vom preis der sicherheit

4 – FOCUS
VOM PREIS DER SICHERHEIT
O CENĚ ZA BEZPEČNOST
Text: Christian Nill
Text: Christian Nill
Das Bedürfnis nach mehr Schutz und Sicherheit steigt. Das hängt auch mit zwei globalen
Megatrends zusammen, die einen direkten oder indirekten Einfluss auf das Thema Sicherheit
haben: Urbanismus und Demografie. Beide haben zur Folge, dass Produkte mit dem Label
«Sicherheit» weltweit einen prosperierenden Markt finden.
Potřeba větší ochrany a bezpečnosti stoupá. Souvisí to také se dvěma globálními megatrendy,
které mají na otázku bezpečnosti přímý nebo nepřímý vliv: s urbanismem a demografií. Důsledkem
obou je, že výrobky označené jako „bezpečnostní“ nacházejí na celém světě prosperující trh.
Sind alle Fluchtwege frei?
www.shutterstock.com
Jsou všechny únikové
cesty volné?
FOCUS – 5
Hier wurde mehrmals eingebrochen.
Zde došlo opakovaně k vloupání.
Mindestens 298 Meter
bis auf die Strasse.
30 Minuten,
bis die Feuerwehr eintrifft!
Minimálně 298 metrů
až na ulici.
30 minut
do příjezdu hasičů!
«Verbrechen zahlt sich nicht aus!», heisst es. «‹Falsch›,
sagt Karl Marx. Verbrechen zahle sich sehr wohl aus.
Nicht immer für den Verbrecher oder seine Opfer,
wohl aber für die Gesellschaft.» Das schreibt der
Architekturhistoriker und Buchautor Dr. Michael
Zinganel1 in der Einleitung seines Sachbuches «Real
Crime. Architektur, Stadt und Verbrechen». Und
weiter: Der Verbrecher «produziere» nicht nur das
Verbrechen, sondern auch alle gegen das Verbrechen
gerichteten Massnahmen.
„Trestné činy se nevyplácejí!“, říká se. „‚Chyba’, říká
Karel Marx. Trestné činy se velmi vyplácejí. Ne vždy
pro pachatele nebo jeho oběť, ale pro společnost.“ To
tvrdí historik architektury a publicista pan Dr. Michael
Zinganel1 v úvodu své knihy faktu „Real Crime. Architektur, Stadt & Verbrechen“ (Skutečný zločin. Architektura, město a trestné činy). A dále: Pachatel „produkuje“
nejen trestné činy, ale také opatření zaměřená proti nim.
6 – FOCUS
Je mehr Sicherheit, desto höher der Preis
Abwehrmassnahmen gegen gewaltsame Eingriffe in die eigenen
vier Wände haben Hochkonjunktur. Gelingt es Einbrechern,
einzudringen (meistens durch eine Türe oder ein Fenster), ist
das Vertrauen der Bewohner in die Sicherheit weg. Das ergab
eine deutsche Studie, die u.a. besagt, dass 80 Prozent der Eigenheimbesitzer nach einem Einbruch in ihr Haus innerhalb von
zwei Jahren ausziehen. Denn das eigene Leben und das ihrer
Liebsten gehört zu den wichtigsten Gütern.
Während die deutsche Sprache nur ein Wort für Sicherheit
kennt, existieren auf Englisch gleich drei: security (Schutz
vor Kriminalität), safety (Schutz vor Naturkatastrophen),
und certainty (Sicherheit als Gewissheit und Verlässlichkeit).
Unabhängig von Sprachen und Ethnien ist folgende Erkenntnis
jedoch gleich: «Absolute Sicherheit gibt es nicht». Aber je höher
die Sicherheitsstandards sind, desto höher ist ihr Preis. Einerseits real in Form von Geld, andererseits ideell, indem man mit
der Einschränkung von Freiheit bezahlt. Wie hoch dieser Preis
letztlich sein darf, ist eine individuelle Entscheidung und ein
gesellschaftlich brisantes Thema, das zurzeit vor allem angesichts
digitaler Überwachungsmöglichkeiten zu reden gibt.
Vom Megatrend zum Markttrend Sicherheit
In diesem Magazin bildet die Sicherheit den roten Faden: einerseits die Sicherheit vor unabsichtlichen Ereignissen wie Unfällen,
Bränden oder Umweltkatastrophen. Und andererseits die Sicherheit vor absichtlich herbeigeführten Schädigungen. Dass die
Sicherheit zu einem globalen Trend wurde, hängt u.a. mit dem
Megatrend Urbanisierung zusammen: Seit 2007 leben erstmals
mehr Menschen in der Stadt als auf dem Land. Bis 2030 wird
der Anteil auf 60 Prozent der Weltbevölkerung steigen.
Dieser Migrationsdruck auf urbane Ballungszentren hat auch
negative Folgen. So nahmen in der Schweiz die Einbruch- und
Einschleichdiebstähle 2012 um 13,1 Prozent2 zu, während in
Deutschland Wohnungseinbruchdiebstähle 2012 um 8,7 Prozent3 zulegten. Kein Wunder also, dass das Thema «persönliche
Sicherheit» 2013 auf dem fünften Platz des von der Credit
Suisse jährlich herausgegebenen Sorgenbarometers rangiert.
Die Silver Society wird Realität
Der zweite Megatrend mit Einfluss auf das gesellschaftliche
Sicherheitsbedürfnis ist die sogenannte «Silver Society», sprich:
die demografische Alterung westlicher Gesellschaften. Gründe sind der Rückgang der Geburtenquote sowie eine höhere
Lebenserwartung. Und die steigt weltweit: Laut Trendforscher
Matthias Horx4 liegt sie in boomenden Schwellenländern wie
China, Indien, Brasilien oder Indonesien noch drei bis sechs
Jahre unter dem Niveau Europas.
Feierten in Deutschland 1960 noch 500 Menschen ihren
100. Geburtstag, waren es 2011 schon 5’000. 2050 werden
es – bei linearer Entwicklung – 50’000 sein. Die Silver
Society beeinflusst auch Bereiche wie Gesundheit, Wohnsituation und Mobilität. Barrierefreies Bauen ist nur eine
Antwort der Bauindustrie auf diesen Trend, der das Sicherheitsbedürfnis von noch mehr Menschen bestimmen dürfte.
1
Čím více bezpečnosti, tím vyšší cena za ni
Obranná opatření proti násilným zásahům do sféry vlastních čtyř
stěn mají konjunkturu. Pokud se pachatelům podaří vniknout do
domu (většinou dveřmi nebo oknem), je důvěra obyvatel v bezpečnost ztracena. To vyplývá z německé studie, která mimo jiné uvádí,
že 80 procent majitelů rodinných domů se do dvou let po vloupání
ze svého domu vystěhovalo. Neboť vlastní život a život nejbližších
patří k nejdůležitějším hodnotám.
Zatímco v německém jazyku existuje pro bezpečnost pouze jedno
slovo, angličtina má slova hned tři: security (ochrana před kriminalitou), safety (ochrana před přírodními katastrofami) a certainty
(bezpečnost jako jistota a spolehlivost). Bez ohledu na jazyk a
etnikum je však následující poznatek stejný: „Absolutní bezpečnost
neexistuje.“ Ale čím vyšší jsou bezpečnostní normy, tím vyšší je jejich
cena. Na jedné straně reálná, ve formě peněz, na druhé straně
nehmotná, kdy člověk platí omezením své svobody. Jak vysoká může
tato cena nakonec být, je individuální rozhodnutí a společensky kontroverzní téma, o kterém se v současnosti hovoří především vzhledem
k možnostem digitálního monitorování.
Od megatrendu k tržnímu trendu bezpečnost
Bezpečnost se prolíná celým tímto vydáním magazínu: na jedné
straně bezpečnost před neúmyslnými událostmi, jako jsou nehody,
požáry a přírodní katastrofy. A na straně druhé bezpečnost před
úmyslně způsobenými škodami. To, že se bezpečnost stala globálním
trendem, souvisí mimo jiné s megatrendem urbanizace: od roku
2007 žije poprvé více lidí ve městech než na venkově. Do roku
2030 stoupne tento podíl na 60 procent světové populace.
Tento migrační tlak na městské aglomerace má i negativní důsledky.
Tak došlo v roce 2012 ve Švýcarsku k nárůstu krádeží s vloupáním
a násilným vniknutím o 13,1 procenta2, zatímco v Německu v roce
2012 vzrostly krádeže s vloupáním o 8,7 procenta3. Není tedy divu,
že se téma osobní bezpečnosti dostalo v roce 2013 na páté místo
každoročně vydávaného „barometru obav“ společnosti Credit Suisse.
Silver Society se stává realitou
Druhým megatrendem s vlivem na potřebu sociální bezpečnosti je
takzvaná „Silver Society“, což znamená: demografické stárnutí západních společností. Důvodem je pokles porodnosti a prodlužující se
průměrná délka života. A ta stoupá celosvětově: podle výzkumníka
trendů pana Matthiase Horxa4 je v konjunkturálních zemích, jako
například Číně, Indii, Brazílii a Indonésii, ještě tři až šest let pod
evropskou úrovní.
Zatímco v roce 1960 oslavilo v Německu sté narozeniny 500 osob,
v roce 2011 jich bylo již 5 000. V roce 2050 to bude – při lineárním vývoji – 50 000 osob. Silver Society ovlivňuje také oblasti
jako zdravotnictví, bydlení a mobilita. Bezbariérové stavby jsou jen
jednou odpovědí stavebního průmyslu na tento trend, který bude
pravděpodobně určovat bezpečnostní potřeby stále většího počtu lidí.
Siehe auch Interview auf Seite 7 | 2 Schweizer Bundesamt für Statistik | 3 Deutsches Bundesministerium des Innern | 4 Matthias Horx, Das Megatrend-Prinzip
1
Viz také rozhovor na straně 7 | 2 Švýcarský spolkový statistický úřad | 3 Německé spolkové ministerstvo vnitra | 4 Matthias Horx, Das Megatrend-Prinzip
FOCUS – 7
«SICHERHEITSARGUMENTE SIND SEIT JE
DER HEBEL FÜR NEUE TECHNOLOGIEN»
„BEZPEČNOSTNÍ ARGUMENTY JSOU ODEDÁVNA
PODNĚTEM PRO NOVÉ TECHNOLOGIE"
Herr Zinganel, wie stark hängen
Architektur und Sicherheitsbedürfnis
zusammen?
Michael Zinganel: Der Entwurf der
Stadt geht auf die Aspekte Sicherheit und
Schutz zurück. Als der Mensch aufgrund
des Ackerbaus sesshaft wurde, erforderte
dies permanente Behausungen, inklusive
Lager für die Ernte. Und diese Ernte vor
Diebstahl zu schützen, wurde zu einem
der wichtigsten Sicherheitsfaktoren der
frühen Menschheit.
Auch die Moderne mit den beiden
Weltkriegen hinterliess Spuren.
Das Trauma nach der Totalzerstörung
grosser Städte führte dazu, dass Städte
auf möglichst grossen Flächen gebaut
wurden, um nicht mehr auf einen Schlag
zerstörbar zu sein. Ausserdem wurden
nach den Erfahrungen mit den europäischen Diktaturen Glaskonstruktionen
populär. Transparenz als Schlagwort für
die neuen Demokratien der Nachkriegszeit. Massgeblich für diesen Trend war
der Baustoff Stahl, der die transparente
Architektur erst ermöglichte.
Welchen Einfluss auf bauliche Sicherheitsüberlegungen hatte Stahl?
Erst der Bombenterror der IRA trug
dazu bei, dass die Fassadentechnik
verändert wurde. Aufgrund der Londoner Anschläge in den 1980er-Jahren auf
Stahlbürohochhäuser wurde England
zum Weltmarktführer im Bereich Statik
und Fassaden. Sicherheitsverschärfungen
trieben die Bautechnologie ausserdem
voran.
Gilt das auch für 9/11?
Ja. Die neusten, nach 9/11 gebauten
Hochhäuser haben mehrheitlich einen
innen liegenden Kern und aussen eine
mittragende Hülle, die auf dem Prinzip
der Dreieckskonstruktion von Richard
Buckminster Fuller beruhen. Eine Boeing
grosser Bauart würde in so einem Hochhaus lediglich stecken bleiben, es aber
nicht mehr zum Einsturz bringen. Fast
wie die Knautschzone beim Auto.
Pane Zinganele, jak silně spolu souvisí
architektura a potřeba bezpečnosti?
Michael Zinganel: Koncepce města se vrací
k aspektům bezpečnosti a ochrany. Když
člověk začal z důvodu zemědělství setrvávat
na jednom místě, bylo zapotřebí trvalých
obydlí včetně skladů pro sklizeň. A ochrana
této sklizně před zloději se stala jedním
z nejdůležitějších bezpečnostních faktorů
raného lidstva.
I moderní doba s oběma
světovými válkami zanechala stopy.
Trauma po naprostém zničení velkých měst
vedlo k tomu, že se města budovala na co
možná největších plochách, aby je nebylo
možné zničit najednou. Kromě toho se staly
po zkušenostech s evropskými diktaturami
úspěšné skleněné konstrukce. Byly transparentní – jako nové demokracie poválečné
doby. Klíčovým stavebním materiálem
pro tento trend byla ocel, která teprve tuto
transparentní architekturu umožnila.
Jaký vliv měla na stavebně
bezpečnostní hlediska ocel?
Teprve pumové útoky teroristů z IRA vedly
ke změně technologie fasád. V důsledku
pumových útoků v Londýně v 80. letech na
výškové administrativní budovy z ocele se
Anglie stala vedoucím odborníkem v oblasti
statiky a fasád. Stavební technologie byly
podpořeny také zpřísněním bezpečnostních
předpisů.
Platí to také pro 9/11?
Ano. Nejnovější výškové domy, postavené po
9/11, mají většinou uvnitř jádro a zvenku
spolunosný plášť, který je založen na principu trojúhelníkové konstrukce Richarda
Buckminstera Fullera. Velký Boeing by v
takovém výškovém domě pouze uvíznul,
nedošlo by už ale ke zřícení budovy. Něco
jako deformační zóna u automobilu.
Der Österreicher Michael Zinganel ist
Architekturhistoriker und Buchautor
(«Real Crime. Architektur, Stadt und Verbrechen», Edition Selene). Ein Gespräch
über architektonische Antworten auf
gesellschaftliche Unsicherheiten.
Rakušan Michael Zinganel je historikem
architektury a autorem knihy „Real
Crime. Architektur, Stadt & Verbrechen“
(Skutečný zločin. Architektura, město a
trestné činy), edice Selene. Rozhovor o
architektonických odpovědích na nejistoty
společnosti.
www.zinganel.mur.at