Abraham Lincoln

Abraham Lincoln
Napsal uživatel Milan Tůma
Poctivost, skromnost a samozřejmě i vzestup a úloha, jakou hrál Abraham Lincoln při
odstraňování otroctví a při obraně jednoty Spojených států, z něho učinily doslova symbolickou
postavu hrdiny amerických dějin.
Šestnáctý prezident USA
Abraham Lincoln pocházel z rodiny drobného farmáře z Hodgeville v Kentucky, kde se narodil
12. února 1809. Byl obchodním příru-čím, dřevorubcem, lodníkem na Mississippi, obchodníkem
a poštmistrem. Vedle toho v New Salemu ještě studoval práva a pak vykonával advokátní praxi.
V roce 1834 byl zvolen do Sněmovny státu Illinois. V letech 1847 až 1849 působil jako poslanec
Sněmovny reprezentantů USA ve Washingtonu. Mezitím se ještě stačil oženit s Mary
Toddovou, pocházející ze zámožné rodiny z Kentucky, a právě tento sňatek upevnil jeho
postavení ve Springfieldu, hlavním městě státu Illinois. Lincolnova choť, jejíž křehký duševní
stav se postupně zhoršoval, zejména v důsledku úmrtí tří z jejích čtyř dětí, zpočátku značně
přispěla k politickému a společenskému vzestupu svého muže.
V listopadu 1860 byl Abraham Lincoln zvolen 16. prezidentem USA. Mezi špičkami veřejnosti
jižních států, zejména otrokářů, to vesměs vyvolalo vlnu zklamání, nesouhlasu a hněvu. Vroucí
kotel jižanské nenávisti začal chrlit lávu, jak o tom svědčí žlučovitá slova jedněch novin v
Richmondu, hlavním městě Virginie: »S Lincolnem přichází něco horšího než nízkost,
darebáctví, hrubost a mravní špína, něco horšího než chátra ze západních putyk a yankejských
továren. Přichází v něm drzý a bezohledný vůdce těch, kdo usilují o zrušení otroctví.«
Lincoln nejen zrušil otroctví v roce 1862, ale dovedl občanskou válku vyprovokovanou
reakčními politiky Jihu k porážce odtrženecké jižanské Konfederace a k vítězství seveřanské
1/5
Abraham Lincoln
Napsal uživatel Milan Tůma
Unie. Lincoln ovšem usiloval o mírnější postup v jižních státech, jejichž hospodářství bylo
rozvráceno válkou. Dne 4. března 1865 naznačil, jak by se melo postupovat po skončení bojů:
"Přistupujme k jednotlivým osobám bez hněvu, ke všem se chovejme s láskou, neochvějně
trvejme na tom, co je správné, a bojujme za dovršení díla, do něhož jsme se pustili. Ošetřujme
rány národa, postarejme se o ty, kdo v bojích trpěli, o vdovy a sirotky. Udělejme vše, co je v
lidských silách, abychom zajistili a udrželi spravedlivý a trvalý mír v naší zemi i se všemi
ostatními národy.«
Dopis paní Lydii Bixbyové
Vážená paní,
v záznamech na Ministerstvu války mi ukázalí hlášení generálova pobočníka z Massachusetts,
že jste matkou pěti synů, kteří slavně padli na bitevním poli. Vím, jak slabé a zbytečné musí být
každé moje slovo, kterým bych se chtěl pokusit zahnat Váš žal nad touto nesmírnou ztrátou.
Nemohu si však odpustit, abych Vám neposkytl útěchu, kterou Vám může být poděkování
republiky, pro jejíž záchranu zemřeli. Modlím se, aby náš Nebeský otec zmírnil bolest nad Vaší
ztrátou a abyste si uchovala v srdci láskyplnou vzpomínku na své milované a ztracené syny, a
oprávněný pocit hrdosti na to, že Jste položila tak vzácnou oběť na oltář svobody.
Se srdečným pozdravem a veškerou úctou
Abraham Lincoln
Washington 21. listopadu 1864
Atentát
Události na samotném konci americké občanské války měly neuvěřitelně dramatický spád. A to
nikoli na bojišti, nýbrž už pouhých šest dnů po kapitulaci jižanského velitele, generála Roberta
Leeho. Ano, k otřesné události došlo již 14. dubna 1865 ve Fordově divadle, kde se prezident
Abraham Lincoln s chotí účastnil představení veselohry Our American Cousin (Náš americký
bratránek). V lóži s ním tedy byli jen tři lidé - paní Mary Lincolnova. Clara Harrisová, dcera
senátora a major H. R. Rathbone. Krátce po 22. hodině vstoupil do prezidentské lóže mladý
muž a z bezprostřední blízkosti střelil Lincolna zezadu do hlavy.
Střelcem byl bývalý herec John Wilkis Booth, jenž se vydával za senátora Haleho a právě s
takto vytištěným jménem na vizitce se vykázal policistovi Johnu Parketoví, který jen ospale kývl
hlavou. Prezidentův vrah, zneuznaný herec, horlivý zastánce Jihu a Lincolnův zapřísáhlý
nepřítel, se v divadle velmi dobře vyznal. Rychle vnikl do předsíně lóže, zamkl za sebou dveře,
2/5
Abraham Lincoln
Napsal uživatel Milan Tůma
načež vytáhl z kapsy pistoli, levou rukou sevřel dýku a pomalu, nepozorovaně se vplížil do lóže,
hned za samotného Lincolna. Prezident nakloněn kupředu, zaujat hrou s očima upřenýma na
jeviště, byl samozřejmě k vrahovi obrácen zády. Plynové světlo z jeviště zřetelně rýsovalo jeho
hlavu. Na ni namířil Booth svou pistoli a stiskl spoušť. Divadlem třeskly dva výstřely. Lincoln byl
zasažen. Tiše sklonil hlavu a zůstal sedět v křesle. Major Rathbone přiskočil k vrahovi, ten ho
však bodl dýkou.
Booth hlasitě vykřikl »Sic semper tyrannis!« (»Tak vždy tyranům!-), což bylo bojové heslo
virgínských odštěpenou. Po tomto mocném zvolání se opřel jednou rukou o zábradlí lóže a
seskočil na jeviště. Avšak jedna ostruha na jezdecké botě se mu zapletla do vlajky, kterou byla
vyzdobena prezidentova lóže, a dopadl tak špatné, že si zlomil jednu z kostí na noze. Nicméně
se dokázal bleskurychle vzpamatovat, divoce zašermovat dýkou a s výkřikem "Jih je pomstěn!"
zmizel za kulisami. Celá akce proběhla tak rychle a tak překvapivě, že se diváci nejdříve
domnívali, že jde o součást představení. Ačkoli se Booth pádem na jeviště bolestivě zranil,
podařilo se mu zmizet a nasednout na koně, připraveného za divadlem, a uprchnout.
Abraham Lincoln se již z bezvědomí neprobral a 15. dubna 1865 v 7.22 hodin skonal.
Spiknutí
Ukázalo se, že atentát byl spiknutím, na němž se kromě Boothe podílelo ještě dalších devět
mladých mužů, kteří sympatizovali s Jihem a údajně jednali z vlasteneckého přesvědčení. Na
atentátníky byl vzápětí uspořádán velký hon. Booth musel kvůli své poraněné noze vyhledat
známého lékaře Samuela Mudda, jenž atentátníka nejen ošetřil, ale jistý čas i ukrýval. Avšak po
deseti dnech byl Booth dopaden v jedné stodole blízko Bowling Green ve Virginii a zastřelen
seržantem kavalerie Bostonem Corbettem.
Všichni spiklenci byli nakonec dopadeni a včetně doktora Mudda postaveni před vojenský
soud, kterému předsedal generál David Hunter. Čtyři z nich - Mary Surrattová, Lewis Paine,
George Atzerodt a Davy Herold - byli odsouzeni k smrti a 7. července 1865 popraveni. Ostatní
dostali několikaleté tresty ve vezení.
Otazníky
3/5
Abraham Lincoln
Napsal uživatel Milan Tůma
Atentát na Lincolna vyvolal a dosud vyvolává - zejména mezi badateli - několik otázek, které
nikdy nebyly beze zbytku
zodpovězeny. Obvykle se zamýšlejí, proč bylo to či ono zanedbáno, a naopak proč se to či ono
udělalo "navíc". A tak se například nabízí otázka, proč nebyla Lincolnova lóže v divadle lépe
střežena, když se vědělo, že nenávist fanatických Jižanů nemohla opadnout kapitulací generála
Leeho? Také se lidé ptali, proč nebyl přítomen Lincolnovův tělesný strážce major Eckert, který
ho vždy doprovázel a spolehlivé chránil? Proč bylo vyhověno divnému přání paní Lincolnové,
aby na chodbě, kde se nacházela osudná lóže, měl ten večer službu zrovna policista John
Parket, o němž bylo známo, že patří k méně způsobilým? Kdo a proč asi zabouchl dveře v
zákulisí divadla lesně před advokátem Stewardern, jenž se jako jediný z diváků rychle
vzpamatoval a začal Boothe pronásledovat? Proč byly při pátrání po atentátních sice obsazeny
všechny silnice, nádraží a přístavy, ale dvě únikové cesty do jižanských oblastí zůstaly
»náhodou« bez kontroly? Je pravda, že když Robert Lincoln, prezidentův syn, pálil v roce 1926
otcovy písemnosti, uvedl jako důvod tohoto svého kroku, že obsahují důkaz o zradě jednoho
ministra a jeho účast na spiknutí?
V roce 1937 uveřejnil Otto Eisenschimi, šéf velké chemické průmyslové firmy z Chicaga, knihu s
pojmenováním Why was Lincoln murdered? (Proč byl Lincoln zavražděn?) Tento nesporně
kontroverzní autor v knize tvrdí, že za atentátem na Lincolna stá! ministr války Edwin Stanton,
jenž se stavěl proti prezidentově umírněném postupu vůči poraženému Jihu, přičemž mu měl
vytýkat zejména velkorysost v politice rekonstrukce válkou zdevastovaných oblastí jižních států.
To pro něho bylo údajně dostačujícím důvodem, aby zesnoval spiknutí s cílem zlikvidovat
Lincolna a několik dalších vrcholných státníků v zemi. Edwon prý byl vinen i tím, že nechal
prezidenta bez dokonalé ochrany v divadelní lóži. Umožnil prý tak Boothovi uprchnout a pak
zametl stopy, když zařídil, aby byl Booth nikoli zajat a souzen, ale rovnou zabil. A byl to prý
Stanton, kdo vytrhl z Boolhova deníku 18 stránek kompromitující povahy.
Lincoln zůstává v povědomí
Avšak je mimo jakoukoli pochybnost, že žádná jiná osobnost by nedokázala v tak složitých
situacích, jaké přinášela americká občanská válka, obstát jako Abraham Lincoln. Jeho pobyt v
Bílém domě se časově shodoval právě s touto válečnou katastrofou, která si v celých dějinách
Spojených států vyžádala nejvíce lidských obětí a materiálních škod. Lincoln se sám během
tělo doby vyvíjel, přesněji řečeno neustále politicky vyzrával. Tento vysoký, někdy až rozpačitě
působící muž, často melancholický se sklony k depresi, ale i tak s velkým smyslem pro humor,
byť potlačovaným, plně symbolizoval národní ideály a čest národa.
4/5
Abraham Lincoln
Napsal uživatel Milan Tůma
Michal RYBÍN
Archiv NoS
5/5