Tanec radosti z Boha - Česká evangelická luteránská církev

Èeská evangelická luteránská církev
Tanec radosti z Boha
Monday, 12 September 2011
KázánÃ- z nedìle 28. srpna 2011 - Žalmy 30:12-13
Mùj náøek jsi zmìnil v taneènÃ- rej, vysvlékls mì z žÃ-nìného roucha, opásal jsi mì radostÃ-, aby má sláva ti pìla žalmy a
neumlkla. Hospodine, Bože mùj, budu ti vzdávat chválu vìènì.Dobré ráno, pøátelé a spoludìdicové života.Vèera se na z
v Rochlovì konali každoroènÃ- dožÃ-nkové slavnosti. Jejich letoÅ¡nÃ-m tématem byl tanec. Tanec bezesporu ke slavnostem
patøÃ-. Ale možná vás – jako vìøÃ-cÃ- – napadne otázka, jak se dÃ-vá na tancovánÃ- Bùh? Který styl se asi tak Boh
Jestli spÃ-Å¡e klasický balet, nebo rytmický disko tanec? Dává snad Bùh pøednost spoleèenským tancùm, nebo hip
hopu? A je nìjaký tanec v BožÃ-ch oèÃ-ch opravdu høÃ-Å¡ný?
Co se týká høÃ-Å¡nosti (tedy toho, jestli je v oèÃ-ch Boha dobrý, nebo zlý), je tanec sám o sobì neutrálnÃ-. Jde èistì
pohyby tìla (tìla, které stvoøil Bùh) do rytmu hudby (jejÃ-ž princip vymyslel Bùh). Schopnost, a v nìkterých pøÃ-padech i velk
nadánÃ-, k tanci také dává èlovìku do vÃ-nku Bùh. Sám tanec nenÃ- høÃ-chem. Neexistuje 11. BožÃ- pøikázánÄNezatanèÃ-Å¡!“ Podobnì neutrálnÃ- jako tanèenÃ- je i tøeba sezenÃ-, koukánÃ-, gestikulace.Tanec vÅ¡ak mùže být a
bývá spojený s høÃ-chem. HøÃ-ch se totiž dotýká srdce – pramenÃ- v nitru èlovìka. A• už toho, který tanèÃ-, nebo
který tanec sleduje. Názorným biblickým pøÃ-kladem mùže být tanec Salome, dcery Herodovy manželky Herodiady,
který pøedvedla pøi narozeninové oslavì svého nevlastnÃ-ho otce - vìtÅ¡ina znalcù Bible a historie se shoduje na tom, že Å
o smyslný, erotický tanec, majÃ-cÃ- za cÃ-l vzruÅ¡it mužské obecenstvo. Pokud tomu tak bylo, byl jejÃ- tanec bezesporu
høÃ-Å¡ný, ale to proto, že pøi nìm navenek projevila, co chovala uvnitø v srdci: necudnost, nestydatost a touhu manipulovat.
Stejnì tak v nitru pøihlÃ-žejÃ-cÃ-ch se nejspÃ-Å¡ objevil høÃ-ch chtÃ-èe a cizoložstvÃ- (vzpomeòte, jak øÃ-ká JežÃ-Å¡, že „k
hledÃ- na ženu chtivì, již s nÃ- zcizoložil ve svém srdci!“ Mt 5:28). Tanec byl druhotným, prùvodnÃ-m a doprovodným j
který vÅ¡ak vyjadøoval høÃ-Å¡nost srdce a dal také pøÃ-ležitost ke høÃ-chu. Smutný fakt, že skonèil zavraždìnÃ-m BožÃJana Køtitele, to jen dokládá. (Mt 14:6)Podobnì se i jinak neutrálnÃ- sezenÃ- mùže stát projevem høÃ-chu (možná jste vidìli
film ZákladnÃ- instinkt se Sharon Stone). HøÃ-Å¡né v tomto smyslu mùže být i obyèejné koukánÃ- (tøeba klÃ-èovou dÃdo dámské pøevlékárny) nebo gestikulace (viz napø. vulgárnÃ- gesta jako projev hnìvu èi touhy urazit). Zkrátka Bùh hled
na nitro srdce vÃ-c, než si èasto myslÃ-me. Bohu jde o nitro èlovìka. To toužÃ- oèistit, aby v nìm mohl pøebývat a odtud
promìòovat celého èlovìka.Na to nìkdy zapomÃ-najÃ- i ti, kteøÃ- se nazývajÃ- køes•any. Život èlovìka s Bohem, život takovÃ
jaký má být, se snažÃ- nastrkat a vmìstnat mezi rùzné regule a pravidla, která sami považujÃ- za bohulibé a zbožné.
v 17. a 18. stoletÃ- byly v Evropì i v Americe aktivnÃ- skupiny pietistù (zbožných). Pro nì nebylo nic morálnì neutrálnÃ-ho.
Nálepku høÃ-ch (nebo „jen“ zbyteènost) od nich dostalo tancovánÃ-, hranÃ- karet i pitÃ- piva. Dokonce i ètenÃ- klasikù
považovali pietisté za ztrátu èasu, kterou si opravdový køes•an nemùže dovolit. Tabu byla veÅ¡kerá zábava, rozmarnosti
radovánky, kterými prý èlovìk jen marnÃ- svùj èas, mÃ-sto aby jej vìnoval ètenÃ- duchovnÃ- literatury a rozjÃ-mánÃ-.
Jedno z pravidel pietistù napøÃ-klad udává: „Dávejte si pozor na zbyteèný smÃ-ch. Ne každý smÃ-ch je zakázaný.
ŽertovánÃ- a Å¡prýmovánÃ- se Bohu nelÃ-bÃ-; proè by se tedy mìlo lÃ-bit vám? A pokud se vám nelÃ-bÃ-, proè se pøi nìm
smìjete? Pokud se smìjete, také høeÅ¡Ã-te.“ (August H. Francke: „Rules for the Protection of Conscience and for Good
in Conversation or in Society“, 1689; rule # 24)Vra•me se ale jeÅ¡tì na chvÃ-li k tanci. Ano, mùže být spojován se høÃ-che
a být jeho projevem: napø. už zmÃ-nìné oplzlosti, nebo touhy Å¡okovat, pobuøovat nebo svádìt. Tanec mùže být spojen
modloslužbou. Z Bible je znám pøÃ-klad oslavného køepèenÃ- a tancovánÃ- tvrdoÅ¡Ã-jných Izraelcù pod SinajÃ- pøed
soÅ¡kou zlatého telete, kterou uctÃ-vali jako svého boha a zachránce (Ex 32:6,19). PohanÅ¡tÃ- proroci Baalovi také
poskakovali pøed oltáøem své modly na hoøe Karmel (1. Kr 18:26). A dneÅ¡nÃ- èlovìk také mùže tancem doprovázet a
oslavovat svou modlu, tj. to, co nejvÃ-c „hýbe“ jeho životem: a• už je to sex, drogy, alkohol, nebo i sám tanec jako
takový.Tanec je ale rovnìž spojen s oslavovánÃ-m skuteèného, živého Boha-Hospodina, Jeho dÃ-la, Jeho péèe, Jeho
darù. Židé slavili svátek Sukót, svátek stánkù, který byl zároveò podzimnÃ-m svátkem skliznì (tj. dožÃ-nkami). Byl to
týden plný hodovánÃ-, radosti, poskakovánÃ- a dÃ-kùvzdánÃ- Bohu za hojnost a úrodu bìhem celého zemìdìlského
Nazýval se také „Hospodinova slavnost“ (Lv 23:39).Tanec pøeÅ¡el do jazyka lidu jako symbol èi synonymum radosti a
veselÃ-, a to zejména v protikladu se smutkem a náøkem. Kdykoli BožÃ- lid oslavoval vìrnost svého Boha, Jeho milost a
slitovánÃ-, byla to pøÃ-ležitost k bujarému veselÃ-, radostnému køiku, bohatému pohoÅ¡tìnÃ- a taneènÃ-mu vÃ-øenÃ-. Ža
napø. pÃ-Å¡e: „Haleluja. ZpÃ-vejte Hospodinu pÃ-seò novou, jeho chválu v shromáždìnÃ- vìrných! A• se Izrael raduje ze s
Tvùrce, a• synové Sijónu jásajÃ- nad svým Králem, a• taneènÃ-m rejem chválÃ- Jeho jméno, a• mu pìjÃ- žalmy pøi bu
pøi citaøe. Hospodin má ve svém lidu zalÃ-benÃ-, pokorné oslavÃ- spásou.“ (Žalmy 149:1-4) A v jiném žalmu oslavu
David BožÃ- odpuÅ¡tìnÃ-, kterým Bùh obèerstvil jeho zkrouÅ¡ené srdce. V Žalmu 30 uvádÃ-: „Mùj náøek jsi zmìnil v tan
rej, vysvlékls mì z žÃ-nìného roucha, opásal jsi mì radostÃ-, aby má sláva ti pìla žalmy a již neumlkla.“ (Žalmy 30:1213a)Dobrým dùvodem k tanci je právì BožÃ- odpouÅ¡tìjÃ-cÃ- láska, úžasná milost a vytrvalé slitovánÃ-, které s nám
navzdory naÅ¡Ã- svéhlavosti, bohorovnosti, tvrdoÅ¡Ã-jnosti a zaslepenosti, jež nás zavedly daleko od Nìho a od poznánÃtoho, jaký je. Byli jsme jako ten marnotratný, ztracený syn v JežÃ-Å¡ovì podobenstvÃ-. OdeÅ¡el od otce, rozházel vÅ¡e,
co mu otec dal, byl na dnì (jako jsme my bez Boha). Pak ale pøiÅ¡el k sobì a rozhodl se v lÃ-tosti nad sebou a svými èiny
vrátit, pøièemž doufal, že ho otec pøijme alespoò jako svého nádenÃ-ka. Otec ho ale celou dobu, kdy byl pryè, vyhlÃ-žel, a
ho objal, oblékl do nádherných Å¡atù a uvÃ-tal jako svého nalezeného syna, který pro nìj „byl mrtev, a zase ožil“
15:24). To, co následovalo, byly hody, veselÃ-, hudba a tanec. Tedy projevy obrovské radosti – spoleèné radosti otce a
syna nad Å¡•astným shledánÃ-m, nad znovu vytvoøeným poutem, nad zmoudøenÃ-m syna, nad znovu objevenou láskou
jeho otce.I my jsme takovÃ- ztracenÃ- a znovunalezenÃ- BožÃ- synové – skrze vÃ-ru v Toho, kterého Bùh poslal na naÅ¡i
záchranu, JežÃ-Å¡e Krista. Tohoto BožÃ-ho Syna, Syna s velkým S, nám Otec daroval, aby odèinil naÅ¡e viny svou
dokonalostÃ-, aby oèistil naÅ¡e nitro od høÃ-chu, utiÅ¡il naÅ¡e svìdomÃ- od výèitek, naplnil svým životem a svým Duchem
naÅ¡e pokažené, smrtelné tìlo. Aby nám dal dùvod k radosti. Radosti, která sahá až za hrob a teprve tam nabývá vrcho
http://www.luterani.cz
Vytvoøeno pomocí Joomly!
Generováno: 12 October, 2016, 16:18
Èeská evangelická luteránská církev
V nebi budeme hledìt na Pána tváøÃ- v tváø; tam budeme „tanèit radostÃ-“ navìky!Pøed dvìma lety zemøel ve vìku 57
Swayze, herec z filmu HøÃ-Å¡ný tanec. Zemøel na rakovinu slinivky bøiÅ¡nÃ-. Podle novin inspiroval k tanci celou generaci
dÃ-vek. Pøed nìjakými dvìma tisÃ-ci lety zemøel ve vìku 33 let JežÃ-Å¡ Kristus, èlovìk, který se prohlaÅ¡oval za Boha. Zemø
za naÅ¡e høÃ-chy. Podle oèitých svìdkù ale vstal tøetÃ- den z mrtvých. V Nìm jediném je naÅ¡e spravedlnost a vìèný živ
v plnosti, svobodì a lásce. V JežÃ-Å¡i je náš dùvod k radosti – k vìènému, oslavnému tanci. Amen.
http://www.luterani.cz
Vytvoøeno pomocí Joomly!
Generováno: 12 October, 2016, 16:18