský zpravodaj »2«
Školská rada schválila slovní
hodnocení žákù, projednala návrh
rozpoètu školy na rok 2007 a harmonogramu zasedání školské rady.
Zápis z jednání bude zpøístupnìn
na webových stránkách základní
školy.
PhDr. Petr Kutáè, Ph.D.
Pøedseda školské rady
Krátké zprávy
a oznámení
Upozornìní
Upozoròujeme obèany, že odbor
dopravnì správních èinností Magistrátu mìsta Ostravy, který provádí evidenci motorových vozidel
a vydávání øidièských prùkazù, byl
pøemístìn z ulice Výstavní è. 55
v Ostravì-Vítkovicích do centra
Ostravy na ulici 30. dubna è. 35
(budova bývalé Union banky).
Úøední hodiny:
Pondìlí 8:00-11:45 12:45-17:00
Úterý 7:30-11:15 12:15-15:30
Støeda 8:00-11:45 12:45-17:00
Ètvrtek 7:30-11:15 12:15-15:30
Pátek 7:30-11:00
Parkování u zdravotního
støediska
Upozoròujeme øidièe, že na parkovišti u zdravotního støediska je
již delší dobu zavedeno parkování
s parkovacímí hodinami, a to
na dobu maximálnì 2 hodiny.
Parkování je bezplatné. Toto opatøení je zavedeno z toho dùvodu,
že parkovištì bylo obsazováno
auty pracovníkù okolních firem
na celý den nebo nìkterými øidièi
i na celé týdny a návštìvníci
zdravotního støediska, pošty a obchodu nemìli možnost zaparkování.
Protože hodnì øidièù toto opatøení nedodržuje bude v nejbližší
dobì pøistoupeno k èastìjším
kontrolám a postihùm tìch, kteøí
stanovená pravidla nedodržují.
Plesy v Sokolovnì
19.1.2007 19.00
Ples oddílu ledního hokeje
21.1.2007 15.00
Dìtský maškarní ples (ASPV)
27.1.2007 19.00
Ples oddílu volejbalu
3.2.2007 19.00
Ples Tìlovýchovné jednoty Sokol
10.2.2007 19.00
Ples fotbalového oddílu
Oznámení
Dne 31.12.2006 ukonèili výrobu
a prodej Zahradnické služby Havlinovi, ulice Kališní.
Nìco o vánoèní výstavì
Dokonèení z titulní strany
Byly také vystaveny výrobky ze
sušeného ovoce, jako vìnec nebo použité do vazeb umístìných na stolech,
které zhotovila paní Vìra Thorová.
Nelze ani vypsat vìci, na kterých se
kdo podílel, byla jich spousta. Také
pøispìly svými výrobky dìti naší
školní družiny i mateøské školky,
které se pak pøi návštìvì výstavky
ze svých prací moc tìšily.
Myslím si, že nápadù i vkusných
výrobkù jako inspirací k vánocùm
bylo dost a že výstavka byla úspìšná.
Byly k prodeji koláèky, perníèky,
pøáníèka, k obèerstvení byl èaj, káva
i nìjaký rum do èaje.
70 let
Milan Gottwald, ul. Vaòkova
Božena Rozehnalová, ul. Proskovická
75 let
Svatopluk Velkoborský, ul. U Sochy
Evžen Vašek, ul. Na Peøeji
Ludmila Ondráèková, ul. Valova
Jiøina Krejèíèková, ul. Mitrovická
80 let
Helena Dvorská, ul. Plzeòská
87 let
Jaroslav Dvoøák, ul. Nad Rybníkem
Emilie Stuchlá, ul. Mitrovická
Pøíprava pøi malém poètu èlenek
byla vysilující, trvala celý týden,
ale myslím, že mìla smysl a že ji naši
obèané svou návštìvou ocenili.
Pøejeme tímto jménem Sdružení
zahrádkáøù všem obèanùm šastný
a úspìšný další nový rok a byli
bychom rádi, kdyby se naše øady
rozšíøily aby naše krásná klubovna
byla ještì více využita.
Za Sdružení zahrádkáøù V.T.
Statutární mìsto Ostrava - mìstský obvod Stará Bìlá vyhlašuje
výbìrové øízení pro udìlení grantù z oblasti kultury,
sportu a spoleèenských aktivit pro rok 2007
Tématické okruhy:
1. Rozvoj aktivit dìtí a mládeže na území mìstského obvodu Stará Bìlá.
2. Rozvoj kulturních, sportovních a spoleèenských aktivit na území
mìstského obvodu Stará Bìlá.
3. Údržba, oprava a rozvoj majetku (i nemovitého) organizací
pùsobících na území mìstského obvodu Stará Bìlá.
Projekty spolu s pøihláškami zpracovanými na pøedepsaném
formuláøi musí být nejpozdìji do 14.2.2007 doruèeny na adresu:
ÚMOb Stará Bìlá, Junácká 127, 724 00 Ostrava - Stará Bìlá
Zaslané projekty se pøedkladatelùm nevracejí a dùvody nepøijetí se nesdìlují.
Rozdìlení grantù bude provedeno na zasedání zastupitelstva MOb Stará Bìlá
v bøeznu 2007.
Podmínky výbìrového øízení najdete na www.starabela.cz/deska/podminky.doc
Starobìlský zpravodaj »3«
Záhadná druhá tvrz ve Staré Bìlé
Ve svém pøedešlém pøíspìvku jsem
ètenáøe upozornil na práci L. Juroše
podrobnì popisující obì tvrze ve Staré Bìlé. Víme odtud, že tvrz v centrální èásti obce autor klade na ostrùvek v rybníku mezi koupalištìm
a bývalým dvorem, další tvrz pak
do prostoru lesíku západnì od
Palesku. Urèité pochybnosti k lokaci
první z nich jsem neskrýval. Zároveò
jsem pøislíbil, že zájemce seznámím
s další, skuteènì reprezentativní
publikací, v níž je vìnována pozornost Staré Bìlé i obìma zmínìným lokalitám. Jde o knihu Jiøího
Tichánka, který s širším autorským
kolektivem zmapoval šlechtická sídla na Frýdecko-Místecku a pod tímto
titulem ji vydal roku 2005 v Kopøivnici.
Široké veøejnosti se tak na 621 stranách dostávají informace o 75 lokalitách, mezi nìž patøí známé hrady
(Frýdek, Hukvaldy), zámky (Paskov,
Stará Ves nad Ondøejnicí), zaniklé
tvrze (napø. Dobrá, Rychaltice)
i drobná støedovìká opevnìní (DSO).
Tyto stavby mìly výraznì obranný
charakter a jejich nevelké posádky
sledovaly v dobì pøípadného ohrožení pohyby nepøátelských vojenských
oddílù v oblasti Beskyd (napø. Bílá,
Èeladná, Kozlovice), nìkdy však
støežily pøístupové cesty k významným hradùm a sídlùm na moravskoslezském pomezí (napø. Lískovec,
Myslík, Øepištì), nemìly však
charakter šlechtického sídla. Do této
kategorie patøí také èetná hranièní
opevnìní zejména v oblasti Jablunkovského prùsmyku sloužící ještì
v 18.století k obranì neklidné uherské hranice.
Na mnoha místech by ménì zkušený pozorovatel nespatøil mnohem
víc než terénní nerovnosti, v nichž
mùže archeolog rozpoznat zbytky
dávné stavby a jejího opevnìní
a podepøít takovou domnìnku zjišovacím výzkumem. Ètenáøe pøekvapí,
kolik takových míst se podaøilo
postupnì objevit, èásteènì prozkoumat a popsat. Na stranách 461-704
pak najdou zájemci úplné nebo èásteèné rodokmeny známých i zapomenutých šlechtických rodù, žijících
a pùsobících v tomto regionu, barevné fotografie souèasného stavu, reprodukce starých pohlednic, historických vedut, portrétù i èetná vyobrazení erbù jak v textu, tak ve zvláštní pøíloze na str. 605-616.
Vrame se však ke Staré Bìlé (str.
324-331), jejíž zaøazení do publikace
je ponìkud problematické, když už
dlouhou dobu patøí k Ostravì. Dnes
bych rád obrátil pozornost k druhé,
ponìkud záhadné tvrzi u Palesku.
Zbytky jejích valù a pøíkopù lze
spatøit v lesíku západnì od Palesku
nad hladinou rybníka. Pùvodní dispozice byla znaènì poškozena døívìjší
tìžbou písku, v terénu se ani náznakem nepøipomínají stopy po døívìjších stavbách. Autor textu sice
zmiòuje nález nìkolika zlomkù keramiky ze 14.století a nìkolika uhlíkù
(patrnì sbìr z konce 80 let minulého
století), ten však nebyl proveden
odborníky. Dùkladnou prohlídkou
rejstøíkù k Bibliografii historickovlastivìdné literatury severní Moravy a Slezska za léta 1945-1995 jsem
vylouèil možnost provedení odborného výzkumu na obou tvrzištích
ve Staré Bìlé a publikování
zjištìných výsledkù v nìkterém z
odborných èi vlastivìdných èasopisù. Jednalo se tedy spíše o povrchový
sbìr laikù než o skuteèný výzkum.
Napsal jsem již døíve, že dvì tvrze
na katastru jedné obce nemusejí být
nièím pøekvapivým, bereme-li v úvahu rozdrobenost pozemkové držby
ve 13. až 15. století. Juroš i Tichánek
však hovoøí shodnì o ploše
90 x 90 m, pøíkopu o šíøce 25-30 m
a hlubokém až 6 m. Tyto parametry
jsou v pøípadì malého sídla, k nìmuž
patøil jen díl vsi, zcela pøekvapivé
a spíše by odpovídaly hradní stavbì!
Rozdíl mezi pøedpokládanou velikostí tvrzištì v centru obce (20 x 24 m)
a objektem tak úctyhodných rozmìrù
je až pøíliš nápadný. Stavbu tvrze
a výkop opevnìní zajišovali majiteli
pøedevším jeho poddaní. Je tìžké si
pøedstavit, že by tak rozsáhlé práce
obstarali muži z nìkolika poddanských gruntù pøíslušných snad
k dílu vladyky Dyka z Kobeøic
a Anežky z Frýdlantu. Každá vìtší
stavba vyžadovala soustøedìní znaèné pracovní síly, jíž nemajetní manželé zcela jistì nedisponovali. A tak
se dostáváme k vysvìtlení, proè je
pro nás druhá zdejší tvrz tak záhadná.
K vyøèeným rozporùm nalézám
jediné, i když velmi nejisté øešení,
které by mohl potvrdit èi vyvrátit
pouze øádný archeologický výzkum.
Vrame se spoleènì do roku 1272
(v pøedešlém èlánku se do letopoètu
vloudila chyba a byl uveden 1277)
k prvním držitelùm èásti Staré Bìlé,
bratøím z Welinu. Jim prokazatelnì
náleželo celých 30 lánù, podléhal jim
rychtáø s dalšími 5 lány, biskup
Bruno jim sliboval, že pøípadné další
lány, jimiž majetek rozšíøí, se stanou
Starobìlský zpravodaj »4«
jejich dìdièným majetkem. Neexistovalo ještì žádné „centrum“ vesnice,
ba ani rybníky, mezi nimiž by zbudovali své sídlo. Mìli k dispozici
pracovní sílu všech zdejších poddaných a nepochybnì také biskupovu
plnou podporu. Nebyli snad právì oni
zakladateli zmínìné stavby a k ní
pøiléhajícího dvora? Všechny indicie
nasvìdèující, že Welinové pomìrnì
záhy ztratili z neznámé pøíèiny o starobìlské léno zájem a z Moravy
odešli. Jejich tvrz èasem zpustla,
pozdìjší držitelé vsi pøenesli sídlo
na výhodnìjší místo.
Když byla Stará Bìlá koncem
14. století rozdìlena na 2 èásti, nabízelo se Dykovi z Kobeøic a Annì
z Frýdlantu a z Bìlé rozsáhlé, pøíkopy a valy obehnané místo jako nejvhodnìjší k trvalému pobytu a mohli
si na vyvýšeném místì postavit
skromnou tvrz. Rozhodnì je tøeba
odmítnout názor Tichánkùv, že jde o
místo, kde „nanejvýš pravdìpodobnì“ stávala krmelínská tvrz Arkleba
Klepaøe z Medaøic. Jak by mohlo být
sídlo krmelínského mana umístìno
na starobìlském katastru?
Zvláštní kapitolou jsou v knize tzv.
rekonstrukce tvrzí, a to zdaleka nejen
starobìlských. Automaticky vycházejí z pøedstavy, že bez døevìné vìže
snad vùbec nemohly existovat.
Na diváka mùže obrázek pùsobit
romantickým dojmem, celý objekt
vypadá s vìží malebnìji, ale k obranì
byly naprosto nevhodné a neúèelné.
Vlastnictvím biskupských manù
nebývala ve starších dobách èasto
ani celá ves, stejnì tomu bylo na sousedním Tìšínsku a nejinak se vyvíjel
drobný zemanský majetek v tehdejších Uhrách. Tam se dokonce
vyvinul pro oznaèení drobných sídel
šlechty pojem kúrie, který daleko
lépe vystihuje jejich charakter jako
døevìného dvorce s obydlím, které
jen svými rozmìry pøedèilo selské
chalupy. Pojem tvrz nebyl stavebnì
nijak specifikován, alespoò èásteènì
nebo zcela zdìných tvrzí bylo jako
šafránu, v našem okolí to byl zejména
Paskov. Proto byly rozsáhlejší tvrze
v pramenech jmenovány èasto pojmem hrad, pøípadnì zámek, nìkdy
však málo konkrétním názvem sídlo,
popøípadì panské stavení. K takovým
„tvrzím“ nespornì patøily i ty starobìlské. Pokud se ještì roku 1611
mluví o hrazení zdejší tvrze jakýmsi
døevìným plotem, což bylo povinností poddaných, ukazuje tato konkrétní zpráva nedostateènost obrany
takového dvorce a blíží se realitì více
než døevìný hrádek s vìží.
Jiøí Stibor
Stará Bìlá a letištì Mošnov
Když jsem v r. 1999 pøipravoval
materiál pro èasopis Letectví a kosmonautika ke 40.výroèí zahájení
leteckého provozu v Mošnovì (L+K
2000/9), uvìdomil jsem si až osudové
sepìtí Staré Bìlé s ostravskou
leteckou dopravou.
Jako malý klouèek jsem s úžasem
pozoroval migy, túèka, iljušiny
nebo antonovy, jak nad Slavíkovým
kopcem mírnì klesaly a odlétaly
nìkam daleko - do Mošnova.
Ani v souèasné dobì to nemusí být
pro starobìlské dìti i dospìlé jiné.
Jenom se zvìtšil provoz a úplnì se
zmìnily ty nádherné létající stroje.
Dovoluji si navázat na jeden èlánek
pana Pchálka, kde popisuje vývoj
letištì v Hrabùvce a ve struènosti se
zmíním o dalším vývoji.
Vzhledem k prudkému rozvoji
letectví v padesátých letech a s pøechodem na proudové motory bylo
tøeba øešit v Ostravì otázku vhodné
letištní plochy. Musela být dodržena
bezpeènostní pravidla a požadavky
na infrastrukturu. Byla zvolena
plocha mezi Mošnovem a Albrechtièkami.
Tady je ale tøeba krátkého zastavení. Pan Pchálek ve své studii
„Bratøi Žurovcové - první konstruktéøi letadel na Moravì“ popsal,
jak tito mládenci z vesnièky Harty
tam už v r. 1914 uskuteènili své první
lety. Tak se vlastnì létání vrátilo
do míst, kde u nás zaèínalo. Rovnìž
František Fajtl 9.5.1945 pøistál
„Podruhé doma“ vedle Albrechtièek.
Tedy jistì v prostorách dnešního
letištì. Žurovcové - Fajtl - Mošnov.
Je v tom hluboká symbolika.
Se samotnou stavbou letištì se zaèalo v r. 1956 a dne 23.9.1959 bylo
slavnostnì otevøeno a uvedeno
do provozu pøistáním proudového
Tu-104. Tak se Mošnov dùstojnì
zaøadil do sítì tehdejších jedenácti
èeskoslovenských letiš pro civilní
dopravu. Od r. 1963 se provoz
rozrostl o „rekreaèní lety pracují-
cích“ do zahranièí.
Civilní èást letištì spadla pod Státní
leteckou správu, která byla v r. 1965
rozdìlena na Státní leteckou inspekci
(dnes jako ÚCL) a Správu dopravních letiš. V Mošnovì dennì pøistávala letadla ÈSA, pøedevším Il-14,
Il -18, Tu-104 a Tu-124. Provoz
mohutnìl a letištì odbavovalo
pøes 100 000 cestujících roènì. V letech 1975-1978 se poèty odbavovaných blížily 200 000. Na pøelomu
sedmdesátých a osmdesátých let
ale energetická krize ovlivnila i leteckou dopravu a dùsledkem bylo
zrušení nebo omezení nìkterých spojù do Prahy, Bratislavy, Karlových
Varù, Košic nebo Popradu.
Toto vedlo ke snížení poètu cestujících a letištì vykazovalo tøetinové
výkony.
Civilní èást pøešla od 1.1.1978
pod pravomoc ÈSA a poèátkem osmdesátých let se poèty odbavovaných
zaèaly zvyšovat. V Mošnovì pøistávala i letadla Aeroflotu, Balkanu
a Taromu.
V roce 1984 provoz utichl a byla
provedena rekonstrukce dráhy.
Doprava byla pøevedena do Zábøehu
a Pøerova. Taky byla dostavìna
budova technické, požární a záchranné služby a dokonèena rekonstrukce
haly. Po zprovoznìní se létalo pouze
do Prahy letadly Tu-134 a Jak-40.
Spoleènost Air Vítkovice létala
s L410, kterou pasažéøi s oblibou
nazývali „peškoletem“.
Od dubna 1989 bylo letištì zaøazeno do mezinárodní sítì a poèet
cestujících pøekroèil po delší dobì
èíslo 120 000. Velikou atrakcí byla
i pøistání sovìtských velkoletadel
Ruslan a Mrija.
V roce 1990 poèty cestujících opìt
poklesly, ale nové èeské i zahranièní
cestovní kanceláøe tento stav brzy
zvrátily a oživily trh. Došlo i k organizaèním zmìnám a taky se zaèala
objevovat letadla západních výrobcù.
10. roèník AOS úspìšnì probìhl
Jak jste si možná nìkteøí všimli,
17.11.2006 v odpoledních a veèerních hodinách, opìt probìhla ve Staré
Bìlé a pøilehlých obcích tradièní automobilová orientaèní soutìž (AOS)
Starobìlský den a noc o putovní
pohár starosty obce. Pøi úèasti 28 posádek z celé republiky, Slovenska
i Polska se držiteli poháru stali opìt
po roce otec a syn Dvorští z Brna.
Samotná soutìž probìhla naprosto
bez komplikací a neoèekávaných
událostí, což s povdìkem kvitovali
i zástupci metodického støediska
AOS z Hluèína.
Zahájení i slavnostní ukonèení
vèetnì vyhlášení vítìzù celého roèníku Moravského poháru i SHELL
CUPu probìhlo jako vždy v Sokolovnì, kde dostali všichni bohatì naStarobìlský zpravodaj »5«
V r. 1996 z letištì odešla armáda
a všechny páteøní systémy pøešly
pod ÈSL.
Vzletová a pøistávací dráha svými
rozmìry 3500 x 81 m (opticky zúžená
na 63 m) patøí v ÈR k nejvìtším a je
schopna pøijímat a odbavovat i veliké
množství nákladních letadel. Takovým „prubíøským kamenem“ letištì
byl podzim 1998, kdy v Mošnovì
dennì pøistávalo až 8 letadel An-76
pro Autopal.
Stará Bìlá nebo její obèané ale nejsou s ostravskou leteckou dopravou
spojeni pouze historicky, vizuálnì
nebo zvukem motorù. Taky ji využívají stovky obèanù a nìkteøí se vìnovali nebo vìnují i létání jako piloti
nebo palubní prùvodèí. Asi 7-8 starobìlských mužù bylo na vojnì
parašutisty a byli tak velice blízko
letadel. Na letišti dlouho pracoval
p. Josef Èempel a jako dùstojník
sloužil pan František Komolík.
Bohužel se taky dva spoluobèané
stali obìtmi mimoøádných událostí.
Ano, i taková nádherná skuteènost
jakou je létání je nìkdy krutá.
K mošnovskému letišti patøí i øeditelé, kteøí vtiskují tomuto nároènému provozu osobní charakteristiku.
Nejvýznamnìjšími byli p. Ing. Jana
Vyvialová, Csc. a p. Ing. Michal Èervinka. Nynìjší øeditel p. Ing. L. Vavroš by snad mohl ètenáøe Zpravodaje aktuálnì informovat o všem,
co se za poslední dva roky v Mošnovì stalo (privatizace, nová hala,
bezpeènost, poèty cestujících, letecký park, Dny NATO apod.) a co se
plánuje.
V roce 2009 to bude 50 let,
kdy nad Starou Bìlou pøelétávají
pøevážnì od severovýchodu divy
moderní techniky. Pøed rokem 1959
letadla pøelétávala a pøistávala
od západu. A právì tím je Stará Bìlá
jedineèná a s ostravskou leteckou
dopravou skuteènì osudovì spjata.
Šastná pøistání pøeje všem a vždy
Viktor Sýkora, Praha-Ruzynì
jíst z rukou paní Burešové. Bìhem
družné zábavy zaznìlo mnoho slov
díkù jak k poøadatelùm této akce tak
i k zastupitelstvu obce, které tuto
soutìž dlouhodobì podporuje.
Pøíští roèník, který zahájí druhou
desítku, bude opìt poøádán poèátkem
listopadu, když pøesný termín bude
upøesnìn až s kompletací celorepublikového kalendáøe AOS.
Jiøí Bureš
Rok nam zmiznul jak chvilièka
– misto šestky je sedmièka!
Pøipili stì vino, grog
v pulnoci na Nový rok?
Veselost a objimani,
a rachejtle! Hodnì pøani
všeci sobì vinšovali,
aby zdravi se doèkali.
A vam všeckym – lude zlati
– vaše plany se nezhati!
Tym, co spìš stì narozeni,
pošlu nìkdy pozdraveni…
Vedle sebe cho byvaly,
tak se nikda nìhadaly:
z jedne strany tìtka Milka,
sucha, drobna tajak sirka,
z druhé strany tìtka Ana,
širší, øeèna, furt usmjana
– roky žily na dìdinì
v pohodì dvì hospodynì.
„Staøi vìènì naøikaju,
co ubyva – furt skuhraju!“
– øekla Ana.
„Ja opaèny problem mam,
enem poøad pøijimam!
Roky sem zas pøiøadila,
pøibrala sem další kila
a nìmoci další druhy
– ešèe èesti, že ni dluhy!“
Pravi Milka: „Nechválíš se,
s dalšim vnukem potìšiš se!
Od štyøech cer je patnasty,
brzo budì osmnasty!!!“
A smjaly se u plota.
I staøi je dobrota!
Hodnì zdrava je cebula.
Kdyby u vas vìce byla,
su stì hnedka menì choøi,
do vas choïa meò doktoøi.
Èesnek ma moc ešèe vìtèi,
ni enem že kajco leèi,
ale poøad, jak ho pìtì,
kvartyr i vy naèuchnìtì,
že možetì øeknu Amen!
Nepøidì už do vas žaden.
Jak to bylo na dìdinì?
Konì, bravci, kravy, svinì
– kdysi v gruntach se tak žilo,
ež JZD nastupilo….
Maly Tonda – kluk odvažny,
u dobytka byl kuražny,
lital v chlivì i v maštali,
do zubaøa ho šak hnali.
Mama synka postrkuje
a doktor ho pozbuzuje:
„Poï, syneèku, od tych dveøi!“
Ale Tonik ho pøemìøi,
cely tvrdy enem kvika:
„Nebojim se koòa, byka,
vas se bojim! Èert vas vem!“
Nakonec ten zub šel ven.
„Tak co! Vitaj Tonièku!
Mìl si malu dušièku?“
– staøièek se kluka ptal.
„Ja sem beèel, ež sem øval!“
Eduš Mácha strašnì chrape,
Apolena ho šak chape!
Že nìmože v noci spa,
musí chlopa stìhova.
Za kuchyòu jizba byla,
tak mu ložo pøekludila.
Raz ju zbudi velka rana
– èi je buøka znìnadaòa?
Bliskavica ale není,
šak pøestrašne je kvièeni.
Leti tìtka Apolena,
stryc Eduš na zemi stena,
postranic a bokem leži,
ze zhlavka se klube peøi,
navrch trèa hole nohy
„muj zadek!“ – øve chlop nìbohy.
Staøik se ven vyhrabali,
aby ložo poskladali,
v tym zapišti Apolena
– noha z loža je zlomena.
Podšprajcli ju hned knižkami,
a ma Eduš dale spani.
„Cho ses natluk tu … svoju,
spi Edušu, spi v pokoju!“
Eduš ji øek pohotovì:
„To se piše na krchovì!“
Zpomeòte se, jak smy mali
kdysi davno byvavali,
jak staøenky, tìtky, mamy
cvièily øeè našu s nami:
„Tu mì boli, tu mì pchá,
strè mì babo, do mìchá,
a z mìcha do pytlá,
aby mì smr nechytlá!“
A pøitym nas polechtaly.
Lebo s nami se hušaly:
„Šije šije švec,
poslal robu preè,
nìumìla hospodaøi,
ani macha, ani vaøi,
ani chleba pec!“
A tak vèile zas pro zmìnu
pišu vam ku procvièeòu
inzeraty z doby novìjši,
a vam uši potìši.
- Je sem roba v duchodu,
najdeš u mì pohodu:
potøebuju kamarada,
chalupa se mi rozpada.
- Hledam robu elegantni,
co by byla tolerantni,
bo ja mam rad pøirodu,
ale aji hospodu.
- Chceš se pozna s Emilem?
Zavolej mi mobilem!
- Su smy švarni – dvojèata
chcem tež take dìvèata.
Enem strach baj trochu mamy,
a se potem nìsplantamy.
- Sem fajnova hospodyòka,
fešna, èila, žadna kuòka.
Jak se spolem zeznamimy,
tak hned svatbu domluvimy.
- Hledam robu z Ostravy,
z Frýdka lebo z Opavy.
Može by i z Istebnika,
bo mì bavi turistika.
- Mam všestrane zajmy,
poøad mìnim najmy,
chtìl by sem se usadit.
Napiš, èi maš pìkny byt!
- Citlivy a nìžny
chlop co není bìžny,
hleda šumnu Ostravaèku
s bytem, s Fordem, nìkuøaèku.
- Je sem dìvèa z Bìlé,
pry vypadam skvìle!
Bruslim, kreslim, jogu cvièim,
s tebu vaøit se nauèim.
- Prodam cep a hrotièku
a na maslo masnièku
– stare žïorbi se skupuje,
v obyvaku vystavuje.
Tak by to šlo furt dokola,
šak a vas to neudola!
Esli chcete zas rymova
možem èasem pokraèova.
R. Forgaèová
vychází jednou mìsíènì l Vydává ÚMOb Ostrava Stará Bìlá ! www.starabela.cz
Redakce si vyhrazuje právo na redakèní úpravu pøíspìvkù. l Neprošlo jazykovou úpravou. l
l Adresa redakce, sbìr inzerce: ÚMOb Stará Bìlá, Junácká 127, p. Staòková, tel.: 599 424 101, fax: 596 769 199 l
l Redakèní rada: Ladislav Dlouhý, Renata Staòková, Miloslav Hoøínek l Sazba: Pavel Hoøínek, tel.: 603 891 247 l
l Tisk: Tiskárna v Dubí l Uzávìrka pøíštího èísla: pro podklady v digitální podobì 15.1.2007, pro ostatní 10.1.2007 l