Příručka 2006/6 - Strojní linky pro plošný postřik

Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha
STROJNÍ LINKY
PRO PLOŠNÝ POSTØIK
Prosinec 2006
Autoøi:
Ing. Pavel Kovaøíèek, CSc.
Ing. Zdenìk Abrham, CSc.
Technická a grafická spolupráce:
Vítìzslav Kadlec
Ing. Marie Kováøová
Vlasta Kocánová
Vladimír Scheufler
Marcela Vlášková
Lektoroval:
prof. Ing. Miroslav Kavka, DrSc.
Výsledky uvedené v publikaci byly získány pøi øešení výzkumného zámìru MZE0002703101 „Výzkum nových poznatkù vìdního oboru zemìdìlské technologie a techniky a aplikace inovací oboru do
zemìdìlství Èeské republiky“.
Tato publikace byla vydána na základì pokynu MZe è.j.45414/2005-13020 „Odborná podpora poradenství, zamìøená na zákonné požadavky hospodaøení a dobrý zemìdìlský a ekologický stav v oblasti využívání
zemìdìlských technologických systémù“.
©
Výzkumný ústav zemìdìlské techniky Praha
2006
ISBN 80-86884-18-X
OBSAH
1 ÚVOD ............................................................................................................................................. 5
2 OCHRANA ROSTLIN ................................................................................................................... 6
2.1 Perspektivní pracovní postupy .................................................................................................. 7
2.2 Mechanizaèní prostøedky - legislativa........................................................................................ 8
3 POSTØIKOVAÈE ........................................................................................................................... 9
3.1 Konstrukèní øešení postøikovaèù................................................................................................. 9
3.2 Základní technologické èásti postøikovaèù ................................................................................ 11
3.3 Regulace dávkování .................................................................................................................. 14
3.4 Kapkové spektrum ................................................................................................................... 15
4 KVALITA PRÁCE POSTØIKOVAÈE .......................................................................................... 16
4.1 Faktory pùsobící na kvalitu práce postøikovaèe .......................................................................... 16
4.2 Úlet vìtrem a možnosti jeho omezení ........................................................................................ 21
5 PROVOZNÍ NASAZENÍ POSTØIKOVAÈÙ ............................................................................... 25
5.1 Plán ochrany rostlin .................................................................................................................. 25
5.2 Provozní požadavky na postøikovaèe........................................................................................ 26
5.3 Postup pøi seøizování postøikovaèe............................................................................................ 26
6 TECHNOLOGICKÉ LINKY NA OCHRANU ROSTLIN ........................................................... 30
6.1 Zásady a postup sestavení strojní linky...................................................................................... 30
6.2 Doporuèené soupravy a strojní linky ......................................................................................... 30
6.3 Využití a ekonomika strojních linek ........................................................................................... 31
6.4 Hodnocení strojních linek ......................................................................................................... 31
7 LITERATURA .............................................................................................................................. 34
PØÍLOHA 1
Pøehled vybraných zákonù a vyhlášek, které souvisejí s problematikou
ochrany rostlin ..................................................................................................................................... 35
PØÍLOHA 2
Technické a technologické požadavky na mechanizaèní prostøedky ....................................................... 36
PØÍLOHA 3
Strojní linky pro polní postøik ............................................................................................................... 38
1
ÚVOD
Celosvìtová snaha snižovat v zemìdìlské výrobì náklady a co nejménì zatìžovat životní prostøedí ovlivòuje pøedevším
požadavky na pøípravky pro ochranu rostlin a jejich aplikaci. V požadavcích na postøikovaèe i techniku aplikace prostøedkù
pro ochranu rostlin se stalo prvoøadým cílem zmírnit nepøíznivý dopad chemických látek na životní prostøedí. Zemìdìlské
produkty se na trhu uplatní pouze za podmínky, že nebudou obsahovat nežádoucí látky. Lze pøedpokládat, že v blízké
budoucnosti budou k dispozici technické prostøedky a postupy, které umožní rychle a levnì testovat pøítomnost nežádoucích látek jak v produktech rostlinné výroby, tak i v krmivech nebo potravinách pøi vstupu do tržního obìhu. Minimalizaci
dávek chemických prostøedkù se zárukou jejich dostateèné úèinnosti umožní jen stroje se spolehlivým a pøesným plošným
dávkováním. Práce tìchto strojù probíhá v pøírodních podmínkách s rozmanitými rušivými faktory. Precizní aplikace je
možná jen pøi definovaných provozních podmínkách. Cílem této èásti publikace je struèné seznámení s požadovanými
funkcemi plošných postøikovaèù ochrany rostlin, s parametry strojù, s vymezením rozsahu rušivých provozních faktorù
pro použití postøikovaèù, s jejich typickým zaøazením do strojních linek a s ekonomickými podmínkami využití.
5
2
OCHRANA ROSTLIN
Základním pøedpokladem vèasného ochranného zásahu
proti chorobám, škùdcùm a plevelùm je dùsledný a pravidelný monitoring stavu porostu. Pìstitel musí rozpoznat,
zda se jedná o poškození rostlin škùdci èi chorobami, nebo
poškození rostlin pøírodními vlivy, nesprávnou výživou
apod. (nezøídka se tyto vlivy i kombinují). Musí stanovit
míru napadení porostu a rozhodnout se pro ochranné opatøení, které by mìlo být úèinné ale i ekonomicky zdùvodnìné.
Biologická ochrana
Biologická ochrana spoèívá ve využití pøirozených nepøátel škodlivých èinitelù rostlin. Výhoda biologického boje
spoèívá v nulovém riziku poškození plodiny (zpùsobeným
pøípadným nevhodným chemickým zásahem) a nenarušení
ekologické rovnováhy, protože i tato poèetná skupina pøirozených nepøátel škùdcù mùže být pøi chemickém zásahu
zahubena. Souèástí biologického boje proti konkrétním
škùdcùm, nìkterým houbovým chorobám a proti hlodavcùm je i použití nìkterých mikroorganismù (hub, bakterií a
též virù).
Mechanická ochrana
Mechanická ochrana patøí mezi základní zpùsoby boje
proti škodlivým organismùm. Patøí sem pøedevším okopávání a pleèkování porostu, dále pak používání reflexních
lepivých pásù, feromonových lapákù apod. Nìkteré další
zpùsoby, napø. spalování rostlinných zbytkù, odstraòování nemocných rostlin, ruèní sbìr napadených èástí rostlin
pøípadnì ruèní sbìr škùdcù se ve velkovýrobì používají
jen okrajovì.
Integrovaná ochrana rostlin
Integrovaná ochrana je systém regulace škodlivých èinitelù, který využívá všechny ekonomicky, ekologicky i toxikologicky pøijatelné metody pro udržení škodlivých organismù pod prahem hospodáøské škodlivosti s pøednostním
zámìrným využitím pøirozených omezujících faktorù. Zásadou integrované ochrany je co nejvíce zachovat ekologicky vyvážené spoleèenství organismù a zasahovat proti
škodlivým organismùm v okamžiku, kdy nièivost škodlivých organismù zaèíná dosahovat ekonomických prahù
škodlivosti. K tomu úèelu využívá všechny dostupné poznatky a metody, biologické a agrotechnické zpùsoby
ochrany, znalost vztahù mezi rostlinami a škodlivými èiniteli, znalost biologie nejen škodlivých organismù, ale i jejich
pøirozených nepøátel.
Využívání integrované ochrany rostlin podstatnì snižuje riziko poškození životního prostøedí.
Chemická ochrana
Chemická ochrana je v souèasné dobì nejvíce uplatòovaná a nejúèinnìjší. Spoèívá v cíleném uplatòování chemických pøípravkù proti jednotlivým druhùm nebo skupinì
škodlivých organismù. Její hlavní výhodou je rychlost zásahu, výbìr vhodného pøípravku a operativní pøizpùsobení dávky a koncentrace. Porosty je nutné pravidelnì kontrolovat a evidovat výskyt konkrétních chorob a škùdcù.
K monitoringu se využívají feromonové nebo optické lapáky, signalizaèní zaøízení a využívají se rovnìž teplotní modely vývoje škodlivých organismù.
Hlavní zásady:
- chemickou ochranu provést neprodlenì, jakmile dojde
k pøekroèení prahu hospodáøské nebo ekonomické škodlivosti v porostech,
- používat jen povolené chemické pøípravky, pøednostnì
používat pøípravky s nízkou toxicitou, šetrné k životnímu
prostøedí, selektivní pøípravky,
- dávky chemických pøípravkù používat v rozmezí doporuèené koncentrace, s pøihlédnutím k souèasným místním podmínkám,
- využívat kvalitní aplikaèní techniku, používat smáèedla, využívat možnosti míchání rùzných druhù chemických pøípravkù, i s nìkterými hnojivy,
- chemické pøípravky, je-li to možné, støídat, aby se v co
nejvìtší míøe zamezilo pøípadné rezistenci na jeden
druh pøípravku.
Hlavní nevýhodou chemické ochrany je její nepøíznivý
vliv na pøírodu a životní prostøedí.
Pøípravky na chemickou ochranu rostlin
V souèasnosti se vyrábí a dodává celá široká škála pøípravkù na chemickou ochranu rostlin. Nejèastìji používané pøípravky jsou pesticidy, které se podle biologické pùsobnosti dìlí na:
- herbicidy (pøípravky proti plevelùm),
- insekticidy (pøípravky proti škodlivému hmyzu),
- fungicidy (pøípravky proti houbovým chorobám).
Herbicidy
Herbicidy se z hlediska úèinku rozdìlují na neselektivní
(totální) a selektivní (výbìrové).
Neselektivní herbicidy nièí témìø všechnu rùstovì aktivní vegetaci, ale zpravidla nezabírají na semena a vegetativní
orgány rostlin.
Selektivní herbicidy využívají morfologické rozdíly mezi
kulturní a plevelnou rostlinou (napø. odlišné postavení a
tvar listù, odìní rostliny, zpùsob uložení vegetaèního vrcholu, rozdílná hloubka koøenù, vývojová fáze rostlin apod.)
a pùsobí tak, že likvidují plevele a nepoškozují kulturní rostliny.
6
Herbicidy dále dìlíme podle pùsobnosti na herbicidy
kontaktní (též dotykové), nièící pouze nadzemní èásti rostlin zasažené postøikem a na herbicidy systémové (též systemické), nièící nadzemní i podzemní èásti rostlin. V tomto
pøípadì je pøípravek rostlinou vstøebán a rozveden vodivými pletivy v celé rostlinì.
Podle doby aplikace se dìlí na preemergentní (používané
po zasetí pøed vzejitím plodiny) a na postemergentní (používané na již vzešlé plodiny).
K herbicidùm pøiøazujeme i defolianty (urychlují opad listù) a desikanty (zpùsobují vysušení rostliny).
Úèinnost pesticidù je možno zvýšit pomocí nìkterých
pomocných látek. Jsou to napø. aditiva (pøípravky pro zlepšení smáèivosti postøikových kapalin), adheziva (zlepšují
pokrytí a pøíjem postøikové kapaliny, prodlužují úèinnost
pøípravku, pomáhají zabraòovat pøedsklizòovým a sklizòovým ztrátám semene, napøíklad øepky, hrachu, sluneènice,
cibule, trav a brukvovitých), adjuvanty (látky zesilující pronikání herbicidu do pletiv plevelù).
Nìkteré pesticidy se dají mezi sebou kombinovat. Kombinace jsou ekonomicky výhodné a docílíme širšího úèinku pùsobení na škodlivé organismy. Mohou se však mísit
jen pøípravky, které spolu chemicky nereagují a neovlivòují
se fyzikálnì. Kombinace dvou nebo více pøípravkù mohou
rovnìž pùsobit toxicky na ošetøovanou plodinu. Pro aplikaci pesticidù je nezbytné dbát dùslednì doporuèení a návodù výrobce a používat metodické pøíruèky na ochranu
rostlin.
Pesticidy se mohou kombinovat i s nìkterými tekutými
hnojivy. Známá a èasto používaná je kombinace s tekutým
hnojivem DAM 390, které výraznì zvyšuje úèinnost herbicidù.
Úloha Státní rostlinolékaøské správy
Odpovìdným úøadem za výkon na úseku rostlinolékaøské péèe s pùsobností na území Èeské republiky je Státní
rostlinolékaøská správa (SRS). Podle ustanovení zákona
è. 326/2004 Sb. vykonává pùsobnost ve vìcech ochrany
rostlin a rostlinných produktù, pøípravkù a dalších prostøedkù na ochranu rostlin, mechanizaèních prostøedkù používaných k ochranì rostlin, rostlinolékaøského dozoru a øízení ve vìcech rostlinolékaøské péèe. Dále - mimo jiné - naøizuje mimoøádná rostlinolékaøská opatøení a v této souvislosti øeší krizové situace, provádí opatøení proti zavlékání a
rozšiøování škodlivých organismù, popøípadì invazních
škodlivých organismù, zabývá se odbornými rostlinolékaøskými èinnostmi a odborné zpùsobilosti k jejich výkonu.
SRS dále sleduje výskyt škodlivých organismù vèetnì invazních škodlivých organismù a poruch na pozemcích a v
objektech, kde se pìstují, skladují nebo zpracovávají rostliny nebo rostlinné produkty, vyhodnocuje informace o nežádoucích úèincích registrovaných pøípravkù a dalších prostøedkù, zabezpeèuje a provádí rostlinolékaøskou diagnostiku. Vydává periodikum Vìstník SRS, v nìmž zveøejòuje
informace o dokumentech z oblasti rostlinolékaøské péèe,
informace o výskytu škodlivých organismù, pøehledy o registraci pøípravkù a dalších prostøedkù, pøehledy provozovatelù kontrolního testování mechanizaèních prostøedkù a
jiné významné informace pro veøejnost (podrobnìjší informace na www.srs.cz).
Metodická pøíruèka na ochranu rostlin
Praktickou a nepostradatelnou pomùckou pro ochranáøe
(ale i pro zahrádkáøe a jiné uživatele) je Metodická pøíruèka
pro ochranu rostlin. Pøíruèku vydává Odbor prostøedkù
ochrany rostlin SRS. Pro úèelnou ochranu rostlin je dále
nezbytný Seznam registrovaných pøípravkù na ochranu
rostlin zveøejòovaný ve Vìstníku SRS. Aktualizovaný Seznam registrovaných pøípravkù je vydávaný každý rok.
Pro oblast ochrany rostlin platí celá øada zákonù a vyhlášek. Pøehled vybraných zákonù a vyhlášek, které souvisejí
s problematikou ochrany rostlin je uveden v pøíloze 1.
Insekticidy
Insekticidy s pøímým toxickým úèinkem na hmyz mohou
být podle zpùsobu úèinku systemické (pøípravek vnikne
do rostliny a uèiní ji pro hmyz jedovatou po dobu až nìkolika týdnù), dále jsou insekticidní pøípravky dotykové, požerové a dýchací. Vìtšina tìchto pøípravkù pùsobí zpravidla kombinovaným zpùsobem.
Dodávají se rovnìž nìkteré insekticidy, které nemají pøímý toxický úèinek na hmyz (napø.: repelenty (látky odpuzující hmyz a zvìø), deterenty (látky, které znechucují hmyzu
potravu, zabraòují mu v požeru), atraktanty (pùsobí na bázi
feromonù, lákají hmyz do jednoduchých likvidaèních pastí)
a chemosterilanty, jenž jsou urèené ke sterilizaci hmyzích
sameèkù.
2.1
Perspektivní pracovní postupy
Vývoj techniky pro chemickou ochranu rostlin sleduje
soubìžnì dva smìry. První smìr využívá souèasných strojù doplnìných zdokonalenými principy jejich ovládání a
kontroly èinnosti, aby se na celém pozemku urèeném k ošetøení dosáhlo rovnomìrné aplikace pøípravku v míøe nutné
pro jeho dostateènou úèinnost. Druhým, vzdálenìjším cílem je ošetøovat jen ta místa na pozemku, kde se nachází
škodlivý èinitel. Na zbývající ploše aplikaci neprovádìt
vùbec nebo použít pouze nižší preventivní dávku chemického pøípravku.
Fungicidy
Fungicidy rozdìlujeme podle úèinnosti do dvou skupin:
dotykové (kontaktní) a systemické (mohou pùsobit až nìkolik týdnù). Nìkteré fungicidy mají rovnìž rùstovì regulaèní efekt.
7
Lokálnì diferencované ošetøování v rámci pozemku
Pøi používání herbicidù v boji proti plevelùm se zaèínají
vyvíjet postøikovaèe se systémem „on line“, u nichž se pøímo bìhem práce na poli snímá barevný obraz ošetøované
plochy. Obraz se pøenáší do palubního poèítaèe, který jej
analyzuje a podle barvy, obrysù, tvaru a textury listù odliší
kulturní plodinu od plevele. Postøik se provádí jen na té
èásti postøikového zábìru a po dobu, aby zasáhl plochu, na
které systém plevel registruje. Podobná metoda se používá
pøi pøihnojování kapalnými dusíkatými hnojivy, kdy èidla
reagují na zastoupení zelenì na hodnocené ploše (množství chlorofylu).
Další progresívní systém vychází z pøedpokladu, že škodlivý èinitel se v kulturách nevyskytuje ojedinìle, ale v tìch
lokalitách pozemku, kde jsou pro nìho nejvhodnìjší podmínky. Dnes jsou již ovìøeny metody multispektrální analýzy svìtla odraženého porostem (napø. pøi leteckém snímání). Metody jsou schopny rozlišit plodinu, rozlišit barvou
a vzrùstem se odlišující lokality s plevelem nebo jiné anomálie ve zdravém porostu. Zpracují je do digitální i grafické
mapové informace, kterou mùžeme uchovávat a využívat
pro øízení následné èinnosti strojù. Podle vytištìných map
musí potom specialista pozemnì dohledat vyznaèená místa, identifikovat pøesnou pøíèinu a pøiøadit potøebná nápravná opatøení. Dùvodem proè tyto informace nezískávat pozemním pozorováním, je jeho èasová nároènost. Výkonnost specializovaného odborníka pøi pochùzce po pozemcích je pøi informativní prohlídce 10 ha.h-1, pøi mapování
lokalit 1 ha.h-1. Pøitom získání informace se musí uskuteènit
v dobì rychlého vegetaèního vývoje rostlin a její aktuálnost je u nìkterých typù zásahù jen 2 až 4 dny. I když finanèní pøínos dosažený úsporou chemického pøípravku
nahradí náklady na pozemní mapování, nelze je provádìt
celoplošnì z èasových dùvodù.
Systém pozemního prùzkumu lze použít pouze za pøedpokladu, že prùzkumník pøi pochùzce a následnì i postøikovaè má i informaci o tom, kde se na pozemku nachází. Pro
tento úèel našel využití družicový navigaèní systém GPS,
jehož polohová pøesnost do ± 10 m i za nepøíznivých podmínek je pro tento úèel dostateèná. Palubní poèítaè si podle
okamžité polohy na pozemku nalezne øídící data odpovídající shodným souøadnicím a zvolí postøik s plnou nebo se
sníženou preventivní dávkou, popøípadì jej uzavøe.
V souèasné dobì se vìtšina zásahù provádí konvenèními plošnými postøikovaèi.
2.2
roèním využitím stává bìžným i doplòkové vybavení. Usnadòuje práci obsluhy, pøispívá k zvýšení kvality zásahu
a hygieny práce.
Ø Mezi nejbìžnìjší lze poèítat míchací zaøízení chemických
prostøedkù. Pøíprava postøikové jíchy bez tohoto zaøízení je pomalá a je pøi ní zvýšené nebezpeèí zasažení obsluhy nebo kontaminace pùdy koncentrovanými chemickými pøípravky. Pro pøípravu premixu (pøedøedìní
koncentrátu postøikovým médiem) se zaøízení spouští
na paralelogramu tìsnì nad zem, obsluha manipuluje s
pøípravky pod úrovní pasu. Souèástí zaøízení je tryska
na vyplachování distribuèních obalù.
Ø Dálkové ovládání uzavíracích ventilù postøiku (i pro jednotlivé sekce) a škrticího ventilu pro nastavení pracovního tlaku. Pokud obsluha se strojem pracuje soustavnì po celou sezónu, stává se samozøejmostí.
Ø Pøetlaková kabina s filtroventilaèním zaøízením.
Ø Monitorovací zaøízení - zpracovává údaje èidel o ujeté
dráze a pracovním tlaku nebo prùtoku a zobrazuje na
monitoru okamžité hodnoty pracovní rychlosti, hektarové dávky, pracovního tlaku, zpracovanou plochu z
náplnì zásobní nádrže i jiné. Kromì toho zaznamenává
i denní a celkové údaje o provedené práci. Jsou to -celková doba provozu postøikovaèe, doba aplikace, objem
aplikované jíchy, celková ošetøená plocha a další. Pro
instalaci zaøízení je podmínkou dálkové ovládání uza
vírání postøiku a jednotlivých sekcí. Pro stroje urèené
pro práci v oblasti služeb monitorovací zaøízení umožòuje oddìlený záznam dat pro jednotlivé pozemky do
pamìti a získaná data pøenést do kartotéky honù v centrálním poèítaèi. Evidence chemických zásahù je povin
ná.
Ø Øídící poèítaèová jednotka plní výše zmínìné monitorovací funkce a udržuje nastavenou hektarovou dávku
na konstantní úrovni nezávisle na pracovní rychlosti.
Ø Zaøízení pro oznaèování pracovního zábìru se u postøi
kovaèù dodává pouze na pøání. Pro preemergentní zásahy a plodiny bez kolejových meziøádkù je bìžnì využívaný pìnový znamenák. Od roku 2004 bývá zastoupen zaøízením, které využívá prostorovou navigaci pomocí GPS.
Ø Podpora postøiku „pøídavným vzduchem“ - zaøízení, které
omezuje pùsobení jízdního vìtru a „dodává energii“ kapièkám z trysek ve fázi prùniku do porostu. Umožòuje
zvýšení pracovní rychlosti postøikovaèe do 12 km.h-1,
pøi ošetøování plodin fundicidy a insekticidy zvyšuje
pokryvnost a úèinnost zásahu.
Zemìdìlce by však mìla zajímat i problematika oprav a
udržování provozuschopného stavu. Opravy postøikovaèù se bìžnì provádìjí výmìnou kvalitativnì a konstrukènì
odpovídajících komponent, i když nejsou od pùvodního
výrobce. Tato skuteènost není pøekážkou pro provozování
postøikovaèe nebo pøi jeho testování. Po každé zmìnì (kromì výmìny celé sady trysek shodné velikosti a typu) je
však nutné zopakovat test stroje.
Mechanizaèní prostøedky - legislativa
Technické požadavky na mechanizaèní prostøedky na
ochranu rostlin
Základní podmínky pro mechanizaèní prostøedky na
ochranu rostlin jsou uvedeny ve vyhlášce Ministerstva
zemìdìlství è. 334/2004 Sb. ze dne 4. kvìtna 2004 o mechanizaèních prostøedcích na ochranu rostlin.
Pøehled tìchto požadavkù je uveden v pøíloze 2.
Kromì tìchto požadavkù se u postøikovaèù s vysokým
8
3
POSTØIKOVAÈE
3.1
Konstrukèní øešení postøikovaèù
Z hlediska agregace postøikovaèe jsou u nás rozšíøeny
postøikovaèe nesené na tøíbodovém závìsu traktoru, návìsné a samojízdné.
Nesené postøikovaèe
U nesené verze musí splòovat všechny funkèní nároky
na podvozek traktor. Nesená modifikace (obr. 1) pøevládá u
strojù se zásobní nádrží do 1000 l a s pracovním zábìrem
pod 15 m. Odpadá zde vlastní podvozek, který zvyšuje cenu
návìsného stroje této velikostní øady minimálnì o 70 až
100 %. Další výhodou vedle ceny stroje je vysoká manévrovací schopnost. Traktor však musí mít mìnitelný rozchod
kol alespoò na 1500 nebo 1800 mm pro práci v øádkových
kulturách a v kolejových meziøádcích obilovin.
Vìtší kapacita zásobníku neseného postøikovaèe si vyžaduje agregaci s traktory vyšších výkonových tøíd kvùli
zachování podmínky øiditelnosti a únosnosti pneumatik.
Negativním dùsledkem vyšší hmotnosti soupravy je nadmìrné utužování pùdy a vyšší mìrná spotøeba nafty.
Obr. 2 Návìsný postøikovaè 3200 l, pracovní
zábìr 24 m
Moderní verze mají nastavitelný rozchod kol. Poškozování porostu pøi otáèení na souvrati stopou vyboèující ze
stopy traktoru lze odstranit umístìním kloubu na pøipojovacím závìsu stroje doprostøed rozvoru mezi zadní nápravou traktoru a nápravou postøikovaèe nebo použitím øízené nápravy postøikovaèe (obr. 3).
Obr. 1 Nesený postøikovaè 1200 l, pracovní zábìr 18 m, vybavení pøídavným vzduchem
Hardi Twin
Obr. 3 Technické øešení pøipojení návìsného postøikovaèe s omezením poškození porostu pøi otáèení
Návìsné postøikovaèe
U návìsného postøikovaèe umožòuje vlastní podvozek
zvýšit užiteènou hmotnost nádrže a umístit na stroj pøídavné zaøízení (nádrž na oplachovou vodu, zaøízení pro postøik
s podporou vzduchu). Pro práci v kolejových meziøádcích
obilnin a v okopaninách mùžeme použít u traktoru kultivaèní kola bez nebezpeèí pøetížení pneumatik, rozložení hmotnosti soupravy na další nápravu zmenšuje hloubku stopy a
utužení pùdy. Používají se kola o velkém prùmìru 44" nebo
48", která mají menší valivý odpor a nižší mìrné tlaky na
pùdu. Zároveò zvyšují svìtlost podvozku (obr. 2).
S jedineèným øešením systému øízení nápravy postøikovaèe pøišla firma HARDI – patent Pending (obr. 4a). Trapézové zavìšení vleèené nápravy postøikovaèe zmenšuje polomìr otáèení soupravy, zvyšuje její stabilitu pøi otáèení,
postøikový rám je ještì v prùbìhu otáèení (obr. 4b) kolmo
na øádky, proto se neovlivòuje dávka aplikovaná pod konci
ramen.
9
Obr. 4 Trapézové zavìšení vleèené nápravy postøikovaèe - a (fa HARDI, patent Pending) umožòuje
kopírování stropy traktoru a zlepšuje kinematiku pohybu postøikového rámu pøi otáèení sou
pravy na souvrati - b
Nezanedbatelnou výhodou u návìsné modifikace je vyšší
provozní pohotovost. Vìtšinou je pøipojení stroje snazší
než u neseného stroje.
Samojízdné postøikovaèe
Tato modifikace shrnuje výhody obou pøedchozích (obr.
5). Navíc speciální konstrukce rámu a náprav umožòuje
velkou svìtlost stroje nad 0,9 m, která je nutná napø. pro
desikaci plodin pøed sklizní apod. Samojízdné podvozky
umožòují výmìnu kol. Pro chemické zásahy v obilovinách
na jaøe za ménì pøíznivých podmínek a pro zásahy pøedosevní se montují široké nízkotlaké nebo flotaèní pneumatiky, pro práci v porostech zase kultivaèní kola. Renomované
firmy dodávají podvozky se standardním øízením (obr. 6a), s
øízením všech kol (obr. 6b), kdy zadní kola kopírují stopu
pøedních, nebo i s vyosením zadní nápravy (obr. 6c ) pro
práci na svahu po vrstevnici - eliminuje „ujíždìní ze svahu“. Vysoké poøizovací cenì (3 mil. Kè a více) musí odpovídat i roèní využití (nad 6000 ha.rok-1).
Obr. 5 Samojízdný postøikovaè 5000 l, pracovní zábìr 24 m
Obr. 6 Schematické znázornìní standardního systému øízení - a; øízení všech kol - b; posunutí osy jízdy
zadní nápravy - c
10
3.2 Základní technologické èásti postøikovaèù
Zásobní nádrž
Zásobní nádrže se již vyrábìjí umìlohmotné nebo laminátové. Tvarovány jsou tak, aby v nich nemohly vznikat
úsady. Sací potrubí èerpadla je vyvedeno z prohloubení ve
spádovaném dnu nádrže, aby v nádrži nezùstával nevyèerpatelný zbytek jíchy ani na svahu. Technologicky nevyprázdnitelný zbytek v nádrži je pøedpisy omezen, v praxi
jeho objem nepøevyšuje podle velikosti nádrže 5 až 15 l.
Pro informaci obsluhy musí být nádrž vybavena stavoznakem objemu naplnìní se stupnicí. Nádrž je v horní
èásti opatøena kontrolním a plnícím otvorem o minimální
svìtlosti 300 mm. Musí být opatøen dobøe tìsnícím víkem
zajištìným proti náhodnému otevøení a ztrátì. Proti vniknutí vìtších neèistot do nádrže je v plnícím otvoru vloženo
síto ve tvaru koše.
Postøikovaèe jsou vybaveny pøídavnou nádrží na èistou
technologickou vodu o objemu cca 10 % zásobní nádrže.
Po ukonèení práce postøikovaèe slouží èistá technologická
voda k vypláchnutí zásobní nádrže a rozvodù postøikovaèe, øedìní technologického zbytku jíchy i vnìjší hrubou
asanaci (obr. 7). Vše je možné provádìt na poli, kde je nejmenší nebezpeèí úniku kontaminované vody do vodoteèí nebo
kanalizace.
Obr. 7 Moderní postøikovaè je vybaven tlakovou støíkací pistolí k provedení hrubé
vnìjší asanace stroje pøímo na poli
Míchání
Míchání obsahu nádrže je nutné pøi pøípravì postøikové
jíchy a po krátkodobém pøerušení postøiku, u nerozpustných pøípravkù vytváøejících emulze a suspenze i v prùbìhu
aplikace. U postøikovaèù pøevládá hydraulický zpùsob míchání jíchy v nádrži.
Používá se míchacích trysek s ejektorovou hubicí nebo
rozvodné trubky s tryskami umístìné nade dnem nádrže.
Pro zvýšení míchání pøi pøípravì jíchy je èasto vøazen dru-
hý míchací rozvod s velkými a úèinnými tryskami, èasto
oznaèovaný jako tlakové míchání. Ten je napájen samostatným pøívodem pouze pøi uzavøeném postøiku celého postøikového rámu. Èasto je využíván i pro výplach zásobní
nádrže èistou vodou po ukonèení postøiku.
Filtrace
Velká pozornost je vìnována èistotì postøikové jíchy.
Neèistoty v jíše nebo špatnì rozmíchané práškové pøípravky ucpávají trysky. Tím se zhoršuje, èasto až nepøípustnì,
kvalita zásahu. Èištìní trysek zpùsobuje prostoje postøikovaèe.
Jícha pøed pøíchodem do trysek prochází až 5 filtry (obr.
8). Košem v plnícím otvoru se sítem o svìtlosti 1 mm, sacím
filtrem 0,4 mm pøed èerpadlem, tlakovým ve výtlaku èerpadla a sítkem v tìlese trysky. Poslední dva stupnì filtrace
mají výmìnné vložky, svìtlost jejich sít se øídí podle parametrù použitých trysek.
Obr. 8 Pìtinásobný filtraèní systému postøikovaèù firmy RAU
1a,b - hrubá filtrace v plnícím nebo sacím koši; 1c - síto v nádrži mísicího zaøízení; 2, 3 - sací filtr s hrubým sítem;
4 - tlakový filtr se zpìtným proplachováním a vymìnitelnými síty; 5 - filtr
v držáku trysek
Všechny filtry na postøikovaèi (vèetnì sacího) musí umožnit èistìní i v pøípadì zcela naplnìné zásobní nádrže, aniž
by uniklo více jíchy, než je ve vlastním tìlese.
Tlakový filtr je samoèistící. Jeho konstrukce umožòuje
prùtok èásti jíchy z primární strany síta zpìt do nádrže. Tím
se odnášejí hrubší èástice, èasto špatnì rozpuštìného práškového pøípravku, a nehrozí zanesení filtru.
11
Èerpadlo
Èerpadlo dopravuje pøi postøiku jíchu pod potøebným
tlakem do trysek. Kromì toho je využito i pro plnìní zásobní nádrže vodou, pøi rozpouštìní pøípravkù a pøípravì postøikové jíchy, pro hydraulickou homogenizaci obsahu zásobní nádrže a u strojù s pøídavnou nádrží na oplachovou
vodu i pro asanaci nádrže a rozvodù jíchy po ukonèení
aplikace.
U postøikovaèù se používají èerpadla hydrodynamická
(vìtšinou jednostupòová radiální odstøedivá) a hydrostatická (nejrozšíøenìjší jsou membránová a pístová).
Odstøedivé èerpadlo
Odstøedivá èerpadla jsou lacinìjší, pracují s maximálním
tlakem do 500 kPa. Charakteristika prùtoku v závislosti na
otáèkách má kvadratickou závislost, proto synchronizace
dávky v závislosti na pracovní rychlosti lze docílit jen ve
spojení s øídícím poèítaèem. Dosahují vysokých prùtokù,
což je výhoda pøi plnìní postøikovaèe. Pracují s dostateènou
úèinností pouze pøi vyšších otáèkách (nad 1500 min-1), proto jsou pohánìna hydromotorem nebo vývodovou høídelí
traktoru pøes pøevod dorychla.
Hydrostatické èerpadlo
Hydrostatická èerpadla se èasto oznaèují jako objemová.
Patøí mezi nì pístová, plunžrová, membránová a zubová
èerpadla. Jejich prùtok má témìø pøímo úmìrnou závislost
na otáèkách. Této výhody se užívá pøi pohonu od kola
postøikovaèe, kdy je zmìnou otáèek èerpadla øízen prùtok
dodávaný èerpadlem, a tím i hektarová dávka automaticky
regulována (synchronizována) s pracovní rychlostí. U postøikovaèù s pohonem èerpadla od kola musí být pro vedlejší operace postøikovaèe - plnìní nádrže atd., vøazeno ještì pomocné èerpadlo.
Pøi pohonu objemového èerpadla konstantními otáèkami
(v závislosti na otáèkách motoru) mùže být dodávaný objem øízen regulací zdvihu pístu. Bez této regulace je hektarová dávka synchronizována s pracovní rychlostí jen v
rámci zaøazeného rychlostního stupnì traktoru.
Nespornou výhodou membránových èerpadel je oddìlení pohyblivých mechanických èástí membránou od jíchy,
která má èasto korozívní a abrazívní úèinek. Jejich spolehlivost a životnost je vysoká. Konstruují se s 2 až 6 hvìzdicovitì uloženými membránovými hlavami. Dosahují pracovního tlaku od 1,0 do 2,0 MPa pøi objemové výkonnosti do
320 l.min-1.
Postøikovací rám
Na rámu postøikovaèe je umístìný rozvod postøikové jíchy s tryskami. Jeho šíøka odpovídá násobku modulu pracovních zábìrù strojù pro setí a ošetøování plodin (3 m). U
nás se nejbìžnìji používá 12, 18 a 24 m. Má splòovat tyto
funkce:
skládání z pracovní do pøepravní polohy a zpìt
výškové nastavení trysek do pracovní polohy
u pracovních zábìrù nad 6 m jištìní proti poškození
pøi nárazu na pøekážku, která se nachází ve vzdálenosti do 10 % pracovního zábìru od konce ramene
(po minutí pøekážky se automaticky vrátí do pùvodní polohy)
u vìtších zábìrù nad 12 m je stabilizován rovnobìžnì s povrchem pozemku, dnes nejèastìji výkyvným
dvojitým lichobìžníkovým zavìšením.
Postøikový rám patøí mezi nejnamáhanìjší èásti stroje.
Používají se lehké pøíhradové konstrukce z uzavøených tenkostìnných ocelových profilù.
Výška postøikového rámu nad ošetøovanou plochou a
jeho pohyb ve vertikální i horizontální rovinì výraznì ovlivòují místní hektarovou dávku. Optimální výška
u štìrbinových trysek s úhlem rozptylu 110° je 0,5 m, s úhlem 80° 0,7 m. Pøi menší výšce se rozptylové obrazce jednotlivých trysek nedostateènì pøekrývají, zhoršuje se pøíèná nerovnomìrnost rozptylu. Naopak zvìtšením výšky je
zvýšené nebezpeèí úletu.
Rychlý pohyb trysky ve svislé rovinì smìrem dolù zpùsobuje místní pøedávkování a naopak. Proto se u postøikovaèù používá výkyvné zavìšení postøikových ramen. Pøi
pøejezdu nerovností se rám stabilizuje svou setrvaènou
hmotností. Dvojnásobné výkyvné zavìšení pøi stranovém
zajištìní v rovinì tìžištì ramen (svahová poloha) pùsobí
shodnì i na svažitých pozemcích. U aktivnì stabilizovaných postøikových rámù mìøí na ramenech umístìná èidla
vzdálenost od ošetøovaného povrchu. Podle jejich údajù
jsou hydraulicky nastavována do vodorovné polohy
s aplikaèní plochou.
Rozvod postøikové jíchy
Rozvod postøikové jíchy je složen ze spojovacích hadic,
potrubí, armatur, držákù trysek, bezpeènostního pøetlakového ventilu a ovládacích ventilù. Propojuje jednotlivé
funkèní èásti postøikovaèe a umožòuje obsluze pomocí ovládacích ventilù spouštìt jednotlivé funkèní okruhy postøikovaèe - plnìní nádrže vodou, pøípravu postøikové jíchy
(tzn. pøimísení chemických pøípravkù a jejich homogenizaci
v nádrži), postøik, popøípadì i vyplachování potrubí a nádrže pøed ukonèením práce nebo pøi zmìnì pøípravku.
Napájení trysek u plošných postøikovaèù je èlenìno minimálnì na dvì èásti - sekce o shodné šíøce. Trysky jsou
umístìny v držáku trysek. Na jedné sekci jsou bìžnì napájeny spoleèným prùchozím potrubím s dostateènou svìtlostí, aby i nejvìtší používané trysky pracovaly se stejným
tlakem.
Souèástí držáku trysek je poslední stupeò filtrace. Hustota síta se urèí podle požadavku výrobce použitých trysek.
Druhým prvkem integrovaným do držáku je ventil proti
odkapávání jíchy. U pružinových ventilù se postøik pøi snížení tlaku pod 70 až 80 kPa pùsobením tlaku pružiny automaticky uzavøe. U pneumaticky uzavíraných ventilù se trysky ovládají tlakovým vzduchem. Elektropneumatické ovládací ventily pro jednotlivé sekce jsou umístìny pøímo na
postøikovém rámu (obr. 9).
12
Obr. 9 Schéma rozvodù postøikovaèe od firmy
Dammann s cirkulací postøikové jíchy
a pneumatickým zavíráním trysek v jednotlivých sekcích
Pneumatické zavírání postøiku trysek lze považovat za
bezúkapové, kromì toho umožní rozvodový systém se stálou cirkulací postøikové jíchy, pøi kterém je na každé trysce
po celou dobu postøiku konstantní pracovní tlak.
Tryska se na držák pøipevòuje pøevleènou maticí s bajonetovým uchycením, které zajišuje stabilní polohu štìrbinových trysek k postøikovému rámu.
Trysky
Trysky používané na plošných postøikovaèích podle
energetického zpùsobu rozptylu se dìlí na hydraulické,
mechanické (rotaèní) a pneumatické.
Mezi trysky využívající hydrostatické energie kapaliny
pøed tryskou patøí kuželové, víøivé, štìrbinové, nárazové a
víceotvorové. Trysky rotaèní a pneumatické se používají
pro speciální aplikace, nejsou pøíliš rozšíøeny.
Rotaèní tryska
U rotaèních trysek se rozmetá kapalina rotujícím kotouèem s frekvencí otáèení 1500 až 4500 min-1. K jejich rozšíøení u nás zatím nedošlo pravdìpodobnì pro jejich vysokou
cenu. Ve specifických pøípadech aplikace mohou být výhodné, nebo s nimi lze docílit dávek 20 až 50 l.ha-1 pøi
støedním objemovém prùmìru kapkového spektra 400 až
600 µm s podílem kapek pod 100 µm do 15 %.
Pneumatická tryska
U pneumatické trysky disperguje rychle proudící vzduch
kapalinu pøivádìnou do dýzy (obr. 10). Vzniká jemné kapkové spektrum, které je na hranici mezi rosièi a postøikovaèi.
Hydraulická tryska
Tryska u plošných postøikovaèù patøí mezi klíèové prvky, které podmiòují kvalitu práce stroje, proto si její výbìr
zaslouží náležitou pozornost. Z materiálù jsou pro výrobu
trysek používány nerezocel, tvrzená nerezocel, otìruvzdorné umìlé hmoty POM, KETAMAL, SYNTAL a oxid hliníku
- keramická hmota vysoce odolná otìru. Výroba trysek z
mosazi ponìkud ustupuje, používá se u speciálních typù
Obr. 10 Schéma rozptylu postøikové jíchy pneumatickou tryskou
vyrábìných v menších sériích. Z kovových materiálù
i keramiky se již vìtšinou vyrábí jen funkèní vložka, která je
zapuštìná do umìlohmotného tìlesa, barevnì rozlišeného
podle velikosti prùtoku.
Na plošných postøikovaèích jsou v bìžném provozu nejrozšíøenìjší trysky - štìrbinové, nárazové, víceotvorové a
víøivé.
Štìrbinová tryska
Štìrbinové trysky jsou nejrozšíøenìjším typem používaným pøi aplikaci plošnými postøikovaèi. Pracují pøi tlacích
100 až 500 kPa. V standardním provedení rozptylují kapalinu do plochého vìjíøe s úhlem rozptylu 80° nebo 110°. Trysky s menším úhlem rozptylu jsou urèeny pro pásový postøik. Pùdorysný rozptylový obrazec má tvar úzké elipsy.
Objemový rozptylový obrazec má trojúhelníkový tvar.
Úhel rozptylu je úmìrný pracovnímu tlaku na trysce. Jmenovité hodnoty u bìžných trysek se dosahuje pøi tlaku
300 kPa a vyšším. Kromì toho se dodávají specializované
øady trysek, které pracují v specifických režimech. Z tìchto
se nejèastìji setkáváme s tryskami XR, LP a AD.
Štìrbinové trysky XR (širokorozsahové) jsou trysky urèené pro postøikovaèe s automatickou regulací dávkování
DPA. Úhel rozptylu 110° dosahují v celém doporuèeném
rozsahu pracovního tlaku 100 až 400 kPa.
Øada LP je urèena pro práci pøi nízkých tlacích od 100 do
250 kPa, pøi kterých je menší podíl kapek pod 100 µm. V
takovémto pracovním režimu lze pracovat i s nízkými hektarovými dávkami se sníženým nebezpeèím úletu.
13
U protidriftových trysek (oznaèovaných AD - antidrift
nebo DG) je na vtoku vøazena kruhová dávkovací clona, za
kterou je prakticky štìrbinová tryska s vìtším prùtokem.
Jelikož se za clonou snižuje tlak pod 100 kPa, vytváøejí se
velké kapky. Dostateèný tlakový spád na dávkovací clonì
zaruèuje dodržení dávky pøi kolísání pracovního tlaku postøikovaèe a není ohrožena spolehlivost ventilu proti úkapu trysek.
Obr. 11
Dvouštìrbinové trysky (obr. 11) jsou urèeny pro aplikaci
fungicidù a kontaktních insekticidù v obilovinách. Tryska
vytváøí dva ploché obrazce se vzájemným úhlem 75°. Pøi
jízdì postøikovaèe jeden smìøuje dopøedu, druhý vzad, tím
je na rostliny postøiková jícha nanášena z obou stran a
dociluje se vysoké pokryvnosti.
Pøíklad provedení a schéma èinnosti dvouštìrbinové trysky
Tvar rozptylového obrazce a požadavek na minimálnì
dvojnásobné pøekrytí vyžaduje, aby rovina rozptylu trysky
byla natoèena k postøikovému rámu o 5° až 10°. Pøi tomto
uspoøádání nedochází k vzájemnému narušování rozptylu
dvou sousedních trysek. Z tohoto dùvodu je na špièce tìlesa u štìrbinových trysek pøedepsáno osazení umožòující
natoèení trysky a její pøidržení pøi dotahování pøevleèné
matice. Jelikož se rozšíøilo používání tzv. „bajonetových“
matic, které nastavení trysek vzhledem k postøikovému rámu
zabezpeèují, jsou rozmìry trysky i této matice doporuèeny
mezinárodní normou ISO 10626. Tato norma však není všemi výrobci respektována a trysky nejsou obecnì zamìnitelné. Napø. trysky fy HARDI, v poslední dobì u nás èasto
užívané, mají specifické rozmìry.
Nárazové trysky jsou urèeny pro aplikaci herbicidù (zejména systémových) a kapalných hnojiv. Plocha deflektoru ve tvaru paraboloidu vytváøí plochý paprsek s úhlem
rozptylu až 140°. Rozptylový obrazec má lichobìžníkový
tvar. Doporuèený pracovní tlak je 100 až 200 kPa, pøi vìtších tlacích je v kapkovém spektru trysky vysoký podíl
kapek pod 100 µm.
Víceotvorová tryska
Víceotvorové trysky pro aplikaci kapalných hnojiv mají
za dávkovací clonou komùrku, v které se tlak snižuje a ošetøovaná plocha se „kropí“ kapièkami o prùmìru 1,5 až 3 mm.
Vyrábìjí se s 3 až 8 otvory. Pøi aplikaci na list je popálení
rostlin nìkolikanásobnì nižší, než po ošetøení štìrbinovými tryskami.
Trysky víøivé a s plným kuželovým rozptylem se používají k aplikaci fungicidù a insekticidù pro celoplošný postøik (obilní klasy, brambory). Pøi pracovním tlaku 300400 kPa dosahují jemného rozptylu a vysoké pokryvnosti.
3.3
Regulace dávkování
Dávkovací zaøízení používané u postøikovaèù lze rozdìlit
do 5 základních skupin, specifikovaných v tabulce 1.
U systému závislého dávkování - bez synchronizace s
pracovní rychlostí, se nejèastìji používá odstøedivé èerpadlo a seøizování pracovního tlaku ve zpìtné vìtvi postøikové. Je rozšíøen jen u nízkotlakých postøikovaèù (do 500 kPa)
s malým pracovním zábìrem. U tohoto zpùsobu musí obsluha po nastavení hektarové dávky dodržovat konstantní
pracovní rychlost i pracovní tlak, tzn. pro celý pozemek
zvolit pøevodový stupeò a otáèky motoru podle terénu
a svažitosti tak, aby tyto podmínky dodržela.
Dávkování s nejrozšíøenìjšími membránovými objemovými èerpadly a seøizováním pracovního tlaku je nezávislé
na pracovní rychlosti v rozsahu pracovních otáèek motoru
traktoru, tedy jen pro zaøazený rychlostní pøevodový stupeò. Pøi pøeøazení na jiný pøevodový stupeò musí být znovu nastaven pracovní tlak pro postøik. Toto dávkování má
vìtšina levných variant traktorových postøikovaèù.
Systém nezávislého dávkování se synchronizací hektarové dávky postøikové jíchy s pracovní rychlostí - oznaèovaný DPA, mají zaøízení, která regulují hektarovou dávku
postøikové jíchy nezávisle na pracovní rychlosti i zaøazeném pøevodovém stupni. Mají odeèítání ujeté vzdálenosti
odvozené od poètu otáèek volného kola postøikovaèe nebo
sledované radarem. Vìtšina využívá dnes již levných mikropoèítaèových øídících jednotek pro automatické seøízení
hektarové dávky regulaèním ventilem. Tyto systémy dávkování vyžadují dálkové ovládání uzavíracích armatur, tlakomìr s elektrickým výstupem pro odeèítání okamžitého
tlaku nebo prùtokomìr postøikové jíchy. Užití mikropoèíta-
14
Tab. 1
Systémy dávkování u postøikovaèù
Èerpadlo
Systém dávkování
Postøikové
jíchy
Pøípravku injekèní
typ
zpùsob
pohonu
Indikace
prùtoku jíchy
do trysek
závislý
odstøedivé
od motoru
pracovním
tlakem
-
èásteènì
nezávislý
(DPM)
objemové
od motoru
pracovním
tlakem
-
nezávislý
(DPA)
odstøedivé
nebo
objemové
od motoru
nezávislý
(DPA)
objemové
nezávislý
(DPA)
objemové
od volného
kola
postøikovaèe
øízené podle
pracovní
rychlosti
pracovním
tlakem nebo
prùtokomìrem
pracovním
tlakem nebo
prùtokomìrem
èe je však bìžnì využito pro monitorování hodnot pracovního tlaku, okamžité hektarové dávky, doby postøikování,
jakou vzdálenost postøikovaè ujede do konce aplikace zbytku jíchy v nádrži apod. Tyto okamžité informace jsou výhodou, nebo umožòují obsluze vèas zasáhnout v pøípadì zjištìných nedostatkù. Prùtokomìr pro øízení hektarové dávky
je oproti tlakomìru výhodnìjší, nebo registruje skuteèný
prùtok tryskami a vyluèuje odchylku v dávkování pøi opotøebení trysek.
Systém nezávislého dávkování s øízením koncentrace jíchy v závislosti na pracovní rychlosti má vžité oznaèení
injekèní dávkování. Umožòuje souèasnì aplikaci až 4 druhù kapalných chemikálií do smìšovaèe zaøazeném v rozvodu k tryskám. Udržuje pøedem nastavenou hektarovou dávku
pøípravku pøi zmìnì pracovní rychlosti zvyšováním èi snižováním koncentrace postøikové jíchy. Pracovní tlak nosné
kapaliny je udržován na konstantní hodnotì. To umožòuje
dodržet stálou velikost kapièek. Koncentrovaný pøípravek
je odebírán pøímo z vratného obalu. Po ukonèení práce uživateli odpadá starost o likvidaci obalu a zbytku postøikové
jíchy i asanaci zásobní nádrže. Tento zpùsob dávkování
Tab. 2
pracovní
rychlosti
Øízení
prùtoku
postøikové
jíchy
pracovním
tlakem
pracovním
tlakem
radarem nebo škrcením ve
od kola
vratné nebo
postøikovaèe pøímé vìtvi
otáèkami
dávkovacího
èerpadla
radarem nebo
od kola
postøikovaèe
Stupeò
synchronizace
s pracovní
rychlostí
bez
synchronizace
synchronizace
pro zaøazený
rychlostní
stupeò
úplná
synchronizace
úplná
synchronizace
úplná
synchronizace
není dosud v praxi rozšíøen. Je vhodný jen pro kapalné
pøípravky. Mnohé pøípravky se však dodávají jen v práškové formì, v roztoku by byla snížena jejich skladovatelnost
a stabilita.
3.4
Kapkové spektrum
Kapkové spektrum je dáno velikostí trysky a pracovním
tlakem. Platí pravidlo - èím vìtší tryska a menší pracovní
tlak, tím jsou vìtší kapky. Pøi výtoku ze štìrbinové trysky
se tvoøí plochá proudnice s rychlostí výtoku kolem 3 m.s-1.
Ta se tøíští na kapky až pøi prùletu vzduchem. Velikost kapek je závislá na tloušce proudnice (je daná konstrukcí a
velikostí trysky) a na vzájemné rychlosti kapaliny a vzduchu. Standardní tryska XR má ve všech èástech kapkového spektra menší støední prùmìry kapek i nižší výtokovou
rychlost ve srovnání s antidriftovými tryskami (DG/AD1104)
nebo s tryskami, které mají pasivní pøisávání vzduchu
(TD02). Porovnání parametrù uvedených druhù trysek je
uvedeno v tabulce 2.
Srovnání parametrù trysek TeeJet pøi 8 km.h-1 a hektarové dávce 200 l.ha-1
Typ trysek
Tlak
Prùtok tryskou
VD10
MVD
VD90
Støední rychlost kapek
Maximální rychlost kapek
Jednotka
kPa
l.min-1
mm
mm
mm
m.s-1
m.s-1
XR12004
210
1,32
145
292
465
2,5
10
DG/AD1104
210
1,33
219
420
617
2,8
11
TD02
830
1,33
233
452
691
3,5
12
Poznámka: VD10 je kvartil, kdy je 10 % objemu kapek menších a 90 % objemu kapek vìtších, VD90 je
kvartil, kdy je 90 % objemu kapek menších a 10 % objemu jsou vìtší kapky, MVD je støední prùmìr kapek
15
U štìrbinových trysek je velikost rozptylovaných kapek
v rozmezí 20 až 700 µm. Zásadní význam pøi výbìru trysky
má vedle VMD podíl kapek menších než 100 µm, nebo tyto
vlivem proudìní vzduchu, nebo z dùvodu odpaøení, èasto
nedolétnou na ošetøovanou plochu.
Velikost kapek má zejména velký význam, když úèinnost
použitého chemického prostøedku je na ní závislá. Pokud
fungicidy a insekticidy pùsobí kontaktnì, musí pokrýt cílovou plochu s dostateènou hustotou. Potom platí, èím menší kapky, tím se dosáhne lepší plošné pokryvnosti.
Kromì poètu kapek má na pokryvnost vliv smáèivost
povrchu rostliny. Na smáèivém povrchu se stejným objemem kapky pokryje vìtší plocha.
Dùležitým faktorem pro pokryvnost je i energie kapky.
Pokud kapky dopadají na cílovou plochu s vysokou ener-
Tab. 3
Doporuèení pro volbu rozptylu pøi ošetøování polních plodin
Druh zásahu
Doporuèený
rozptyl
Typ trysky
bìhem vegetace
jemný
štìrbinová
pøed a po vzejití
støední
Kapalná hnojiva
pùdní herbicidy
pøed setím
hrubý
Kapalná hnojiva
bìhem vegetace
hrubý až velmi
hrubý
štìrbinová
štìrbinová
nárazová
víceotvorová
nárazová
víceotvorová
Aplikaèní látka
Fungicidy a
insekticidy
Herbicidy
4
gií (ta je pøímo úmìrná rychlosti dopadu), tøíští se, vytvoøí
i sekundární kapky, pokryvnost se zvyšuje. Podle pravidla
Stokese je prùmìrná pádová rychlost pøímo úmìrná gravitaèní síle, mìrné hmotnosti kapaliny, druhé mocninì prùmìru kapky a nepøímo úmìrná dynamické viskozitì. Prùmìr
kapky je v tomto vztahu nejvýznamnìjším faktorem. Velikost kapky a výtoková rychlost z trysky jsou dominantními faktory pro výbìr trysky jak z hlediska úèinnosti postøiku, tak i pro snížení úletu.
Pro hrubou orientaci se používá termínù - jemné kapky
pro spodní, støední kapky pro støední a hrubé kapky pro
horní èást uvedeného spektra - viz tabulka 3. Pro kapalná
hnojiva se doporuèují velmi hrubé kapky - jejich VMD pøesahuje horní hranici 700 µm.
KVALITA PRÁCE POSTØIKOVAÈE
Na kvalitì práce provádìného chemického zásahu se
nejvyšší mírou podílí odbornost a dodržení technologické
káznì obsluhy, technické vybavení postøikovaèe se øadí na
druhé místo. Úrovni technického vybavení postøikovaèe je
podøízen pracovní režim stroje, proto jeho dodržování má
prioritní charakter.
U lépe vybaveného postøikovaèe (napø. monitorovacím
zaøízením) je obsluha rychle informována o okamžitých hodnotách dosahovaných faktorù a mùže je okamžitì korigovat. U postøikovaèù s øídícím poèítaèem probíhá tato korekce automaticky a prùbìžnì. To je pøedpoklad k dosažení
optimální dávky na celé ošetøované ploše. Odpovìdná obsluha a dostateèné znalosti však mohou pøevážit vliv technického vybavení, proto se i s lacinìjším strojem mùže v
provozu dosáhnout lepších výsledkù.
4.1
Faktory pùsobící na kvalitu práce
postøikovaèe
S kvalitativními faktory a se zpùsoben, jak ovlivòují kvalitu práce postøikovaèe, by se mìli seznámit všichni, kdo
postøikovaèe provozují nebo si tyto práce nechávají provést službou.
Vliv pracovní rychlosti
Postøikovaèe vybavené synchronizací dávkování (s objemovým èerpadlem nebo øídícím poèítaèem) dodržují hektarovou dávku pøi zmìnì pracovní rychlosti automaticky,
ale pouze v rozsahu daným výrobcem zaøízení (u vìtšiny
± 30 %).
16
U postøikovaèù, které jsou vybaveny pouze rovnotlakým ventilem (starší systémy s odstøedivými èerpadly), je
tøeba bezpodmíneènì dodržovat stálou pracovní rychlost
bìhem ošetøování celého pozemku. Nastavený pracovní
tlak je konstantní, každá zmìna pracovní rychlosti vyvolá
nepøímo úmìrnou zmìnu dávky. Z hlediska možných škod
je vìtší riziko spojeno s poklesem pracovní rychlosti. Pokles pracovní rychlosti o 30 % zpùsobí vzrùst dávky na
165 %, oproti tomu zvýšením rychlosti o 30 % poklesne
dávka na 77 %, tj. o jednu ètvrtinu. Z tohoto hlediska je
proto výhodnìjší agregovat postøikovaè s energetickým
zdrojem s dostateènou zálohou výkonu.
Doporuèená rychlost pøi postøiku štìrbinovými tryskami
se støední disperzí je 8 km.h-1. Pøi vyšší rychlosti je zvýšené nebezpeèí únosu vlivem „jízdního vìtru“ (viz „Jízdní
vítr a jeho negativní úèinek“). U postøikovaèù pracujících
s pøídavným vzduchem je možná aplikace do rychlosti
12 km.h-1.
Prùtok kapaliny tryskou
Prùtok je charakteristickou vlastností trysky, nejdùležitìjší pro dávkování chemického prostøedku. Bìhem práce
postøikovaèe je závislý na pracovním tlaku. Pokud zajistíme, aby se tlak pøed tryskou nemìnil, má prùtok tryskou
konstantní hodnotu.
Každé zachycení neèistot v trysce snižuje její prùtok. Pøi
práci obsluha není schopna drobné nedostatky v èinnosti
trysek rychle poznat. Tìmto technologickým nedostatkùm
se pøedchází vybavením postøikovaèe úèinnou filtrací v
nìkolika stupních - pøi plnìní postøikovaèe, v sacím potrubí
pøed èerpadlem, samoèistícím filtrem ve výtlaèné vìtvi za
èerpadlem, tlakovým èistièem pro jednotlivé postøikové
sekce a sítkem v držáku trysky. Pravidelná kontrola stavu
filtrù je potom vìtšinou dostateènou prevencí.
Opotøebení trysek
I trysky podléhají opotøebení. Prùtok se u nich používáním zvyšuje. Rychlost opotøebení závisí na pracovním tlaku, materiálu trysek, chemických a fyzikálních vlastnostech
postøikové jíchy. Nejrychleji se opotøebovávají trysky z
mosazi, následují z nerezoceli, tvrzené oceli, speciálních
houževnatých umìlých hmot (Syntal, Ketamal, POM), nejlépe odolávají keramické. Na celém postøikovém rámu musí
být trysky se stejným stupnìm opotøebení. Rozdíl v prùtoku mezi tryskami jedné sady by se nemìl lišit o více než
± 5 % od prùmìru. Pøi poškození jedné trysky v sadì je
vhodnìjší ji vymìnit za používanou s pøibližnì shodným
prùtokem než za novou. Pro používané trysky, které již mají
prùtok vyšší než o 10 %, je nutné pøepoèítat dávkovací
tabulku. Výhodu mají postøikovaèe s prùtokomìrem pro øízení dávky (ve srovnání s øízením dávky podle pracovního
tlaku), ty pracují se skuteènými prùtoky. Životnost trysky
konèí pøi 20% zmìnì prùtoku, kdy se již mìní úhel rozptylu
i kapkové spektrum.
Pracovní tlak
Vliv pracovního tlaku postøikové kapaliny na prùtok není
tak výrazný, nebo prùtok je pøímo úmìrný druhé odmocninì z pracovního tlaku. Pro zvýšení prùtoku na dvojnásobek je proto zapotøebí ètyønásobného pracovního tlaku.
Pro kapkové spektrum trysek platí obecná zásada - èím
vyšší tlak, tím menší støední prùmìr kapek, vìtší podíl malých kapek pod 100 µm a zároveò vìtší nebezpeèí úletu.
Stabilizace a tuhost postøikového rámu
Výkyvy postøikového rámu ovlivòují i okamžitou dávku.
Dávka se pøi pohybu ramene dozadu a dolù zvyšuje, pøi
opaèném pohybu se snižuje. Zmìna dávky je pøímo úmìrná
rychlosti pohybu. Proto je dùležité, aby všechny postøikovaèe s pracovním zábìrem nad 12 m mìly výkyvné zavìšení ramen (pasivní stabilizace). Úèinné tlumièe pùsobící ve
svislé a horizontální rovinì tlumí pøenášení rázù z podvozku do ramen, zvyšují jejich životnost i plošné dodržení dávky.
Stálá koncentrace postøikové jíchy
Vìtšina postøikovaèù je dnes vybavena alespoò dvoustupòovým úèinným hydraulickým míchacím zaøízením.
Kontrola jeho èinnosti bez speciálního vybavení není možná, v praxi spoèívá jen ve vizuální kontrole pohybu kapaliny v èásteènì naplnìné zásobní nádrži.
Dodržování pracovního zábìru
Na dodržení rovnomìrnosti plošné dávky se kromì dávkovacího zaøízení podílí pøesnost navazování pracovních
jízd postøikovaèe. Pøi vìtších pracovních zábìrech je i pro
zkušenou a peèlivou obsluhu obtížné dodržet rozteè pracovních jízd. Aby nevznikaly viditelné chyby, je tendence
k pøekrývání zábìrù. To platí pøi práci s pìnovými znamenáky i pøi vytváøení kolejových meziøádkù pøi setí. Obì jmenované techniky jsou ve srovnání s navazováním jízd odhadem obsluhy pøínosem.
Po roce 2002 se i u nás nabízí další technický pomocník
pro dodržování zábìrù - zaøízení pro øízení paralelních pracovních jízd s využitím diferenciální družicové navigace Diferential Global Positioning System (DGPS), èasto oznaèované jako „navigátor“.
V nabídce se vyskytují 2 typy pøístrojù. První typ signalizuje odchylku od ideální dráhy a øidiè ji manuálnì vyrovnává (obr. 12). Druhý typ je rozšíøením prvního, má pøiøazen
silový výstup na øízení traktoru (obr. 13), pomocí kterého se
automaticky odchylka od ideální dráhy vyrovnává. Rozšíøení o automatické øízení je možné provést dodateènì.
17
Obr. 12
Pøíklad svìtelné lišty a ovladaèe zaøízení pro manuální navazování pracovních
jízd, která se umisuje v zorném poli øidièe (fy LH Agro). Souèástí zaøízení je
anténa DGPS (umístìná na støechu kabiny) a mikropoèítaè s DGPS.
Obr. 13
Elektrický servomotor používaný k automatickému vyrovnávání smìru jízdy
soupravy (vhodný pouze pro traktory s posilovaèem øízení)
Obsluha navigátoru je jednoduchá. Pomocí ovladaèe
obsluha zvolí zpùsob jízdy po poli (obr. 14). Èinnost zaøízení pro paralelní jízdy zaèíná digitálním záznamem první jízdy
stroje po pozemku. V dalším kroku poèítaè od této linie na
mapì vytýèí požadované linie dalších jízd s rozteèí shodnou s pracovním zábìrem (s pøesností pod 0,02 m). Pøi práci
potom porovnává okamžitou pozici stroje s touto požadovanou linií, odchylku od ní signalizuje obsluze nebo pøi
automatickém øízení dává signál ovladaèi. Automatický režim zapíná po otoèení na souvrati øidiè tlaèítkem, pøi manuálním zásahu do øízení se režim automaticky vypíná.
18
A
B
C
Obr. 14
Základní nabídka standardních režimù v menu zaøízení pro øízení paralelních pracovních
jízd k volbì zpùsobu jízd po poli
A - pro pøímou jízdu zadanou dvìma body
B - zadáním vodící nepøímé linie ohranièené dvìma body
C - kombinace pøedchozích, zaèíná zpracováním souvratí, v jejichž hranicích se pracuje
po pøímkách
Poznámka: V bodech OK oznaèuje obsluha zaèátek a konec zvoleného režimu.
19
Zaøízení pro øízení paralelních pracovních jízd ponejvíce
využívají dvoufrekvenèní pøijímaèe DGPS, jejichž pøesnost
je závislá zejména na použité korekci. Komerènì šíøené korekèní signály jsou distribuovány ve dvou úrovních pøesnosti. Pøi použití „hrubé korekce“ se dosahuje pøesnosti ±
0,5 až 1,0 m. Pro automatické øízení se využívá pøesné korekce (dnes šíøené z družic nebo z pozemních základových
referenèních stanic). Potom tato zaøízení pracují s pøesností
do ± 0,1 m. K hlavní výhodì tìchto zaøízení je možnost práce pøi zhoršené viditelnosti (i v noci), snižuje se míra pøekrytí dvou zábìrù nebo vynechání aplikace.
Dalším a ménì publikovaným kladem zaøízení je možnost
záznamu mapy provedeného záznamu dávky a pracovní
rychlosti na jednotlivých pozemcích. K tomu je nutné systém doplnit pamìtí a modulem pro pøenos dat do PC. Pøi
použití doplòkového programu je možné zpracovat data do
formy požadované pro evidenci operací ochrany rostlin.
Vypínání postøiku pøi otáèení na souvratích
V praxi se èasto setkáváme, že obsluha na souvrati nevypíná postøik. Tato závažná nekázeò zpùsobí pøi otáèení postøikovaèe nedostateènou dávku pod vnìjším ramenem a
mnohonásobné pøekroèení dávky na konci vnitøního ramene.
Jízdní vítr a jeho negativní úèinek
Nejdostupnìjší zpùsob precizace ochrany rostlin
s využitím standardních postøikovaèù - postøik v pravý èas
- je nejbezpeènìjší a nejefektivnìjší cestou redukce dávek
chemikálií. A už se jedná o plevel, plísnì nebo hmyz, je
dùležité zasáhnout je v jejich nejzranitelnìjších stádiích a
s potøebnou pokryvností cílové plochy. Vèasnost je klíèem
k dosažení maximální biologické úèinnosti zásahu. Tím má
ale termín pro postøik k dispozici jen krátký èasový úsek.
Z tohoto hlediska vyplývá potøeba vysoké výkonnosti
postøikovaèe. Jak jsme se již zmínili, má pracovní rychlost
omezení, která jsou závislá jak na vybavení postøikovaèe
tak i na provozních podmínkách.
Za postøikovým rámem pøi jízdì postøikovaèe vzniká podtlak. Je nízký, ale jeho úèinek postaèí ovlivòovat malé kapky s malou pohybovou energií. Za postøikový rám se právì
malé kapky „nasávají“ a vytváøejí „závoj“. V praxi se tomuto nežádoucímu jevu øíká „jízdní vítr“ (obr. 15). Jestliže tomu
chceme zabránit, musíme jezdit pomalu, nesmíme používat
trysky s „jemným rozptylem“ nebo vyšší postøikový tlak,
kdy je v kapkovém spektru zvýšený podíl kapek pod 100 ìm.
V tab.4 je pøíklad doporuèení maximálního postøikového tlaku pro štìrbinové trysky TeeJet v závislosti na síle vìtru.
A
B
Obr. 15 Za postøikovým rámem vzniká „jízdní vítr“ (A), který je pùvodcem vznášejícího se mlžného
závoje za postøikovaèem (B)
20
Tab. 4 Doporuèený maximální pracovní tlak pro štìrbinové trysky TeeJet podle síly vìtru
Tryska
XR110015
XR11002
XR11003
XR11004
XR11005
XR11006
XR11008
4.2
Maximální pracovní tlak (kPa) pøi rychlosti vì tru (m.s-1) do
1
2
3
4
5
150
250
130
380
200
150
400
300
250
130
400
400
300
150
400
400
400
250
400
400
400
350
100
Úlet vìtrem a možnosti jeho omezení
Existuje øada opatøení, kterými lze pøispìt ke snížení úletu:
- K úèinnému opatøení náleží clona, která prostor pod
postøikovým rámem a pod tryskami chrání pøed pùsobením vìtru. Mechanické zakrytí trysek fy Holder (obr.
16) z 80. let minulého století zabraòovalo pùsobení vzniku „jízdního vìtru“ i èelního vìtru, v praxi se pøíliš nerozšíøilo z dùvodu vysoké pøídavné hmotnosti postøikového rámu a jeho komplikovaného skládání do pøepravní polohy.
-
V následujícím období se v nabídce výrobcù postøikovaèù objevil princip se vzduchovou clonou za tryskami (napø. Kyndestofte), který mìl podobnou úèin
nost. Použití rozvodu vzduchu rukávcem z vrstvených tkanin snížilo nároènost na konstrukci rámu.
Systém Kyndestoft má pevnì nastavené trysky na postøikovém rámu do svislé polohy a vzduch z rukávce
proudí kruhovými otvory s rozteèí 105 mm a jeho smìr
lze regulovat pouze ve smìru dozadu od svislé polohy.
Souvislá vzduchová clona vzniká pøibližnì 15 cm pod
postøikovým rámem.
-
Opatøení, které umožní zvýšit pracovní rychlost postøikovaèe a sníží náchylnost kapek k úletu, je využití co
nejvìtších trysek nebo typù trysek, které tvoøí malý podíl kapièek pod 100 µm. Mezi nì náleží: širokorozsaho
vé XR - mají snížený podíl drobných kapièek pøi vyšších
pracovních tlacích; jsou urèeny pro postøikovaèe s regulací dávky synchronizovanou s pracovní rychlosti,
antidriftové AD (DG) - štìrbinová trysky s pøedsazenou kalibrovací clonou. Tato clona udržuje pracovní
tlak nad 200 kPa. Za ní prakticky následuje štìrbinová
tryska, která pøi clonou daném prùtoku pracuje pøi nižším tlaku.injektorové s pøisáváním vzduchu (obr. 17) do trysky se za dávkovací clonou pøisává vzduch, vzniklé postøikové médium nabývá na celkovém objemu,
k rozptylu lze použít vìtší trysku než u pøedcházejícího
antidriftového provedení. Zhruba 15 % objemu kapky
vyplòují vzduchové bubliny, které po dopadu na ošetøovanou plochu praskají, vytváøejí sekundární kapky,
pokrývá se vìtší plocha a zvyšuje se pokryvnost.
Mezi nejúèinnìjší protiúletové opatøení náleží systémy
postøiku s podporou „pøídavného vzduchu“ - TWIN
Systém (Hardi), TWIN Stream (Hardi), Degania Sprayers (Rau).
-
Obr.16 Mechanická clona na postøikovém
rámu firmy Holder
21
Biologický úèinek
Štì rbinová
Nízkoúletová
INJET
Úlet
Obr. 19
Obr. 17
Schematický øez tryskou s pøisáváním
vzduchu konstruovanou pro držák
trysky s pøevleènou maticí
1 – adaptér se závitem
2 – pøevleèná matice
3 – dávkovací clona
4 – pøisávání vzduchu
5 – smìšovací komora
6 – uklidòovací komora
7 – vzdušník
8 – tryska
Popis nejrozšíøenìjších protiúletových opatøení
Volba nízkoúletových trysek odolnìjších jízdnímu vìtru
za postøikovým rámem umožní zvýšit pracovní rychlost z 6
až 8 km.h-1 na 10 km.h-1 (pøi bezvìtøí na 12 km.h-1). Jejich
použití však má i svoje zápory. Velké kapky u nízkoúletových trysek mohou být dùvodem nižšího biologického úèinku zásahu. Vysvìtlení najdeme na obr. 18. Z objemu jedné
kapky dostaneme vždy poèet n=23 kapek s polovièním prùmìrem a shodným celkovým objemem. S malými kapkami
dosáhneme lepší pokryvnosti cílové plochy. Z toho vyplývá, že pøi práci s nízkoúletovými tryskami dosáhneme vìtší
výkonnosti, ale nemùžeme si dovolit aplikaèní dávku snížit,
naopak pro dosažení shodného biologického úèinku bychom ji mìli zvýšit (obr. 19).
Schematické znázornìní závislosti biolo
gické úèinnosti a úletu u trysek štìrbino
vých standardních, štìrbinových nízkoúletových a štìrbinových s pøisáváním
vzduchu (INJET) pøi shodné aplikaèní
dávce
U Twin Systému (obr. 20) a nové øady Twin Stream je
pevná vazba mezi smìrem proudu vzduchu a výtryskem
postøikové jíchy z trysky. Oba proudy se setkávají cca 30 cm
pod postøikovým rámem a lze je natáèet souèasnì pomocí
hydrauliky. Vzduch proudí u Twin Systému z prùbìžné štìrbiny - vytváøí souvislou vzduchovou clonu, u Twin Streamu z kruhových otvorù s rozteèí 60 mm - souvislá vzduchová clona je prakticky od 7 cm pod postøikovým rámem.
Obr. 20
Obr. 18 Schematické znázornìní poètu kapek a
pokryvnosti kapkami se shodným celkovým objemem, ale snižujícím se prùmìrem
22
Schematické znázornìní smìru proudìní pøídavného vzduchu z rozvodného
rukávce a smìru výtrysku postøikové jíchy z trysek. Vzájemný úhel 30° je konstantní, podle provozních podmínek je
lze spoleènì natáèet a mìnit intenzitu
proudìní pøídavného vzduchu
Degania Sprayers (obr. 21) má nastaveny trysky šikmo
do svislého proudu vzduchu vytékajícího z kruhových otvorù v rukávci. Rozptýlená kapalina je vzduchem strhávána a hnána do porostu. Rozevøením porostu a vznikající
turbulencí se podporuje ošetøení rostlin ze všech stran.
Systém musí pracovat vždy s vyšším pøebytkem vzduchu
(ve srovnání s Twin Systémem), na plochách s nezapojených porostem pøi vysokém tlaku vzduchu je pak nebezpeèí úletu zpùsobeného odrazem od povrchu pùdy.
a
b
Obr. 21
Schéma proudìní vzduchu a postøikové
jíchy u systému Degania
Principy podpory pøídavného vzduchu pøi postøiku jsou
energeticky nároèné (pøíkon na 20 m pracovního zábìru
30 kW), vyplatí se jen na stroji s odpovídajícím roèním vytížením. Umožòují postøikovat ve srovnání se standardními
postøikovaèi s dostateènou kvalitou a bez nebezpeèí zvýšeného úletu pøi bezvìtøí nebo pøí mírném vìtru s vyšší
pracovní rychlostí postøikovaèe 12 km.h-1, v kombinaci
s protiúletovýmí tryskami až pracovní rychlostí 15 km.h-1.
Vzduchový proud pøedává kapkám pod tryskami energii a
usmìròuje je do cílového prostoru. Pøi dopadu na list má
kapka dostateènou energii, pøilne na list vìtší styènou plochou. Snížení úletu a zvýšení kontaktní plochy dávají záruku vyšší biologické úèinnosti, zejména u kontaktních a fungicidních pøípravkù, umožní snížit hektarovou dávku nosné kapaliny – vody nebo i úèinné látky ke spodní hranici
doporuèeného rozsahu.
Zajímavé omezení úletu na špièkové úrovni pøedkládá
firma Dammann. Postøikový rám, s dvìma uzavøenými nosníky s proporcionálním prùøezem (obr. 22a), slouží pro rozvod vzduchu od centrálního ventilátoru. Vzduch z nich
proudí svisle dolù, z kruhových otvorù v øadì pøed a za
tryskami (obr. 22b). Vznikající vzduchové clony zabraòují
pùsobení vìtru.
Obr. 22 Rozvod vzduchu pro tvorbu vzduchové
clony pøed a za tryskami v nabídce firmy Dammann
a - uspoøádání rozvodu vzduchu od
ventilátoru;
b - pohled zdola na výtokové otvory
vzduchu
Dalším špièkovým a dosud jedineèným øešením je dávkování pomocí vícenásobného držáku trysek. Pro postøik
se využívá sad trysek s odstupòovanì se zvyšujícím prùtokem. Poèítaè volí podle okamžité pracovní rychlosti vždy
nejvhodnìjší trysku popøípadì kombinaci více trysek (obr.
23), aby se nemusel pøi vzrùstající rychlosti zvyšovat postøikový tlak nad hodnoty, kdy je v kapkovém spektru nebezpeèný podíl kapek v daných podmínkách náchylných
k úletu. Na kabinì øidièe umístìná meteorologická stanice,
která signalizuje øidièi dosažení definovaných prahových
povìtrnostních hodnot - síla relativního vìtru, teplota
a vlhkost vzduchu. Pøi použití dvou paralelních sad trysek,
jedna se standardními tryskami a druhá s protiúletovými
tryskami, mùže pøi pøekroèení síly vìtru systém automaticky pøepínat na protiúletové trysky.
23
Obr. 23 Vícenásobný držák se sadami trysek s
odstupòovaným prùtokem
Vícenásobný držák se sadami trysek s odstupòovaným
prùtokem umožní regulaci dávky øídícím poèítaèem v rozsahu
postøikového tlaku vhodného pro požadované kapkové
spektrum, které je optimální pro úèinnost postøiku a pro
které je minimální pøedpoklad úletu. Pro hodnocení provozních podmínek (teplotu a vlhkost vzduchu, relativní rychlost vìtru) mùže palubní poèítaè využít údaje
z meteorologické stanice umístìné na kabinì øidièe (obr. 24).
Úlet a neproduktivní spad postøikù mimo cílovou plochu
je v zemích EU pøedmìtem intenzivního mìøení ve vìtrných
tunelech i v provozních podmínkách. Ze získaných údajù
se pro jednotlivé trysky stanovují ochranné zóny (Buffer
Zone). Ochranná zóna na okraji pole potom není závislá jen
na nebezpeènosti prostøedku pro sousední plochy jako v
minulosti, ale i na aplikaèní technice a typu použitých trysek.
Obr. 24 Kombinace palubního poèítaèe, vícenásobného držáku trysek s pneumatickým
ovládáním a meteorologická stanice na
kabinì øidièe umožní pro okamžité provozní podmínky automaticky volit trysku s optimálním kapkovým spektrem
Po analýze vlastností postøikovaèù a trysek se nelze divit, že uživatelé v provozu volí nejjednodušší metodu, jak
pracovat s nejvyšší rychlostí a v co nejvìtší míøe omezit
úlet pøi postøiku – použití injekèních trysek s pøisáváním
vzduchu. Aby dosáhli dostateèné úèinnosti, musí se však
èasto uchýlit i ke zvýšení dávky, to znamená i ke zvýšení
nákladù. Je nutné pøehodnotit priority. Cílem výroby vždy
zùstane dostateèná úèinnost a minimální náklady. Výhodnost rozšíøení možnosti výbìru trysek pro postøik o další
sadu a používání energeticky nároèného pøídavného vzduchu na postøikovaèi nebo zaøízení pro navádìní paralelních
jízd zùstává závislá pøedevším na sezónním využití stroje a
ekonomice zásahu. Do hodnocení však pøistoupí další faktor – prodejnost vypìstovaného produktu v pøípadì, že
laboratoøe budou schopny posuzovat rezidua operativnì
pøi jejich pøíjmu do obchodní sítì.
24
5
PROVOZNÍ NASAZENÍ POSTØIKOVAÈÙ
5.1
Plán ochrany rostlin
tak i v užití správných technologií zpracování pùdy a zakládání porostù atd. Nejvhodnìjší pro odhad aplikaèních ploch
je statistické zpracování vlastních dat o ochranì rostlin za
období 5 až 10 rokù. Lze použít i pøehled spotøeby pøípravkù a ošetøených ploch zveøejòované státní rostlinolékaøskou správou. Na internetových stránkách Státní rostlinolékaøské zprávy (www.srs.cz) nalezneme tyto údaje v èlenìní
podle skupin plodin, krajù a pro celou republiku. Jejich zpracování do koeficientu aplikaèních ploch (pomìr ošetøené
plochy k oseté / resp.orné) je v grafech (obr. 25 a obr. 26).
Stanovení požadavkù na ochranu rostlin musí vycházet
z osevního sledu plodin a jejich ploch v ošetøovaném rajónu. Potøebu typù zásahu lze pouze pøedvídat na základì
historického sledování výskytu škodlivého èinitele. Je závislá na poèasí, místních klimatických podmínkách, pomìru ploch pìstovaných plodin a jejich rozmístìní v katastru,
dodržování agrotechnických zásad jak ve støídání plodin,
0
1
2
3
4
5
6
2,2
O BILO VINY
1,4
KUKUØICE
1,6
BO B
2,1
HRÁCH
1,6
FAZO LE výmì ra
6,5
CUKRO VKA a KR.výmì ra
1,0
È EKANKA
5,5
BRAMBO RY
4,7
ØEPKA
1,7
HO ØÈ ICE
2,7
MÁK
3,0
SLUNEÈ NICE
2,4
SO JA
1,8
LEN
VO JTÌ ŠKA
0,3
JETEL èe rv.- výmì ra
0,3
Obr. 25
Koeficient aplikaèní plochy
3,5
7
Koeficient aplikaèní plochy zásahù ochrany rostlin na orné pùdì v ÈR
v roce 2003 pro vybrané plodiny
3,3
3,2
2,8
3
3,0
2,5
2
2,0
2,0
1999
2000
1,5
1
0,5
0
1998
Obr. 26
2001
2002
2003
Koeficient aplikaèní plochy zásahù ochrany rostlin na orné pùdì v ÈR
25
K ošetøované ploše postøikovaèi pøi ochranì rostlin je
nutné v podnicích, kde se používají kapalná minerální hnojiva, pøipoèítat i jimi hnojené plochy. Podle Kovaøíèka (2005)
je v øepaøské a obilnáøské výrobní oblasti hnojení pøed setím a pøihnojování kapalnými hnojivy na ploše, která odpovídá 60 až 100 % obhospodaøované orné pùdy. Zhruba jejich polovina se hnojí v kombinaci s postøiky – s herbicidy
a regulátory rùstu. Pøi plánování využití postøikovaèe
u tìchto subjektù je potøeba navýšit koeficient aplikaèní
plochy na orné pùdì o 0,5.
5.2
Provozní požadavky na postøikovaèe
Agrotechnické požadavky na postøikovaè vyplývají
z osevního postupu plodin a provozních podmínek. Svìtlá
výška, rozchod kol, požadavky na jeho seøizování, šíøka
pneumatik, pracovní zábìr postøikovaèe, rozsah seøizování
výšky postøikového rámu jsou vždy specifikovány vlastnostmi porostù ošetøovaných plodin. Svými hodnotami
musí navazovat i na ostatní stroje v technologiích rostlinné výroby používané v zemìdìlském podniku.
Neménì dùležitá v ochranì rostlin je vèasnost zásahu. Z
krátké èasové diference mezi požadavkem na zásah a termínem jeho provedení vyplývají nároky na vysokou výkonnost postøikovaèù. Provedení zásahu „v pravý èas“ je jednou z klíèových podmínek úèinnosti a ekonomiky zásahu.
Zatímco pro aplikaci herbicidù se lhùta na aplikaci pohybuje v rozmezí 4 až 7 dnù (podle klimatických podmínek), u
škùdcù a chorob se zkracuje na 1 až 2 dny. Pro každého, kdo
poøizuje nový postøikovaè, je urèení nutné výkonnosti jednou z pøedních kritérií.
V posledních 3 letech se výraznì zvyšuje nabídka postøikovaèù s velkým objemem zásobníku.
Velká zásoba postøikové jíchy zjednodušuje organizaci
práce. Návìsné a samojízdné postøikovaèe s nádrží 4000 až
6000 l jsou v nabídce všech významných výrobcù. V poøadí
vlivu technických parametrù stroje na výkonnost ve smìnovém èase je velikost zásobníku u pøímého pracovního
postupu až na 3. místì. V dìleném pracovním postupu,
v kterém se postøikovaè vodou zásobuje jiným pøepravním
prostøedkem s výkonným pøeèerpáváním, význam objemu
zásobníku klesá. Pøi jeho zvìtšení z 2000 l na 4000 l vzroste
výkonnost maximálnì o 5 %. Vìnujme pozornost struèné
analýze tomu, který parametr má jaký vliv na výkonnost
soupravy.
Dìlený pracovní postup
Zaèneme jednodušším – dìleným pracovním postupem.
V nìm postøikovaè pracuje na poli a vodou je zásobován
pøepravní cisternou, která jej na poli i s vysokou výkonností i plní. V postøikovaèi se v prùbìhu plnìní vodou a po
naplnìní pøipravuje postøiková jícha.
V tomto pracovním postupu jsou pomocné cyklicky opakované dávkové èasy vztažené k naplnìní postøikovaè –
pøíprava postøikové jíchy, plnìní, zajíždìní k plnìní a seøi-
zování, i èasy vztažené k dobì jedné smìny (pøejezd na pole
a mezi pozemky, opravy a údržbu atd.) minimální. Výkonnost postøiku v èase hlavním je daná vztahem
W = 0,1 . Bp . Vp
kde:
W = výkonnost (ha.h-1),
Bp = pracovní zábìr (m),
Vp = pracovní rychlost (km.h-1).
Oba parametry – pracovní rychlost a pracovní zábìr, pùsobí na výkonnost pøibližnì shodnou vahou. Když se zvýší na dvojnásobek, zvýší se výkonnost v èase hlavním o 60
až 70 % (tab. 5).
Ve vztahu k hektarové dávce je výkonnost nepøímo úmìrná. U výkonnìjších strojù (s vìtší pracovní rychlostí a zábìrem) je vlivem snížení hektarové dávky na polovinu vyšší nárùst výkonnosti ve smìnovém èase.
Energeticky nároèné opatøení pro zvyšování úèinnosti
postøiku pomocí pøídavného vzduchu bude ekonomiètìjší
u výkonných souprav.
Ètvrtý parametr – objem zásobní nádrže má u souprav
používaných v dìleném pracovním postupu jen malý vliv
na výkonnost. Velký zásobník pøináší i nebezpeèí zvýšeného nežádoucího zhutòování pùdy ve stopách stroje, zvyšuje hmotnost soupravy a tím i spotøebu nafty.
Pøímý pracovní postup
Postøikovaè se plní na farmì vodou, tu dopraví na pozemek, kde se pøipraví postøiková jícha a provede aplikace.
Již døíve jsme zdùraznili, že pro dopravu vody na pole
jsou vhodné pouze návìsné modifikace postøikovaèù. Vlivy jednotlivých parametrù si mùžeme pøipomenout na prùbìhu grafù v obrázku 27. Z nich vyplývají tendence:
- èím vìtší pøepravní vzdálenost, tím menší výkonnost,
- pracovní zábìr a objem zásobní nádrže ovlivòují výkonnost pøibližnì stejnou mìrou – jejich zdvojnásobení zvýší
výkonnost cca o 15 %,
- èím je vyšší výkonnost stroje, tím má objem zásobní
nádrže i pøepravní vzdálenosti výraznìjší vliv.
5.3
Postup pøi seøizování postøikovaèe
Seøizováním postøikovaèe sledujeme nastavení takových
parametrù stroje, které zabezpeèí co nejvyšší úèinnost zásahu a neohrozí nebo nezpùsobí zhoršení životního prostøedí. Proto nemùžeme seøízení omezovat pouze na nastavení dávky. Úèinnost zásahu je podmínìná kvalitou práce
postøikovaèe.
Postup seøizování postøikovaèù je obecnì platný. Lze
podle nìho postupovat, jak u postøikovaèù
s nesynchronizovaným dávkováním, tak i s dávkováním
synchronizovaným. Rozdíl je pouze v tom, že u synchronizovaného dávkování nìkteré kroky v doporuèeném postupu zabezpeèuje palubní poèítaè.
26
Tab. 5 Porovnání výkonnosti postøikovaèe v dìleném pracovním postupu pøi zmìnì vybraných
parametrù
Hodnocený
parametr
Pracovní
zábì r
Pracovní
rychlost
Dávka
Zásobník
Pracovní
rychlost
(km.h-1)
8
8
8 12
8 16
8
8
12
12
8
8
12
12
Úroveò parametru postøikovaèe
Pracovní
Objem zásobní
Dávka
zábìr
nádrže
(m)
(l)
(l.ha -1)
200
3000
12 24
200
3000
18 36
18
200
3000
18
200
3000
18
3000
200 100
24
3000
200 100
18
3000
200 100
24
3000
200 100
18
200
2000 4000
18
200
3000 6000
18
200
2000 4000
18
100
3000 6000
Zmì na
výkonnosti ve
smì novém èase
(%)
+ 69
+ 59
+ 37
+ 69
+ 11
+ 39
+ 58
+ 96
+5
+3
+7
+3
10
9
-1
Výkonnost Ws (ha.h )
8
7
6
5
4
3
2
1
0
1000 2000 3000 4000 5000
12
1000 2000 3000 4000 5000
18
1000 2000 3000 4000 5000
24
Objem zásobníku (l)/pracovní zábì r (m)
ld=2 km
Obr. 27
ld=5 km
ld=8 km
Výkonnost postøikovaèe v pøímém pracovním postupu pøi konstantní pracovní rychlosti
8 km.h-1 a pøi vzrùstajícím objemu zásobníku, pracovním zábìru a pøepravní vzdálenosti
od zdroje vody na pole (ld)
27
Základní osnova postupu seøizování postøikovaèe
1
Zjisti podmínky použití pøípravku
Pro seøízení postøikovaèe je nezbytná dokonalá znalost
podmínek použití pøípravku. Z nich vyplývají základní údaje pro seøízení dávkování a volbu rozptylu.
2
Zvol druh rozptylu trysky
O volbì rozptylu je tøeba rozhodnout hned zpoèátku, protože ovlivòuje nejen výbìr trysek, ale již i volbu dávky. Pøi
spoleèné aplikaci více úèinných látek se dává pøednost
støednímu rozptylu. Pøi volbì rozptylu je nutné zohlednit i
povìtrnostní situaci a pøedpokládanou pracovní rychlost
postøikovaèe.
Tab. 6
3
Stanov hektarovou dávku
V návodu k použití pøípravku se pøedepisuje dávka pøípravku a koncentrace postøikové jíchy nebo pro daný pøípad použití se doporuèuje pøímo rozsah plošné dávky postøikové jíchy.
Pøi aplikaci kapalných prùmyslových hnojiv se jejich dávka urèí ze stanovené potøeby živin a koncentrace hnojiva.
U nich musíme zohlednit, že se jejich mìrná hmotnost
a viskozita liší od vody, pro kterou jsou stanoveny prùtoky
tryskami. Pro t잚í hnojivo musíme vybrat trysku s vyšším
prùtokem, abychom dosáhli stejné objemové dávky na hektar jako s vodou. Pøepoèítací koeficient se pøibližnì rovná
druhé odmocninì mìrné hmotnosti hnojiva (tab. 6). Starší
typy øídících jednotek dávkování ještì nemusí s tímto algoritmem poèítat a mohou vyžadovat zadání navýšeného pracovního tlaku nebo prùtoku tryskou.
Pøepoèítávací koeficient pro urèení prùtoku pro výbìr trysky
u postøikové jíchy s mìrnou hmotností odlišnou od vody
Mì rná hmotnost jíchy
(kg.dm-3 )
0.8
0.9
1
1.1
1.2
1.3
1.4
1.5
4
Urèi pracovní rychlost
V dalším kroku zadáváme nejvyšší pracovní rychlost. U
nesynchronizovaného dávkování volíme pracovní rychlost
tak, aby jí bylo spolehlivì dosaženo na celém ošetøovaném
pozemku, nebo øazení rychlostních stupòù je zde nepøípustné. U dávkování synchronizovaného zvolíme nejvyšší pøípustnou rychlost s ohledem na nerovnosti povrchu
pozemku a jimi vyvolané kmitání postøikovacího rámu. Pøihlížíme i k povìtrnostní situaci, zejména k rychlosti a smìru
vìtru. S rostoucí rychlostí vìtru snižujeme rychlost pracovní jízdy.
Použití antidriftových trysek, injektorových s pasivním
pøisáváním vzduchu, protiúletové clony nebo zaøízení pøídavného vzduchu umožní zvýšit rychlost.
5
Stanov prùtok tryskou
Na základì údajù o požadované dávce a zvolené pracovní rychlosti se pro danou rozteè trysek na postøikovacím
rámu stanoví potøebný prùtok aplikované jíchy jednotlivou tryskou.
Pøepoèítací koeficient
pro prùtok tryskou
0.89
0.95
1.00
1.05
1.10
1.14
1.18
1.22
Pro stanovení prùtoku se používají rùzné pomùcky s
nomogramy, které dodávají výrobci trysek.
6
Vyber trysku s požadovaným prùtokem a rozptylem
Ze sady vymìnitelných trysek vybereme podle prùtokové charakteristiky tu, která dosáhne požadovaného prùtoku pøi doporuèeném pracovním tlaku a požadované kapkové disperze.
7
Namontuj trysky
Trysky se na postøikový rám montují vždy v ucelených
sadách. Poškozené trysky je vhodné vymìnit za jiné, shodného typu a se stejným opotøebením jako v použité sadì,
ne za nové. Pokud se nevyužívá držák trysek s bajonetovým
závitem na pøevleèné matici, je u štìrbinových i víceotvorových trysek tøeba dbát na vzájemné nastavení rozptylových pùdorysných obrazcù (obr. 28).
28
10
Seøiï pracovní výšku postøikového rámu
Pracovní výšku postøikového rámu nad cílovou plochou
seøídíme podle rozteèe trysek, úhlu rozptylu trysek a doporuèení jejich výrobce. Pro štìrbinové trysky se standardním úhlem rozptylu 110 až 120° je pøi rozteèi trysek doporuèená výška 0,5 m.
Obr. 28 U štìrbinových i víceotvorových trysek
musí být výstøikové plochy vzájemnì
natoèeny o cca 5° až 10°, aby se pøi
pøekrytí sousedních trysek co nejménì
ovlivòovaly
8
Proveï zkoušku bezzávadné funkce trysek vodou
Zkoušku provedeme po èásteèném naplnìní nádrže èistou vodou. Proudnice trysek musí být hladké a pravidelné,
pøi pøerušení postøiku nesmí odkapávat.
9
Seøiï pracovní tlak
Regulaèním prvkem seøídíme za provozu pracovní tlak
tak, aby odpovídal požadovanému prùtoku tryskou podle
návodu výrobce postøikovaèe. Pokud jsme použili pro výbìr trysek údajù výrobce trysek, musíme pøi nastavování
pracovního tlaku zohlednit tlakový rozdíl mezi tlakomìrem
a tryskami. Pøi vyšším opotøebení trysek se doporuèuje pøi
postøiku na místì zkontrolovat jejich prùtok pomocí odmìrné nádoby a stopek. U postøikovaèù s øídící jednotkou pro
dodržování dávky je pro kontrolní mìøení prùtoku program,
pøi kterém se pracovní rychlost simuluje, prùtok tryskami
lze mìøit namístì.
11
Pøiprav postøikovou jíchu v postøikovaèi
Mísící zaøízení chemických prostøedkù se u souèasných
postøikovaèù stalo standardní výbavou. Pro pøípravu premixu (pøedøedìní koncentrátu vodou) se zaøízení spouští na
paralelogramu tìsnì nad zem, obsluha manipuluje s pøípravky pod úrovní pasu. Snižuje se nebezpeèí zasažení a
kontaminace obsluhy koncentrovanými chemickými pøípravky. Podle velikosti objemu nádrže postøikovaèe pøíprava postøikové jíchy vèetnì promísení v nádrži nepøevyšuje
20 minut.
Tato operativnost umožòuje pøipravovat postøikovou jíchu oddìlenì pro samostatné pozemky nebo souvislé aplikaèní plochy. Odstraní se nežádoucí pøevoz velkých objemù jíchy po komunikacích, jejichž pøípadná havárie a únik
do prostøedí se obtížnì asanují. Snižuje se i objem zbytkù
nespotøebované jíchy z dùvodù náhlé zmìny poèasí nebo
poruchy postøikovaèe.
12
Zahaj postøik
13
Proveï kontrolu dodržení dávkování
Po každém nastavení dávky obsluha zkontroluje dodržení nastavené dávky podle na stavoznaku nádrže zøetelnì
vymezeného objemu spotøebované jíchy a ošetøené plochy. U postøikovaèù bez poèítaèe je odkázána na kontrolu
dodržení nastaveného pracovního tlaku a pracovní rychlosti.
Pro stanovení pracovní rychlosti se vesmìs vystaèí s
údajem rychlomìru vozidla. Není-li k dispozici nebo dochází-li k zvýšenému prokluzu, pak musí být pracovní rychlost
stanovena mìøením. Rychlost zjistíme na základì mìøení
èasu potøebného k pøekonání známé vzdálenosti pøi pøímé
pracovní jízdì. Údaje rychlomìru je zapotøebí obèas pøekontrolovat. U postøikovaèù s øídící jednotkou pro dávkování postaèí signalizované informace.
29
6
TECHNOLOGICKÉ LINKY NA OCHRANU ROSTLIN
6.1
Zásady a postup sestavení strojní linky
Postup pro výbìr poøizovaného nového postøikovaèe
nebo pro sestavování (projektování) strojních linek pro
postøik má pevný sled.
Ø Prvním krokem je definice agrotechnických podmínek pro postøik plodin, které má postøikovaè zabezpeèit. Zde se musí vycházet z dokonalé znalosti výrobních podmínek v podniku - struktura plodin, dostupnost a odbornost pracovníkù, pøepravní vzdálenosti,
velikost pozemkù, pøírodní a pùdní podmínky, ale i dosavadní ekonomika výroby, dostupnosti servisu na
opravy nebo provedení práce ve službì atd.
Ø Stanovení nutné denní výkonnosti a pøedbìžný výbìr
vhodných postøikovaèù a souprav pro zásobování na
pole. V tomto kroku se vychází z denních požadavkù na
objem práce v prùbìhu sezóny. Pokud se objevuje krátkodobý požadavek, nìkolikanásobnì pøevyšující prùmìrnou hodnotu, je nutné rozhodnout, zda má vèasnost provedení operace prioritu pøed rentabilitou stroje. Ztráta zpùsobená prodloužením ATL o nìkolik dnù
mùže pøevýšit domnìlý efekt dosažený rentabilnìjším
využitím strojù. Požadavkem zemìdìlce je co nejnižší
vlastní náklad na jednotku výrobku.
Ø Kritériem pro pøedbìžný výbìr vhodných strojù v jednotlivých operacích jsou jejich exploataèní a ekonomické ukazatele. Nesmíme ale zapomenout ani na kvalitativní požadavky v jednotlivých operacích a možnosti jejich splnìní. Vìtšina zásahù ochrany rostlin se
provádí za vegetace. Proto hned po dodržení dávkování a vyrovnané plošné rovnomìrnosti postøiku má prioritu volba podvozkù v strojní soupravì. Nesmí poškozovat porost ani v pozdních vývojových stádiích plodin – napø. ošetøení øepky pøed sklizní, ztìžovat sklizeò
vytváøením hlubokých kolejí (cukrovka).
Ø Urèení klíèového èlánku strojní linky a výpoèet výkonnosti. U návìsných postøikovaèù mùžeme v sezónní
špièce zvýšit výkonnost zásobováním vodou na pole
v dìleném pracovním postupu. Mimo špièku mohou
pracovat v pøímém pracovním postupu s nižší výkonností. U nesených postøikovaèù z bezpeènostních a u
samojízdných z konstrukèních dùvodù není vhodné pøepravovat plnou nádrž po veøejných a zpevnìných komunikacích. Výjimkou jsou postøikovaèe nesené na systémových podvozcích.
Ø Dimenzování èlánkù linky. Klíèovým èlánkem linky je
postøikovaè, jeho zásobování a plnìní mu je podøízeno.
Výkonnost plnìní vodou má odpovídat svìtlosti plnícího potrubí postøikovaèe. Objem zásobovací cisterny
by mìl být násobkem objemu zásobníku postøikovaèe.
Ø Analýza možných variant strojní linky, výbìr nejvhodnìjšího øešení. Pokud pøedchozí postup ještì neumožnil rozhodnout, která z možných strojních linek bude
nejvýhodnìjší, porovnáváme nejen jejich hlavní exploataèní ukazatele, ale i možnosti podniku - poèet pracovníkù, výše požadovaných investic na nové stroje, srovnání pøímých provozních nákladù na mìrnou jednotku
a další odvozené ukazatele. Èasto musíme ustoupit i ke
kompromisu, volit linku, která nesplní požadavek na pokrytí špièkové sezónní výkonnosti, a øešit disproporci
zadáním u podnikù, které mají volnou kapacitu na práce
v problémovém období.
Ø Stanovení celkové výkonnosti a roèního využití strojní linky. Kontrola dostaèující výkonnosti v prùbìhu
roku a stanovení roèního nasazení stroje jsou nutné
pro koneèný výpoèet celkových provozních nákladù.
6.2
Doporuèené soupravy a strojní linky
Pro porovnání exploataèních ukazatelù jsme volili typické zástupce strojních linek, jaké se u nás používají. Lze je
rozdìlit do tøí skupin:
-
Postøikovaè v pøímém pracovním postupu (pøíloha 3, linky 1.1 až 1.3). Ve strojních linkách v pøímém pracovním
postupu pracují traktorové soupravy s návìsným postøikovaèem. Zvolené varianty se odlišují velikostí zásobníku. Vyšší pracovní rychlost u souprav, které jsou
vybaveny pøídavným vzduchem, zvyšuje i smìnovou
výkonnost postøikovaèe. Linka s postøikovaèem na
systémovém podvozku je zaøazena pro svou vysokou
operativnost.
- Postøikovaè v dìleném pracovním postupu v lince
s cisternou pro zásobování vodou na pole; postøikovaè je plnìný vodou (kapalným hnojivem) a postøiková
jícha se pøipravuje v zásobní nádrži postøikovaèe (pøíloha 3, linky 2.1 až 2.6). V této skupinì se porovnávají
linky s nesenými, návìsnými a samojízdnými postøikovaèi. Kromì nesených typù jsou duplicitnì øešeny i varianty s vybavením pro užití pøídavného vzduchu. Pro
nesený postøikovaè je navržena atypická linka, v které
je postøikovaè nesený na tøíbodovém závìsu traktoru
vybaven pro pøipojení malé cisterny o obsahu 2 m3, souprava si vodu na pole dováží sama.
- Postøikovaè v dìleném pracovním postupu, ve strojní
lince je zaøazena cisterna pro zásobování; souèástí linky je mísiè postøikové jíchy, zásobní nádrž postøikovaèe se plní postøikovou jíchou (pøíloha 3, linky 3.1 a 3.2).
Tyto varianty se v zemìdìlské praxi vyskytují ojedinìle.
Pøesunutí pøípravy postøikové jíchy z postøikovaèe na zásobující cisterny snižuje prostoj postøikovaèe.
30
6.3
Využití a ekonomika strojních linek
Pro strojní linky na plošnou ochranu rostlin, které jsou
v zemìdìlském provozu nejrozšíøenìjší, jsou normativy
využití a ekonomiky strojních linek uvedeny pøehlednì
v tabulkové formì (viz pøíloha 3). Tabulky obsahují tyto
informace:
- schéma strojní linky
- popis podmínek a práce strojní linky
- doporuèené stroje, jejich poøizovací cena a doporuèené
roèní nasazení
- výkonnost a spotøeba paliva
- variabilní a celkové náklady soupravy a strojní linky.
Náklady na provoz strojù a linek byly vypoèteny pro
následující podmínky:
a) Poøizovací cena stroje – uvedena prùmìrná orientaènícena v roce 2006 (bez DPH) pøi poøízení stroje za hotové.
b) Roèní nasazení – uvádí doporuèené roèní nasazení stroje, pro které jsou normativy nákladù vypoèteny.
c) Normativy technických a ekonomických údajù jsou stanoveny pro nasazení stroje (soupravy) v dané strojní
lince:
- výkonnost stroje resp. potøeba èasu:
·
udává se prùmìrná výkonnost stroje (soupravy) za 1 hodinu smìnového èasu resp.
potøebu smìnového èasu na 1 ha operace
·
u dopravních a manipulaèních operací se
uvádí jen potøeba èasu na 1 ha operace
- variabilní náklady obsahují tyto položky:
·
práce – osobní náklady na obsluhu stroje
(soupravy) ve výši 100 Kè.h-1, zahrnuje mzdu
i náklady na pojištìní
·
souprava – zahrnuje:
°
náklady na palivo – vychází z ceny
22,20 Kè za 1 litr nafty (prùmìrná cena
bez DPH platná ve 4. ètvrtletí 2006 pøi
velkoodbìru cisternou)
°
náklady na oleje a maziva (10 % z ceny
paliva)
°
náklady na opravy a udržování (vypoèteny dle normativù VÚZT Praha)
·
celkem – souèet nákladù na práci a variabilních nákladù stroje (soupravy).
d) Celkové náklady – souèet variabilních nákladù a fixních
nákladù.
- fixní náklady zahrnují:
·
náklady na odpisy – vypoèteny jako prùmìrná roèní hodnota daòového odpisu, pro
srovnatelnost s obdobnými normativy publikovanými v pøedchozích letech byla ponechána doba odpisu 6 let (stroje na chemickou ochranu a hnojení 4 roky)
·
·
náklady na garážování (uskladnìní) stroje
vychází z roèní sazby 100 Kè za 1 m2 plochy
potøebné pro uskladnìní stroje
silnièní daò – je stanovena podle platného
zákona.
Normativy provozních nákladù byly vypoèteny
s využitím modelovacího programu AGROTEKIS (VÚZT
Praha). Informace je možné využít pøedevším pro plánování
a hodnocení ekonomiky jednotlivých operací a pro podporu rozhodování o potøebì, využití a obnovì strojù.
6.4
Hodnocení strojních linek
U první skupiny postøikovaèù v pøímém pracovním postupu jsou na grafu v obr. 29 zøetelné trendy výkonnosti
dané konstrukèními prvky stroje. Zvìtšením kapacity zásobní nádrže na dvojnásobek se zvyšuje výkonnost ve
smìnovém èase o 20 až 30 %. U návìsného postøikovaèe
s využitím pøídavného vzduchu je výkonnost o 20 % vyšší ve srovnání se shodným strojem bez pøídavného vzduchu. U postøikovaèù s vyšší výkonností je vliv velikosti
zásobníku na exploataèní ukazatele zøetelnìjší. Vysoká operativnost soupravy se pøíznivì na výkonnosti projeví i u
linky s postøikovaèem na systémovém nosièi náøadí. Prùmìrná pøepravní vzdálenost 5 km je shodná pro všechny
linky a u postøikovaèù bez pøídavného vzduchu je prùmìrná hektarová dávka 200 l.ha-1, u postøikovaèù s pøídavným
vzduchem se poèítá se sníženou hektarovou dávkou na
150 l.ha-1.
Jednotkové náklady jsou podle oèekávání nejvyšší, na
úrovní 200 Kè.ha-1 u postøikovaèe s nejmenším zásobníkem
2000 l. S rostoucí výkonností v navrhovaných linkách se
významnì snižují na hladinu 150 až 160 Kè.ha-1. V celkovém
posouzení nákladovosti s dìleným pracovním postupem
vychází tento postup velmi pøíznivì. Spotøeba nafty se pøi
shodné prùmìrné pøepravní vzdálenosti 5 km z farmy na
pole pohybuje jednotnì v rozmezí 1,2 až 1,4 l.ha-1.
U druhé skupiny postøikovaèù využívaných v dìleném
pracovním postupu, v kterém si pøipravují postøikovou jíchu v postøikovaèi na ošetøovaném pozemku, se ve srovnání s pøímým pracovním postupem všechny exploataèní
ukazatele významnì zvyšují (obr. 30). Výjimkou je jen nesený postøikovaè s nádrží 1000 l, který se sám zásobuje malou
návìsnou cisternou o objemu 2000 l. Zvýšené náklady a
spotøeba nafty je nutná pro dosažení vyšší výkonnosti.
Zásobováním návìsného postøikovaèe 2000 l vodou se ve
srovnání s pøímým pracovním postupem zvýší výkonnost
o 20 %. Zvìtšení zásobníku postøikovaè v dìleném pracovním postupu má na výkonnost menší vliv, projeví se jen
pøírùstkem 10 %. Další významný vztah je mezi jednotkovými náklady a výkonností – èím nižší výkonnost strojní
linky, tím vyšší náklady.
31
Nesený 1200 l
0
2,5
1,4
2,1
Výkonnost (ha.h-1)
2,0
1,8
32
9,0
181
237
6,2
1,8
Spotøeba PH (l.ha-1)
7,5
211
1,6
1,5
150
4,0
100
1,4
209
7,5
50
300
9,0
193
1,6
1,6
250
200
150
100
50
0
)
6,0
Jednotkové náklady (Kè.h
146
-1
pøíd.vzduch
4000 l +
Systém. nosiè
200
Jednotkové náklady (Kè.ha
Spotøeba PH (l.ha-1)
4000 l
Systém. nosiè
pøíd. vzduch
-1
7,8
+ fekál. cisterna 10 t
1,6
7,5
1,2
Samojízdný 4000 l + pøíd. vzduch
5,0
6,2
1,3
+ fekál. cisterna 10 t
4
179
162
Samojízdný 2000 l + pøíd. vzduch
4,5
5,0
+ fekál. cisterna 10 t
8
228
7,0
145
Samojízdný 4000 l
199
1,2
+ fekál. cisterna 10 t
Výkonnost (ha.h-1)
Návì sný 4000 l +
1
Samojízdný 2000 l
258
168
+ fekál. cisterna 10 t
215
1,6
Návì sný 4000 l + pøíd. vzduch
5,4
pøíd. vzduch
1,3
Návì sný 2000 l +
6
+ fekál. cisterna 10 t
12
188
Návì sný 2000 l + pøíd. vzduch
3
2
Návì sný 4000 l
8
7
+ fekál. cisterna 10 t
2
)
200
Návì sný 3000 l
0
Návì sný 2000 l
4
Návì sný 2000 l
6
5
+ fekál. cisterna 10 t
10
Nesený 1000 l
Výkonnost (ha.h -1 )
Spotøeba PH (l.ha -1 )
9
+ cistern. návì s 2 t
Obr. 29
+ fekál. cisterna 10 t
Výkonnost (ha.h -1 )
Spotøeba PH (l.ha -1 )
10
250
0
Ce lkové náklady (Kè.ha-1)
Porovnání exploataèních ukazatelù u strojních linek v pøímém pracovním postupu
Ce lkové náklady (Kè.ha-1)
Obr. 30 Porovnání exploataèních ukazatelù u strojních linek v dìleném pracovním postupu
s pøípravou postøikové jíchy v postøikovaèi
Ve tøetí skupinì strojních linek pro ochranu rostlin jsme
poèítali jen se stroji s vysokou technickou úrovní, která je
vhodná pro zemìdìlské podniky s vysokým roèním využitím postøikovaèe (2500 ha orné pùdy a více). Všechny postøikovaèe jsou vybaveny pøídavným vzduchem. Pøedpokládáme plnìní postøikovaèù na poli vodou za souèasného
pøisávání premixu postøikového pøípravku. Pøi tomto postupu probíhá jen krátkodobá homogenizace jíchy v nádrži
postøikovaèe. Prostoj na plnìní postøikovaèe se zkrátí na
polovinu. Výkonnost linky se ve srovnání s pøípravou jíchy v postøikovaèi navýší o cca 10 % (obr. 31), o pøibližnì
shodnou úroveò nám klesají jednotkové náklady. Spotøeba
nafty je na úrovni s linkami v pøedcházejících postupech.
Podrobné údaje o podmínkách využití strojních linek jsou
v tabulkách pøílohy 3.
12
300
11,0
10,2
-1
-1
Spotøeba PH (l.ha )
-1
8,5
Výkonnost (ha.h )
250
9,0
184
8
162
200
168
156
6
150
4
100
2
50
0
Jednotkové náklady (Kè.ha )
10
1,6
Návì sný 2000 l
+ pøíd. vzduch
+ ciste rna 10 t s mísièem
1,6
Návì sný 4000 l
+ pøíd. vzduch
+ ciste rna 10 t s mísièem
Výkonnost (ha.h-1)
1,6
1,5
Samojízdný 2000 l
+ pøíd. vzduch
+ ciste rna 10 t s mísièem
Spotøeba PH (l.ha-1)
Samojízdný 4000 l
+ pøíd. vzduch
+ ciste rna 10 t s mísièem
Celkové náklady (Kè.ha-1)
Obr. 31 Porovnání exploataèních ukazatelù u strojních linek v dìleném pracovním postupu
s pøípravou postøikové jíchy v postøikovaèi
33
0
7
LITERATURA
ABRHAM Z., KOVÁØOVÁ M., DUDA J., KOCÁNOVÁ, V.: Využití a obnova zemìdìlské techniky. Praha, 2002,
VÚZT: 78 s.
ABRHAM Z., KOVÁØOVÁ M.: Zemìdìlská technika –
souèasnost a perspektiva [Farm machinery – prezent state
and future]. In: Aktuální problémy využívání zemìdìlské
techniky, Sborník pøednášek z mezinárodní vìdecké konference, Èeský Krumlov, JZU Èeské Budìjovice, 2006, s.
ISBN: 80-7040-861-8
DOSTÁL J., HABERLE J., KLÍR J., KOZLOVSKÁ L.,
KVÍTEK T., RَEK, P.: Zásady správné zemìdìlské praxe
zamìøené na ochranu vod pøed zneèištìním dusiènany ze
zemìdìlských zdrojù, MZe ÈR, 2. vydání, aktualizované
podle stavu legislativy k 1.3.2004, Praha, 2004, ÚZPI: 44 +
pøílohy.
HÙLA J., JANEÈEK M., KOVAØÍÈEK P., BOHUSLÁVEK J.: Agrotechnická protierozní opatøení. Metodika. Praha, 2003, VÚMOP: 48 s.
KAVKA M. a kol.,: Normativy pro zemìdìlskou a potravináøskou výrobu. Praha, 2006, ÚZPI: 395 s.
KOVAØÍÈEK P.: Požadavky na kvalitu práce postøikovaèù. Agro - Ochrana a výživa rostlin, 1997, 3: 65-70.
KOVAØÍÈEK P.: Možnosti uplatnìní pøesného hospodaøení. Rostlinolékaø, 1999, 2: 18-20.
KOVAØÍÈEK P., HÙLA J., VLÁŠKOVÁ M., LOCH T.:
Pøesnost navazování pracovních zábìrù pøi hnojení a ochranì rostlin. LCaØ, 2005, 121, 4: 121-126.
KOVAØÍÈEK P., VLÁŠKOVÁ M.: Pracovní postupy hnojení. Mechanizace zemìdìlství, 2004, 9: 39-44.
KOVAØÍÈEK P.: Kontrolní testování postøikovaèù. Agro,
2000, 9: 40-44.
KOVAØÍÈEK P., VLÁŠKOVÁ M.: Vliv provozních faktorù na kvalitu postøiku. Jeèmenáøská roèenka, Praha, 2004,
SPSJ: 149-155.
KOVAØÍÈEK P.: Plošné postøikovaèe pro ochranu rostlin a hnojení kapalnými hnojivy. IVV MZe ÈR, 1997, 38 s.
Mechanizaèní prostøedky a vybavení v zemìdìlství. Publikace
1224-99,
Praha,
ÈSÚ,
1999: 21 s.
MIKEŠ K. a kol.: Projektování výrobních linek v moderní
zemìdìlské velkovýrobì – 3. Hnojení. Praha, Institut pro
vzdìlávání pracovníkù v zemìdìlství a výživì, 1970, 208 s.
NEUBERG J., JEDLIÈKA J., ÈERVENÁ J.: Výživa a hnojení plodin. Praha, 1995, ÚZPI: 64 s.
SAIDL M.: Opatøení ke zvýšení kvality pozemní a letecké
aplikace prùmyslových hnojiv. Ministerstvo zemìdìlství a
výživy ÈSR ve Výstavnictví zemìdìlství a výživy v Èeských
Budìjovicích, 1988, 138 s.
ŠPELINA M. a kol.: Strojní linky v zemìdìlství a jejich
ekonomika. Praha, 1983, Státní zemìdìlské nakladatelství:
288 s.
VELEBIL M. a kol.: Zemìdìlské technologické systémy.
Teoretické základy. Praha, 1984, Státní zemìdìlské nakladatelství: 508 s.
http://www.UKZUZ.cz/vestniky/apvr_04_05.pdf
http://www.srs.cz
http://www.vuzt.cz
34
PØÍLOHA 1
Pøehled vybraných zákonù a vyhlášek, které souvisejí s problematikou ochrany rostlin
Zákon è. 356/2003 Sb., Zákon o chemických látkách a chemických pøípravcích a o zmìnì nìkterých
zákonù
Vyhláška è. 42/2001 Sb., o registraci pøípravkù na ochranu rostlin a zacházení s nimi a technické a
technologické požadavky na mechanizaèní prostøedky na ochranu rostlin a jejich kontrolní testování, v platném
znìní.
Vyhláška è. 231/2004 Sb., kterou se stanoví podrobný obsah bezpeènostního listu k nebezpeèné chemické
látce a chemickému pøípravku, v platném znìní.
Vyhláška è. 232/2004 Sb., kterou se provádìjí nìkterá ustanovení zákona o chemických látkách a chemických pøípravcích a o zmìnì nìkterých zákonù, týkající se klasifikace, balení a oznaèování nebezpeèných
chemických látek a chemických pøípravkù, v platném znìní.
Zákon è. 258/2000 Sb., o ochranì veøejného zdraví a o zmìnì nìkterých souvisejících zákonù, v platném
znìní.
Zákon è. 254/2001 Sb. o vodách a o zmìnì nìkterých zákonù (vodní zákon), v platném znìní.
Vyhláška è. 450/2005 Sb. o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu,
zpùsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodòování a odstraòování jejich škodlivých následkù
Zákon è. 356/2003 Sb. o chemických látkách a chemických pøípravcích a o zmìnì nìkterých zákonù,
v platném znìní.
Zákon è. 326/2004 Sb. o rostlinolékaøské péèi a o zmìnì nìkterých souvisejících zákonù, v platném znìní.
Vyhláška è. 327/2004 Sb., o ochranì vèel, zvìøe, vodních organismù a dalších necílových organismù pøi
použití pøípravkù na ochranu rostlin
Vyhláška è. 328/2004 Sb., o evidenci výskytu a hubení škodlivých organismù ve skladech rostlinných
produktù a o zpùsobech zjišování a regulace jejich výskytu v zemìdìlských veøejných skladech a skladech
Státního zemìdìlského intervenèního fondu.
Vyhláška è. 329/2004 Sb., o pøípravcích a dalších prostøedcích na ochranu rostlin, v platném znìní.
Vyhláška è. 330/2004 Sb., o opatøeních proti zavlékání a rozšiøování škodlivých organismù rostlin a rostlinných produktù, v platném znìní.
Vyhláška è. 331/2004 Sb., o opatøeních k zabezpeèení ochrany proti zavlékání a šíøení pùvodce bakteriální
kroužkovitosti bramboru a pùvodce bakteriální hnìdé hniloby.
Vyhláška è. 332/2004 Sb., o opatøeních k zabezpeèení ochrany proti zavlékání a šíøení pùvodce rakoviny
bramboru, háïátka bramborového a háïátka nažloutlého.
Vyhláška è. 333/2004 Sb., o odborné zpùsobilosti na úseku rostlinolékaøské péèe.
Vyhláška è. 334/2004 Sb., o mechanizaèních prostøedcích na ochranu rostlin.
Vyhláška è. 175/2005 Sb., o náhradách nákladù za odborné úkony provedené Státní rostlinolékaøskou
správou.
Zákon è. 86/2002 Sb. o ochranì ovzduší a o zmìnì nìkterých dalších zákonù (zákon o ochranì ovzduší)
35
PØÍLOHA 2
Technické a technologické požadavky na mechanizaèní prostøedky
Mechanizaèní prostøedek musí:
1. být spolehlivì funkèní
2. umožòovat správné a náležité odborné použití
3. zajišovat dostateènì pøesné dávkování a rozptylování aplikovaného pøípravku
4. pøi správném a odborném použití zajišovat dostateèný nános pøípravku na cílovou plochu jeho aplikace
5. umožòovat spolehlivé plnìní zásobních nádrží
6. být vybaven zaøízením, které umožòuje snadno a zøetelnì sledovat množství kapaliny v nádrži a prùbìh
plnìní
7. být zajištìn proti nepozorovatelnému úniku pøípravku nebo aplikaèní kapaliny
8. umožòovat snadné a dostateènì pøesné opakované nastavení provozních parametrù
9. být vybaven náležitými a dostateènì pøesnými provozními mìøidly
10. být vybaven tak, aby bylo možné je z místa obsluhy snadno kontrolovat, seøizovat a podle potøeby
jeho èinnost ihned zastavit
11. umožòovat spolehlivé, snadné a úplné vyprázdnìní
12. umožòovat snadnou a dùkladnou oèistu
13. umožòovat pøipojení kontrolních a mìøících zaøízení
14. být na pøístupném místì opatøen v trvalé formì oznaèením s tìmito údaji:
a) název a adresa výrobce nebo dovozce nebo jeho sídlo
b) typ mechanizaèního prostøedku a série
c) výrobní èíslo a rok výroby
d) celková hmotnost
15. být vybaven èerpadlem, u kterého musí být uvedeny tyto údaje (pokud èerpadlo s ohledem na druh a
typ mechanizaèního prostøedku pøichází v úvahu):
a) název a adresa výrobce nebo dovozce nebo jeho sídlo
b) typ èerpadla
c) výrobní èíslo a rok výroby
d) maximální výkon
e) maximální tlak
f) maximální otáèky
16. být vybaven tryskami nebo rozptylovaèi, které musí být zøetelnì oznaèeny tìmito údaji (pokud trysky
nebo rozptylovaèe s ohledem na druh a typ mechanizaèního prostøedku pøichází v úvahu):
a) druh
b) velikost
c) další dùležité provozní údaje,
17. vyhovovat všem požadavkùm, které jsou pøedmìtem kontrolního testování
18. odpovídat platným státním normám a pøíslušným evropským normám, k jejichž dodržování je Èeská
republika zavázána
19. odpovídat dalším souvisejícím technickým normám
36
Evropské normy vydané Evropským normalizaèním výborem (CEN), jehož èlenem je také Èeská
republika a související normalizaèní doporuèení
EN 907:
Bezpeènostní požadavky na stroje na ochranu rostlin
EN 12761-1: Zemìdìlské a lesnické stroje - Postøikovaèe a aplikátory kapalných
hnojiv - Ochrana životního prostøedí - èást 1: Obecnì
EN 12761-2: Zemìdìlské a lesnické stroje - Postøikovaèe a aplikátory kapalných hnojiv - Ochrana životního prostøedí - èást 2: Polní postøikovaèe
EN 12761-3: Zemìdìlské a lesnické stroje - Postøikovaèe a aplikátory kapalných hnojiv - Ochrana životního prostøedí - èást 3: Rosièe k aplikaci pøípravkù v prostorových plodinách
DIN 11210:
DIN 11215:
DIN 11218:
DIN 11219:
ISO 4102:
ISO 5681:
ISO 5682; èást 1:
ISO 5682; èást 2:
ISO 5682; èást 3:
ISO 6686:
ISO 8169:
ISO 9357:
ISO 10625:
ISO 10626:
ISO/DIS 13440:
ISO/DIS 13441-1:
ISO/DIS 13441-2:
Stroje pro pásový postøik; držáky trysek
Stroje na ochranu rostlin - postøikovaèe a rosièe; trysky
Èistící zaøízení - Pøípravky na ochranu rostlin - obaly
Zásobní nádrže pro postøikovaèe a poprašovaèe
Pøípojné závity
Pojmy pro stroje na ochranu rostlin
Zkušební metody pro trysky
Zkušební metody pro stroje
Zkušební metody pro seøizovací zaøízení
Zaøízení proti vzniku kapek
Pøipojení trysek a manometrù
Zásobní nádrž; plnící hrdlo
Barevné znaèení trysek
Bajonetové pøipojení trysek
Stanovení technického zbytku
Popis pro rosièe - typ Layont
Popis pro rosièe - stavební díly
37
PØÍLOHA 3
Strojní linky pro polní postøik
TAB. 1.1
TAB. 1.2
TAB. 1.3
TAB. 2.1
TAB. 2.2
TAB. 2.3
TAB. 2.4
TAB. 2.5
TAB. 2.6
TAB. 3.1
TAB. 3.2
Doprava na pole a postøik linkou s traktorovým návìsným postøikovaèem
Doprava na pole a postøik traktorovým návìsným postøikovaèem s využitím pøídavného vzduchu
Doprava vody na pole a postøik postøikovaèem neseným na systémovém podvozku
Doprava vody na pole a postøik traktorovým neseným postøikovaèem
Doprava vody na pole a postøik traktorovým neseným postøikovaèem
Doprava vody na pole fekální cisternou a postøik traktorovým návìsným postøikovaèem
Doprava vody na pole fekální cisternou a postøik traktorovým návìsným postøikovaèem s pøídavným vzduchem
Doprava vody na pole fekální cisternou a postøik samojízdným postøikovaèem
Doprava vody na pole fekální cisternou a postøik traktorovým návìsným postøikovaèem s pøídavným vzduchem
Doprava vody na pole cisternou s mísícím zaøízením a postøik traktorovým návìsným postøikovaèem s pøídavným vzduchem
Doprava vody na pole cisternou s mísícím zaøízením a postøik samojízdným postøikovaèem s pøídavným vzduchem
38
TAB. 1.1 Doprava na pole a postøik linkou s traktorovým návìsným postøikovaèem
Pøímý pracovní postup; linka využívána pro plošné postøiky pesticidy a pro produkèní pøihnojování, základní a pøedosevní hnojení i jejich
kombinaci
Plnì ní
Výkonnost plnì ní
vody nebo KMH do
postøikovaèe 2000 až
6000 l.h-1
39
Doprava na pole
Prùmì rná pøepravní
rychlost po silnici
20 km.h-1,
mezi pozemky po místních
komunikacích 15 km.h-1,
pøepravní vzdálenost do
5 km
Pøíprava postøikové jíchy
Premix úèinného prostøedku se
pøipravuje v mísícím zaøízení
postøikovaèe na poli, pøisává do
mísícího okruhu postøikovaèe na
poèátku intenzivního mísení,
které v závislosti na kapacitì
zásobníku probíhá po dobu 5 až
10 minut
Postøik
Traktorový návì sný postøikovaè 2 až4 t, pracov
pracovní rychlost 8 km.h-1, max. mì rný tlak na p
pesticidy, pøi jeho kombinaci s pøihnojováním a
150 kPa + traktor 4x2, 25 kW.t-1 užiteèného zatí
rozchod kol;
minimální požadavek na ošetøování 70 ha ploch
prùmì rná velikost pozemku 20 ha, prùmì rná dá
Ekonomika strojní linky
Varianta
Postøik 1
Postøik 2
Specifikace technického
zajištì ní
Poøizovací
cena
tis.Kè
Traktor 4x2, 50 kW
Postøikovaè návìsný 2000 l
Traktor 4x4, 100 kW
1050
690
1900
Postøikovaè návìsný 4000 l
990
Normativy soupravy
Roèní
nasazení Výkonnost Spotøeba PH
Variabilní náklady Kè.
-1
-1
h.r-1
ha.h
l.ha
Práce
Souprava C
1200
4,0
1,3
25
69
600
1600
5,4
1,6
19
75
600
TAB. 1.2 Doprava na pole a postøik traktorovým návìsným postøikovaèem s využitím pøídavného vzduchu
Pøímý pracovní postup; linka využívána pro plošné postøiky pesticidy a pro produkèní pøihnojování, základní a pøedosevní hnojení KMH i jejich
kombinaci s ochrannými prostøedky
Plnì ní
Výkonnost plnì ní
vody nebo KMH do
postøikovaèe
6000 l.h-1
40
Doprava na pole
Prùmì rná pøepravní
rychlost po silnici
20 km.h-1,
mezi pozemky po místních
komunikacích 15 km.h-1,
pøepravní vzdálenost do
5 km
Pøíprava postøikové jíchy
Premix se pøipravuje v mísícím
zaøízení, pøisává do mísícího
okruhu postøikovaèka poèátku
intenzivního mísení, které
v závislosti na kapacitì
zásobníku pokraèuje po dobu
5 až10 minut
Postøik
Traktorový návì sný postøikovaè 2 až6 t, pracovní
pracovní rychlost 12 km.h-1, max. mì rný tlak na pù
pesticidy, pøi jeho kombinaci s pøihnojováním a pø
150 kPa + traktor 4x2, 25 kW.t-1 užiteèného zatížen
rozchod kol;
minimální požadavek na ošetøování 70 ha plochy z
prùmì rná velikost pozemku 20 ha, prùmì rná dávka
Ekonomika strojní linky
Normativy soupravy
Poøizovací Roèní
nasazení Výkonnost Spotøeba PH
Varianta
cena
Variabilní náklady Kè.ha
-1
-1
h.r-1
tis.Kè
ha.h
l.ha
Práce
Souprava Celk
Traktor 4x2, 50 kW
1050
1200
Postøik 1
5,0
1,2
20
63
83
Postøikovaè návìsný 2000 l
890
600
Traktor 4x4, 100 kW
1900
1600
Postøik 2
7,0
1,3
14
58
72
Postøikovaè návìsný 4000 l
1290
1000
Specifikace technického
zajištì ní
TAB. 1.3 Doprava vody na pole a postøik postøikovaèem neseným na systémovém podvozku
Pøímý pracovní postup; linka využívána pro plošné postøiky pesticidy a pro produkèní pøihnojování, základní a pøedosevní hnojení i jejich
kombinaci
Plnì ní
Výkonnost plnì ní
vody nebo KMH do
postøikovaèe
15 m3.h-1
41
Doprava na pole
Prùmì rná pøepravní
rychlost po silnici
30 km.h-1,
mezi pozemky po místních
komunikacích 15 km.h-1,
pøepravní vzdálenost do
10 km
Pøíprava postøikové jíchy
Premix úèinného prostøedku se
pøipravuje v mísícím zaøízení
postøikovaèe na poli, pøisává do
mísícího okruhu postøikovaèe na
poèátku intenzivního mísení,
které v závislosti na kapacitì
zásobníku pokraèuje po dobu
5 až10 minut
Postøik
Postøikovaè 3 až4 t, nesený na systémovém podvoz
pøíkonem 35 až45 kW.t-1 užiteèného zatížení, prac
max. mì rný tlak na pùdu pøi postøiku pesticidy, pøi
s pøihnojováním a pøedosevním hnojení 150 kPa,
minimální požadavek na ošetøování 100 ha plochy
prùmì rná velikost pozemku 20 ha, prùmì rná dávka
Ekonomika strojní linky
Varianta
Postøik 1 bez
pøídavného
vzduchu
Postøik 2 s
pøídavným
vzduchem
Specifikace technického
zajištì ní
Normativy soupravy
Poøizovací Roèní
cena
nasazení Výkonnost Spotøeba PH
Variabilní náklady Kè.h
-1
-1
-1
tis.Kè
h.r
ha.h
l.ha
Práce Souprava Celk
Systémový traktor 130 kW
3500
2000
Postøikovaè nástavba 4000 l
860
900
Systémový traktor 130 kW
3500
2000
Postøikovaè nástavba 4000 l
860
900
6,0
1,2
17
57
7
7,8
1,4
13
66
7
TAB. 2.1 Doprava vody na pole a postøik traktorovým neseným postøikovaèem
Dìlený pracovní postup; linka využívána pro plošné postøiky pesticidy a pro produkèní pøihnojování a pøedosevní hnojení KMH i jejich
kombinaci s ochrannými prostøedky
Plnì ní
Výkonnost plnì ní vody
nebo KMH do fekální
cisterny 15 m3.h-1
Doprava hnojiva na pole
Traktorová fekální cisterna
10 t + traktor 4x4, 150 kW,
prùmì rná pøepravní rychlost
po silnici 20 km.h-1, mezi
42
pozemky po místních
komunikacích 15 km.h-1,
pøepravní vzdálenost 5 km
Plnì ní postøikovaèe a pøíprava
postøikové jíchy
Výkonnost plnì ní postøikovaèe na poli
15 m3.h-1, premix se pøipravuje v mísícím
zaøízení postøikovaèe, pøisává do mísícího
okruhu postøikovaèe na poèátku
intenzivního mísení zásobníku, které
v závislosti na kapacitì zásobníku
pokraèuje po dobu 3 až5 minut
Ekonomika strojní linky
Varianta
Doprava
Postøik
Celkem
Specifikace technického
zajištì ní
Traktor 4x4, 100 kW
Fekální cisterna 10 t
Traktor 4x2, 50 kW
Rozmetadlo nesené 1,2 t
Poøizovací Roèní
nasazení Výkonnost
cena
h.r-1
tis.Kè
ha.h-1
1900
1600
460
800
1050
1200
4,5
280
600
4,5
Postøik KMH
Nesený postøikovaè 1,2 t , pracov
traktor 4x2, pøíkon 50 kW, nastav
pro preemergentní postøik herbic
hnojení doporuèena dvojitá mont
dávka 200 l.ha-1, minimální požad
za smì nu 70 ha, maximální délka
Normativy soupravy
Variabilní náklady Kè.ha
Spotøeba PH
l.ha-1
Práce Souprava Celke
0,7
22
15
37
0,9
22
27
50
1,6
44
42
87
TAB. 2.2 Doprava vody na pole a postøik traktorovým neseným postøikovaèem
Dìlený pracovní postup; linka využívána pro plošné postøiky pesticidy a pro pøihnojování KMH i jejich kombinaci
Plnì ní
Výkonnost plnì ní
vody nebo KMH
do cisternového
návì su 6000 l.h-1
43
Doprava na pole
Cisternovým návì sem 2000 l
s pøeèerpávacím agregátem,
prùmì rná pøepravní rychlost
po silnici 15 km.h-1 pøepravní
vzdálenost do 5 km
Plnì ní postøikovaè a pøíprava postøikové
jíchy
Výkonnost plnì ní postøikovaèe postøikovaèe
6000 l.h-1, premix postøikového pøípravku se
pøipravuje v mísícím zaøízení postøikovaèe,
pøisává do mísícího okruhu postøikovaèe na
poèátku intenzivního mísení, které v závislosti na
kapacitì zásobníku pokraèuje po dobu 3 až5
minut
Ekonomika strojní linky
Varianta
Doprava
Postøik
Celkem
Specifikace technického
zajištì ní
Traktor 4x2, 50 kW
Cisternový návìs 2000 l
Traktor 4x2, 50 kW
Rozmetadlo nesené 1000 l
Poøizovací
Roèní
cena
nasazení Výkonnost
tis.Kè
h.r-1
ha.h-1
1050
1200
80
800
1050
1200
2,5
280
600
2,5
Postøik
Traktorový nesený postøikovaè 8
pracovní zábì r 18 m, pracovní ry
traktor 4x2, 25 kW.t-1 užiteèného
nastavitelný rozchod kol;
minimální požadavek na ošetøov
smì nu, prùmì rná velikost pozem
prùmì rná dávka 200 l.ha-1
Normativy soupravy
Spotøeba PH
Variabilní náklady Kè.h
-1
l.ha
Práce Souprava Cel
4
1,4
40
45
1,4
40
49
TAB. 2.3 Doprava vody na pole fekální cisternou a postøik traktorovým návìsným postøikovaèem
Dìlený pracovní postup; linka využívána pro plošné postøiky pesticidy a pro produkèní pøihnojování, základní a pøedosevní hnojení i jejich
kombinaci
Plnì ní
Výkonnost plnì ní
vody nebo KMH
do fekální
cisterny 15 m3.h-1
Doprava na pole
Prùmì rná pøepravní rychlost
po silnici 20 km.h-1, mezi
pozemky po místních
komunikacích 15 km.h-1,
pøepravní vzdálenost 5 km
Plnì ní postøikovaèe vodou na poli a pøíprava
postøikové jíchy
Výkonnost plnì ní postøikovaèe z fekální cisterny
15 m3.h-1, premix úèinného prostøedku se
pøipravuje v mísícím zaøízení postøikovaèe,
pøisává do mísícího okruhu postøikovaèe na
poèátku intenzivního mísení, které v závislosti na
kapacitì zásobníku probíhá po dobu 5 až10
minut
44
Ekonomika strojní linky
Poøizovací Roèní
Varianta
cena
nasazení Výkonnost
tis.Kè
h.r-1
ha.h-1
Traktor 4x4, 100 kW
1900
1600
Doprava
Fekální cisterna 10 t
460
800
Traktor 4x2, 50 kW
1050
1200
Postøik 1
5,0
Postøikovaè návìsný 2000 l
840
600
Celkem
5,0
Traktor 4x4, 100 kW
1900
1600
Doprava
Fekální cisterna 10 t
460
800
Traktor 4x2, 70 kW
1300
1400
Postøik 2
6,2
Postøikovaè návìsný 3000 l 1120
800
Celkem
6,2
Specifikace technického
zajištì ní
Postøik
Traktorový návì sný postøikova
zábì r 18 nebo 24 m, pracovní
max. mì rný tlak na pùdu pøi p
jeho kombinaci s pøihnojování
hnojení 150 kPa + traktor 4x2
zatížení, nastavitelný rozchod
minimální požadavek na ošetø
smì nu, prùmì rná velikost poze
prùmì rná dávka KMH 200 l.h
Normativy soupravy
Spotøeba PH
Variabilní náklady Kè
l.ha-1
Práce Souprava C
0,7
20
30
1,4
20
35
2,1
40
65
0,6
16
27
1,4
16
33
2,0
32
60
TAB. 2.4 Doprava vody na pole fekální cisternou a postøik traktorovým návìsným postøikovaèem s pøídavným vzduchem
Dìlený pracovní postup; linka využívána pro plošné postøiky pesticidy a pro pøihnojování, základní a pøedosevní hnojení i jejich kombinaci
Plnì ní
Výkonnost plnì ní
vody nebo KMH
do fekální cisterny
15 m3.h-1
Doprava na pole
Prùmì rná pøepravní rychlost
po silnici 20 km.h-1, mezi
pozemky po místních
komunikacích 15 km.h-1,
pøepravní vzdálenost 5 km
Plnì ní postøikovaèe vodou na poli a pøíprava
postøikové jíchy
Výkonnost plnì ní postøikovaèe z fekální cisterny
15 m3.h-1, premix úèinného prostøedku se
pøipravuje v mísícím zaøízení postøikovaèe,
pøisává do mísícího okruhu postøikovaèe na
poèátku intenzivního mísení, které v závislosti na
kapacitì zásobníku probíhá po dobu 5 až10
minut
Postøik
Traktorový návì sný postøikova
zábì r 18 nebo 24 m, pracovní
max. mì rný tlak na pùdu pøi p
jeho kombinaci s pøihnojování
hnojení 150 kPa + traktor 4x2
zatížení, nastavitelný rozchod
minimální požadavek na ošetø
smì nu, prùmì rná velikost poze
prùmì rná dávka KMH 200 l.h
45
Ekonomika strojní linky
Varianta
Doprava
Postøik 1
Celkem
Doprava
Postøik 2
Celkem
Poøizovací
cena
tis.Kè
Traktor 4x4, 100 kW
1900
Fekální cisterna 10 t
460
Traktor 4x2, 50 kW
1050
Postøikovaè návìsný 2000 l 800
Specifikace technického
zajištì ní
Traktor 4x4, 100 kW
Fekální cisterna 10 t
Traktor 4x2, 100 kW
Rozmetadlo návìsné 4000 l
1900
460
1900
1250
Roèní
nasazení Výkonnost
h.r-1
ha.h-1
1600
800
1200
7.5
600
7.5
1600
800
1600
9,0
800
9,0
Normativy soupravy
Spotøeba PH
Variabilní náklady Kè
-1
l.ha
Práce Souprava Ce
0,7
14
27
1,1
14
29
1,8
28
56
0,7
11
27
1,1
12
28
1,8
23
55
TAB. 2.5 Doprava vody na pole fekální cisternou a postøik samojízdným postøikovaèem
Dìlený pracovní postup; linka využívána pro plošné postøiky pesticidy, desikanty, proti výdrolu a pro pøihnojování, základní a pøedosevní hnojení i
jejich kombinaci
Plnì ní
Výkonnost plnì ní
vody nebo KMH
do fekální
cisterny 15 m3.h-1
Doprava na pole
Prùmì rná pøepravní rychlost
po silnici 20 km.h-1, mezi
pozemky po místních
komunikacích 15 km.h-1,
pøepravní vzdálenost 7 km.
Plnì ní postøikovaèe vodou na poli a pøíprava
postøikové jíchy
Výkonnost plnì ní postøikovaèe z fekální cisterny
15 m3.h-1, premix úèinného prostøedku se
pøipravuje v mísícím zaøízení postøikovaèe,
pøisává do mísícího okruhu postøikovaèe na
poèátku intenzivního mísení, které v závislosti na
kapacitì zásobníku probíhá po dobu 5 až10
minut
46
Postøik
Samojízdný postøikovaè 1,5 až
18 nebo 24 m, pracovní rychlos
mì rný tlak na pùdu pøi postøiku
kombinaci s pøihnojováním a p
150 kPa + traktor 4x2, 25 kW.t
zatížení, nastavitelný rozchod k
minimální požadavek na ošetøo
smì nu, prùmì rná velikost pozem
prùmì rná dávka KMH 200 l.ha
Ekonomika strojní linky
Varianta
Doprava
Postøik 1
Celkem
Doprava
Postøik 2
Celkem
Specifikace technického
zajištì ní
Traktor 4x4, 100 kW
Fekální cisterna 10 t
Samojízdný postøikovaè
2500 l
Traktor 4x4, 100 kW
Fekální cisterna 10 t
Samojízdný postøikovaè
4000 l
Poøizovací Roèní
cena
nasazení
tis.Kè
h.r-1
1900
1600
460
800
2500
1000
1900
460
1600
800
3200
1000
Výkonnost
ha.h-1
Normativy soupravy
Variabilní náklady Kè.
Spotøeba PH
l.ha-1
Práce Souprava Celk
-
0,6
16
24
4
6,2
1,0
16
25
4
6,2
1,6
32
49
8
-
0,5
13
22
3
7,5
1,0
13
24
3
7,5
1,5
26
46
7
TAB. 2.6 Doprava vody na pole fekální cisternou a postøik traktorovým návìsným postøikovaèem s pøídavným vzduchem
Dìlený pracovní postup; linka využívána pro plošné postøiky pesticidy, desikanty, proti výdrolu a pro pøihnojování, základní a pøedosevní hnojení i
jejich kombinaci
Plnìní
Výkonnost plnìní
vody nebo KMH
do fekální
cisterny 15 m3.h-1
Doprava na pole
Prùmìrná pøepravní rychlost
po silnici 20 km.h-1, mezi
pozemky po místních
komunikacích 15 km.h-1,
pøepravní vzdálenost 7 km.
Plnìní postøikovaèe vodou na poli a pøíprava
postøikové jíchy
Výkonnost plnìní postøikovaèe z fekální cisterny
15 m3.h-1, premix úèinného prostøedku se
pøipravuje v mísícím zaøízení postøikovaèe,
pøisává do mísícího okruhu postøikovaèe na
poèátku intenzivního mísení, které v závislosti na
kapacitì zásobníku probíhá po dobu 5 až 10
minut
47
Ekonomika strojní linky
Varianta
Doprava
Postøik 1
Celkem
Doprava
Postøik 2
Celkem
Specifikace technického
zajištìní
Traktor 4x4, 100 kW
Fekální cisterna 10 t
Samojízdný postøikovaè
2500 l
Traktor 4x4, 100 kW
Fekální cisterna 10 t
Samojízdný postøikovaè
4000 l
Poøizovací
Roèní
cena
nasazení Výkonnost
tis.Kè
h.r-1
ha.h-1
1900
1600
460
800
2750
1000
1900
460
1600
800
3100
1000
Postøik
Traktorový návìsný postøikova
zábìr 18 nebo 24 m, pracovní
max. mìrný tlak na pùdu pøi p
jeho kombinaci s pøihnojování
hnojení 150 kPa + traktor 4x2
zatížení, nastavitelný rozchod
minimální požadavek na ošetø
smìnu, prùmìrná velikost poz
prùmìrná dávka KMH 200 l.h
Normativy soupravy
Spotøeba PH
Variabilní náklady Kè
-1
l.ha
Práce Souprava Cel
0,5
13
23
3
7,5
1,1
13
25
3
7,5
1,6
26
48
7
-
0,5
11
23
3
9,0
1.1
11
25
3
9,0
1,6
22
48
7
TAB. 3.1 Doprava vody na pole cisternou s mísícím zaøízením a postøik traktorovým návìsným postøikovaèem s pøídavným vzduchem
Dìlený pracovní postup; linka využívána pro plošné postøiky pesticidy desikanty, proti výdrolu a pro pøihnojování, základní a pøedosevní hnojení i
jejich kombinaci
Plnì ní
Výkonnost plnì ní
vody nebo KMH
do fekální
cisterny 15 m3.h-1
Doprava na pole
Prùmì rná pøepravní rychlost
po silnici 20 km.h-1, mezi
pozemky po místních
komunikacích 15 km.h-1,
pøepravní vzdálenost 7 km
Pøíprava postøikové jíchy a plnì ní
postøikovaèe jíchou
Výkonnost plnì ní postøikovaèe z fekální cisterny
15 m3.h-1, premix úèinného prostøedku se
pøipravuje v mísícím zaøízení zásobovací
cisterny premix se do postøikovaèe pøisává pøi
plnì ní nádrže postøikovaèe postøikovou jíchou
48
Postøik
Traktorový návì sný postøikova
zábì r 18 nebo 24 m, pracovní
max. mì rný tlak na pùdu pøi po
jeho kombinaci s pøihnojování
hnojení 150 kPa + traktor 4x2
zatížení, nastavitelný rozchod
minimální požadavek na ošetøo
za smì nu, prùmì rná velikost p
prùmì rná dávka KMH 200 l.ha
Ekonomika strojní linky
Varianta
Doprava
Postøik 1
Celkem
Doprava
Postøik 2
Celkem
Poøizovací
Roèní
cena
nasazení Výkonnost
tis.Kè
h.r-1
ha.h-1
Traktor 4x4, 100 kW
1900
1600
Fekální cisterna 10 t
500
800
Traktor 4x2, 50 kW
1050
1200
8,5
Postøikovaè návìsný 2000 l
800
800
8,5
Traktor 4x4, 100 kW
1900
1600
Fekální cisterna 10 t
500
800
Traktor 4x2, 100kW
1900
1600
10,2
Postøikovaè návìsný 4000 l 1250
1000
10,2
Specifikace technického
zajištì ní
Normativy soupravy
Spotøeba PH
Variabilní náklady Kè.
l.ha-1
Práce Souprava Cel
0,6
12
25
3
1,0
12
27
3
1,6
24
52
7
0,6
10
24
3
1,0
10
27
3
1,6
20
51
7
TAB. 3.2 Doprava vody na pole cisternou s mísícím zaøízením a postøik samojízdným postøikovaèem s pøídavným vzduchem
Dìlený pracovní postup; linka využívána pro plošné postøiky pesticidy, desikanty, proti výdrolu a pro pøihnojování, základní a pøedosevní hnojení i
jejich kombinaci
Plnì ní
Výkonnost plnì ní
vody nebo KMH
do fekální
cisterny 15 m3.h-1
Doprava na pole
Prùmì rná pøepravní rychlost
po silnici 20 km.h-1, mezi
pozemky po místních
komunikacích 15 km.h-1,
pøepravní vzdálenost 7 km.
Pøíprava postøikové jíchy a plnì ní
postøikovaèe jíchou
Výkonnost plnì ní postøikovaèe z fekální cisterny
15 m3.h-1, premix úèinného prostøedku se
pøipravuje v mísícím zaøízení zásobovací
cisterny premix se do postøikovaèe pøisává pøi
plnì ní nádrže postøikovaèe postøikovou jíchou
49
Ekonomika strojní linky
Varianta
Doprava
Postøik 1
Celkem
Doprava
Postøik 2
Celkem
Specifikace technického
zajištì ní
Traktor 4x4, 100 kW
Fekální cisterna 10 t
Samojízdný postøikovaè
2500 l
Traktor 4x4, 100 kW
Fekální cisterna 10 t
Samojízdný postøikovaè
4000 l
Poøizovací Roèní
nasazení Výkonnost
cena
h.r-1
tis.Kè
ha.h-1
1900
1600
500
800
2750
1000
1900
500
1600
800
3100
1000
Postøik
Samojízdný postøikovaè 1,5 až4
24 m, pracovní rychlost 12 km.h-1
na pùdu pøi postøiku pesticidy, pø
s pøihnojováním a pøedosevním h
pøíkon ,motoru 35 kW.t-1 užiteèné
nastavitelný rozchod kol;
minimální požadavek na ošetøová
za smì nu, prùmì rná velikost poze
prùmì rná dávka KMH 200 l.ha-1
Normativy soupravy
Spotøeba PH Variabilní náklady Kè.ha
l.ha-1
Práce Souprava Celke
0,6
11
23
34
9,0
1,0
11
24
35
9,0
1,6
22
47
69
-
0,5
9
23
32
11,0
1,0
9
24
33
11,0
1,5
18
47
65
Ing. Pavel Kovaøíèek, CSc., Ing.Zdenìk Abrham, CSc. a kol.
STROJNÍ LINKY PRO PLOŠNÝ POSTØIK
Stran 80 - 31 obrázkù - 6 tabulek - 3 pøílohy
2006, Praha
Výzkumný ústav zemìdìlské techniky
ISBN 80-86884-18-X
Ochrana rostlin; postøikovaèe; pracovní postupy; strojní linky; provozní náklady
Výbìr vhodné zemìdìlské techniky, zpùsob jejího poøízení a využívání je znaènì nároèný na objektivní podklady k
rozhodování. Cílem publikace je popsat zjednodušený postup pøi navrhování strojních linek na ochranu rostlin, shrnout
nejdùležitìjší kriteria pro rozhodování pøi volbì strojù a strojních souprav pro plošný postøik prostøedky ochrany rostlin
a jejich kombinace s hnojením minerálními hnojivy. Pro typické nejrozšíøenìjší strojní linky v zemìdìlském provoze jsme
zpracovali normativy provozních nákladù spolu se struèným popisem pøedpokládaných technologických a provozních
parametrù. Celkové provozní náklady jsou rozèlenìny na fixní náklady a variabilní náklady a jsou vztaženy na 1 ha.
Informace je možné využít pøedevším pro plánování a hodnocení ekonomiky jednotlivých operací a pro podporu
rozhodování o potøebì, využití a obnovì strojù.
Pavel Kovaøíèek, MA;Ph.D., Zdenìk Abrham, MA,PhD. et al.
MACHINE LINES FOR SURFACE SPRAYING
Pages 50 - 31 figures - 6 tables - 3 appendix
2006, Prague
Research Institute of Agricultural Engineering
ISBN 80-86884-18-X
Crop protection, sprayers, working procedures, machine lines, operational costs
Choice of suitable agricultural engineering, method of its purchase and utilization demands objective basis for decision.
Aim of the publication is to describe simplified procedure of machine lines suggestion for crop protection, to summarize
most important criteria for choice of machines and machine sets for surface spraying by agents for crop protection and
their combination with fertilization by liquid mineral fertilizers. We have made for most common machine lines in agricul
tural practice the norms of operational costs together with a brief description of anticipated technological and operati
onal parameters. Total operational costs are divided into fixed and variable costs related to 1 ha. Information can be used
mainly for planning and evaluation of economy of individual operations and support of decision on need, utilization and
innovation of machines
50