Týnecké listy
Transkript
Týnecké listy
Měsíčník Obce Velký Týnec TÝNECKÉ LISTY Ročník XXll Únor 2012 Únorový úvodník Cena 10,- Kč www.velkytynec.cz Plesová sezóna 2012... Ne nadarmo se měsíc únor rýmuje s úmorem. Přišlé mrazy nás křepce objaly a daly se s námi do tance v právě vrcholící plesové sezóně. Moc příjemné to není a tak koukáme, kde nechal tesař díru, protože tam tudy trochu táhne. I naše chaloupka je přece jen staršího data a těch škvír je tu požehnaně. Trochu mne to provokuje, že nemáme doma všechno úplně bez vady. Ale v něčem jsou ty škvíry přece jen přínosem. Přichází jimi nové podněty. Kontroloval jsem si tuhle v neděli, jak moc nám táhne kolem oken, a zahlédl jsem jednoho známého, který si to vykračoval směrem k hospodě. Čerstvě oholené tváře svítili a límeček košile vykukující zpod bundy svědčil o svátečním vystrojení. Skoro jako do kostela. Pomyslil jsem si. Vždyť v hospodě je to jedno. Přes týden tam chodí všichni normálně v montérkách, tak proč to v neděli měnit. Chlapi tam jsou převážně mezi sebou, kouří se tam a vedou ostré řeči. Tak k čemu ta světlá košile. Možná je to tím, že každý člověk má potřebu navštěvovat chrám. Udělat se na chvíli jiným a cítit přesah vlastního života. Vydat se na pouť k posvátnému místu. A cestou tou setřásti ze sebe hříchů. Obliba poutí prý roste tak, že jistý psychoterapeut Norbert Paruccha prošlapal v Alpách meditační stezku nazvanou Hořící srdce. Ta je určena pro lidi, kteří trpí syndromem přepracovanosti. Je dlouhá osmdesát kilometrů a většina poutníků na ní najde nakonec sama sebe. Někteří prý zahlédnou i podolek z roucha Nejvyššího. Je také důležité oddělit všední den od svátečního a posvětit ho. Což by se dalo vyložit jako dát ho Svatému, budiž jeho jméno pochváleno. A teď spanilomyslné čtenářky určitě čekáte, že se moralisticky pustím do té hospodské sebranky. To by ale nebylo správné. Nechci hospodu ani pouť k ní glorifikovat, ale snahu je třeba ocenit. A každému dát co jeho jest. Košili do nebes a pivo? Dobrý sluha, ale zlý pán. Tak neví se, kam člověka zavede. Já ale věřím na to lepší v každém z nás. Tak ať si to dokážeme udržet i přes nepřízeň osudu či počasí. A že je ta moje úvaho trochu úmorná. To jsem předeslal už na začátku, ale kdo ji přečetl až sem ten má výdrž a jara se určitě dočká. To vám všem přeje autor úvodníku. Stanislav Denk Foto: J. Friesner Předtančení připravila Taneční škola Coufalovi … byla zahájena X. obecním plesem, který se konal v sobotu 14. ledna. Po mnoha letech došlo k rozdělení obecního a školního plesu, což oběma pořadatelským organizacím - viděno s odstupem několika dnů - prospělo. Obec na rozdíl od základní školy musela najít svému plesu novou náplň. Hledala ji a nalezla v životním stylu našich pra- a prapra- babiček a dědečků, tedy v módě 20. a 30. let 20. století. Vyzvala návštěvníky plesu, aby se nebáli zvednout hozenou rukavici a oblékli se do oděvů, které mají své úžasné kouzlo a jež můžeme vidět ve filmech pro pamětníky. Nedělal jsem si žádnou statistiku, ale snad mohu prohlásit, že více jak polovina z pěti set plesových hostí skutečně výzvu přijala a pomohla tím vytvořit neopakovatelnou atmosféru. V rytmech Big Bandu ZUŠ Iši Krejšího z Olomouce a hudební skupiny Trio Bene tak taneční Nepřirozené síly parket opanovaly dámy v úžasně barevně i střihově nápaditých šatech, s ozdobnými pery za čelenkami, s boa kolem krku a s cigaretovými špičkami v něžných prstících. Společnost jim dělali pánové v žaketech, fracích, s cylindry, hůlčičkami, bílým rukavičkami nebo v pruhovaných kalhotách. Předta-čení se zhostili mladé dámy a pánové z Taneční školy Coufalovi, svá vystoupení předvedly estetické gymnastky TJ Sokol Velký Týnec a členky taneční skupiny Poupata. O občerstvení se skvěle postarali členové společenských organizací (SDH Velký Týnec, fotbalový oddíl TJ Sokol Velký Týnec), s prodejem vstupenek nám pomohly dámy z oddílu estetické gymnastiky. Po celý ples panovala neuvěřitelně uvolněná a přátelská atmosféra, aniž by ji narušil jakýkoliv incident. Poslední návštěvníci se rozcházeli po třetí hodině ranní s tím, že 5 Robinson Jeffers Obecní ples ve fofografiích se již těší na příští rok. A téma? Zlatá šedesátá aneb od Presleyho k Beatles! Milovníci plesového výskání si přišli na své i o týden později na tradičním hasičském plese, resp. o čtrnáct dnů později na 1. reprezentačním plese ZŠ Milady Petřkové. Navštívil jsem ten druhý a musím pořadatele rekrutující se z řad rodičovské veřejnosti velmi pochválit. Zhostili se svého úkolu s nejvyšším nasazením, odměnou jim pak bylo více jak tři sta spokojených návštěvníků. Zlatým hřebem večera se samozřejmě stalo předtančení žáků 9. tříd, které s nimi nacvičila paní učitelka Richterová. Své umění předvedla i školní hip hopová drobotina. I tento ples se odehrával v příjemné sousedské atmosféře, a tak to má být. Petr Hanuška 9 Zmizení mrtvého těla z Táborka Týnečáci se bavili v retro stylu Padesát tisíc let už člověk sní o silách nad svou přirozenost, 7 chce létat jako orli – Sčítání lidu, domů a bytů 2011 Velký Týnec se rozrostl od roku 2001 o 452 obyvatel ten zeměšlap! Chce metat jako bozi nesnesitelné šípy blesků – už je třímá. docela protivný hmyz, Opožděná vzpomínka na Vánoce a žádný bůh Vzpomínání Anny Kokešové Ale jak vypadá malý, jak je zoufalý A vyděšený a z míry, se nad ním nesmiluje! 8 11 Tříkrálová sbírka ve Velkém Týnci Kronika obce Velký Týnec 2011 www.tyneckelisty.webnode.cz 2 Starostovýma očima TÝNECKÉ LISTY Lednové kalendárium 6. – 7. ledna Tříkrálová sbírka - Arcibiskupská charita a Církev římskokatolická Velký Týnec 14. ledna X. obecní ples - společenský dům - Obec Velký Týnec, SDH Velký Týnec a TJ Sokol Velký Týnec – 20.00 hodin 21. ledna Hasičský ples - společenský dům - SDH Velký Týnec – 20.00 hodin 26. ledna 12. zasedání mikroregionu Království - Velký Týnec - 9.00 hodin 28. ledna 1. školní ples - společenský dům - ZŠ Milady Petřkové Velký Týnec - 20.00 hodin Foto: J. Friesner Sněhu ve Velkém Týnci letos příliš nebylo... 30. ledna 8. zasedání Zastupitelstva obce Velký Týnec - společenský dům - 17.30 hodin Další události Dne 10. ledna jednal starosta obce s vedením firmy Urbanistické středisko Brno, spol. s r.o. o zahájení prací na zhotovení nového územního plánu obce. Legislativní proces bude probíhat téměř dva roky. – Dne 10. a 24. ledna proběhla jednání Rady mikroregionu Království. – Dne 11. ledna proběhlo jednání s představiteli Nadace Malý Noe ve věci přípravy výsadby 2. etapy Háje Malého Noe. Ta by měla proběhnout na jaře letošního roku. Foto: archiv TL Takto probíhala výsadba první části Háje Malého Noe Dne 11. ledna proběhla 8. operativní porada Zastupitelstva obce Velký Týnec. Hlavním předmětem rokování byla příprava rozpočtu na rok 2012. Dne 18. ledna proběhlo veřejné projednání přípravy projektu rekonstrukce ulic Ke Vsisku a Bystřická, který připravuje Olomoucký kraj. Občané bydlící v těchto ulicích si mohli projektovou dokumentaci prohlédnout a vznést písemné podněty. – Dne 19. ledna proběhlo jednání s představiteli firmy Tempo Opava o možnosti vybudování prodejny smíšeného zboží v budově DAE. Dne 24. Ledna zástupci firmy oznámili, že zatím k realizaci nepřistoupí. - Obec obdržela písemné vyjádření, že byla zařazena do užšího výběru projektu Nadace Livie a Václava Klausových Senioři komunikují 2012. – Dne 23. ledna proběhlo jednání s představiteli Tenisového klubu Velký Týnec o přípravě osamostatnění organizace od obce. – Dne 23. ledna proběhlo jednání s představitelkami Rodinného centra Čmelda o přípravě konference o rodině, která proběhne ve Velkém Týnci na konci srpna 2012. – Dne 26. ledna se starosta obce zúčastnil dalšího zasedání Výboru pro cestovní ruch Olomouckého kraje. Foto: P. Hanuška Výroční schůze Klubu seniorů Velký Týnec proběhla 31. ledna na malém sále Společenského domu Obecní úřad ve Velkém Týnci Zámecká 35, 783 72, Velký Týnec 1 Úřední hodiny pro veřejnost: pondělí a středa 7:30 – 12:00 a 13:00 – 17:30 Telefonické kontakty: Starosta obce - PhDr. Petr Hanuška Ph. D. ........................................... 585 391 495 585 151 113 fax: 585 391 506 Místostarosta - Mgr. Stanislav Denk .................................................... 585 151 119 Sekretariát - Radka Tomečková ........................................................... 585 151 111 Matrika, sociální věci - Oldřiška Kellerová .......................................... 585 151 115 Stavební úřad - Ing. Jaroslav Gerlich .................................................. 585 151 118 Stavební záležitosti - Eva Krkošková .................................................. 585 151 114 Účetní obce - Radana Procházková ..................................................... 585 151 116 Správce obecního majetku - Petr Drápal ............................................ 585 151 112 Obecní policie Velký Týnec .................................................................. 725 544 540 Elektronické adresy: [email protected], [email protected] TÝNECKÉ LISTY. Měsíčník Obce Velký Týnec. Vydává Obec Velký Týnec, Zámecká 35, 783 72 Velký Týnec 1, IČO 00299669. Evidenční číslo MK ČR: E 12522. Ročník XXII., č. 2. Vyšlo v únoru 2012. Cena výtisku 10,- Kč. Adresa redakce: Zámecká 35, 783 72, Velký Týnec, e-mail: [email protected]. Šéfredaktor: PhDr. Petr Hanuška, Ph.D., tel. 585 151 113, e-mail: [email protected]. Redakční rada: Ing. Marta Kypusová, Mgr. Vendula Vránová, PhDr. Pavel Pospěch, Mgr. Stanislav Denk. e-mail: [email protected]. Sazba/zlom Pavel Peňaška, e-mail: [email protected]. Tisk: EPAVA, Chválkovická 5, 779 00 Olomouc. Poznámka redakce: Uveřejněné dopisy nemusí být totožné se stanoviskem redakce. Neoznačené fotografie - archiv TL nebo archiv autora. Základní škola Milady Petřkové Velký Týnec opět zapisovala své prvňáčky - 31. ledna Starostovýma očima 3 TÝNECKÉ LISTY Rozpočet obce na rok 2012 Na svém 8. zasedání schválilo Zastupitelstvo obce Velký Týnec rozpočet na rok 2012. Na příjmové i výdajové stránce je uvedena suma 35.118.000,- Kč. K největším investičním akcím letošního roku patří: 2. splátka výdajů na akci Rekonstrukce komunikace v ulicích Na Kříbě a Grygovská (obec platí zálivy, cyklostezku, chodníky, vjezdy) – 2.196.000,- Kč; dokončení vodovodu ve Vsisku (ulice Přerovská) – 200.000,- Kč; rozšíření kanalizace v ulici Na Kříbě – 68.000,Kč; projekt opravy kanalizace v ulici Tovární (80.000,- Kč); zateplení budovy 2. Stupně ZŠ a oken (2. Splátka) – 400.000,- Kč; oprava sloupu Panny Marie a kamenného kříže na hřbitově – 120.000,- Kč; projekt opravy rybníku ve Vsisku – 60.000,- Kč; zhotovení nového Územního plánu obce Velký Týnec (1. etapa – 400.000,Kč. Obec musí dále finančně zabezpečit provoz: základní školy – 2.200.000,- Kč, mateřské školy – 500.000,- Kč, obecního úřadu + zastupitelstva obce + pracovní skupiny + příležitostných pracovníků + budovy zámku – 9.900.000,- Kč, Jednotky požární ochrany a SDH Velký Týnec – 357.000,- Kč, kina – 341.000,- Kč, knihoven – 71.000,- Kč, Týneckých listů – 130.000,- Kč. Obec dále finančně podpoří tyto duchovní, kulturní a sportovní organizace: Církev římskokatolická (oprava varhan) – 100.000,- Kč, Církev československá husitská – 30.000,- Kč, TJ Sokol Velký Týnec – kopaná - 125.000,- Kč, estetická gymnastika – 70.000,- Kč, volejbalový oddíl – 10.000,- Kč - za všechny tři organizace navíc obec uhradí náklady na využívání sportovní haly – 120.000,- Kč, hokejový oddíl – 10.000,- Kč, Týnečáci – 40.000,- Kč, Junák – 60.000,- Kč, Mateřské centrum Čmelda – 10.000,- Kč, Klub seniorů – 23.000,- Kč, ČČK – 23.000,- Kč, ČZS – 10.000,- Kč. Na pořádání kulturních akcí obec vyčlenila 250.000,- Kč. Obec splácí tyto úvěry: vodovod – 2.664.000,- Kč, hasičské auto – 604.000,- Kč, rekonstrukce domu č. p. 60 v Čechovicích – 260.000,- Kč. Další investiční akce závisejí na příjmech z prodeje obecních pozemků a na prostředcích získaných z dotačních programů. Obec bude v letošním roce usilovat o zisk dotace na dokončení kanalizace v Čechovicích, na pořízení herních prvků do všech místních částí, na pokračování výstavby chodníků na hřbitově, na zbudování bezdrátové rozhlasové sítě a prvků varovného systému na vodoteči Beroňka, na rekonstrukci kamenného kříže na hřbitově, na doplacení hasičského vozu. Veřejné projednání projektu rekonstrukce komunikací v ulicích Ke Vsisku a Bystřická Dne 18. ledna v době od 9.00 do 17.00 hodin mohli občané nahlédnout do připravované dokumentace rekonstrukce komunikací v ulicích Ke Vsisku a Bystřická. Projekt pro Olomoucký kraj připravuje firma HBH Projekt spol. s r. o., Pobočka Olomouc, resp. Ing. Ivo Hejtman (mimochodem občan Velkého Týnce). Z řad občanů a organizací vyplynuly tyto podněty: 1. umístit obrubníky po obou stranách komunikace po celé trase; 2. postavit rondel v místě křižovatky u kina; 3. změnit místo přecházení na přechod pro chodce (tamtéž); 4. vybudovat parkovací stání na náklady majitelů nemovitostí; 5. rozšířit jízdní pruhy kolem ostrůvku umístěného při vjezdu do obce ve směru od Velké Bystřice. Body 3 až 5 již byly do projektové dokumentace zapracovány. O bodech 1 a 2 rozhodne majitel komunikace, tedy Olomoucký kraj po konzultaci s pracovníky Dopravního inspektorátu Policie ČR a Správy silnic Olomouckého kraje. Nutno konstatovat, že zájem veřejnosti byl velký a průběh projednání řekněme nadmíru živý. Komise pro školství, kulturu a sport pořádá LYŽAŘSKÝ ZÁJEZD SKIREGION Buková Hora 60 km běžeckých tratí, nová čtyřsedačková lanovka pro sjezdaře - Červená Voda - Čenkovice pro běžkaře - Buková Hora - Suchý vrch - pevnost Bouda... sobota 25. února 2012 Část obecního rozpočtu na rok 2012 si pro sebe „ukrojí” splátky za úvěry např. na rekonstrukci ZŠ nebo na nákup nového hasičského vozu odjezdy autobusu: Čechovice u hasičky - 7:20 Velký Týnec - Komárov - 7:25 Velký Týnec - Sokolovna - 7:30 Vsisko - aut. zastávka - 7:35 Cena - předprodej v Řeznictví Coufalovi 100,- Kč - v autobusu 120,- Kč Informace a přihlášky - tel. 602 371 018 Tenisový klub Velký Týnec oznamuje, že dne 29. února 2012 v 16.30 hodin proběhne na malém sále Společenského domu ve Velkém Týnci valná hromada Vodění medvěda 25. února 2012 projde Velkým Týncem maškarní průvod s hudbou a živým medvědem Na vaši přízeň se těší medvěd. Srdečně zveme stávající členy i nové zájemce o členství! www.tynecak.cz Obecní servis TÝNECKÉ LISTY Pokud se týká trestné činnosti spáchané na teritoriu OÚ Velký Týnec v roce 2011, tak místně příslušné Obvodní oddělení PČR Olomouc 3 má celkem evidováno 196 věcí, které se následně prošetřovaly na zdejší součásti, kdy se jednalo o následující případy: - 68 přečinů - v převážné většině se jednalo o krádeže prosté, krádeže formou vloupání, poškození cizí věci, neoprávněné držení platební karty, podvody, neoprávněné užívání cizí věci, ohrožení pod vlivem návykové látky - 111 přestupků v oblasti občanského soužití, přestupky proti majetku (§ 49 a § 50 z. č. 200/1990 Sb.) - 17 čísel jednacích – jde o formu dožádání, součinností s jinými útvary PČR, zatykače, prověření oznámení - v tzv. Zkráceném přípravném řízení bylo realizováno celkem 8 případů, kdy se jednalo převážně o krádeže dle ust. § 205/2 trestního zákoníku Je však nutno připomenout, že z uvedeného množství 196 evidovaných případů bylo jen v samotném katastru obce Velký Týnec (mimo OC Olympia) spácháno 99 případů a zbývající část 97 případů je spojena s Obchodním centrem Olympia, které se v katastru obce Velký Týnec nachází. uspořádáno několik bezpečnostních akcí krátkodobého charakteru, které byly zaměřeny jak na veřejný pořádek, tak na otázku podávání alkoholu mládeži, zaměření na zahrádkářské kolonie a chatové oblasti. V součinnosti s přísl. dopravního inspektorátu byly pak tyto bezpečnostní akce zaměřeny na oblast dopravy konkrétně dodržování pravidel sil. provozu, technický stav vozidel, jízda řidičů pod vlivem návykových látek. Velmi dobře se dá hodnotit z naší strany i spolupráce s vedením obce a to prostřednictvím přísl. zdejší součásti s územní odpovědností. V průběhu roku se průběžně řešily problémy, které se vyskytovali převážně v oblasti veřejného pořádku a byla činěná potřebná opatření k jejich odstraňování ve vzájemné součinnosti. Ke konci roku 2011 bylo provedeno vyhodnocení celkového stavu veřejného pořádku a na rok 2012 byly přijaty konkrétní priority – oblast zajištění veřejného pořádku jako celku se zaměřením především na preventivní činnost ve vztahu k mládeži a práci s ní, zlepšit preventivní činnost převážně v OC Olympia ve spolupráci s Preventivní informační skupinou PČR, dohled na dopravu v součinnosti s dal-šími složkami PČR jako je Dopravní inspektorát, zintenzivnění spolupráce samosprávy obce s příslušníkem s územní odpovědností. 10. 2. KYTICE II pro MŠ 10:00 Představení Produkce ČR Kino - únor Veřejný pořádek a trestná činnost v teritoriu obce Velký Týnec v roce 2011 Vstupné 10,- Kč. 10. 2. VYMĚŘENÝ ČAS navěky. Nebo to alespoň zkus. 18:00 Žij Sci-fi thriller. Produkce USA, 109 minut, titulky. Vstupné 50,- Kč, přístupno od 12 let. 17. 2. KOCOUR V BOTÁCH žádné koťátko. 17:00 Nebýval Animovaná komedie. 19:00 Produkce USA, 90 minut. Vstupné 50,- Kč. 24. 2. Z TECHNICKÝCH DŮVODŮ NEPROMÍTÁME V březnu uvidíte: Alvin a Chipmunkové 3, Ve stínu, Čtyři slunce… Předprodej na představení probíhá vždy týden dopředu před a po celou dobu promítání aktuálního filmu. Nové knihy 4 Místní knihovna Vsisko Beletrie 1. Catherine Coulter: Záblesk 2. Jaroslava Černá: Přísaha 3. Jeffery Deaver: Nula stupňů volnosti 4. Shannon Drake: Smaragdové objetí 5. Gayle Forman: Jestli zůstanu 6. Dick Francis: Křížová palba 7. Zuzana Francková: Otrokyně lásky Beletrie mládež npor. Mgr. Robert Michalčík Policie ČR 1. Simpsonovi: Vrací úder! 2. Thomas Brezina: Magický kompas 3. Susa Hämmerle: Dětský lékař 4. Jaroslav Němeček: Nesmrtelný zádrhel V uvedené lokalitě v souvislosti se zajištěním veřejného pořádku bylo Připravila Eliška Navrátilová Obecní policie informuje Jiří Novák Vážení občané, ve svém dnešním článku bych chtěl celkově zhodnotit celkově loňský rok. Oproti roku 2010 došlo k výraznému zlepšení veřejného pořádku v naší obci. Toto se projevilo v menším množství vandalských případů, a to v ničení dopravních značek, obecního majetku, a zlepšil se veřejný pořádek v naší obci. V roce 2011 kladla velkou zátěž na všechny občany rekonstrukce komunikace v ulicích Na Kříbě a Grygovská. Na základě této rekonstrukce bylo v naší obci mnoho objížděk a zákazů. Mnoho občanů tuto situaci těžko neslo. Vadilo jim, že se museli podřizovat zákazovým a příkazovým dopravním značkám. Často byla výsledkem arogance některých našich občanů, ale hlavně se jednalo o aroganci cizích občanů projíždějících naší obcí. Otevřením rekonstruovaného úseku se převážně problémy vyřešily. V letošním roce zbývá dodělat retardéry v ulici Pod Táborkem, v diskusi je umístění retardérů v ulici U Nové školy. Přesto že je zde omezená rychlost na 30 km v hodině, jezdí zde řidiči 50 až 80 km v hodině a napomínání neuká-zněných řidičů nepřináší žádné výsledky. V roce 2011 byli dva naši mladí občané postaveni před soud pro řízení bez řidičských průkazů. V současné době jsou také dva naši mladí občané projednáváni za krádeže součástek z motorových vozidel. Jak všichni víme, plesová sezóna je v plném proudu. Pořádek při obecním a hasičském plese byl na té nejlepší úrovni. Trochu problémů se vyskytlo při školním plese, ale ihned v zárodku byly nedostatky vyřešeny obecním policistou a pořadateli. Oproti roku 2011 jsem si pohlídal, aby mladiství nepožívali alkoholické nápoje. Za svou osobu mohu uvést, že pořadatelé dbali na zákaz nalévání mladistvím, což se projevilo nižší tržbou za alkohol, a také soustavná přítomnost obecního policisty budila respekt. V dalším bodě bych se chtěl zabývat nešvarem našich občanů, a to stáním motorových vozidel na chodnících. Upozorňuji na to, že například na ulici Masarykova, když zde občané mimořádně stojí se svými vozidly, a to převážně v její úzké části, aby nestáli na chodníku, čímž brání průjezdu kočárků a chůzi chodců. Je pravda, že zde není prostor pro parkování, ale parkující občané musejí brát ohled na druhé. V letošním roce čeká naší obec velká kulturní akce – Napoleonské slavnosti 2012. Bude potřeba mimo členy obecní policie, republikové Policie ČR také mnoho dobrovolných pořadatelů z řad občanů. Jedná se o akci celorepublikového významu, kdy pořadatelé očekávají během tří dnů příliv až 3500 až 5000 návštěvníků. Termín akce je 11. až 13. května. Pořadatelé nám v předstihu dají programový rozvrh, ale již teď je třeba se na toto připravit, a budu rád, když se připraví občané jako pořadatelé. Zveme vás do Velkého Týnce na tradiční Pochovávání BASY Sobota 10. března 2012 ve Společenském domě Zahájení ve 20 hodin předáním rychtářského práva a tancem Týnečáků Půlnoční Masopustní veselí Hraje FUNNY MELODY Vstupné 50,- Kč Po skončení bálu rozvoz autobusem do Holice a Olomouce, Grygova a Čechovic Zvou Týnečáci X. obecní ples tentokrát ve stylu 20. a 30. let minulého století Foto: 8x J. Friesner 6 Inzerce TÝNECKÉ LISTY STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ - HORSTAV U Hradiska 4, 779 00 Olomouc, IČ: 71 340 807 IZO: 651 035 741 pracoviště Gorazdovo náměstí 1, Olomouc HORSTAV Nabízí ve školním roce 2012/2013 čtyřleté denní studium zakončené maturitní zkouškou v oboru: 36-47-M/01 STAVEBNICTVÍ (zaměření pozemní stavitelství a dopravní stavitelství) POZEMNÍ STAVITELSTVÍ V tomto oboru jsou vychováváni odborníci pro veškeré stavby bytové i občanské, stavby a rekonstrukce rodinných domů a sídlišť, údržbu staveb , architekturu životního prostředí, požární bezpečnost staveb, projekční a přípravné práce, zásobování stavebními výrobky a materiály. DOPRAVNÍ STAVITELSTVÍ Studenti získají uplatnění při stavbě, údržbě a rekonstrukci dálnic, silnic,městských komunikací, železnic, letišť, estakád, mostů, tunelů, v oblasti průmyslových staveb, zemních prací a zakládání staveb včetně přípravy a projekčních prací… Naše střední škola průmyslového typu nabízí špičkové vzdělání pro budoucí pracovníky v oboru stavebnictví, případně poskytuje solidní základ k dalšímu vysokoškolskému studiu technického směru (VUT Brno, ČVUT Praha, VŠB Ostrava apod.). Absolventi školy se mohou uplatnit jako střední odborně-technické kádry ve stavebních firmách, ale také ve státní správě a ostatní podnikatelské sféře ať v činnostech technických, technologických, technicko-ekonomických a pod. Jelikož zřizovatelem školy je, jak říká i sám název, stavební firma Horstav Olomouc, spol. s r. o.Tovární 41 A Olomouc, dochází tak k ideálnímu spojení teorie s praxí. Škola také zabezpečuje v rámci studia praxi u nadnárodních stavebních společností (SKANSKA DS, a.s.; Stavby silnic a železnic, a.s.; STRABAG, a.s.,Eurovia CS ,a.s.) a dalších stavebních firem (HORSTAV, spol. s r.o.; K-STAV, spol. s r.o.; MODOS, spol. s r.o.). Dále zajišťuje honorovanou praxi v období hlavních prázdnin u těchto firem s možností nástupu k těmto firmám do pracovního poměru po absolvování školy. Pro vlastní výuku jsou v odborných předmětech angažováni renomovaní odborníci z praxe. Vedle běžných způsobů práce ve třídě se uplatňují speciální výukové metody práce ve skupinách při grafických, konstrukčních a geodetických cvičeních, která směřují k získávání intelektuálních dovedností, stejně jako soustavná práce se špičkovou výpočetní technikou, zatímco manuální a praktické dovednosti získávají žáci odpovídajícími výukovými metodami a vhodnými formami práce v předmětu praxe. Jistou vzdělávací formou jsou i odborné exkurze, výstavy a audiovizuální programy s odbornou tematikou. Výbornou kvalitu výuky i profesionalitu pedagogického sboru dokazuje 100% úspěšnost našich žáků při státních maturitních zkouškách. Pro naše žáky zajišťujeme ubytování v internátu školy a stravování. Dobře prospívající žáci obdrží prospěchová stipendia až 3000.-Kč za rok. Školné, které činí 1.400,-Kč měsíčně, je na úrovni ceny jízdenek vlakem či autobusem při dojíždění z Olomouce do jiných škol podobného typu v Olomouckém kraji. Časová ztráta při takovém způsobu dojíždění je navíc až 3hodiny denně. Pro sociálně slabé rodiny jsme připraveni k určitým vstřícným krokům a řešením. Pro školní rok 2012/2013 budou žáci přijímáni bez konání přijímacích zkoušek. Pořadí uchazečů se vyhodnotí na základě výsledků dosažených na ZŠ. Telefon: 585 206 024 e-mail: [email protected] Mobil: 724 549 018 www.stavebniskolahorstav.cz Srdečně Vás zveme na DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ, který se koná 3. února 2012 od 8:00 do 15:00. Po telefonické domluvě s vedením školy je možno realizovat návštěvu v libovolný den. TÝNECKÉ LISTY Obecní servis 7 Předběžné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011 Zdroj: www.scitani.cz 8 Výročí, Z análů paměti TÝNECKÉ LISTY Únorová výročí středomoravského regionu Před 40 lety – dne 3. února 1972 zemřel v Praze akademický sochař Antonín PROCHÁZKA. Narodil se 25. 9. 1908 v rolnické rodině ve Velké Bystřici v č. p. 88. V raném dětství onemocněl obrnou a ochrnul na pravou polovinu těla. Postižení těžce nesl zejména v dětské společnosti. Po vychození hlavní školy v rodišti studoval Obchodní akademii v Olomouci, kde maturoval (1926). Poté odjel do Prahy na studium AVU, kde byl žákem prof. Jaroslava Horejce. Na počátku války vytvořil jezdeckou sochu sv. Václava a sv. Jiří. Žil bohémským životem, seznamoval se s výtvarníky, umělci a herci. Počátkem února 1941 byl zatčen gestapem za kresbu, která urážela Adolfa Hitlera. Byl odsouzen na 30 měsíců a z Pankráce byl převezen do Terezína, pak Mnichova a skončil ve Waldheimu. Ve vězení se učil cizím řečem. Kromě němčiny se naučil anglicky, francouzsky a částečně i španělsky a italsky. Z vězení se vrátil v srpnu 1944 se značně podlomeným zdravím. Nemohl chodit, vážil 40 kg. Doma, v rodišti se postupně zotavil a na zimu se opět vrátil do Prahy, kde po válce jako politický vězeň dostal byt na Liliově ulici u Betlémského náměstí, kde měl i ateliér. Do rodiště se vracel o vánočních a velikonočních svátcích a o prázdninách. Prošel pěšky několik míst Hané. Navštívil Karla Svolinského na Svatém Kopečku, J. R. Bečáka ve Velkém Týnci nebo bratry Černé, hudebníky v Olomouci. O jeho pohnutém životě se objevilo vyprávění v rozhlase pod názvem Sedmilháři. Na pozvání navštívil svou sestru v Kanadě, kde pobyl šest týdnů a zase se vrátil do vlasti. Po euforii roku 1968 ztratil elán a všechny následné události jej psychicky zlomily. Zemřel náhle na infarkt. (Plachá, Z. Sochař A. Procházka. Velkobystřické noviny, 2003, č. 9, s. 3-4) Před 80 lety – dne 14. února 1932 zemřel v Praze Doc. ThDr. Antonín PODLAHA, církevní historik, historik umění, editor a pedagog. Narodil se v Praze 22. 1. 1865 v zámožné rodině. V r. 1883 maturoval na Akademickém gymnáziu v Praze. Vystudoval práva na české univerzitě, v r. 1884 přešel na studium bohosloví a r. 1888 byl vysvěcen na kněze. Poté působil v duchovní správě a nadále studoval. R. 1891 byl jmenován adjunktem bohoslovecké fakulty v Praze a r. 1894 získal doktorát teologie. Od r. 1895 působil jako katecheta při vyšším gymnáziu na Novém městě pražském, v období 1896–98 byl výpomocným katechetou na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Od r. 1899 působil na reálném gymnáziu na Malé Straně. Angažoval se také v této době jako vydavatel rodinného časopisu Obrázková revue, kterou vydával vlastním nákladem. Spolupracoval při pořádání výstav (Národopisná výstava, Mariánská aj.). Rok 1901 znamenal pro něj dovršení velkého cíle. Byl jmenován docentem dějin umění v arcibiskupském semináři. V r. 1903 se stal členem České akademie věd a umění a od r. 1907 se stal mimořádným členem Královské české společnosti nauk. V r. 1904 se stal metropolitním kanovníkem pražským a velkou péči věnoval Chrámu sv. Víta. V l. 1913-19 byl hlavním redaktorem časopisu Památky archeologické. Věnoval se archeologii, ediční a encyklopedické činnosti i umělecké fotografii. Mezi jeho nejznámější díla patří čtyřdílný Český bohovědný slovník (1912-32, pátý díl zůstal nedokončen), sedmidílný popis církevních památek pražské arcidiecéze, Dějiny a bibliografie české katolické literatury náboženské (1913-23). (Chytil, K.: Antonín Podlaha. Praha 1933. *Pokorný, P.: Biskupové Čech, Moravy a Slezska po roce 1918 a jejich znaky. Ostrava 1992, s. 18. * Památník 60. výročí českého gymnázia 1867-1927. Olomouc 1927, s. 170.) Před 125 lety – dne 23. února 1887 se v Novém Veselí u Žďáru nad Sázavou narodil v rodině obuvníka Julius PELIKÁN, akademický sochař. Ve čtrnácti letech odešel studovat Odbornou školu kamenickou v Hořicích, kterou absolvoval v r. 1905. Poté odešel na práci do Německa. V r. 1908 pracoval v Brně na Domě sv. Petra a od r. 1909 pracoval v Olomouci u firmy J. Urbana. V témže roce odešel studovat AVU do Prahy k prof. Myslbekovi. V r. 1913 po absolvování akademie získal stipendium na studijní cestu do Itálie, z níž se vrátil do Olomouce, kde se trvale usadil. Stal se svobodným umělcem a vstoupil do SVUM Hodonín, založeném Jožou Uprkou v r. 1907. V r. 1915 odešel do války a byl u 54. pěšího pluku v Olomouci. Jako sochař pracoval na výzdobě válečných hrobů v Tarnově Gorlici a od r. 1916 působil v Krakowě. V l. 1917-18 se spolu s malíři Adolfem Kašparem a Oldřichem Lasákem podílel na obnově výzdoby vojenského chrámu Panny Marie Sněžné v Olomouci, kde zůstal až do konce války. V r. 1917 mu byla udělena Cena města Prahy za plastiku Letec. Tzv. sochařskou galerii z 20. let vytvořil v Příkazích u Olomouce. Ve 30. l. se začal věnovat i tvorbě medailí a mezi jeho velmi ceněné patří medaile portrétové, např. plaketa L. Janáčka, medaile arcibiskupů A. C. Stojana, L. Prečana). V l. 1940-42 byl předsedou Svazu výtvarných umělců moravských se sídlem v Hodoníně. V období od 17. 4. do 29. 9. 1942 byl internován se svou chotí v koncentračním táboře ve Svatobořicích. a od března 1943 v Kaunicových kolejích v Brně. Jeho paní zemřela na úplavici v Osvětimi v roce 1943 a synové Vladimír (1916-1980) a Jiří (1923-1999) byli zatčeni v r. 1940. Po osvobození v roce 1945 pokračoval opět v předsednické činnosti Svazu VUM, kterou vykonával až do r. 1959, kdy byla činnost Svazu pozastavena. Jeho výtvarná tvorba byla v 50. l. orientována především na portréty slavných osobností, např. busta Adolfa Kašpara pro rodný dům v Lošticích (1954), podobizny v mramoru, drobné práce i monumentální pomníky, např. Jan Hus, František Palacký. Poslední jeho práce Děvče z Vysočiny, umístěná ve Žďáru nad Sázavou, byla signována v r. 1960. Zemřel 17. 2. 1969 v Olomouci. Pohřben byl v rodinném hrobě na hřbitově v rodišti. Vytvořil řadu pomníků pro moravská města: Hranice, Fulnek, Olomouc, Bohumín. Velmi oblíbené byly též jeho studie dětí. Věnoval se též alegoricky motivované dekorativní plastice a restaurování kamenných plastik. (Lakosil, J.: Sochař Julius Pelikán. Brno 1962. *Vaca, B.: Rodáci a nerodáci. Příkazy 1998. *Mazur, L.: Julius Pelikán. Olomouc 1996). Před 55 lety – dne 25. února 1957 zemřel v Olomouci Štěpán NOVÁK, majitel továrny na nábytek. Narozen 29. 8. 1894 ve Štěpánově v č. p. 269. Po absolvování dřevařské školy ve Valašském Meziříčí, zahájil tovární výrobu nábytku. Spolu s bratrem Rudolfem dosáhl rozšíření podniku, který zaměstnával na desítky okolních stolařů. Po znárodnění v r. 1948 patřily závody UP pod n. p. Bučovice, později pod státní podnik Velký Týnec. (Kráčmar, Jiří: Poznámky z kroniky obce Štěpánov 1957.) Před 85 lety – dne 26. února 1927 se ve Vsisku u Velkého Týnce narodil František POSPÍŠIL, člen obecního zastupitelstva, Rady starších a kulturní pracovník. Základní školu vychodil ve Velkém Týnci a v Olomouci – Holice. Do r. 1949 pracoval v zemědělství a pak jako řidič v Sigmě Olomouc, kde působil do května 1987. Ve volných chvílích pomáhal otci promítat v kině a snažil se o to, aby se místní kino stalo místem, kam se návštěvníci rádi vracejí. Zemřel na podzim 2006. (Ševčíková, H.: Galerie nejen rodáků Velkého Týnce. In: Čtení o Velkém Týnci. 2007.) Připravila Hana Ševčíková Opožděná vzpomínka na Vánoce Anna Kokešová Krátce před Vánocemi v polovině šedesátých let minulého století dostal můj manžel, civilní zaměstnanec vojenské správy, krásný dárek. Jako řidiči mu byl přidělen nový nákladní auto mobil TATRA 138. Nadšeně popisoval mně, technickému antitalentu, jeho přednosti, básnil o hydraulice, lehkosti volantu a já se jen tvářila chápavě a v duchu počítala, kolik ještě upéct cukroví a jak udělat vše pro to, aby naše Vánoce byly co nejkrásnější. Jako každý rok jel manžel den před Štědrým dnem pro sebe a své spolupracovníky pro předem objednané vánoční stromky. Byla krásná zima, napadlo hodně sněhu a při jízdě do lesa viděl mnoho dětí, které radostně sjížděly na sáňkách kdejaký kopeček. Naložil stromky a vydal se na zpáteční cestu pohádkovým lesem. Bylo pozdní odpoledne, sníh jiskřil pod posledními paprsky zapadajícího slunce, které jej barvilo do fialova. Už se těšil na horký čaj s rumem a dobrou večeři. Projížděl hlubokým údolím, na jedné straně les, na druhé příkrá stráň, spadající na cestu. Před ním byl železniční podjezd. Když do něj vjel, náhle se ze stráně spustily sáňky, plně naložené dětmi. Katastrofa byla neodvratná! Bleskem mu projelo hlavou... Vánoce, přejeté děti, zničené životy...! Dupl na brzdu, auto prásklo na jednu stranu podjezdu, odrazilo se na druhou stěnu a pak se zastavilo. Zůstal chvíli sedět se zavřenýma očima, a když se vzpamatoval, viděl, jak vyděšené děti mizí za kopcem. Vyjel z podjezdu, aby zkontroloval vůz, ale jaká hrůza! Všude, kde auto narazilo, byla protržená plachtovina a k nebi trčely obnažené železné oblouky. Nebyl schopen se pohnout. Nové auto! Co řekne svému šéfovi? Obstoji argument, že musel obětovat vůz, aby zachránil několik dětských životů? Potom jako ve snu pokračoval v jízdě. Rozdal stromky, vrátil auto do garáže a přišel domů, zamlklý, bez chuti k jídlu, vypil jen čaj a seděl a zíral do prázdna. Konečně mně na mé naléhání vylíčil celou situaci. Přes moje ujišťování, že udělal dobře a rodiče dětí by mu jistě poděko vali, byl stále zaražený a znovu opakoval: „Nové auto! Co já jenom řeknu?“ Na Štědrý den jsme se oba vydali obhlédnout škody. Dospěli jsme k řešení, že musíme díry alespoň zalátat a škodu částečně zamaskovat. Místo příprav štědrovečerní večeře jsme se jali shánět potřebný materiál. Ale zkuste bez potíží sehnat před svátky silnou plachtovinu na záplaty, režné nitě a velké jehly. No, podařilo se nám to i s pomocí přátel a byli jsme připraveni na mimořádnou směnu. Netušili jsme ovšem, co nás čeká! Na Boží narození lidé v nejsvátečnějším oblečení proudili do kostela. Dovolte mi malé odbočení. Tehdy ještě platilo, že každý měl mimo všedního i oblečení sváteční - kostelové a bylo nemyslitelné, aby o takovém velkém svátku nebylo použito to nejlepší, co každý měl. To platilo samozřejmě i pro muže, kteří byli vymydlení, hladce oholení, žádné rádoby módní strnisko. Ale vraťme se zpět! My dva, vybaveni všemi možnými i nemožnými pomůckami, jsme směřovali do garáže k našemu invalidovi. Představovali jsme si to jednoduše. Na každou díru dáme záplatu, bude to raz dva, a půjdeme domů. Ale ouha! Zkusili jste někdy propíchnout jen jednu vrstvu tvrdé plachtoviny? Zde však bylo třeba propíchnout nejméně tři - záplatu, druhou vrstvu na oblouku a obrubu. Jehly se lámaly jako třísky, prsty jsme měli okamžitě propíchané do krve a výsledek nulový. Po mnoha pokusech jsme našli správný postup. Jeden z nás vylezl na žebřík, přistavený k autu, udělal do plachtoviny díru šídlem a kladívkem, prostrčil jehlu s nití otvorem, druhý, na korbě pod plachtou, kleštěmi zachytil konec jehly, protáhl ji dovnitř a postup opakoval. Udělal šídlem díru, protáhl jehlu a ten venku ji vytáhl. Tak to šlo stále dokola. Ono se to snadno píše, ale celý postup trval mnohem déle a jedna záplata nám trvala víc než hodinu. Občas jsme se museli vystřídat, protože ten, kdo byl uvnitř auta, nevydržel být tak dlouho sehnutý. Také bylo třeba občas zahřát zkřehlé prsty. Tak uplynul první svátek vánoční, pokračovali jsme na Štěpána a skončili jsme pozdě večer, unaveni, ruce rozpíchané, prochladnutí, se smíše nými pocity. Nové nákladní auto se skvělo vybaveno velkými záplatami, vánoční svátky byly za námi, doma zůstalo nedotčené cukroví i vánočka, protože jsme vždy jen přiběhli domů, narychlo něco shltli, ohřáli zkřehlé ruce a nohy a zase utíkali zpět. Byly to Vánoce skrz na skrz zkažené, ale přesto jsme si stále opakovali, oč horší by je měli rodiče těch dětí, které by, nebýt manželovy duchapřítomnosti, skončily pod koly jeho náklaďáku. Po celý život by hen tato vina pronásledovala. Tak proč litovat jedněch nenaplněných Vánoc? Byly další a vždy hezké! Z análů paměti, Duchovní slovo 9 TÝNECKÉ LISTY Zmizení mrtvého těla z Táborka Jaroslav Chytil „Zima je čas dlouhých večerů, kdy v jizbě do tepla vytopené a blikavými lampami osvětlené přicházejí do vědomí lidu staré příběhy rázu všelikého, pokolením na pokolení předávané. Byť jsou někdy rázu pochybného a příběhu nevěrohodného, chápány jsou jako pravdivé.“ Tož, zima je, v jizbách se nějaké to teplo také najde a blikavé „lampáše“ nahrazují blikající obrazovky. I ta náplň sledovaných příběhů se po staletí od doby, kdy zasloužilý kněz - buditel napsal úvodní věty, nezměnila k lepšímu. Prostý i neprostý lid je často „krmen“ příběhy nevěrohodnými, přitroublými, aby po jejich skončení mohl konstatovat, že „nějak se nám to sice nezdá, ale nějak tak to třeba mohlo být“. Shrnuto a podtrženo: nic zvlášť nového pod sluncem! Takže můžu vážené čtenářské obci předat jednu zaručeně pravdivou historku z naší minulosti, aniž bych byl veřejně označen za autora obecný vkus kazícího. Začalo to tak kdysi na dědině banální příhodou, jako je uhynutí dobytčete. V našem případě to byla kráva jménem Malena, rolnice - vdovy S. Úhyn krávy u malorolníka bylo velké neštěstí pro celou rodinu a jeden z místních kněží - spisovatelů si posteskl, že rodina je kvůli krávě daleko více sklíčena než úmrtím malého dítěte. Nebyl daleko od pravdy... Jako „správní“, byť začínající investigativci (viz S. Denk, TL č. 1/12) musíme děj příběhu dále vést cestičkami nečekanými a závěrem bude překvapující pointa (česky vyvrcholení). Tož, uhynula kráva, do hrobu dána a problémy tím nastaly. Zakopali ji „na místo obvyklé“, totiž svah Táborek zvaný a dodnes patrný. U hřbitova, hned za zadní zdí. Tak to určil obecní radní zodpovědný „skrze v obci službu zdravotní“. I přišel na to kuchař, pardon, chalupník hned vedle bydlící a hned šel na „obec řvát“, pardon, rozčileně argumentovat, že tam zdechlinu tak velkou nechce, že, to bude smrdět atd. Ať si ji ty „rádni hlavy“ zakopou třeba na prostředek dědiny, když je to nezávadné a není to proti předpisům. „Babo, včel raď, co s tým odělat!?“ shodli se unisono a odložili to jen na pár dní, než se vše jaksepatří vyjasní. Starostovi se podařilo přes známosti sehnat rasa, tedy správně pohodného, Němce z Nemilan který se uvolnil za láhev (nespisovně flašku) krávu vykopat a nějak zlikvidovat. Niemetz, tedy ten německý pohodný přijel příštího dne do Týnce s vo zíkem taženým třemi mohutnými bernardýny a hned na starostu, kdeže jest ta kráva zakopána a kdy bude ta slíbená flaška? Ukázáno mu místo na už zmíněném vršku Táborek a mohl se dát do práce. Do práce se dal s elánem, jazyk mu asi v hubě (spisovně v ústech) při pomyšlení na kořalku běhal sem a tam začal a brzy skončil. Skončil v kanceláři starostově celý rozčilený a malebným „německo-češtinem“, v němž se vícekrát opakovalo jedno neslušné lidské pozadí značící slovo, konstatoval, že „tam nýni šádný Kůch sakópany“ a dožadoval se bolestného v podobě kořalky. Dostal ji, práskl do koní, pardon, do bernardýnů a zamířil „nach ten Nemylán“. Teď nadešla chvíle pro vedení obce: jak je možné, že tam ta kraví zdechlina není zakopána, obecní nádeníci tvrdí, že ji tam určitě zahrabali, přece by nevypili kořalku za obecní peníze zadarmo (zaplaceno dostali také), tož takoví darebáci nejsou, to je starosta uráží! se zde něco neobvyklého, něco na způsob, že jsou nejen věci mezi Nebem a Zemí, nýbrž i krávou a Táborkem, „jichž nelze smysly zatím vysvětlit!“ To se stalo někdy koncem února a pak běžely dny, jak už to mají ve zvyku, a byl tu konec března. Na obec přijel rozčilený starosta Čechovic s tím, že „ve skale obecni obce týnecký našle jisti dotyční velký kosti jak z krávě nebo tak a co s tým bode dál?" Zjištěno, že je to pravda. Zde uděláme investigativní střih: ohlášeno to na četnické stanici a četníci (kupodivu) začali ihned jednat. Nalezli a zadokumentovali úplnou kraví kostru s uřezanými rohy, něco shnilých vnitřností... vše! Nikde nebyla kůže dobytčete a kosti nesly stopy vaření, opalování v ohni. Mohlo se zdát, že zde někdo na zbytcích krávy hodoval... Opodál se našly stopy ohnišť, hromádka pozůstatků lidského trávení, kobylince a koleje od vozů. Podezření, že zde tábořili pár dní kočovní cikáni, bylo opodstatněné. Zrovna tak dohady, že někde ukradli krávu a zde ji, úředně řečeno, konzumpovali. Jenže nikde v okolí kráva nechyběla a čtenář TL zvyklý na přehršle televizních detektivek jistě tuší – a správně -, že to mohla být ta nebožka kráva Malena na Táborku zakopaná. Byla! Četníci dostihli cikány poblíže mlýna Kuncmil za Grygovem a při kontrole vozů nalezli dokonce kůži staženou z uhynulé Maleny. Vezli ji do Blatce k překupníkovi. Při dalším vyšetřování celkem 12 žen různého věku (muži utekli) bylo učiněno doznání o vykopání krávy i o jejím pojídání v obecní skále. Prý byla docela dobrá, to oni už jedli horší maso, třeba z pošlých a zakopaných prasat ve Vsisku i jinde. Hlava obce šla málem na faru, rýsovalo Vyšetřování kočovných žen nebyla žádná idyla, posmívaly se četnické hlídce, vyhrnovaly sukně a ukazovaly holé zadnice. Nakonec to skončilo hromadným napadením obou četníků, vrhly se na ně, trhaly jim uniformy a tloukly vším možným. Muži zákona se hájili, jak předpis říkal: pažbou, bodákem, palbou! Klid nastal, až když se jednomu podařilo vystřelit z karabiny, v níž nechal, prozíravě, v hlavni náboj a stačilo pak už jen odjistit. Jak to skončilo? Muži z cikánské (hodně košaté) rodiny byli vzápětí soudem potrestáni 2 dny vězení, ženy pak dostaly po 6 hodinách vězení. Tím by celá nesložitá kauza mohla končit nebýt toho, že cikánské ženy vzaly „spravedlnost“ tak nějak po svém a rozhodly se pořádně vytrestat původce svého pokoření, jistého rolníka z Čechovic. Živily v sobě podezření, že je udal a poslal na ně četníky. Nebyla to sice pravda, on se jen při cestě do kostela v Týnci zastavil v lomu za „lidským účelem“, přičemž přítomné ženštiny pokáral za kouření, křik a neúčast na bohoslužbách. Bylo to o Velikonocích. Ony si to vysvětlily jinak, a když se po čase opět vrátily s celou familií k Čechovicím, tak si na něj počkaly, když jel nasíct na pole trochu jeteliny. Celý dvanáctihlavý houf se na něj vrhnul, povalily ho do trávy a (útlocitnější povahy varuji!) a v té trávě ho položily naznak. Zatím co některé ho pevně držely, tak jiné mu holými zadky jezdily po obličeji... Tu „vůni, čistotu“ a další si doplňte podle svého sami. Pak s křikem odešly někam do dáli. Rolník to sice nehlásil četníkům, ale věděla to v krátké době celá dědina, a dokonce se proslýchalo, že brzy usedlost nechal přepsat na mladšího bratra a odstěhoval se někam za řeku Moravu. Metlaři v předjaří a také otýpkáři a tragáčnice Jaroslav Chytil Dnešní člověk to už ani tak nevidí nebo si to nepřipouští, ale pokud bývalo ve starých časech nějaké „mrtvé“ období roku, pak to bylo právě zmíněné předjaří. Dědinu pokrývala sněhová peřina (nebo také ne) a pole zatím odpočívala v očekávání jara. Obilí už bylo vymláceno, „zemňáke“ ve sklepích a tak zbývala práce ve chlévech. „Debe tak šlo v předjaři poslat pacholke (čeledíny) dom a nemosele se zbetečně ževit,“ povzdychávali si pantáti a šli „na komoro“ ukrojit si kousek uzeného... Což o to, na velkých nebo i menších hospodářstvích byla zajištěna nezbytná zásoba potravin na celou zimu - horší to bylo u domkářů, které živila přes zimu koza svým mlékem a už zmíněné zemáky. Tito lidé živící se námezdnou, tedy převážně nádenickou prací si mohli nechat o uzeném jenom zdát. Jenže jíst se muselo a každý krejcar, později desetihaléř příjmů byl vítaný a tak zůstával jediný, chcete-li tak dvojí zdroj: domácký výroba metel a otýpek. Asi to mladší generaci čtenářů řekne pramálo a tož menší vysvětlení bude na místě. Metla, spisovně proutěné koště se dělala (občas ještě někde dělá) z březového proutí a v porovnání s umělohmotnými výtvory z Číny, které jsou „zadarmo drahé“ k dostání v obchodech byla ekologická, trvanlivá, levná a „spotřebovatelná“ na 100%. Novou se zametaly „fajnovější“ plochy, pak ve druhé fázi třeba dvory, a až z metle zbývala „škrablačka“, tak se pou žívala ve chlévě na vymetání kravinců a kobylinců. No a nakonec se ten zbytek spálil v kamnech. Otýpka byla „o něčem jiném“ (promiňte ten výraz), „otypků“ se nezametalo, nýbrž topilo a topilo dobře, levně, i když méně pohodlně. Otýpka by la zhotovována ze zbytků silnějších větví, prutů a vůbec „glocku“ tedy klacků a kořenů. Tyto dostupné suroviny se nasekaly na délku asi 40 cm, načež se jednoduchým zařízením zvaném třeba „otypková koza“, ale i jinak svázaly a pomocí jednoduchého vrátku pevně stáhly – až z nich povstala otýpka o průměru asi též těch 40 cm. Otýpky se ukládaly na vzdušné místo někde pod střechu, a když bylo pot řeba topit, řekla paní domu: „Tož skoč a dones otýpko, stýně nemáš co na práce!, načež hospodář vzal vidle, z hromady otýpek jednu napíchl a do nesl do kuchyně ke sporáku. A třeba, při dobré náladě i sám přiložil. Když máme zvládnutou terminologii; bude další výklad snadný. „Průtěny metle“ se vyráběly především na prodej a v předjaří proto, že jednak bylo spousta času a pak - březové (někdy i jiné) proutí mělo ty nejvhodnější vlastnosti. Míza do nich ještě nedorazila, proutky byly bez listí a hlavně bylo vidět do koruny břízy. Pravda, ne všichni majitelé březových stromů viděli „metlaře“ rádi. Řešilo se to bičem, hádkami, pokutami „ze straně obce“. Nejvíc to vadilo v lese, kde ořezávání bříz, jinak stromu spíš plevelného, vadilo hajnému Kapitolního velkostatku se sídlem ve Velké Bystřici. Dělal co mohl, ale nedokázal celý les uhlídat. Položím vám otázku a sám si na ni odpovím: Kolik myslíte, že se v roce 1913 v samotném Týnci vyrobilo podomácku proutěných metel? I když budete hádat moc, tak nemáte šanci: obecní zastupitelstvo ve výkaze pro potřebu nákladního železničního spojení obce uvádí číslo 6000 (šest tisíc) a samotné Čechovice „cirka až pět tisíc metel“. Snažím se představit tu hromadu a usuzuji, že obce nadsadily, ale i v případě polovičního počtu je to úctyhodné. A kam že se ty metle poděly? Něco zůstalo v Týnci, ale většina šla na prodej v Olomouci. Tím se dostáváme k výrazu „tragáčnice“. Nějak se ta koštata musela dostat na tržiště, a tu přišel ke cti ten jednokolý dopravní prostředek lidově a dříve narozeným srozumitelně zvaný trakač (tragač). Časně ráno, tak okolo čtvrté hodiny, vyrážela po cestě k Olomouci kolona metlami naložených trakařů „za účelem prodeje“ ani ne na Dolním, ale spíše Blažejském náměstí. Doprava byla komplikována tím, že asi na některých mostech vybíralo „Hlavní město Olomouc“ (to byl úřední název) mýtné. Byl to obnos sice malý, 2 krejcary, ale pamětníci říkávali, že to obnášelo zisk z prodeje jedné metly a tak drtivá většina tragačnic a metlařů, co nesli své výrobky svázané do obrovské nůše na zádech, volila trasu do Olomouce přes dva mosty, kde se mýto nevybíralo. Pravda byla to „trochu“ zacházka, muselo se jít okolo nádraží až k hospodě Na špici a poté přes most u hostince Bristol, načež přes celé město do Kateřinské ulice, kde se platil rovněž poplatek za možnost prodávat na trhu. Poté už jen záleželo na tom, kolik „kunčaftu“ mělo o metle nebo otýpky zájem. Za určité terno se považoval tzv. akviziční nákup od eráru, tedy když přišli metly nakupovat vojáci z kasáren nebo zřízenci od soudu ap. Má prastařenka měla to štěstí, že se znala se zřízencem od „dvůch lvu“, tedy od soudu (ti lvi jsou tam pořád) a tak prodala všechno a to jen s malým „tringeltem“ pro zřízence, „abe si pokůřel lepši veržinko“. Otýpky si také hodně kupovaly domácnosti z města a to na zatápění, suché haluze a kořeny, dobře hořely při podpalování. PEPO na zatápění ještě nebylo a o topení plynem si nechávali i ti bohatí zatím snad zdát... Jistě, všechny dny nebyly zas tak úspěšné, někdy se metly i otýpky prodávaly špatně, vojáci v kasárnách měli třeba právě „lermo“, tedy poplach, a navíc pršelo nebo silně sněžilo. Metle se neprodaly ani 1 krejcar za kus a otýpky jakbysmet. Většina táhla zboží zpátky do Týnce, někteří si je snažili uschovat u známých a byly příklady, kdy podnapilý metlař ze vzteku své zboží zapálil. Na obec pak přišlo hlášení, že byl šestihodinovým vězením potrestán. Ale bylo zbytečné vymáhat z něj nějakou pokutu, jelikož ani při podrobném šacování u něj nebyl nalezen ani haléř... Napínavý býval i návrat do Týnce přes mosty s mýtným. Volily se různé finty. Uměle se vytvářely návaly, které oba pokračování na straně 10 10 Články, dopisy, úvahy, komentáře TÝNECKÉ LISTY Havel - Masaryk František Richter V lednových Týneckých listech mě zvláště zaujal příspěvek pana Cajthamla Pravda a lež. Přečetl jsem jej alespoň třikrát. Pan Denk v úvodníku představil pana doktora filozofie jako nového spolupracovníka. Ve svém úvodu se pan doktor zabývá odkazem polistopadového prezidenta Václava Havla a uvádí jeho základní krédo „Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí“. Chovám obdiv ke statečnosti a vytrvalosti Václava Havla v jeho boji proti dřívějšímu režimu. V tomto směru ho obdivuji. Jeho velkou zásluhou je nastolení nového společenského systému tržního hospodářství. Pan prezident byl nesporně idealista a jeho představy o uspořádání nové společnosti bez lži a nenávisti byly upřímné. O tom nepochybuji. Já jsem ve své podstatě praktický člověk, realista. Byl jsem vychováván v tvrdých sociálních podmínkách v údobí první republiky. Vychovalo mě tehdy Masarykovo heslo „Pracovat a nekrást“. Masaryk vyrůstal v prosté rodině na rozdíl od Havla. I Masaryk bojoval za osvobození od Habsburků a i jemu se povedlo vybudovat první republiku. U něho šlo o tvrdou každodenní práci bez zbytečných deklamací. Výsledkem byla hospodářsky prosperující republika, která se řadila mezi vyspělé státy. Vyrůstal jsem v tomto údobí republiky. Rodiče nás vedli k pracovitosti, poslušnosti a hlavně nekrást. Můj otec byl tesařský mistr. Vzpomínám si, že zakázky stvrzoval se stavebníky ústní dohodou a podáním ruky. Bylo nemyslitelné tuto úmluvu nedodržet. Protože pokud by byla porušena, otec by se znemožnil a už by nemohl očekávat, že získá nějakou práci. Za Masaryka tedy panovala jakási vzájemná úcta a čestnost. Heslo „Pracovat a nekrást“ mně více imponuje. Jde rovnou k jádru věci, žádné filozofické úvahy. Masaryk udával jasný směr vlivem své autority. rozdíl od Masaryka. Jeden z prvních státnických činů byla všeobecná amnestie. Výsledek se záhy dostavil. Zloději a grázli se dostali na svobodu a řada lidí na to doplatila, poněvadž se stali obětí propuštěných vězňů. Ukázala se stará zásada, že je velmi obtížné něco špatného odstranit, ale mnohokráte je obtížnější vybudovat na starých základech něco lepšího. Za prezidentování Václava Havla a pod heslem svobody, demokracie a lidských práv, žádných diktátůy, začalo mého názoru chyběla praktická politika a ohled na prostý lid. postupné rozkrádání státního majetku. Došlo to až do současné doby, kdy už stát nevlastní žádný majetek. Za to dluh připadá na každého občana 160.000.- Kč. Začala zločinnost, a tak pokračuje v nebývalé míře. Tím nechci tvrdit, že Havel za všechno může. Nebyl však natolik energický a rozhodný jako Masaryk. Záleží na každém občanovi, zda dojde ke zlepšení současné situace. Podle mě nám chybí více přísnosti, kázně a respektu k hodnotám. Chce to návrat k dřívějšímu režimu? To nemyslím, ale chce to radikální změnu. Obě prezidentská hesla jsou pravdivá, ale to Masarykovo jde rovnou k jádru věci bez filozofování. Havlovi podle Těším se na další příspěvky pana doktora v Týneckých listech, které budou určitě následovat. dětský maškarní KARNEVAL s Maňáskovým divadlem ze Šternberka, týneckými gymnastkami, Luckou a Mirkou, DýDžejem SONY D, ale hlavně s Večerníčkem Václav Havel byl podle mého názoru úplně jiného zaměření. Měl nesporně dobré úmysly, ale ztrácela se realita a praktická realizace jeho záměrů. Na Metlaři... pokračování ze strany 9 zřízenci na mostě u plynárny nemohli zvládnout. Inscenovaly se hádky o tom, zda některý peníz platí nebo už ne a do toho některé ženy křičely, že jsou „samodruhé“ a platit nemusí (nebyla to pravda). Vrcholně účelné se ukázalo tvrdit, že osoba „velmi spěchá za účelem zařízení útěchy umírajícímu“ (to opravdu platit nemusela). Jedna žena z Čechovic se chlubila tím, že mýtnému nechala zástavám pár vajíček, „než zežene drobny“ a byly to „samy záprtke“. Nakonec ještě jeden fakt: lidé vracející se z trhu v Olomouci často - někteří výhradně - nakupovali 3 dny starý vojenský chleba zvaný komisařek ve vojenském pekařství v Kateřinské ulici. Byl s velkou slevou, vojákům se už nesměl dávat, ale pro chudobné lidi z dědin byl dobrý, na lepší si mohli jen pomyslet. I v Týnci po něm byla velká poptávka. Doklady o těch časech „plných blahobytu“ jsou, je to třeba stížnost pekaře Šebesty z Velkého Týnce na nekalou konkurenci nebo dokonce tiskem prošlý malý incident z týneckého kostela. Farář, jinak oblíbený dr. Láska se přimlouval omezení kořalečnictví a naopak aby lidé „erární chléb pro vo jíny již nevhodný nejedli a dítkám nedávali“, když se ozvalo „to máme jest hleno, me na ten panský nemáme!“ 4. března 2012 Společenský dům Velký Týnec od 13:30 hod Můžete se těšit na spoustu legrace, tanečky, soutěže, vyhodnocení nej... dětské masky a další překvapení Karnevalem bude provádět Zuzka Vodičková a občerství vás paní Lexová Vstupenka pro dospěláky - 40,- Kč Výherní vstupenka s překvapením pro děti - 40,- Kč Těšit se na vás bude obec Velký Týnec společně s Luckou a Mirkou Duchovní slovo 11 TÝNECKÉ LISTY Čiňte pokání! Svatý Pavel píše: Kristovým jménem vyzýváme: Smiřte se s Bohem! S tím, který byl bez hříchu, jednal kvůli nám jako s největším hříšníkem, abychom my skrze něho byli spravedliví u Boha (2 Kor 5,20). Popeleční středou začíná postní doba, která vyzývá k postnímu jednání. Jak žít půst? Půst, který drží člověk v zájmu své linie, aby dobře vypadal zvenčí nebo v zájmu svého zdraví, je sice půst, ale něco jiného je postní kázeň křesťana. Tomu jde o posílení vlády ducha nad tělem. Právě dnes je potřeba postu velmi aktuální. Hrozí nám spoutanost hmotou, zotročení konzumním stylem života. Člověk může zcela ztratit svou tvář a změnit se ve zmrzačeného tvora, deformovaného nepravými hodnotami. Půst je mocnou zbraní, jak si zachovat důstojnost obrazu Božího, k němuž jsme stvořeni. Tím, že omezíme své nižší a sobecké nároky, uvol- ňují v nás nové síly duchovní, mravní, charakterové. Především touto cestou roste naše osobnost. V Izraeli ohlašovali půst jako lék proti Božím trestům troubou. Dnes by nestačilo troubit, aby se mnozí křesťané probudili z duchovního spánku, nečinnosti, únavy, které prokazují, když pokračují v životě v rozporu s vírou. Popeleční středa, počátek postní doby, podle úmyslů církve by měl být mocným voláním k probuzení. Chce roztržité volat k základním křesťanským povinnostem, chce zvát k uvědomění si slov P. Ježíše: „Co prospěje člověku, i kdyby celý svět ale ztratil svou duši?“ (Mt 16,26). Církev chce všem připomínat nestálost hodnot, jímž se zvlášť v naší době přikládá nadměrná důležitost: tělu, hmotným dobrům, majetku, zábavě a i přímo zlým věcem. Církev chce volat k nápravě. Každý rok čas postu je čas na nutné opravy. Není to moudré? Církev nás v postě vede k počátku naší spásy, k tajemství Velikonoc. Postní doba má Výsledky Tříkrálové sbírky 2012 v Olomouci a okolí být dobou velkých myšlenek a vážné práce na sobě samých. „Je to půst, který já chci?“ Půst, který dnes církev ukládá, je přiměřený dnešním možnostem. Dnešní požadované postní pokání má být pro dnešní lidi návratem k moudrosti, objevem toho, co skutečně vede k seberealizaci, uzdravující léčbou k osvobození od různých závislostí, od různých nepravých štěstí, která hledáme, aniž bychom si uvědomovali, že se stáváme obětí záludné vypočítavosti na náš účet. Dělat pokání by pro nás mohlo záležet v řadě snah. Zastavit se a s pomocí Božího slova uvažovat o tom, co skutečně přispívá k našemu pokoji. Osvobozovat se od závislostí, od diktátu módy, ideologií, od lidských ohledů, od toho železného zákona „dělají to všichni“. Máme usilovat o chvíle samoty a mluvit sami se sebou ještě dříve než s Bohem, abychom se viděli jako v zrcadle, jací jsme, co děláme, o co usilujeme. Máme se snažit odstraňo- Krčmaň - 9.428,- Kč r. 2011 8.945,-Kč, rozdíl +483,-Kč Velký Týnec - 48.119,-Kč r. 2011 45.921,-Kč, rozdíl +2.198.-Kč Celkem - 84.062,-Kč r. 2011 84.917,- Kč, rozdíl -855,- Kč Charita Olomouc zastřešuje tuto sbírku v Olomouci a okolních více než třiceti obcích. Svůj podíl z výnosu koledování (65%) by ráda využila na rozvoj služeb pro seniory i lidi s tělesným handicapem a také na přímou pomoc lidem, kteří se nenadále ocitli v obtížné životní situaci. Zbylé finanční prostředky jsou, jako vždy, určeny na projekty ostatních Charit u nás i ve světě. Postní doba je tedy náročná! Je dobou bratrství, lásky, cesty k Bohu. Kéž by tomu tak i u nás skutečně bylo! Zpracoval Václav Haltmar, farář Církve římskokatolické Tříkrálová sbírka 2012 ve Velkém Týnci Grygov - 26.525,-Kč r. 2011 30.051,-Kč, rozdíl -3.526,-Kč Vánoční svátky uzavřel i počátkem roku 2012 příchod Tří králů a s ním spojená Tříkrálová sbírka, největší akce svého druhu v ČR. V Olomouci i okolních obcích (tzv. olomoucký děkanát) se koledovalo v době od 1. do 8. ledna 2012. Do akce se zapojilo 290 skupinek Kašparů, Melicharů i Baltazarů, opět více než v roce 2011, kteří od štědrých dárců získali 1 086 333 Kč. I v tomto ohledu se akce povedla, protože se podařilo vykoledovat o bezmála dvacet tisíc korun více než vloni. „Letošní průběh i výsledky sbírky nám udělaly velkou radost a považuji akci za úspěšnou, a to i přesto, že se letos nově pod Olomoucko nezapočítávaly výsledky ze Štěpánova. Děkuji všem za štědrost a ochotu. Musím zde zmínit i povedené koledování v OC Haná, kde nám management vyšel vstříc a návštěvníky pak velmi zaujalo zejména vystoupení saxofonového kvarteta,“ zhodnotila průběh Tříkrálové sbírky 2012 regionální koordinátorka Daniela Pazderová z olomoucké Charity. vat ze svého chování to, co je závadné, především to, co je hříšné, a jednat ve shodě s vírou, vyprošovat si dar lásky a Boží pomoc k překonávání lásky k sobě, sobectví. Postní doba nás zve do školy lásky Ježíše, nejdokonalejšího vzoru lásky. Pro křesťana půst pokání není cílem samým pro sebe. Jsou prostředky k budování pravého člověka, přítele Božího, tedy následovníka Krista zemřelého a vzkříšeného z lásky. To je důvodem charitativních snah křesťanů. Tváří v tvář nedostatku základních potřeb tolika lidí nám naše pokání má dávat zakoušet na sobě nedostatky a potom se proměňovat v ochotu pomáhat dle možností. Pod Velký Týnec jsou zahrnuty obce Vsisko, Čechovice a Hostkovice. Celkem skupinek s kasičkami (králů) bylo 21 a k tomu ještě koledníci. Všichni si přinesli hojnou odměnu v podobě různých pamlsků. Ze všech vyzařovala spokojenost. Všem dárcům i výběrčím vzdávám jménem Charity i svým veliký dík. P. Václav Haltmar, farář Církve římskokatolické Novinkou pro letošní rok byl Tříkrálový koncert, který proběhl v sále Reduta Moravské filharmonie Olomouc. Ve velmi světle se na něm představili žáci a pedagogové ZUŠ Žerotín Olomouc s hosty. Finanční prostředky do sbírky lze celoročně poukázat zasláním DMSky, a to ve tvaru DMS mezera KOLEDA na telefonní číslo 877 77. Cena dárcovské SMS je 30 Kč. Více informací o Tříkrálové sbírce získáte na www.trikralovasbirka.cz, podrobnější údaje o koledování v Olomouci a okolí (počtu kolednických skupinek, o vykoledovaných částkách) najdete na našich stránkách http:// www.olomouc.charita.cz/aktuality/tri kralova-sbirka-2012-je-tu.html. Zajímavosti najdete i na Facebooku http://www.facebook.com/trikralova sbirka. Kontakt: Ing. Mgr. Daniela Pazderová Telefon: +420 734 435 406 E-mail: daniela.pazderova@olomouc. charita.cz Kontaktní osoba: František Jemelka Telefon: +420 736 764 810 E-mail: frantisek.jemelka@olomouc. charita.cz Web - http://www.olomouc.charita.cz Ilustr. foto K zamyšlení Vojtěch Hrudník Naše nová dvaadvacetiletá demokratická společnost se nechvalně prezentuje díky nešťastnému historickému období dvou diktatur 20. století v letech 1938 1989. Projevuje se to ve všech oborech lidské činnosti, ale nejvíce to postihlo hodnoty duchovní. Stokrát opakovaná lež se stala pravdou. Čtyřicet let komunisty očkovaná nenávist proti církvím projevuje se v názorech řadových občanů, ale i v jednání politiků, které si demokratická společnost zvolila. A hlavně - mnozí páni politici zůstali soudruhy. O tom svědčí neochota k navrácení ukradeného církevního majetku. Vymýšlejí se vylhaná odůvodnění. V našem národě po staletí přetrvávají nezdravé tendence s dalekosáhlými následky. Je to lež a nenávist, která vždy málem národ zahubí. Ale zatím vždy (dle biblického příběhu) nebylo kvůli deseti spravedlivým zničeno město, tedy nezanikl národ. Ta desetina obyvatel dbalá Desatera a tradic Cyrilometodějského dědictví otců dokáže znovu, tak jako mnohokrát v historii, pravdou, láskou a spravedlností národ zachrání. Útěk z otroctví fyzického i duchovního si i v 21. století vyžádal čas dvou až tří generací (50 let), tak jako před tisíciletími z otroctví babylonského. Toto krátké zamyšlení jsem si dovolil napsat proto, že jsem ve svém vlastním životě vrchovatě zakusil otrokářský řád - socialismu. A svobodným jsem zůstal díky své víře. 12 Články, dopisy, úvahy, komentáře TÝNECKÉ LISTY Něco o lásce Martin Cajthaml V minulém čísle jsem v návaznosti na aktuální událost úmrtí Václava Havla psal o pravdě a lži, přičemž jsem slíbil, že příště (tedy nyní) napíši něco o lásce. Tímto slibem jsem si na sebe ušil bič, protože psát o lásce je – alespoň se mi zdá – ještě o dost těžší než psát o pravdě. Vzhledem k tomu, že úmrtí našeho prvního polistopadového prezidenta už mezitím ztratilo onu horkou aktuálnost, hlavně však proto, že otázka, co je láska, logicky předchází otázce, proč musí láska zvítězit nad nenávistí, se v následujících úvahách omezím na krátkou úvahu nad touto logicky předchůdnou otázkou. Myslím, že není třeba dodávat, že následná úvaha nemůže tak hlubokou, širokou a jaksi tajuplnou otázku, co je láska, vyčerpávajícím způsobem zodpovědět. Podaří-li se mi podnítit čtenáře ke krátkému zamyšlení na toto téma, splnila má úvaha svůj účel. Až nyní jsem si všiml, že název mého předchozího článku je totožný s názvem slavné písně Vladimíra Vysockého, kterou u nás zpíval Jaromír Nohavica. Proč tedy nenazvat dnešní pokračování stejně, jako se jmenuje jiná u nás neméně slavná folková píseň rovněž ostravského rodáka Pavla Dobeše? Mimochodem, když se dnes vysloví příjmení Dobeš, tak se většině z nás nejprve vybaví jeden či druhý z ministrů Dobešů, přičemž se jako zvláště aktuální otázka jeví, jak dlouho budeme ještě při výčtu současných ministrů skloňovat příjmení Dobeš v množném čísle. Tuto otázku ale nechme být, nás více zajímá, co je láska. Když už jsem ale začal na tu písňovou notu, budu se jí držet i dál. Co nám totiž může při úvahách o lásce posloužit jako lepší vodítko, než texty lidových, folkových či populárních písní? Většina z nich přece není o ničem jiném, než právě o lásce. Krátký pohled na některé z nich nám hned něco napoví o zvláštních, ba tajemných rysech lidské lásky. Tak například, když si vybavíme lidovou píseň, v níž se autor diví, kde lásku ludia berú, když na horách neroste a v poli ji nesejú, tak v ní vidíme reflexi faktu, že člověk vlastně neví, kde se láska bere. A když si zpřítomníme mnohem pozdější, skoro současný písňový text, v němž si autor stýská, že nějak umírá nám láska, my jako hejna divejch včel jdeme dál, tak v něm cítíme odraz životního pocitu člověka, který pozoruje, jak se z dnešního světa láska Tip na výlet Pavel Peňaška Rubrika Tip na výlet se na nějaký ten měsíc odmlčela, jak jste si možná stačili všimnout. Nebylo to však tím, že by nebylo co poznávat a kam se podívat. Připravil jsem si pro vás jeden geologický výlet. Ale k jeho dokonalému prožití je zapotřebí vhodné počasí. Takové, jaké panuje v posledních dnech. Čím je větší zima, tím... však uvidíte. Teplá díra Foto: L. Peňašková vytrácí. Oba autoři zde vlastně – každý z jiné perspektivy – reflektují nesamozřejmost a křehkost lásky. Tato křehkost se projevuje i v tom, že se láska vymyká naší vůli. Lásku si nelze poručit; a nelze si ji ani zakázat. Svou vůlí dokážeme ovládat vlastní jednání, můžeme si poručit i rozmanité duchovní činnosti, např. číst knihu, ale nemůžeme si poručit, abychom měli někoho rádi. Je to proto, že láska – jak by řekli filosofové – není volním aktem, nýbrž aktem afektivním. Afekty si nelze přikázat, ani zakázat. Můžeme si přát mít je, nebo nemít. Mezi přáním a rozkazem je ale rozdíl. To samozřejmě neznamená, že jsme tváří v tvář vlastním afektům odkázáni na milost a nemilost. Jestliže se mi v přítomnosti určitého člověka, jak se říká, vaří krev v žilách, nemohu si ve chvíli, kdy k tomu dojde prostě vůlí poručit, abych byl najednou zcela klidný, ale mohu si poručit to, abych nechodil na ta místa, o nichž vím, že se tam s tím člověkem mohu setkat. Podobně to platí i v lásce. Nemohu si přikázat, abych někoho miloval, ale určitě mohu svými volními akty vytvářet podmínky pro to, aby ve mně tato krásná emoce vznikla. Její vznik sám o sobě však už není v mé moci. Proto platí, že láska je Archeologická aktualita Vendula Vránová Po delší odmlce je zde opět aktualita z oblasti archeologie, která tentokrát patrně zaujme především milovníky vojenství. Tento týden bylo poprvé veřejnosti představeno, od jeho vyzvednutí z moře před jedenácti lety, konfederační plavidlo z období Americké občanské války (1861-1865). Jde o plavidlo H. L. Hunley – první úspěšnou bojovou ponorku na světě. Tato 13 metrů dlouhá úzká válcovitá ponorka vyrobená ze železa byla vyzvednuta z moře v roce 2000 a poté uložena v nádrži se sladkou vodou o velikosti téměř 350 000 litrů, aby zde byl její trup zbaven nánosů soli. Tato tajná zbraň Konfederace potopila v zimě roku 1864 unijní válečnou loď Housatonic a poté zmizela se všemi osmi námořníky na palubě. Ponorka byla postavena Horacem Hunleyem (z litiny, kovaného železa, s vrtulí na ruční pohon) v roce 1863 v Charlestonu, během obléhání města unijním vojskem a námořnictvem. V následujících několika měsících se Tato přírodní zajímavost se nachází na levém břehu Trusovického potoka, který protéká Bělkovickým údolím i kolem známé Těšíkovské kyselky. Dostaneme se k tomuto místu ze silnice, která vede z Dolan a Bělkovic do Jívové kolem Pohořan přes Horní boudu. Jakmile mineme Horní boudu, začínáme klesat. Vede tudy i červená turistická trasa, ale ta po pár metrech odbočuje doleva dolů k šifrově štole a do Bělkovic. Pokračujeme dále kolem domku na samotě po pravé straně a za zatáčkou zhruba asi po 1km od horní boudy je odbočka do lesa na levé straně. Je zde i další chata asi 100m od cesty v lese. Označení této zajímavosti je na mapě na fotografii. Od silnice je to něco přes kilometr krásnou procházkou lesem. V současné době se zde dá výborně běžkovat. V díře je poměrně teplo, takže tu taje sníh a pokud nosíte brýle, tak se vám zamlží darem. Bytostná afektivita lásky nebyla vždy v dějinách filosofie dostatečně rozpoznána a láska byla pojímána jako určitý typ aktu volního. To byla filosofická chyba. Dnes jsme však svědky opačného, a snad ještě závažnějšího omylu. Dnešní západní kultura – nikoli pouze filosofové – zdůrazňuje afektivní rozměr lásky do té míry, že přehlíží, že láska bez správné spolupráce s vůlí nemůže uzrát, nemůže se přehoupnout z fáze prvního okouzlení do zralé podoby. To platí o lásce mezi mužem a ženou, ale nejen v této oblasti. Může se třeba rodičovská láska rozvinout bez pevného rozhodnutí pečovat o dítě a převzít za jeho výchovu odpovědnost? Okouzlení z novorozeněte bez rozhodnutí k odpovědnosti neuzraje v pravou rodičovskou lásku. Tak se dostáváme zpět k výchozímu postřehu o křehkosti lásky, která souvisí s její bytostnou afektivitou. Ano, nevíme, kde se láska bere, a neumíme si ji poručit, můžeme se ale učit, jak se daru lásky otevřít, jak jej opatrovat, jak jej předávat dál. Toto vše je už v dosahu naší svobodné vůle, a tedy i odpovědnosti. Máme-li tedy někdy s autorem výše uvedené písně tísnivý pocit, že „nějak umírá nám láska“, nevěšme hlavu. Můžeme s tím vždycky něco udělat. dvakrát během zkušebních plaveb potopila a přitom zahynulo všech 13 členů posádky, včetně Horace Hunleye, který byl u kormidla. Námořnictvo Konfederace ponorku vyzvedlo a naplánovalo ji použít v akci v zimě roku 1864. V noci 17. února 1864 ponorka s kapitánem a 7 námořníky vyplula ze Sallivanova ostrova blízko Charlestonu a na ruční pohon doplula k 6 kilometrů vzdálené válečné lodi Unie, kterou torpédem potopila. Celý projekt vyzvednutí, výzkumu a konzervace ponorky stál 22 milionů dolarů. Během tohoto procesu bylo z ponorky odstraněno 10 tun sedimentů a byly v ní nalezeny těla námořníků, včetně jejich osobních věcí. Například zde byla nalezena zlatá mince, kterou nosil pro štěstí kapitán ponorky, poručík George Dixon. Všechny nalezené artefakty, včetně obličejových rekonstrukcí všech členů posádky jsou vystaveny spolu s ponorkou v Námořním historickém muzeu v Charlestonu. Dixonovým úkolem bylo napadnout a potopit nepřátelskou loď a on to udělal. K jaké nehodě poté došlo, se dodnes nepodařilo zjistit. Ilustr. foto pokud je nízká teplota. V mrazivém počasí stoupá z díry dobře vyditelný sloupec páry. Dokonce tu i v takové zimě, která momentálně panuje můžete občas zahlédnout mloka skvrnitého. No a protože se teplá díra těžko hledá, připravil jsem si pro vás souřadnice, na kterých tento zajímavý přírodní výtvor naleznete - N 49° 41.523 E 017° 21. 823 - na mapě jsou vyznačeny červenou vlaječkou s vločkou. Tyto druhé souřadnice - N 49° 41.333 E 017° 22. 820 - na mapě jsou vyznačeny zelenou vlaječkou - můžete využít pro odstavení svého plechového miláčka a nazutí lyží. Tak šťastnou cestu a doufám, že se na stránkách Týneckých listů někdy pochlubíte fotografiemi ze svých výletů nebo nám případně nějaký doporučíte. Ilustr. foto 10 Křížovka TÝNECKÉ LISTY Tajenkou křížovky pro tento měsíc je citát, jehož autorem je Napoleon Bonaparte 3. díl tajenky Skandiná StaroMasaDezinFranKrál bylý it. vská rykova fekční couzské (frannáhorní šlechtic. univerzita prostředek město couzsky) rod. plošina Značka mouky 6 Orgán zraku 5. díl tajenky 10 x 10 Karetní hra Pátrání po E. T. (an. zkr.) Iniciály fyzika Einsteina Část tkaniny Značka cizích cigaret Biblická postava Anglické muž. jméno 6 Karetní hra Nejvyšší eg. Bůh Otec (maďar.) Likérník Ital. předložka MPZ Malajzie Psí citosl. Vzhůru Ukazov. Zájmeno Předložka Zhotovovat opis 2. část tajenky Též Obyčej Slovan.6 Psice muž. jm. Kujný nerost Hebrejský pozdrav Druh kloboučku SPZ 4. díl Rokycan tajenky Plivník SPZ Trutnova Bývalá prodejní organiz. Jinam Asijský hlodavec Býv. ital. měna Umístit na židli Chem. značka neptunia Madrid. fot. klub Pokolení (plulárně) Citosl. Elektric. Ochrana zboží Nuže (lidově) Interhotel (zkr.) Hloupí Had Zkr. býval. armád. klubu Inic. Pawlowské Bájná pevnina Mravenec (angl.) Jm. psa Řím. 201 Kladná elektroda Sada MPZ Ekvádoru Italské ženské jméno Star. sol. slabika Přítok Labe Domácky Adolf Hormon hypofýzy Č. kreslíř vtipů Zpěvný pták Diskžokej (angl. Chem. zn. hliníku Vychovatelka (ze španěl.) Zcuchaný pramen Antilopa koňská Tiskové chyby (kniž.) Kód Srí Lanky Trumf v bridži Chem. zn. niklu Poseidónovi průvodci Umlátit Pražské divadlo Prodej (angl.) Otec Afrodity Papoušek Smysl pro něco Inic. Her. Kuklové Čínský karát Plošně uložená hmota Antimalarikum Angl. dél. míra Dlouhé Dráždění nesnadné jednání Angl. váh. jednotka Zkr. Naší bývalé republiky Spisovatele Autem narazit Kyselá tekutina Nyní (němec.) 6 S radostí 6Inic. Jm. bás. Ševčenka Javor (latin.) Lov Emočně Akademie MPZ věd (zkr.) Beninu Akad. výt. umění Neodborník 4. část tajenky Ovin 6 Dotknutí Hrabě (angl.) Části domu Všichni (angl.) Řadová číslovka Na to místo Brýle (zastar.) Řec. fil. škola 1 ze 7 trpaslíků Bulhar. Letovisko MPZ S. Arábie Tajně dostat dovnitř Besídka Opět Časová ztráta Obuvnický nůž Hlas zvonu Solmizač. Slabika Starý pán (expres.) Chem. zn. Selenu 1.část tajenky Působit plamenem Předložka Japonská automobilka Snížený tón E Jihoamerický stát Inic. fotbal. Poborského Kožní nádor Hádavý člověk 6. díl tajenky Chem. zn. teluru Textilní stěrka Hudebník (zastar.) Evropan Chem. značka dysprosia Stromová houba Dom.Adolf Jednotka (anglicky) Krátké spojení Objížďka Úřední nařízení (zastar.) 6 Symetrála Klobouk (maďar.) Zkr. naší armády MPZ Běloruska Směr plavby Severský paroháč Zkr. souhv. Leo minor Česká řeka Němec. předložka Osobní zájmeno Název tónu Inic. her. Mandlové Zběžně Plošná míra Částice hmoty Evropan Nejmenší tur Domácky Leona Dravý pták Inic. spis. Zweiga Tov. stroj. techniky Inic. her. Skořepové Opojná Český folkový zpěvák Zabíjačková pochoutk Český král komiků Pražský klášter Tu a tam (latin.) Pomůcka: Apa, Errata, Ferman, Fjell, kalap, Knejp, Lka, Nimes, Rea, Seti Správné znění tajenky zašlete poštou nebo e-mailem či zatelefonujte na Obecní úřad Velký Týnec, Zámecká 35, 783 72, telefon 585 151 111 nejpozději do konce měsíce. Tajenka z minulého čísla: Raději se zeptej starého muže, kdy zemře, než přestárlé ženy, kdy se narodila. Úspěšnou řešitelkou minulé křížovky a výherkyní knihy se stává paní Stroupková z Velkého Týnce. Gratulujeme. 14 Články, dopisy, úvahy, komentáře TÝNECKÉ LISTY Ze života ZŠ Milady Petřkové Velký Týnec Zdravíme vás všechny v novém roce. Věříme, že jste si užili adventního času a vánočních svátků. My se po zimních prázdninách opět sešli 2. ledna ve školních lavicích a vrhli se do finiše prvního pololetí. Slíbili jsme vám úspěšné řešitele školního kola Astronomické olympiády. Letos probíhá již 9. ročník této soutěže. Úspěšnými řešiteli se stali Michal Guba, Eliška Tomečková a Adéla Krumpolcová a všichni tito žáci postoupili do krajského kola, které probíhá stejně jako v předchozích letech korespondenční formou. Žáci teď pracují na zadaných úkolech podle pokynů a jak se našim „školním astronomům“ dařilo v krajském kole, se dozvíme až ke konci března, kdy budou vyhlášeny výsledky. V měsíci prosinci žáci jednotlivých tříd zavítali do Olomouce a zúčastnili se výchovně vzdělávacích koncertů. 13. prosince navštívila olomouckou Redutu pátá a šestá třída. Výchovně vzdělávací koncert nesl název Dobro a zlo v hudbě. Koncertem je provázel hudební skladatel Giuseppe Tartini. Tak jako se v životě setkáváme s dobrem a zlem, tak jako v životě vedou neustálý a nikdy nekončící boj, tak i v hudbě se často objevují dobro a zlo v nejrůznějších podobách. S baletním doprovodem si žáci poslechli ukázku z opery Čert a Káča od Antonína Dvořáka, zatančila jim víla z reje rusalek z Vltavy, Baba Yaga od Musorgského, vyslechli si árii Rusalky a další hudební ukázky orchestru Moravské filharmonie Olomouc. Pro všechny to byl opravdu nevšední zážitek. Stejného koncertu se zúčastnili následující den, tj. 14. prosince, sedmáci a osmáci. 19. prosince zavítali do Reduty deváťáci. Na ně čekal jiný program než na nás ostatní. Jejich koncert nesl název Smyčcové nástroje a bigbít. Klasické smyčcové kvarteto doplněné o bicí soupravu je přesvědčovalo o tom, že jazz, swing, rock i heavy metal zní dobře i na smyčcové nástroje. Dozvěděli se mnoho zajímavého i o vývoji populární hudby. V adventním čase, v přípravném období před vánočními svátky, proběhlo školní kolo 41. ročníku dějepisné olympiády. Tuto soutěž vyhlašuje Národní institut dětí a mládeže MŠMT, zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a školské zařízení pro zájmové vzdělávání v Praze. Tematické zaměření letošního ročníku znělo: „V bohatství i chudobě aneb Osobnosti k nezaplacení“. Do školního kola se přihlásilo šestnáct žáků, kteří se rozhodli otestovat své historické znalosti. Přihlášení žáci samostatně vypracovali zadané úkoly Školní ples Již v měsíci listopadu a prosinci jsme vás všechny srdečně pozvali na Školní ples, na který si žáci devátých tříd připravili své předtančení. Ples se uskutečnil 28. ledna 2012. Prostory týneckého Společenského domu byly vyzdobeny výtvarnými pracemi žáků v písemném testu. Řešili dvacet tři úkolů a maximální počet bodů byl šedesát, úspěšní řešitelé museli splnit minimálně třicet šest bodů. Nejlépe si vedla Adéla Krumpolcová, Klára Svozilová a s odstupem za nimi Martin Podivinský. Do okresního kola dějepisné olympiády, které se uskuteční 1. února 2012 postupuje Adéla Krumpolcová. Všem účastníkům školního kola dějepisné olympiády děkujeme za jejich práci a věříme, že jejich zájem o historii bude stále trvat. Chcete-li si i vy také vyzkoušet svoji bystrost a pohotovost, pokuste se vyluštit v přesmyčkách stará platidla – VADOUHK, DRÁEN, RLOAT, RONFIL. Tak hodně štěstí při přemýšlení. Ahoj Áďo, ty jsi byla na okresním kole dějepisné olympiády. Je to pravda? Jo, je. Na jaké téma byla zaměřená letošní olympiáda? No tak letos to bylo zaměřené na platidla, peníze obchod a všechno kolem toho. Jak myslíš, že jsi uspěla? No nevím… Průměr. Možná výš, míň, ale spíš průměr. Jak hodnotíš celou olympiádu? školy, kromě polonézy deváťáků na vás čekalo i taneční vystoupení děvčat z kroužku hip-hopu a samozřejmě výborné občerstvení a bohatá tombola. Věříme, že se vám všem večer líbil a příjemně jste si ho užili. Pro toho, koho zajímají peníze, to bylo hodně záživné, ale mě toto téma moc nebere. Myslíš si, že pojedeš i příští rok? No to nevím, podle toho, jaké bude téma. Děkuji za rozhovor. Ptala se Eliška Tomečková Ve středu 21. prosince proběhl na naší škole jako každoročně Osvětový den. Nejprve jsme si ve třídách povídali o první pomoci, jak se zachovat, když bude náš kamarád zraněn, jak se chovat při požáru, několikrát si nacvičili požární poplach a poté už byl nachystán panem učitelem Jančem program na celé dopoledne. Jednotlivé třídy se střídali postupně na stanovišti první pomoci, házeli do dálky, pracovali s mapou a buzolou, poznávali přírodniny a za vše sbírali body. Čekala je procházka přírodou. Každá třída měla určenu svou trasu. Všichni se pak společně potkali v Krčmaňském lese. I když nás celou doprovázela zima a poletoval sníh, jak jinak na „první zimní den“, bylo to moc prima dopoledne. Ve čtvrtek 22. prosince probíhali v jednotlivých třídách vánoční besídky a žáci navštívili týnecké kino a zhlédli filmové představení. Pro první stupeň byla připravena Tintinova dobrodružství a pro druhý stupeň film Super8. A co nás čeká v měsíci únoru? Děvčata i chlapci z druhého stupně budou reprezentovat naši školu na přeboru v košíkové ve Velké Bystřici. Sedmáci se zúčastní lyžařského výcviku. V rámci výuky anglického jazyka proběhne soutěž o „nej“ valentýnku, budou nás čekat další sportovní i vědomostní soutěže. Školní besídka Lucie Synková 20. prosince jsme se těšili na vánoční besídku žáků prvního stupně. Besídka se uskutečnila v pět hodin odpoledne ve shromaždišti školy (dolní tělocvičně „Nové“ školy). Vystoupení měly všechny třídy prvního stupně. Dále zde vystupoval flétnový kroužek a sbor. Já, jelikož hraji na flétnu, jsem tam vystupovala také. Besídka trvala asi hodinu. Po všech vystoupeních jsme si všichni společně zazpívali koledu, pan ředitel pronesl pár závěrečných slov a pomalu jsme se začali rozcházet domů. Besídka se mi líbila, vystupovala jsem ve třech vystoupeních. Myslím, že rodičům se to také líbilo. Já jsem z toho osobně měla dobrý pocit. Vánočně jsme se naladili. Foto: P. Hanuška Zápis do 1. třídy 31. ledna se v odpoledních hodinách konal v budově „Staré“ školy zápis dětí do první třídy. Pro děti, které na svůj zápis čekaly s rodiči, byl připraven Foto: 4x archiv ZŠ sportovní a zábavný program v podobě afrického světa a zdejší fauny a flory. Skautské okénko, Sport 15 TÝNECKÉ LISTY SKAUTSKÉ OKÉNKO http://http://andromeda.skauting.cz Vánoční oddílovka Monika Hadašová Šup, rychle dobalit poslední dárečky, cukroví uložit opatrně do krabičky, říct Jelenovi, že už musíme jít! Jejda, jenom abych na něco nezapomněla, obléci kanáty – teda vlastně kabáty a rychle pospíchat do klubovny, protože dneska se koná akce, na kterou se celý rok těšíme – oddílová Vánočka. Když jsme otevřeli venkovní dveře naší klubovny, nestačili jsme se divit, protože schodiště se stalo jednou velkou frontou (skoro jako na táborech, když se čeká na oběd). I v samotné klubovně to vypadalo jako v jednom velkém úlu ale moc pěkném úlu. V rožku už se na nás smál stromeček – jedlička, o které si většina dětí dodnes myslí, že byla umělá. Jakmile se všichni utišili, Vraník nás pobídl k tomu, abychom drželi minutu ticha za zesnulého pana prezidenta Václava Havla. Alespoň takto jsme uctili jeho památku. K vánoční atmosféře přispěly i tradiční koledy, pletení vánočky ze skautských šátků a rozkrajování jablíček v rámci družin. Já jsem držela nůž a všechny moje holky položily ruku na tu mou a společně jsme červené jablíčko rozkrojily na dvě půlky, které jsme posléze snědly. Mohli jsme také shlédnout výplody fantazie našich dětí v podobě vánočně laděných scének a šikovně zabalených dárečků, které už na nás čekaly pod stromečkem! Reakce TJ Sokol na výroční zprávu SDH Lubomír Vereš Ač nejsem zastáncem těchto novinových reakcí, musím se vyjádřit jakožto předseda TJ Sokol Velký Týnec k jedné části výroční zprávy SDH Velký Týnec, kde autorka poukazuje na špatnou spolupráci s naší organizací, která byla otištěna v prosincovém čísle Týneckých listů a byla napsána paní M. Dvořákovou. Paní Dvořákovou a ostatní nezasvěcené chci informovat, že spolupráce mezi Sokolem a SDH Velký Týnec nebyla špatná, ona totiž nebyla vůbec žádná. A to z jednoho prostého důvodu: O spolupráci můžeme mluvit v případě, že spolu organizace, kterých se to týká, komunikují, což v tomto případě nenastalo. Několikrát nám sice bylo oznámeno, že se někdo od hasičů dostaví na schůzi fotbalového oddílu (probíhaly každé pondělí od 19 hod.), ale bohužel se tak nikdy nestalo. Ve fotbalovém areálu to žije i v zimě První investiční akce roku 2012 je splněna. V minulých dnech byla dokončena pokládka dlažby v prostoru posezení za šatnami. Na této akci se podílel oddíl kopané nákupem dlažby. Položení mám spon- zorsky zajistila firma - Práce zemní a demoliční pana Michala Kalába z Nemilan. Touto cestou děkujeme. Více fotografií naleznete na internetových stránkách www.fotbalvelky tynec.cz/ Proto si myslím, že by se členové výboru SDH měli chytnout za nos a popřemýšlet, kde se stala chyba. Myslím si totiž, že když po někom někdo něco potřebuje, musí s ním taky komunikovat! Což, jak už jsem výše uvedl, nenastalo. Pozn.: autor je předseda TJ Sokol Velký Týnec Foto: J. Pospíšil Přikryl je Sparťanem Zejména svými výkony na mládežnickém Mistrovství Evropy v loňkém roce přesvědčil Tomáš Přikryl nového kouče Sparty Praha Jaroslava Hřebíka o svých kvalitách. Několik týdnů trvající námluvy nakonec skončily odchodem talentovaného fotbalisty ze Sigmy Olomouc do hlavního města. Za celou redakci přejeme Tomášovi hodně štěstí a sportovních úspěchů. do 12/12