Půda jako základ ekologického vinohradnictví - co je půda?

Půda jako základ
ekologického vinohradnictví
- co je půda?
- jsou naše půdy zdravé?
- ozelenění
Ing. M. Hluchý, PhD.
Půda jako základ
ekologického vinohradnictví
- co je půda?
Půda je produkt života
Život = půdní edafon = hlavní
činitel půdotvorného procesu
podmiňující úrodnost
Bez života půda neexistuje
Pak jde jen o mrtvý substrát,
ve kterém ani réva není schopna růst
Půdní složení
V celém půdním profilu dosahuje
zásoba humusu hodnot od 50 do
800 t/ha, nejčastěji od 100 do
200 t/ha.
Zvýšeným přísunem organických hnojiv lze upravit obsah
humusu (zhruba za 50 let se
zvýší obsah organických látek v
půdě o 0,2 – 0,5 %).
hornina
období
spraš, sediment (usazená hornina)
Miliony let
čtvrtohory
druhohory
65
křemenec, břidlice
prvohory
pestrý slín
lasturový vápenec
barevný pískovec
rhyolit
2
třetihory
vápenec, slínovec
rendzina
epocha
křída
jura
trias
perm
karbon
devon
silur
ordovik
kambrium
142
200
251
295
358
417
443
495
545
Půdní složení
V celém půdním profilu dosahuje
zásoba humusu hodnot od 50 do
800 t/ha, nejčastěji od 100 do
200 t/ha.
Zvýšeným přísunem organických hnojiv lze upravit obsah
humusu (zhruba za 50 let se
zvýší obsah organických látek v
půdě o 0,2 – 0,5 %).
Aktinomycety
Bakterie
Houby
Mnoţs tví a hmotnost půdního edafonu
Mikroedafon
Bakterie
Plísně, aktinomycety
Řasy
Prvoci
Počet
Hmotnost
v 1 g půdy (kg/ha)
600 000 000
400 000
100 000
1 000 000
10 000
10 000
140
370
Schématický průřez kořenovou kůrou
- mykorhiza
Am – vnější mycelium
Ar –
Rh – rhizodermis
Vk -
Ap - apresorium
Im – vnitřní mycelium
Ve -
Wh -
Hlavní
skupiny
půdních
ţivo čichů
Děkujeme
- za „chléb náš
vezdejší“
- za to, že nás
netrávíte
Mnoţs tví a hmotnost půdního edafonu
Mezoedafon
Háďátka
Členovci
Měkkýši
Ţíţaly
Počet
v 1 dm3
50 000
390
5
2
Hmotnost
(kg/ha)
50
92
40
4 000
Hustota ţíţa l na ozeleněné a rotovátorované
ploše
Populační hustota (%) .
40 vzorků / plochu počet mulčované + rotavátorované plochy = 100 %
mulč
rotavátor
100
90
80
70
60
50
40
30
20
10
0
celková plocha
jaro
podzim
meziřadí
podzim
Hmotnost biomasy ţíţa l na ozeleněné a
rotovátorované ploše (BRD, Keiserstuhl, 1995)
Živá hmotnost (%) .
40 vzorků / plochu počet mulčované + rotavátorované plochy = 100 %
mulč
rotavátor
100
90
80
70
60
50
40
30
20
10
0
celková plocha
jaro
podzim
meziřadí
podzim
Průměrná biomasa ţíţa l (g/m2)
ve třech typech vinic, 04. 2009
V. Piţl , Studie biodiverzity vinic, Biocont Lab., MZe ČR
25
20
15
10
5
0
Step
Bio
Pouzdřansko
IP
Mikulovsko
Znojemsko
Konv
Obsah ţivin a aktivita enzymů v exkrementech ţíţa l
v půdě a obohacení exkrementů v porovnání s půdou
(podle Sharpley et al., 1992)
Ţivina
Exkrementy
Půda
Obohacení
Celkový obsah C v g.kg -1
Celkový obsah N v g.kg -1
C:N
Přístupný P v mg.kg -1
52
3,5
15
70
34
2,5
14
10
1,5 – 2,0 krát
1,2 – 1,7 krát
zanedbatelné
5 – 10 krát
Dusičnanový N v mg.kg -1
Vápník v g.kg -1
Fosfatáza v mg. P. g-1 .h -1
Ureáza v mg P. g-1 .h -1
22
2,8
120
140
5
2
40
50
3 – 7 krát
2 – 3 krát
2 – 5 krát
2 – 4 krát
Význam půdních organizmů
Rozkládají organickou hmotu, tvoří nové
sloučeniny, zpřístupňují ţiviny , fixují
dusík, působí příznivě v rhizosféře, chrání
kořeny před patogeny a parazity,
rozkládají toxiny a cizorodé látky…
Tvoří z půdy autotransformační systém
schopný se svou energií racionálně
hospodařit a tím se vyrovnávat
s negativními vlivy. Jsou rozhodujícím
faktorem přeměny organických látek
mineralizací, humifikací či rašeliněním.
Význam půdních organizmů
Nově syntetizované látky tvořící součást ţivý ch
těl organismů jsou po jejich odumření
odbourávány a mohou slouţit buď jako substrát
pro další skupiny organismů, nebo mohou být
syntetizovány do humusových látek.
Stejně tak je tomu i v případě vylučovaných
produktů metabolismu.
Obsah humusu v půdě
V celém půdním profilu dosahuje zásoba humusu hodnot od 50 do 800 t/ha,
nejčastěji od 100 do 200 t/ha.
Obsah humusu je v půdním systému většinou v rovnováze. Tento stav lze
zvýšeným přísunem organických hnojiv upravit (zhruba za 50 let se zvýší
obsah organických látek v půdě o 0,2 – 0,5 %).
Pro posouzení humusu se nejčastěji pouţ ívá poměru zastoupení podílu
huminových kyselin k fulvokyselinám (HK : FH). Zvyšováním obsahu
huminových kyselin vzrůstá kvalita humusu.
Podle obsahu humusu rozlišujeme půdy:
Půdy
Obsah humusu v půdách ( % hmotností)
lehkých
středních a těžkých
0
0
Slabě humózní
pod 1
pod 2
Středně humózní
1-2
2-5
Silně humózní
nad 2
nad 5
Bezhumózní
Proč je humus tak významný?
Humínové kyseliny mají porézní stavbu a vyznačují se vysokou
sorpční schopností.
Fulvokyseliny Vodní roztoky fulvokyselin jsou silně kyselé
(pH 2,6–2,8). Fulvokyseliny v důsledku silně kyselé reakce a
dobré rozpustnosti ve vodě intenzivně rozrušují minerální část
půdy, kterou zároveň ochuzují o ţi viny a koloidní látky.
Proč je humus tak významný?
- organické koloidy, které jsou zastoupeny hl. HK,
FK a jejich solemi, které mají vysoký stupeň
disperzity a spolu s minerálními koloidy vytvářejí
organominerální koloidní komplex (z hlediska
fyzikálních a chemických vlastností půdy mají
největší význam jemnozrnné částice - půdní
koloidy, jejichţ velikost je od 1 nm do 1 µm, tj.
10-6 aţ 10-3 mm) (obvykle: do 0,002 mm).
Proč je
humus
tak
významný?
Půdní složení
V celém půdním profilu dosahuje
zásoba humusu hodnot od 50 do
800 t/ha, nejčastěji od 100 do
200 t/ha.
Zvýšeným přísunem organických hnojiv lze upravit obsah
humusu (zhruba za 50 let se
zvýší obsah organických látek v
půdě o 0,2 – 0,5 %).
Funkce organických látek v půdě
1.Organické látky uvolňují při své mineralizaci
nepřetrţitě do půdy značná mnoţství asimilovatelných
rostlinných živin.
Např. při dávce 20t chlévského hnoje na 1 ha dodáváme do půdy aţ 10 0kg N,
120kg K2O a aţ 40 kg P2O5.
Organická hmota v půdě tedy působí jako zásobárna
rostlinných ţivin , které jsou plynule uvolňovány pro
potřebu rostlin.
2. Humus se svými sloţkam i aktivně spoluúčastní
na stavbě půdního sorpčního komplexu. Zvýšení
sorpční schopnosti půd se příznivě projevuje v moţno sti
vytváření větší zásoby ţivin v půdě a v omezení jejich
ztrát vyplavením.
Funkce organických látek v půdě
3. Humínové látky podstatně ovlivňují
agregační schopnost půd, čímţ přímo ovlivňují jejich
strukturní stav. To se projevuje v příznivějším
vzdušném a vodním reţim u, zvýšením vododrţnos ti u
lehkých a zlepšením provětrávání a vedením vody u
těţkých půd. Vytvořením drobtové struktury se zmenší
neproduktivní výpar a tím zvýší zásoba vody v půdním
profilu.
4. Při rozkladu půdní organické hmoty se do
půdního prostředí uvolňuje značné mnoţství CO2,
organických kyselin a jiných látek, které urychlují a
zintenzivňují zvětrávání minerální složky půdy - půda
je tak obohacována o zásobu asimilovatelných ţivin .
Funkce organických látek v půdě
5. Některé látkové skupiny humusu slouţí jako
energetický zdroj půdním mikroorganismům.
Mnoţství m a kvalitou těchto látek je značně
ovlivňováno sloţe ní půdní mikroflóry, rozvoj a
působení biochemických procesů, zejména translokace
a transformace ţivi n, které jsou velmi důleţité pro
úrodnost půdy.
6. Některé huminové látky mají stimulační vliv
na rozvoj kořenového systému rostlin i na růst
celé rostliny.
Akumulace organických látek
Kaţdý typ vegetace je charakterizován určitou nadzemní a podzemní
biomasou, čistou primární produkcí a ročním opadem, určujícím přívod
organických látek do půdy.
V travinných a bylinných fytocenózách obsah celkové fytomasy (i čisté
primární produkce) stoupá:
od tropických pouští < 2,5 t/ha,
polární pouště,
subpolární fytocenózy halofytů ( 2,5 – 5 t/ha),
cenózy stepí, savany, horské louky, travní tundry
xerofilní lesy (25 – 75 t/ha)
aţ po hydrofytní společenstva (150 t/ha).
Réva = středoevropský les (prim. produkce) = 15 t/ha/rok
mnoţ ství N réví = N listí = N hroznů = 66 % org. hm. zůstává (réví + listí)
+ 30 % org. hm. hroznů (matoliny)
96 % org. hm. zůstává + 4 % (mošt)
⇒ 14,4 t prim. roční produkce révy, které zůstává ve vinici
+ 2,5 t prim. roční produkce stepi
16,9 t/ha/rok
Podíl fytomasy kořání k celkové fytomase činí 20 – 30 %, v
tropech < 20 %
Roční opad se pohybuje:
– u travinných společenstev 1 – 12 t/ha/rok
- u lesních společenstev 3 – 25 t/ha/rok
Z poměru mezi akumulací humusu v půdě a ročním opadem
můţeme u suzovat na relativní rychlost rozkladu a rychlost
biologického koloběhu látek.
Tento poměr činí: v baţin ných fytocenózách >350,
v tundře > 100,
v jehličnatých lesích 15 – 20,
v listnatých 3 – 4,
v subtropických lesích kolem 0,7
ve vlhkých tropických lesích < 0,1
podíl N %
90 % (cca 7.000 kg/ha)
organická hmota
5%
fixovaný NH4
3,5 %
rostlinná biomasa
0,8 %
sláma
0,4 %
N min
0,3 %
mikrob. biomasa
0,01 %
ţi vočišná biomasa
Optimální parametry úrodné půdy
Obsah humusu
1–3%
Kvalita humusu (HK/FK) 1 – 3
C /N
10
Minerální dusík
20 – 50 mg/kg
Fosfor přístupný
60 – 90 mg/kg
Draslík přístupný
130 – 250 mg/kg
Vápník přístupný
500 – 4000 mg/kg
Hořčík přístupný
150 – 800 mg/kg
Výměnná reakce
5.5 – 7.6 (pH/KCl)
Objemová hmotnost 1.2 – 1,45 g/cm3
Minimální vzdušnost nad 10 % (opt. 17 %)
Pórovitost
50 – 60 %
Půda jako základ
ekologického vinařství
- co je půda?
- jsou naše půdy zdravé?
- ozelenění
Tokaj VI. 2007
Důsledky „jen“ 30 let eroze
Odnos půdy vlivem eroze
7,94
1994
0,08
4,62
1995
0,15
0
černý úhor
obdělaná
půda
ozeleněno
neobdělaná
2
4
t / ha 6
8
10
1968 moderní systém ochrany révy
Termín ošetření
Škodlivý činitel
Po jarním řezu,
před rašením
kadeřavost a plstnatost
Při délce letorostů
25 – 30 cm
peronospora
při současném výskytu
padlí a peronospory
peronospora
při současném výskytu
peronospory, padlí a
obalečů
před květem
hned po odkvětu
peronospora
při současném výskytu
peronospory, padlí a
obalečů
mladé bobule
peronospora
při současném výskytu
peronospory a obalečů
padlí
Doporučené
přípravky a
koncentrace
Polybarit
3-5%
Sulka
4-5%
Novozir N 50 0,5%
Novozir N 50 0,5%
Sulikol K
0,3%
Kuprikol
0,6 %
Kuprikol
0,6 %
Sulikol K
0,4 %
Dykol
0,4 %
Kuprikol
0,8 %
Kuprikol
Sulikol K
Dykol
Kuprikol
Kuprikol
Dykol
Sfinx síra
0,8 %
0,5 %
0,4 %
1,0 %
1,0 %
0,4 %
Spotřeba na 1 ha
postřik.
jíchy v l
přípravku
v kg
300
300
700
9-15
12-15
3,5
3,5
2,1
6,0
6,0
4,0
4,0
9,6
700
1000
1000
1200
1200
2000
2000
-
9,6
6,0
4,8
20,0
20,0
8,0
20,0
Kuprikol – suma 71,2 kg / rok Dykol – suma 16,8 kg / rok
Obsahy Cu v půdě
-jižní Morava 70 – 150 mg/kg
-Jižní Tyroly až 2000 mg/kg
Půda - rezidua
DDT 1993
Děvín –
- vinice Pavlov
Poškození populace chvostoskoků DDT
Velké Pavlovice
konvenční vinice
ekologická vinice
3 – 4 x ročně „ošetřeno“ herbicidem
min 10 let neošetřeno herbicidem
Od
Biocont Laboratory
Od
Biocont Laboratory
Vliv pesticidů na úrodnost půdy
Pesticidy, insekticidy, fungicidy:
- nepřímý vliv (likvidace plevelů a méně potravy pro
edafon, herbicidní minimalizace a zvýšení mnoţství
ţíţ al, zásahy do sloţitého potravního řetězce, likvidace
predátorů patogenů atd.),
- změny přímé (likvidace ţíţa l, omezení či likvidace
populací necílových organismů – aţ 99 % dávek
pesticidů, inhibice syntézy DNA, sníţe ní tvorby a
aktivity enzymů). (Nejtoxičtější pro půd. org. jsou
nematocidy).
Vliv systému ochrany a ozelenění na půdní faunu
roztoči skupiny GAMASINA
- cca 90 druhů v půdách vinic Bádenska (SRN)
- aplikace fungicidů redukují výrazně počet zjišťovaných druhů (o cca 30 %)
- aplikace fungicidů a insekticidů výrazně redukují rovněţ abundanci (počet kusů)
i velmi odolných druhů (o cca 25 %)
- zvýšení podílu organických látek v půdě v důsledku ozelenění meziřadí omezovalo
výše uvedené efekty fungicidů a insekticidů
- vliv herbicidů však nebyl zjištěn
Zdroj: V. Joergel, Univerzita Bonn, 1989
Rezidua triazinových
herbicidů – jeden z faktorů
vyvolávajících choroby dřeva
révy vinné
Utužení půdního profilu pojezdem traktorů
Rotavátorovaný profil
řádek
kolej
meziřadí
kolej
řádek
Mulčovaný profil
řádek
kolej
meziřadí
kolej
řádek
Narušená ekologická rovnováha
Výrazné narušenie ekologickej rovnováhy nastalo v 20.storočí,
najmä dvomi smermi:
– 1. znečistenie ovzdušia, a následne
– pôdy – priemyselnými imisiami
– 2. hnojenie priemyselnými hnojivami – čo prebieha uţ
vyše polstoročia nekontrolovane – takmer vţ dy len paušálne
Priemyselné imisie
Retrospektívny pohľad na
zmenu ovzdušia
(údaje sú získané analýzou letokruhov 110 ročného
smreku z oblasti Popradu)
Zaťaţ enie prostredia od začiatku minulého storočia
exponenciálne narastá.
Nárast: S, K, P, Ni, Cu, Fe ...
Pokles: Ca, Mg, Al, Zn ...
Poznáme:
kyslé imisné typy,
Zásadité imisné typy
Zmena ovzdušia sa radikálne
menila od 50.tych rokov
minulého storočia
Vplyv továrenských exhalátov - imisií
- na škodlivosť patogéna
(údaje zo slivky domácej, napadnutej vírusom šárky)
4,3
4,5
4
4,4
4,5
3,8
4
3,6
Infekčný index
3,5
3
2,5
2,2
2
2
1,8
1,5
2,4
1,9
2,3
1,8
1
0,5
0
0
A1-I
Infekčný index:
0-0%
1-<5%
2 - 6 - 10 %
3 - 11 - 25 %
4 - 26 - 50 %
5 - 51 - 75 %
6 - > 76 %
0,8
0
0
0
B2
0
B2
0
Plody
Listy
B2
A3
A3
A1-III
A2
A4
B1
Imisné typy
Imisný typ kyslý:
A1-I - S + popolček
II
III
A2 - zlúčeniny F, Ci
A3 - hutný prach
A4 - organické látky
Imisný typ zásaditý:
B1 - magnezitový
B2 cementárenský
Ekologická rovnováha = zdravé plody slivky domácej
Narušená ekologická rovnováha = silné poškodenie plodov, úplne znehodnotená úroda
(údaje sú z lokality Bošáca - 1990)
Pri ekologickej
rovnováhe
plody sú bez
príznakov, úroda
mnoţstvom i
akosťou dobrá
Pri narušenej
ekologickej
rovnováhe
plody majú silné
príznaky vírusovej
šárky, padajú, sú
nehodnotné
Ekologická rovnováha
smektitové ílové minerály
Koncentrácia vírusu Plum pox - šárka
+K
+ Ca
0,33
0,15
Škodlivosť vírusu
plody
0,0
listy
0,0
0,57
0,73
-K
- Ca
Narušená
ekologická rovnováha
illitové ílové minerály
1,47
plody
2,71
listy
Obsah ţ ivín
v pôde P mg/kg
5,0
v listoch P %
0,14
v pôde K mg/kg
139
v listoch K %
3,0
v pôde
Ca mg/kg
2200
v listoch Ca %
2,12
v pôde Mg mg/kg 559
v listoch Mg % 0,26
55,0 mg/kg P
0,14 % P
172
mg/kg
K
1,1
%
K
1323
mg/kg
Ca
1,74
%
Ca
170
mg/kg
Mg
0,40
%
Mg
(Analýza pôd: podľa Mehlicha - neutr.výluh)
Röntgenodifraktogram
Röntgenodifraktogram
Zdravá pôda
Devastovaná pôda
s veľkým množstvom
expandujúcich
minerálov - smektitov
(montmorillonit,
vermikulit a i.)
- veľa minerálov
neexpandujúcich - illit
(prebehla illitizácia
vplyvom antropogénnej
činnosti)
Röntgenodifraktogram
Vývoj múčnatky na viniči pri rôznych výživných
defektoch
(nádobový hydroponický pokus, odroda Cabernet Sauvignon, napadnutý múčnatkou viniča)
- škodlivosť - pokrytie listov mycéliami a konídiami je oproti optimálnej výţ ive vyššia najmä vo
variante s nedostatkom vápnika, nadbytkom dusíka a i. V tom prípade sa vytvára málo kleistotécii
- naopak, škodlivosť je niţ šia pri nadbytku vápnika, pokrytie listov mycéliami a konídiami bola
minimálna, ale na nich sa vytvorilo mimoriadne veľa kleistotécií
4
3,5
3
2,5
Tvorba kleistotécií
2
Tvorba konídií
1,5
1
0,5
0
+ Ca
- Mg
Optimum
+N
-K
-P
- Ca
Pri konvenčnom
pestovaní je pôda
ekologicky narušená ,
- už nepostačuje
ochrana iba meďnatými
a sírnatými prípravkami
Účinok ochrany viniča (RV)
Bordeauxskou zmiešaninou + Thiovit
(poloprevádzkové pokusy - Dvory n/Ţ., 1997)
72
80
70
Varianty pokusu:
52,5
% napadnutia
Pokus sa uskutočnil v Dvoroch n/Ţ.
v roku 1997
60
47,5
50
48,5
- kontrola neošetrená
20
- Bordeauxská zmiešanina + síra
10
0
26,5
20,5
30
- Štandard (podniková ochrana)
35
37,5
40
27
9,9
0,4
3
Peron.listy
15
5,7
1,3
16,5
16,2
Kontrola
Bord.zm +síra
4
Peron.str.
Štandard
Múčn.listy
Múčn.str.
Botrytída
Biela hn.
Postreky v rámci pokusu
Varianty pokusu
Dátum oš.
Kontrola
Bord.zm.+síra
Štandard
28.5.
-
Bord.zm.
Merpan + Karathane
10.6.
-
B.zm. + Thiovit
Folpan + Thiovit
27.6.
-
B.zm. + Thiovit
Shavit F
14.7.
-
B.zm. + Thiovit
Shavit F
23.7.
-
B.zm. + Thiovit
Folpan + Bumper
5.8.
-
B.zm. + Thiovit
Folpan + Thiovit
20.8.
-
Bord.zm.
Ronilan
3.9.
-
Bord.zm.
Ronilan
% napadnutia na variantoch pokusu
Peronospóra
Múčnatka
Botrytída
Biela hn.
72,0
52,5
35,0
4,0
16,2
27,0
16,5
15,0
48,5
37,5
26,5
Listy
Strapce
Listy
Strapce
Kontrola
20,5
9,9
47,5
Štandard
0,4
1,3
Bord.zm.+ síra
3,0
5,7
Informatívny pokus
s vyhnojením pôdy na pôvodnú vyrovnanú ekologickú rovnováhu
1994
Pokusný rok
1994 bol šťastne
zvolený vyznačoval sa
epidemickým
výskytom
múčnatky viniča.
Vplyv reharmonizácie pôdy na
napadnutie múčnatkou viniča
(Uncinula necator )
graf vyjadruje % napadnutia
70
61
60
40
% napadnutia
50
40
30
20
3
10
0
7,3
Kontrola
PôDA pri konvenčnom
pestovaní
Súčasná
pôda
VINIČ BEZ
OŠETRENIA
Reharm.pôda
0,6
0,7
Chem.ochrana
0,6
1
Listy
Strapce
% napadnutia
Reharm.+chem.
Listy
Varianty
REHARMONIZOVANÁ PôDA
Reharmonizovaná
VINIČ BEZ OŠETRENIA pôda
% napadnutých listov
% napadnutých strapcov:
Percentuálny podiel s príznakmi
Infekčný index: rozsah infekcie
Infekčný index:
0-0%
1-<5%
2 - 6 - 10 %
3 - 11 - 25 %
4 - 26 - 50 %
5 - 51 - 75 %
6 - > 76 %
Strapce
Inf.
Inf.
%
nap.
index
%
nap.
index
Kontrola 2/71
34
4
90,6
9
Kontrola 2/72
34,1
4
70,5
5
Kontrola 2/84
43,8
4
27,0
4
Kontrola 2/85
48,3
4
56,0
5
Kontrola priemer
40,1
4
61,0
5
Reharm.pôda 2/65
3,0
1
7,3
2
Chem.ošetr. 3/25
0,6
1
0,7
1
Reh.+chem. 2/64
0,6
1
1,0
1
- Pri ekologickej rovnováhe
(reharmonizovaná pôda) je vyuţ itá
geneticky vo viniči zakotvená indukovaná
rezistencia voči chorobám (múčnatka)
- Pri narušenej ekologickej rovnováhe
„súčasná pôda“ vinič nedokáţ e plne vyuţ iť
geneticky zakotvené vlastnosti indukovanej
rezistencie, napadnutie je veľmi vysoké
Napadnutie viniča múčnatkou v
"súčasnej pôde" a v
"reharmonizovanej" pôde
70
60
61
40
%
napadnutia
50
40
30
3
20
10
0
7,3
Súčasná
pôda
Reharm.
pôda
Listy
Strapce
Potom je zaujímavé si pripomenúť
odporúčania na ochranu viniča z
prvej polovice min.storočia.
Rozvrácený ekosystém vinice
Poškozená půda
- eroze
- půda s minimem života a humusu
- rezidua herbicidů (triaziny)
- Cd, Pb, Hg z hnojiv a imisí
- Cl, PCB, z imisí
- Cu, DDT (pesticidy)
- mechanické zhutnění
- nevyrovnaná zásoba živin
- špatná struktura = malá vododržnost
- 0 mykorhiza, žížaly, atd.
= chřadnoucí keře révy
= vysoké náklady
= nekvalitní hroznya vína
= nerentabilní vinařství
Půda jako základ
ekologického vinohradnictví
- co je půda?
- jsou naše půdy zdravé?
- ozelenění
- organické hnojení
- agrotechnika
Bylinná vegetace
Funkce bylinné vegetace
• protierozní ochrana ( eroze 30 - 100 x niţší)
• moţno st kdykoli vjet do vinice bez rizika zhutnění půdy
• zlepšení mikroklimatu vinice - o cca 10 % vyšší intenzita
fotosyntézy při teplotách nad 30 °C
• zvýšení obsahu humusu v půdě ( po 20 letech 2 - 3 x )
• zvýšení mnoţství a biomasy ţíţ al ( cca 4 x )
• ozelení = podmínky fungování mykorrhizy
• vyrovnanější uvolňování ţivin ( N a další )
• zvýšení biodiverzity
• sníţení energetické náročnosti postřiků a kultivačních
prací ( o cca 20 % )
Od monokultury vinohradu
k druhově bohatému ekosystému
Druhová pestrost, kvetoucí ozelenění
- zvýšení druhové rozmanitosti rostlin vede k:
⇒ přítomnosti různých živočišných druhů
- potrava pro užitečné organismy, kteří se živí pouze jako dravé
larvy
- ochrana a životní prostředí
- různé formy kořenového systému a různá délka kořenů
- vede k prokypření půdy
- aktivace života v půdě a posílení půdního ekosystému
Strategie ozelenění I
Přirozený podrost:
- vhodný pro:
- strmé polohy
- půdy s vysokým obsahem skeletu nebo zdravé půdy
- jako provizorní řešení
Přednosti:
- uplatnění rostliny typické pro dané stanoviště
- časově úsporné
Nevýhody:
- ????
- většinou chybí leguminózy (přiset – štírovník, Tolice srpovitá Medicago falcata, vičenec - Onobrychis)
- horší zakořeňování
Strategie ozelenění II
Částečné ozelenění v létě ozimem
- vhodný pro:
- stanoviště s nepatrným letními srážkami
- způsob provedení:
- každou 2. řadu oset zelenou směsí
- od srpna oset otevřené řady například žitem a vikví
- podlom v těchto řádcích v duben/květen
- výměna řádků každých 3 – 5 let
Přednosti:
v létě: vyvarování se stresu z nedostatek vody
v zimě: vyvarování se vyplavování živin, asimilace
dusíku, přísun organických látek , prokořenění a
prokypření půdy
Strategie ozelenění III
Alternativní ozelenění
- vhodné pro:
- stanoviště s nepatrným letními srážkami
- způsob provedení:
- například setí zelených směsí v srpnu
- podlom každé 2. řady duben/květen
- setí v srpnu
- v následujícím roce podlom jiných řad
Přednosti: kypření řádků každý 2. rok
celoplošné bohaté ozelenění na jaře
Strategie ozelenění IV
Celoplošné ozelenění
- vhodné pro:
stanoviště s dostatkem letních srážek a půdou
s dostatkem zásobní vody
- způsob provedení:
- celoplošné osetí v srpnu a dubnu
- v každé 2. řadě mulč
- v každé 2. řadě válcování
- každý 2-3 rok předorba, prokypření, nové setí
Přednosti:
celoroční, druhově bohatá nabídka květů
dostatek organické hmoty
dobrá tvorba humusu
Zásady tvorby směsí
Kombinace více druhů z různých rostlinných řádů:
- vždy přidat do směsí leguminózy
- různě vysokovzrůstné druhy rostlin
- směs rychle klíčícíchrostlin (např.: pohanka) a pomaluklíčících
rostlin
- rostliny s rozdílnou hloubkou zakořenění
- rostliny s různou délkou kvetení
- dbát na velikost semen, směs
Množství výsevu - ozelenění
Čistá letní směs
Letní vikve 20 kg / ha
Hrachor
20 kg / ha
Svazenka
1 kg / ha
Pohanka
15 kg/ ha
Jetel
5 kg / ha
Rostlinný druh
Jetel alexandrijský
Komonice bílá
Vičenec
Jetel ladní
Jetel inkarnát
Vojtěška
perský jetel
švédský jetel
Ozimá vikev
Směs
zimní směs
Ozimý hrách
Ozimá vikev
Ozimé žito
%
7,5
7,5
20,0
5,0
7,5
7,5
2,5
2,5
25,0
5,0
5,0
Zimní směs
60 kg / ha Ozimá vikev
30 kg / ha Inkarnát
60 kg / ha Ozimá řepka
Ozelenění úhoru
60 kg / ha Ozimá vikev 20 kg / ha
10 kg / ha
10 kg / ha Slunečnice
10 kg / ha
1 kg / ha
Svazenka
Ředkev olejná 20 kg / ha
Rostlinný druh
Jetel luční
Jetel plazivý
Jetel perský
Vičenec
Jetel ladní
Vojtěška
Štírovník růžkatý
Lipnice luční
Bojínek luční
Jílek vytrvalý
Kostřava červená
?????????
%
10,0
13,0
10,0
10,0
7,0
10,0
10,0
3,0
10,0
7,0
3,0
7,0
Složení biomasy v ozelenění
Tabulka 4. Nadzemní biomasa (sušina ), celkové množství
pevně vázaného N (v kg/ha, v % sušiny)
Datum: 1.7. 1996
varianta
Svazenky, pohanka
Letní žito
Letní vikev
Kontrola (
Sušina
Celkové množství N %
Celkové množství
N kg / ha
34,4
12,9
29,3
15,1
1,8
2,7
4,2
2,8
61,9
34,8
123,1
42,3
Obsah N–min pod ozeleněnou plochou
Obsah vody pod ozeleněnou plochou
0 – 30 cm
30 – 60 cm
svazenka, pohanka jarní ţito
letní vikev
kontrola
Minerální živiny v ekologickém
vinařství
- Kalisalz - draselná sůl a Kaliumsulfát (K2SO4 )
- Magnesiumsulfát
Kieserit,
Bittersalz – hořká sůl - síran hořečnatý ( na ochrnutí třapiny)
- Kalcium karbonát (Ca CO3 – uhličitan vápenatý ) a Magnesium karbonát (MgCO3
uhličitan hořečnatý)
- Měkký přírodní fosfát
- Stopové prvky např.: Bór, ( Solubor, Borax)
Potřeba kontrolních míst
Půdní profil
pórovitost %
pevná fáze
n FK 154
( - 100 cm hloubka )
10
mulč
pórovitost %
pevná fáze
Srovnání potřeby energie
ozeleněné meziřadí – černý úhor
1) Úspora energie na pojezd při postřiku – 26 %
celkový příkon - černý úhor 42,4 kW
- ozeleněno 31,4 kW
- postřikovač:
437 kg
- traktor:
2.050 kg
- svaţ itost:
14 %
- rychlost pojezdu:
5,4 km / hod
2) Srovnání energetické náročnosti při kultivaci
celkový příkon
(kW)
%
rychlost pojezdu
(km / hod)
mulčovač
20,2
100 %
5,4
plečka
22,7
112 %
3,8
rotavátor
27,2
135 %
3,8
Zdroj: W. Ruehlig, FA Geisenheim, 1998
Aktuální objem vzduchu ( obj. %)
hloubka půdy ( cm )
hloubka půdy ( cm )
Aktuální objem vody ( obj. %)
mulč
rotavátor
mulč
rotavátor
Zasakování vodních sráţek
obsah vody ( obj. % )
obsah vody ( obj. % )
hloubka půdy (cm)
Rotavátorovaný profil
hloubka půdy (cm)
Mulčovaný profil
1 měření
2 měření
3 měření
Dávka vody
v suché půdě
5 hodin po dávce vody 15 l / m2
5 hodin po dávce vody 25 l / m2
Hranice zásaku - hloubka půdy cm
mulčovaná plocha
rotavátorovaná plocha
15 l
15 – 20 cm
5 – 10 cm
25 l
20 – 30 cm
15 – 20 cm
Půda jako základ
ekologického vinařství
- co je půda?
- jsou naše půdy zdravé?
- ozelenění
- organické hnojení
- agrotechnika
Odběr živin hrozny
N
P2O5
K2O
MgO
Hrozny
(8.000 kg/ha)
22,4
6,4
22,4
2
Dřevo odstr. řezem
(3.000 kg/ha)
20,0
6,8
24,7
4,7
Listy
(6.000 kg/ha)
34,0
7,2
28,5
8
N odebraný 8.000 kg hroznů v moštu – 2 kg/ha
Integrovaná produkce
Rozmístění ţivý ch kořenů na trvale ozeleněných plochách
Průřez od řádku do středu meziřadí
Hloubka půdy
(cm)
400
350
80-100
60-80
40-60
20-40
0-20
300
250
200
150
100
50
0
0-20
20-40
40-60
60-80
80-100
Vzdálenost mezi řádky ( cm )
Příjem ţivi n ve vinohradech
Živina
Dusík
(N)
Fosforečnan
(P2 O5 )
Draslo
(K2 O )
10 t/ha hroznů
(=75 hl/ha vína)
18 – 23 kg / ha
(20 kg)
6 – 9 kg / ha
33 – 40 kg / ha
Udržovací hnojení
při výnosu 14 t hroznů / ha
a při zásobě C v půdě
40 – 60 kg / ha
20 – 30 kg / ha
lehká půda:40 – 60 kg / ha
středně těžká půda: 50 – 70 kg/ha
těžká půda: 60 – 80 kg / ha
Hořčík
(MgO)
3 – 4 kg / ha
20 – 30 kg / ha
Vápno
(CaO)
5 kg / ha
Podle reakce půdy 1)
Bór
(B)
0,06 kg / ha
0,1 – 0,2 kg / ha
1) Potřeba vápna na půdy, ohrožené kyselou reakcí 300 – 500 kg CaO/ha/ rok (=
500 – 900 kg CaCO3
Organické hnojení v ekologickém
vinařství
Ustanovený v dodatku II
-Chlévský hnůj
- Biokompost ( při dodrţen í maximální
hodnoty těţkých kovů)
- Sláma
- Mulčovací kůra
Organické hnojení v ekologickém vinařství
Hnůj a kompost
- vysoký podíl organické hmoty
- velký objem
- potřeba kontroly
- podle nařízení o bioodpadech (max 30 t TS/ 3 roky)
Organická hnojiva
Produkty rostlinného původu
- ricinový a řepkový šrot, sladové klíčky
Produkty ţi vočišného původu, např:
- rohová, kostní a krevní moučka, srst, štětiny
- sušený drůbeţí t rus ( ne z klecového chovu)
Organická hnojiva
- potřeba kontroly
- malé mnoţství organické hmoty
- snadná výtěţnost
- nesnadné ošetření dusíkem
Pohyb dusíku v půdě
Faktory ovlivňující mineralizaci dusíku
Poměr C/N: úzký ⇨ rychlá mineralizace
široký ⇨ pomalá mineralizace
dobře rozložený chlévský hnůj ( C/N = 15 – 20) ⇨ rychlá
půdě vlastní mikroorganismy ( >10 ) ⇨ rychlá
- špatně rozložený hnůj / kompost /sláma ( 50 – 100) . Sláma
může poutat N - UTA
- Imobilizace nepřijatelného amoniaku a dusičnanů
- krátce před setím může vést k nedostatku dusíku.
Mikroorganismy opět odumírají v závislosti na půdní vlhkosti a
teplotě půdy, uvolnění N.
Provzdušnění, hodnota pH.
Děkuji za pozornost
Ing. M. Hluchý, PhD.
www.ekovin.cz
mail: [email protected]
30 cm
60 cm
90 cm
120 cm
3.1.2011
10.1.2011
17.1.2011
24.1.2011
31.1.2011
7.2.2011
14.2.2011
21.2.2011
28.2.2011
7.3.2011
14.3.2011
21.3.2011
28.3.2011
4.4.2011
11.4.2011
18.4.2011
25.4.2011
3.1.2011
10.1.2011
17.1.2011
24.1.2011
31.1.2011
7.2.2011
14.2.2011
21.2.2011
28.2.2011
7.3.2011
14.3.2011
21.3.2011
28.3.2011
4.4.2011
11.4.2011
18.4.2011
25.4.2011
30
úhor
28
80
27
70
26
60
25
50
24
40
23
30
22
20
21
10
20
0
150 cm
srážky (mm)
zatravněno
3.1.2011
10.1.2011
17.1.2011
24.1.2011
31.1.2011
7.2.2011
14.2.2011
21.2.2011
28.2.2011
7.3.2011
14.3.2011
21.3.2011
28.3.2011
4.4.2011
11.4.2011
18.4.2011
25.4.2011
srážky
3.1.2011
10.1.2011
17.1.2011
24.1.2011
31.1.2011
7.2.2011
14.2.2011
21.2.2011
28.2.2011
7.3.2011
14.3.2011
21.3.2011
28.3.2011
4.4.2011
11.4.2011
18.4.2011
25.4.2011
29
3.1.2011
10.1.2011
17.1.2011
24.1.2011
31.1.2011
7.2.2011
14.2.2011
21.2.2011
28.2.2011
7.3.2011
14.3.2011
21.3.2011
28.3.2011
4.4.2011
11.4.2011
18.4.2011
25.4.2011
půdní vlhkost (% obj.)
Půdní vlhkost (% obj. ) Novosedly, (RR), r. 2011
100
90
11.1.2010
22.2.2010
15.3.2010
5.4.2010
26.4.2010
17.5.2010
7.6.2010
28.6.2010
19.7.2010
9.8.2010
30.8.2010
20.9.2010
11.10.2010
1.11.2010
22.11.2010
13.12.2010
11.1.2010
8.2.2010
8.3.2010
29.3.2010
19.4.2010
10.5.2010
31.5.2010
21.6.2010
12.7.2010
2.8.2010
23.8.2010
13.9.2010
4.10.2010
25.10.2010
15.11.2010
6.12.2010
27.12.2010
25.1.2010
1.3.2010
22.3.2010
12.4.2010
3.5.2010
24.5.2010
14.6.2010
5.7.2010
26.7.2010
16.8.2010
6.9.2010
27.9.2010
18.10.2010
8.11.2010
29.11.2010
20.12.2010
11.1.2010
22.2.2010
15.3.2010
5.4.2010
26.4.2010
17.5.2010
7.6.2010
28.6.2010
19.7.2010
9.8.2010
30.8.2010
20.9.2010
11.10.2010
1.11.2010
22.11.2010
13.12.2010
11.1.2010
8.2.2010
8.3.2010
29.3.2010
19.4.2010
10.5.2010
31.5.2010
21.6.2010
12.7.2010
2.8.2010
23.8.2010
13.9.2010
4.10.2010
25.10.2010
15.11.2010
6.12.2010
27.12.2010
půdní vlhkost (obj. %)
srážky
31
80
29
70
27
60
25
50
23
40
21
30
19
20
17
10
15
0
srážky (mm)
Půdní vlhkost (% obj. ) Novosedly, (RR) , r. 2010
35
100
33
30 cm
60 cm
90 cm
120 cm
zatravněno
150 cm
úhor
90