1. číslo - ZŠ Trávníky Otrokovice, příspěvková organizace

Komentáře

Transkript

1. číslo - ZŠ Trávníky Otrokovice, příspěvková organizace
ŠKOLNÍ NOVINY
ZÁKLADNÍ ŠKOLA TRÁVNÍKY OTROKOVICE
1/11/2009
poprvé do školy
1. září 2009 bylo pro 39 malých žáčků prvním
dnem, kdy poprvé vstoupili do školy. Ráno netrpělivě čekali se svými rodiči před školou v očekávání něčeho nového. Slavnostně je přivítali
žáci devátých ročníků, kteří jim předali pěknou
kytičku a přivedli je do jejich třídy. Tam už na
ně čekala paní učitelka, krásně vyzdobená třída a lavice plná překvapení. Malé prvňáčky přišla také přivítat paní ředitelka Jana Večeřová,
paní zástupkyně Eva Horňáková a za Město
Otrokovice paní Radana Zenáhlíková. Letos
v prvních třídách učí paní učitelka Marcela Vrubelová se svojí asistentkou Petrou Brázdilovou
a paní učitelka Dana Mlčáková. A co našim prvňáčkům do jejich začátku popřát? Určitě mnoho
úspěchů ve školní práci, hodně nových zážitků
a spoustu kamarádů. Ať se jim ve škole daří!
Učitelky prvních tříd
V RÁMCI OSLAV 35. ŠKOLNÍHO ROKU
NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE TRÁVNÍKY
OTROKOVICE POŘÁDÁME
21. 12. 2009 OD 8 DO 16 HODIN
UVIDÍTE SOUTĚŽE, UKÁZKOVÉ HODINY,
PRODEJNÍ VÝSTAVKU KNIH
A DALŠÍ AKCE
SRDEČNĚ ZVEME VŠECHNY RODIČE
I VEŘEJNOST
PŘIJĎTE SE NA NÁS PODÍVAT
RÁDI VÁS V NAŠÍ ŠKOLE UVÍTÁME
sdružení rodičů informuje
Vážení rodiče,
Sdružení rodičů při naší škole započalo již třetí
rok své práce. Naším společným úkolem je zajistit našim dětem příjemné a kulturní prostředí,
kde tráví čtvrtinu svého denního času. Konkrétně z činnosti sdružení uvádíme:
- pořádání sezónních akcí Vánoční dílny a jarmark, Velikonoční dílny, Srdíčkové odpoledne
(výroba dárků pro maminky), Dýňobraní, Turnaj
v bowlingu, Sportovní dopoledne, netradiční
sportovní klání Bez hranic (setkání „zdravých“
a handicapovaných dětí)
- jako nezávislý finanční zdroj přispívá sdružení
na školní aktivity tam, kde není v možnostech
vedení školy najít mechanismy k financování
specifických potřeb, např. odměny v soutěžích pořádaných školou, jízdné a startovné
sportovních utkání, kterých se škola účastní, odměny pro žáky, kteří se zúčastní školy
v přírodě či lyžařského výcviku, sponzorování
tisku Školních novin, vybavení školní kuchyňky, nadstandardní sportovní vybavení,
příspěvky na potřeby akcí pořádaných žákovským parlamentem...
- vyhledávání a vypracování grantů a žádostí
o sponzoring
- finanční i faktická spolupráce při vybavování
školy, např. montáž dataprojektorů, repasování
počítačů, zařízení odpočinkových koutů, herny
a školního klubu, které mají sloužit k využití volného času dětí a neformální výuce
- spolupodílení se na diskuzi, týkající se pobytu
dětí ve škole, jejich chování, prospěchu, sociálních vazeb atd.
Věříme, že nás plně chápete, když po Vás chceme každým rokem příspěvky do naší společné
pokladny. Peníze jsou určeny přece pro Vaše
děti. Prosíme Vás, neobracejte se rozlícení na
své třídní učitele. Pokud vaše třída nemá třídního důvěrníka, čili zástupce ve výboru sdružení,
pan učitel či paní učitelka pouze tlumočí naše
požadavky, které zná zprostředkovaně. Zvolte
ze svých řad rodiče do sdružení! Bude nás víc
a vyslechneme si i jiné názory z pléna rodičů.
Důvěrníky ve třídách jsou Radka Šmédková,
Erika Zavadilová, Jiří Vysloužil, Josef Stloukal,
Pavel Čihánek, Martina Čevelová, Andrea Hanáková, Jana Vykoukalová, Hana Ambruzová,
Miroslava Málková, Jaroslav Turek, Lenka Baroňová, Lenka Kratochvílová a Iveta Máčalová. Své důvěrníky nemají třídy 2. B, 4. A, 4. B,
5. B a 9. A
Za Sdružení rodičů Mgr. Irena Miklová
VYDÁNÍ ŠKOLNÍCH NOVIN SPONZORUJE
SDRUŽENÍ RODIČŮ PŘI ZÁKLADNÍ ŠKOLE
TRÁVNÍKY OTROKOVICE
ŠKOLNÍ NOVINY
STRANA
ZPRÁVY ZE ŠKOLY
IVANA DIVÍNOVÁ
poselství začínající učitelky
Vzpomínám si na svůj první den ve škole. Po
třítýdenním pobytu v Bulharsku jsem přišla
2. září 1975 do trávnické školy, která měla být
místem mé premiéry na prknech pedagogického poslání.
Školu už slavnostně otevřeli 1. září, mně se
moc líbila a byla jsem ráda, že začnu v novém
prostředí. Z dobových fotografií však nepoznáte, že v některých třídách nebyly židle, lavice, tabule. Žáci neměli učebnice, já také ne,
o metodických příručkách a didaktických pomůckách jsem si mohla tak jenom nechat zdát.
Kde začít? Jak situaci řešit, když deváťáci byli
jen o sedm let mladší než já? Byla jsem tedy
nehorázně přísná, při klasifikaci jsem neznala
kompromis. Ale veškerý svůj volný čas jsem věnovala přípravě na vyučování, sobotním a nedělním „výšlapům“ do okolí Otrokovic se svou
milovanou třídou.
A školní výlety! Na ty snad nikdo nezapomene.
Čtyři dny v kraji Boženy Němcové a Aloise Jiráska, třídenní putování po Malé Fatře, Nízkých
Tatrách, Beskydech, Jeseníkách. Tato invence
se mně brzy vrátila v tom, že mě žáci začali respektovat a vnímat. Vytvořili jsme si mezi sebou ten vzácný vztah založený na vzájemném
porozumění, na důvěře, úctě a přátelství. Jako
opravdová paní učitelka jsem se začala cítit až
tehdy, když mí žáci pochopili, že nejsme soupeři, ale partneři na cestě ke vzdělání.
Nerada bych ve svém vyznání zapomněla na
ty, kteří mně v kantorských začátcích nejvíce
pomáhali. Především to byla moje maminka, vynikající a pro své žáky nezapomenutelná Paní učitelka Marie Vlčková, dále pak mí
zkušenější kolegové pan učitel Jiří Severin,
Jaroslav Hradil, Oldřich Pabiš, paní učitelky
Jarmila Frkalová, Blažena Ambrožová, Božena
Černíková, Magda Jakšová, Anna Matyášová,
Jaroslava Odstrčilíková a další. Omlouvám
se těm, které jsem ve svém výčtu opomněla
a chtěla bych všem poděkovat za ochotnou
pomoc, fundované rady a přátelství, které mě
s nimi pojí dodnes.
Naše škola patří k nejlepším v Otrokovicích
také díky osobnostem, které bývají často
a neprávem opomíjeny a jimž se říká obyčejně
správní zaměstnanci, i když jsou neobyčejní
a jen a jen správní. Proto můj obdiv a poděkování patří samozřejmě i manželům Miladě
a Jaroslavu Zámečníkovým, paní Zdeně Lesové, Zdeně Hrbáčové, Anně Smětákové, Heleně
Kaňovské, Emě Horkové, Jarmile Melichárkové
a dalším, kteří při tehdy přeplněné škole měli
vždy práce až nad hlavu a díky jejichž úsilí tu
bylo vždy čisto a útulno.
Co napsat na závěr své zpovědi? Úspěchy
mých bývalých i současných žáků mě motivují k dalším pedagogickým aktivitám, k hledání
nových cest a moderních metod, jak žáky učit
a naučit, abychom si společně pomáhali růst.
Milí žáci, vážení rodičové, přátelé naší školy,
i po třiceti pěti letech učím ráda, těší mě úspěchy a pokroky našich žáků a věřím, že se mně
společně s mými kolegy podaří vychovat z vás
empatické a tolerantní osobnosti, které však
také dovedou prosadit svůj názor, umějí komunikovat, argumentovat, diskutovat a díky těmto
schopnostem se ve svém budoucím povolání
uplatní. Věřím, že se vám to podaří.
A..... čtěte, čtěte, čtěte!
Vaše učitelka českého jazyka a dějepisu
Ivana Divínová - Vlčková
2
babí léto!
JANA NĚMCOVÁ
Je 6. října, krásný den „babího“ léta. Má být
podle kalendáře už podzim, čas na bilancování a hodnocení práce na zahrádce. Je to
radost a náplň mého učitelského důchodcovského života. Tak, jak se střídají dny krásné,
slunečné s dny méně pěknými, zamračenými
až uplakanými, tak to bylo uspořádané i v mé
učitelské praxi. Prožila jsem ji převážně na
ZŠ Trávníky. Ráda na ně vzpomínám a srovnávám je s dnešní učitelskou realitou, kterou
občas můžu na vlastní kůži pociťovat. Dostávám totiž ještě příležitost zastupovat některého nemocného kolegu. Jdu vždy do ,,svého“ kantorského kolektivu ráda, s nadšením
i pokorou. Toto mé vyznání je výrazem lásky
a obdivu ke všem, kteří se mnou budou prožívat 35. výročí založení školy.
Jana Němcová
učitelka ZŠ Trávníky v.v.
škola na kresbě Hanky Čihánkové ze 7. A
POZOR SOUTĚŽ!
VEDENÍ ŠKOLY A REDAKCE ŠKOLNÍCH NOVIN VYHLAŠUJÍ SOUTĚŽ O NOVÝ NÁZEV NAŠICH
ŠKOLNÍCH NOVIN
Zúčastnit se mohou žáci, učitelé i rodiče!
Hlasovací lístky najdete od 16. 11. u svých třídních učitelů. Své návrhy odevzdejte
do 30. 11. 2009 do schránky Žákovského parlamentu. Vymýšlejte! Odměna vás nemine!
ŠKOLNÍ NOVINY
školní parlament
Jako obvykle se i v letošním školním roce
naplno rozběhla práce
ve Školním žákovském
parlamentu. Žáci si ve
svých třídách zvolili do
parlamentu své zástupce. Jsou jimi za 4. A Bára Karlíková a Veronika
Bursová, za 4. B Robin Zelík a Filip Směták, za
5. A Vanesa Nádeníčková a Markéta Buriánková, za 5. B Bára Kubičíková a Katka Kolaříková,
za 6. A Vendula Vykoukalová a Katka Nedbalová, za 6. B Nikola Maršálková a Hana Odložilíková, za 7. A Katka Zálešáková a Hana Dlouhá,
za 7. B Eliška Turková a Amálie Vyoralová, za
8. A Renáta Snopková a Kristýna Andrýsková,
za 8. B Denisa Berdníková a Veronika Adamčíková, za 9. A Aneta Kovaříková a Nikola Vrzalová a za 9. B Kristýna Hábová a Jana Zlámalová. Předsedkyní samosprávy se stala Nikola
Vrzalová, místopředsedkyní Renáta Snopková
a tiskovou mluvčí parlamentu je Denisa Berdníková spolu s Veronikou Adamčíkovou.
Žákovský parlament si pro letošní rok naplánoval osvědčené a oblíbené akce: Evropský den
jazyků, Jazykové dopoledne pro první stupeň,
Halloween, Vánoční večírek tentokrát v historických kostýmech, Prodejní výstavku chráněné dílny Hvězda, Vítání budoucích prvňáčků,
Den sv. Valentýna, Pyžamový den, Den dětí
a Výstavku učitelských „miminkovských“ fotografií. Členové parlamentu navrhují konání i jiných akcí, ale zde záleží především na chování
žáků, protože realizace některých projektů je
přímo podmíněna bezproblémovým chováním
všech dětí během celého školního roku. Tedy,
co si zasloužíme, to budeme mít. Přijímáme
i další návrhy, rady a doporučení. Využijte pro
svá přání naši parlamentní schránku.
STRANA
3
ZPRÁVY ZE ŠKOLY
prevence
Na naší škole každoročně zpracováváme plán
tzv. Minimální preventivní program, jehož cílem
je vést žáky k osvojení si zásad zdravého životního stylu, informovat je v dané problematice,
učit je dovednostem řešit problémy, nebo najít pomoc pro jejich řešení. Společně s Vámi,
rodiči, chceme vytvářet osobnost žáka, který si bude vážit svého zdraví, bude tolerantní
k názorům druhých, bude si umět zorganizovat
a účelně trávit svůj volný čas a bude se podílet na vytváření přátelských vztahů ve škole.
S plným zněním našeho programu se můžete seznámit na webových stránkách školy, je
k dispozici v kanceláři školy a u školního metodika prevence.
A co už v rámci prevence proběhlo?
Z dotazníku, který na konci minulého školního roku vyplňovali rodiče, vyplynulo, že i jim
velmi záleží na atmosféře ve škole a zejména
na vztazích ve třídních kolektivech. Ani nám
není lhostejné špatné chování některých jednotlivců. Proto je letošní rok zaměřen hlavně
na vzájemné vztahy mezi žáky, neboť jsme si
vědomi toho, že korektní vztahy jsou jedním
z důležitých předpokladů pro předcházení šikaně. 1. září naše nové žáčky prvních tříd přivítali
jejich nejstarší spolužáci deváťáci. A nezůstalo jen u přivítání, společně vystoupili na závěr
projektového Týdne pro třídu a v rámci Týdne
zdraví připravili malé zdravé pohoštění pro sebe
a také ochutnávku pomazánek pro své spolužáky na prvním stupni.
Žáci 6. ročníků absolvovali Adaptační kurz. Na
mnohých školách je běžnou součástí zahájení
školního roku, u nás jsme ho uskutečnili popr-
vé. Smyslem takového soustředění pro žáky
je možnost hlouběji se poznat se svým novým
třídním učitelem a stmelit se v rámci třídy. Jde
o to, aby žáci prošli řadou aktivit, při kterých
sami něco dělají. Jde o aktivity, ve kterých řeší
dané úkoly díky intenzivní spolupráci. Cílem je
také pomoc při přechodu z prvního na druhý
stupeň a nastavení pravidel chování a jednání tak, aby se všichni ve třídě cítili bezpečně
a dobře.
6. října začaly preventivní programy občanského sdružení MADIO. V 1. ročníku byl zahájen program dlouhodobé primární prevence,
který by měl pokračovat až do 5. ročníku. Ve
2. a 3. ročníku má program název Kamarádství,
ve 4. a 5. ročníku Já a moje třída. V 6. ročníku
Já + Ty = My. Už názvy programů napovídají, že se zaměřují na vytváření hezkých vztahů
mezi spolužáky ve třídě. V 7. ročníku absolvují
žáci program na téma Nebezpečí zvané drogy,
v 8. ročníku Umění komunikace a v 9. ročníku
Multikulti. Obsahem tohoto programu je problematika soužití s národnostními menšinami,
které žijí v naší republice.
Všechny programy jsou dlouhodobé, skládají
se ze tří na sebe navazujících částí, mezi nimiž
je asi dvouměsíční odstup. S dětmi pracují zaměstnanci o.s. MADIO a programu se účastní
také třídní učitel dané třídy. Podle dosavadních
ohlasů se žákům programy líbí a aktivně se do
nich zapojují.
Další informace a důležitá telefonní čísla a kontakty, které by se Vám mohly hodit, najdete na
školní webové adrese www.zsotrtrav.cz
Mgr. Miluše Šicnerová, šk. metodik prevence
SDRUŽENÍ RODIČŮ
PŘI ZŠ TRÁVNÍKY VÁS ZVE NA
VÁNOČNÍ
JARMARK
V SOBOTU 12. 12. 2009
OD 9 DO 12 HODIN
V PŘÍZEMÍ PAVILONU E
dopoledne s angličtinou
Dne 26. října proběhlo na naší škole soutěžně herní dopoledne s angličtinou, které připravily pro žáky třetích, čtvrtých a pátých tříd
paní učitelky Staňková, Kašpárková, Miklová,
Daňková, Onderková a pan učitel Kočenda.
Velkými pomocnicemi byly také členky školního parlamentu Vendula Vykoukalová, Katka
Nedbalová, Nikola Maršálková, Hana Odložilíková, Katka Zálešáková, Hana Dlouhá, Eliška
Turková, Amálie Vyoralová, Renáta Snopková,
Kristýna Andrýsková, Denisa Berdníková, Veronika Adamčíková, Aneta Kovaříková, Nikola
Vrzalová, Markéta Rašková, Kristýna Hábová
a Jana Zlámalová, které se aktivně zapojily do
organizace a každá z nich měla na starost některý soutěžní úkol. Patří jim za to velký dík.
Akce začala úderem desáté hodiny a žáci se
zvesela pustili do soutěžení, hraní, doplňování
a dalších úkolů. Během dvou hodin měli stihnout dvacet dva stanovišť - pexeso, domino,
kvarteto, obrázkové puzzle, twister a další. Vyzkoušeli si také hádanky na nové interaktivní
tabuli. Za správně vyřešené úkoly nezískávali
body, ale dobrý pocit, že něco umí. Sladký bonbón byl tečkou za příjemně a užitečně prožitým
dopolednem.
Dana Staňková, Marcela Kašpárková a Lenka
Onderková
ŠKOLNÍ NOVINY
STRANA
ZPRÁVY ZE ŠKOLY
dopravní soutěž
Ve čtvrtek 24. září se konala na školním hřišti
dopravní soutěž 4. a 5. tříd. Zúčastnilo se jí celkem osmnáct dětí. Čekaly na ně nelehké úkoly,
například úzká lávka, šipka, kelímek s vodou,
slalom a pila. Nejtěžší nástrahou závodu se
ukázal kelímek s vodou. Nikdo se ale nepolil
a vše dopadlo dobře. No, a kdo se nakonec
umístil na prvních třech místech?
V dívčí kategorii zvítězila Barbora Šimková
z 5. B, druhá byla Hana Podešvová z 5. B a třetí
místo obsadila Kristýna Tejnská z 5. A.
Z chlapců byl nejšikovnější Filip Silný z 5. A,
tři oříšky
druhý byl David Polášek ze 4. A a třetí místo
obsadil Marek Trinkaus z 5. A.
Na to, aby celý závod proběhl dle regulí, dohlížely jako traťové komisařky paní učitelky
Kašpárková, Onderková, Staňková a pan učitel
Kočenda. Slečna učitelka Onderková zastávala
navíc také funkci zdravotníka.
Všem soutěžícím i komisařům děkuji. Zvláštní
poděkování patří panu Smětákovi, který se ujal
funkce fotoreportéra a připravil pro školu CD
s celou naší cyklistickou soutěží.
Mgr. Aleš Kočenda
pro Popelku
To bylo heslo všech oddělení školní družiny
ve dnech 21. - 23. října. Tak jako Popelka jsme
i my otevírali oříšky. Po otevření prvního jsme
zažili mnoho legrace s popletenými pohádkami
a hádankami. Při druhém jsme potrápili hlavičky křížovkami a osmisměrkami a zapojili ruce
do tvorby výrobků ze skořápek. Poslední oříšek
v sobě skrýval soutěže, které proběhly v tělocvičně. Co nás čekalo?
Ořechová řada - hledání barevných oříšků
s čísly a jejich skládání, Oříškové vaření - přenášení oříšků naběračkou, Létající ořech - hod
na cíl a Sochy - disciplína o nejkrásnější oříškovou sochu
A tak jsme prožili krásné ořechové dny!
Maryša
6. října žáci 8. a 9. tříd navštívili divadelní představení Maryša v Městském divadle Zlín. V hodinách literární výchovy jsme na tuto hru byli
dostatečně připraveni a očekávali jsme, jaké to
bude. Děj divadelní hry bratří Mrštíků nás zavedl do minulosti a drama o ženě, za kterou rozhodli druzí, nás zaujalo. Našli jsme tam mnoho
emocí, hádek, radosti i smutku. Ale konec zůstal otevřený a my jsme potom přemýšleli, jak
to s Maryšou vlastně dopadlo.
Velmi nás zaujala představitelka hlavní role Petra Hřebíčková, která právě za tuto roli dostala
v roce 2008 Cenu Thálie. Ale líbili se nám všichni herci. I když představení trvalo skoro tři hodiny, troufáme si říct, že u většiny z nás sklidilo
velký úspěch. Herci museli na děkovačku přijít
několikrát, potlesk zněl hodně dlouho.
Divadlo nepatří mezi druhy kulturního vyžití
dnešních mladých lidí. Někteří z nás byli dokonce v divadle poprvé. Mnozí zapomněli, že
je to slavnostní příležitost a oblékli se jako na
sportovní zápas. Našli se i takoví, kteří nejevili o dění na jevišti zájem a rušili ostatní. Ale
naštěstí nebyli z naší školy a to nás potěšilo.
Dokonce to hlásila i paní učitelka Divínová do
školního rozhlasu a naše chování pochválila.
I když skoro všichni máme raději film než divadlo, odcházeli jsme spokojeni a plni dojmů.
Ještě dlouho jsme diskutovali, jestli to Maryša udělala správně nebo ne. A hlavně jsme si
uvědomili, jak se máme, že za nás při výběru
manžela nebo manželky nebudou rozhodovat
rodiče a jak se doba změnila. Je také jasné,
že někteří z nás se do divadla podívají i jindy
a nejen se školou.
Kristýna Hábová a Markéta Janečková, 9. B
exkurze do hvězdárny
V úterý 3. listopadu jsme se my, žáci 4. a 5. tříd,
vydali na exkurzi do hvězdárny v Uherském
Brodě. Byli jsme plni očekávání, co nového uvidíme. Základní znalosti o naší Zemi a Sluneční
soustavě už jsme měli z hodin přírodovědy, ale
Vesmír je tak velké téma, že se o něm dá povídat dlouhé hodiny. Nám ale musela stačit jedna
hodina, abychom mohli ještě navštívit Muzeum
Jana Amose Komenského v Uherském Brodě.
Vzhledem k nepříznivému počasí jsme nemohli
pozorovat obřím dalekohledem Slunce, ale bu-
4
deme tak mít důvod se do hvězdárny vrátit.
V Muzeu Jana Amose Komenského jsme si
mohli prohlédnout expozici a ochotná slečna
průvodkyně nám zajímavě povídala o životě Učitele národů, obdivovali jsme obrovskou
knihovnu Komenského děl a připomněli si jeho
myšlenku školy hrou. Zaujalo nás také, jak vypadala třída za života J. A. Komenského.
Už teď se těšíme na další zajímavé exkurze.
Žáci 4. a 5. tříd
ŠKOLNÍ NOVINY
STRANA
ZPRÁVY ZE ŠKOLY
týden zdraví
Tento týden se nám, dětem z prvních tříd,
velmi líbil. Povídali jsme si o tom, co všechno musíme dělat pro to, abychom byli zdraví,
počítali jsme ovoce a zeleninu a naučili jsme
se pěknou básničku. My, děti z 1. A, jsme se
k naší velké radosti sešly s „našimi deváťáky“.
Holky a kluci z 9. B s paní učitelkou Miluší Šicnerovou si pro nás ve školní kuchyňce připravili překvapení. Společnými silami jsme malí
a velcí ukuchtili zdravé mlsání - mrkvový salát
se slunečnicovými semínky a chuťovky se zdravými pomazánkami. Na salátu si pochutnali prvňáčci, chuťovky ochutnaly děti a paní učitelky
ve třídách na prvním stupni. Taky jsme zasedli
do lavic, malí s velkými, v učebně pěstitelství.
5
Tam jsme ve skupinkách hádali hádanky a odpovídali na ně. My, prvňáčci, jsme hádali ovoce
a zeleninu, deváťáci nám pomáhali a naše odpovědi zapisovali. Nám malým se to moc líbilo,
velkým a paní učitelce děkujeme. Už se moc
těšíme, až budeme společně připravovat krmení pro sýkorky na zimu. My, děti z 1. B, jsme
si s paní učitelkou připravily v kuchyňce zdravé
chuťovky a ovocný salát. Vše nám moc chutnalo. A taky byly obě naše třídy na návštěvě u dětí
ve 2. A. Byl tam pan včelař, a tak jsme si prohlédli zajímavé věci, které pro práci s včelkami
potřebuje, a poslechli si zajímavé povídání. Týden zdraví jsme si všíchni náramně užili.
Děti a učitelky z prvních tříd
okénko
pana kuchaře
Od 1. září mají naše paní kuchařky nového pomocníka. Pan Milan Langer je bývalým žákem
naší školy. Po ukončení základní školy se vyučil
kuchařem, své povolání má rád a s chutí vaří už
třicet let. Po práci si rád zasportuje, miluje jízdu
na kole a tenis.
Ať se mu u nás dobře vaří!
SDRUŽENÍ ŠANCE POŘÁDÁ
PRODEJNÍ AKCI
VÁNOČNÍ HVĚZDA
30. 11. 2009 V BUDOVĚ ŠKOLY
OD 8 DO 18 HODIN
VÝTĚŽEK Z PRODEJE BUDE
VĚNOVÁN DĚTSKÉMU HEMATO-ONKOLOGICKÉMU ODDĚLENÍ
V OLOMOUCI
medový den
zátiší Veroniky Mužné ze 7. B
Z celého Týdne zdraví, který se uskutečnil
v říjnu na naší škole, se nám nejvíce vydařila
středa, kterou jsme věnovali medu. Hráli jsme
si na včely hledající cesty do svých úlů, tancovali jako včely sdělující si zdroj potravy, kreslili
plástve, zpívali o ořechu a medu. Těšili jsme se
na slíbené setkání se včelařem. Kromě mnoha informací o včelách, jejich životě, o tvorbě
medu a práci včelařů jsme se dozvěděli také
několik zajímavostí. Třeba jak si včely poradí
s myší, která se prokousala do jejich úlu. Nebo
jak se krmí královna či jak včelař umí uklidnit
včely. Mohli jsme si každý vyzkoušet včelařskou
kuklu, práci s dýmákem, přivonět k plástvím
i zkusit seškrábnout propolis. Bylo nám jen líto,
že krásné dopoledne tak rychle uběhlo. Doma
jsme dávali hádanky rodičům a radovali se, že
odpovědi známe lépe my.
Žáci 2. B a PaedDr. Hana Vyoralová
sportu zdar!
zdravě i v jídelně
zdravé malování
Všichni jistě víme, že zdravý životní styl není
jen správné stravování, ale i sportování. Proto jsme se my, žáci pátých tříd, utkali ve dvou
sportovních disciplínách. Kluci v kopané a holky ve vybíjené.
Byly to tvrdé souboje, ale vždy v duchu fair play.
Každá třída měla jednoho vítěze. V 5. A zvítězila děvčata ve vybíjené a v 5. B byli úspěšnější
chlapci.
Sportu zdar, zdraví zvlášť!
Kolektivy 5. A a 5. B
Týden zdraví máme tedy už za sebou, ale nám
to nestačí! Zdravý životní styl podporujeme
nadále. V listopadu proběhne ve školní jídelně
akce JÍME ZDRAVĚ zaměřená na propagaci luštěnin jako součásti zdravého jídelníčku.
Zapoj se i ty! Stačí navolit si oběd označený
heslem SOUTĚŽ. U okénka dostaneš kupón.
Kupóny budou začátkem prosince slosovány
za účasti Žákovského parlamentu a možná právě tebe čeká malá odměna. Další informace se
dozvíš ze školního rozhlasu.
I v hodinách výtvarné výchovy jsme se rádi přidali k Týdnu zdraví, nečekali jsme ani do října
a začali jsme rovnou v září! Všichni žáci si vyzkoušeli nakreslit nebo namalovat opravdové
zátiší s ovocem. Není lepší výtvarné disciplíny
pro začátek školního roku. Děti si rychle vzpomenou, že tužka je na kreslení, barvy a štětce
na malování a oči k dívání.
Nejzdařilejšími kousky jsme vyzdobili naši školní jídelnu.
Dobrou chuť přeje Renata Ambrůzová
ŠKOLNÍ NOVINY
ZPRÁVY ZE ŠKOLY
STRANA
6
Paní učitelce Pavlíně Šindelářové jsme položili otázku:
Učíte na naší škole anglický jazyk, kterým se
dorozumívají lidé prakticky na celém světě.
Jak se vám daří přesvědčit žáky, aby se
tento jazyk, který budou v životě jistě velmi
potřebovat, pilně a rádi učili?
Namotivovat a přesvědčit děti učit se cizí jazyk není v dnešní době plné počítačů, televizí
a různé techniky vůbec jednoduchá věc. Snažím
se dětem v prvé řadě vnést do výuky určitý řád
a systém. Pokud děti plní mnou zadané požadavky a úkoly, tak už určitě vědí, že jsem ochotná jim maximálně vyjít vstříc. A to hlavně zařazováním různých zábavných a netradičních forem
výuky, např. jazykových her, křížovek, slovních
a gramatických hříček, písniček, počítačových
prezentací, videoprojekcí, které hodiny nejen
zpestří, ale i dětem ukáží, že se jazyk dá učit
a naučit i jiným způsobem než drilem gramatiky
a slovíček. Děti určitě časem samy pochopí, že
jazyk je a bude nedílnou součástí jejich života, a proto by neměly podceňovat jeho nutnost
a důležitost.
Paní učitelky Jitka Kořistková a Martina Fabriková zastupují v naší škole od letošního školního roku naše dlouhodobě nemocné kolegy.
Oběma jsme položili stejnou otázku:
I když je vaše působení na naší škole časově
omezeno, můžete nám říct, jak se vám u nás
pracuje, případně, zda je něco, co byste chtěla
ve výuce svého předmětu změnit či zlepšit?
Jitka Kořistková:
I přes krátkou dobu mého působení na této
škole musím konstatovat příjemnou atmosféru
a velmi vlídné přijetí od kolegů, kteří na škole
pracují. Vzhledem k tomu, že se všichni s maximální možností věnují a pomáhají zdejším
žákům, tak i já, jako „nováček“ na této škole
jsem se potřebovala seznámit s režimem, který
je zde zaveden. Zkrátka jsem taky potřebovala
pomoc. Té se mi dostalo, a proto mě práce na
této škole těší a je mi tu dobře. Na škole vyučuji
hudební výchovu a anglický jazyk. Velmi bych
si u žáků přála vzbudit zájem a pochopení hudby v rovině umění. Naučit je, že se dá poslouchat kterýkoli žánr či směr, že hudba může korespondovat s vnitřními pocity, s jejich reálným
životem, může mít různé rozměry. Zatímco hudba je z velké části záležitost pocitová, smyslová, u cizích jazyků je to jiné. Je pro žáky v jejich
budoucí profesní dráze nutností a nezbytností.
Proto by měli k anglickému jazyku přistupovat
tak, jako by to byl jejich druhý mateřský jazyk.
To, mám pocit, se mnohdy neděje.
Martina Fabriková
Musím přiznat, že po třech a půl letech jsem
nastoupila do úplně jiného prostředí, než jaké
jsem před odchodem na mateřskou dovolenou
opouštěla. Jak se mi pracuje teď? Myslím, že
dobře. Učím výchovu k občanství v 6. ročníku
a v 9. ročníku občanskou a rodinnou výchovu.
Předměty mě baví, ráda s žáky probírám zajímavá témata, jen mě trochu překvapuje jejich
nezájem o tento předmět a neochota k větší
spolupráci. Někteří neradi vyjadřují své názory,
jakákoliv aktivita jim často připadá otravná. Ale
to se samozřejmě netýká všech žáků. Na některé hodiny se vyloženě těším. Co bych chtěla
změnit či zlepšit? Asi právě představu některých žáků o tom, že občanská výchova nemusí
být jen zabitý čas a předmět navíc, ale možnost
něco nového zažít, dozvědět se a poté to také
ve svém životě využít. A co se mi tu ještě líbí?
Určitě to, že mi vedení školy a ostatní kolegové
v mé práci vycházejí vstříc.
MARTINA FABRIKOVÁ
PAVLÍNA ŠINDELÁŘOVÁ
Obvykle bývá ve třídě při vyučování několik žáků a jedna paní učitelka. V letošním roce jsou ale v historii školy poprvé
v jedné třídě, konkrétně v 1. A, učitelky dvě.
Třídní učitelkou je paní učitelka Marcela Vrubelová a její asistentkou je slečna Petra Brázdilová, které redakce Školních novin položila
několik otázek.
Paní učitelko, nejdřív nám řekněte něco
o sobě, proč jste si pro začátek své učitelské
kariéry vybrala ZŠ Trávníky?
Po ukončení studia speciální pedagogiky zaměřeného na komunikaci osob s různým druhem
postižení jsem se snažila najít práci v oblasti,
která mi po celou dobu studentských let byla
nejbližší, a to u dětí a mládeže s mentálním postižením. Poté, co jsem se dozvěděla, že ZŠ
Trávníky hledá asistentku pedagoga do třídy,
v níž bude integrovaný chlapec se sluchovým
postižením, napadlo mě, že by tato práce byla
výbornou příležitostí k uplatnění vědomostí
a dovedností získaných během studia a zároveň příležitostí k získání mnoha dalších cenných zkušeností, které nikde jinde než v praxi
člověk nezíská.
Jak se vám po několika týdnech práce
„v terénu“ učitelské povolání líbí, splnila se
vaše očekávání?
Pozici asistentky pedagoga jsem si měla možnost na vlastní kůži vyzkoušet v rámci vysokoškolských praxí na základních školách praktických a speciálních. Přestože se formy výuky, ale
i metody používané na zmiňovaných školách
do určité míry odlišují od těch využívaných na
školách běžných, určité představy o práci asistentky pedagoga jsem měla. Většina mých očekávání se tedy splnila.
Je práce „ve dvou“ snazší nebo složitější?
Protože si nemyslím, že člověk, který právě
ukončil vysokou školu, snědl všechnu moudrost světa, velkou výhodu práce ve dvou
spatřuji v možnosti mít se od koho stále co
učit. Na straně druhé má člověk občas potřebu dokázat sám sobě, ale i okolí, že něco
dokáže, a to aniž by měl nad sebou někoho, kdo mu radí a ukazuje správný směr, což
v roli asistenta, který většinou pracuje dle
pokynů učitele, vždy není možné realizovat.
Pokud si však člověk ujasní své kompetence
a komunikace se svým kolegou je otevřená,
práce ve dvou je velmi pohodová a příjemná.
Chtěla byste ve vyučování v této třídě
pokračovat i příští rok?
Pokud taková možnost bude, ráda ve škole zů-
stanu.
Jste v naší škole spokojená nebo máte
k něčemu výhrady?
Uplynulé dva měsíce ve mně zanechaly velmi
dobrý dojem. Kladně hodnotím snahu učitelů
realizovat v duchu vzdělávacího programu Pomáháme si růst a projektu Ekoškola řadu akcí,
které žákům nejen zpříjemňují výuku, ale zároveň se snaží propojit školu se životem.
Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně krásných dnů v naší škole.
Za redakci se ptal Jindřich Martínek
JITKA KOŘISTKOVÁ
PETRA BRÁZDILOVÁ
představujeme nové a staronové tváře
ŠKOLNÍ NOVINY
STRANA
7
SPORT
trnavský vrch
šplhavec
V rámci projektu Týden pro zdraví proběhla
na naší škole soutěž ve šplhu o tyči „Šplhavec
školy“.
Akce se zúčastnila většina žáků, bohužel šplh
zvládla asi jen třetina.
Mezi chlapci se stal největším šplhounem Jan
Navrátil z 9. A v čase 4,3 s, druhý byl Daniel
Brich z 8. B a třetí Petr Ranocha z 9. B.
Z děvčat umí nejlépe šplhat Kristýna Ambruzová ze 6. B s časem 5,4 s, na druhém místě je
Aneta Kotíková ze 6. A a jako třetí se umístila
Hana Čihánková ze 7. A.
Radomír Schoř
Mgr. Zdeněk Kohoutek
PETR GAJA
7. října 2009 se běžci z naší školy zúčastnili již
tradičních běžeckých závodů s názvem Trnavský vrch. Reprezentovali nás tito žáci: Karolína
Hrdličková, Kristýna Ambruzová - 6. B, Martin
Střižík, David Steiner - 7. B, Martin Ráček 7. A, Adriana Zpěváková - 8. A, Karel Žák - 8. B,
Markéta Janečková, Michaela Matulová - 9. B,
Marek Skopal, Daniel Podešva - 9. B. V konkurenci dvanácti škol, včetně sportovních, obsadili celkové vynikající 4. místo.
A jaká byla nejlepší umístění našich žáků mezi
jednotlivci?
Mezi mladšími žáky obsadil Martin Střižík
3. místo a David Steiner 7. místo. Mladší žákyně Karolína Hrdličková skončila těsně za stupni
vítězů na 4. místě a Adriana Zpěváková obsadila mezi staršími žačkami pěkné 10. místo.
Radomír Schoř
KRISTÝNA AMBRUZOVÁ A JAN NAVRÁTIL
poděkování
atletický čtyřboj
Na tartanovém hřišti ZŠ Mánesova se za účasti šesti škol našeho regionu uskutečnil 9. 10.
Atletický čtyřboj smíšených družstev. Naše
škola obsadila obě kategorie. Úspěšnější bylo
družstvo starších žáků a žaček, které obsadilo
4. místo. V jednotlivých disciplínách se prosadil
Petr Gaja z 9. A, který vyhrál 60 m v osobním
rekordu 7,6 s. V běhu na 1000 m skončil druhý
a v celkovém hodnocení obsadil 2. místo. Neztratil se ani Karel Žák, který byl čtvrtý v kriketu
výkonem 63 m. Páté místo obsadila Michaela
Matulová v běhu na 800 m a celkově skončila
sedmá. Reprezentovali nás také Michal Brázdil,
Adriana Zpěváková a Markéta Janečková.
Mladší žáci a žačky už tak tak úspěšní nebyli
a obsadili 5. místo. Vytvořili však své osobní rekordy a dobře si zazávodili. Reprezentovali nás
Jiří Vančík, Martin Ráček, Veronika Herníková,
Simona Hemžalová a Kateřina Zálešáková.
Všem zúčastněným děkujeme za vzornou reprezentaci školy.
Radomír Schoř
Závěr naší sportovní rubriky jsme si v redakci
vyhradili pro ještě jednu staronovou tvář. Pan
učitel Zdeněk Kohoutek nastoupil do naší školy
v loňském školním roce za nemocného pana
učitele Ševčíka, vyučoval tedy tělocvik, zeměpis a společenské vědy. Letos pokračuje ve výuce tělocviku a zeměpisu. Ten, kdo jeho práci
aspoň po očku pozoroval, záhy zjistil, že má
školu a děti rád a snaží se o to, aby nám všem
bylo spolu zase o něco lépe. To, že přitom trvá
na dodržování psaných i nepsaných pravidel, je
škole jistě ku prospěchu. Velmi se také zasloužil
o instalování dataprojektoru v učebně zeměpisu, a tak přispěl ke zkvalitnění výuky v tomto
předmětu. Za čas a energii, kterou své práci
v naší škole věnoval, mu patří velký dík. V současné době je již „jednou nohou“ na odchodu.
Až tedy jednou jeho mise v naší škole opravdu
skončí, popřejme mu v jeho další práci i v životě
hodně štěstí.
Renata Ambrůzová
ŠKOLNÍ NOVINY
NÁZORY
moje škola
Čas utíká jako voda a všechno kolem nás stárne. My i naše škola. Letos slaví 35. výročí svého vzniku. Prošla mnoha změnami, vystřídaly
se tu stovky žáků, desítky učitelů i ostatních zaměstnanců. V současnosti je škola velmi pěkná
a útulná. Jsou tu i dobří učitelé, po kterých se
mi bude určitě stýskat. Zdá se mi, že i ve školní
jídelně teď vaří líp. Líbí se mi tu a bude těžké se
loučit. Prožila jsem tady polovinu svého dosavadního života. A ničeho nelituji! Jsem ráda, že
jsem poznala všechny ty lidi, které mám ráda,
svoji bláznivou a někdy protivnou třídu 9. A, kterou mám taky ráda. Prožili jsme hodně šťastných i smutných chvil. Drželi jsme při sobě,
i když si občas říkám, že někteří mí spolužáci
snad spadli z Marsu. Chováme se někdy jako
malé děti a tím zlobíme naše učitele. Příjde mi
zvláštní, že už jenom poslední rok a...... už nebudeme ta třída. Hlavou se mi honí otázky: Kam
půjdu na školu? Co noví kamarádi? Bude se mi
tam líbit? Bude to velká zkouška a té změny se
už teď bojím. Ale vždycky si vzpomenu na to,
kde jsem vyrůstala. Škola je jako můj domov
a odejít bude hodně těžké. Nový start nás ale
posune všechny vpřed a na to se těším.
Aneta Kovaříková, 9. A
jedenáctá rána
V Egyptě se prý jednou podle biblických legend
stalo velké neštěstí. Bůh seslal na Egypt deset
ran, čili deset pohrom, a potrestal tak egyptského krále za to, že nechtěl propustit Židy
z otroctví.
Tady ve Zlínském kraji panovala velmi dlouho
„pohoda“. Žáci průměrní a slabí se dostali na
jakoukoliv školu jejich úrovně a ti dobří museli
o své přijetí na vybranou školu bojovat. Představitelé Zlínského kraje to zřejmě považovali také za nesprávné, a proto rozhodli
pro letošní školní rok udělat povinně „přijímačky“ na všech školách v našem kraji.
Pro nás žáky je to „jedenáctá rána“ a je celkem děsivá. Klepeme se strachy a s námi
i paní učitelka Vobrová, která se obává, že
někteří z nás to nezvládnou. I já mám strach,
i když jdu na gymnázium a tam bych stejně
zkoušky dělal. Bojím se, abych se svými znalostmi neskončil jako první „pod čarou“. Všichni jsme si totiž mysleli, že přijímačky nebudou
a moc jsme se tedy na ně nepřipravovali. Že to
bude prostě v pohodě. Pokud to chceme dohnat, máme před sebou první krušné období
svého života. Teď se rozhoduje, jaký bude.
Jindřich Martínek, 9. B
STRANA
8
interaktivní tabule..... a já
Když se mě na konci minulého školního roku
paní ředitelka zeptala, jestli bych chtěla do třídy
interaktivní tabuli, byla jsem trochu rozpačitá.
Sice jsem absolvovala několik školení zaměřených na práci na interaktivní tabuli (IT), kde
nám ukazovali výhody jejího využití v hodinách, nápady, které lze na IT realizovat a také
vychvalovali, jak tento technický zázrak ulehčí
učitelům práci. Ale byla jsem také svědkem
toho, jak na přednášce v plně obsazeném sále
se jednomu lektorovi tabule nerozjela a on byl
hodně nervózní, a přestože se snažil vtipkovat,
bylo vidět, že mu není zrovna lehko. Bylo nás
tam asi dvě stě a všichni jsme si na chvíli představili, jaké by to bylo být v jeho kůži. Řeknu
vám, nic moc pocit. Celá přednáška šla vniveč
a hodiny práce, kterou si s tím jistě dal, se během sekundy ztratily. V tom sále jsme byli samí
dospělí, kteří mají trpělivost a pochopení. Ale
mají ho i děti? A já „to“ teď mám mít ve třídě
a navíc s „tím“ pracovat? Vždyť celá aparatura
stojí víc než 150 000 Kč. Co když ji děti rozbijí?
Toto všechno mi vířilo v hlavě. Nakonec jsem
přikývla. Jo, chci ji mít ve třídě. Risknu to.
Mé první setkání s „mojí IT“ se uskutečnilo
poslední týden v srpnu, kdy jsem nastoupila
po prázdninách do školy. Vešla jsem do třídy
a ONA tam byla. A já pochopila, kdo je paní
v mé třídě. Už to nejsem já. Za dva dny proběhlo školení s odborníkem na práci s IT. Po
dvouhodinové přednášce jsem se začala bát
ještě víc. To všechno se přece nemohu naučit
a zapamatovat si to.
A bylo 1. září. Do třídy přišly děti a já jsem byla
v okamžiku odsunutá do pozadí. Všechny
uchvátila interaktivní tabule. Děti ji přijaly za
svou a hned také chtěly vědět, jak funguje. Mně
nezbylo nic jiného, než zatnout zuby a pokusit se IT spustit. Podařilo se. Tabule se i přes
mé obavy rozjela a fungovala. S dětmi jsme se
dívali na fotky, přes internet jsme hráli anglické výukové hry… Děti se s tabulí naučily pracovat velmi rychle, „tužky“, kterými se tabule
ovládá, zvládají se zarážející samozřejmostí
a mé obavy o její „zdraví“ se naštěstí zatím nenaplnily.
Já osobně jsem se tabule přestala bát asi čtrnáct dní po dětech, ačkoliv ty se nebály pravděpodobně vůbec. Dnes už je „interaktivka“, jak ji
nazýváme, součástí naší výuky, a to hlavně
v angličtině. Máme nakoupenou sérii CD
ROMů s programy, jsou na nich hry, doplňovačky a další aktivity, které nám pomáhají osvojit
si učivo. Druháčci téměř pravidelně tráví část
hodiny prací na IT a práce s ní se pro ně stala samozřejmostí. A tak když někdy náhodou
zapomenu (někdy úmyslně, někdy neúmyslně)
tabuli zapnout, ptají se, jestli tedy budou mít
ještě jednu hodinu angličtiny, když jsme na ní
ještě nepracovali. Práci na IT si zatím vyzkoušela většina žáků prvního stupně a podle jejich
reakcí se jim to líbilo.
A co já? Už se nebojím. Baví mě na IT pracovat
a doufám, že to baví i mé ostatní kolegy, kteří
nás občas ze třídy „vystěhují“, aby si ji mohli
vyzkoušet.
A co interaktivní tabule? Myslím, že se jí u nás
líbí. Až na malé obtíže, které úspěšně odstraňuje naše šikovná paní zástupkyně, pan technik
z počítačového centra a dokonce i pan školník,
pracuje perfektně.
Co říci závěrem? Nebojte se IT, ona se vás taky
nebojí a rozhodně vám pomůže při výuce!
Mgr. Lenka Onderková
..... a očima dětí
Interaktivní tabule se mi líbí, práce na ní je
zajímavá a zábavná. Používáme ji ve fyzice
a chemii. Má zvláštní ovládání, které mě celkem zaujalo. Podle mě je přínosem pro učení
ve škole. Předváděli jsme si na ní ve fyzice
zatmění Slunce. Myslím, že jsem nebyl sám,
komu se to líbilo. Těším se, že s ní budeme pracovat častěji. Je jen škoda, že je zatím pouze v jedné učebně a doufám, že jich
v budoucnu bude víc.
Jan Málek, 9. B
Práce s interaktivní tabulí je výborná. Počítač
pracuje s rozšířenou realitou a reaguje na naše
dotyky. Je to super! Poprvé si mohu vyzkoušet
počítač s takovou technologií. Tohle je budoucnost školství, ale možná i domácností.
Adam Hemžal, 9. B
Vyučování s interaktivní tabulí je teď zajímavější a učivo se lépe chápe. Mohli bychom ji používat častěji. Líbí se mi, že se dá lehce smazat.
Vlastimil Pístecký, 9. B
Tento rok je fakt výjimečný. Ve dvou učebnách
jsou nové interaktivní tabule. Na prvním stupni
mají prvňáčci asi zážitek z toho, že když na ni
paní učitelka ťukne, něco se semele.
To u nás na druhém stupni je to jiné, ve fyzice
je chloubou učebny. Pan učitel Musil nám na ní
promítal pokusy a zatím s ní manipuloval jen
jeden žák - já. Přistoupil jsem k tabuli s dotykovým perem v ruce. Tabule reaguje spolehlivě,
když někam kliknu, něco se stane. Musím říct,
že interaktivní tabule jsou dobré a budoucnost
učení je jejich. Bylo by skvělé, kdyby se časem
objevily ve všech učebnách.
Jindřich Martínek, 9. B
Školní noviny připravili žáci volitelného předmětu MEDIÁLNÍ VÝCHOVA:
Michaela Hořáková, Aneta Kovaříková, Lucie Segradová, Nikola Vrzalová, Pavel Trubelík, Kristýna Hábová, Kristýna Hejdová,
Michaela Matulová, Jessica Střižíková, Kateřina Zbranková a Jindřich Martínek pod vedením Renaty Ambrůzové

Podobné dokumenty