Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín

Komentáře

Transkript

Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín
FORMULÁŘ ŽÁDOSTI
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací
centrum Zlín“
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
2
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
OBSAH
1.
INFORMACE O IPRM ..................................................................... 5
1.1.
Číslo IPRM ................................................................................ 5
1.2.
Název IRPM ............................................................................... 5
1.3.
Číslo hlavního Operačního programu (OP) .................................... 5
1.4.
Název hlavního Operačního programu (OP) ................................... 5
1.5.
Předpokládaný celkový finanční objem IPRM ................................. 5
2.
INFORMACE O ŽADATELI ............................................................. 6
3.
INFORMACE O PARTNEROVI/PARTNERECH .................................. 6
4.
POPIS IPRM ............................................................................... 11
4.1.
Stručný popis IPRM .................................................................. 11
4.2.
Socioekonomická analýza města a SWOT analýza ....................... 13
4.2.1. Vyhodnocení existujících strategických a plánovacích dokumentů a jejich provázání
s IPRM ................................................................................................................................. 13
4.2.1.1. Výchozí strategické dokumenty ........................................................................................ 13
4.2.1.2. Soulad se strategickými dokumenty města Zlína.............................................................. 13
4.2.1.3. Soulad se strategiemi kraje a NUTS2 ............................................................................... 16
4.2.1.4. Soulad se strategiemi na národní úrovni .......................................................................... 18
4.2.2. Analýza sociálně ekonomické situace ................................................................................. 22
4.2.2.1. Základní profil města ......................................................................................................... 22
4.2.2.2. Demografie ........................................................................................................................ 29
4.2.2.3. Ekonomický rozvoj ............................................................................................................ 34
4.2.2.4. Sociální integrace .............................................................................................................. 47
4.2.2.5. Životní prostředí ................................................................................................................ 57
4.2.2.6. Přitažlivé město ................................................................................................................. 63
4.2.2.7. Doprava ............................................................................................................................. 69
4.2.2.8. Správa věcí veřejných ....................................................................................................... 72
4.2.3. SWOT analýza .................................................................................................................... 74
4.2.4. Souhrnné zhodnocení podmínek rozvoje města a zdůvodnění výběru zóny ..................... 76
Současné problémy a trendy vývoje .............................................................................................. 76
4.3.
4.4.
Plánované prioritní oblasti IPRM ................................................ 80
Popis zóny /tématu ................................................................... 81
4.4.1 Základní představení zóny .................................................................................................... 81
4.4.2 Obyvatelstvo.......................................................................................................................... 83
4.4.3 Ekonomický rozvoj ................................................................................................................ 83
4.4.4 Sociální integrace .................................................................................................................. 87
4.4.5 Životní prostředí .................................................................................................................... 93
4.4.6 Přitažlivá zóna ....................................................................................................................... 94
4.4.7 Dopravní dostupnost a mobilita............................................................................................. 97
4.4.8 Správa věcí veřejných ........................................................................................................... 98
4.4.9 SWOT analýza ...................................................................................................................... 98
4.5.
4.6.
Globální/Hlavní cíl IPRM ........................................................... 99
Specifické cíle IPRM ................................................................ 100
4.6.1. Monitorovací indikátory pro specifické cíle IPRM .............................................................. 101
4.7.
Plánované opatření/aktivity IPRM .............................................. 103
4.7.1. Indikátory aktivity ............................................................................................................... 106
4.7.2. Indikativní seznam projektů a jejich předpokládaná doba realizace v rámci aktivity ........ 107
4.8.
Vazba IPRM na související operační programy ........................... 107
4.8.1. Indikátory aktivity ............................................................................................................... 112
4.8.2. Indikativní seznam projektů a jejich předpokládaná doba realizace v rámci aktivity ........ 113
4.9.
Časový harmonogram .............................................................. 113
4.10. Popis administrativní kapacity a způsobu řízení IPRM ................. 114
4.10.1.
4.10.2.
4.10.3.
4.10.4.
Východiska implementační struktury ......................................................................... 114
Řídící výbor IPRM ..................................................................................................... 114
Manažer IPRM........................................................................................................... 116
Monitorování IPRM a jeho změny ............................................................................. 116
3
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
4.10.5.
4.10.6.
4.10.7.
4.10.8.
4.10.9.
4.10.10.
4.10.11.
Změny IPRM.............................................................................................................. 117
Monitorování projektů a změny projektů předložených v rámci IPRM ...................... 117
Veřejné projednávání IPRM ...................................................................................... 117
Výběr a schvalování dílčích projektů městem ........................................................... 118
Projekty předdefinované v IPRM ............................................................................... 118
Předložení dílčích projektů ........................................................................................ 118
Realizace projektů ..................................................................................................... 118
4.11. Popis realizace partnerství a zapojení partnerů při tvorbě a realizaci
IPRM 118
4.11.1.
4.11.2.
4.11.3.
4.11.4.
4.11.5.
4.11.6.
Partnerství při zapojení do řídících struktur .............................................................. 119
Řídící výbor ............................................................................................................... 119
Zastupitelstvo a rada města ...................................................................................... 119
Partnerství při přípravě IPRM .................................................................................... 120
Informování veřejnosti ............................................................................................... 121
Partnerství v realizační fázi IPRM ............................................................................. 121
V rámci realizační fáze IPRM bude mít největší význam Univerzita Tomáše
Bati ve Zlíně a proto bude zajištěna maximálně efektivní komunikace a
spolupráce s tímto partnerem, lze předpokládat, že na straně UTB ve Zlíně
bude figurovat projektový manažer odpovědný za projekty univerzity. .... 121
4.11.7.
Partnerství u dalších navazujících aktivit v rámci zóny ............................................. 121
V rámci zóny se předpokládá realizace dalších projektů nezahrnutých do IPRM, které ale mohou
mít pozitivní synergický efekt. Jedná se například o projekty: .......................................... 121
a)
Rozšíření parkoviště u obchodního domu ‘”Prior” ............................................................. 121
4.12. Analýza rizik IPRM .................................................................. 122
4.12.1.
4.12.2.
4.12.3.
4.12.4.
Metodika analýzy rizik IPRM ..................................................................................... 122
Katalog rizik ............................................................................................................... 123
Zhodnocení rizik IPRM .............................................................................................. 128
Fáze udržitelnosti IPRM ............................................................................................ 132
4.13. Horizontální témata ve vztahu k IPRM ....................................... 132
4.13.1.
4.13.2.
Rovné příležitosti a zákaz diskriminace .................................................................... 133
Udržitelný rozvoj ........................................................................................................ 133
5.
FINANČNÍ PLÁN IPRM ................................................................ 135
5.1.
Zdroje financování IPRM .......................................................... 136
5.2.
Finanční plán IPRM ................................................................. 137
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ ........................................................................ 142
6.
PŘÍLOHY ................................................................................... 143
4
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
1.
INFORMACE O IPRM
1.1. Číslo IPRM
Číslo IPRM
1.2. Název IRPM
Název IPRM - CZ
Integrovaný plán rozvoje města Zlína – „Společensko-kulturní a
vzdělávací centrum Zlín“
1.3. Číslo hlavního Operačního programu (OP)
Číslo OP
1.4. Název hlavního Operačního programu (OP)
Název OP
Regionální operační program regionu soudržnosti Střední Morava
1.5. Předpokládaný celkový finanční objem IPRM
V rámci celkového předpokládaného finančního objemu IPRM je uveden předpokládaný
celkový objem veškerých finančních prostředků, které budou potřeba na realizaci
projektových záměrů IPRM. Celkový objem finančních prostředků bude zahrnovat prostředky
ze všech zdrojů.
IPRM - celkové výdaje v EUR
IPRM - celkové způsobilé výdaje v EUR
EUR (kurz):
102 051 484
102 051 484
25,25
5
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
2.
INFORMACE O ŽADATELI
Úplný úřední název žadatele
Právní forma
IČ
DIČ
Typ žadatele
Oficiální adresa žadatele
Počet obyvatel obce
Adresa pro doručení
Webové stránky žadatele
Informace o žadateli
Statutární město Zlín
Obec
00283924
303-00283924
Obec
nám. Míru 12, 76140 Zlín
78 122
nám. Míru 12, 76140 Zlín
www.mestozlin.cz
Statutární zástupce
Jméno
Titul za
Příjmení
Titul před
Funkce osoby
Telefon
E-mail
Adresa pracoviště
Ondrová
Irena
PhDr.
Primátorka
577 630 108
577 432 901
Fax
[email protected]
Magistrát města Zlína, nám. Míru 12, 761 40 Zlín
Příjmení
Titul před
Funkce osoby
Telefon
E-mail
Adresa pracoviště
Statutární zástupce
Hladík
Miroslav
Jméno
Ing.
Titul za
2. náměstek primátorky, předseda Řídícího výboru IPRM
577 630 229
577 432 901
Fax
[email protected]
Magistrát města Zlína, nám. Míru 12, 761 40 Zlín
Příjmení
Titul před
Funkce osoby
Telefon
E-mail
Adresa pracoviště
Statutární zástupce
Kašný
Miroslav
Jméno
Mgr.
Titul za
Náměstek primátorky, místopředseda Řídícího výboru IPRM
577 630 165
577 432 901
Fax
[email protected]
Magistrát města Zlína, nám. Míru 12, 761 40 Zlín
Příjmení
Titul před
Funkce osoby
Telefon
E-mail
Adresa pracoviště
Manažer IPRM
Cepková
Marie
Jméno
Ing.
Titul za
Pověřena zastupováním vedoucího oddělení koordinace projektů
577 630 267
577 432 901
Fax
[email protected]
Magistrát města Zlína, nám. Míru 12, 761 40 Zlín
Příjmení
Titul před
Funkce osoby
Telefon
E-mail
Adresa pracoviště
Další osoby zapojené do realizace IPRM
Čechová
Magdaléna
Jméno
DiS.
Titul za
Referentka-dotace
577 630 198
577 432 901
Fax
[email protected]
Magistrát města Zlína, nám. Míru 12, 761 40 Zlín
6
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
3.
INFORMACE O PARTNEROVI/PARTNERECH
Úplný úřední název partnera
Právní forma
IČ
DIČ
Oficiální adresa partnera
Webové stránky partnera
Informace o partnerovi
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
Vysoká škola
70883521
CZ70883521
nám. T. G. Masaryka 5555, 760 01 Zlín
www.utb.cz
Příjmení
Titul před
Funkce osoby
Telefon
E-mail
Adresa pracoviště
Statutární zástupce partnera
Ignác
Hoza
Jméno
Prof. Ing.
CSc.
Titul za
Rektor
576 032 222
576 032 444
Fax
[email protected]
nám. T. G. Masaryka 5555, 760 01 Zlín, Česká republika
Příjmení
Titul před
Funkce osoby
Telefon
E-mail
Adresa pracoviště
Kontaktní osoby partnera
Sáha
Petr
Jméno
Prof. Ing.
CSc.
Titul za
Prorektor pro strategii a rozvoj
576 038 040
Fax
[email protected]
Nad Ovčírnou 3685, 760 01 Zlín, Česká republika
Předchozí spolupráce
partnera s žadatelem
Zkušenosti partnera
s projekty
Stručný popis zapojení
partnera do IPRM
Vstupy a výstupy ze zapojení
do IPRM
Velmi úzká dlouhodobá spolupráce mezi žadatelem a partnerem
s ohledem na význam Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně pro město a
jeho rozvoj.
Partner má velmi rozsáhlé zkušenosti jak s investičními, tak i
neinvestičními
projekty
spolufinancovanými
z fondů
EU
v předchozím programovacím období 2004-2006, tak i s projekty
realizovanými z vlastních zdrojů nebo z národních zdrojů.
• Aktivní zapojení zástupce partnera v Řídícím výboru
IPRM,
• Konzultace projektových záměrů partnera z hlediska jejich
souladu s IPRM a možností rozšíření zóny,
• Připomínkování jednotlivých částí IPRM i celkového
dokumentu.
Vstupy:
• Aktivní účast v Řídícím výboru
• Významný podíl na výsledné podobě IPRM – poskytnutí
podkladů pro analýzy, formulace strategie, finanční a
časový plán IPRM
• Připomínkování jednotlivých kapitol a částí IPRM
Výstupem za zapojení partnera je zejména indikativní seznam
projektů zařazených pod Specifický cíl 2 a na to navazující části
IPRM (finanční plán a časový harmonogram, kapitola Partnerství
v IPRM a další)
7
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Úplný úřední název partnera
Právní forma
IČ
DIČ
Oficiální adresa partnera
Webové stránky partnera
Příjmení
Titul před
Funkce osoby
Telefon
E-mail
Adresa pracoviště
Příjmení
Titul před
Funkce osoby
Telefon
E-mail
Adresa pracoviště
Lukáš
Informace o partnerovi
Zlínský kraj
Kraj
70891320
CZ00283924
tř. T. Bati 21, 761 90 Zlín
www.kr-zlinsky.cz
Statutární zástupce partnera
Libor
Jméno
Titul za
Hejtman
577 043 100
[email protected]
tř. T. Bati 21, 761 90 Zlín
Fax
Kontaktní osoby partnera
Filip
Jméno
Mgr.
Titul za
vedoucí Odboru strategického rozvoje
577 043 400
Fax
[email protected]
tř. T. Bati 21, 761 90 Zlín
Předchozí spolupráce
partnera s žadatelem
Zkušenosti partnera s
projekty
Stručný popis zapojení
partnera do IPRM
Vstupy a výstupy ze zapojení
do IPRM
420 577 043 402
Milan
420 577 043 402
Velmi úzká spolupráce mezi žadatelem a partnerem s ohledem na
skutečnost, že Zlín je krajským městem a spolupráce mezi orgány
samosprávy je nutná v mnoha ohledech a oblastech.
Partner má rozsáhlé zkušenosti jak s investičními, tak i
neinvestičními
projekty
spolufinancovanými
z fondů
EU
v předchozím programovacím období 2004-2006, tak i s projekty
realizovanými z vlastních zdrojů nebo z národních zdrojů.
Zapojení zástupce Zlínského kraje v Řídícím výboru IPRM,
konzultace projektových záměrů Zlínského kraje z hlediska jejich
souladu s IPRM (prezentace Přínos IPRM pro region)
Aktivní účast v Řídícím výboru a podíl na výsledné podobě IPRM
8
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Úplný úřední název partnera
Právní forma
IČ
DIČ
Oficiální adresa partnera
Webové stránky partnera
Informace o partnerovi
Filharmonie Bohuslava Martinů
Obecně prospěšná společnost
27673286
CZ27673286
nám. T. G. Masaryka 2570, 760 01 Zlín
http://www.filharmonie-zlin.cz/
Statutární zástupce partnera
Josef
Jméno
Titul za
Příjmení
Titul před
Funkce osoby
Telefon
E-mail
Adresa pracoviště
Němý
RNDr.
ředitel
577 005 730, 736 750 051
Fax
[email protected]
nám. T. G. Masaryka 2570, 760 01 Zlín
Příjmení
Titul před
Funkce osoby
Telefon
E-mail
Adresa pracoviště
Kontaktní osoby partnera
Coufalíková
Jméno
Ing.
Titul za
Hlavní ekonom
577 005 744
Fax
[email protected]
nám. T. G. Masaryka 2570, 760 01 Zlín
Předchozí spolupráce
partnera s žadatelem
Zkušenosti partnera s
projekty
Stručný popis zapojení
partnera do IPRM
Vstupy a výstupy ze zapojení
do IPRM
Hana
Velmi úzká spolupráce mezi žadatelem a partnerem s ohledem na
význam Filharmonie Bohuslava Martinů jako kulturní instituce
s mezinárodním věhlasem.
Partner má zkušenosti zejména s projekty, které souvisí s jeho
činností a organizací kulturních akcí (koncerty, festivaly, soutěže) a
s projekty realizovanými z vlastních zdrojů.
Zapojení zástupce partnera v Řídícím výboru IPRM, intenzivní
spolupráce na projektovém záměru vybudování Kulturního a
univerzitního centra Zlín.
Aktivní účast v Řídícím výboru a podíl na výsledné podobě IPRM a
zejména na projektovém záměru vybudování Kulturního a
univerzitního centra Zlín.
9
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Úplný úřední název partnera
Právní forma
IČ
DIČ
Oficiální adresa partnera
Webové stránky partnera
Informace o partnerovi
Obchodní a hospodářská komora ve Zlíně
Zájmové sdružení
60733446
CZ60733446
Vavrečkova 5263 /23. budova areálu Svit/, 760 01 Zlín
www.ohkzlin.cz
Příjmení
Titul před
Funkce osoby
Telefon
E-mail
Adresa pracoviště
Statutární zástupce partnera
Lečbychová
Rita
Jméno
Ing.
CSc.
Titul za
Ředitelka
576 01 1 5 02
573 776 003
Fax
[email protected]
Štefánikova 167, 760 30 Zlín
Příjmení
Titul před
Funkce osoby
Telefon
E-mail
Adresa pracoviště
Kontaktní osoby partnera
Lečbychová
Jméno
Ing.
Titul za
Ředitelka
576 01 1 5 02
Fax
[email protected]
Štefánikova 167, 760 30 Zlín
Předchozí spolupráce
partnera s žadatelem
Zkušenosti partnera s
projekty
Stručný popis zapojení
partnera do IPRM
Vstupy a výstupy ze zapojení
do IPRM
Rita
CSc.
573 776 003
Velmi úzká spolupráce mezi žadatelem a partnerem s ohledem na
společné zájmy v oblasti podpory podnikatelských aktivit v městě
Zlíně
Partner má rozsáhlé zkušenosti jak s investičními, tak i
neinvestičními
projekty
spolufinancovanými
z fondů
EU
v předchozím programovacím období 2004-2006, zejména pak
s projekty na rozvoj lidských zdrojů. Partner realizuje dotační
poradenství pro své členy i dlaší podnikatelské subjekty.
Zapojení zástupce partnera v Řídícím výboru IPRM.
Aktivní účast v Řídícím výboru.
10
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
4.
POPIS IPRM
4.1. Stručný popis IPRM
Strategie IPRM a jeho zaměření
Integrovaný plán rozvoje města Zlína „Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“ (dále jen
IPRM) je zónově zaměřený a jeho strategie obsahuje dva specifické cíle, které nastavují směrování
IPRM zejména s ohledem na využití silných stránek a příležitostí:
• Specifický cíl 1 – Rozvoj kultury a společenského života
• Specifický cíl 2 – Rozvoj výzkumu, vývoje a inovací
Omezený rozsah opatření umožňuje koncentrovat podporu do několika aktivit, které budou mít dopad
nejen pro obyvatele města, ale i další cílové skupiny – návštěvníky, podnikatele, investory a další.
Obrázek 1: Strategie IPRM
Zóna „Společensko-kulturní a vzdělávací centrum“ je územím blízkým centru města s velkým
potenciálem pro rozvoj města jako celku. Území je charakteristické vysokou koncentrací vzdělávacích,
kulturních a společenských aktivit včetně zázemí a infrastruktury. Zóna byla vymezena na základě
provedené socioekonomické analýzy města a následné SWOT analýzy jako území s vysokým
potenciálem růstu, kde pákový efekt strukturálních fondů může být využit ke zvýšení
konkurenceschopnosti zóny a tím i celého města.
Časový a finanční harmonogram IPRM
Celkový časový harmonogram IRPM vychází jak z požadavků výzvy oblasti podpory 2.1 ROP SM, tak
i z indikativního seznamu projektových záměrů. Začátek realizace IPRM je plánován od 3. čtvrtletí
roku 2008 do konce roku 2012. Podrobný časový harmonogram pak ukazuje, že u některých aktivit
11
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
bude docházet k překryvu, resp. souběžné realizaci aktivit (a projektových záměrů na ně navázaných),
jasná je například provázanost aktivity 2.2.1 zaměřené na realizaci „měkkých“, neinvestičních projektů
na aktivitu 2.1.1, jejíž součástí je budování infrastruktury pro vzdělávání v oblasti výzkumu, vývoje a
inovací.
Obrázek 2: Časový harmonogram IPRM
2008
Aktivita / Čas
1 2
2009
3 4 1
2010
2 3 4
1 2 3
2011
4 1 2
2012
3 4 1
2 3 4
Aktivita 1.1.1 – Výstavba
infrastruktury pro kulturu a
společenský život
Aktivita 1.2.1 – Revitalizace zeleně a
zelených ploch
Aktivita 2.1.1 – Investice do
infrastruktury pro výzkum, vývoj a
inovace
Aktivita 2.1.2 - Podpora spolupráce
veřejného a soukromého sektoru ve
výzkumu a vývoji
Aktivita 2.2.1 - Zvyšování kvality a
nabídky vzdělávání ve VVI
Aktivity a projekty v rámci IPRM budou financovány ze 4 operačních programů, kdy kromě podpory z
ROP SM, který financuje aktivity v rámci Specifického cíle 1 budou zapojeny také:
• Operační program Výzkum a vývoj pro inovace
• Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
• Operační program Podnikání a inovace
Tabulka 1: Celkový objem čerpání z IPRM dle jednotlivých operačních programů
Segmenty IPRM
IPRM - financované z ROP SM
IPRM - financované z OP VaVpI
IPRM - financované z OP PI
IPRM - financované z OP VK
IPRM Celkem
Plánovaný objem způsobilých výdajů (mil. Kč)
2008
2009
2010
2011
2012
208
353
600
850
500
20
15
1
9
9
7
208
374
624
859
507
Tabulka 2: Financování IPRM z ROP SM v Kč
Zdroj financování
Dotace Regionální rady (příspěvek EU, finanční
prostředky státního rozpočtu)
Vlastní zdroje žadatele (fin. prostředky krajů, obcí,
jiné národní veřejné zdroje, soukromé financování)
Zdroje IPRM celkem
Částka (v Kč)
%
450 000 000
80,21
110 999 980
19,79
560 999 980
100,00
Tabulka 3: Financování IPRM z ROP SM v EUR
Zdroj financování
Dotace Regionální rady (příspěvek EU, finanční
prostředky státního rozpočtu)
Vlastní zdroje žadatele (fin. prostředky krajů, obcí,
jiné národní veřejné zdroje, soukromé financování)
Zdroje IPRM celkem
12
Částka (v EUR)
%
17 821 782
80,21
4 396 039
19,79
22 217 821
100,00
Celkem
561
1 950
35
26
2 572
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
4.2. Socioekonomická analýza města a SWOT analýza
4.2.1. Vyhodnocení existujících strategických a plánovacích dokumentů a jejich
provázání s IPRM
4.2.1.1. Výchozí strategické dokumenty
Posuzování místních specifik je nutno provádět v kontextu stávajících strategií a platných dokumentů
na lokální úrovni. Je zcela zásadní, aby Integrovaný plán rozvoje města Zlína byl v souladu nejen
s potřebami a prioritami identifikovanými v rámci strategických dokumentů města, ale rovněž
s prioritami vyšších územních celků, které pro město Zlín vzhledem k potřebám IPRM budou
představovat:
ƒ Zlínský kraj
ƒ NUTS II Střední Morava
ƒ Česká republika
Zpracovatel vyšel ze skutečnosti, že město Zlín zpracovává Strategický plán rozvoje města Zlín a
hledá způsoby, jak jej efektivně naplnit:
ƒ propojení národních a regionálních dokumentů se strategií města,
ƒ vytvoření propojených (integrovaných) priorit, tedy „balíčků projektů“, které naplňují vizi
rozvoje města,
ƒ návrh implementační struktury, tj. formy, jak město bude iniciovat a řídit dotační projekty
financované z EU fondů.
Východiska pro formulování strategie rozvoje IPRM statutárního města Zlína byla vyhodnocována
vzhledem ke stávajícím strategickým dokumentům města a regionu. Základním podkladovým
materiálem se stal Strategický plán rozvoje města Zlína, Zastupitelstvem města Zlína schválená
generální vize budoucího rozvoje města „Zlín je plnohodnotné evropské město“ a aktuální strategický
dokument Integrovaný plán statutárního města Zlína, schválený zastupitelstvem v roce 2006, který
určuje vizi města a globální cíle směrující budoucí intervence do rozvoje města z komplexního
pohledu.
IPRM představuje nástroj plnění strategie rozvoje města Zlína, proto veškeré priority a aktivity
vyplývající ze socioekonomické analýzy a SWOT analýzy i konsenzu Řídícího výboru jsou
posuzovány z hlediska souladu se schváleným Strategickým plánem rozvoje města Zlín.
4.2.1.2. Soulad se strategickými dokumenty města Zlína
Integrovaný program rozvoje města (IPRM) je jednou z cílených cest, jak zvýšit kvalitu života občanů
ve městě, minimalizovat významné slabé stránky města a naopak podpořit jeho potenciál. Aby tohoto
cíle bylo dosaženo efektivně a účelně, je třeba při procesu rozvoje postupovat systematicky.
Základní klíčové potřeby, požadavky a jejich priority jsou dány průřezovým dokumentem v podobě
Strategického plánu rozvoje města Zlín - II. Smyslem IPRM Zlín je koncentrace podpory urbánního
rozvoje v jasně vymezené zóně města, a proto jeho nezbytným úkolem musí být plnění takových cílů,
jež jsou v souladu se strategickými dokumenty samotného města.
Při tvorbě IPRM byly brány v úvahu následující strategické materiály města:
ƒ Strategický plán rozvoje statutárního města Zlín, generální vize budoucího rozvoje a
Integrovaný plán statutárního města Zlína
ƒ Územní plán města Zlín
ƒ Akční plán zdraví a kvality života 2004
ƒ Vlastní analýza a koncepce sociální péče ve Zlíně 2000
13
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Název
programu/strategie
Strategický plán rozvoje statutárního města Zlín
Kritická oblast
Vize 3 – Zlín – město zdravých, vzdělaných, šťastných a spokojených lidí
Záměry
Obsah zaměření IRPM se prolíná zejména s vizí č. 3 Strategického plánu rozvoje, která řeší zdravotní, vzdělanostní rozvoj obyvatel a
také společensko-kulturní vyžití nejen pro obyvatele města, ale i pro zvýšení atraktivity města jako takového. V následujícím seznamu
byly vybrány aktivity, které se týkají IPRM a zároveň jsou součástí strategie rozvoje města.
Klíčový úkol: : udržet a zvyšovat lidský potenciál města
UV3-1. Podpora rozvoje Univerzity T. Bati s důrazem na strategické obory, informační a komunikační technologie
UV3-4. Realizace projektu Zlín – zdravé město
UV3-6. Vybudování či rekonstrukce kulturních a společenských zařízení
Míra souladu
Anotace zdroje
SPRM jako komplexní dokument města zachycuje zcela jasně oblast podpory vzdělávání, rozšiřování nabídky volnočasových,
společenských a kulturních aktivit i zlepšování fyzického vzhledu města, jež jsou současně také prioritami IPRM.
•
Vytvoření vhodných podmínek pro společenské a kulturní aktivity nejen občanů je jednou z priorit IPRM, kdy revitalizace a
modernizace kulturní a společenské infrastruktury odpovídá úkolu vize strategie rozvoje UV3-6, s. 14.
•
V rámci působení na rozvoj lidského potenciálu pomocí zvýšení vzdělanosti a rozvoje výzkumu a vývoje podporuje SPRM také
mj. vytvoření moderní, funkční městské knihovny (UV3-1 až UV3-3, s. 14).
•
SPRM také zahrnuje potřebu revitalizace a obnovy zanedbaného fyzického vzhledu veřejných prostranství i veřejné zeleně
včetně městských lesů (UV3-4, s. 14).
http://www.mestozlin.cz/upload.cs/3/3d1099f1_S0_strategie2.doc
14
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Název programu/strategie
Územní plán statutárního města Zlína
Související priority
Návrhová část územního plánu (vč. koncepce dopravy, návrhu členění území města na funkční plochy a návrh
územního systému ekologické stability)
Míra souladu
Veškeré aktivity IPRM jsou plánovány v souladu s platným územním plánem města Zlín. Vzhledem k jejich
charakteru nedojde k nárokům na provedení změn v ÚPl, a tím nevzniká žádné riziko ohrožení jejich realizace
nebo zpoždění jejich termínu.
Tištěná podoba textové a grafické části, http://www.mestozlin.cz/page/41831.uzemne-planovaci-dokumentace/
Anotace zdroje:
Název programu/strategie
Akční plán zdraví a kvality života 2004
Související priority
Oblasti plánu:
A. Veřejná správa, média, informace, propagace
B. Zdravý životní styl a zdravotnictví
C. Vzdělávání / Volný čas
D. Kultura
E. Prevence kriminality a sociálně patologických jevů
F. Životní prostředí
G. Podnikatelský a výrobní sektor
H. Sociální oblast
Míra souladu
Obsah plánu koresponduje s aktivitami IPRM zejména týkajícími se vzdělání,vědy a výzkumu. V souladu
s plánem je zajištění informovanosti o zdravém životu a prevenci a také zlepšení životního prostředí díky
revitalizaci veřejných prostranství a zeleně.
http://www.mestozlin.cz/page/15369.zdrave-mesto/
Anotace zdroje:
15
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Název programu/strategie
Související priority
Vlastní analýza a koncepce sociální péče ve Zlíně
Míra souladu
Cílová skupina:
•
Senioři
•
Osoby se zdravotním postižením
•
Matky s dětmi v tísni
•
Nezaměstnaní
Míra souladu je v podstatě okrajová, existuje soulad s využitím infrastruktury pro kulturu, společenské aktivity a volný čas.
Anotace zdroje:
Tištěná podoba, http://www.mestozlin.cz/page/19520.analyza-koncepce-socialni-pece-2000/
4.2.1.3. Soulad se strategiemi kraje a NUTS2
Dle geografického členění Eurostatu spadá město Zlín do Zlínského kraje, který je součástí NUTS II Střední Morava. Region soudržnosti NUTS II Střední
Morava je spravován Úřadem regionální rady, jenž řídí svůj rozvoj prostřednictvím regionálního operačního dokumentu, který specifikuje jednotlivé oblasti
rozvoje podporované z evropských financí. Jelikož také IPRM bude podporovaný tímto operačním programem, je zcela nezbytný soulad priorit obou
dokumentů. Město Zlín je součástí Zlínského kraje, který disponuje řadou strategických dokumentů regionálního významu. Tyto dokumenty zaštiťují veškerá
důležitá témata související s ekonomicko-hospodářským rozvojem a jsou určující pro tvorbu strategických dokumentů nižších územních celků, jakými jsou mj.
i municipality. Strategie IPRM Zlín je v souladu s níže zpracovanými a uvedenými regionálními strategickými materiály:
ƒ Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje
ƒ Koncepce rozvoje kultury ve Zlínském kraji
ƒ Regionální inovační strategie Zlínského kraje
ƒ Program rozvoje cestovního ruchu ve Zlínském kraji
ƒ Program snižování emisí Zlínského kraje
ƒ Program ke zlepšení kvality ovzduší Zlínského kraje
ƒ Program ke snížení emisí skleníkových plynů
ƒ Program specifických problémů kraje
ƒ Souhrnný akční program Zlínského kraje
ƒ Energetický informační systém a Datový model Konceptu
ƒ Akční hlukový plán pro Zlínský kraj
ƒ Koncepce dopravní infrastruktury na území Zlínského kraje
ƒ Plán rozvoje sociálních služeb
ƒ Koncepce hospodaření s odpady ve Zlínském kraji
ƒ Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje
ƒ Územní plán velkého územního celku Zlínská aglomerace
ƒ Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Zlínského kraje
ƒ Koncepce prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže na období
16
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Název programu/strategie
Související priority
Míra souladu
Anotace zdroje:
Název programu/strategie
Související priority
Míra souladu
Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje
Generální strategický cíl Zlínského kraje č. III
Generální strategický cíl č. IV
Program rozvoje je mj. soustředěn na rozvoj veřejných obslužných služeb obyvatelstvu a na zvýšení vzdělanosti
a zaměstnatelnosti obyvatel, rozvoj výzkumu a vývoje. IPRM vychází převážně z generálního strategického cíle
č. III a okrajově č. IV.
Generální strategický cíl Zlínského kraje č. III
Rozvoj obyvatelstva jako generální strategický cíl má mnohorozměrný charakter. Vyžaduje, aby každý z prvků
rozvoje obyvatelstva - demografický a sociální rozvoj, v jeho rámci zaměstnanost, bydlení a rozvoj kvalifikace, z
jiného hlediska také rozvoj kultury a vzdělanosti obyvatelstva, souhrnně řečeno - rozvoj kvality života - byl
respektován a aby priority v rámci generálního cíle a plánované hodnoty byly stanoveny v jednotlivých
konkrétních kapitolách. Plnění tohoto cíle musí být prováděno v těsné návaznosti na generální cíl I. a II. jako
neopominutelný prostředek spolupřičinění se o úspěch těchto cílů.
Generální strategický cíl č. IV
Generálním strategickým cílem č. 4 je získání maximálních efektů a užitků při realizaci rozvoje a strukturálních
změn s cílem odstranit zaostávání kraje za přispění strukturálních fondů Evropské unie.
http://www.kr-zlinsky.cz/docDetail.aspx?nid=3402&docid=27808&doctype=ART&did=3408
Regionální operační program NUTS II Střední Morava (ROP SM)
Prioritní osa 2: Integrovaný rozvoj a obnova regionu
Prioritní osa 3: Cestovní ruch
ROP SM definuje 4 prioritních osy pro rozvoj regionu. Specifický cíl usiluje o komplexní řešení rozvojových
problémů regionu soudržnosti Střední Morava; bude naplňován prostřednictvím podpory posilování role pólů
(center)
V rámci ROP SM jsou podporovány aktivity zejména v prioritní oblasti 2.1 Rozvoj regionálních center řešené
v IPRM zaměřené na fyzickou revitalizaci území a veřejných prostranství a na rozvoj vzdělávací, kulturní a
společenské infrastruktury. Zároveň se bude IPRM zaměřovat na zvýšení technologický rozvoje výzkumu a
vývoje s ohledem na potřeby trhu práce a využívání moderních technologií
Anotace zdroje:
Vzhledem k zaměření IPRM na oblast podpory vzdělávacích, kulturních a společenských aktivit pro zvyšování
kvality života ve městě je téma IPRM zcela v souladu s ROP NUTS II Střední Morava.
http://www.nuts2strednimorava.cz/page/1583.rop/
17
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
4.2.1.4. Soulad se strategiemi na národní úrovni
V oblasti veřejné správy se v praxi setkáváme s širokou škálou strategických dokumentů na všech
úrovních. Strategický dokument představuje každý písemný výstup, jehož obsahem je vymezení
jasného cíle spolu s určením způsobu jeho dosažení nebo plnění. Strategické dokumenty mají klíčový
charakter pro závažná rozhodnutí dlouhodobého charakteru, jsou určující pro definování zásadních
úkolů, delegování pravomocí a odpovědnosti a jsou podkladem při tvorbě dalších strategií a cílů
v jednotlivých dílčích oblastech.
V České republice je platná soustava strategických a programových dokumentů, které byly vytvořeny
na různých úrovních veřejné správy (ministerstvech, NUTS II a krajích), ale také vzhledem ke členství
České republiky v Evropské unii soustava programových dokumentů Evropské unie (pro využití
finančních zdrojů z předvstupních a strukturálních fondů).
Základní průřezové dokumenty při zvažování strategických cílů a priorit rozvoje jsou národní
strategické dokumenty:
ƒ Národní strategický referenční rámec
ƒ Strategie regionálního rozvoje ČR
ƒ Strategie udržitelného rozvoje ČR
ƒ Politika územního rozvoje
ƒ Strategie rozvoje lidských zdrojů pro Českou republiku
ƒ Národní plán sociálního začleňování
18
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Název programu/strategie
Související cíle
Související priority
Míra souladu
Národní strategický referenční rámec
I. Strategický cíl: Konkurenceschopná česká ekonomika
II. Strategický cíl: Otevřená, flexibilní a soudržná společnost
III. Strategický cíl: Atraktivní prostředí
IV. Strategický cíl: Vyvážený rozvoj území
1: Priorita B) Podpora kapacit V&V pro inovace
1: Priorita C) Udržitelný rozvoj cestovního ruchu a využití potenciálu kulturního bohatství
2: Priorita A) Priorita Vzdělávání
2: Priorita B) Zvyšování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti
3: Priorita A) Ochrana a zlepšení kvality životního prostředí
4: Priorita B) Rozvoj městských oblastí
Podpora vědy a výzkumu pro inovace je řešena IPRM s velkým důrazem stejně jako v NSRR pod cílem 1 a
prioritou B) Podpora kapacit V&V pro inovace „Posílení a zvýšení efektivnosti kapacit v oblasti V&V a pro tvorbu
inovací, a to v úzké funkční vazbě na podnikatelskou sféru“. Současně podpora rozvoje infrastruktury pro rozvoj
kultury a cestovního ruchu spadá pod prioritu C NSRR cíle č. 1.
Stejně jako IPRM zaměřené na vytváření vhodného prostředí pro poskytování vzdělání ve formě zvýšení
vzdělanosti a rozvoje výzkumu a vývoje se NSRR ve svém 2. cíli zaměřuje na „…zvýšení adaptability českého
lidského potenciálu pro zajištění zvyšování konkurenceschopnosti české ekonomiky a podporu aktuální
zaměstnanosti i budoucí zaměstnatelnosti, …“.
Anotace zdroje:
Téma revitalizace veřejných ploch je součástí III. NSRR priority A) Ochrana a zlepšení kvality životního prostředí
a IV. cíle B) Rozvoj městských oblastí, která je zaměřena na „Zvyšování konkurenceschopnosti měst
…přeměnou (revitalizací) městského prostředí“.
http://www.strukturalni-fondy.cz/uploads/documents/NOK/NSRR_final_1.pdf
19
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Název programu/strategie
Související priority
Strategie regionálního rozvoje ČR
PO2: Ekonomika regionů
PO3: Lidé a osídlení
PO6: Cestovní ruch
PO7: Kultura
Související podpriority
P2.3.: Podpora inovačního podnikání a výzkumu v regionech
P3.1.: Podpora investic do lidského kapitálu
P3.4.: Rozvoj a regenerace měst
P6.2.: Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu
Míra souladu
Anotace zdroje:
Aktivity IPRM jsou v souladu s:
•
rozvoj infrastruktury pro výzkum a vývoj je v souladu s cílem priority P 2.1 „Zvýšit podíl inovačního
podnikání a produkce s vysokou přidanou hodnotou na celkové produkci v regionech.“
•
vytváření podmínek pro zajištění vzdělávání je v souladu s cílem priority P 3.1. „Zajistit dostatečné
množství kvalifikovaných lidí pro rozvoj znalostní ekonomiky…“
•
obnova veřejných prostranství, městských parků odpovídá cílu priority P 3.4.:
konkurenceschopnosti a atraktivity měst, zlepšení kvality života a prostředí ve městech.“
•
rozvoj infrastruktury pro rozvoj kultury a cestovního ruchu spadá pod cíl priority P 6.2 „Rozvíjet základní
a doplňková zařízení cestovního ruchu a zkvalitnit informační obsluhu v cestovním ruchu“
http://www.mmr.cz/strategie-regionalniho-rozvoje-ceske-republiky-pro-leta-2007-2013
20
„Zvýšení
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Název programu/strategie
Související pilíře
Strategie udržitelného rozvoje ČR
IV.2 Environmentální pilíř: ochrana přírody, životního prostředí, přírodních zdrojů a krajiny,
environmentální limity
IV.4 Výzkum a vývoj, vzdělávání
IV.5 Evropský a mezinárodní kontext
Míra souladu
Anotace zdroje:
Aktivity IPRM:
•
obnova veřejných prostranství, městských parků odpovídá prvnímu strategickému cíli 2.
environmentálního pilíře : „…zajistit na území ČR co nejlepší kvalitu všech složek životního prostředí
(včetně fungování jejich základních vazeb), dále ji postupně zvyšovat a vytvářet tak podmínky pro
postupnou regeneraci krajiny…“
•
vytváření podmínek pro zajištění vzdělávání a rozvoje výzkumu a vývoje je v souladu s cílem 4. pilíře
„…je dosažení vysoké úrovně vzdělanosti ve společnosti a zajištění konkurenceschopnosti české
společnosti…“
•
odpovídají zároveň i cíli 5. pilíře „být aktivním členem EU a přispívat k tomu, aby EU byla společenstvím
funkčním a prosperujícím s tím, že prosperita EU přinese i českým občanům zvýšení životní úrovně,
zlepšení kvality života a bezpečnosti a svobody.“
http://www.esfcr.cz/files/clanky/1292/SUR.pdf
21
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
4.2.2. Analýza sociálně ekonomické situace
4.2.2.1. Základní profil města
Statutární město Zlín je moderní krajské město, které je přirozeným průmyslovým, podnikatelským a
kulturním centrem svého regionu, Východní Moravy. V současné době zde žije 78 122 obyvatel, kteří
tvoří 17% obyvatelstva celého Zlínského kraje. Celková rozloha města činí 11 885 ha, z čehož
zemědělská půda zabírá 40,6%, lesní půda 39,9% a zastavěné pozemky 4,2%. Hustota zalidnění je
674 obyvatel na km2.
Zlín je tvořen 16 katastrálními územími, na kterých se rozkládá 17 městských částí. Jsou to: Chlum,
Jaroslavice, Klečůvka, Kostelec, Kudlov, Lhotka, Louky, Lužkovice, Malenovice, Mladcová, Prštné,
Příluky, Salaš, Štípa, Velíková, Zlín a Želechovice.
Obrázek 3: Administrativní rozčlenění Zlína
Zdroj: Český statistický úřad: Okresní město Zlín, str. 60, 2. 3. 2008
„Správní obvod Zlín leží uprostřed Zlínského kraje, na západě sousedí se správními obvody Holešov,
Otrokovice a Uherské Hradiště, na jihu s Uherským Brodem, na východě se správními obvody
Luhačovice, Vizovice a Vsetín a na severu je jeho sousedem správní obvod Bystřice pod Hostýnem.
Jižní a východní část oblasti vyplňuje Vizovická vrchovina, na severu zasahují jižní výběžky
Hostýnských vrchů. Středem města od východu k západu protéká řeka Dřevnice.“ 1
Nejvyšším samosprávním orgánem města Zlína je zastupitelstvo, které má 41 členů. To dohlíží nad
výkonným orgánem Radou města, kterou tvoří 11 členů zastupitelstva, mezi něž patří primátorka, její
náměstci a další členové rady. Primátorkou je v současné době PhDr. Irena Ondrová. Město Zlín má
celkem tři symboly, je to městský znak, prapor a primátorská insignie.
1
Český statistický úřad: Zlín, Citace 2. 3. 2008
22
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Obrázek 4: Symboly města
Zdroj: Město Zlín – symboly, 2. 3. 2008
Vůbec první písemná zmínka o Zlíně pochází z roku 1322, kdy jej spolu s přilehlými vesnicemi
odkoupila královna Eliška Rejčka. Jednoznačně nejvýznamnějším obdobím v historii města je však
éra zdejšího působení Tomáše Bati a jeho obuvnického kolosu, která zásadně ovlivnila vzhled a
charakter města.
Administrativní význam Zlína
Statutární město Zlín je městem krajského významu. Zlínský kraj byl ustanoven k 1. lednu 2000 na
základě ústavního zákona č. 347 ze dne 3. prosince 1997 o vytvoření vyšších územních
samosprávných celků. Vznikl sloučením okresů Zlín, Kroměříž a Uherské Hradiště, které patřily k
Jihomoravskému kraji, a okresu Vsetín, který spadal do Severomoravského kraje. Nachází se na
východě republiky, kde jeho východní okraj tvoří hranici se Slovenskem. Na jihozápadě sousedí s
krajem Jihomoravským, na severozápadě s Olomouckým a v severní části s krajem
2
Moravskoslezským. Svou rozlohou 3_964 km je čtvrtým nejmenším krajem v republice. Má celkem
304 obcí (z toho 30 měst), ve kterých k 31. 12. 2005 žilo 590_142 obyvatel. Hustota zalidnění 149
obyvatel/km2 výrazně převyšuje republikový průměr. Nejvyšší zalidněnost je v okrese Zlín (187
obyvatel/km2) a nejnižší v okrese Vsetín (127 obyvatel/km2). (ČSÚ, 2008) Zlínský kraj společně
s krajem Olomouckým tvoří Region soudržnosti Střední Morava (tzv. NUTS II).
Geografické podmínky
Statutární město Zlín leží v jihovýchodní části ČR cca 300 km východně od hlavního města České
republiky Praha, 50 km od hranic se Slovenskou republikou. Je centrem Zlínského kraje a spadá pod
region soudržnosti Střední Morava. Hovoříme-li o poloze v číslech, nachází se na 49° 13' 43" severní
šířky a 17° 39' 43" východní délky, mezi horami Tlustá, Baba a Barabáš.
Nejnižší nadmořská výška je v Malenovicích v údolí řeky Dřevnice, konkrétně 190 m nad mořem a
naopak nejvyšším bodem je vrcholek hory Tlustá ve výšce 458 m nad mořem. Dřevnice je menší řeka
rozdělující město na dvě části, kromě ní je na území Zlína ještě několik menších toků.
Město spadá do Karpatské horské soustavy a v jeho okolí se nachází několik významných oblastí se
zachovalými přírodními a krajinnými hodnotami, například: Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty,
Přírodní park Hostýnské vrchy, Přírodní park Vizovické vrchy, Přírodní park Želechovické Paseky.
Z celkové rozlohy Zlína (11 885 ha), zabírá 40,6 % zemědělská půda, 39,9 % lesní půda a zastavěné
pozemky 4,2 %. (ČSÚ, 2008)
23
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Obrázek 5: Obecně zeměpisná mapa ČR s vyznačení polohy města Zlína
Obrázek 6: Mapa Zlínského kraje
Zdroj: http://www.zemepis.com/images/mapycr/ozmcr.jpg
http://spravnimapa.topograf.cz/imagebank/84360/970/2000/zlinsky.jpg
24
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Klimatické podmínky
Zlín se nachází na rozhraní klimatické oblasti MT 10 (sever) a MT 9 (jih), přičemž hranici tvoří niva
řeky Dřevnice. Západní okraj města, část Malenovického katastru spadá pod vliv teplejší oblasti T2.
Území je charakteristické dlouhým teplým a suchým létem, velmi krátkým přechodným obdobím s
mírně teplým jarem, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou, s krátkým trváním sněhové
pokrývky.
Podle zprávy Magistrátu města Zlína Ochrana životního prostředí je průměrná roční teplota 8,67oC,
nejteplejším měsícem je červenec, kdy teploty dosahují v průměru 18,0°C a nejchladnějším naopak
leden s průměrnou teplotou -2,4°C. Nejvyšší teplota 35,6°C zde byla naměřena v roce 1983 a nejnižší
v roce 1985, a to -22,9°C. Co se týče srážek, nejvíce jich spadne v červenci a nejméně v únoru, roční
průměr je pak 616 mm.
Geomorfologické podmínky
Dle geomorfologického členění České republiky (Demek a kol., 1987) se území města Zlín řadí do:
provincie Západní Karpaty,
subprovincie Vnější Západní Karpaty,
oblasti Slovensko-Moravské Karpaty,
celku Vizovická vrchovina,
podcelku Zlínská vrchovina,
a tří okrsků:
na severu Mladcovská vrchovina
na jihozápadě Napajedelská pahorkatina
na severozápadě Tlumačovské vrchy
Geologický podklad území tvoří třetihorní sedimenty flyšového pásma Západních Karpat, tzv.
magurský flyš. Horniny magurského flyše jsou zastoupeny na území jednotkou račanskou, která se
zde vyznačuje vrstvami zlínskými a bělovežskými. Zlínské vrstvy jsou charakteristické střídáním
jílovců, zčásti vápnitých, slínovců a glaukonitických pískovců. Bělověžské vrstvy tvoří jílovce s lávkami
křemitovápnitých nebo nevápnitých pískovců.
Hydrologické podmínky
Říční síť je ve Zlíně hřebenovitě uspořádána. Hlavním vodním tokem a osou celého území je řeka
Dřevnice, která pod Malenovickým katastrem přibírá významný přítok Rackovou. Na horním toku
přibírá Dřevnice střídavě Hostišovský potok, Balaš, Chlumský potok, Slanický potok, Prštenský potok,
Pasecký potok, Kudlovský, Fryštácký potok, Hraniční potok (od Štákových pasek), Jaroslavický,
Přílucký a Hvozdenský potok. Většina toků je regulována. Na území města se dále nachází 7
minerálních pramenů, které se mohou řadit mezi přírodní léčivé vody. Zlín je obklopen několika
vodními nádržemi (např.: Fryštácká, Slušovická, Kudlovská, rybník Angaláška, Prštenský rybník,
Zboženské rybníky atd.), ale kvalitní pitnou vodou je město Zlín zásobováno pouze ze dvou zdrojů.
Těmi jsou jímací území v Kvasicích s úpravnou vody v Tlumačově a Slušovická vodní nádrž
s úpravnou vody v Klečůvce.
Půdní fond
Co se týče charakteru půd ve městě, na vývoji se jako matečný materiál podílí karpatský flyš. V nivě
Dřevnice a Fryštáckého potoka se vyvinuly nivní půdy na nivních uloženinách, které místy přecházejí
do nivních půd glejových.
Na horninách karpatského flyše se vyvinuly rendziny, hnědé půdy a hnědé půdy kyselé.
Na svazích se sprašovými překryvy, v katastru Malenovic, se vyvinuly erodované hnědozemě a
hnědozemě černozemní. V okolí obcí Louky, Prštné a částečně Mladcová mj. hnědozemě
ilimerizované.
Na rozloze města převažuje půda nezemědělská tvořená především lesními pozemky, nejmenší
plochu vůbec, pouhých 140 ha zaujímají ve Zlíně vodní plochy. Ze zemědělské půdy je zde
nejrozsáhlejší orná o celkové výměře 2 749 ha.
25
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Tabulka 4: Bilance půdy
Bilance půdy ve Zlíně v roce 2006 (v ha)
4 830
Podíl
2 749
56,90%
866
17,93%
1 216
25,17%
7 055
Podíl
4 745
67,26%
vodní plochy
140
1,98%
zastavěné plochy
496
7,03%
Zemědělská půda
orná půda
Z toho: zahrady, ovocné sady
trvalé travní porosty
Nezemědělská půda
lesní pozemky
Z toho:
1 674
ostatní
Zdroj: Český statistický úřad: Bilance půdy podle měst, 3. 3. 2008
23,73%
Pokud bychom chtěli srovnat bilanci půdy Zlína s půdním fondem kraje, zjistíme, že na celkové
rozloze vyššího správního celku, která je 396 354, se narozdíl od města podílí zemědělská a
nezemědělská půda téměř stejnou měrou. Zemědělské plochy zabírají 195 327 ha a nezemědělské
201 021 ha. Přeci jen však převažuje opět půda nezemědělská, i v tomto případě tvořená z největší
části lesní půdou. V posledních 3 letech docházelo k mírnému nárůstu výměr nezemědělských ploch o
necelých 400 ha.
Historie města
Historické kořeny Zlína sahají až do středověku, a jeho počátek je pravděpodobně někdy v polovině
13. století. První písemně doložená zmínka hovořící o městečku pochází z roku 1322, kdy jej spolu
s přilehlými vesnicemi odkoupila královna Eliška Rejčka od bratrů Fricka a Viléma z Egerberka. Zlín
měl už v té době významnější hospodářské postavení v údolí řeky Dřevnice a byl také sídlem svých
pánů a správním střediskem celého panství. Po Elišce Zlín patřil Herbortu ze Zlína a následně pak
získali město a jeho okolí historicky významní Šternberkové. Důležitým datem byl 1. listopad 1397,
kdy Zdeněk ze Šternberka potvrdil Zlínu městskou svobodu a jeho obyvatelům právo odúmrtí.
Šternberkové měli město ve své držbě, až do roku 1437. Právě v tomto roce se stal téměř na 40 let
majitelem zlínského panství rytíř Petr Roman z Vítovic. Díky Romanovi byla v roce 1448 konečně
potvrzena městská práva Zlína. Po smrti rytíře Romana připadl Zlín uherskému králi Matyáši
Korvínovi, ten jej však příliš dlouho nedržel a za vojenské zásluhy jej věnoval v roce 1478 Vilému
Tetourovi z Tetova. V tomto období se město nadále rozvíjelo a získávalo další městské výsady.
Značný útlum město zažilo v období třicetileté války. Mezi další významnější majitele patřily Šeréniové
také Rotalové a Khevenhüllerové. V této době se město hospodářsky příliš nerozvíjelo, obyvatelé byli
chudí a Zlín za svým nejbližším okolím poněkud zaostával. Vzpamatovávat se město začalo až v 18.
století, kdy zaznamenalo nárůst obyvatelstva a hospodářský rozmach. Nejvýznačnější byla pro město
řemeslná výroba a trhy. V období po roce 1848, kdy došlo ke zrušení nevolnictví, prochází Zlín
obdobím stagnace, především z důvodů převažující řemeslné výroby, zatímco jinde už se začala
prosazovat výroba tovární. To se však mělo brzy změnit.
Počátek přerodu Zlína na velké průmyslové centrum a pravděpodobně nejslavnější obuvnické město
na světě by se dal spojit s datem 21. září 1894. Právě tehdy Antonín Baťa se svými sourozenci
Tomášem (1876-1932) a Annou zakládá svou první obuvnickou dílnu.
26
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Obrázek 7: Tomáš Baťa
Zdroj: http://www.tigris.cz/bata/bata_foto.jpg, 13. 8. 2008
Začínali v pronajaté dílně na náměstí, ale již brzy se přemístili do první vlastní moderně vybavené
budovy, kterou si nechali postavit u nádraží, jenž bylo jedním ze stanovišť na v předcházejícím roce
nově zbudované železniční trati Otrokovice-Zlín-Vizovice. Tehdy Baťovi zaměstnávali přibližně 120
zaměstnanců. Roku 1908 umírá nejstarší ze sourozenců Baťových, Antonín a jediným vlastníkem
zlínského obuvnického podniku tak byl nejmladší Tomáš. V roce 1914 začala 1. světová válka, která
paradoxně Baťovi i jiným obuvnickým firmám ve Zlíně přinesla zvětšení produkce a obrovské zisky.
„Zlínské továrny dodávaly miliony párů bot rakousko-uherské armádě a na jejím konci v roce 1918
pracovalo v Baťově závodě 4000 zaměstnanců.“ 2 Během války se v obrovském tempu továrna
rozšiřovala. Ke konci války zde bylo denně produkováno bezmála 6000 párů bot. Ukončení války pak
ale přineslo nižší produktivitu, firma byla poměrně dost zadlužená, boty se špatně prodávaly, a tudíž
v ní také ubylo pracovních příležitostí. V roce 1923 se Tomáš Baťa stává starostou města. Tím se mu
otevřel obrovský prostor pro realizaci jeho záměrů se Zlínem. Ještě rok předtím se však firma potýkala
s velkými potížemi, způsobenými především obrovským množstvím skladových zásob. Když ani
několikanásobné snižování cen nepomohl, rozhodl se Baťa vzniklou situaci řešit velmi radikálně a
snížil ceny na polovinu. Právě tímto riskantním tahem se mu podařilo ovládnout celorepublikový trh
s obuví. Za Baťovým hospodářským úspěchem stála také sociální politika uplatňovaná vůči jeho
zaměstnancům, spojená nejen s dobrými platy, ale i celou řadou dalších výhod. Dalo by se říci, že
právě rok 1923 byl opravdovým počátkem zlaté éry a obrovského hospodářského rozmachu města
spojeného s Tomášem Baťou a jeho závody. Společně s továrnou, jejím areálem a počtem jejích
zaměstnanců rostl i celý Zlín a jeho okolí. Díky možnostem, které Baťa jako starosta měl, mohl ze
Zlína vytvořit moderní funkcionalistické město budované podle nejnovějších urbanistických koncepcí,
k čemuž mu pomáhali renomovaní architekti jako F. L. Gahura, J. Kotěra, V. Karfík a M. Lorenc. Ti
kladli velký důraz na to, aby Zlín byl městem zeleně a to se projevovalo ve všem, co zde bylo
budováno, včetně areálu firmy. Docházelo k obrovskému rozvoji výstavby, kromě rozsáhlého
továrního komplexu a bydlení pro zaměstnance, byla ve městě postavena nová moderní Baťova
nemocnice, tržnice, desetipatrový obchodní dům, hotel, Velké kino a pak také ve své době u nás
nejvyšší budova, mrakodrap, který byl hlavním sídlem firmy a mnoho dalších.
2
<http://www.mestozlin.cz/page/25033.regionalni-centrum-jihovychodni-moravy/>, Citace 3. 3. 2008
27
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Obrázek 8: Historický Zlín
Zdroj: Obrázky čerpány z knihy Yvony Činčové Krásný pozdrav ze Zlína: Pohlednice z let 1898 –
1945
Co se týče výroby, kladl Baťa důraz především na neustálou modernizaci a zapojení co
nejkvalitnějších strojů a na dobrou organizaci svých podřízených na všech úrovních. Protože produkce
neustále obrovským tempem rostla, otevřel se pro firmu prostor pro zahraniční expanzi a to nejen
v Evropě, ale také v Asii, Africe a Americe. Baťa zde měl nejen své prodejny a zprostředkovatelské
firmy, ale v některých zemích dokonce vystavěl celá města na stejném principu jako svůj domovský
Zlín (např. Anglie – Tilbury, Indie – Batavia). Baťa se stal hlavou celosvětového obuvnického kolosu.
Bohužel však Tomáš v období největších úspěchů při havárii svého osobního letadla v Otrokovicích
v roce 1932 tragicky zahynul. Po jeho smrti se do vedení podniku staví nevlastní bratr Jan Antonín
Baťa spolu se skupinou ředitelů, mezi které patřili Dominik Čipera, H. Vavrečka či J. Hlavnička. Firma
se nadále dynamicky rozvíjela, ale později bohužel nastal v jejím fungování zlom. První ránou byla 2.
světová válka, kdy se firma musela podřídit okupačnímu režimu a v roce 1944 byla zničena část
továrního areálu při bombardování. Ale daleko největší devastující dopad pro ni byl nástup komunistů
k moci.
V říjnu 1945 došlo k zestátnění firmy, které vedlo také ke změně vedení, do něhož byli dosazeni
především komunističtí představitelé a 1. 1. 1949 došlo k jejímu přejmenování na Svit, což byl, dalo by
se říct počátek jejího úplného konce. Město Zlín pak bylo přejmenováno na Gottwaldov.
„V dalších desetiletích si město nadále uchovávalo důležité postavení díky svému silnému průmyslu,
navíc se uplatňovala jeho role administrativního, školského a kulturního centra jihovýchodní Moravy.
Od 40. let se město značně rozšířilo novou výstavbou, přibývaly rozsáhlé obytné čtvrti, v městském
centru vyrostla reprezentativní budova divadla. Kulturní život obohatilo muzeum (1944, 1953), divadlo
(1946), symfonický orchestr (1946), zoologická zahrada (1948), galerie výtvarných umění (1953). K
cestám na všechny kontinenty se vypravila z města známá dvojice cestovatelů Jiří Hanzelka a
Miroslav Zikmund. Zdejší filmové ateliéry proslavili známí režiséři Karel Zeman a Hermína Týrlová,
jejichž filmy se promítaly i daleko v zahraničí. Od roku 1961 se ve městě každoročně konají festivaly
filmů pro děti. Širší vzdělání začala poskytovat technologická fakulta (1960), odbočka pražské Vysoké
školy uměleckoprůmyslové (1959) rozvíjí tradici designu založenou koncem 30. let Vincencem
Makovským. Při hroucení komunistického režimu v listopadu 1989 si zdejší občané vynutili návrat
původního názvu města, které od 1. 1. 1990 opět nese jméno Zlín. Demokratické komunální volby v
listopadu 1990 přivedly na městskou radnici novou správu. Hospodářské klima proměnila privatizace
na počátku 90. let. Velké průmyslové podniky byly odstátněny, živé podnikatelské aktivity se začaly
uplatňovat ve sféře obchodu. Město má roli finančního a podnikatelského centra jihovýchodní
Moravy, působí zde významné kulturní instituce, je zde prostor pro početné sportovní aktivity. Širší
regionální funkce města posílilo ustavení krajské správy Zlínského kraje (2001).“ 3V témže roce
oficiálně vzniká i Univerzita Tomáše Bati.
3
Město Zlín – historie 2, Citace 3. 3. 2008
28
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
SWOT analýza
Silné stránky
Slabé stránky
• poloha na hranici kulturních oblastí Valašska,
• periferní poloha v rámci ČR
Slovácka a Hané
• historický odkaz Tomáše Bati a jeho vliv na město
• umístění města v sevřeném údolí Dřevnice
• administrativní centrum Zlínského kraje
• hranice se Slovenskou republikou
• blízkost významných přírodních oblastí
Příležitosti
Hrozby
• propojení aglomerace Zlín - Otrokovice
• ztráta identity Baťova města
• možnost spolupráce Česko - Slovensko
4.2.2.2. Demografie
Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel je možno sledovat z jednotlivých Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB),
která probíhají od roku 1869.
Tabulka 5: Vývoj počtu obyvatel ve Zlíně 1869 – 2001
Počet obyvatel při jednotlivých sčítáních
1869
1880
1890
1900
1910
1921
10 703
11 172
11 295
11 824
12 912
14 470
1930
1950
1961
1970
1980
1991
2001
34 348
61 022
63 038
70 252
79 519
83 126
80 854
ZLÍN
Zdroj: ČSÚ
Graf 1: Vývoj počtu obyvatel ve Zlíně 1869 – 2001
Vývoj počtu obyvatel ve Zlíně
100 000
Počet
80 000
60 000
40 000
20 000
0
07
20
01
20
91
19
80
19
70
19
61
19
50
19
30
19
21
19
10
19
00
19
90
18
80
18
69
18
Roky
Zdroj: Český statistický úřad: Historický lexikon obcí, 9. 3. 2008
Z demografických dat je jasně patrný historický vývoj města. Zlín byl, v podstatě až do doby než se
v něm naplno projevily podnikatelské aktivity Tomáše Bati, malým městem. Počet obyvatel se
pohyboval někde kolem 11 až 12 tisíc. Výrazný nárůst lidí je patrný u sčítání z let 1930 a 1950. Právě
ve 30. letech zaznamenávaly Baťovy závody největší boom. Zaměstnávaly tisíce lidí, jejichž počet
neustále narůstal. Jen pro ilustraci uveďme, že například v roce 1925 firma zaměstnávala 5 200 osob,
zatímco v roce 1931 to bylo již 29 500 osob. Po válce a s nástupem komunismu sice firma začala
29
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
upadat, ale město si nadále udrželo svou pozici centra jihovýchodní Moravy. Nadále rostl počet
obyvatel. Nárůst o více než 10 tis. obyvatel v roce 1970 byl ovlivněn nejen zvyšováním počtu obyvatel
ve všech jeho částech, především významným zvýšením o 5,7 tisíc obyvatel v Malenovicích, ale i
změnou administrativního uspořádání města. Připojením obcí vznikly ve městě Zlíně části Chlum,
Jaroslavice, Kudlov, Lhotka a Tečovice.
V roce 1976 byly k městu administrativně připojeny obce Březnice, Klečůvka. Kostelec – Štípa, Salaš
a Želechovice. K dalšímu slučování došlo v roce 1979, kdy se k městu připojily obce Karlovice,
Velíková a Ostrata. A konečně v roce 1980 byla jako poslední obec připojena Lhota u Gottwaldova a
stala se částí města pod názvem Lhota. Opačný proces, tedy osamostatňování jednotlivých
městských částí, započal v roce 1990 odtržením Lhoty, Lípy a Tečovic. K 1. 1. 1992 pokračoval
vznikem samostatné obce Karlovice, k 1. 1. 1993 Březnice a jako poslední vystoupila ze svazku
města k 1. 1. 2001 Ostrata. Sídelní struktura města byla zatím naposledy změněna v roce 2004, od
toho roku patří část Zlínské Paseky k části Zlínu. Od 1. ledna 2009 by však mělo dojít k oddělení
městské části Želechovice, kde proběhlo referendum, které tento záměr podpořilo.
Tyto procesy vedly v několika posledních letech naopak k poklesu počtu obyvatel, který je umocněn
také přirozeným úbytkem obyvatelstva a záporným migračním saldem.
Tabulka 6: Vývoj počtu obyvatel v letech 2002 – 2007
Počet obyvatel
v jednotlivých
letech:
Zdroj: ČSÚ, 2008
2002
2003
2004
2005
2006
2007
80 581
79 841
79 177
78 599
79 490
78 066
V těchto letech více lidí umíralo, než se rodilo, a také převažovala spíše emigrační tendence obyvatel.
Oba tyto jevy jsou však čím dál méně intenzivní, tudíž se hodnota celkového úbytku stále snižuje. Jak
uvádí ČSÚ, zatím co v roce 2002 byl -740, v roce 2006 byl už jen -56. Důvodem je především stále se
zvyšující počet narozených dětí. Ten byl v roce 2002 648, zatímco v roce 2007 už 796, což je
v pozorované obdobím nejvíce. Úbytek obyvatel stěhováním za celé období 2001 – 2006 představoval
2 917 osob, úbytek přirozenou měnou 1 813 osob. 350 osob ubylo v důsledku osamostatnění obce
Ostraty.
Nejnovější údaje pocházející z údajů ČSÚ pocházejí z roku 2006. Podle nich žilo ke konci tohoto roku
ve Zlíně 79 490 obyvatel, z čehož převažujícím pohlavím byly ženy, jichž bylo 41 371 a mužů bylo
38 119. V tomto celkovém čísle je zahrnuto také 785 cizinců trvale přihlášených k pobytu ve městě.
Průměrný věk zlínských obyvatel je 41,82 roku (průměrný věk žen je 43,53 let a průměrný věk mužů je
39,96 let).
Tabulka 7: Obyvatelstvo Zlína podle pohlaví
2006
Rok
Muži
38 119
47,95%
Ženy
41 371
52,05%
79 490
Celkem
Zdroj: Demografická struktura – Zlín (stav k 31. 12. 2006)
100,00%
Pokud rozdělíme věkovou strukturu obyvatel podle ekonomické aktivity, tak převážnou část, celkem
64,36 % tvoří ekonomicky aktivní obyvatelé (51 162 obyvatel), s 23,07 % následuje skupina obyvatel
starších 60 let (18 338 obyvatel) a výrazně nejméně, celkem 12,57 % je ve Zlíně dětí do věku 14 let
(9 990 obyvatel). Z toho je patrné, že je zlínská populace regresivní.
30
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Graf 2: Obrázek 8: Struktura obyvatel Zlína podle věku a pohlaví
Struktura obyvatel Zlína podle věku a pohlaví
30 000
25 000
20 000
15 000
10 000
5 000
25 650
25 512
7 467
5 140
10 871
4 850
Věk 0-14
Věk 15-59
Věk 60+
0
Muži
Rok 2006
Muži
Ženy
Věk 0-14
Věk 15-59
Věk 60 +
Celkem
5 140
25 512
7 467
38 119
Ženy
4 850
25 650
10 871
41 371
Celkem
9 990
51 162
18 338
79 490
12,57%
64,36%
Zdroj: Demografická struktura – Zlín (stav k 31. 12. 2006)
23,07%
100,00%
Podíl
Věkovou strukturu lze sledovat i v jednotlivých městských částech. Z následující tabulky je patrný
nejvyšší index stáří, tedy podíl obyvatel starších 60 let a dětí do 15 let, je v částech Prštné, Příluky a
Malenovice, nejnižší naopak v části Chlum. Pro celé město je pak 1,84. Index hospodářského
zatížení, který říká, že ve Zlíně musí 1 ekonomicky aktivní člověk uživit 1,39 osoby. Nejvyšší hodnoty
tento index nabývá v opět částech Prštné, Příluky a Malenovice, nejnižší ve Zlíně a Mladcové.
Z tabulky lze také vysledovat, že vůbec nejvíce obyvatel žije v městských částech Zlín, Malenovice a
Prštné. Nejméně pak v části Chlum.
31
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Tabulka 8: Věková struktura podle městských částí
Věková struktura v roce 2006 podle městských částí
Městská
část
Věk 0-14
Věk 15-59
Věk 60 +
Celkem
Index
stáří
Chlum
20
67
16
103
0,80
Index
hospodářského
zatížení
1,38
Jaroslavice
120
493
152
765
1,27
1,39
Klečůvka
46
188
72
306
1,57
1,44
Kostelec
277
1 159
393
1 829
1,42
1,40
Kudlov
276
1 048
333
1 657
1,21
1,41
Lhotka
37
158
54
249
1,46
1,40
Louky
128
650
249
1 027
1,95
1,41
Lužkovice
80
394
132
606
1,65
1,38
Malenovice
960
4 175
2 283
7 418
2,38
1,54
Mladcová
320
1 506
464
2 290
1,45
1,36
Prštné
388
1 902
1 090
3 380
2,81
1,54
Příluky
307
1 577
826
2 710
2,69
1,50
Salaš
28
136
53
217
1,89
1,42
Štípa
261
1 153
328
1 742
1,26
1,36
Velíková
83
334
111
528
1,34
1,41
6 401
34 963
11 349
52 713
1,77
1,36
258
1 259
433
1 950
1,68
1,38
9 990
51 162
18 338
79 490
1,84
1,39
Zlín
Želechovice
Celkem
Zdroj: ČSÚ, 2008
Důležitým demografickým ukazatelem je pohyb obyvatelstva. Ten je tvořen pohybem přirozeným, tedy
rozením a umíráním a mechanickým, čili migrací. O vývoji pohybu obyvatelstva v letech 1996 – 2006
ve Zlíně vypovídá následující tabulka.
Tabulka 9: Pohyb obyvatelstva ve Zlíně v letech 1996 –2006
Rok
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Stav k
Přirozený PřistěNarození Zemřelí
1.1.
přírůstek hovalí
83 026
607
861
-254
887
82 590
630
817
-187
891
82 590
624
866
-242
938
81 851
590
849
-259
873
81 400
648
845
-197
821
80 887
686
819
-133
979
80 581
648
772
-124
1 057
79 841
686
840
-154
1 157
79 177
681
828
-147
1 141
78 599
752
842
-90
1 155
78 285
796
822
-26
1 241
Zdroj: ČSÚ, 2008
Vystěhovalí
1 069
1 002
1 137
1 065
963
1 152
1 673
1 667
1 572
1 379
1 378
Migrační Celkový Stav k
Sňatky Rozvody
přírůstek přírůstek 31.12.
-182
-436
82 590 417
291
-111
-298
82 292 435
264
-199
-441
81 851 442
228
-192
-451
81 400 423
210
-142
-339
81 061 468
220
-173
-306
80 581 423
282
-616
-740
79 841 413
263
-510
-664
79 177 367
287
-431
-578
78 599 431
255
-224
-314
78 285 406
231
-137
-163
78 122 440
236
Počet narozených klesal od roku 1997 až do 1999, kdy se narodilo jen 590 dětí (o 206 dětí méně
oproti roku 2006). V roce 2000 byl zaznamenán mírný nárůst, který má dlouhodobější charakter.
32
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Počet zemřelých se drží od roku 1996 přibližně na stejné úrovni. Výrazným výkyvem je pouze rok
2002, kdy počet zemřelých dosáhl hodnoty 772 obyvatel. Počet občanů Zlína má od roku 2001
klesající tendenci.
Migraci zlínského obyvatelstva se blíže věnuje následující tabulka, která zachycuje vývoj zahraniční i
tuzemské migrace v letech 2001 – 2006.
Tabulka 10: Migrační vývoj města Zlína
Migrační vývoj města Zlína
2001
2002
2003
2004
979
1057
1157
1141
Celkem
873
800
787
851
z ČR
Z toho:
106
257
370
290
ze zahraničí
Vystěhovalí
2001
2002
2003
2004
1152
1673
1667
1572
Celkem
976
1304
1186
1175
do ČR
Z toho:
176
369
481
397
do zahraničí
-173
-616
-510
-431
Migrační saldo
Zdroj: Český statistický úřad: Okresní město Zlín, str. 66 - 67, 2. 3. 2008
Přistěhovalí
2005
1155
883
272
2005
1379
1249
130
-224
2006
1241
909
332
2006
1378
1284
94
-137
Migrační statistika Zlína z let 2001 – 2006 vypovídá o tom, že město dlouhodobě trpí záporným
migračním saldem. Můžeme však pozorovat, že toto číslo od roku 2002, kdy bylo maximální, stále
klesá a počet přistěhovalých v posledních třech letech rostl. Převažuje stěhování v rámci České
republiky nad zahraničním. Co se týče právě zahraniční migrace, v současné době je převládající
spíše imigrace, která tvoří více než trojnásobek emigrace. Převažujícími zeměmi v obou směrech jsou
Slovensko, Mongolsko a Ukrajina. Od roku 2003, kdy počet stěhování do ciziny dosáhl svého maxima
(481) se toto číslo více než pětinásobně zmenšilo (94).
V rámci České republiky značně převažuje migrace uvnitř Zlínského kraje (611 imigrantů a 817
emigrantů), přičemž 75 % občanů z obou těchto skupin se stěhuje uvnitř okresu Zlín. V roce 2006 se
z města vystěhovávali lidé kromě zlínského okresu nejvíce do okresů Kroměříž (100 osob) a Uherské
Hradiště (72 osob). Z krajů byla nejvíce zastoupena Praha (130 osob), Jihomoravský kraj (102 osob) a
Olomoucký kraj (64 osob). Co se týká migrace do Zlína, hrají významnou roli opět okresy Kroměříž
(58 osob) a Uherské Hradiště (57 osob). Z krajů jsou to kromě zlínského opět Olomoucký (86) a
Jihomoravský (81).
Obyvatelstvo ve Zlínském kraji
Zlínský kraj přestává být pro své obyvatele zajímavou adresou. Odchází bydlet a pracovat do jiných
regionů, často na Slovensko. V prvním čtvrtletí roku 2005 se bydlení rozhodlo změnit na 900 obyvatel.
Pokračuje tak dříve patrný trend. Například v předchozím roce odešlo z východu Moravy téměř 4.500
obyvatel.
Podle ČSÚ bylo v roce 2005 na území Zlínského kraje evidováno 590 142 obyvatel, z toho bylo 51,5
% žen. Ke konci roku 2004 žilo na území Zlínského kraje celkem 590 706 obyvatel, což představuje
úbytek o 4 304 obyvatel vzhledem k roku 2001, kdy podle SLDB z roku 2001 žilo v kraji celkem 595
010 obyvatel a Zlínský kraj tak zaujímal 8. místo mezi všemi kraji ČR.
Na území Zlínského kraje žilo v roce 2005 o 15 356 více žen než mužů. Nejvíce je zastoupena
skupina obyvatel ve věku od 25 do 29 let. Během 1. čtvrtletí roku 2005 se zde živě narodilo 1 349 dětí
a zemřelo 1 655 obyvatel.
Důležitým ukazatelem, který je úzce spjat i s ekonomikou města je vzdělanostní struktura obyvatel
města. Z údajů ČSÚ ze SLDB 2001 lze vyčíst, že Zlín je o více než 3 % nad celorepublikovým
průměrem co se týče obyvatelstva s úplným středním vzděláním s maturitou, s vyšším odborným nebo
nástavbovým vzděláním o zhruba 0,5 % a s vysokoškolským vzděláním o více než 3 %. Pod
republikovou úrovní je naopak počet obyvatel bez vzdělání, přibližně o 0,3 %, se základním a
neukončeným základním vzděláním o zhruba 3 % a obyvatelstvo s vyučením nebo střední odborným
vzděláním bez maturity o více než 4 %. Celkově by se tedy dalo říct, že lidé ve Zlíně jsou vzdělanější,
než je průměr v ČR. Pozitivní je především vyšší počet vysokoškoláků. Toto by mohlo mít dobrý vliv
33
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
na lepší možnosti zvyšování kvality pracovní síly a také k lepšímu porozumění technickým a jiným
inovacím, se kterými by se mohli tito lidé na pracovišti setkat.
Tabulka 11: Obyvatelstvo Zlína ve věku 15+ podle vzdělání
Obyvatelstvo Zlína ve věku 15+ podle vzdělání
Bez vzdělání
101
0,15%
Základní a neukončené základní
14 362 20,95%
Vyučení a střední odborné bez maturity
23 322 34,02%
Úplné střední s maturitou
19 604 28,60%
Vyšší odborné nebo nástavbové
2 795
4,08%
Vysokoškolské
8 369 12,21%
Zdroj: Český statistický úřad: Obyvatelstvo okresních měst, 2. 3. 2008
Tabulka 12: Obyvatelstvo ČR ve věku 15+ podle vzdělání
Obyvatelstvo ČR ve věku 15+ podle vzdělání
Bez vzdělání
37 932
0,45%
Základní a neukončené základní
1 975 109 23,34%
Vyučení a střední odborné bez maturity
3 255 400 38,47%
Úplné střední s maturitou
2 134 917 25,23%
Vyšší odborné nebo nástavbové
Vysokoškolské
Zdroj: Český statistický úřad: SLDB 2001 - 1, 2. 3. 2008
296 254
3,50%
762 459
9,01%
SWOT analýza
Silné stránky
Slabé stránky
• vyšší podíl obyvatel s VŠ, VOŠ a SŠ vzděláním s
• úbytek obyvatelstva
maturitou než je průměr ČR
• téměř dvojnásobná převaha obyvatel starších 60 let
• patriotismus obyvatel
nad dětmi
• převaha emigrantů nad imigranty
Příležitosti
Hrozby
• další úbytek a stárnutí obyvatel
• nedostatek míst v domovech pro seniory
4.2.2.3. Ekonomický rozvoj
Ekonomická aktivita obyvatel
Základním ekonomickým ukazatelem je rozdělní ekonomicky aktivních občanů do jednotlivých
odvětví. Pro tuto analýzu jsou využita data ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001. Pro srovnání
tvořilo ekonomicky aktivní obyvatelstvo ve Zlínském kraji 50,2 % jeho populace, město Zlín je s 52,2 %
EAO mírně nad úrovní kraje.
34
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Tabulka 13: Ekonomická aktivita obyvatelstva v porovnání s vyššími územními celky (1.1.2003)
Ekonomicky
aktivní
Území
Celkem
Zlínský
298 616
kraj
52 097
ORP Zlín
Město Zlín
42 213
Zdroj: ČSÚ, 2008
Srovnání ekonomické aktivity obyvatelstva
Ekonomicky
z toho
z toho
neaktivní
zaměstnané osoby
žáci,
z toho
nepracující
nezaměstnaní
Celkem
studenti
ženy
na
důchodci
celkem pracující
a učni
mateřské
důchodci
dovolené
272 340
8 280
4 999
26 276
293 713
134 094
107 924
48 497
39 211
2 056
1 828
851
685
3 600
3 002
48 195
38 060
22 892
18 250
17 331
13 736
Tabulka 14: Ekonomická struktura Zlína podle odvětví
Ekonomická struktura Zlína podle odvětví
Obyvatelstvo celkem:
80 854
Ekonomicky aktivní celkem:
42 213
zemědělství, lesnictví, rybolov
491
průmysl
12 485
Z toho stavebnictví
podle
obchod,opravy motor. vozidel
odvětví:
doprava, pošty a telekomunikace
4 148
6 135
1 967
veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení
1 757
školství, zdravot., veterinární a sociální činnost
4 884
Zdroj: ČSÚ
Graf 3: Ekonomická struktura Zlína podle odvětví
Ekonomická struktura Zlína podle odvětví
zemědělství, lesnictví,
rybolov
průmysl
1%
24%
29%
12%
10%
4%
5%
15%
stavebnictví
obchod,opravy motor.
vozidel
doprava, pošty a
telekomunikace
veřejná správa, obrana, soc.
zabezpečení
školství, zdravot.,
veterinární a sociální činnost
jiné
Zdroj: Český statistický úřad: SLDB 2001 - 2, 2. 3. 2008
Z těchto údajů je jasně patrné, že Zlín je výrazně průmyslovým městem, protože 29 % jeho obyvatel
pracuje právě v této oblasti. K tomu město předurčuje i jeho baťovská historie. Paradoxem ovšem je,
že se zde nyní boty prakticky nevyrábějí. Většina průmyslové výroby, zvláště strojírenství je
35
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
koncentrována ve svitovském areálu a dále potom na okraji Malenovic, kde sídlí pravděpodobně
největší zlínská strojírenská firma Tajmac – ZPS a. s., která je producentem obráběcích strojů.
Je to však právě areál bývalých Baťovských závodů, který je pro město problémový, protože již léta
doslova volá po revitalizaci. Hlavním problémem jejího uskutečnění jsou nevyjasněné majetkoprávní
vztahy, které neumožňují městu odkoupení areálu.
Dalším významněji zastoupeným odvětvím ekonomické struktury Zlína je obchod a opravy motorových
vozidel a spotřebního zboží, ve které je zaměstnáno přes 14 % osob. Za ním následuje oblast
školství, zdravotnictví, veterinárních a sociálních činností, ve které je zaměstnáno asi 11 %
ekonomicky aktivních obyvatel. V tomto odvětví je patrné i největší zastoupení žen, které představují
více než tři čtvrtiny z celkového počtu pracovníků.
Daleko nejméně je zastoupeno zemědělství, lesnictví a rybolov, které zaujímají pouhá 2 %
ekonomické základny. Co se týče ekonomických subjektů ve Zlíně, nejvíce jich podniká v oblasti
obchodu a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží, konkrétně celkem 7 239 (cca 30%).
Tabulka 15: Ekonomické subjekty ve Zlíně podle odvětví v roce 2006
Ekonomické subjekty ve Zlíně podle odvětví v roce 2006
Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží
7 238
30,88%
Činnost v oblasti nemovitostí, služeb pro podniky, výzkum a vývoj
5 222
22,28%
Zpracovatelský průmysl
3 325
14,18%
Ostatní veřejné, sociální a osobní služby
2 000
8,53%
Stavebnictví
1 863
7,95%
Pohostinství a ubytování
1 014
4,33%
Peněžnictví a pojišťovnictví
828
3,53%
Doprava, skladování, pošty a telekomunikace
702
2,99%
Zemědělství, myslivost a lesnictví
509
2,17%
Zdravotnictví, veterinární a sociální činnost
359
1,53%
Školství
346
1,48%
Veřejná správa, obrana, sociální pojištění
22
0,09%
Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
9
0,04%
5
0,02%
Rybolov a chov ryb
Zdroj: Český statistický úřad: Okresní město Zlín, str. 72, 2. 3. 2008
Tabulka 16: Ekonomické subjekty ve Zlíně v roce 2006 podle formy
Podnikatelské subjekty podle formy
Forma subjektu
Počet
Podíl
Podnikatelé – fyzické osoby
16 522
70,47%
Obchodní společnosti
3 156
13,46%
Ostatní právní formy
1 542
6,58%
Svobodná povolání
1 350
5,76%
Samostatně hospodařící rolníci
442
1,89%
Akciové společnosti
252
1,07%
Státní organizace
88
0,38%
Družstevní organizace
43
0,18%
23 444
100,00%
Celkem
Zdroj: ČSÚ, 2008
36
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Ve Zlíně jsou z podnikatelských subjektů nejvíce zastoupeny fyzické osoby – 16 522 (v tabulce
podnikatelé – FO) a jejich počet roste. V roce 2006 činil jejich podíl 70,5% ze všech registrovaných
ekonomických subjektů, přičemž podíl fyzických osob ve správním obvodu činí 86% registrovaných
subjektů.
K druhé nejčetnější skupině podnikatelů patřily v roce 2006 obchodní společnosti (13,5%), dále ostatní
právní formy (tj. všech typů obchodních společností kromě obchodních a akciových společností) –
6,7% a svobodná povolání – 5,8%. Akciové společnosti dosahují pouze 1,1% ze všech ekonomických
subjektů ve městě.
Nezaměstnanost
Nezaměstnanost a stav na trhu práce jsou důležitými ukazateli pro vyhodnocení ekonomické situace
města. Vývoj na zlínském trhu práce zobrazuje následující tabulka.
Tabulka 17: Vývoj trhu práce ve Zlíně v letech 2002 – 2006
Vývoj trhu práce ve městě Zlíně
2002 2003
3 662 3 864
Uchazeči celkem
1 970 2 112
Z toho ženy
8,68
9,15
Míra nezaměstnanosti
38
11
17 a méně let
798
820
Z toho ve věku: 18-24 let
827
877
50 a více let
832
836
základní vzdělání
Z toho podle
1 459 1 584
vyučení
vzdělání:
1 056 1 118
střední s maturitou
1 907 2 345
Z toho podle délky nad 6 měsíců
evidence:
1 028 1 519
nad 12 měsíců
Zdroj: Český statistický úřad: Okresní město Zlín, str. 69, 2. 3. 2008
2004
2005
2006
3 614
3 075
2 547
2 009
8,56
18
671
890
798
1 398
1 081
2 176
1 484
1 766
7,28
11
487
883
665
1 155
936
1 768
1 220
1 532
12
334
784
532
940
789
1 402
958
Graf 4: Vývoj registrované míry nezaměstnanosti v porovnání s vyššími územními celky
11
10
9
8
7
6
5
2004
Město Zlín
Okres Zlín
Česká republika
2005
2006
ORP Zlín
Zlínský kraj
Zdroj: ČSÚ, 2008
37
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Tabulka 18: Statistika nezaměstnanosti ve Zlíně za rok 2007
Statistika nezaměstnanosti města Zlína
Měsíc
Leden
Únor
Březen
Duben
Květen
Červen
Počet uchazečů
2 572
2 552
2 446
2 334
2 209
2 127
Míra nezaměstnanosti
5,48
5,40
5,16
4,97
4,64
4,61
Červenec
Srpen
Září
Říjen
Listopad
Prosinec
2 135
2 100
2 076
1 980
1 901
1 904
Měsíc
Počet uchazečů
Míra nezaměstnanosti
4,68
4,60
4,47
4,18
3,94
4,00
Zdroj: Střednědobý plán sociálních a souvisejících služeb ve Zlíně na období 2008 – 2012; str.: 15
Z tabulky je patrné, že nezaměstnanost ve Zlíně v průběhu roku 2007 klesala. Rozdíl mezi lednem a
prosincem je téměř 1,5 %. Nárůst nezaměstnanosti se objevil pouze v měsíci červenci, což je
způsobeno zvýšením množství nezaměstnaných z řad absolventů. Další nepatrný nárůst se vyskytl
mezi měsíci listopad a prosinec. Tuto tendenci vývoje nezaměstnanosti ve městě lze považovat za
pozitivní.
Na zaměstnanosti se ve Zlíně nejvíce podílí pětice subjektů, které zaměstnávají více než 500 osob.
Jsou to Krajská nemocnice T. Bati a. s.; Statutární město Zlín; TAJMAC – ZPS, a. s.; Univerzita
Tomáše Bati ve Zlíně a ZPS – SLÉVÁRNA, a. s. Ve městě celkem působí 55 subjektů, u nichž je
zaměstnáno více než 100 pracovníků.
Co se týče volných míst, bylo jich na konci roku 2007 na Úřadě práce ve Zlíně evidováno celkem 743
volných pracovních míst. Ke konci roku bylo ve Zlíně evidováno celkem 1 703 uchazečů o
zaměstnání, což odpovídá cca 2, 3 osoby na 1 volné pracovní místo. Počet volných pracovních míst
registrovaných úřadem práce v Zlíně postupně roste stejně jako v jiných regionech České republiky.
Tabulka 19: Počet uchazečů na 1 pracovní místo k 31. 12. 2007
Statistika srovnání pracovních míst a uchazečů o práci
Počet uchazečů
Počet volných
pracovních míst
Počet uchazečů na
pracovní místo
Město Zlín
1 703
743
2,3
Okres Zlín
5 620
1 447
3,9
Zlínský kraj
20 171
6 683
3
Česká republika
354 878
141 066
2,6
Území
Zdroj:Úřad práce Zlín, 2008
Statistika hlášených volných míst má jen velmi malou vypovídající schopnost o nabídce na trhu práce.
Velká část zaměstnavatelů volná místa nehlásí a vedou si své pořadníky zájemců.
Značný podíl obyvatel okresu odjíždí za prací např. do Otrokovic, Olomouce, Kroměříže, Prahy i do
vzdáleného zahraničí (Anglie, USA, Holandsko, Rakousko, Itálie, Řecko, Španělsko atp.).
Podle SLDB z roku 2001 se ukázalo, že významná část obyvatelstva nepracuje v místě bydliště. Za
prací vyjíždí 16,6 % pracujících z toho 24,2 % dojíždí denně.
38
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Obchod
Obyvatelům a návštěvníkům Zlína je nabízen poměrně pestrý soubor služeb a v posledních letech se
množství obchodníků stále rozrůstá. Tento trend by měl pokračovat i v budoucnu.
Nákupy potravin a smíšeného zboží jsou realizovány především v supermarketech a hypermarketech,
které jsou rozmístěny po celém městě. Menších obchůdků je jen velmi málo a vyskytují se spíše
v okrajových částech. Ve městě jsou zastoupeny všechny velké řetězce hypermarketů: Albert (2
prodejny), Billa, Interspar, Kaufland (2 prodejny), Lidl (2 prodejny), Makro, Penny Market a Tesco.
Jsou umístěny jak samostatně, tak jako součást obchodních center. Ta jsou v této chvíli v provozu
dvě: Centro Zlín Malenovice, ve kterém se nachází celkem 63 obchodních jednotek včetně 3
restaurací a v jehož blízkosti se nachází také velkoobchod Makro; dále je to obchodní centrum
Čepkov situované nedaleko centra města.
Na podzim roku 2006 začala výstavba nového obchodního centra, která byla ukončena v květnu
letošního roku. Toto centrum, které nese název Zlaté jablko se nachází přímo na zlínském Náměstí
Míru. Jeho součástí je i vícepodlažní parkovací dům, který by měl značně vylepšit situaci
s parkovacími místy v centru města. Zlaté jablko na svých čtyřech podlažích nabízí sortiment 70
obchodů a restaurací a multikino se šesti sály o celkové prodejní ploše 12 500 m2.
Obrázek 9: Zlaté jablko
Zdroj: Zlaté jablko, 18. 4. 2008
V polovině roku 2009 by pak měla začít výstavba dalšího centra na místě mezi Sportovní halou a
budovou Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně na ulici Mostní, kde je nyní parkoviště a točna MHD. Areál
Kaskády, jak se toto společenské a obchodní centrum má jmenovat by měl zaujímat plochu o celkové
výměře asi 32 000 m2. Celková investice do této stavby by se údajně měla vyšplhat na přibližně 1, 5
miliardy korun.
Obrázek 10: Kaskáda
Zdroj: Kaskáda, 18. 4. 2008
39
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Podpora podnikání
Ve Zlíně existuje pouze jedna průmyslová zóna, kterou je Průmyslová zóna Zlín – východ. Její celková
rozloha je 23, 5 ha a nachází se v městské části Zlín – Lužkovice, asi 4 km od centra. V nedávné
době byla propojena s městem linkou městské hromadné dopravy. Budování této zóny bylo v letech
2001 a 2002 podporováno z Programu na podporu rozvoje průmyslových zón CzechInvestu celkovou
sumou 42 486 000 Kč. Akreditována byla v červnu 2003 a celkové náklady na její výstavbu činily
132,7 milionů korun. Získala také ocenění za průmyslovou zónu s nejvhodnějším urbanistickým
řešením. Své místo zde našly firmy jako Tescoma, a.s.; International CZ, s. r. o. a další.
Většina průmyslové výroby je dnes ve Zlíně umístěna v areálu bývalých Baťových závodů. Areál je
však v katastrofálním stavu a doslova volá po revitalizaci, problémem je však nevyjasněnost
majetkoprávních vztahů, která neumožňuje městu s areálem nakládat a postarat se o jeho
rekonstrukci.
Město Zlín v Baťově areálu odkoupilo a zrekonstruovalo bývalou budovu č. 23 na objekt Podnikatelské
a inovační centrum Zlín. Tento objekt provozuje společnost Technologické a inovační centrum, s.r.o.,
založená společně Zlínským krajem a Univerzitou Tomáše Bati.
Objekt je využíván jako Podnikatelský inkubátor, Vědeckotechnický park a Centrum pro transfer
technologií.
Obrázek 11: Podnikatelské inovační centrum
Zdroj: Technologické a inovační centrum, 18. 4. 2008
„Podnikatelským inkubátorem se rozumí prostředí převážně pro začínající inovativní firmy, které
požívají za předem stanovených podmínek zvýhodněného nájemného a služeb poskytovaných
provozovatelem inkubátoru, a které jsou schopny uplatnit svůj produkt v rozumném časovém
horizontu na trhu.“ 4 Své sídlo zde mají firmy jako Aukro, EdHouse či Zlín Net.
„Vědeckotechnický park (VTP) je instituce orientovaná do oblasti vědy, technologie a inovačního
podnikání. VTP je řízen specializovaným týmem, který poskytuje nadstandardní služby a jeho hlavním
cílem je zvýšení konkurenceschopnosti Zlínského kraje. Své know-how využívá k vytváření podmínek
pro dynamický rozvoj činností inovačních firem.“ 5 TIC bylo oceněno cenou za největší přínos pro
rozvoj aplikovaného výzkumu.
Dne 27. března 2008 byl ve Zlíně slavnostně otevřen Vědeckotechnický park Univerzity Tomáše Bati
ve Zlíně. „Škola do jeho stavby investovala 225,8 miliónů korun, více než polovinu prostředků získá
zpět z evropského programu Prosperita. Ten je součástí Operačního programu Průmysl a podnikání.
Park vznikl rekonstrukcí brownfieldu několik desítek let staré budovy, kterou Tomáš Baťa původně
postavil jako internát pro své studenty. Samotné stavební práce přišly na 155 miliónů korun.“ 6
„Vědeckotechnický park nabídne 5 600 metrů čtverečních kanceláří, laboratoří a specializovaných
pracovišť, které budou využívat výzkumníci až dvou desítek soukromých podniků a samozřejmě i
univerzity.“ 7
4
Technologické a inovační centrum - 1, Citace 18. 4. 2008
Technologické a inovační centrum - 2, Citace 18. 4. 2008
6
CzechInvest, Citace 18. 4. 2008
7
CzechInvest, Citace 18. 4. 2008
5
40
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Hospodaření města
Pro analýzu hospodaření města je zásadní pohled na jeho rozpočet. Sestavíme-li si tabulku příjmů a
výdajů v jednotlivých letech, zjistíme, že město hospodařilo v letech 2004 a 2006 s rozpočtovým
schodkem.
Tabulka 20: Vývoj hospodaření města
Hospodaření města
Rok
Příjmy
2001
1 412 705
2002
1 452 761
2003
1 704 881
2004
1 563 477
2005
1 606 473
2006
1 501 439
2007
1 674 896
Výdaje
1 409 947
1 345 315
1 434 792
1 697 211
1 483 254
1 731 490
1 602 102
123 219
-230 051
72 794
2 758
107 445
270 088
-133 734
Rozdíl
Zdroj: Město Zlín: Závěrečné účty z let 2001 – 2007, 2008
Graf 5: Vývoj hospodaření města – graf
Hospodaření města Zlína (v tis. Kč)
1 800 000
1 700 000
Kč
1 600 000
Příjmy
1 500 000
Výdaje
1 400 000
1 300 000
1 200 000
2001 2002
2003
2004 2005
2006 2007
Roky
Zdroj: Město Zlín: Závěrečné účty z let 2001 – 2007, 2008
Příjmy města jsou tvořeny běžnými a kapitálovými příjmy. Běžné příjmy mají opakující se charakter a
jsou určeny především na pokrytí běžných výdajů spojených s chodem Magistrátu města Zlína a
naplňováním potřeb města. V případě kapitálových příjmů jde o nepravidelný příjem zpravidla určený
k financování investičních záměrů. Město je financováno z největší části daňovými příjmy, které
sumou 873 164 727 tvořily v roce 58 % všech. Co se týče plnění upraveného rozpočtu v oblasti
příjmů, je u všech druhů nad očekáváním. U daňových příjmů je to 102 %, u nedaňových 107 %, u
kapitálových 103 % a u přijatých dotací je to přesně 100 %.
Tabulka 21: Struktura příjmů města Zlína v roce 2006
Příjmy města Zlína v roce 2006
Typ příjmů
Suma
Daňové
873 164 727
Nedaňové
218 239 994
Kapitálové
88 334 269
Přijaté dotace
321 699 956
Celkem
1 501 438 946
Zdroj: Město Zlín: Závěrečný účet 2006, 15. 4. 2008
41
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Graf 6: Struktura příjmů města Zlína v roce 2006 – graf
Struktura příjmů města Zlína
21%
Daňové příjmy
6%
Nedaňové příjmy
Kapitálové příjmy
58%
Přijaté dotace
15%
Zdroj: Město Zlín: Závěrečný účet 2006, 15. 4. 2008
Tabulka 22: Vývoj jednotlivých druhů příjmů ve Zlíně v letech 2001-2006
Vývoj jednotlivých druhů příjmů ve Zlíně (v tis. Kč)
Druh příjmů
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Daňové
679 362
865 377
763 209
893 057
875 464
873 165
Nedaňové
139 695
130 763
112 009
93 650
228 215
218 240
Kapitálové
383 440
221 274
323 131
73 659
268 936
88 334
Přijaté dotace
210 208
235 346
506 803
503 111
233 858
321 700
1 412 705
1 452 760
1 705 152
1 563 477
1 606 473
1 501 439
Celkem
Graf 7: Vývoj jednotlivých druhů příjmů ve Zlíně v letech 2001-2006 – graf
Vývoj příjmů ve Zlíně v letech 2001-2006 (v tis. Kč)
1 000 000
800 000
Daňové
600 000
Nedaňové
400 000
Kapitálové
Přijaté dotace
200 000
0
2001
2002
2003
2004
2005
Zdroj: Město Zlín: Závěrečné účty z let 2001 – 2006, 15. 4. 2008
42
2006
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Výdaje města jsou nástrojem realizace záměrů a potřeb města. Prostřednictvím svěřených veřejných
prostředků poskytuje město veřejnou službu a naplňuje tak smysl své existence. Vývoj běžných a
kapitálových výdajů odpovídá závazkům, potřebám a investičním záměrům města.
Tabulka 23: Vývoj jednotlivých druhů výdajů ve Zlíně v letech 2001-2006
Vývoj jednotlivých druhů výdajů ve Zlíně (v tis. Kč)
Druh výdajů
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Provozní
895 134
1 057 837
1 170 555
1 254 978
1 017 674
1 087 495
Investiční
514 813
287 478
264 237
442 233
465 580
643 994
1 409 947
1 345 315
1 434 792
1 697 211
1 483 254
1 731 489
Celkem
Graf 8: Vývoj jednotlivých druhů výdajů ve Zlíně v letech 2001-2006 – graf
Vývoj výdajů ve Zlíně v letech 2001-2006 (tis. Kč)
1 400 000
1 200 000
1 000 000
800 000
Provozní
600 000
Investiční
400 000
200 000
0
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Zdroj: Město Zlín: Závěrečné účty z let 2001 – 2006, 15. 4. 2008
Město disponuje kromě obecního majetku také různě velkými majetkovými podíly v několika firmách.
Většinou se jedná o subjekty provozující městu prospěšné činnosti jako je například sběr komunálního
odpadu, provoz městské hromadné dopravy, provoz Městských lázní atd. Těmto firmám město
většinou formou příspěvků kompenzuje jejich provozní ztráty. Jsou to ty tyto firmy: Teplo Zlín, a.s.;
Technické služby Zlín, s.r.o.; STEZA Zlín, s.r.o; Správa domů Zlín, s.r.o; Dopravní společnost ZlínOtrokovice, s.r.o.; Pohřebnictví Zlín, spol. s r.o.; Vodovody a kanalizace Zlín, a.s.; RI OKNA Zlín
s.r.o.; Filharmonie Bohuslava Martinů, o.p.s. Město je také minoritním akcionářem několika dalších
firem a je zřizovatelem mnoha příspěvkových organizací, které zde představují většinou základní a
mateřské školy.
Tabulka 24: Přehled subjektů zřizovaných statutárním městem Zlínem
Organizační složky zřízené statutárním městem Zlínem
Jídelna pro důchodce, Sv. Čecha 516, 760 01 Zlín
Jesle, Tyršovo nábřeží 747, Zlín
Jesle, M.Knesla 4056, Zlín
Středisko volného času DĚTÍ A MLÁDEŽE – OSTROV RADOSTI, Kotěrova 4395, Zlín
Rehabilitační stacionář, Žlebová 1590, Zlín
Stacionář, Bartošova čtvrť, M Knesla 4056, Zlín
Centrum pro respiračně oslabené děti, Budovatelská 4820, Zlín
Mateřské centrum, Milíčova 867, Zlín-Malenovice
Linka SOS, Zlín, Česká 4789, 760 05 Zlín
ALTERNATIVA – kulturní institut Zlín, Osvoboditelů 3778, Zlín
43
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Příspěvkové organizace, zřízené statutárním městem Zlínem
v oblasti školství 41 organizací (mateřské školy, základní školy a školní jídelny
Městské divadlo Zlín, p.o. tř. Tomáše Bati 4091/32 Zlín
ZOO a zámek Zlín-Lešná, p.o., Lukovská 112, Štípa
Obchodní společnosti a družstvo s majetkovou účastí statutárního města Zlína
Majetková účast v osobách s rozhodujícím vlivem:
Podíl města
Technické služby Zlín, s.r.o.
100,00%
Pohřebnictví Zlín, spol. s r.o.
75,41%
Teplo Zlín, a.s.
100,00%
Dopravní společnost Zlín-Otrokovice, s.r.o.
87,00%
Správa domů Zlín, spol. s r.o.
100,00%
STEZA Zlín, spol. s r.o.
100,00%
Majetková účast v osobách s podstatným vlivem:
Podíl města
Vodovody a kanalizace Zlín, a.s.
47,41%
Ingstav Zlín, a.s.
1,47%
Česká spořitelna, a.s.
0,00%
Jihomoravská plynárenská, a.s.
0,00%
AZ Media a.s.
0,00%
Bytové družstvo Podlesí
0,04%
HC RI okna Zlín s.r.o.
49,00%
Obecně prospěšné společnosti s majetkovou účastí statutárního města Zlína
Název
Podíl města
Filharmonie Bohuslava Martinů, o.p.s
50,00%
Zdroj: Závěrečný účet města Zlína za rok 2006
Statutární město Zlín na základě svého významného podílu ve společnosti Vodovody a kanalizace
Zlín, a.s. prostřednictvím svých zástupců v představenstvu řídí chod této společnosti. V ostatních
společnostech uvedených v tabulce výše nemá město Zlín výrazný podíl a do hospodaření těchto
společností nezasahuje.
Obchodní společnost Teplo Zlín, a.s., byla založena k datu 1. 1. 1997. Hlavním a nejdůležitějším
předmětem činnosti této městem založené společnosti je výroba a rozvod tepla na území města Zlína,
a to především pro domácnosti. Společnost rovněž zajišťuje 24 hod. havarijní službu v oblasti vodotopo a elektro rozvodů, a to jak pro vlastní odběratele tepla, tak i pro ostatní vlastníky bytů a
nebytových prostor na území města.
Graf 9: Struktura tržeb Teplo Zlín, a.s. (k 31. 12. 2004)
Struktura tržeb Teplo Zlín, a.s. - r. 2004
Tržby za pronájem
nebyt.prostor a
tepelných zařízeních
8,7%
Ostatní tržby
0,2%
Tržby pro studenou
vodu pro ohřev
2,1%
Tržby za teplo pro
ústřední topení a
teplou užitkovou vodu
88,9%
Zdroj: Profil města, 2008
44
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Obchodní společnost Technické služby Zlín, s.r.o., byla založena k datu 23. 6. 1994. Hlavním
předmětem činnosti této společnosti je poskytování veřejně prospěšných služeb. Jedná se zejména o
opravy a údržbu komunikací, dopravního značení, čištění a úklid města, údržbu a provoz veřejného
osvětlení, služby spojené s odpadovým hospodářstvím, tj. zejména svoz komunálního odpadu a
provozování skládky Suchý důl, údržbu a provozování tržišť a parkovišť. Stěžejním odběratelem
těchto služeb je i nadále samotné město.
V roce 2004 byl podíl města na celkových tržbách společnosti ve výši cca 57 % a dále byla z rozpočtu
města poskytnuta neinvestiční dotace v celkové výši 10,3 mil. Kč na mobilní svozy a třídění odpadů,
na provoz sběrných dvorů, vodovodů, veřejných WC a městského tržiště.
Dopravní společnost Zlín – Otrokovice, s.r.o., byla založena k datu 1. 1. 1995. Společníky jsou
statutární město Zlín s podílem 87 % a Město Otrokovice s podílem 13 %. DSZO zabezpečuje provoz
2
městské hromadné dopravy v aglomeraci těchto dvou měst o rozloze cca 140 km , přičemž v této
oblasti bydlí přes 100 tis. obyvatel. Vzhledem k tomu, že výše jízdného vybíraného od občanů
nepokryje ani provozní náklady spojené se zabezpečováním městské hromadné dopravy, musí obě
města tyto náklady pokrývat z vlastních rozpočtů. V roce 2004 byla z rozpočtu statutárního města
Zlína této společnosti poskytnuta provozní neinvestiční dotace ve výši 71,2 mil. Kč a dále investiční
dotace na pořízení nových autobusů MHD v celkové výši 2,1 mil. Kč.
Společnost Pohřebnictví Zlín, spol. s r.o., vznikla k datu 1. 1. 1993. Tato společnost zabezpečuje
poskytování kremačních, hřbitovních a pohřebních služeb. Společnost spravuje celkem devět hřbitovů
(Lesní hřbitov, Malenovice, Salaš, Louky, Mladcová, Štípa, Želechovice katolický a evangelický,
Jaroslavice), což představuje cca 20 000 hrobových míst. V roce 2004 byly ze strany města
financovány opravy a údržba spravovaného majetku v celkové výši 663 tis. Kč, byla vybudována
hřbitovní zeď s kolumbáriem v areálu Lesního hřbitova v celkové hodnotě 7,0 mil. Kč a dále byla ze
strany města poskytnuta investiční dotace ve výši 137 tis. Kč na vybudování dočasné přístavby
garáže na Lesním hřbitově. K datu 12. 12. 2001 byly statutárním městem Zlínem založeny dvě nové
obchodní společnosti. Jedná se o společnost Správa domů Zlín, spol. s r.o., a společnost STEZA Zlín,
spol. s r.o. Obě společnosti však zahájily svou činnost až k datu 1. 1. 2002. Hlavním předmětem
činnosti společnosti Správa domů Zlín, spol. s r.o., je provádění správy, údržby a oprav bytového
fondu pro statutární město Zlín a správy bytových domů pro jednotlivá společenství vlastníků bytových
jednotek vzniklých v souladu se zákonem č. 72/1994 Sb. o vlastnictví bytů v platném znění. Hlavním
předmětem činnosti společnosti STEZA Zlín, s.r.o., je poskytování tělovýchovných
služeb,
provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a zařízení sloužící k regeneraci a rekondici. Od 1.
1. 2002 provozuje městské lázně a koupaliště Zelené. V roce 2004 byla této společnosti z rozpočtu
města poskytnuta neinvestiční dotace ve výši 15,7 mil. Kč a investiční dotace v celkové výši 2,1 mil Kč
na technické zhodnocení a rekonstrukci areálu městských lázní a areálu Zeleného koupaliště.
Graf 10: Struktura tržeb STEZA Zlín, s.r.o. (k 31.12.2004)
Zdroj: Profil města, 2008
K datu 19. 8. 2002 bylo statutárním městem Zlínem a obchodní společností Správa domů Zlín, spol.
s r.o. založeno Bytové družstvo Podlesí. Družstvo bylo založeno za účelem spolufinancování
výstavby 6 bytových domů v lokalitě Podlesí ve Zlíně. Předmětem činnosti družstva je pronájem bytů a
nebytových prostor, včetně základních služeb zajišťujících řádný provoz bytů, nebytových a
45
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
společných prostor a dále zabezpečování provozu, správy, údržby a oprav bytového a nebytového
fondu. Na dofinancování výstavby obytných domů byla družstvu poskytnuta v roce 2003 půjčka ve
výši 26,5 mil. Kč s postupným anuitním splácením do roku 2023. V současné době je již město pouze
minoritním členem družstva, je však nadále 51% spolumajitelem vybudovaných 6 bytových domů.
Město ze svého rozpočtu podporuje i další subjekty, a to na základě dotací z celkem 13 fondů, jejichž
správci jsou jednotlivé odbory magistrátu. Největší sumou peněz disponuje Fond rozvoje bydlení
města Zlína (v roce 2006 z něj bylo vyčerpáno celkem 11 036 836 Kč), dále pak Fond mládeže a
tělovýchovy (v roce 2006 z něj bylo vyčerpáno celkem 9 499 773 Kč) a Kulturní fond (v roce 2006
z něj bylo vyčerpáno celkem 5 436 440 Kč).
Tabulka 25: Seznam finančních fondů města Zlína
Název fondu
Správce
Sociální fond
Odbor sociálních věcí
Stavební fond
Odbor stavební a odbor územního plánování
Účelový fond pro vlastníky obytných
budov a bytů poškozených živelní Ekonomický odbor
pohromou na rok 1997
Kulturní fond
Odbor kultury
Fond rozvoje bydlení města Zlína
Ekonomický odbor
Fond na opravy a modernizaci bydlení
Ekonomický odbor
Fond zdraví
Odbor školství, mládeže, zdravotnictví a tělovýchovy
Fond mládeže a tělovýchovy
Odbor školství, mládeže, zdravotnictví a tělovýchovy
Fond pro mezinárodní styky
Odbor kanceláře primátora
FKSP
Odbor vnitřní správy
Ekofond
Odbor životního prostředí a zemědělství
Ekofond
Odbor městské zeleně
Zdroj: Závěrečný účet města Zlína za rok 2006
SWOT analýza
Silné stránky
Slabé stránky
• vysoký podíl EAO v průmyslu
• zchátralý svitovský areál
• klesající míra nezaměstnanosti
• vysoký podíl nezaměstnaných starších 50 let
• nutnost kompenzace provozních ztrát společností
v majetku města (TS Zlín, DSZO)
• převaha emigrantů nad imigranty
• existence Podnikatelského inovačního centra
• existence Vědeckotechnického parku
• existence průmyslové zóny
• otevření nového OC Zlaté jablko a parkovacího
domu
Příležitosti
• revitalizace svitovského areálu
Hrozby
• další chátrání svitovského areálu
• vybudování OC Kaskáda
• hospodaření se schodkovým rozpočtem
•
podpora
podnikání
nových
firem
v
• odliv mladých lidí a kvalifikované pracovní síly
Podnikatelském inovačním centru
• rozvoj vědy, techniky a inovačního podnikání
• nezájem významných investorů o město
díky Vědeckotechnickému parku
46
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
4.2.2.4. Sociální integrace
Bydlení
Na vývoji počtu domů a bytů ve Zlíně je jasně patrný vliv Tomáše Bati a činnosti jeho průmyslových
závodů na podobu města. Mezi lety 1930 a 1950 se množství domů a bytů téměř zdvojnásobilo. To je
jak už jsme uvedli dříve, výsledek sociální politiky firmy Baťa vůči svým zaměstnancům. V této době
vznikaly celé nové čtvrti charakteristických cihlových baťovských domků. Další nárůst domů a bytů
pozorujeme v 70. letech. Tento bychom mohli připsat nově administrativně připojovaným částem
města a také tehdy nově vznikajícímu sídlišti Jižní Svahy, které začalo být právě v této době
budováno. V pozdějších letech a také v současnosti se toto sídliště nadále rozrůstá. Zvětšuje se také
množství rodinných domů budovaných v okrajových částech města.
Tabulka 26: Vývoj počtu domů a bytů ve Zlíně
Počet domů a bytů při jednotlivých sčítáních
1969
1880
1890
1900
1910
ZLÍN
1 839
1 947
2 009
2 009
2 126
1930
1950
1961
1970
1980
1991
3 861
6 937
7 551
10 721
11 068
11 968
Zdroj: Český statistický úřad: Historický lexikon obcí
1921
2 286
2001
12 384
Graf 11: Vývoj počtu domů a bytů ve Zlíně – graf
Vývoj počtu obyvatel ve Zlíně
Počet obyvatel
100 000
80 000
60 000
40 000
20 000
0
01
20
91
19
80
19
70
19
61
19
50
19
30
19
21
19
10
19
00
19
90
18
80
18
69
19
Roky
Zdroj: Český statistický úřad: Historický lexikon obcí
Nejpodrobnější údaje o bytovém fondu ve městě je možné získat z posledního Sčítání lidu, domů a
bytů v roce 2001. „Údaje z roku 2001 říkají, že ve Zlíně je nejstarší bytový fond ve srovnání
s ostatními okresními městy kraje, průměrné stáří domů je 48,99 roku. Ve struktuře domovního fondu
převládají rodinné domy, které tvoří 86,7 % z celkového počtu trvale obydlených domů. Většina
domovního fondu je soustředěna v části Zlín, ve které je 55 % z celkového počtu trvale obydlených
domů a jejich průměrné stáří je nejvyšší, 56,33 roku. Naopak nejmladší domovní fond byl zjištěn
v části Zlínské Paseky, a to 32,78 roku. Ve městě převládají domy ve vlastnictví fyzických osob.
V bytovém fondu jsou nejčastější byty ve vlastním domě, na druhé místo se řadí byty v osobním
vlastnictví a následují nájemní byty.“ 8
Pro tato data slouží jako podklad následující tabulka mapující kromě doby, kdy byly domy vystavěny
také jejich formu vlastnictví (opět v období sčítání lidu v roce 2001). Domy ve Zlíně jsou v naprosté
většině případů, celkem z 82,3% v rukou soukromých fyzických osob, stát nebo obec vlastní 6,4%
domů, ve vlastnictví družstev se nachází 2,5 % bytů a ostatním druhům vlastníků náleží 8,1% všech
domů.
8
Zdroj: Český statistický úřad: Okresní město Zlín, str. 69, Citace 2. 3. 2008
47
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Tabulka 27: Trvale obydlené byty podle stáří a podle vlastníka domu ve Zlíně
Trvale obydlené byty podle stáří a podle vlastníka domu ve Zlíně
Domy celkem
V tom:
Rodinné domy
Bytové domy
Ostatní
Počet
%
Počet
%
Počet
%
Počet
%
11 381
100,0
9 864
100,0
1 403
100,0
114
100,0
370
3,3
360
3,6
2
0,1
8
7,0
1920 - 1945
Z toho období
1946 - 1980
výstavby
1981 - 1990
4 779
42,0
4 613
46,8
143
9,6
32
28,1
4 093
36,0
3 014
30,6
1 044
74,4
35
30,7
997
8,8
831
8,4
160
11,4
6
5,3
1991 - 2001
1 042
9,2
962
9,8
58
4,1
22
19,3
soukromá fyzická osoba
9 368
82,3
9 185
93,1
150
10,7
33
28,9
obec, stát
733
6,4
526
5,3
173
12,3
34
29,8
stavební bytové družstvo
282
2,5
1
0,0
281
20,0
-
-
926
8,1
92
0,9
ostatní vlastníci
Zdroj: Český statistický úřad: Okresní město Zlín, str. 70, 2. 3. 2008
799
56,9
35
30,7
Trvale obydlené domy
do roku 1919
Z toho dle
vlastnictví
Pokud bychom chtěli zjistit něco o výstavbě po roce 2001, můžeme nahlédnout do statistiky týkající se
let 2004 – 2006. Ta mapuje nejen počty nově postavených bytů, ale také jejich celkovou obytnou
plochu a typ stavby, v němž se nacházejí. Z uvedené tabulky je patrné, že největší výstavba byla
v prvním sledovaném roce 2004, 199 bytů o celkové ploše 19 117 m2.
Tabulka 28: Vývoj dokončených bytů ve Zlíně podle charakteru stavby
Dokončené byty podle charakteru stavby ve Zlíně v letech 2004 - 2006
2004
2005
2006
Počet Obyt. plocha Počet Obyt. plocha Počet Obyt. plocha
Dokončené byty celkem
v rodinných domech
v bytových domech
Z
toho: nástavby, přístavby
199
19117 m2
150
9421 m2
68
7205 m2
79
8154 m2
69
6620 m2
40
4872 m2
89
8392 m2
28
616 m2
19
1529 m2
9
435 m2
10
614 m2
7
628 m2
-
-
-
staveb. úpravy nebyt. prostor
Zdroj: Český statistický úřad: Okresní město Zlín, str. 70, 2. 3. 2008
Školství
Ve Zlíně v současné době funguje 25 mateřských škol, které v roce 2006/2007 navštěvovalo 2 042
dětí, 14 základních škol z toho jedna církevní, 5 základních uměleckých škol, praktická škola a
praktická a pomocná škola pro děti s více vadami. Základní a mateřské školy jsou zřizovány městem
jako příspěvkové organizace, jejichž provozní výdaje město plně hradí. Co se týká středního stupně
školství, je zde 18 středních škol a 3 odborná učiliště. Dále pak jsou ve Zlíně 4 Vyšší odborné školy.
Vysoké školy zde působí dvě. Jednak je to domácí Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, která má 5 fakult
– Fakulta technologická, Fakulta managementu a ekonomiky, Fakulta multimediálních komunikací,
Fakulta aplikované informatiky, Fakulta humanitních studií a Univerzitní institut. Druhou vysokou
školou, která je zde zastoupena je VŠUP v Praze, která tady má Katedru designu.
Právě UTB v minulých letech značně rozšířila svou působnost a neustále se rozrůstá, o čemž také
svědčí to, že dokončila v centru města nové moderní univerzitní centrum, v jehož sousedství bude stát
ještě společensko-kulturní centrum. V nové budově má své sídlo univerzitní knihovna a rektorát. UTB
ve Zlíně od roku 2001 realizovala investiční akce v celkové hodnotě 1,4 mld. Kč. Rekonstrukcí
48
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
stávajících objektů a výstavbou nových objektů se výrazně podílí na dotváření charakteru města Zlína
jako univerzitního města. Univerzita představuje pro město Zlín velký potenciál také v oblasti rozvoje
kongresové a vzdělávací turistiky. Univerzita se rozrůstá i co do počtu svých studentů.
Graf 12: Vývoj počtu studentů UTB ve Zlíně
12000
385
10000
324
248
8000
251
2302
1793
1401
6000
222
995
4000
2000
2902
100
1037
1473
147
935
163
916
5736
6503
7348
8033
4542
2376
3126
0
2000/2001
2001/2002
2002/2003
Bakalářský
2003/2004
Magisterský
2004/2005
2005/2006
2006/2007
2007/2008
Doktorský
Zdroj: UTB ve Zlíně
Ve Zlíně funguje také Krajská knihovna Františka Bartoše, která má v několika městských částech své
pobočky. Zřizovatelem knihovny je Zlínský kraj.
Sociální oblast
Sociální sféra je ve Zlíně systematicky plánována a to již od roku 2001, kdy byl vytvořen dokument
Analýza a koncepce sociální péče ve Zlíně. Nadcházející období 2008 – 2012 je však řešeno jinak, a
to metodou komunitního plánování. Tento projekt byl realizován s přispěním fondů Evropské unie,
konkrétně Evropského sociálního fondu ze Společného regionálního operačního programu. Tato
metoda je založena na komunikaci se všemi zúčastněnými stranami z této oblasti, tedy zástupci
města, subjektů působících na poli sociálních služeb a v neposlední řadě zástupci osob, na něž je
pomoc cílena. Cílové skupiny občanů, na něž se sociální služby zaměřují, jsou rozděleny následovně:
„děti, mládež a rodina; senioři; občané se zdravotním postižením; nezaměstnaní a osoby ohrožené
9
sociálním vyloučením.“
Ve Střednědobém plánu sociálních a souvisejících služeb ve Zlíně na období 2008 – 2012, což je
strategický dokument města pro tuto otázku, jsou pro jednotlivé cílové skupiny zpracovány SWOT
analýzy, z nichž jsou pak následně vyvozeny cíle, které je potřeba splnit a opatření, jimiž jich je možné
dosáhnout. Město také již po 8 let vydává Průvodce sociální péčí ve Zlíně, ve kterém najdeme
abecední seznam všech organizací působících ve Zlíně a okolí v sociální oblasti. Pro zajímavost si
můžeme uvést příklady rozdělené do výše popsaných cílových skupin.
9
Střednědobý plán sociálních a souvisejících služeb ve Zlíně na období 2008 – 2012; str. 9; 16. 4.
2008
49
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Tabulka 29: Přehled poskytovatelů sociálních služeb
1. cílová skupina
2. cílová skupina
Centrum pro rodinu a sociální péči ve Zlíně
Domov pro seniory Burešov
DĚTEM, obecně prospěšná společnost
"Hvězda - občanské sdružení"
Dětské centrum Zlín
Kluby důchodců
Dům na půl cesty
Naděje, o.s. - Dům spokojeného stáří Zlín
3. cílová skupina
4. cílová skupina
Centrum služeb postiženým Zlín
Intrope
Centrum sociálních služeb HORIZONT
STROP
"Handicap (?)"
AA Klub
Obzor, výrobní družstvo Zlín
Občanské sdružení ONYX - Streetwork Zlín
Zdroj: Průvodce sociální péčí ve Zlíně 2008; 15. 4. 2008
Sociální politika města je řešena především na základě spolupráce s jiným subjekty, které pod něj
přímo nespadají. Poskytuje jim pro jejich činnost nebytové prostory a příspěvky ze sociálního fondu.
Město samotné zabezpečuje pouze část sociálních služeb. V následující tabulce je znázorněn vývoj
zařízení sociální péče ve Zlíně.
Tabulka 30: Vývoj vybraných ukazatelů sociálního zabezpečení
Vývoj vybraných ukazatelů sociálního zabezpečení ve městě Zlíně
2000 2001 2002
1
1
1
Ústav soc. péče pro dospělé
1
1
1
Ústav soc. péče pro mládež
4
5
5
Domy s pečovatelskou službou
362
405
405
Počet bytů v domech s pečovat. službou
3
3
3
Domovy důchodců
232
234
234
Počet míst v domovech
1
1
1
Penziony pro důchodce
122
122
122
Počet míst v penzionech
3
3
6
Ostatní zařízení soc. péče
52
113
131
Počet míst v ostat. zařízeních
Zdroj: Český statistický úřad: Okresní město Zlín, str. 78, 2. 3. 2008
2003
1
1
7
433
2
217
1
122
7
224
2004
1
1
6
415
2
218
1
122
5
200
2005
2
2
5
398
4
287
1
122
8
174
2006
2
2
5
398
4
285
1
121
8
174
Zdravotnictví
Zdravotnické služby ve městě zabezpečují, kromě privátních lékařů, dvě nemocnice. Jsou to Krajská
nemocnice Tomáše Bati, která se nachází na Bartošově čtvrti a Nemocnice Atlas a.s., jež je v centru
města v 31. budově Svitu. Baťova krajská nemocnice je v současné době jednou z největších
nemocnic v ČR, pokud se týká počtu lůžek, ambulancí i personálu. Ani historicky nebyla nemocnice
prakticky nikdy pouhou okresní nemocnicí, vždy měla, alespoň v části svých odborností, nadregionální
charakter s větší spádovou oblastí, a to prakticky od zahájení svého provozu v r. 1927. Proto i
současná vnitřní politika nemocnice se snaží respektovat historický vývoj a odpovídajícím způsobem
reagovat na současné vývojové trendy a současné prostředí. Fungují celkem tři lůžková oddělení,
konkrétně interní, chirurgické a gynekologické. V následující tabulce můžeme pozorovat vývoj ve
zdravotnictví v letech 2000 až 2005. Zjišťujeme, že kromě dvou nemocnic se ve Zlíně také nachází
jedna léčebna dlouhodobě nemocných, jejíž kapacita se v roce 2005 zvětšila z původních 120 lůžek
na stávajících 184. Co se týče ordinací privátních lékařů, jejich počet se meziročně příliš neměnil a
výraznější nárůst zaznamenaly jen specializované ordinace. Za velmi pozitivní hodnotím nárůst počtu
lékáren a s tím související klesající počet obyvatel na jednu lékárnu.
50
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Tabulka 31: Vybrané ukazatele zdravotnictví ve městě Zlíně
Vybrané ukazatele zdravotnictví ve městě Zlíně
2000
2
1 174
14,5
1
120
2001
2
1 166
14,4
1
120
2002
2
1 212
15,1
1
120
Nemocnice
Počet lůžek
Počet lůžek na 1000 obyvatel
Léčebny dlouhodobě nemocných
Počet lůžek v LDN
Samostatné ordinace praktických lékařů
45
46
45
pro dospělé
19
19
18
pro děti a dorost
62
62
61
stomatologické
11
10
10
gynekologické
65
67
68
specializované
68
68
73
Ostatní samostatná zařízení
11
12
13
Lékárny
7 383 6 730 6 169
Počet obyvatel na lékárnu
Zdroj: Český statistický úřad: Okresní město Zlín, str. 77, 2. 3. 2008
2003
2
1 216
15,3
1
120
2004
2
1 222
15,5
1
120
2005
2
1 158
14,8
1
184
47
18
63
10
73
73
18
4 415
46
18
63
11
76
76
20
3 944
46
18
63
11
77
76
21
3 735
V další tabulce můžeme sledovat statistiku týkající se větší ze dvou nemocnic, Krajské nemocnice
Tomáše Bati. Vidíme, že počet lůžek se každým rokem měnil a nejaktuálnější hodnota hovoří o 1028
lůžkách, na kterých bylo v roce 2005 hospitalizováno 38 680 lidí na průměrně 6,7 dne. Bohužel počet
hospitalizovaných v jednotlivých letech stoupá. Naopak průměrná ošetřovací doba každoročně klesá,
z 7,6 dní v roce 2000 na 6,7 dní v roce 2005.
Tabulka 32: Vybrané ukazatele Krajské nemocnice Tomáše Bati
Vybrané ukazatele Krajské nemocnice Tomáše Bati
2000
2001
2002
1 044
1 036
1 082
Počet lůžek
34 226 34 997 37 460
Počet hospitalizovaných
7,6
7,4
7,3
Průměrná ošetřovací doba
Zdroj: Český statistický úřad: Okresní město Zlín, str. 77, 2. 3. 2008
2003
1 086
37 948
7,1
2004
1 092
38 112
6,8
2005
1 028
38 680
6,7
Ve Zlíně také úspěšně funguje několik specializovaných klinik. Jsou to: soukromé oční centrum
Gemini, Klinika oční a estetické chirurgie a Klinika reprodukční medicíny a gynekologie. Důležité je
zmínit i to, že v městské části Kostelec se nachází Lázně – Kostelec, které se specializují na léčbu
pohybového ústrojí a kožních chorob, jako jsou atopický exém nebo lupénka. Jedná se však o lázně
menší velikosti, které se v tomto ohledu nedají srovnat s nedalekými Luhačovicemi, které mají
celorepublikový význam.
Kultura
Ve Zlíně se na kulturu klade poměrně velký důraz a je podporována jak z rozpočtu města, tak
z Kulturního fondu města Zlína za tímto účelem zřízeného. Z rozpočtu města jsou přímo podporovány
Filharmonie Bohuslava Martinů, již město založilo spolu se Zlínským krajem, dále je město
zřizovatelem Městského divadla a organizační složkou města je kulturní institut ALTERNATIVA sídlící
v budově Kolektivního domu. Financovány jsou z rozpočtu také významné kulturní události pořádané
každoročně, což je Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež, mezinárodní divadelní festival Setkání
– Stretnutie, cestovatelský festival Neznámá země či Festival folklórních orchestrů. Ve městě funguje
také Muzeum jihovýchodní Moravy, pod něj spadající Obuvnické muzeum a Státní galerie ve Zlíně.
Jejich zřizovatelem je Zlínský kraj.
Na území Zlína se nachází také množství kulturních památek. Na jejich obnovu jsou poskytovány
peníze z Programu regenerace kulturních památek Ministerstva kultury, na němž se město
51
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
spolupodílí. Za všechny tyto objekty si jmenujme alespoň ty nejvýznamnější: zámek Lešná s přilehlým
parkem, kostel Narození Panny Marie ve Štípě, malenovický hrad, zlínský zámek, mrakodrap 21,
Kolektivní dům, areál budovy Městského divadla a mnohé další.
Seznamme se nyní s nejdůležitějšími zlínskými kulturními stánky:
Městské divadlo Zlín
Divadlo bylo ve Zlíně založeno pod názvem Divadlo pracujících. První premiérou byla hra na motivy
Hrátek s čertem Jana Drdy, která se uskutečnila 17. září 1946. Tehdy divadlo ještě sídlilo v budově
dnešní Malé scény, která byla původně kinem. Protože je tato budova poměrně malá, byla téměř
nutností postavit divadlo nové, které bylo po 7 letech stavebních prací dokončeno v roce 1967 a
otevřeno Mahenovou hrou Jánošík. Velký sál divadla byl pak ještě v dalších letech rekonstruován a ve
dvou menších sálech funguje ještě Divadélko v klubu a Studio Z. Dnešní kapacita divadla je 800
diváků. Kromě vlastního repertoáru jsou zde prezentovány i hry v podání hostujících souborů. Na
začátku května se zde každoročně odehrává festival Setkání – Stretnutie.
Divadlo Malá Scéna
Budova divadla, ve které sídlí také Lidová škola umění, byla navržena architektem Vladimírek
Karlíkem a postavena v roce 1937. Během let však značně zchátrala a proto bylo přestoupeno k její
kompletní rekonstrukci. Ta byla dokončena v roce 2006. Malá scéna má svůj vlastní divadelní soubor,
jehož repertoáru dominují především komedie a hry pro děti. Častou zde hostují také jiné soubory,
především z pražských divadel. V sále probíhají také filmová představení.
Velké kino Zlín
Bylo v roce 1932 postaveno firmou Baťa pravděpodobně na návrh F. L. Gahury. Jeho původní
kapacita přesahovala 2500 míst a i se současnou kapacitou 1010 sedadel se řadí mezi největší
v republice. Kromě filmových představení, se zde odehrávají nejrůznější koncerty, každoroční volba
Miss Academia a samozřejmě také Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež. Do letošního roku
byly provozovatelem kina Ateliéry Bonton Zlín a.s. Od května letošního roku však má nového nájemce
a tím je společnost Golden Apple Cinema, která je také provozovatelem multikin, nacházejících se
v novém nákupním komplexu vybudovaném na zlínském Náměstí Míru. Ve městě je ještě jeden
kinosál s výrazně menší kapacitou nacházející se v části Malenovice, který se jmenuje Kino Květen.
Obrázek 12: Velké kino v minulosti a dnes
Zdroj: http://www.zlin.estranky.cz/archiv/inahled/153.jpg, 13. 8. 2008
52
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Filharmonie Bohuslava Martinů
Filharmonie sídlí v Domě umění postaveném taktéž firmou Baťa, kde jsou velice často pořádány také
různé výstavy pod záštitou Státní galerie ve Zlíně. Do repertoáru filharmonie patří nepřeberné
množství symfonických skladeb nejrůznějších světových autorů jak současných tak historických.
Filharmonie se zaměřuje na dílo Bohuslava Martinů a to konkrétně již od 60. let. V současné době se
v centru buduje nový multikulturní sál, na jehož druhou etapu bylo vypsáno výběrové řízení. Právě do
tohoto sálu by měla filharmonie v budoucnu přesídlit. Dům umění by pak mohl být rekonstruován do
své původní podoby a opět sloužit jako památník Tomáše Bati.
Muzeum jihovýchodní Moravy
Bylo založeno v roce 1953 a jeho současným hlavním sídlem je od roku 1958 Zlínský zámek, kde jsou
také vystaveny všechny stálé expozice. Asi nejzajímavější je expozice S inženýry Hanzelkou a
Zikmundem pěti světadíly, ukazující cesty známé zlínské cestovatelské dvojice. Zřizovatelem muzea
je Zlínský kraj. Muzeum jihovýchodní Moravy, pořádá ale i další velice zajímavé výstavy, především
z oblasti umění.
Obuvnické muzeum
Obuvnické muzeum, jehož zřizovatelem je taktéž Zlínský kraj, bylo otevřeno v roce 1931. Expozici
tvoří sbírka obuvi nashromážděné firmou Baťa v 30. letech, která mapuje vývoj obuvnického průmyslu
od 15. století doposud. Najdeme zde obuv z celého světa, včetně historické. Muzeum nás seznamuje
také s technologií výroby obuvi a s rozvojem obuvnictví ve Zlíně.
ZOO Lešná
Velice významná je pro Zlín právě ZOO Lešná, která se nachází v městské části Štípa. Spadá sice
spíše do oblasti životního prostředí, avšak i zde jsou pořádány různé výstavy a kulturní akce. Součástí
areálu, který byl otevřen v roce 1948, je i zámek. ZOO je skutečně unikátní a do města láká také velké
množství turistů. Expozice se rozkládají téměř na 48 ha pozemků, chováno je zde přibližně 220 druhů
zvířat a pěstováno 1 100 druhů dřevin a okrasných bylin. V říjnu 2006 zde byl otevřen nový tropický
pavilon Yucatan.
Ve Zlíně se také koná několik kulturních festivalů mezinárodního významu, které do města
každoročně lákají stovky turistů.
Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež
Ke Zlínu a Velkému kinu neodmyslitelně patří Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež, který je
pravidelně pořádán od roku 1960 a v červnu 2008 proběhl jeho již 48. ročník. Festival je nejen
přehlídkou dětských filmů z celého světa, ale provází ho také velké množství doprovodných akcí. Mezi
jeho hosty každoročně patří nejen české herecké špičky, ale také mnoho hvězd zahraničního formátu.
Součástí festivalu je i Mezinárodní festival studentských filmů Zlínský pes.
Mezinárodní divadelní festival Setkání – Stretnutie
Festival jehož pořadatelem je každoročně Magistrát města Zlína se koná vždy v květnu v Městském
divadle Zlín. Jedná se o přehlídku divadelních souborů z České a Slovenské republiky, Polska a letos
také z Maďarska. Tentokrát se tato kulturní událost uskuteční od 13. do 17. května 2008 a bude to její
již 13. ročník.
Zlíntalent
Soutěžní festival začínajících umělců z řad jak zpěváků, tak hudebních skladatelů či textařů.
Mezinárodní festival dechových orchestrů
V letošním roce se uskuteční již jeho 15. ročník. Koncerty se konají nejen na zlínském Náměstí Míru,
ale také v jiných městech okresu, například v lázních Luhačovice.
Sport
Na sport je ve Zlíně kladen poměrně velký důraz, čemuž odpovídá i to, že město je jedním z majitelů
hokejového klubu HC RIOkna Zlín. Občanům města je k dispozici několik tělocvičen a hřišť, které
většinou spadají pod jednotlivé školy. Dále disponuje dvěma sportovními halami. Tou větší je
Sportovní hala Novesta, která je základnou pro zlínské házenkáře a volejbalisty, ale hostí i nejrůznější
sportovní turnaje, taneční soutěže a exhibice. V této hale se také konají veletrhy a hudební koncerty.
53
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Její kapacita je 3 200 diváků. Druhá hala, ve které mají své zázemí basketbalisté, se nachází na
Bartošově čtvrti a tvoří velký komplex s dvěma multifunkčními hřišti, beachvolejbalovým hřištěm a
s moderním letním koupalištěm Zelené, vybaveným tobogány a bazénkem pro děti.
Obrázek 13: Sportovní areál Zelené
Zdroj: http://data.turistik.cz/turistik/!/imgnew/cile/4264/koupaliste-zelene-zlin-46596.jpg, 13. 8. 2008
Milovníci plavání mají ve Zlíně možnost celoročně navštěvovat Městské lázně Zlín, jejichž
provozovatelem je firma STEZA Zlín, s. r. o., která je v majetku města. V lázních jsou celkem 3 kryté
bazény (50 m, 25 m, dětský bazén) a jeden venkovní (25 m). Svoji základnu zde má Zlínský plavecký
oddíl, mezi jehož úspěšné reprezentanty patří např. mistr Evropy a olympionik Daniel Málek. V letních
měsíc fungují také venkovní koupaliště, mezi která patří již zmíněné Zelené, dále pak koupaliště „V
Loukách“ nebo koupaliště v hotelu Lázně Kostelec. V Lázních Kostelec si přijdou na své také milovníci
golfu, protože se zde nachází jediné zlínské golfové hřiště. V městské části Vršava je vystavěn velký
komplex tenisových kurtů a 2 tenisových hal. Další haly najdeme v části Mladcová a další kurty jsou
roztroušeny po celém městě. Pro příznivce squashe jsou k dispozici pouze 2 squashová centra a to
v centru města a v Malenovicích. Funguje zde také jedna hala na badminton, která se nachází
v blízkosti atletického oválu. Ve Zlíně je věnována velká pozornost také fotbalu. Stojí zde dva
fotbalové stadiony, přičemž na tom větším v centru města působí prvoligový fotbalový tým FC
Tescoma. Po městě je rozeseto několik dalších fotbalových hřišť, na kterých působí lokální malé
fotbalové týmy, na jejichž fungování přispívá Zlín ze svého rozpočtu.
Pro milovníky zimních sportů je tu Zimní stadion Luďka Čajky se dvěma ledovými plochami, který je
zázemím extraligového týmu HC RIOkna Zlín, krasobruslařského oddílu a v neposlední řadě týmu
sledgehokejistů, který je velice úspěšný.
Obrázek 14: Zimní stadion Luďka Čajky
54
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Zdroj: http://hokej.zlin.cz/upload.cs/a/a1799184-b_1-fe34f474-b_47-47_v.jpg, 13. 8. 2008
Nad Domem umění, nedaleko centra města stojí umělý lyžařský svah. Je dlouhý 220 metrů, má
převýšení 46 metrů a je obsluhován vlekem typu Poma a dětským vlekem. V případě potřeby je
zasněžován sněhovými děly a v jeho zázemí je i ski servis a půjčovna lyží. Zlín a okolí jsou dějištěm
mezinárodní automobilové soutěže Barum Rally, která se zde na konci srpna koná již od roku 1971.
Protože je součástí devítidílného seriálu mistrovství Evropy a prestižního světové soutěže
Intercontinental Rally Challenge, láká sem tisíce turistů z České republiky i zahraničí. Velice divácky
atraktivní je zvláště noční rychlostní zkouška, jejíž trasa prochází areálem Svitu a centrem města.
Každoročně ji sledují desítky tisíc diváků.
Cestovní ruch
Město Zlín je součástí marketingové turistické oblasti Zlínsko (zahrnuje území okresu), která spadá
pod turistický region Jižní Morava. „Turistické regiony jsou definovány jako území, pro něž je typický
určitý druh cestovního ruchu, který jednotlivé prvky dané oblasti spojuje a sjednocuje, ale zároveň i
odlišuje od ostatních regionů. Základem pro uplatnění turistického regionu na trhu je existence
10
turistických produktů.“
Protože v současné době převažuje mezi turisty spíše zájem o poznávání celých regionů a ne jen
města jako takového, je programování a následně i propagace města Zlína zaměřena tímto směrem.
Město má vytvořen velice rozsáhlý a komplexní dokument nazvaný Marketingová strategie cestovního
ruchu měst Zlína, Luhačovic a Regionu Zlínsko, který je zaměřen především na Zlínsko a město jako
takové v něm hraje okrajovější roli. Tento dokument, vytvořený v roce 2006 za podpory Evropského
sociálního fondu, lze hodnotit velmi kladně, protože zahrnuje všechny nejpalčivější problémy města
v oblasti cestovního ruchu a navrhuje velmi zajímavá a vhodná opatření ke zlepšení aktuální situace.
Co se týče propagace samotné, pracovníci odboru cestovního ruchu se zúčastňují zahraničních i
tuzemských veletrhů zaměřených na tuto oblast, a to například v Bratislavě, Budapešti, Katovicích,
Miláně či Utrechtu. Z českých to jsou veletrhy v Praze (Regiontour), Jablonci nad Nisou či Hradci
Králové. Podle vlastních slov zde propagují spíše celý turistický region Zlínsko, jehož největším
lákadlem jsou lázně Luhačovice, ZOO Lešná či Vizovice, ale také na ostatní okresy Zlínského kraje.
Pro tyto účely slouží informační brožura nazvaná Žlutá trasa, která nás zve na všechna turisticky
atraktivní místa celého Zlínského kraje. Město samotné je propagováno v brožuře nazvané Modrá
trasa, kde najdeme všechny nejvýznamnější stavby a místa Zlína, např. Zlínský mrakodrap, Dům
umění či Vila T. Bati. Kromě toho se zaměřují také na významné kulturní a sportovní akce, které se
zde odehrávají, jako například Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež nebo Barum rally.
V Analýze cestovního ruchu, která je součástí již zmíněné marketingové strategie, je možné nalézt
zajímavé tabulky týkající se například převažujících důvodů turistů k návštěvě města či atraktivity
jednotlivých míst a akcí ve Zlíně. Tyto tabulky vycházejí z průzkumů prováděných ve městě.
Tabulka 33: Převažující důvod návštěvy města Zlína
Převažující důvod návštěvy města Zlína
Všichni
Češi
Cizinci
Odpověď
Počet % Počet % Počet %
Práce
55
55
46
32
9
75
Zábava
9
9
8
9
1
8
Poznání
8
8
8
9
0
0
Návštěva příbuzných, známých
8
8
8
9
0
0
Zdraví
7
7
6
7
1
8
Nákupy
7
7
6
7
1
8
Relaxace
5
5
5
6
0
0
Turistika a sport
1
1
1
1
0
6
Tranzit
0
0
0
0
0
0
100 100
88
100
12
100
Celkem
Zdroj: Marketingová strategie cestovního ruchu měst Zlína, Luhačovic a Regionu Zlínsko, 17. 4. 2008
10
Marketingová strategie cestovního ruchu měst Zlína, Luhačovic a Regionu Zlínsko, Citace 17. 4.
2008
55
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Výrazně nejčastějším důvodem návštěvy Zlína jsou pracovní povinnosti, jako jsou služební cesty,
obchodní jednání, školení nebo konference. Na ostatních místech už je situace poměrně vyrovnaná,
ale nejvíce se objevují důvody jako zábava, poznání a návštěva rodiny či přátel. Této tabulce je však
nutné vytknout, že vychází pouze z velmi malého počtu dotazovaných (pouze 100 osob) a to
především z řad cizinců (pouze 12 osob).
Tabulka 34: Turisticky nejzajímavější místa a akce ve městě Zlíně
Nejzajímavější místa a akce ve městě Zlíně
Odpověď
Počet bodů
Zlínský mrakodrap
126
Obuvnické muzeum
93
ZOO Lešná
88
Centrum města
58
Zlínský zámek
48
Velké kino
41
Barum rally
39
Baťovy domky
38
Festival filmů pro děti a mládež
36
Lyžařský svah
35
Městské divadlo
32
Zdroj: Marketingová strategie cestovního ruchu měst Zlína, Luhačovic a Regionu Zlínsko, 17. 4. 2008
Tato tabulka vyjadřuje atraktivitu významných míst a akcí ve Zlíně. Jasně jim dominuje Zlínský
mrakodrap (21. budova Svitu), která je po rekonstrukci sídlem Zlínského kraje. V něm je asi největší
zajímavostí pojízdná kancelář Jana Antonína Bati umístěná ve výtahu a také 8. podlaží, které je
rekonstruováno do původního stavu včetně použití stejných materiálů jako v baťovské éře. Na druhém
místě se umístilo obuvnické muzeum, které vystavuje unikátní sbírku bot pocházejících z období od
15. století do současnosti z různých koutů světa. Na třetím místě je ZOO Lešná, kterou považují i
zaměstnanci odboru cestovního ruchu za naprostý unikát a největší lákadlo města hned po jeho
funkcionalistické architektuře. Tato místa jsou považována za jedna z nejzajímavějších i mezi
cestovními kancelářemi u nichž byl prováděn stejný výzkum.
Obrázek 15: Zlínský mrakodrap – 21. budova Svitu
Zdroj: Barum rally; Zlínský kraj, oboje 18. 4 2008
Důležitou vizitkou města v oblasti cestovního ruchu je jeho informační centrum. V tomto ohledu si
město stojí dobře. Centrum se nachází v budově radnice a poskytuje informace o městě a celém okolí
kromě češtiny také v angličtině, němčině, ruštině a francouzštině. Jeho pracovníci vystupují velmi
profesionálně a ochotně.
56
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
SWOT analýza
Silné stránky
• široké zázemí základních a středních škol
• existence UTB a jejích vzdělávacích
vědeckých aktivit
• vybudování nového Univerzitního centra
Slabé stránky
• vysoké stáří bytového fondu
a
• komunitní plánování soc. služeb
• absence velkého kulturního a kongresového sálu
• nedostačující prostory pro filharmonii
• rekonstrukce nemocnice Atlas
• převaha emigrantů nad imigranty
• absence dostatečně atraktivních
produktů
• absence hotelu vyšší třídy
• existence širokého zázemí kulturních stánků
• nedostatek zahraničních turistů
• existence 2 nemocnic
• existence širokého sportovního zázemí
• Mez. film festival pro děti, Barum rally, ZOO
Lešná
Příležitosti
• další rozvoj UTB
• vybudování společensko - kulturního centra
turistických
Hrozby
• pokles bytové výstavby
• přílišné zaměření na UTB na úkor ostatních typů
školství
• uplatnění na poli kongresové turistiky
4.2.2.5. Životní prostředí
Ovzduší
Ovzduší je velmi podstatnou složkou životního prostředí a míru jeho znečištění je nutno ve Zlíně, který
je městem s rozvinutým průmyslem a značným dopravním zatížením, zodpovědně sledovat a
ovlivňovat. K tomu je ve městě instalováno pět monitorovacích stanic Automatizovaného imisního
monitoringu (AIM), jejichž měření a jeho výsledky jsou pravidelně vyhodnocovány. Stanice jsou
umístěny například na bývalé hlavní svitovské bráně, na budově Centroprojektu a kině Květen v
Malenovicích.
Poloha Zlína v údolní nivě Dřevnice určuje časté inverzní stavy v převážné části území města, ve
které se nachází i jeho centrum. Pouze přítoky Dřevnice částečně zlepšují příčné provětrávání údolí.
Tento předpoklad zakládá vhodné podmínky pro nižší možnosti rozptylu znečišťujících látek. Uvedené
údaje ukazují vyšší koncentrace NOx, ostatní látky nepřesahují povolené limity. Z toho lze vyvodit
značný vliv dopravy (stanice Svit) a částečně vytápění zemním plynem (stanice Centroprojekt). Emise
ostatních znečišťujících látek se výrazně neprojevují. Lze to přičíst poměrně vysokému stupni
plynofikace území, značnému rozsahu centrálního vytápění, dobrým emisním parametrům centrálního
zdroje tepla.
Podle údajů odboru životního prostředí je automobilová doprava zdrojem 60% imisí oxidu dusíku na
území města. Proto jsou v návrhovém období územního plánu posouzeny jednotlivé uliční prostory na
hlavních komunikacích z hlediska přípustných koncentrací NOx. Výpočet je prezentován v
mikrogramech/m3. Přípustná průměrná denní koncentrace je stanovena na 100 mikrogramů/m3. Podle
údajů obecního monitoringu je do výpočtu zahrnuta koncentrace pozadí v hodnotě 30 - 50
mikrogramů/m3.
Koncentrace uhlovodíků a oxidu uhelnatého není posuzována, neboť pro CXHY nejsou stanoveny
hygienické limity a pro CO je nejvyšší krátkodobá koncentrace 10 mg/m3, což je 50-ti násobek limitu
NOx. Rozdíl mezi emisními charakteristikami je však podstatně nižší, a tak koncentrace CO nemůže
být indikátorem dosahování maximálně přípustných krátkodobých koncentrací tam, kde je
převažujícím zdrojem automobilová doprava. Pro olovo a kadmium jsou stanoveny průměrné roční
koncentrace Pb 0.5 a Cd 0.01 mikrogramů/m3 v polétavém prachu. Při stanovení obsahu olova v
57
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
benzinu 0.15 g/l olovnatého benzinu a 0.005 g/l bezolovnatého benzinu je trend u olova jednoznačně
klesající.
Emise těžkých kovů se na rozdíl od plynných exhalací účastní na znečišťování ovzduší jen svým
menším podílem. Kovy jsou emitovány převážně ve formě mikroskopických částic velikosti 0.2-2.0 Ţm,
které se v závislosti na jejich hmotnosti a výšce zdroje nad povrchem postupně usazují. Tedy účast
celkového množství emitovaných kovů na kontaminaci vzduchu je jen v bezprostřední blízkosti zdroje.
Znečišťovatelé ovzduší se ve městě dělí podle norem REZZO (pozn.: REZZO – Registr emisí zdrojů
znečišťování ovzduší) platných v celé České republice. Ty dělí zdroje na stacionární a mobilní. Zdroje
stacionární se dále dělí na REZZO 1 (zvláště velké a velké zdroje), REZZO 2 (střední zdroje) a
REZZO 3 (malé stacionární zdroje). Mobilní zdroje jsou označovány REZZO 4 a patří mezi ně
například dopravní prostředky, velké stavební stroje, zahradní stroje atd. Největším znečišťovatelem
ovzduší jsou Moravské teplárny a Baťova nemocnice, přičemž se obě dvě řadí mezi REZZO 1.
V následující tabulce můžeme pozorovat vývoj emisí znečišťujících látek do ovzduší ze stacionárních
zdrojů na území Zlína. Právě zde je jasně patrné, že kvalita ovzduší se v průběhu let 1990 a 2003, pro
něž jsou data v obrázku zachycena výrazně zlepšila. Pro lepší orientaci uvádíme přesný význam
jednotlivých zkratek: TZL – tuhé znečišťující látky, SO2 – oxid siřičitý, NOx – oxidy dusíku, CO – oxid
uhelnatý a VOC – těkavé organické látky. Všechny tyto látky jsou považovány v měření znečištění
ovzduší za základní. V tabulce pod grafem jsou tyto látky rozmístěny tak, jak jsou produkovány
jednotlivými zdroji znečištění REZZO. Z tabulky vyplývá, že zcela logicky jsou největšími
znečišťovateli stacionární zdroje REZZO 1 a mobilní zdroje REZZO 4. Nejvíce se do ovzduší vypouští
oxidu dusíku (1849,3 t/rok), oxidů uhelnatého (1723,9 t/rok) a oxidu siřičitého (937,8 t/rok). Všechna
tato data pocházejí z roku 2003.
Graf 13: Graf s výchozí tabulkou ukazující vývoj emisí
9000,0
8000,0
t / rok
7000,0
6000,0
TZL
5000,0
SO2
NOx
4000,0
CO
3000,0
VOC
2000,0
1000,0
0,0
1988
1990
1992
1994
1996
rok
58
1998
2000
2002
2004
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Kategorie
REZZO 1
REZZO 2
REZZO 3
Individuální
Celkem stac.
REZZO 4
Celkem
TZL
t / rok
%
66,3
16,3
3,0
0,7
5,9
1,5
149,84
36,9
225,0
55,4
181,0
44,6
406,0
100,0
PM 10
t / rok
%
57,3
17,5
1,5
0,4
3,6
1,1
91,2809
27,9
153,6
47,0
173,4
53,0
327,1
100,0
SO2
t / rok
%
775,1
82,7
7,6
0,8
3,1
0,3
145,16
15,5
931,0
99,3
6,8
0,7
937,8
100,0
NOx
t / rok
%
295,6
16,0
10,1
0,5
9,5
0,5
74,22
4,0
389,3
21,1
1460,0
78,9
1849,3
100,0
CO
t / rok
%
192,4
11,2
3,7
0,2
8,3
0,5
371,65
21,6
576,0
33,4
1147,9
66,6
1723,9
100,0
VOC
t / rok
%
178,7
28,6
27,0
4,3
8,3
1,3
76,44
12,2
290,4
46,4
335,3
53,6
625,8
100,0
Zdroj: Územní program snižování emisí a imisí škodlivých látek do ovzduší pro správní území Zlín,
Zlínský kraj, str. 12, 9. 3. 2008
Vodstvo
Jak již bylo řečeno dříve, páteří říční sítě je ve Zlíně řeka Dřevnice, do níž ústí množství menších
vodních toků. Město je také obklopeno několika vodními nádržemi, z nichž 2 (Kvasice a Slušovická
přehrada) jej zásobují pitnou vodou. Voda je rozváděna vodovodní sítí o celkové délce přibližně 305
km, kterou využívá zhruba 75 000 obyvatel. Kromě toho je ve městě vedeno v evidenci ještě 167
veřejných studní. V průměru se ve Zlíně spotřebuje asi 106 litrů vody za den na osobu.
„Odpadní vody jsou ve Zlíně sváděny veřejnou kanalizací, na kterou je připojeno 77 103 obyvatel.
Celková délka splaškových veřejných kanalizací ve statutárním městě je cca 319 km.“ 11 Kanalizace
ve městě ústí do jediné čističky odpadních vod v Malenovicích, která vodu čistí mechanicko
biologickou technologií a jejím vlastníkem jsou Vodovody a kanalizace Zlín, a. s. V okolí města,
konkrétně v obci Machová funguje ještě tzv. kořenová čistička.
Přímým recipientem čistírny odpadních vod je řeka Dřevnice, která vtéká po cca 6ti km do řeky
Moravy:
Dřevnice
Q355 = 0.25 m3/s
Morava - současnost
Q355 = 7.89 m3/s
Tabulka 35: Znečištění řek ve Zlíně a okolí
Znečištění řek
Ukazatel /
hodnota (mg/l)
Dřevnice
Morava
BSK5
14,00
11,00
NL
44,50
42,50
CHSKMn
11,30
10,80
RL
605,00
564,00
NO3-
15,60
23,80
NH4
7,50
3,25
Cl
84,20
59,40
SO42-
101,10
100,00
Zdroj: Povodí Moravy, a.s., 2008
Hluk
Hluk ve vnějším prostředí je posuzován na základě vyhlášky ministerstva zdravotnictví č. 13/1977 Sb.
o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Přípustná hladina hluku ve vnějším
prostředí je dána součtem základní hladiny 50 dB(A) a korekcí vztahujících se k místním podmínkám
a denní době. Pro noční dobu platí obecně korekce - 10 dB(A). Pro obytné soubory na obytném území
uvnitř městské zástavby platí korekce + 5 dB(A). Ve smíšených zónách platí korekce + 10 dB(A) a ve
výrobních zónách + 20 dB(A). Pro rozsáhlé zdravotnické areály platí korekce - 10 dB(A). V nejméně
11
Ochrana životního prostředí, str. 24, Citace 9. 3. 2008
59
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
příznivých podmínkách by tedy v denní době neměla být překročena hladina 55 dB(A) a v noční době
45 dB(A) u obytné zástavby a v prostoru nemocnice 40 dB(A) v denní době a 30 dB(A) v noční době.
Zdrojem hluku ve městě je železniční trať č. 331 Otrokovice – Vizovice (Ekvivalentní hladina hluku LAeq = 64.2 dB(A)).
U stávajících komunikací, kde převládá dopravní funkce, jsou překračovány přípustné hladiny hluku v
hlavním dopravním prostoru. Vzhledem k charakteru zástavby je ochrana ve vnějším prostředí
problematická a je omezena na úpravy až na objektech. Jedná se o rekonstrukci stávající silnice I/49
v ulicích 3. května a T. Bati, II/490 v ulici Sokolská a propojení ulic Sokolská – 2. května a 2. května –
T. Bati v ulici Podvesná XVII.
Odpadové hospodářství
„Ve Zlíně funguje systém odpadového hospodářství na základě smlouvy prostřednictvím Technických
služeb Zlín, s. r. o. Sběr směsného odpadu se provádí v pravidelných intervalech vozidly s lineárním
stlačováním odpadu, počet nádob na odpad je dostatečný pro všechny obyvatele. Pro třídění slouží
speciální nádoby, každý občan může také odložit své odpady v síti sběrných dvorů. Pro zvýšení
komfortu služby jsou zavedeny mobilní svozy odpadů. Na jaře a na podzim jsou organizovány úklidy
města.“ 12 Sběrné dvory jsou celkem čtyři. První svěrný dvůr byl realizován v r. 1998 v Loukách,
v areálu Technických služeb Zlín, s. r. o. Další a dnes nejvíce využívaný byl v r. 1999 zřízen na
Zálešné I. Pro lokalitu čtvrti Letná a Podhoří byl vybudován v roce 2001 sběrný dvůr v ulici Jiráskova
(lze zde odkládat méně druhů nebezpečných odpadů). V roce 2003 byl zahájen provoz sběrného
dvora v Malenovicích (ul. Zahradní).
Odpad, který není recyklován či předáván jiným oprávněným osobám, je likvidován na skládce Suchý
důl. Co se týká tříděného odpadu, jeho sběr a dotřídění na třidicí lince opět zabezpečují Technické
služby Zlín, ale mimo to „je město smluvním partnerem systému EKO-KOM, který zajišťuje zpětný
odběr a recyklaci spotřebitelských obalů v rámci systému tříděného sběru obce.“ 13 V roce 2003
občané města Zlína vytřídili 854 tun papíru, 370 tun plastů a 615 tun skla. V přepočtu na jednoho
obyvatele to činí 22,5 kg/rok. Ve srovnání s celorepublikovým průměrem, který byl 18,5 kg/obyvatele a
rok, vyplývá, že se město Zlín pohybuje nad průměrnou výtěžností ČR v těchto třech komoditách.“ 14
Město Zlín má schválen Plán odpadového hospodářství na období let 2006 – 2010 a pravidelně ročně
se vyhodnocuje. Byla zpracován pracovní skupinou schválenou dne 8.12.2003 a jejími členy byli
pracovníci MMZ, TS Zlín, členové komise ŽP RMZ, pracovníci KÚ ZK a externí odborníci z oblasti OH.
Analýza současného stavu
- separovaný sběr papíru, skla a plastů, jejich dotřídění a zpracování v TS Zlín
Program separace byl zahájen v městských čtvrtích Obeciny, Jižní svahy, Malenovice.
- využití separovaných frakcí
Separují se papír, plasty a sklo (bílé, barevné). Na odběr frakcí jsou uzavírány smlouvy mezi
odběrateli a Technickými službami.
- spalování odpadů
Od 1. 8. 1996 se 2 následující roky spalovalo cca 8 000 tun komunálního odpadu ve spalovně SAKO
Brno.
- skládkování
Skládka Suchý důl, jejíž majitelem je město Zlín, je v provozu od roku 1980. I. etapa skládky Suchý
důl nevyhovovala svými parametry požadavkům pro ukládání komunálního odpadu. Ukládání bylo k
31. 7. 1996 ukončeno. V současné době se odstraňují odpady na III. etapě skládky Suchý důl, pro
které bylo vydáno KÚ ZK tzv. Integrované povolení (IPPC). Předpokládaný rok ukončení provozu III.
etapy je rok 2024.
Areál skládky Suchý důl by se měl dle schváleného cíle Plánu odpadového hospodářství SMZ
přeměnit na Centrum komplexního nakládání s odpady.
- likvidace černých skládek
V uplynulých třech letech bylo na správním území Zlína asanováno celkem 54 černých skládek.
12
Ochrana životního prostředí, str. 43, Citace 9. 3. 2008
Ochrana životního prostředí, str. 44, Citace 9. 3. 2008
14
Ochrana životního prostředí, str. 44, Citace 9. 3. 2008
13
60
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Přírodní katastrofy
Povodeň
Velké povodně patří v České republice k nejčastěji se vyskytujícím přírodním katastrofám,
způsobujícím obrovské materiální škody a ztráty na lidských životech. Obzvláště v nedávné minulosti
došlo na našem území k několika ničivým povodním, včetně povodní v červenci 1997 a srpnu 2002,
které byly svým rozsahem a důsledky největšími povodněmi u nás ve 20. století.
Město Zlín má zpracovány povodňové plány jak pro území obce, tj. svého katastrálního území
s přilehlými městskými částmi, tak pro správní území Magistrátu města Zlína jakožto obecního úřadu
obce s rozšířenou působností. Povodňové plány zajistilo město také pro vlastníky nemovitostí na
území Zlína, v lokalitách ohrožených povodní. V případě povodňových stavů na řece Dřevnici je
předsedou povodňové komise, primátorem města Zlína, svolána povodňová komise, aby včas
informovala obyvatele ohrožených nemovitostí o blížící se povodni a koordinovala vzniklou
povodňovou situaci od přípravných prací vedoucích ke snížení povodňových škod až po záchranu
životů ohrožených obyvatel. K tomu jsou jí k dispozici jednotky Hasičského záchranného sboru
Zlínského kraje, Policie ČR, Městská policie Zlín, technické a materiálové vybavení Technických
služeb Zlín, s. r. o. a další. Určující pro vyhlášení jednotlivých stupňů povodňové aktivity jsou údaje
stanovené Českým hydrometeorologickým ústavem pro měřicí limnigrafickou stanici ve Zlíně u mostu
na Cigánově.
Po povodních v roce 1997 bylo koryto řeky Dřevnice téměř v celé délce protékající Zlínem upraveno a
vyčištěno jejím správcem, Povodím Moravy, s. p., který také realizoval výstavbu protipovodňových zdí
a sypaných hrází v Přílukách, Loukách a Lužkovicích. Další protipovodňová opatření jsou postupně
realizována na drobných vodních tocích pod správou Lesů ČR, s. p., v podobě přehrázek
k zachytávání splavenin a snížení vlivu erozivní činnosti vody. Město Zlín vybudovalo regulovatelné
hradítkové komory na kanalizaci na Bartošově čtvrti v Přílukách, které zabraňují zpětnému vzdutí vody
z řeky.
Havárie
Problémy již několikrát nastaly přímo na centrálním území města Zlína, kde je podél řeky Dřevnice
veden páteřní kanalizační sběrač, na který je napojeno celkem rozsáhlé území. Po předchozím
dlouhodobém suchém počasí, kdy byl stav vody v řece na minimu, přešel částí území přívalový déšť,
který způsobil přetížení kanalizačního sběrače a vypuštění části odpadní vody oddělovači do
Dřevnice. Jelikož byl déšť pouze lokálního charakteru, neměl žádný vliv na zvýšení průtoku vody
v řece, kterou prakticky nezasáhl. Vysoký podíl vypuštěné odpadní vody oproti průtoku vody v řece
měl za následek překročení limitů přípustného znečištění vody v toku, kdy v jednom z případů v roce
2003 došlo dokonce k hromadnému úhynu ryb (cca 900 kg).
Energetika
„V oblasti energetiky působí na území města tři systémy rozvodů energií, které v současnosti zajišťují
převážnou většinu energetických potřeb města. Jedná se o systém rozvodu zemního plynu
provozovaný Jihomoravskou plynárenskou, a. s., systém rozvodu elektrické energie, jehož výhradním
majitelem je společnost E.ON Energie, a. s., která je nástupnickou společností původního majitele,
Jihomoravské energetiky, a. s. Dále pak soustavu centrálního zásobování teplem, jejíž primární část
provozují Moravské teplárny, a.s. Zlín a částečně (západní část města) Teplárna Otrokovice,
sekundární část pak Teplo Zlín, a. s. Největšími výrobci tepla a elektrické energie jsou Moravské
teplárny, a. s., Zlín. Systém centrálního zásobování teplem (CZT) je ve Zlíně rozvinut do značné míry,
neboť zajišťuje dodávku 47 % spotřebovávané energie. Moravské teplárny, a. s., Zlín provozují
průmyslovou teplárnu na uhlí, sloužící k zásobování průmyslových podniků na území Zlína
technologickou parou a současně k vytápění celé teplofikované zóny města. Základem teplárny jsou
dva moderní teplárenské bloky s parními kotli s fluidní spalovací technologií a odběrovými
teplárenskými turbínami.“ 15
„Moravské teplárny, a. s., provozují rozsáhlé tepelné sítě parní i horkovodní. Celková délka parních
sítí činí 53 km a v zimním období je dodávaný výkon až 128 MW, délka horkovodních sítí činí 55 km a
dodávaný výkon je až 105 MW. Z parních sítí je zásobován především průmysl (MITAS, a. s., IGTT,
Zlínská dopravní a další), terciální sektor (školy, Krajský soud Zlín, městské lázně, zimní stadion a
další) a rovněž značný počet odběratelů sektoru bydlení. Horkovodní síť zásobuje především sektor
bydlení prostřednictvím Teplo, a. s., Zlín, ale z horkovodní sítě odebírá teplo rovněž mnoho
odběratelů terciálního sektoru i menších průmyslových provozoven. Dostupnost tepelné energie je
15
Ochrana životního prostředí, str. 48, Citace 9. 3. 2008
61
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
omezena rozsahem soustavy CZT. Pokrývá území největších sídlišť i vnitřního města. Spotřeba tepla
dodávaného CZT v posledních letech mírně roste.“ 16
„Elektrická energie, vyrobená v Moravských teplárnách, je dodávána do průmyslového areálu Svit a
přebytek do sítě společnosti E.ON, a.s. Moravské teplárny, a.s. jsou schopny pokrýt vyrobenou
elektrickou energií cca 58 % celkové potřeby elektrické energie ve Zlíně. Výroba tepla i elektrické
energie se v posledních letech postupně zvyšuje. Město Zlín je zásobováno elektrickou energií
převážně z transformovny Mladcová, která se nachází na severním okraji města a je v majetku
Jihomoravské energetiky, a. s., zajišťující zásobování elektrickou energií.“ 17
„Město Zlín je zásobováno zemním plynem Jihomoravskou plynárenskou, a. s., prostřednictvím VTL
plynovodů vedených ze tří směrů, a to od Otrokovic, od Fryštáku a od Luhačovic. S ohledem na
zaokruhování plynovodů je zajištěna spolehlivost dodávek zemního plynu.“ 18
Vodovody a kanalizace
Jak už bylo uvedeno dříve, má vodovodní síť ve městě délku cca 305 km. Na ni je napojeno 75 040
obyvatel a provozují je stejně jako veřejnou kanalizaci o délce 319 km Zlínská vodárenská, a. s., která
je členem skupiny Veolia Voda Česká republika. Na veřejnou kanalizaci je napojeno více osob než na
vodovod, celkem 77 103. Kanalizace ve městě byla budována podle projektu ing. Zavadila od třicátých
let. Systém jednotné kanalizace byl doplňován podle požadavku výstavby nových obytných a
průmyslových lokalit. V současnosti je město Zlín odkanalizováno kombinovaným systém s
převažujícím systémem jednotné kanalizace, pouze okrajové čtvrti (Jižní svahy, Bartošova čtvrť,
Přílucká, Podhoří, Sokolská ulice) mají vybudovaný systém oddílné kanalizace. Odpadní vody od
obyvatelstva, občanské vybavenosti a průmyslu jsou odváděny kanalizačními sběrači, které jsou
zaústěny do hlavních kmenových stok. V případě oddílné kanalizace jsou dešťové vody svedeny
samostatnými sběrači do nejbližších místních recipientů a následně do hlavního recipientu - řeka
Dřevnice. Hlavní kmenové stoky, které tvoří páteř stokové sítě, jsou vedeny podél řeky Dřevnice
(levobřežní a pravobřežní kmenová stoka), pod místní částí Louky se spojují do levobřežní stoky,
která je zaústěna do čistírny odpadních vod Malenovice (ČOV je situována na k. ú. Tečovice). Ta byla
postavena v roce 1965 a jedná se o mechanicko-biologický systém, jehož denní průtok vody v roce
2003 činil 22 400 m3 za den. Její možnosti jsou ale samozřejmě vyšší a maximálně může vyčistit
40 000 m3 vody denně, což odpovídá potřebám města s 207 000 obyvatel.
Zdroje pitné vody sloužící Zlínu jsou dva, v Kvasicích a Slušovická přehrada, jejich úpravny vody jsou
v Tlumačově a v Klečůvce. Slušovická přehrada zásobuje vodou území na severu a východě města,
Kvasice pak území na jihu a západě. V některých částech města čerpají obyvatelé vodu z obou těchto
zdrojů. Každý občan Zlína spotřebuje průměrně 106 litrů vody denně. Jako zdroj vody slouží ve Zlíně
také celkem 167 studní pocházejících většinou z baťovských 30. let minulého století. Nejvíce z nich se
nachází v městských částech Zlín (74) a Kudlov (16). Tyto studny jsou dnes používány spíše jen pro
závlahové účely a rozbor jejich vody zabezpečuje město.
SWOT analýza
Silné stránky
Slabé stránky
• překroční hladiny hluku v hlavním dopravním
prostoru
• image města zeleně
• zlepšující se kvalita ovzduší
• napojení převážné většiny obyvatel na kanalizační a
vodovodní síť
• fungující systém třídění odpadu
Příležitosti
Hrozby
• dobudování protipovodňových opatření
• další havárie kanalizační sítě
16
Ochrana životního prostředí, str. 48, Citace 9. 3. 2008
Ochrana životního prostředí, str. 49, Citace 9. 3. 2008
18
Ochrana životního prostředí, str. 49, Citace 9. 3. 2008
17
62
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
4.2.2.6. Přitažlivé město
Město Zlín patří k významným městům České republiky s rozvinutým ekonomickým potenciálem a
ojedinělým prostorovým uspořádáním lineárního zahradního města, s nevýhodnou polohou ve
struktuře osídlení České republiky a s nedostatečným dopravním propojením na hlavní urbanizační
prostory republiky.
Výchozím hlediskem koncepčního přístupu je zajištění optimálního životního prostředí obyvatelstva,
aniž by byly narušeny hodnoty zanechané předchozími generacemi.
Dnešní funkční a prostorové členění je výsledkem historického vývoje, především v posledních
sedmdesáti letech.
Je charakterizován dosti dramatickým přechodem široké roviny do členitého reliéfu Zlínské vrchoviny,
která je rozdělena hlubokým zaříznutým údolím Dřevnice. Na severu se tyčí Mladcovské kopce s
nejvyšším vrcholem Zadním vrchem (422 m n. m.), na jihu masiv s nejvyšším vrcholem Tlustou horou
(458 m n. m.). Tyto hřbety tvoří výrazné zelené horizonty města. Šířka údolí, od horizontu Tlusté hory
po horizont Mladcovských kopců (přibližně hranice lesa) je cca 5-6 km. Jednoznačnou dominantou pro
město a okolí je vrchol Tlusté hory s televizním vysílačem.
Obrázek 16: Zlínské kopce
Zdroj: http://st.blog.cz/z/zemepisvevela.blog.cz/obrazky/1766455.jpg;
http://www.literarky.cz/fotky/0603/ltn_560_109.jpg, oboje 13. 8. 2008
Severní i jižní svahy spadající k nivě Dřevnice jsou rozbrázděny příčnými údolími druhotných vodních
toků. Na sever od města je území velice členité, výrazná jsou i údolí druhého a třetího řádu vzhledem
k Dřevnici. Prostor je členěn údolími na protáhlé hřbety. Dramatické členění prostoru je výrazné od
hranice lesa odkud dochází k prorůstání umělého a přírodního prostředí.
Severně exponované svahy jsou těmito údolnicemi rozčleněny na výrazné vrcholy a hřbety. Ve styku
s údolní nivou je vytvořen souvislý protáhlý pás přerušený pouze na několika místech příčnými
údolími.
Pro takto členitý reliéf jsou charakteristická místa dalekých rozhledů, průhledů, scenérické cesty,
množství horizontů a dominant.
Město je rozděleno barierami a cestami na oblasti, jejichž identitu navrhuje územní plán zachovat.
Tyto oblasti lze v rámci především Zlína podrobněji členit na zóny, které zhruba odpovídají
urbanistickým obvodům – statistické jednotce pro sčítání lidu a bytů.
Každá městská oblast má svoji strukturu danou jednak terénními podmínkami, jednak formou
zástavby.
Městské prostředí
Základní prostorovou oblastí je vlastní město v údolní nivě řeky Dřevnice, původní „baťovský“ Zlín,
rozšířený na východě o poválečnou výstavbu a postavený v návaznosti na původní zástavbu
městečka soustředěného kolem dnešního Náměstí Míru.
Nejdůležitější zónou a rovněž nejreprezentativnější je městské centrum, v současné době prostorově
vymezené na severu řekou Dřevnicí, na jihu okrajem lesa, na západě ulicí Březnická, na východě
zástavbou lemující ulici Dlouhou. Dnešní centrum má dva rozvojové póly – historické jádro kolem
Náměstí Míru se stabilizovaným tradičním uzavřeným prostorem vytvářející ulice a náměstí
(s dostavbou jižní části) a v protikladu nový rozvojový pól, který vznikl u vstupu do továrny, tvořený
63
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Náměstí Práce se značným dopravním zatížením průjezdnou dopravou, a jehož prostor byl utvářen
nahodile. Navazující Náměstí T. G. Masaryka má otevřený přírodní prospekt po stranách ohraničen
jednotlivými objekty a vytváří dominantní osu sever – jih.
Vzhledem ke značné problematice a nedořešenosti některých prostorů je třeba na městské centrum,
na které byl vyhotoven územní plán zóny, zpracovat dokument v detailnějším měřítku, nejlépe formou
urbanistické soutěže.
Centrem města prochází významná přírodní osa ve směru sever – jih, vytvářející významný
prostorový prvek nejen centra, ale i celého města, a propojující oba zalesněné komplexy hřbetů
lemujících Podřevnické údolí. Zároveň plní i funkci biokoridoru, a její křížení s lineárním pohybem v
Třídě T. Bati je zvýrazněno městskou dominantou - administrativní budovou. Historickému jádru
dominuje méně výrazná dominanta věže kostela, zatímco další významný prostor nám. Míru je bez
dominanty. Hlavní pěší cesty jsou především ve směru západ- východ.
Rozvojové možnosti centra souvisí především s řešením dopravy, a s otevíráním areálu továrny pro
obchodně - podnikatelské aktivity. V územním plánu je navržen třetí rozvojový pól v prostoru Čepkova
a intenzivnější propojení s navrženými plochami občanské vybavenosti v areálu Svitu.
Na centrum města navazují původní zóny postavené ve velmi krátké době dle regulačních plánů
racionálně a ekonomicky a díky terénu každé se svou vlastní identitou.
Na západ od centra je vymezena průmyslová zóna – areál původní továrny ohraničené řekou Dřevnicí
a Třídou T. Bati, rozvíjený na šachovnicovém půdorysu, u jehož vstupu je výškový objekt
administrativy, celý areál má díky architektonickým prvkům jednotný charakter.
Co nejblíže k továrně byla postavena první dělnická kolonie – Letná, první hromadná nízkopodlažní
bytová výstavba dle jednotného konceptu, která v pozdější době v atraktivní poloze u Třídy T. Bati
byla přestavěna na občanské vybavení. Urbanistický koncept s ohledem na ekonomii navrhl
dvoupodlažní rodinné domky v zeleni bez plotů zdůrazňující prorůstání zeleně do města. Hlavní cesty
– komunikace jsou realizovány rovnoběžně s vrstevnicemi, což přispívá i k modelaci ulic, pěší cesty
jsou kolmo k vrstevnicím se spádem ke Třídě T. Bati, pro lepší orientaci v prostoru je základní škola
umístěná v těžišti.
Další obytné čtvrti byly realizovány v údolní poloze východně od továrny v prostoru Zálešná a
Podvesná. Dvoupodlažní domky s typickým architektonickým výrazem – barevným vyjádřením,
bohatou zelení bez oplocení - svým šachovnicovým způsobem zástavby bez výrazných jader
neumožňuje dobrou prostorovou orientaci. Teprve dodatečně postavený věžový objekt na břehu
Fryštáckého potoka včetně vybavenosti oživil prostor této části města. Na část plochy dnešního
zahradnictví je navržen rozvoj bydlení. V návaznosti na část Zálešná je v prostoru svahu pod lesem a
v sousedství zástavby na Burešově navržena obytná zóna na svahu pohledově velmi exponovaném,
ale v současné době již zatíženým zahrádkářskou kolonií.
Díly, Lazy a Lesní čtvrť ohraničené na severu Třídou T. Bati na jihu okrajem lesa je dalším
prostorovým útvarem města postaveným ve velice krátké době s ulicemi přizpůsobenými terénu. I
když jsou zde umístěny některá významnější zařízení občanského vybavení, je celková orientace
v celém prostoru obtížnější, systém pěších cest sleduje většinou pohyb napříč svahem, zatímco ulice
musí sledovat přípustný spád. Menší rozvojové plochy jsou navrženy na plochách zahrádek pod
lesem.
V návaznosti na tuto část města byla postavena zóna Obeciny – zóna obytných domů s menší
plochou na dostavbu.
Východně od centra dochází ke značnému urbanizačnímu tlaku a tyto části jsou postupně
přestavovány, převážně polyfunkčními domy v prostoru Kvítková. V prostoru Třídy T. Bati byly po
válce postaveny Morýsovy domy. Prostor Kúty byl v převážné míře přestavěn panelovou technologií,
nejvýchodnější část města – Bartošova čtvrť je již typické sídliště.
Významným prvkem v této části města je řeka Dřevnice – klidový koridor lemovaný alejemi, významný
městotvorný prvek.
Na pravém břehu řeky Dřevnice je v severovýchodní části realizována nemocnice s dominantními
objekty.
Na prostorový útvar původního města navazuje novější zástavba, ve východní části obytné území
s jasným kompozičním záměrem výškových domů rovnoběžně s Třídou T. Bati a gradací směrem k
centru, směrem západním především další průmyslové podniky. Tato zástavba je většinou prostorově
propojena s původním městem.
Přírodním horizontem je oddělena nová obytná zástavba Jižních svahů s doposud nedokončeným
lokálním centrem v prostoru křižovatky ulice Okružní a Středová. Tato část města je zastavěna
sídlištním způsobem s dominantními objekty dvou segmentů ovládajících kompozičně celé území.
Přírodní osa sever – jih navazuje na přírodní horizont v jižní části a pokračuje do prostoru severně od
64
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
druhého segmentu, kde je v prostoru dalších přírodních os navržen park. Východním směrem směřuje
přírodní osa stávajícím žlebem do prostoru údolí Fryštáckého potoka. Po obou stranách tohoto žlebu,
který má funkci biokoridoru, je navržena nízkopodlažní zástavba v pohledově exponovaných plochách
Nivy a Vršavy.
Západním směrem jde přírodní osa zástavbou do údolí Paseckého potoka. Na severu od navrženého
parku jsou rozvojové plochy pro bytovou výstavbu, která dokompletuje prostor Jižních svahů.
Důležitým prostorem je křížení ulic Okružní a Středová – těžiště celého území, kde je navrženo lokální
centrum jednak s církevními stavbami jednak se školními a komerčními objekty.
V severní části, od Jižních svahů přes Valachův žleb, je zástavba ve Zlínských pasekách a přes
údolí Paseckého potoku prostor Ostré horky - plochy velice vhodné pro bydlení, ale díky velké
svažitosti těžko dopravně přístupné a obsluhovatelné. V tomto prostoru je největší tlak na zachovalé
enklávy krajiny pronikající do organismu města, tzv. zelené klíny. Navržené plochy ve velké většině
respektují schválené změny a doplňky k dosud platnému SÚP.
Zlínské paseky v severní části mají menší rozvojové plochy na svazích pod lesem.
Ostrá horka je přechodový prvek mezi Zlínem a zástavbou Mladcová, zastavěna je část hřbetu a
převážně západní svahy. Územní plán navrhuje doplnit zástavbu v prolukách na hřbetu a respektovat
prostor pasek – zeleného klínu - lemujících svahy a vrchol Ostré horky a spojujících je s lesem na
severu.
Původní obce si zachovaly svůj charakter, bohužel díky silnému vlivu města, většinou jejich lokální
centra jsou nedostatečně rozvinuta, potřebují regeneraci, aby opět začaly plnit funkci společenského
prostoru.
Mladcová, s původní ulicovou zástavbou na západním svahu Mladcovského hřbetu, se postupem
času rozšiřovala na vlastní hřbet a východním směrem do nivy Klabalského potoka, kde vznikla
v poslední době i menší lokalita panelových bytových domů. Východní svah je z velké části funkčně
využíván jako významný prostorový prvek zeleně. Jižní svahy Mladcovského hřbetu jsou velice
pohledově exponované a nejsou až na menší dostavbu využívány pro rozvoj.
Mladcová je navržena jako jeden ze stěžejních rozvojových prostorů, je to především západní svah a
lokalita severně od ul. Stráně a lokality v prostoru Klabalského potoka.
Prštné se zástavbou kolem původní návsi na východní straně téměř srostlo s částí Rybníky. Díky
Dřevnici si původní obec zachovala svoji identitu, což už neplatí o jižní části katastru, kde došlo k nové
výstavbě a přirozenému pokračování města směrem západním. Prostor podél Dřevnice je prostorově
ovládán objektem sýpky. Nová bytová výstavba je navržena především na severním konci na jižních
svazích a menší dostavba na západním okraji. Prostorovou identitu na západním okraji „chrání“ proti
dalšímu srůstání navržené biocentrum, na východním okraji navržená obslužná komunikace. Dopad
do území má navržená pravobřežní komunikace podél Dřevnice.
Louky si rovněž zachovaly svoji samostatnou identitu, náves postrádá více zařízení ovlivňujících život
v obci. Nová výstavba je navržena na východním okraji v prostoru mezi obcí a areálem výrobních
aktivit, významným koncepčním záměrem je návrh na vybudování regionálního centra komerčních
aktivit v prostoru mezi Dřevnicí a Třídou T. Bati. Řeka Dřevnice díky svým meandrům směrem
k železnici zachovává prostorovou identitu tomuto prostoru. Navržené biocentrum a biokoridor
východně od obce zabrání prorůstání a prostorovému spojení Louky a Prštného.
Malenovice v současné době dotváří nové centrum v návaznosti na původní náměstíčko obce a
s propojením na nově navrženou zastávku na dráze. Původní zástavba v prostoru pod hradem byla
postupně rozšiřována jak západním směrem (bytové domy) tak i východním směrem ke Zlínu
nízkopodlažní zástavbou jiného charakteru než ve vlastním městě. Prostoru mezi řekou Dřevnicí a
Třídou T. Bati hrozí díky funkční náplni (průmyslové zástavbě) určitá uniformita, stěžující orientaci ve
městě. Nová výstavba je navržena na západním okraji v prostoru investičně méně náročným ale
v dotyku se zeleným klínem města.
Dolní Paseky byly přičleněny k městu teprve nedávno a jde o menší obytnou lokalitu, která je
postupně dostavována bez výraznějších dominant.
Lesní hřbitov a Fabiánka - filmové ateliery – lokalita s typickou baťovskou architekturou – zahrnující
obytnou část a filmové ateliery.
Kudlov – městská část plnící převážně obytnou funkci ve značně komplikovaném terénu se značnými
navrženými rozvojovými plochami - je prostorově rovněž ulicovka bez výrazného jádra. Nová výstavba
bude především ve východní části obce na západním svahu, kde bude soustředěna i nová
vybavenost. Menší lokality jsou i v severní části Stráně, v jižní a jihozápadní části.
Jaroslavice prostorově oddělené od města, díky terénu ulicovka podél Jaroslavického potoka bez
výrazného centra, budou rozvíjeny v prostoru u hřiště, pohledově exponovaném místě a v západní
části.
65
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Příluky – původní obec ulicovka na jižním svahu v dnešní době těžko dopravně přístupná. Na jižním
okraji katastrálního území v návaznosti na městskou zástavbu na severním svahu v prostoru Pančavy
a Boněckých pasek byla realizována nízkopodlažní zástavba. Územní plán respektuje schválené
plochy v tomto prostoru a mírně je rozšiřuje. V územním plánu je navržen rozvoj na terase
jihovýchodně od obce a v severovýchodním okraji, menší rozvoj je na západním okraji. Podmínkou
výstavby v této části města je ovšem vybudování nového dopravního napojení na skelet města.
Vzhledem k tradici budovat město promyšleně dle regulačních plánů, vzniká díky přírodním
podmínkám - sevřenému Podřevníckému údolí, lineární funkcionalistické město s celkem jasným
zónováním, tvořené linií přírodní Dřevnicí a civilizační - železnicí a silnicí. Drobné měřítko
individuálního bydlení bez oplocení a s propojením na krajinnou zeleň, vytvořilo harmonické prostředí,
velmi příjemné pro bydlení. Bohužel některé zásady ze starších záměrů se nepodařilo udržet
(především ohledně trasování dopravních tepen) a dochází ke konfliktům zástavby a návrhu
nadřazených komunikací.
V poslední době jsou značné tlaky na plochy pro rozvoj bydlení na jižních svazích Podřevnického
údolí, na mnoha místech dochází ke konfliktu mezi přírodním a civilizačním prostředím a tím porušení
harmonie, kterou můžeme pozorovat v jádrovém území města.
Veřejná zeleň
Zlín je městem, které klade poměrně velký důraz na životní prostředí a také dbá na svou image města
zeleně. Pravidelně jsou udržovány všechny městské parky a zeleň. V roce 1998 byla zahájena
výstavba I. etapy Centrálního parku Jižní Svahy – tzv. Kozlův žleb o celkové hodnotě 11 mil. Kč,
hrazených z prostředků města. Nové dílo kultivovalo prostor žlebu, který do té doby sloužil obyvatelům
pouze jako vhodné místo k odkládání domovního odpadu. Vznikla zde nové dětská hřiště, plocha pro
míčové hry a především nové chodníky, které celý prostor zpřístupnily a mimo jiné umožnily dětem
bezpečný příchod do školy. Celé dílo bylo slavnostně předáno veřejnosti k užívání v květnu 2000.
Současně se stavbou I. etapy byly zahájeny projekční práce na II. etapě. Dialog s veřejností i nadále
pokračoval a budoucí uživatelé parku významně ovlivnili podobu, náplň i etapizaci jeho výstavby.
Proběhla rozsáhlá akce k zapojení veřejnosti s názvem „Navrhněte si svůj park“.
Díky připravenosti akce a udělení dotace z fondu Ministerstva pro místní rozvoj byla v roce 2001
vybudována 1. a 2. stavba II. etapy Centrálního parku Jižní Svahy o celkové hodnotě 16,8 mil. Kč.
Zahrnuje především výstavbu prvního úseku cyklostezky, sportoviště se sedmi hřišti pro tenis,
volejbal, streetball, házenou, fotbal a basketbal. Dále byly vydlážděny vyšlapané pěšiny, kterými
denně procházejí tisíce lidí k zastávce MHD a do obchodů. Pod největším obytným domem této
lokality (tzv. II. segmentem) vznikla nová odpočinková plocha s dětským hřištěm a květinovým
záhonem. Zajímavostí dětského hřiště je, že hrací prvek ve tvaru dvou proti sobě stojících slonů si
navrhly samy děti bydlící v této lokalitě. Celé území této části parku je osázeno 300 ks vzrostlých
stromů, 4 000 ks keřů a 1 500 ks trvalek. Zbytek plochy byl oset trávou. Na části plochy vznikla také
květnatá louka s původním bylinným společenstvem. V letech 2002 – 2003 byl dobudován zbývající
úsek 1 km dlouhé páteřní komunikace, která je zároveň cyklistickou stezkou. V horním úseku stezky
na Podlesí vzniklo také odpočívadlo s krásným výhledem na východní část Zlína.
V roce 2004 byly zahájeny práce na centrální části parku, jejíž součástí je také prostorné hřiště pro
děti od 10 let s velkou lanovou pyramidou, horolezeckou stěnou a řadou atraktivních hracích prvků.
Starší obyvatele potěší odpočívadla u květinových záhonů a sadové úpravy na ploše téměř 1 ha.
Kompletní dokončení Centrálního parku Jižní Svahy se předpokládá v závislosti na získání finančních
prostředků v horizontu 5 let.
Velkým problémem Centrálního parku v místě pod tzv. II. segmentem zůstává velká ruina budovy
obchodního centra, která zde stojí již několik let a okolí parku značně hyzdí. Prioritou města by se
mělo stát její odstranění.
Důraz je ve Zlíně také kladen na soukromou údržbu zeleně v okolí domů zlínských občanů. Za tímto
účelem jsou pro obyvatele pořádány soutěže. Konkrétně je to soutěž Rozkvetlé město pořádaná od
roku 1997.
Kromě větších investic do nových ploch zeleně (např. příprava rekonstrukce parku u Univerzity
Tomáše Bati) probíhá na stávajících plochách běžná údržba zeleně, kterou se odbor městské zeleně
snaží neustále zlepšovat. Výrazně se zkvalitnila údržba zeleně v centru města (častější sečení trávy
kvalitní vřetenovou sekačkou, zdravotní probírky zeleně, tvarovací řezy především keřového patra,
dosadby nových dřevin). Důležitým a velmi viditelným momentem je založení nových květinových
záhonů na nám. Míru (260 m2), v parku u zámku i u knihovny, na nám. Práce nebo na Jižních
Svazích. Celkem se jedná o výměru trvalkových záhonů 500 m2. Každoročně je ve městě vysazováno
66
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
cca 25 000 ks letniček a několik tisíc cibulovin. V roce 2004 bylo např. do průhledu pod Domem umění
vysázeno 10 000 ks narcisů, které budou podtrhovat jarní efekt tohoto unikátního zahradnického díla.
Úroveň kvality zeleně se zvyšuje nejenom v centru města, ale i v okrajových částech. V rámci
programu regenerace návsí a centrálních ploch jednotlivých čtvrtí města byla provedena rekonstrukce
návsi na Příluku, v Loukách, v Malenovicích (Jerolímkovo náměstí a plocha u Belvederu), Cigánově.
V roce 2004 byla zahájena rekonstrukce návsi v Prštném. Na těchto místech vznikly nové výsadby
zeleně včetně květinových záhonů a nezbytná odpočívadla, kde se setkávají místní obyvatelé.
V roce 2003 byl také zahájen rozsáhlý projekt Regenerace panelového sídliště Bartošova čtvrť, kde
kromě vybudování nové integrované stezky pro cyklisty a chodce, protipovodňových opatření, nových
chodníků, parkovišť a komunikací vznikly také rozsáhlé sadové úpravy, kultivující zeleň na nejstarším
sídlišti ve Zlíně. Došlo ke sjednocení výsadeb v předzahrádkách domů, doplnění stromů do ulic a
zatraktivnění ploch u Jaroslavického potoka a u náhonu.
Na Obecinách byla v roce 2004 zahájena rekonstrukce ploch zeleně mezi bytovými domy, kde se
přestárlé ovocné stromy postupně nahrazují novými okrasnými, středně vzrůstnými stromy. Jenom na
jaře 2004 zde bylo vysázeno 80 ks nových stromů.
Na městskou aglomeraci navazuje komplex cca 1000 ha lesa. Jedná se o les hospodářský, kde se
hospodaří dle zpracovaného lesního hospodářského plánu zahrnujícího jak těžební, tak i pěstební
zásahy. Hlavními vlastníky lesů v okolí Zlína jsou Lesy ČR, s. p., a město Zlín.
V letech 1999 - 2001 vybudovalo město Zlín v blízkosti městské aglomerace sportovně-rekreační
areál Stezka zdraví - Tlustá hora. Součástí celého areálu je cyklostezka, pěší přístupové trasy, trasy
na běh, soustava dřevěného nářadí na protažení těla (na všech přístupových trasách). V centrálním
území tohoto areálu byl realizován moderně pojatý dřevěný altán s informačními tabulemi (naučné
informace o přírodě, tělocviku, mapové podklady) a s možností posezení, jež tvoří ústřední bod celého
areálu. Součástí centrálního území je pět stanovišť s dřevěnými prvky na cvičení a posilování různých
svalových skupin (hrazdy různé výšky a velikosti, bradla, kladiny, žebřiny, systém plošin na
sklapovačky, totem s úchyty, kruhy, dětský koutek se svahovou skluzavkou a hopsadly) a atraktivní
visutá dřevěná lanová lávka přes blízkou terénní depresi. Instalován je také informační systém celého
území se značením všech tras. Nedílnou součástí areálu jsou i pěstební opatření v přilehlých lesních
kulturách, a to především kompoziční a zdravotní probírky lesního porostu. Celá akce (především
projekční část) probíhala v koordinaci s Fakultou tělesné kultury a sportu Karlovy univerzity v Praze.
V r. 2004 byla v lese nad Lesní čtvrtí ve Zlíně realizována nová naučná a turistická stezka, Areál
Lazy. Nachází se na lesních majetcích statutárního města Zlína a státního podniku Lesy České
republiky, o celkové výměře 40 ha. Areál Lazy nabízí návštěvníkům turistickou a cykloturistickou trasu
v délce cca 2 km, která je vybavená drobným mobiliářem (lavičky, odpočívadla, informační tabule).
Hlavní dominantou areálu je altán u „Spáleného dubu“. Ve východní části je koutek s hracími prvky
pro děti.
Přírodní památky a parky
Přírodní památky nadregionálního významu
• Na Želechovických Pasekách – významná lokalita s výskytem jaterníku trojlaločnatého –
podléšky (Hepatica nobilis).
• Pod Drdolem – bohatý výskyt silně ohrožených druhů z čeledi vstavačovitých – vstavač bledý
(Orchis pallens), vstavač mužský (Orchis mascula).
Přírodní památky regionálního významu
• Baba - Navazuje na VKP Baba a, celé území je jedním ze skladebných prvků prostorové
koncepce systému zeleně města Zlína - tzv. zelený klín.
• Doubravy-Jezera - Sezonní rezervoár povrchové vody, stanoviště je rufugiem ohrožených druhů
obratlovců (čolek horský, mlok skvrnitý, kuňka ohnivá).
• Příluk-Hradiska - Stráň se suchomilnými lučními společenstvy, vyskytuje se zde ohrožený druh
cévnatých rostlin hořec křížatý (Gentiana cruciata L.).
• Údolní nádrž Fryšták - Umělá vodní plocha s mokřady a doprovodnými břehovými porosty, které
jsou součástí územního systému ekologické stability.
• Zlín-nábřeží - Levobřežní i pravobřežní nábřeží řeky Dřevnice v trase od „Čepkovského mostu“
proti proudu až k poslednímu jezu na Bartošově čtvrti. Jedná se o zatravněné koryto vodoteče
s nábřežním stromořadím.
67
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
•
•
Malenovice-Svatá voda - Pramen Hleděnovského potoka, část jeho toku a přilehlé lesní porosty
(především bukové, s příměsí jiných dřevin). Součástí VKP je i kaple nad pramenem. Rozloha
VKP je dána kružnicí kolem kaple o poloměru 50 m.
Minerální prameny - V katastrálním území Zlína se nachází 7 minerálních pramenů, které jsou
chráněny jako přírodní památka. Objekty jsou majetkem města Zlína. V r. 1999 byly vyčištěny a
opraveny tak, aby bylo zabráněno mikrobiálnímu znečištění vody.
1. Želechovice – pramen Želechovické Paseky
Podzemní voda z pramene je sirná, prostá, hydrogenuhličitanová vápenato-sodná,
hypotonická.
2. Želechovice – pramen Zelené údolí
Podzemní voda je sirná, prostá, hydrogenuhličitano-síranová vápenato-hořečnatá,
hypotonická.
3. Louky – studna na Slanici
Podzemní voda ze studny je slabě mineralizovaná, hydrogenuhličitano-chloridová
sodná, se zvýšeným obsahem lithia a aniontů fluóru a jódu, hypotonická.
4. Louky – pramenní jímka na Slanici
Podzemní voda z pramenní jímky je slabě mineralizovaná, hydrogenuhličitanochloridová sodná, se zvýšeným obsahem fluoridů a jodidů, hypotonická. Obsahuje
sirovodík.
5. Malenovice – pramen „U rybníka“
Podzemní voda je sirná, prostá, hydrogenuhličitanová vápenatá, hypotonická.
6. Malenovice – studna „Sirnaté lázně“
Podzemní voda je sirná, slabě mineralizovaná, hydrogenuhličitano-chloridová sodná se
zvýšeným obsahem lithia, fluoridů a jodidů, hypotonická. Obsahuje sirovodík.
7. Malenovice – studna „Pod lázněmi“
Podzemní voda je slabě mineralizovaná, hydrogenuhličitano-chloridová sodná, se
zvýšeným obsahem lithia, fluoridů a jodidů, hypotonická
Přírodní parky
• Přírodní park Želechovické Paseky – byl ustanoven v prosinci 2001. Nachází se na jihovýchodě
správního území statutárního města Zlína, na částech katastrálních území Kudlov, Jaroslavice a
Želechovice nad Dřevnicí. Východní část přírodního parku svou hranicí navazuje na přírodní park
Vizovické vrchy. Celkový rozsah vymezeného území je 1047,9 ha.
2
• Přírodní park Hostýnské vrchy – byl ustanoven v červnu 1989 a má rozlohu 98 km . Střediskem
je vrch Holý kopec, od kterého se park větví na část Javornickou, Hostýnskou, Ondřejovskou a
Jurikovskou.
• Přírodní park Vizovické vrchy – byl ustanoven v roce 1993 a zaujímá plochu 13 300 ha. Nachází
se jižně od Vizovic a je typický souvisle zalesněnou hornatinou. Nejvyšší horou je Kláštov.
SWOT analýza
Silné stránky
• členité okolí města s množstvím zeleně
• dominanta Mrakodrapu
• baťovské domky
Slabé stránky
• zchátralý svitovský arál
• špatná koncepce sídliště JS - nedostatek občanské
vybavenosti
• chátrající stavba OC na Jižních Svazích
• Stezka zdraví
• existence přírodních památek
Příležitosti
Hrozby
• dobudování Centrálního parku JS
• chátrání baťovských domků
• zlepšení občanské infrastruktury na • přehlcení Jižních Svahů bytovými domy na úkor
Jižních Svazích
občanské vybavenosti
• otevření svitovského areálu pro
obchodně-podnikatel. aktivity
68
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
4.2.2.7. Doprava
Silniční doprava
Statutární město Zlín, jakožto i celý Zlínský kraj má špatnou dopravní infrastrukturu. Prochází jím jen
3,6 % železničních tratí celé České republiky. Nenachází se zde doposud žádná dálnice a rychlostní
komunikace je dlouhá pouhé 3 km. Silniční síť tvoří jen 3,8 % sítě republikové. Z její celkové délky 2
111 km je 15,5 % silnic I. třídy, přičemž republikový průměr je 11,1 %. Zlín leží na silnici 1. třídy číslo
49, která celkově měří 44,225 km. Má následující průběh: Otrokovice (I/55) - Zlín - Vizovice (I/69) Valašská Polanka (I/57) - Horní Lideč (I/57) - Střelná – Slovensko. Město samo o sobě eviduje na
svém území celkem 250 km místních komunikací a 350 km chodníků. Územím Zlína prochází celkem
9 silnic, jež jsou v majetkové správě státního správce silnic:
• I/49 Otrokovice - Zlín - Střelná - st. hranice
•
II/490 Říkovice - Holešov - Zlín - Nivnice
•
II/497 Zlín - Březolupy - Uherské Hradiště
•
III/497 2 Malenovice - Bohuslavice - Biskupice
•
III/497 3 Malenovice - Napajedla
•
III/438 29 Míškovice - Mysločovice - Malenovice
•
III/490 16 Zlín - Racková - Martinice
•
III/490 18 Zlín - Zlínské Paseky
•
III/490 15 Kostelec - Lešná - Lukov
Silniční dopravní síť byla historicky dlouhodobě podfinancována a zanedbána. Rozdělením republiky
došlo k přetržení funkčních dopravních vazeb, což se projevuje v neexistenci komunikací dálničního
typu i v železniční dopravě. Z těchto důvodů je do dopravní infrastruktury regionu přednostně
investováno.
Největší investicí v minulých letech v hodnotě 589 milionů korun byla přestavba části úseku silnice
I/49 z Malenovic do Zlína, jejíž druhá etapa byla dokončena v říjnu 2007. „Tato stavba řeší
zkapacitnění stávající dvouproudé silnice I/49 a nevyhovující dopravní situaci na příjezdu od
Otrokovic.“ 19
„Stavba "Silnice I/49 Zlín - Malenovice, II. etapa" je provedena jako nedělený čtyřpruh v kategorii MS
16,5/60. Délka úpravy je 1.750 m a představuje položení 31.700 m2 živičných ploch. Důležitou
součástí stavby byly přeložky inženýrských sítí vodovodů, plynovodů, kabelů a vybudování
oboustranných kanalizačních stok, odvodňujících komunikaci, které ale zároveň podchycují i
odvodnění přilehlé zástavby. Rozšíření komunikace si vyžádalo rovněž přeložku železniční trati ČD v
délce 710 m včetně přeložek drážních kabelů. Součástí stavby byla také výstavba dalších 4 mostních
objektů. Pro ochranu přilehlé zástavby rodinných domů proti negativním vlivům dopravy byly
vybudovány protihlukové stěny. Na komunikaci je vybudováno 5 světelně řízených křižovatek,
vzájemně koordinovaných i se stávajícími světelnými křižovatkami na silnici I/49. Právě ukončený
úsek navazuje na úsek I. etapy, který byl realizován v roce 1996, následnou etapou bude propojení
silnice I/49 s rychlostní komunikací R55 - Obchvat Otrokovic. V současné době je tento úsek
20
projektován a zahájení stavby ŘSD připravuje v roce 2009.“
Kromě tohoto čtyřproudového úseku procházejícího městem, se v jeho okolí nachází už jen jediná
nerozdělená čtyřpruhová silnice vedená v extravilánu, kterou je II/491 v úseku Lípa – Slušovice.
Co se týče dalších jsou dle pracovníků magistrátu připravovány buď mimo investorství města Zlína, a
nebo jsou ve fázi zapracovaní do územního plánu, jehož nová podoba vzniká v letošním roce. Jedná
se především o pravobřežní komunikaci, dopravní terminál Zlín-Střed, rychlostní komunikaci R49
včetně přivaděče a zdvoukolejnění a elektrizaci trati Otrokovice – Zlín - Vizovice.
Je to právě silnice I/49, která je ve městě i kraji nejvýznamnější, což vede k tomu, že dosahuje velmi
vysokých denních hodnot intenzity silniční dopravy. Například v roce 2000 to bylo 10,7 tisíc vozidel za
den a je tak nejzatíženějším úsekem v kraji. Silnice však trpí nevhodnými směrovými a sklonovými
poměry a nedostatečnou pasportizační šířkou, což má vliv na snížení celkové rychlosti, plynulosti a
bezpečnosti silničního provozu. Tento problém se týká i jiných významných tahů v kraji, jako jsou I/55,
19
20
Ředitelství silnic a dálnic: Příjezd do Zlína v novém kabátě, Citace 20. 4. 2008
Ředitelství silnic a dálnic: Příjezd do Zlína v novém kabátě, Citace 20. 4. 2008
69
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
I/57, I/35, I/50, I/69 či I/47. Zlín spolu s Uherským Hradištěm zaujímají nejvyšší hodnoty intenzity
dopravy na průtazích měst. Pohybují se v rozmezí 25-30 tisíc vozidel za den, což má výrazně
negativní dopad na okolní prostředí a obyvatelstvo.
Silniční doprava ve Zlínském kraji
Hustota silniční sítě Zlínského kraje (0,53 kilometrů silnic na 1 km2 rozlohy území) odpovídá potřebám
dopravního napojení všech měst a obcí na silniční síť a jejich dopravní obsluhy. Výrazným
handicapem a deficitem Zlínského kraje je neexistence sítě silnic vyšší kvality (dálnice, rychlostní
silnice a čtyřproudové silnice) s návazností na ostatní regiony a jejich nadřazenou silniční síť
a na dálniční síť České republiky a Evropy. Charakteristický je také vysoký podíl průjezdných úseků
zastavěným územím obcí na hlavních tazích. Jak již bylo zmíněno výše silnice také trpí špatnými
směrovými a sklonovými poměry a nedostačující šířkou. Největší intenzity dopravy byly zjištěny na
silnicích první třídy I/49, I/55 a I/50. Nejzatíženějšími úseky jsou:
Otrokovice – Zlín – Vizovice (I/49)
Buchlovice – Staré Město – Uherské Hradiště – Kunovice (I/50)
Valašské Meziříčí – Vsetín (I/57)
Tlumačov – Otrokovice – Napajedla – Staré Město (I/55)
Kroměříž – Hulín (I/47)
Co se týče intenzity dopravy na průtazích obcí, nejhůře jsou na tom Zlín a Uherské Hradiště,
následované městy Kroměříž, Val. Meziříčí, Hulín, Otrokovice, Staré Město a Kunovice (15 až
25 tis. voz./den).
V současnosti se realizuje propojení regionu na dálniční soustavu České republiky pokračováním
výstavby dálnice D1. Celá zlínská aglomerace bude výhledově dostupná z rychlostních komunikací –
pokračování R49 k hraničnímu přechodu Střelná (odtud se připravuje napojení na slovenskou dálniční
síť). Zlínský kraj je majitelem 1 787 km silnic druhé a třetí třídy, které se snaží postupně opravovat.
Železniční doprava
Nejvýznamnější železniční tratí na území regionu je železniční trať č. 330 Břeclav – Přerov –
Bohumín, která je součástí II. tranzitního železničního koridoru, severojižní magistrály, a na které se
uskutečňuje významná modernizace. Statutárním městem Zlín však prochází pouze jednokolejná trať
místního významu č. 331, vedoucí z Otrokovic, přes Zlín do Vizovic.
Na území města Zlína se nachází pouze 2 větší železniční stanice, kterými jsou Malenovice, kde jsou
2 dopravní koleje a 1 ostatní kolej, a Zlín – střed se 4 dopravními kolejemi a 7 ostatními kolejemi,
která leží v těsném sousedství autobusového nádraží. Kromě těchto stanic prochází trať zastávkami Malenovice, U mlýna, Louky, Prštné, Dlouhá, Podvesná a Příluky.
Do budoucna je plánována modernizace této trati, která by měla spočívat v jejím zdvoukolejnění
v úseku Otrokovice – Zlín-střed a elektrizaci v úseku Otrokovice – Zlín-střed – Vizovice. To by mělo
vést k zkapacitnění tratě, zrychlení a zlepšení podmínek pro nákladní a zejména pro osobní dopravu a
také umožnit vytvoření podmínek pro provoz lehkých kolejových vozidel. Navrhován je jejich provoz
na celé trati s vysokou četností v úseku Zlín - Otrokovice, současně lze zvažovat přímé železniční
spojení Valašské Meziříčí – Vsetín – Zlín – Otrokovice.
Letecká a lodní doprava
Ve městě jako takovém není prakticky provozována ani lodní ani letecká doprava. I když v městské
části Štípa se nachází malé soukromé letiště. V rámci Zlínského kraje ale fungují tři civilní letiště, která
se nachází v Kunovicích, Otrokovicích a Holešově. Letiště v Holešově a v Kunovicích v současné
době slouží spíše pro sportovní účely (lety pro tandemové seskoky padákem atd.). V Kunovicích byla
až do roku 2004, kdy její provozovatel upadl do konkurzu provozována vnitrostátní linka Kunovice –
Praha a také mezinárodní linky cestovních kanceláří. Obyvatelé Zlína mohou také využít linek
mezinárodních letišť, kdy nejbližší je pro ně letiště v Ostravě (90 km). Dále můžou zlínští využít také
mezinárodních linek Brno (100 km), Praha (300 km), Bratislava (200 km) a Vídeň (220 km).
Lodní doprava je v kraji zastoupena především Baťovým kanálem na řece Moravě, který měl být
součástí plavebního kanálu Dunaj – Odra – Labe, ale prozatím je využíván spíše k turistickým účelům.
Kanál začíná v Otrokovicích a městem tedy neprochází.
Městská hromadná doprava
Městská hromadná doprava ve Zlíně funguje od počátku roku 1944, kdy byla jejím provozovatelem
společnost Zlínská dopravní, a. s. Dnes V současné době je MHD zajišťována podnikem Dopravní
společnost Zlín – Otrokovice, s. r. o., která je 78% ve vlastnictví města. Síť MHD je rozdělena do tří
70
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
tarifních pásem - A, B, C. Provozováno je celkem 13 trolejbusových a 12 autobusových linek.
Nejnovější je linka č. 12, kterou byla v dubnu letošního roku MHD rozšířena až do městské části
Želechovice.
Co se týče vozového parku, konkrétně autobusů, má DSZO jeden z nejmladších v ČR. Průměrné stáří
autobusů, kterých je k dispozici 38, bylo na konci roku 5,56 let, což bylo vůbec nejméně v celé ČR. Na
konci roku 2007 to pak bylo 6,9 roku. Trolejbusy, jichž podnik vlastní 57, měli na konci roku 2007
průměrné stáří 8 let.
Pro provoz integrované dopravy získala Dopravní společnost Zlín – Otrokovice, s. r. o. dotaci od
Evropské unie. Tu využila k nákupu 6 nízkopodlažních trolejbusů na alternativní pohon.
Chodníky a cyklostezky
Pěší doprava je vedena po chodnících podél komunikací. Křížení pěších cest se silnicí I/49 je možné
jen na přechodech pro pěší v prostoru křižovatek, kde se počítá i s umístěním středních ostrůvků.
Toto opatření je uvažováno i na ostatních směrově nedělených čtyřproudových komunikacích v
zastavěném území v místě přechodů pro pěší.
Samostatné pěší trasy jsou ve stávajícím stavu převážně v centru, jako pěší zóna jsou vymezeny
nám. Míru a ulice Školní a Rašínova. Vzájemné spojení přes tř. T. Bati v centru je realizováno
přechody pro pěší se světelnou signalizací. Ke stávajícím podchodům v centru pod ulicí Gahurova u
vstupu do Svitu a na ulici Dlouhá je navrhován další podchod v souběhu s tř. T. Bati. Výrazné pěší
tahy jsou ve směru na sídliště Jižní svahy.Významnými zdroji koncentrace pěších jsou zastávky
veřejné dopravy. Proto jsou zastávky doplňovány přechody pro pěší se středními ostrůvky u
významnějších komunikací.
Cyklistická doprava není v současné době příliš využívána pro pravidelné denní aktivity. Je to dáno
jak uspořádáním zástavby, tak i absencí vhodné infrastruktury.
Zlínem prochází dálková cykloturistická trasa Klubu českých turistů č. 76 Jedovnice - Otrokovice - Zlín
- Vizovice – Lužná, jež je v zastavěném území napojena na trasu městské cyklistické sítě od
Malenovic až po Lůžkovice. Tato trasa byla v územním generelu cykloturistických stezek Střední
Moravy označena jako regionální R 15. Na ni navazují regionální trasy R 16 Mladcová – Kudlov a R
19 Zlín – Lešná, jež rovněž využívají v zastavěném území městskou cyklistickou síť. Systém je
doplněn významnými místními trasami mimo zastavěné území, jež využívají účelové komunikace na
trasách Z 7 – přes Šťákovy a Zlínské Paseky, Z 8 – Tečovice – Karlovice a Z 9 – přes Tlustou horu.
Vzájemnou kombinací jednotlivých úseků lze vytvářet okružní trasy.
Parkování
Parkovacích míst je v některých částech města, především však v jeho centru stále nedostatek. V
současné době je mimo vlastní centrum města rozšířené bezplatné parkování soukromých vozidel na
veřejných plochách. Celková potřeba pro parkování vozidel je 7 270 stání. Z toho největší nedostatek
je v centru města v počtu 2 540 stání. Z hlediska statické dopravy je však nutno, aby kapacitní lokality
byly dobře dopravně dostupné. Centru města v květnu letošního roku částečně odlehčilo nově
zrekonstruované a zvětšené parkoviště poblíž náměstí, budované především pro potřeby nově
vybudovaného obchodního centra. Časem by mělo pomoci také podzemní parkoviště, které vzniká u
nového univerzitního centra. Jeho zprovoznění je však zatím neurčité, protože dostavba části tohoto
komplexu, která patří městu, byla prozatím přerušena. Další možnosti parkování jsou řešeny formou
nabídky ploch pro výstavbu hromadných garáží pro privátní investory, bohužel však bez
momentálního efektu.
S parkováním (osobních) vozidel na ulicích je všeobecně velký problém (zejména na sídlištích a
v tradičních „Baťovských zástavbách“. Nejsou dodržovány dle platné legislativy boční vzdálenosti (3
m) pro průjezd vozidel a tím je ztěžováno či bráněno průjezdu obslužných vozidel svozu odpadů, letní
a zimní údržby komunikací, ale i vozidel Integrovaného záchranného systému (hasiči apod.).
Dopravní dostupnost Zlína jako taková je ve městě obecně považována za velmi negativní faktor. To
se týká především oblastí průmyslu a cestovního ruchu.
71
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
SWOT analýza
Silné stránky
Slabé stránky
• vybudování čtyřproudového úseku I/49 Zlín - • špatná dopravní dostupnost a velká vzdálenost od
Malenovice
Prahy
• modernizace a rozrůstání vozového parku
• pouhé 3 km rychlostních silnic, žádná dálnice
DSZO
• jednokolejná lokální železniční trať
• nedostatek parkovacích míst
Příležitosti
• elektrifikace a zdvoukolejnění železniční trati
Hrozby
• zaostávání v důsledku špatné dopravní dostupnosti
• vybudování dopravního terminálu Zlín- střed
• nová parkovací místa
4.2.2.8. Správa věcí veřejných
Zlínský kraj vznikl k 1. lednu 2000, jako jeden ze 14 nových krajů České republiky, podle ústavního
zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků. Na území představují
nový typ správy Obce s rozšířenou působností. Ty vykonávají většinu státní správy v přenesené
působnosti, což znamená většinu správních agend pro občany. Na území Zlínského kraje je
evidováno 13 obcí s rozšířenou působností. Samospráva Zlínského kraje je tvořena zastupitelstvem
Zlínského kraje, radou Zlínského kraje a hejtmanem Zlínského kraje.
Krajský úřad Zlínského kraje
Úřad započal svou činnost v lednu 2001. Krajský úřad je výkonným orgánem kraje. Plní úkoly
v samostatné působnosti uložené zastupitelstvem a napomáhá činnosti výborů a komisí. V přenesené
působnosti vykonává státní správu v rozsahu vyplývající ze zákona č. 129/2000 Sb.
Zlín je jedno z 24 statutárních měst. Přestože může být město ze zákona územně členěno, není tato
forma řízení ve Zlíně aplikována. Město je řízeno jednostupňově. V jednotlivých městských částech
jsou zřízeny úřadovny Magistrátu, jejichž prostřednictvím jsou přenášeny k řešení lokální potřeby
obyvatel.
Magistrát města Zlína
Státní správu v přenesené působnosti vykonává Magistrát města Zlína na pověřených útvarech.
Magistrát kromě výkonu státní správy v přenesené působnosti vytváří odborné zázemí pro činnost
samosprávných orgánů (Rady města Zlína a Zastupitelstva města Zlína). Samospráva je prakticky
realizována činností Zastupitelstva města Zlína.
Organizační struktura Magistrátu z hlediska vertikálního řízení umožňuje přijmout rychlé rozhodnutí
v přesně definované oblasti, zejména pokud se týká kompetenčních oblastí definovaných pro
uvolněné členy Rady města Zlína. Tuto schopnost ale aparát magistrátu ztrácí při řízení průřezových
aktivit. Existují oblasti průřezové, spadající do činnosti více odborů. Zde se pak projevují kompetenční
střety, ukazuje se potřeba vytváření horizontálních pracovních skupin, jejichž činnost nevykazuje
efektivitu vertikálně řízených činností.
„Resortní“ přístup k řešení problémů města a orientace na realizaci okamžitě viditelných krátkodobých
cílů s rychlou odezvou veřejnosti, se projevuje v rostoucím tlaku na rozpočet města v oblasti drobných
projektů. Tím se blokují prostředky pro realizaci dlouhodobě potřebných investic.
K realizaci specifických činností město zřizuje příspěvkové organizace a udržuje si podíly ve
strategických obchodních společnostech a nové společnosti zakládá.
Co se týče strategického řízení města, Zlín doposud nemá zpracovánu celkovou strategii, existuje
pouze vize rozvoje města pocházející z počátku roku 2004. Kromě ní má Zlín zpracovány už jen dílčí
programové dokumenty týkající se oblasti cestovního ruchu a sociální oblasti, které je řešeno formou
komunitního plánování.
72
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Komunikace s veřejností
Zlín komunikuje se svými občany pomocí různých prostředků:
• webové stránky města - www. mestozlin.cz - jsou nejvýznamnějším prostředkem
spolupráce s občany, jsou rozděleny tematicky podle nejdůležitějších oblastí, které jsou
upraveny zvlášť pro občany, turisty a podnikatele. K dispozici je kromě české také anglická a
německá verze. Nedostatkem stránek je, že zahraniční turisté se o městě mohou dozvědět
více a zajímavější informace než čeští turisté.
• elektronické formuláře – jsou občanům k dispozici také na stránkách města. Jejich správné
vyplnění doma umožňují urychlení jednání občanů s Magistrátem.
• elektronická podatelna – umožňuje městu příjem podání v elektronické podobě. Podání
musí být opatřena elektronickým podpisem. Opět přináší usnadnění i urychlení komunikace
občanům i Magistrátu.
• elektronická úřední deska – je elektronickým ekvivalentem oficiální Úřední desky
Magistrátu města Zlína. Má informativní charakter.
• elektronické objednávky termínů – tato služba se týká pouze vydávání cestovních dokladů.
Má tři podsekce, objednávání, ve které se občan může elektronicky objednat k vyřízení
dokladu, monitoring, umožňujíc zjištění aktuální obsazenosti přepážek a cestovní doklady
připravené k vyzvednutí.
• měsíčník Magazín Zlín – magazín, který občané města dostávají každý měsíc do svých
schránek, obsahuje informace o aktuálních tématech řešených ve Zlíně, o důležitých
událostech uplynulého měsíce, rozhovory s představiteli města, kulturní přehled, přehled
sportovních akcí atd. Ke stažení je i na stránkách města.
• veřejná projednávání – týkají se především jednání zastupitelstva města, kterých se mohou
občané zúčastňovat.
• mapový prohlížeč polohopisných dat – řadí se mezi systémy GIS a umožňuje občanům
nahlížení do vybraných polohopisných dat jednotlivých katastrálních území. Tematické
oblasti, které systém obsahuje, jsou uvedeny na webových stránkách města.
• ankety – město provádí ankety, ke zjištění mínění občanů na svých webových stránkách.
Týkají se jak záměrů města, tak například různých soutěží jím vyhlašovaných.
• komunitní plánování – je uplatňováno v oblasti sociálních služeb a je přímo založeno na
kontaktu s neziskovými organizacemi, poskytujícími tyto služby a s dotčenými občany, kteří
jsou představiteli 4 cílových skupin, na které je péče zaměřena.
• spolupráce s Úřadem práce – souvisí s řešením důležitých otázek týkající se
nezaměstnanosti.
• Městské informační centrum – sídlí v budově radnice a poskytuje informace jak občanům
města, tak také turistům, kterým nabízí informace ve čtyřech světových jazycích.
• diskusní fórum - je k dispozici na stránkách města. Umožňuje občanům zeptat se na otázky
týkající se Zlína, případně vyjádřit svůj názor na situaci ve městě.
• CzechPoint – cílem je poskytování ověřených výpisu z celostátních registrů na jednom
místě. Lze tak získat výpisy z obchodního rejstříku, živnostenského rejstříku, katastru
nemovitostí, Rejstříku trestů a nejnověji lze učinit podání v Registru živnostenského
podnikání. Ve Zlíně fungují celkem 4 pracoviště CzechPointu.
SWOT analýza
Silné stránky
• statut krajského města
• dobrá komunikace s občany
• kvalitní a přehledné internetové stránky
Příležitosti
• více anket mezi občany
73
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
4.2.3. SWOT analýza
SWOT analýza navazuje na socioekonomickou analýzu, která na základě předchozích analytických
poznatků identifikuje silné a slabé stránky, hrozby a příležitosti rozvoje města. Cílem SWOT analýzy
bylo vytvořit východisko pro formulování cílů a strategie IPRM pro ROP SM, ze kterých vyplynuly
možnosti řešení v rámci zónového přístupu, s ohledem na způsobilost jejich financování ze
Strukturálních fondů a naplňování cílů NSRR, ROP SM a dalších nadřazených dokumentů.
SILNÉ STRÁNKY
+ poloha na hranici kulturních oblastí Valašska, Slovácka a Hané
+ historický odkaz Tomáše Bati a jeho vliv na město
+ administrativní centrum Zlínského kraje
+ hranice se Slovenskou republikou a blízkost Pováží
+ blízkost významných přírodních oblastí
+ vyšší podíl obyvatel s VŠ, VOŠ a SŠ vzděláním s maturitou než je průměr ČR
+ klesající míra nezaměstnanosti
+ existence Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a jejích aktivit v oblasti vzdělávání, výzkumu,
vývoje a inovací
+ vybudování nového Univerzitního centra
+ existence Podnikatelského inovačního centra a Vědeckotechnického parku
+ existence průmyslové zóny
+ otevření nového OC Zlaté jablko a parkovacího domu
+ široké zázemí základních a středních škol
+ komunitní plánování soc. služeb
+ existence 2 nemocnic
+ existence základní infrastruktury pro kulturu, volný čas a sport
+ kulturní, společenské a sportovní aktivity mezinárodního významu - Mezinárodní filmový
festival pro děti, Barum rallye, Mezinárodní divadelní festival Setkání – Stretnutie a další
aktivity
+ působení významných kulturních institucí a organizací – například Filharmonie Bohuslava
Martinů, Městské divadlo, kulturní institut ALTERNATIVA
+ velké procento zeleně a zelených ploch v rámci města
+ zlepšující se kvalita ovzduší
+ napojení převážné většiny obyvatel na kanalizační a vodovodní síť
+ fungující systém třídění odpadu
+ členité okolí města s množstvím zeleně
+ dominanta Mrakodrapu
+ existence přírodních památek
+ v aglomeraci je dostupnost veřejnou dopravou
+ vybudování čtyřproudového úseku I/49 Zlín – Malenovice
+ statut krajského města
+ otevřená komunikace s občany - kvalitní a přehledné internetové stránky, atd.
SLABÉ STRÁNKY
− periferní poloha v rámci ČR
− téměř dvojnásobná převaha obyvatel starších 60 let nad dětmi
− zchátralý svitovský areál s nevyjasněnými majetkoprávními vztahy a stále nedostatečným
využitím pro hi-tech, výzkum, vývoj a inovace
− vysoký podíl nezaměstnaných starších 50 let
− absence kvalitní infrastruktury pro realizaci velkých kulturních a společenských akcí včetně
akcí mezinárodního významu
− nevyhovující prostory pro Filharmonii Bohuslava Martinů
− absence dostatečně atraktivních turistických produktů
− absence hotelu vyšší třídy
− nedostatek zahraničních turistů
− překročení hladiny hluku v hlavním dopravním prostoru
74
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
−
−
−
dopravní situace a infrastruktura - pouhé 3 km rychlostních silnic, nenapojení na dálnice,
pouze jednokolejná lokální železniční trať
nedostatek parkovacích míst v centru města
stále nedostatečná kvalita zeleně v centru města
PŘÍLEŽITOSTI
9 propojení aglomerace Zlín – Otrokovice
9 možnost přeshraniční spolupráce Česko – Slovensko
9 podpora podnikání nových firem v Podnikatelském inovačním centru, zejména firem
zaměřených na nové technologie a rozvoj spolupráce veřejného a podnikatelského sektoru
v oblasti aplikovaného výzkumu a inovací
9 rozvoj vědy, výzkumu a inovačního podnikání díky Vědeckotechnickému parku
9 další rozvoj Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně
9 vybudování společensko-kulturního centra jako zázemí pro kulturní, společenské a
volnočasové akce pro občany města i pro konání významných akcí včetně akcí
mezinárodního významu
9 uplatnění na poli kongresové turistiky
9 otevření svitovského areálu pro další aktivity v oblasti výzkumu, vývoje a inovací
9 zlepšení dopravní situace - elektrifikace a zdvoukolejnění železniční trati, napojení na R49 a
dálnici D1 a dokončení dopravního systému ve Zlíně včetně vybudování dopravního terminálu
Zlín- střed
9 revitalizace a regenerace městské zeleně, zejména v centru města
HROZBY
! další chátrání svitovského areálu
! hospodaření s výrazně schodkovým rozpočtem – nezajištění spolufinancování projektů
! odliv mladých lidí (zejména absolventů VŠ) a kvalifikované pracovní síly
! nepodaří se iniciovat a realizovat projekty v oblasti výzkumu, vývoje a inovací ať už z důvodu
neúspěchu žádostí o dotace nebo finančních prostředků na financování
! nezájem významných podnikatelských subjektů o inovace a výstupy aplikovaného výzkumu
! ztráta významu Zlína jako ekonomického centra
! oslabení významu Zlína jako centra kultury a společenského života
! zaostávání Zlína v důsledku špatné dopravní dostupnost
75
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
4.2.4. Souhrnné zhodnocení podmínek rozvoje města a zdůvodnění výběru zóny
Statutární město Zlín je moderní krajské město, které je přirozeným průmyslovým, podnikatelským a
kulturním centrem východní Moravy. Zlín se díky své historii vymezuje i jako centrum vzdělanosti,
podnikatelských aktivit a v neposlední řadě jako centrum výzkumu, vývoje a inovací. Město také
usiluje o zvyšování kvality života svých občanů zvyšováním kvality a dostupnosti veřejných služeb,
zlepšováním kvality životního prostředí i zlepšením podmínek pro podnikání a minimalizaci
nezaměstnanosti Výsledky socioekonomické analýzy a SWOT analýzy identifikují jak jeho silné
stránky a potenciál růstu města, tak slabé stránky a hrozby, jenž tento potenciál rozvoje limitují
jednotlivých oblastech.
Současné problémy a trendy vývoje
Trendy
Odhadovaný vývoj
Dlouhodobá stagnace počtu
Přestože se zrychluje růst populace v ČR, ve výhledu 10ti let
obyvatel
z důvodu zvyšování porodnosti, statistické výhledy hovoří o trendu
snižování počtu obyvatel.
Naopak však posiluje migrace. Od roku 2002 lze ve Zlíně sledovat
pozitivní růst záporného migračního salda směrem ke kladnému
číslu.
Stárnutí obyvatelstva
Zlepšování dostupnosti a kvality zdravotní péče zvyšuje průměrný
věk obyvatel, porodnost však nezajišťuje minimálně stejnoměrný
trend růstu počtu dětí, což snižuje příliv potenciální ekonomicky
aktivních osob generujících ekonomické hodnoty, ale naopak
zvyšuje podíl osob vyžadující výdaje na zajištění zdravotní a sociální
péče. Důkazem toho je i Zlín, kde je téměř dvojnásobná převaha
počtu obyvatel starších 60 let nad dětmi.
Ekonomický rozvoj
Trendy
Vyšší koncentrace obchodů
Klesající míra
nezaměstnanosti
Vysoké zastoupení
nezaměstnaných nad 50 let
Sociální integrace
Trendy
Sociální péče
Odhadovaný vývoj
Celorepublikovým trendem je růst počtu větších obchodů ve
městech. V posledním roce došlo ve Zlíně k vybudování nového
obchodního centra a výstavba dalšího centra je již v konkrétních
plánech. Omezením však může být vyčerpaná kapacity lokality.
V lokalitě, kde se bude nacházet více center si zákazníci vyberou ta,
která se budou moci těšit z jejich návštěv a naopak ostatní centra
budou liduprázdná.
Vývoj míry nezaměstnanosti bude odpovídat vývoji v celé republice.
Počet volných pracovních míst neustále roste a míra
nezaměstnanosti naopak klesá. Vzhledem k existenci větších
zaměstnavatelů v oblasti průmyslu je třeba počítat v případě
omezení výroby, s následujícím poklesem počtu zaměstnaných
osob.
Vysoké zastoupení nezaměstnaných nad 50 let je dáno stárnutím
obyvatelstva. Tento trend se očekává i do budoucna, vzhledem
k rostoucímu počtu obyvatel středního věku. Tyto osoby často
nebývají zaměstnavateli hodnoceny jako prioritní kandidáti při
ucházení se o pracovní místo.
Odhadovaný vývoj
Pokračování v komunitním plánování sociálních služeb. Do
budoucna lze počítat se zvyšováním počtu klientů pečovatelských
služeb, domovů pro seniory apod. Je proto třeba také kalkulovat se
vzdělávacími obory pro zajištění kvalifikovaného personálu a dále
také vytvářet vhodné podmínky pro zkvalitnění života osob
nemohoucích nebo s postižením.
Potřeba je také zajistit kvalitní komunikace umožňující bezbariérový
pohyb, ale i podporu zájmových skupin a vytváření příjemných
klidových zón s městskou zelení.
76
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Vzdělávací zařízení
Zdravotnictví
Kultura
Životní prostředí
Trendy
Kvalita ovzduší
Hluk
Ochrana přírody
Inženýrské sítě
Přitažlivá města
Trendy
Veřejné prostranství a
městská zeleň
Kultura a volný čas
Město nabízí kvalitní i dostupné vzdělání na všech úrovních. Místní
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně se rozrůstá jak do počtu studentů,
tak do počtu kapacit ve formě zázemí nových budov. Díky těmto
aktivitám město dostává opravdový ráz moderního univerzitního
města. Univerzita představuje potenciál v oblasti výzkumu, vývoje a
inovací.
Vzhledem ke zdravotní reformě lze očekávat mírné snížení
nemocnosti a tedy i pacientů, naopak stále rostou požadavky na
kvalitu a dostupnost zdravotní péče, která se ve Zlíně zlepšuje díky
rekonstrukcím a budováním nových zdravotnických zařízení.
Vzhledem k rostoucími počtu kulturních událostí, festivalů, jejichž
nárůst patrně bude pokračovat, je ve městě potřeba počítat
s dostatečnými prostorami pro jejich konání. Již nyní ve městě chybí
např. velký kulturní a kongresový sál.
Odhadovaný vývoj
I přes vysoké zastoupení rozvinutého průmyslu ve městě a přes jeho
vysoké zatížení silniční dopravou ve městě Zlíně dochází
dlouhodobě ke zlepšování stavu ovzduší.
U stávajících komunikací, kde převládá dopravní funkce, jsou
překračovány přípustné hladiny hluku v hlavním dopravním prostoru.
Vzhledem k charakteru zástavby je potřebná ochrana ve vnějším
prostředí problematická a je omezena na úpravy až na objektech.
V okolí města se vyskytují chráněné oblasti jako např. přírodní
památky a přírodní parky. Je proto třeba pokračovat v obnově
původních lesních porostů, zajišťovat čištění lesa i zdravotní těžbu.
Vzhledem k rizikovým krajinným prvkům v podobě možnosti povodní
je třeba také toto riziko minimalizovat a zajistit kvalitní informační
systém obyvatelstva
Napojení obyvatelstva na inženýrské sítě je poměrně dobré. Do
budoucna bude třeba usilovat o implementaci obnovitelných zdrojů
energie.
Odhadovaný vývoj
Základní prostorovou oblastí je vlastní město v údolní nivě řeky
Dřevnice, původní „baťovský“ Zlín, rozšířený na východě o
poválečnou výstavbu a postavený v návaznosti na původní zástavbu
městečka soustředěného kolem dnešního Náměstí Míru.
Město Zlín je zasazeno do členitého prostoru s množstvím okolní
zeleně. Město dbá na svou image města zeleně a proto by i nadále
měly pokračovat úpravy v parcích, V Centrálním parku na Jižních
Svazích čeká na odstranění ruina obchodního centra. Pokračování
trendu realizací rekultivace parků může být umožněno získáním
finančních dotací. Je třeba se také věnovat stavu obytných zón
města a oblastem s vyšším počtem návštěvníků.
Vzhledem k rostoucímu počtu kulturních událostí, festivalů, jejichž
nárůst patrně bude pokračovat, je ve městě potřeba počítat
s dostatečnými prostorami pro jejich konání. Již nyní ve městě chybí
např. velký kulturní a kongresový sál. Město podporuje rozvoj
kulturního charakteru města jak prostřednictvím rozpočtu města, tak
z Kulturního fondu města Zlína. Na obnovu kulturních památek
města se i nadále finančně počítá s Programem regenerace
kulturních památek Ministerstva kultury a se spolupodílem města
Zlína.
77
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Volný čas a sport
Cestovní ruch
Brownfieldy
Dostupnost a mobilita
Trendy
Doprava
Správa věcí veřejných
Trendy
Kvalita ve veřejné správě
Přenesená působnost
Samostatná působnost
Nabídka sportovních příležitostí ve městě je stejně jako počet
sportovišť poměrně velká. Ve městě se i dále počítá s podporu
sportu. Nynější podporu dokazuje např. přispívání města ze svého
rozpočtu na lokální fotbalové kluby či skutečnost, že v současnosti je
město jedním z vlastníků místního extraligového hokejového klubu.
Město může turisty nalákat na významné stavby, kulturní a sportovní
akce a na místní ZOO Lešná. Pozitivním pro rozvoj cestovní ruchu
je i kvalitní a dobře jazykově vybavené informační centrum. Jedním
z cílů do budoucna je zvýšit atraktivitu města pro turisty z cizích
zemí, kteří zatím nejsou častými návštěvníky města.
Do budoucna by se mělo pokračovat s rekonstrukcemi brownfields
na území města. Pilotním byl v tomto směru otevřený
Vědeckotechnický park Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně na místě
původního internátu studentů Tomáše Bati.
Odhadovaný vývoj
Do dopravní infrastruktury v regionu bude i dále přednostně
investováno. Silniční dopravní síť byla historicky dlouhodobě
podfinancována a zanedbána. Rozdělením republiky došlo
k přetržení funkčních dopravních vazeb, což se projevuje
v neexistenci komunikací dálničního typu i v železniční dopravě.
Odhadovaný vývoj
Organizační struktura Magistrátu města Zlína z hlediska vertikálního
řízení umožňuje přijmout rychlé rozhodnutí v přesně definované
oblasti, zejména pokud se týká kompetenčních oblastí definovaných
pro uvolněné členy Rady města Zlína. Tuto schopnost ale aparát
magistrátu ztrácí při řízení průřezových aktivit. Existují oblasti
průřezové, spadající do činnosti více odborů. Zde se pak projevují
kompetenční střety, ukazuje se potřeba vytváření horizontálních
pracovních skupin, jejichž činnost nevykazuje efektivitu vertikálně
řízených činností.
„Resortní“ přístup k řešení problémů města a orientace na realizaci
okamžitě viditelných krátkodobých cílů s rychlou odezvou veřejnosti,
se projevuje v rostoucím tlaku na rozpočet města v oblasti drobných
projektů. Tím se blokují prostředky pro realizaci dlouhodobě
potřebných investic.
Do budoucna se plánuje vytvoření jednotného strategického
dokumentu rozvoje města.
Státní správu v přenesené působnosti vykonává Magistrát města
Zlína na pověřených útvarech. Magistrát kromě výkonu státní správy
v přenesené působnosti vytváří odborné zázemí pro činnost
samosprávných orgánů (Rady města Zlína a Zastupitelstva města
Zlína).
Do samostatné působnosti města patří záležitosti, které jsou v zájmu
města a jeho občanů, pokud nejsou zákonem svěřeny krajům nebo
pokud nejde o přenesenou působnost orgánů města nebo o
působnost, která je zvláštním zákonem svěřena správním úřadům
jako výkon státní správy, a dále záležitosti, které do samostatné
působnosti města svěří zákon.
Město v samostatné působnosti ve svém územním obvodu pečuje v
souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření
podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých
občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a
rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a
78
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Provozně organizační
činnost úřadu
vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného
pořádku.
Tyto činnosti budou i nadále v budoucnu hlavním předmětem
činnosti dle platných právních norem.
Pro zajištění každodenního bezproblémového výkonu veřejných
služeb je třeba zajistit řadu provozních činností, které souvisí
s poskytováním informací, spolupráci s jinými organizacemi,
přípravou slavnosti a akcí pořádaných městem, organizaci
informačních systémů a softwarů, správou webových stránek města,
správou majetku, řízením spisová a archivní služby města.
Vzhledem k multidisciplinárnímu zaměření povinností a odpovědnosti územní samosprávy, existují
v každém odvětví témata, která by vyžadovala zlepšení. Výše zmíněný výčet poukazuje na takové
problémy, které se přímo nebo přímo dotýkají šesti prioritních oblastí IPRM.
Výběr lokality, kam by měly směřovat veřejné finanční prostředky ze strukturálních fondů Evropské
unie, vycházel z předpokladu zachování několika zásad:
• soubor logicky provázaných projektů generujících synergický efekt
• přínos pro co největší skupiny obyvatel i dalších cílových skupin s ohledem na omezené
prostředky
• lokalita bude naplňovat strategickou vizi města
V souladu se strategickou vizí města bylo pro výběr zóny IPRM vybráno kritérium „území s vysokým
potenciálem růstu“. Zvolená zóny byla stanovena na základě naplnění následujících 3 ukazatelů dle
Metodického pokynu ministerstva pro místní rozvoj (MMR) v podobě:
• Vysoká koncentrace vzdělávacích aktivit
• Velký význam pro zajištění zdravotních, sociálních, kulturních a vzdělávacích potřeb obyvatel
a pro zlepšení kvality života ve městě
• Vysoký inovační potenciál, především ve vztahu k rozvoji podnikatelského sektoru a
vzdělávacích institucí, zacílený na vzájemnou synergii jejich rozvoje
Zdůvodnění výběru zóny
Zóna „Společensko-kulturní a vzdělávací centrum“ je územím blízkým centru města s velkým
potenciálem pro rozvoj města jako celku. Území je charakteristické vysokou koncentrací vzdělávacích,
kulturních a společenských aktivit včetně zázemí a infrastruktury. Na základě provedené
socioekonomické analýzy města a následné SWOT analýzy vyplynula jako jedna ze silných stránek
vysoká koncentrace vzdělávacích, kulturních a společenských center a aktivit v bezprostřední blízkosti
centra města. Z tohoto důvodu byla vymezena ucelená zóna nazvaná „Společensko-kulturní a
vzdělávací centrum Zlín“ (dále jen zóna) která splňuje základní požadavky stanovené kritérii ROP SM
pro území s vysokým potenciálem růstu. Jedná se o území s vysokým potenciálem růstu, kde pákový
efekt strukturálních fondů může být využit ke zvýšení konkurenceschopnosti zóny a tím i celého
města.
79
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Tabulka 36: Statistické zdůvodnění výběru zóny
Ukazatel
Podíl na rozloze města
Podíl na obyvatelstvu
Podíl na vzdělávacích zařízeních
Podíl podnikatelských subjektů
Počet zastávek MHD
Rozloha parků
Počet ubytovacích a stravovacích zařízení
Počet žáků škol (bez univerzity)
Počet podnikatelů majících ve vymezené zóně
místo podnikání / sídlo / umístěnu org. složku
Počet podnikatelů mající ve vymezené zóně
provozovnu
Jednotka
%
%
%
%
počet
m2
počet
počet
počet
Hodnota
0,42
0,59
19,74
4,25
6
117 315
18
7 148
počet
502
637
Tabulka 37: Funkce zóny
Funkce území
Parametr území
Číselné vyjádření parametru
Centrum města
Rozloha území (m2)
498 767,9
Funkce území
Parametr území
Číselné vyjádření parametru
Centrum vzdělávání, výzkumu, vývoje a inovací
Počet fakult Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně
4
Funkce území
Parametr území
Číselné vyjádření parametru
Centrum vzdělávání, výzkumu, vývoje a inovací
Počet studentů Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně
11 320
Funkce území
Parametr území
Číselné vyjádření parametru
Kulturní a společenská
Počet subjektů působících v oblasti kultury
8
Funkce území
Parametr území
Číselné vyjádření parametru
Ekonomická a obchodní
Počet podnikatelských subjektů v zóně, kteří mají
v zóně místo podnikání / sídlo /organizační složku
502
Funkce území
Parametr území
Číselné vyjádření parametru
Sídlo institucí
Počet institucí veřejné správy se sídlem v zóně
8
Funkce území
Parametr území
Číselné vyjádření parametru
Obytná funkce
Počet obyvatel s trvalým pobytem
462
4.3. Plánované prioritní oblasti IPRM
IPRM se vztahuje k následujícím prioritním oblastem vymezeným Pokynem:
Ekonomický rozvoj
Přitažlivá města
Sociální integrace
Dostupnost a mobilita
Životní prostředí
Správa věcí veřejných
80
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
4.4. Popis zóny /tématu
4.4.1 Základní představení zóny
Zóna „Společensko-kulturní a vzdělávací centrum“ je územím blízkým centru města s velkým
potenciálem pro rozvoj města jako celku. Území je charakteristické vysokou koncentrací vzdělávacích,
kulturních a společenských aktivit včetně zázemí a infrastruktury. Na základě provedené
socioekonomické analýzy města a následné SWOT analýzy vyplynula jako jedna ze silných stránek
vysoká koncentrace vzdělávacích, kulturních a společenských center a aktivit v bezprostřední blízkosti
centra města. Z tohoto důvodu byla vymezena ucelená zóna nazvaná „Společensko-kulturní a
vzdělávací centrum Zlín“ (dále jen zóna) která splňuje základní požadavky stanovené kritérii ROP
NUTS2 Střední Morava pro území s vysokým potenciálem růstu. 21 Jedná se o území s vysokým
potenciálem růstu, kde pákový efekt strukturálních fondů může být využit ke zvýšení
konkurenceschopnosti zóny. Zóna naplňuje následující ukazatele:
• Vysoká koncentrace vzdělávacích aktivit
• Velký význam pro zajištění zdravotních, sociálních, kulturních a vzdělávacích potřeb obyvatel
a pro zlepšení kvality života ve městě
• Vysoký inovační potenciál, především ve vztahu k rozvoji podnikatelského sektoru a
vzdělávacích institucí, zacílený na vzájemnou synergii jejich rozvoje
Zóna města Zlína je situována v samém jeho centru a zahrnuje v sobě především aktivity obchodního,
vzdělávacího, společenského a kulturního rázu, složka bydlení je zde zastoupena velmi okrajově.
Zóna je vymezena šestnácti liniemi a tvoří ji městské třídy, ulice, náměstí, parkoviště, parky a jiné
plochy městské zeleně. Dle usnesení Rady města Zlína je zóna vymezena následovně:
Obrázek 17: Vymezení zóny
Zdroj: Město Zlín
21
Dle Metodického pokynu Ministerstva pro místní rozvoj k hlavním zásadám pro přípravu, hodnocení a
schvalování Integrovaného plánu rozvoje města.
81
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Obrázek 18: Vymezení zóny - ortofotomapa
Zdroj: Město Zlín
Vymezení zóny ulicemi a pozemky:
- linie A-B: od severovýchodního rohu parcely 7199/2 přes SZ roh parcely 1090/77 k
jihovýchodnímu rohu parcely 1090/34, dále od jihovýchodního rohu parcely 1090/34 podél její
jihovýchodní a jihozápadní strany až k jejímu severozápadnímu rohu a dále od
severozápadního rohu parcely 1090/34 až po křižovatku ulic Nad Ovčírnou V a Březnická
- linie B-C: od křižovatky ulic Nad Ovčírnou V a Březnická až po křižovatku ulic Březnická a
Mostní
- linie C-D: od křižovatky ulic Březnická a Mostní až po křižovatku ulic Mostní a Čiperova
- linie D-E: od křižovatky ulic Mostní a Čiperova přes křižovatku ulic Čiperova a Antonínova až
po křižovatku ulic Antonínova a třída Tomáše Bati
- linie E-F: od křižovatky ulic Antonínova a třída Tomáše Bati až po průsečík kolmice vedené od
východní strany parcely 3751 s třídou Tomáše Bati
- linie F-G: od průsečíku kolmice vedené od východní strany parcely 3751 s třídou Tomáše Bati
k jihovýchodnímu rohu parcely 1119/34
- linie G-H: od jihovýchodního rohu parcely 1119/34 až po křižovatku ulic J. A. Bati a Desátá
- linie H-I: od křižovatky ulic J. A. Bati a Desátá až po severozápadní roh parcely 3968
- linie I-J: od severozápadního rohu parcely 3968 po severovýchodní roh parcely 6866
- linie J-K: od severovýchodního rohu parcely 6866 kolem východního okraje parcel 190/3,
1112/3 a 7819 až k ulici třída Tomáše Bati
- linie K-L: od průsečíku kolmice vedené od východního okraje parcely 7819 s ulicí třída
Tomáše Bati až po křižovatku ulic třída Tomáše Bati a Školní
- linie L-M: od křižovatky ulic třída Tomáše Bati a Školní až po křižovatku ulic Školní a
Štefánikova
- linie M-N: od křižovatky ulic Školní a Štefánikova až po křižovatku ulic Štefánikova a
Osvoboditelů
- linie N-O: od křižovatky ulic Štefánikova a Osvoboditelů až po křižovatku ulic Osvoboditelů a
Hradská
- linie O-P: od křižovatky ulic Osvoboditelů a Hradská po severovýchodní roh parcely 1090/18
- linie P-A: od severovýchodního rohu parcely 1090/18 až po severovýchodní roh parcely
7199/2
82
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Významná je funkce zóny jako centra vzdělanosti města, protože se zde nachází nejen převážná
část budov Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, včetně budovy nového Univerzitního centra s knihovnou
či Vědeckotechnického parku, ale také jedna mateřská škola, dvě základní školy, několik středních
škol, dvě vyšší odborné školy a knihovna. Kulturní oblast je v zóně reprezentována především Domem
umění, kde v současnosti sídlí zlínská filharmonie, Velkým kinem, Domem kultury, Obuvnickým
muzeem a kulturním institutem ALTERNATIVA v Kolektivním domě. V srdci zóny má být také
vybudováno nové společensko – kulturní centrum, jehož výstavba je však v současné době
pozastavena. Služby jsou zde zastoupeny například obchodním domem Prior, obchodní pasáží
Tržnice a dalšími obchody, dále také tržištěm v prostorách bývalého koupaliště, dvěma bankami,
několika restauracemi, Interhotelem Moskva či hotelem Garni. V zóně se také nachází sídlo Zlínského
kraje, tzv. Zlínský mrakodrap, Úřad práce Zlín či pobočka České správy sociálního zabezpečení.
Zdravotnické služby jsou poskytovány poliklinikou a lékařským domem v jejím sousedství. Součástí
zóny jsou také četné plochy městské zeleně, včetně velkého parku, situovaného v samotném srdci
Zlína. Poměrně velmi malá oblast bydlení se nachází v jihozápadní části vymezené oblasti a je
reprezentována třemi bytovými domy a několika domy rodinnými. Zónou projíždí v několika směrech
také linky městské hromadné dopravy a nachází se zde celkem osm jejich zastávek. Zónou prochází i
hlavní zlínský dopravní tah, Třída Tomáše Bati.
Množství budov, které se zde nachází, je vystavěno v tradičním duchu baťovské éry a mají tedy ráz
cihlových funkcionalistických staveb. Jsou to například budovy internátů, Interhotel Moskva, Zlínský
mrakodrap a další. Kromě nich pochází z baťových dob také Dům umění, budovy Tržnice a
obchodního domu, Velké kino a další.
Celková plocha, na níž se zóna nachází, činí 498 767,9 m2, obvod je potom 4 952,8 m.
4.4.2 Obyvatelstvo
Zlín je moderní krajské město, ve kterém v současné době žije 78 122 obyvatel, což je přibližně 17%
obyvatelstva celého Zlínského kraje. Hustota zalidnění je 674 obyvatel na km2.
Vymezená zóna je situována v centru města a její převládající funkcí je poskytování služeb a
vzdělávání. Koncentrace trvale bydlícího obyvatelstva je zde tedy poměrně malá. Celkový počet osob
žijících trvale na daném území včetně cizinců je 462, z toho je 209 žen a 253 mužů. Velká část osob
má nahlášen trvalý pobyt v lokalitě Nad Ovčírnou v Baťovských domcích, dále v tzv. Kolektivním domě
na východním okraji zóny. Součástí zóny jsou také nové bytové domy na ulici Březnická, ty však mají
zatím nízký počet osob s trvalým pobytem, zřejmě z důvodu prozatímního nenahlášení změn trvalého
pobytu, případně mohou být tyto nové byty pronajímány osobám s trvalým pobytem mimo zónu IPRM.
Trvalé pobyty jsou hlášeny také na Interhotelu Moskva a v internátech na nám T. G. Masaryka, a to
zejména z řad cizinců.
4.4.3 Ekonomický rozvoj
Na území zóny působí celkem 993 podnikatelských subjektů. V tomto počtu jsou nejvíce zastoupeny
fyzické osoby, konkrétně jich je 561. Působí zde také 27 zahraničních fyzických osob. Vůbec
nejčastěji jsou podnikatelé koncentrováni na náměstí T. G. Masaryka, kde jich je celkem 321.
Tabulka 38: Počet podnikatelů působících ve vymezené zóně
Celkem podnikatelů
Fyzické osoby (FO)
Právnické osoby (PO)
Zahraniční fyzické osoby (ZFO)
Organizační složka
993
561
404
27
1
Zdroj: Město Zlín
83
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Tabulka 39: Počet podnikatelů působících v zóně podle ulic
Ulice
Antonínova
Březnická
Gahurova
Hradská
Mostní
Nad ovčírnou I
Nad ovčírnou II
Nad ovčírnou III
Nad ovčírnou IV
Nad ovčírnou V
Nad ovčírnou VI
nám. T. G. Masaryka
náměstí Práce
Osvoboditelů
Štefánikova
třída Tomáše Bati
Celkem
2
16
63
3
2
7
10
16
97
10
11
321
291
40
8
96
FO
1
8
48
1
2
4
7
14
76
9
8
122
169
38
4
50
PO
1
8
14
2
0
3
3
2
12
1
3
185
118
2
4
46
ZFO
0
0
1
0
0
0
0
0
8
0
0
14
4
0
0
0
Org. složka
0
0
0
0
0
0
0
0
1
0
0
0
0
0
0
0
Zdroj: Město Zlín
Své sídlo má v zóně celkem 501 podnikatelských subjektů, přičemž nejvíce je právnických osob, a to
248. Největší koncentrace je opět na nám. T. G. Masaryka, druhý nejvyšší počet podnikatelů má své
sídlo na nám. Práce.
Tabulka 40: Počet podnikatelů mající ve vymezené zóně místo podnikání / sídlo / umístěnu org. složku
Celkem
FO
PO
ZFO
Organizační složka
502
228
248
25
1
Zdroj: Město Zlín
Tabulka 41: Počet podnikatelů mající ve vymezené zóně místo podnikání / sídlo / umístěnu org. složku
podle ulic
Ulice
Antonínova
Březnická
Gahurova
Hradská
Mostní
Nad ovčírnou I
Nad ovčírnou II
Nad ovčírnou III
Nad ovčírnou IV
Nad ovčírnou V
Nad ovčírnou VI
nám. T. G. Masaryka
náměstí Práce
Osvoboditelů
Štefánikova
třída Tomáše Bati
Celkem
1
8
4
1
1
9
9
13
85
11
11
169
102
40
4
34
FO
0
3
1
0
1
4
7
12
70
10
8
33
29
38
1
11
PO
1
5
3
1
0
5
2
1
6
1
3
122
70
2
3
23
Zdroj: Město Zlín
84
ZFO
0
0
0
0
0
0
0
0
8
0
0
14
3
0
0
0
Org. složka
0
0
0
0
0
0
0
0
1
0
0
0
0
0
0
0
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Provozovnu má v zóně celkem 637 subjektů, přičemž více než polovina z nich jsou fyzické osoby.
Zahraniční fyzické osoby zde mají provozovnu pouze dvě, provozovna organizační složky zde není
žádná. Nejvíce provozoven je na nám. Práce a pouze o 1 méně, tedy 220, jich je na nám. T. G.
Masaryka.
Tabulka 42: Počet podnikatelů mající ve vymezené zóně provozovnu
Celkem
637
FO
377
PO
258
ZFO
2
Organizační složka
0
Zdroj: Město Zlín
Tabulka 43: Počet podnikatelů mající ve vymezené zóně provozovnu podle ulic
Ulice
Celkem
FO
PO
ZFO
Org. složka
2
8
67
3
3
1
3
3
18
2
1
220
221
1
8
76
1
5
51
1
2
0
1
2
8
2
1
104
152
1
5
41
1
3
15
2
1
1
2
1
10
0
0
116
68
0
3
35
0
0
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Antonínova
Březnická
Gahurova
Hradská
Mostní
Nad ovčírnou I
Nad ovčírnou II
Nad ovčírnou III
Nad ovčírnou IV
Nad ovčírnou V
Nad ovčírnou VI
nám. T. G. Masaryka
náměstí Práce
Osvoboditelů
Štefánikova
třída Tomáše Bati
Zdroj: Město Zlín
Současně provozovnu i sídlo podnikání má v zóně pouze 146 podnikatelských subjektů, přičemž
nejvíce, celkem 102, je právnických osob. Zahraniční fyzické osoby ani organizační složky zde nemají
sídlo i provozovnu žádná. Nejvíce subjektů splňujících daní kritérium je na nám. T.G. Masaryka.
Tabulka 44: Počet podnikatelů majících ve vymezené zóně provozovnu i místo podnikání / sídlo / org.
složku
Celkem
146
FO
44
PO
102
ZFO
0
Organizační složka
0
Zdroj: Město Zlín
85
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Tabulka 45: Počet podnikatelů majících ve vymezené zóně provozovnu i místo podnikání / sídlo / org.
složku podle ulic
Ulice
Antonínova
Březnická
Gahurova
Hradská
Mostní
Nad ovčírnou I
Nad ovčírnou II
Nad ovčírnou III
Nad ovčírnou IV
Nad ovčírnou V
Nad ovčírnou VI
nám. T. G. Masaryka
náměstí Práce
Osvoboditelů
Štefánikova
třída Tomáše Bati
Celkem
FO
PO
ZFO
Org. složka
1
0
8
1
2
3
2
0
6
3
1
68
32
1
4
14
0
0
4
0
1
0
1
0
2
3
1
15
12
1
2
2
1
0
4
1
1
3
1
0
4
0
0
53
20
0
2
12
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Zdroj: Město Zlín
Podpora podnikání, výzkum, vývoj a inovace
Podpora podnikání v zóně úzce souvisí s realizovanými a plánovanými projekty Univerzity Tomáše
Bati (UTB) ve Zlíně. V roce 2006 rozhodlo vedení univerzity o realizaci projektu „Vědeckotechnický
park a centrum pro transfer technologií při UTB ve Zlíně“. Tímto rozhodnutím učinila univerzita
významný krok směrem k aplikovanému výzkumu a vývoji, zintenzivnění spolupráce s firmami a
podpoře inovací. Projekt spočíval v kompletní rekonstrukci a modernizaci jednoho z objektů univerzity
pro účely Vědeckotechnického parku a byl realizován od března 2006 do července 2008 za finanční
podpory z OPPP, programu Prosperita. Na jaře letošního roku byl Vědeckotechnický park slavnostně
otevřen za účasti Martina Římana, ministra průmyslu a obchodu. Projekt získal ocenění Nejlepší
podnikatelský projekt roku 2007 v kategorii vědeckotechnických parků. Park se nachází na ulici Nad
Ovčírnou 3685, která je blízko centra města a je součástí zóny IPRM. Ve Vědeckotechnickém parku
mohou firmy využívat vysoce kvalitních laboratorních a technických prostor (nájem prostor), služeb
vědeckých kapacit (společné řešení inovačních projektů), služeb Centra transferu technologií
(ochrana duševního vlastnictví) a řadu dalších.
UTB ve Zlíně bude i v následujícím období spolupráci s podnikatelskou sférou dále rozvíjet. Mezi
plánové aktivity patří realizace projektu „Rozvoj Vědeckotechnického parku“. Projekt je zaměřen na
rozšíření nabídky odborných služeb pro firmy a podnikatele, zejména se jedná o provádění odborných
expertiz, měření, analýz apod. Realizace projektu předpokládá využití dotace z Operačního programu
Podnikání a Inovace.
Další významný projekt, který umožní užší spolupráci univerzity a firem v oblasti výzkumu, vývoje a
inovací, je výstavba centra aplikovaného výzkumu s názvem „Evropské centrum polymerních
systémů“. Tímto projektem chce UTB ve Zlíně navázat na dlouhodobou tradici a mezinárodní renomé
oboru polymerní chemie ve Zlínském kraji. Centrum bude vybaveno špičkovou technikou a přístroji
nezbytnými k zahájení výzkumných projektů s vysokou přidanou hodnotou za účasti předních vědců
z univerzity i ze zahraničí. Výstavba centra se plánuje na ulici Antonínova a pro realizaci záměru bude
využito Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace.
Strategické záměry UTB ve Zlíně zahrnují také realizaci dalšího vědeckotechnického parku se
specializací na atraktivní oblast informačních a komunikačních technologií. Realizace tohoto projektu
je však plánována mimo oblast zóny vymezené IPRM.
86
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
4.4.4 Sociální integrace
Vzdělávání
Vzdělávání je jednou z hlavních funkcí, které vymezená zóna nese. K tomu ji předurčuje zdejší
lokalizace většiny budov (konkrétně 7) a fakult UTB ve Zlíně, ale také dvou vyšších odborných škol,
státní jazykové školy, sedmi středních škol, dvou základních a jedné mateřské školy. Kromě toho se
zde vyskytují zařízení se školstvím přímo spojená a to školní jídelna a vysokoškolská menza a koleje.
Na vzdělávání je ve Zlíně kladen velký důraz a město je se svými 12 % vysokoškolsky vzdělaných
osob o celé 3 % nad republikovým průměrem. Podobně je na tom i co se týče osob s úplným
středoškolským vzděláním s maturitou (Zlín - 28,6%; ČR - 25,23%).
Tabulka 46: Přehled školských zařízení v zóně
Přehled školských zařízení v zóně
Mateřské školy
Mateřská škola, Štefánikova 2222, Zlín
Základní školy
Základní škola Emila Zátopka, Štefánikova 2701, Zlín
Základní škola, Štefánikova 2514, Zlín
Školní jídelny a menzy
Školní jídelna, Hradská 5189, Zlín
Menza, Štefánikova 2431, Zlín
Střední školy
Gymnázium, Nám. T.G.Masaryka 2734, Zlín
Střední podnikatelská škola a VOŠ, s.r.o., Nám. T. G. Masaryka 1281, Zlín
SPŠP – COP, Nad Ovčírnou 2528, Zlín
SPŠ technologická, Nám. T. G. Masaryka 2734-9, Zlín
Obchodní akademie T. Bati a VOŠE, Nám. T. G. Masaryka 3669, Zlín
Střední škola obchodně technická s.r.o., Nám. T. G. Masaryka 1279, Zlín
Střední škola gastronomie a obchodu, Štefánkova 3015, Zlín
Soukromá střední škola pedagogická a sociální, s.r.o., Gahurova 5265, Zlín
Jazykové školy
Státní jazyková škola, Nám. T. G. Masaryka 2734-9, Zlín
Vysoké školy
Fakulta technologická - nám. T. G. Masaryka 275, Zlín
Fakulta managementu a ekonomiky - Mostní 5139, Zlín
Univerzita
Fakulta multimediálních komunikací - Štefánikova 2431, Zlín
Tomáše
Fakulta humanitních studií - nám. T. G. Masaryka 1279
Bati ve
Univerzitní institut a Vědeckotechnický park - Nad Ovčírnou 3685
Zlíně
Univerzitní centrum - nám. T. G. Masaryka 5555, Zlín
Zdroj: Město Zlín
87
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Tabulka 47: Počet žáků škol v zóně ve školním roce 2007/2008
Štefánikova 2222
Štefánikova 2701
Štefánikova 2514
náměstí T. G. Masaryka 2734
80
544
460
728
Počet žáků
na vyšší odb.
škole
2007/2008
0
0
0
0
náměstí T. G. Masaryka 2735
499
0
Tř. Tomáše Bati 4187
1164
0
Nad Ovčírnou 2528
971
0
náměstí T. G. Masaryka 3669
474
201
Štefánikova 3015
474
0
nám.T. G. Masaryka 1279
517
0
Gahurova 5265
197
0
nám. T. G. Masaryka 1281
596
243
Název školy
Počet žáků na
střední škole
2007/2008
Adresa
Mateřská škola
Základní škola Emila Zátopka
9. Základní škola
Gymnázium Zlín
Jazyková škola s právem státní jazykové
zkoušky Zlín 22
Střední průmyslová škola Zlín
Střední průmyslová škola polytechnická Centrum odborné přípravy Zlín
Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší
odborná škola ekonomická Zlín
Střední škola gastronomie a obchodu
Zlín
Střední škola obchodně technická s. r. o.
Soukromá střední škola pedagogická a
sociální, s. r. o.
Střední škola podnikatelská a Vyšší
odborná škola, s. r. o.
Zdroj: Odbor školství, mládeže a sportu, Krajský úřad Zlínského kraje
Počet studentů zlínské univerzity se v několika minulých letech neustále zvyšoval a to i na poli
celoživotního vzdělávání.
Graf 14: Počty studentů UTB ve Zlíně
12000
385
10000
324
248
8000
251
2302
1793
1401
6000
222
995
4000
2000
2902
100
1037
1473
147
935
163
916
5736
6503
7348
8033
4542
2376
3126
0
2000/2001
2001/2002
2002/2003
Bakalářský
2003/2004
Magisterský
2004/2005
2005/2006
2006/2007
2007/2008
Doktorský
Zdroj: UTB ve Zlíně
22
Údaje o počtu žáků v jazykové škole Gymnázia a Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky Zlín
obsahují součty počtu žáků v základních kurzech, středních kurzech, přípravných kurzech ke SJZ, konverzačních
kurzech, speciálních kurzech a jednoletých kurzech.
88
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Univerzita se neustále rozrůstá. V červnu 2008 byla slavnostně otevřena další nová budova. Jedná se
o objekt Univerzitního centra, sídlo rektorátu UTB ve Zlíně a univerzitní knihovny, který se nachází
v bezprostřední blízkosti centra města a je součástí zóny IPRM. Univerzitní centrum je unikátním
stavebním projektem, jehož autorkou je světově uznávaná architektka Eva Jiřičná.
Obrázek 19: Univerzitní centrum
Zdroj: http://www.zaachi.com/
Ne všechny objekty univerzity však splňují současné požadavky na moderní způsob výuky. Týká se to
zejména objektu Fakulty technologické, který svým stářím (70 let) a nevhodným dispozičním řešením
již nevyhovuje potřebám studentů a pedagogů. Z tohoto důvodu univerzita v současnosti připravuje
projekt „Rekonstrukce, modernizace a dostavba Fakulty technologické“. V rámci projektu by mělo dojít
ke kompletní rekonstrukci a modernizaci stávajícího objektu na nám. T. G. Masaryka 275 a výstavbě
nového traktu fakulty na sousedním pozemku (nyní využívaném jako tržnice). Rekonstruovaný a nový
objekt umožní realizaci výuky v kombinaci s výzkumem a vývojem tak, aby studenti mohli teoretické
poznatky ověřit v praxi při laboratorních cvičeních a účastí na výzkumných projektech. Univerzita bude
žádat o dotaci na realizaci tohoto projektu z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace.
Také výuka studentů nejmladší součásti univerzity – Fakulty humanitních studií, probíhá v současnosti
v nevyhovujících podmínkách. Situace by se měla významně zlepšit po realizaci projektu, který
zahrnuje výstavbu komplexu objektů Fakulty humanitních studií na ulici Štefánikova v těsné blízkosti
dalších univerzitních budov jako je menza, knihovna, rektorát a Fakulta multimediálních komunikací.
Vybudovány budou tři vzájemně provázané multifunkční objekty s výukovými a administrativními
prostory a aulou. Projekt je po stavební stránce téměř připraven (pořizuje se dokumentace
k územnímu řízení) a bude zahájen po zajištění finančních prostředků (i zde se předpokládá čerpání
dotací).
89
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Obrázek 20 Vizualizace objektu Fakulty humanitních studií UTB ve Zlíně
Zdroj: UTB ve Zlíně, 2008
Uvnitř zóny IPRM se nacházejí také další univerzitní objekty, které zasluhují pozornost. V současnosti
je rekonstruován objekt U10 na nám. T. G. Masaryka 1279, kde nyní probíhá výměna oken.
Rekonstrukce je plánována v objektu Fakulty multimediálních komunikací na ulici Štefánikova 2431.
Rekonstrukce souvisí s uvolněním prostor po knihovně, která byla přesunuta do nového Univerzitního
centra. Plánováno je vybudování dvou poslucháren, seminární místnosti, počítačové a multifunkční
učebny, profesionálního rozhlasového a televizního studia a pracoven pro pedagogy.
Obrázek 21: Rozmístění budov UTB ve Zlíně
Zdroj: UTB ve Zlíně, 2008
Zdravotnictví
Zdravotnické služby jsou v zóně poskytovány především ve Zlínské poliklinice a. s., která se nachází
na Třídě Tomáše Bati 3705.
V budově je množství specializovaných ordinací, ale také ordinací praktických lékařů, lékařů pro děti a
dorost, laboratoř a také lékárna a další poskytovatelé služeb mimo zdravotnictví.
90
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Tabulka 48: Seznam oddělení – Zlínská poliklinika a. s.
Praktický lékař
MUDr. Anna Černá
MUDr. Jan Gregor
MUDr. Alena Maděrová
MUDr. Tomáš Moravec
MUDr. Eva Obdržálková
Dětský lékař
MUDr. Magda Fišerová
MUDr. Iva Gavendová
MUDr. Lenka Kracíková
Alergologie
MUDr. Antonín Neumann
Diabetická ambulance
DIA Zlín s. r. o.
Genetika, diagnostika
MUDr. Petr Polák
Gynekologie
MUDr. Pavel Havelka
MUDr. Jiřina Jánská
MUDr. Sylva Masná
MUDr. Marcela Plšková
Chirurgie
MUDr. Jarmila Dědková
MUDr. Rudolf Dostálek
MUDr. Jiří Fiala
Interna
MUDr. Michal Klácel
Kardiologie
MUDr. Ivan Kohl
Kožní
MUDr. Světlana Nečasová
MUDr. Lenka Šustková
Neurologie
MUDr. Blanka Mistríková
Očkovací centrum
Avenier a. s.
Oční
MUDr. Karel Pavelka
MUDr. Marie Smečková
Odběry a laboratoř
IMALAB s. r. o.
Onkologie
MUDr. Jan Schön
ORL
MUDr. Marta Gergelová
MUDr. Zdenka Kučerová
Ortopedie
MUDr. Radomír Kelíšek
MUDr. Petr Šustek
Pracovní lékařství
MUDr. Libuše Adámková
Psychiatrie
MUDr. Jiří Boháč
Psychiatrie - dětská a dorostová
MUDr. Alena Březíková
Rehabilitace
Eva Hanáková
Vítězslava Vozobulová
RTG, SONO, mamograf
Mediekos Labor s. r. o.
Technická ortopedie
ORCO ZLÍN s. r. o.
Výživa a hubnutí
Pharm.Dr. Mgr. Renata Mičová
Zubní oddělení
MUDr. Ingrid Saitlová
Zdroj: http://www.zlinskapoliklinika.cz/index.php?page=oddeleni#, 18. 8. 2008
Další laboratoř a ordinace lékařů se nacházejí v sousední budově bývalé VZP. V těsném sousedství,
avšak již mimo zónu, se nachází lékařský dům specializovaný na stomatologii a v blízké 31. budově
Svitu, opět už mimo zónu, je pak Nemocnice Atlas.
91
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Obrázek 22: Zlínská poliklinika a. s.
Zdroj: http://www.zlinskapoliklinika.cz/index.php?page=fotogalerie, 18. 8. 2008
Služby
V souvislosti s polohou zóny v centru města je její přirozenou funkcí také poskytování služeb.
Bankovní služby zde reprezentují ČSOB na nám. T. G. Masaryka 4349 a GE Money Bank na ulici
Gahurova č. p. 5265. V zóně je dále k dispozici celkem pět bankomatů.
Obchodní služby jsou v největší míře poskytovány v obchodním domě Prior na nám. T. G. Masaryka
6, který pochází ještě z baťovské éry. Najdeme zde prodejny rozličného sortimentu jako oblečení,
textil, obuv, bižuterie, kosmetika, hračky, elektronika, spotřební zboží, nábytek, ale také potraviny a
stravovací zařízení. Zrekonstruovaná budova bývalé baťovské tržnice slouží jako obchodní pasáž, ale
též jako sídlo dvou restaurací a kavárny. .
Obrázek 23: OD Prior a Tržnice
Zdroj: http://www.prior-zlin.cz/
Množství obchůdků se nachází také v podchodu a v obchodním centru ABS na Třídě Tomáše Bati.
V zóně se také nachází největší zlínská tržnice, která je umístěna v prostorách bývalého baťova
koupaliště. Její vzhled však pro město příliš lichotivý není.
Co se týče stravovacích a ubytovacích služeb, nachází se v zóně dva hotely a 9 samostatných a 7
hotelových restauračních zařízení různé kvality.
92
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Tabulka 49: Přehled ubytovacích a stravovacích zařízení v zóně
Přehled ubytovacích a stravovacích zařízení
Ubytovací služby
Interhotel Moskva, nám. Práce 2512, Zlín
Hotel Garni, nám. T. G. Masaryka 1335, Zlín
Stravovací služby
Řecká taverna
Irská hospoda
Interhotel Bohemia
Moskva
Česká restaurace
Hacienda Mexicana
Bowling - Pizza
Hotel Garni Jasmín - čínská restaurace
Restaurace Devítka, nám. Práce 1099, Zlín
Golem Bowling, nám. Práce 1099, Zlín
Pivnice a klub Golem, nám. Práce 1099, Zlín
Restaurace Gebra, Antonínova 5174, Zlín
Halló pizza, nám. T. G. Masaryka 588, Zlín
Golf bar u 19. jamky, nám. T. G. Masaryka 1335, Zlín
Restaurace Flip, Gahurova I/5265, Zlín
Kanadská pivnice, Gahurova I/5265, Zlín
Café 21, Třída T. Bati 21, Zlín
Zdroj: Město Zlín
4.4.5 Životní prostředí
Zlín je znám také jako město zeleně a na ploše zóny se nachází velká část městských parků a
zelených prostranství. Prvním z nich je Sad Komenského, jehož celková výměra činí 33 470 m2 a
který se nachází za Knihovnou Františka Bartoše mezi Třídou Tomáše Bati a Štefánikovou. V parku
se v současné době nachází také dětské hřiště a altán a je vybaven také zařízením pro reprodukci
hudby. Pro centrum města je významnou klidovou zónou, kde se shromažďují lidé, pořádají se zde
různé kulturní akce, včetně filmového festivalu. Existuje však potřeba rekonstrukce tohoto parku. Je
nutno dořešit prostor pro diváky u altánu, který je dějištěm mnoha akcí, dále je potřeba vyměnit
městský mobiliář, který je za 25 let svého používání ve špatném stavu a dětské hřiště je již
bezpečnostně nevyhovující. Nutná je také dosadba zeleně, a to z důvodu častého odstraňování
havarijních stromů.
Největší zelenou plochou v zóně, o celkové výměře 50 570 m2, je Gahurův prospekt v průhledu pod
Domem umění na náměstí T. G. Masaryka. Tato velmi ceněná sadová úprava byla založena
architektem F. L. Gahurou v roce 1931 a stala se neoddělitelnou součástí zlínské funkcionalistické
architektury. Slouží jako klidová zóna a je biocentrem v centru města. V roce 1994 byla zahájena
postupná rekonstrukce stromového patra této sadové úpravy a je vyhotoven také plán její obnovy,
který je v malých plánovaných krocích postupně realizován.
Univerzitní park, nacházející se v sousedství budovy UTB na Mostní o celkové výměře 22 900 m2, byl
zrekonstruován v roce 2007. Konkrétně došlo k opravě chodníků, mobiliáře, travnatých ploch, závlahy,
záhonů trvalek, keřů a stromů. Park tvoří předpolí Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a předpokládané
výstavby obchodního centra na Letné. Je důležitou klidovou zónou, využívanou především studenty a
lidmi, kteří tudy prochází z centra ke Zlínské poliklinice, Krajskému úřadu apod.
Další významná plocha městské zeleně v zóně se nachází na náměstí Práce a její výměra činí 10 375
m2. Jedná se o prostor navazující na zastávku MHD, obchodní dům Prior, Velké kino a Interhotel
Moskva. Nachází se zde travnaté plochy doplněné letničkovou výsadbou s velkou intenzitou údržby.
Její součástí jsou také aleje Přátelství a Evropy. Celý prostor je významný svojí polohou v centru
města - propojuje obchodní a kulturní vybavenost.
93
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
4.4.6 Přitažlivá zóna
V zóně města Zlína je koncentrováno množství budov a zařízení, která občanům poskytují příležitosti
pro kulturní a společenské vyžití.
•
Velké kino: Bylo postaveno v roce 1932 firmou Baťa pravděpodobně na návrh F. L. Gahury. Jeho
původní kapacita přesahovala 2500 míst a i se současnou kapacitou 1010 sedadel se řadí mezi
největší v republice. Kromě filmových představení se zde odehrávají nejrůznější koncerty,
každoroční volba Miss Academia a také Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež. Donedávna
byly provozovatelem kina Ateliéry Bonton Zlín a. s. Od května letošního roku však má nového
nájemce a tím je společnost Golden Apple Cinema, která je ve Zlíně také provozovatelem
multikin.
•
Dům umění: Stavba původního Památníku Tomáše Bati byla započata v roce 1933 a jeho
architektem byl F. L. Gahura. „Je moderní parafrází staveb vrcholné gotiky: jen opěrný systém a
barevné vitráže, jen železobetonový skelet a sklo. V roce 1954 byl památník přestavěn na Dům
umění a vznikly zde prostory galerie výtvarného umění a zlínské filharmonie.“23 Záměrem do
budoucna je přesídlení Filharmonie Bohuslava Martinů do nového společensko – kulturního
centra, které se staví v sousedství nového Univerzitního centra a následná rekonstrukce Domu
umění. Její rozsah se odvíjí od množství dostupných finančních prostředků a navrženy jsou
celkem 3 varianty: prostá obnova původního stavu s plánovaným rozpočtem 35 586 tis. Kč,
obnova původního stavu se zajištěním elementárního návštěvnického komfortu s rozpočtem 74
466 tis. Kč a technické zdokonalení původní stavby s předběžným rozpočtem 102 501 tis. Kč.
Obrázek 24: Dům umění
Zdroj: Město Zlín
Objekt bývalého Památníku T. Bati byl vzhledem ke své kulturně-historické hodnotě dne 17. 12.
1984 zapsán do státního seznamu kulturních památek jako kulturní památka, podle § 7 zákona č.
22/1958 Sb., o kulturních památkách, č. j. 2377 – kult./84 – Ker. V Programu regenerace Městského
památkové zóny Zlín, ke kterému se město Zlín přihlásilo již v roce 1995 Obnova tohoto objektu je
pro období 2006 – 2010 vedena jako stěžejní akce města. V roce 2001 Útvar hlavního architekta
Magistrátu města Zlína nechal vypracovat stavebně-historický průzkum objektu. V roce 2006 pak
studii k investičnímu záměru Obnova Památníku T. Bati ve Zlíně. Tato studie sloužila jako podklad pro
odbornou konferenci uspořádanou statutárním městem Zlín a Nadací T. Bati dne 6. 10. 2006. Závěry
konference slouží statutárnímu městu Zlín jako podklad pro určení způsobu plánování obnovy tohoto
cenného objektu. Obnova Památníku bude zahájena po dostavbě Kulturního a universitního centra na
Masarykově náměstí ve Zlíně, do kterého se z objektu dnešního Domu umění přestěhuje Filharmonie
Bohuslava Martinů. Obnova Památníku bude jednoznačně směřovat k návratu do původní podoby
v době jeho vzniku postupnou památkovou restitucí formou restaurování jednotlivých stavebních
prvků. Důraz bude kladen na obnovu kontinuálního prostoru včetně zavěšení repliky havarovaného
letadla Junkers jako základu architektonické kompozice budovy. Důležité bude vyřešení předsazené
23
Zlín - Modrá trasa – městský prohlídkový okruh
94
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
zasklené fasády včetně návratu původního členění a otevíravosti ventilačních křídel. Rehabilitován
bude i standardizovaný nosný železobetonový skelet, který byl stejný jako architektem Gahurou
používaný konstrukční systém pro tovární budovy a pro další stavby občanské vybavenosti.
Obnovena bude např. i původní podlaha v nejvyšším podlaží včetně barevnosti. Funkční náplň
Památníku bude jednoznačně směřovat k expozičním účelům.
Obrázek 25: Památník Tomáše Bati
Zdroj: http://www.kgvu.zlin.cz/images/dum2.jpg, 18. 8. 2008
Součástí obnovy Památníku T. Bati bude vybudování nutného technického vybavení a zázemí,
které v době stavby nebylo řešeno a také archivu se studijními prostorami. Prostory budou řešeny
mimo samotný objekt Památníku a v podzemí. Dostavba musí splňovat doporučené parametry
norem ČSN, především požárně-technické požadavky i např. bezbariérový přístup. Součástí
obnovy bude i dořešení okolí Památníku s ohledem na jeho zakomponování do volné krajiny.
Cílem projektu „Obnova Památníku Tomáše Bati ve Zlíně“ je uvedení Památníku do původního
stavebního stavu a k původní ideové funkci a to včetně letadla. Bude kladen důraz na stěžejní
myšlenku původního architektonického záměru charakterizující osobnost zakladatele firmy
Tomáše Bati a jeho vlastnosti, ale zároveň bude Památník zasvěcen i všem jeho
spolupracovníkům a obyvatelům Zlína, kteří společnou prací přispěli k velkému rozkvětu firmy
Baťa a zároveň i celého města. Stavba sama o sobě je uměleckým dílem, prosklenou vitrínou,
symbolem svobodného ducha.
Obnovený objekt s novou expozicí bude jedním z hlavních turistických bodů funkcionalistické
architektury Zlína a zároveň součástí studijního a badatelského centra moderní architektury 1.
24
poloviny 20. století.“
•
24
Zlínský mrakodrap: 21. budova Svitu, dnešní sídlo Zlínského kraje, je považována za turisticky
nejatraktivnější stavbu města. Tato sedmnáctipatrová stavby byla postavena v letech 1936 – 1939
jako centrála firmy Baťa a jejím architektem byl Vladimír Karfík. Budova byla pro potřeby
Zlínského kraje zrestaurována v letech 2003 – 2004. Největší zajímavostí je pojízdná kancelář
Jana Antonína Bati umístěná ve výtahu a také 8. podlaží, které je zrekonstruováno do původního
stavu včetně použití stejných materiálů jako v baťovské éře. Na střeše budovy se pak nachází
kavárna s impozantním výhledem na celé město.
Magistrát města Zlína – Projektové záměry SMZ v rámci zóny IPRM
95
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Obrázek 26: Zlínský mrakodrap
Zdroj: http://www.josefsmykal.cz/
• Obuvnické muzeum: Muzeum, jehož zřizovatelem je Zlínský kraj, bylo otevřeno v roce 1931.
Expozici tvoří sbírka obuvi nashromážděné firmou Baťa v 30. letech, která mapuje vývoj
obuvnického průmyslu od 15. století doposud. Najdeme zde obuv z celého světa, včetně historické.
Muzeum nás seznamuje také s technologií výroby obuvi a s rozvojem obuvnictví ve Zlíně.
Obrázek 27: Obuvnické muzeum
Zdroj: http://pruvodce.turistik.cz
•
Kulturní institut ALTERNATIVA: Institut, jenž má své sídlo v baťovském Kolektivním domě, byl
zřízen jako organizační složka města v roce 2003. Je dějištěm mnohých kulturních,
společenských a vzdělávacích aktivit jako jsou výstavy, vernisáže, projekce, debaty, přednášky a
další.
•
Dům kultury: Je to místo, které by se dalo zařadit do několika kategorií, protože se v jeho
prostorách uskutečňují nejen kulturní akce, ale také množství pohybových kurzů pro děti i pro
dospělé, tanečních kurzů, jazykových a přípravných kurzů atd. Své působiště zde mají například
dětský folklórní soubor Valášek, cimbálová muzika Juráš, Big band Zlín a další.
•
Kulturní a univerzitní centrum Zlín: Tento multifunkční komplex je situován v centru města
a skládá se ze dvou samostatně funkčních celků: budovy Kongresové centrum Zlín, jehož
investorem je statutární město Zlín a budovy Univerzitní centrum ve Zlíně, jehož investorem je
Univerzita Tomáše Bati. Mezi městem a univerzitou byla v roce 2003 uzavřena dohoda
o spolupráci „při vybudování areálu Kulturní a univerzitní centrum Zlín“. Potřeba vybudování
tohoto centra byla dána nutností vybudovat kvalitní infrastrukturu pro pořádání kulturních
96
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
a společenských akcí a také poskytnout odpovídající zázemí pro působení zlínské Filharmonie
Bohuslava Martinů. Ve Zlíně i celém regionu chybí koncertní sál s odpovídající kapacitou
a akustikou pro pravidelné hudební produkce, především klasické hudby. Současné sídlo
Filharmonie Bohuslava Martinů v Domě umění je již nevyhovující a je nutná jeho rekonstrukce.
Budova Domu umění není ani dostatečně akusticky chráněna, a proto je při významných
koncertech a nahrávání v jejím okolí nutno zastavit dopravu.
Základní kámen objektů centra byl položen 26. června 2006. Autorkou projektu je světoznámá
architektka Eva Jiřičná. V současné době je již zrealizováno podzemní parkoviště, objekt
Univerzitní centrum a část „Spodní stavba“ objektu kongresového centra. Zbývá zrealizovat ještě
2 samostatné části horní stavby Kongresového centra s celkovým rozpočtem 630 mil. Kč –
budovu „Restaurace“ a „Polyfunkční budovu“ se dvěma společenskými sály pro pořádání
kulturních a společenských akcí. Celková kapacita sálů bude po dokončení 850 míst ve velkém a
80 míst v malém sále. Budova bude vybavena moderním zařízením umožňujícím variabilitu
uspořádání sálů podle potřeb jednotlivých akcí. Kromě kulturních a společenských událostí by
sály mohly být ve spolupráci s Univerzitou Tomáše Bati efektivně využívány i pro rozvoj
kongresové turistiky ve městě.
Obrázek 28: Kulturní a univerzitní centrum - vizualizace
Zdroj: Město Zlín
4.4.7 Dopravní dostupnost a mobilita
Městskou zónou prochází od východu na západ hlavní zlínská dopravní tepna Třída Tomáše Bati,
která se v opačném směru dělí na ulici Štefánikova. Provoz je zde tedy poměrně hustý a právě v této
oblasti hlavního dopravního prostoru bývají překračovány přípustné hladiny hluku.
Městská hromadná doprava
Provozovatelem městské hromadné dopravy (MHD) ve Zlíně je Dopravní společnost Zlín – Otrokovice
s. r. o., jejímž 78% vlastníkem je město. Zóna leží v dopravním pásmu A a jsou jí vedeny linky na
Otrokovice a v opačném směru až na Želechovice. Nachází se zde celkem 6 zastávek: v obou
směrech jsou to zastávky Poliklinika a Náměstí Práce a po jedné zastávce najdeme na ulici
Štefánikova a Náměstí Míru. Zónou projíždí všechny linky MHD s výjimkou linek 51 a 55, které jezdí
pouze v Otrokovicích.
Parkování
Parkovacích míst je v zóně poměrně dostatek a většinu z evidovaných parkovišť provozují Technické
služby Zlín, s. r. o., které jsou v majetku města. Tato místa jsou placená. Kapacity jsou následující:
parkoviště pod Velkým kinem – 126 míst, parkoviště na Náměstí Práce pod obchodním domem Prior –
120 míst, parkoviště na ulici Hradská 65 míst, parkovací dům v 11. budově Svitu vybudovaný pro
potřeby krajského úřadu – 403 míst, podzemní parkoviště rozestavěného multifunkčního komplexu
komplexu Kulturní a univerzitní centrum Zlín – 100 míst. Parkoviště na Nám. Práce je ve špatném
stavu a je potřeba jej rekonstruovat. K parkování v zóně jsou dále využívány následující plochy ve
vlastnictví města nebo soukromých subjektů:
-ul. Antonínova, parcela č. 2386 na místě po asanované budově, západní část zóny
-ul. Antonínova, parcela č. 979/38 v západní části zóny
97
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
-ul. Čiperova, u Úřadu práce
-obvod nám. T. G. Masaryka
-parkoviště u jednotlivých bývalých internátů na nám. T.G.M.
-ul. Nad Ovčírnou, u budovy Policie ČR
-ul. Štefánkova, po obvodu komunikace vedoucí kolem bývalého hřiště u škol
-další drobná parkoviště a parkovací místa
4.4.8 Správa věcí veřejných
V zóně má své sídlo hned několik institucí veřejné správy. Tím nejvýznamnějším je sídlo Zlínského
kraje, které se nachází spolu s Finančním úřadem, jak už bylo dříve zmíněno, ve 21. budově Svitu,
tzv. Zlínském mrakodrapu.
Tabulka 50: Seznam institucí v zóně
Seznam institucí v zóně
Zlínský kraj
Finanční úřad
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve
výstavbě
Česká správa sociálního zabezpečení
Úřad práce
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových
Česká inspekce životního prostředí
Státní fond životního prostředí
Třída Tomáše Bati 2, 761 90 Zlín
Třída Tomáše Bati 2, 761 90 Zlín
Nám. T. G. Masaryka 1281, 760 01
Zlín
Třída Tomáše Bati 3792, 760 01 Zlín
Třída Tomáše Bati 3792, 760 01 Zlín
Třída Tomáše Bati 3792, 760 01 Zlín
Třída Tomáše Bati 3792, 760 01 Zlín
Třída Tomáše Bati 3792, 760 01 Zlín
Zdroj: Město Zlín
4.4.9 SWOT analýza
Tabulka 51 SWOT analýza zóny
SILNÉ STRÁNKY
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
-
vysoký počet podnikatelských subjektů
vysoký počet vzdělávacích zařízení
přítomnost UTB ve Zlíně
rostoucí počet studentů UTB ve Zlíně
dokončení nového Univerzitního centra
existence zdravotnického zařízení Zlínská
poliklinika
velké množství poskytovatelů služeb v oblasti
obchodu, ubytování i stravování
množství městské zeleně
sídlo Zlínského kraje a dalších institucí
množství menších kulturních stánků
dostatek parkovacích míst
-
PŘÍLEŽITOSTI
9
9
9
9
9
rozvoj v bydlení v souvislosti se zvýšením
atraktivity zóny
rozvoj výzkumu, vývoje a inovací v souvislosti
se strategickými záměry UTB ve Zlíně
zatraktivnění zóny pomocí revitalizace parků
dobudování společensko-kulturního centra
rekonstrukce Domu umění - obnova Památníku
T. Bati
98
!
!
!
SLABÉ STRÁNKY
nutnost revitalizace městských parků
neexistence vhodných prostor pro větší
kulturní události a kongresovou turistiku
nevyhovující stav Domu umění pro Filharmonii
B. Martinů
špatný stav parkoviště na Nám. Práce
tržnice "Baťák"
překračování limitů hluku v okolí Třídy T. Bati
HROZBY
chátrání některých objektů bývalých internátů
další zhoršování stavu městských parků
ztráta funkce společenského a kulturního
centra města
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
4.5. Globální/Hlavní cíl IPRM
IPRM, jako každý strategický koncepční dokument, má nastavenou svoji Vizi, Globální cíl a Specifické
cíle. IPRM bude zaměřen zónově a bude mít přínosy v těchto prioritních oblastech vymezených
Pokynem MMR:
1) Ekonomický rozvoj
2) Sociální integrace
3) Životní prostředí
4) Přitažlivá města
Vize IPRM
Zóna „Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“ jako atraktivní místo pro společenský život,
kulturu, vzdělanost a inovace - východisko pro rozvoj města Zlína jako významného a přátelského
evropského města s mezinárodním dosahem a kvalitami.
Hlavní/globální cíl IPRM.
Prostřednictvím investic do infrastruktury pro kulturu a volný čas a podpory ekonomického rozvoje
města posilováním kapacit pro výzkum, vývoj a inovace přispět k tomu, aby se zvýšila atraktivita
města Zlína pro obyvatele, návštěvníky, podnikatele a investory.
Obrázek 29: Strategie IPRM
99
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Soulad globálního cíle IPRM s globálním cílem ROP SM je uveden v podobě přehledné tabulky
Globální cíl IPRM
Identifikace
Soulad s globálním cílem ROP SM
Prostřednictvím investic do infrastruktury pro kulturu a volný
čas a podpory ekonomického rozvoje města posilováním
kapacit pro výzkum, vývoj a inovace přispět k tomu, aby se
zvýšila atraktivita města Zlína pro obyvatele, návštěvníky,
podnikatele a investory.
Globální cíl IPRM je jednoznačně v souladu s globálním cílem
ROP SM, který je definován „Zvýšení ekonomické vyspělosti,
zlepšení konkurenceschopnosti regionu a životní úrovně
jeho obyvatel.“ zejména s ohledem orientace na oblast
výzkumu, vývoje a inovací, jejíž rozvoj povede jak ke zvýšení
ekonomické
vyspělosti
regionu
a
zlepšení
jeho
konkurenceschopnosti, tak i v podobě investic do
infrastruktury pro kulturu a volný čas přispět ke zlepšení
životní úrovně obyvatel regionu.
4.6. Specifické cíle IPRM
Specifické cíle IPRM
Číslo
Popis
Číslo
Popis
Rozvoj kultury a
1
Název
společenského života
Specifický cíl 1 se zaměřuje na oblast kultury, společenského života a
volnočasových aktivit. SC 1 reflektuje výstupy SWOT analýzy prokazující
jako silnou stránku města pořádání významných kulturních a společenských
akcí včetně mezinárodních a současně pak identifikovanou nedostatečnou
úroveň infrastruktury pro kulturu, společenský život a volnočasové aktivity a
z toho vyplývající nebezpečí ztráty postavení Zlína jako centra kultury a
společenského života.
Rozvoj výzkumu, vývoje a
2
Název
inovací
Specifický cíl 2 se zaměřuje na oblast identifikovanou ve všech aspektech
SWOT analýzy (jako silná i slabá stránka a jako příležitost i hrozba) a která
je vnímána jako stěžejní pro ekonomický rozvoj Zlína a jako vymezení se
města jako vzdělanostního a inovačního centra.
Soulad specifických cílů IPRM s cíli oblasti podpory 2.1 ROP SM:
Specifický cíl 1 - Rozvoj kultury a společenského života
Zvýšení atraktivity regionálních center Olomouc a Zlín pro práci a investice a
zvyšování kvality života v těchto centrech:
Cíle oblasti
1. zvyšování atraktivity regionálních center prostřednictvím investic do
podpory 2.1 ROP
infrastruktury a revitalizace území,
SM
2. zvyšování atraktivity a kvality života v regionálních centrech prostřednictvím
investic do rozvoje sociální infrastruktury.
Specifický cíl 1 je v souladu s cílem 1. oblasti podpory 2.1 ROP SM zejména
s ohledem na jeho směrování do infrastruktury pro kulturu, společenský život
Soulad SC 1 s cíli
a volnočasové aktivity včetně doprovodné infrastruktury v podobě veřejné
2.1 ROP SM
zeleně. Realizace tohoto specifického cíle a jeho opatření a aktivit povede
jednoznačně ke zvýšení atraktivity Zlína jako regionálního centra.
100
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Specifický cíl 2 - Rozvoj výzkumu, vývoje a inovací
Zvýšení atraktivity regionálních center Olomouc a Zlín pro práci a investice a
zvyšování kvality života v těchto centrech:
Cíle oblasti
1. zvyšování atraktivity regionálních center prostřednictvím investic do
podpory 2.1 ROP
infrastruktury a revitalizace území,
SM
2. zvyšování atraktivity a kvality života v regionálních centrech prostřednictvím
investic do rozvoje sociální infrastruktury.
Specifický cíl 2 je v souladu s cílem 1. oblasti podpory 2.1 ROP SM díky
svému zaměření na investice do infrastruktury pro výzkum, vývoj a inovace a
to jak směrovaných do aplikovaného výzkumu, tak i do oblasti vzdělávání ve
vazbě na výzkum, vývoj a inovace. Díky realizaci opatření v rámci SC2 dojde
Soulad SC 2 s cíli
ke zvýšení atraktivity Zlína jako inovačního a vzdělanostního centra pro
2.1 ROP SM
podnikatele, investory, studenty i další cílové skupiny. Realizace tohoto
specifického cíle a jeho opatření a aktivit povede jednoznačně ke zvýšení
atraktivity Zlína jako místa pro práci.
4.6.1. Monitorovací indikátory pro specifické cíle IPRM
Závazné indikátory
Indikátor výsledku
Roční počet návštěvníků kulturních a společenských akcí
Název indikátoru
Počet
Měrná jednotka
0
Výchozí hodnota
35 000
Cílová hodnota
Indikátor měří počet návštěvníků kulturních a společenských akcí v nově
Popis indikátoru
vybudované infrastruktuře
Měření stupně naplnění indikátoru bude probíhat za první rok plného
Popis způsobu měření
provozu
Statutární město Zlín, partner IPRM
Zdroj měření
Roční za 1. rok plného provozu
Periodicita měření
Název indikátoru
Měrná jednotka
Výchozí hodnota
Cílová hodnota
Popis indikátoru
Popis způsobu měření
Zdroj měření
Periodicita měření
Název indikátoru
Měrná jednotka
Výchozí hodnota
Cílová hodnota
Popis indikátoru
Popis způsobu měření
Zdroj měření
Periodicita měření
Indikátor výsledku
Roční počet kulturních a společenských akcí
Počet
0
80
Indikátor měří počet návštěvníků kulturních a společenských akcí v nově
vybudované infrastruktuře
Měření stupně naplnění indikátoru bude probíhat za první rok plného
provozu
Statutární město Zlín, partner IPRM
Roční za 1. rok plného provozu
Indikátor výsledku
Počet nově vytvořených pracovních míst
Počet
0
6
Indikátor měří počet nově vytvořených pracovních míst v přímé
souvislosti s realizací aktivit (projektů) IPRM, tato souvislost bude muset
být jasně prokázána realizátorem projektu a bude muset být zajištěna
udržitelnost pracovního místa
Měření bude probíhat na základě informací od SML
Statutární město Zlín
Ročně
101
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Název indikátoru
Měrná jednotka
Výchozí hodnota
Cílová hodnota
Popis indikátoru
Popis způsobu měření
Zdroj měření
Periodicita měření
Název indikátoru
Měrná jednotka
Výchozí hodnota
Cílová hodnota
Popis indikátoru
Popis způsobu měření
Zdroj měření
Periodicita měření
Indikátor výstupu
Plocha vybudované infrastruktury pro kulturu a společenský život
m2
0
2 130
Indikátor výstupu měří plochu nově vybudované infrastruktury díky
realizaci projektů IPRM.
Měření stupně naplnění indikátoru bude probíhat exaktně kontrolou na
místě a vyměřením plochy
Statutární město Zlín, partner IPRM
Roční
Indikátory výstupu
Počet projektů realizovaných v rámci IPRM (část financovaná z ROP 2.1
SM)
počet
0
2
Indikátor sleduje počet projektů, které budou realizovány v rámci IPRM
(části financované z ROP 2.1 SM)
Indikátor bude měřen v průběhu realizace projektů a po jejich ukončení
Statutární město Zlín
Roční
Indikativní část
Název indikátoru
Měrná jednotka
Výchozí hodnota
Cílová hodnota
Popis indikátoru
Popis způsobu měření
Zdroj měření
Periodicita měření
Název indikátoru
Měrná jednotka
Výchozí hodnota
Cílová hodnota
Popis indikátoru
Popis způsobu měření
Zdroj měření
Periodicita měření
Indikátor výstupu
Plocha vybudované infrastruktury pro výzkum, vývoj a inovace včetně
infrastruktury pro vzdělávání ve vazbě na výzkum, vývoj a inovace
m2
0
22 000
Indikátor výstupu měří plochu nově vybudované infrastruktury díky
realizaci projektů IPRM.
Měření stupně naplnění indikátoru bude probíhat exaktně kontrolou na
místě a vyměřením plochy
Statutární město Zlín, partner IPRM
Roční
Indikátor výstupu
Počet projektů realizovaných v rámci IPRM z jiných OP než ROP 2.1 SM
počet
0
6
Indikátor sleduje počet projektů, které budou realizovány v rámci IPRM
z jiných operačních programů než je ROP SM, oblast podpory 2.1
Indikátor bude měřen v průběhu realizace projektů a po jejich ukončení
Statutární město Zlín
Roční
102
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Název indikátoru
Měrná jednotka
Výchozí hodnota
Cílová hodnota
Popis indikátoru
Popis způsobu měření
Zdroj měření
Periodicita měření
Indikátor výsledku
Počet nově vytvořených pracovních míst
Počet
0
100
Indikátor měří počet nově vytvořených pracovních míst v přímé
souvislosti s realizací aktivit (projektů) IPRM, tato souvislost bude muset
být jasně prokázána realizátorem projektu a bude muset být zajištěna
udržitelnost pracovního místa
Měření bude probíhat na základě informací od SML
Statutární město Zlín
Ročně
4.7. Plánované opatření/aktivity IPRM
Na formulované (specifické) cíle jsou navázány konkrétní zamýšlené aktivity, kterými budou
definované cíle dosahovány. Jako pomocný nástroj pro formulaci konkrétních aktivit (projektů) je
v rámci
IPRM
využita
metoda
SMART
(Specific/Stimulating,
Measurable,
Acceptable/Attractive/Achievable, Realistic, Timed):
• Specifický - Cíl musí být konkrétní pro danou oblast, srozumitelný
• Stimulující - Cíl musí podněcovat k aktivitě, musí být motivující
• Měřitelný - Cíl musí být měřitelný dle kvalitativních nebo kvantitativních ukazatelů, aby bylo
možné monitorovat míru jeho dosažení
• Akceptovatelný - S cílem se musí ztotožnit každý, kdo se bude podílet na jeho naplňování,
tzn. že je třeba také zajistit nezbytnou publicitu o zamýšlení realizovat určitou aktivitu.
• Atraktivní - Cíl musí mít atraktivní, zajímavý, chytlavý náboj, který svým záměrem dokáže
motivovat.
• Dosažitelný - Cíl je třeba formulovat tak, aby jeho naplnění bylo možné, schůdné vzhledem
k omezeným zdrojům i jiným působícím faktorům.
• Realistický - Vytyčený cíl musí být formulován v reálných podmínkách, organizace jej musí
být schopna dosáhnout. Cíle nesmí být formulovány ani příliš snadné a jednoduché, ale také
ani jako nedosažitelná přání.
• Časově omezený - Každý cíl musí obsahovat termín, do kterého je třeba ho dosáhnout
Detailní specifikace jednotlivých aktivit je zpracována v podobě „popisu opatření a aktivit IPRM“.
Část IPRM spolufinancovaná z ROP SM bude realizována prostřednictvím dvou opatření a v rámci
nich dvou aktivit:
1) Opatření 1.1 - Rozvoj infrastruktury pro kulturu a společenský život
• Aktivita 1.1.1 – Výstavba infrastruktury pro kulturu a společenský život
2) Opatření 1.2 - Rozvoj doprovodné infrastruktury
• Aktivita 1.2.1 – Revitalizace zeleně a zelených ploch
Následně je uveden stručný a výstižný popis plánovaných aktivit, které budou v rámci IPRM naplněny
realizací vhodných projektových záměrů a přispějí tak k naplnění cílů IPRM:
Název aktivity
Číslo specifického cíle
Vazba na prioritní oblast
Financující OP
Cíle aktivity
Aktivity
Aktivita 1.1.1 – Výstavba infrastruktury pro kulturu a
společenský život
1 - Rozvoj kultury a společenského života
4. - Přitažlivá města
Regionální operační program regionu soudržnosti Střední Morava
Cílem aktivity je vybudování infrastruktury pro kulturu a společenský
život umožňující využití zejména pro obyvatele města, ale i
návštěvníky a další cílové skupiny.
103
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Bude vybudována nová infrastruktura – polyfunkční budova, která
umožní realizovat širokou škálu kulturních, společenských a
Popis aktivity
volnočasových aktivit a současně se stane odpovídajícím sídlem
Filharmonie Bohuslava Martinů.
Aktivita řeší specifický cíl 1 – Rozvoj kultury a společenského života
prostřednictvím výstavby infrastruktury pro kulturu, společenský život
Popis, jakým způsobem
aktivita řeší specifické cíle a volnočasové aktivity.
Návaznost na prioritní oblast IPRM:
a prioritní oblasti IPRM
• 4. - Přitažlivá města
V současnosti je ve Zlíně k dispozici základní infrastruktura pro
kulturu, společenský život, která ale nedostačuje potřeb Zlína jako
krajského města a centra kultury. Z výsledků SWOT analýzy
současně vyplývá neadekvátní zázemí pro Filharmonii Bohuslava
Martinů – výstupy SWOT analýzy:
Silné stránky:
+ existence základní infrastruktury pro kulturu, volný čas a
sport
+ kulturní, společenské a sportovní aktivity mezinárodního
významu - Mezinárodní filmový festival pro děti, Barum
rallye, Mezinárodní divadelní festival Setkání – Stretnutie a
další aktivity
+ působení významných kulturních institucí a organizací –
například Filharmonie Bohuslava Martinů, Městské divadlo,
Popis výchozího stavu
kulturní institut ALTERNATIVA
Slabé stránky:
− absence kvalitní infrastruktury pro realizaci velkých kulturních
a společenských akcí včetně akcí mezinárodního významu
− nevyhovující prostory pro Filharmonii Bohuslava Martinů
Příležitosti:
ƒ vybudování společensko-kulturního centra jako zázemí pro
kulturní, společenské a volnočasové akce pro občany města i
pro konání významných akcí včetně akcí mezinárodního
významu
ƒ uplatnění na poli kongresové turistiky
Hrozby:
! oslabení významu Zlína jako centra kultury a společenského
života
Výstupem aktivity bude vybudování Kongresového centra Zlín –
Popis realizace aktivity
polyfunkční budovy.
(cílových výsledků,
Dopad realizace aktivity bude zvýšení počtu aktivit v oblasti kultury,
výstupů a dopadů aktivity)
společenského života a volnočasových aktivit
Rizika aktivity:
- posun realizace
Předpoklady a rizika
- překročení nákladů na realizaci realizace
realizace aktivity
Minimalizace vlivů rizik je popsána v kapitole 4.12.
Vhodným příjemcem podpory v rámci aktivity je Statutární město Zlín.
Vhodní příjemci aktivity a
Jak je uvedeno dále ve finančním plánu a na základě předchozích
popis jejich schopností
zkušeností příjemce s projekty, je Statutární město Zlín v dostatečné
aktivitu realizovat
míře schopno aktivitu realizovat.
Realizace aktivity umožní výrazně zvýšit nabídku kulturních,
volnočasových a společenských aktivit pro následující cílové skupiny:
- obyvatele města
- návštěvníky města
Dalším cílovým skupinám umožní realizovat své aktivity v nově
Vliv na cílovou skupinu
vybudované budově:
- kulturní instituce a organizace
- další subjekty, které budou realizovat aktivity na poli kultury,
volnočasových a společenských aktivit včetně odborných akcí
104
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Předpokládané zdroje financování
Rozpočet města - příslib spolufinancování
Rozpočet hrazený partnery v IPRM
Dotace z rozpočtu Regionální rady celkem
Celkové předpokládané způsobilé výdaje
Celkové předpokládané výdaje
Název aktivity
Číslo specifického cíle
Vazba na prioritní oblast
Financující OP
Cíle aktivity
Popis aktivity
Popis, jakým způsobem
aktivita řeší specifické
cíle a prioritní oblasti
IPRM
Popis výchozího stavu
v%
19,83
0
80,17
v Kč
115 080 000
0
445 920 000
556 199 981
556 199 981
Aktivity
Aktivita 1.2.1 – Revitalizace zeleně a zelených ploch
1 - Rozvoj kultury a společenského života
3 – Životní prostředí
Regionální operační program regionu soudržnosti Střední Morava
Cílem aktivity je revitalizovat veřejnou, zejména parkovou, zeleň
v návaznosti na již vybudovanou infrastrukturu pro kulturu a
společenský život.
V rámci aktivity dojde k realizaci parkových úprav za účelem
zatraktivnění prostředí v okolí nově vybudované infrastruktury.
Aktivita řeší specifický cíl 1 IPRM – Rozvoj kultury a společenského
života prostřednictvím doprovodné infrastruktury – parku v okolí
budovaného Kongresového centra a současně zlepšit stav životního
prostředí.
Návaznost na prioritní oblast IPRM:
ƒ 3. - Životní prostředí
ƒ 4. - Přitažlivá města
Zeleň v okolí zamýšlené budovy Kongresového centra stále
neodpovídá požadavkům na kvalitu a dostatečnou atraktivitu – výstup
SWOT analýzy:
− stále nedostatečná kvalita zeleně v centru města
Popis realizace aktivity
(cílových výsledků,
výstupů a dopadů
aktivity)
Dopadem realizace aktivity bude zvýšení atraktivity místa a zlepšení
stavu životního prostředí.
Rizika aktivity:
- posun realizace
Předpoklady a rizika
- překročení nákladů na realizaci realizace
realizace aktivity
- nekvalitní provedení a neodpovídající výstupy a výsledky
Minimalizace vlivů rizik je popsána v kapitole 4.12.
Vhodným příjemcem podpory v rámci aktivity je Statutární město Zlín.
Vhodní příjemci aktivity a
Jak je uvedeno dále ve finančním plánu a na základě předchozích
popis jejich schopností
zkušeností příjemce s projekty, je Statutární město Zlín v dostatečné
aktivitu realizovat
míře schopno aktivitu realizovat.
Pro cílovou skupinu obyvatel a návštěvníků města dojde
Vliv na cílovou skupinu
k zatraktivnění místa pro obě cílové skupiny
Předpokládané zdroje financování
v%
v Kč
720 000
Rozpočet města - příslib spolufinancování
15
0
Rozpočet hrazený partnery v IPRM
0
4 080 000
Dotace z rozpočtu Regionální rady celkem
85
4 800 000
Celkové předpokládané způsobilé výdaje
4 800 000
Celkové předpokládané výdaje
105
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
4.7.1. Indikátory aktivity
Název indikátoru
Název aktivity
Měrná jednotka
Výchozí hodnota
Cílová hodnota
Popis indikátoru
Popis způsobu měření
Zdroj měření
Periodicita měření
Název indikátoru
Název aktivity
Měrná jednotka
Výchozí hodnota
Cílová hodnota
Popis indikátoru
Popis způsobu měření
Zdroj měření
Periodicita měření
Název indikátoru
Název aktivity
Měrná jednotka
Výchozí hodnota
Cílová hodnota
Popis indikátoru
Popis způsobu měření
Zdroj měření
Periodicita měření
Indikátory
Plocha nově vybudované infrastruktury pro kulturu a společenský život
Aktivita 1.1.1 – Výstavba infrastruktury pro kulturu a společenský život
m2
0
2 130
Indikátor měří plochu nově vybudované infrastruktury pro kulturu a
společenský život.
V průběhu realizace projektu a po jeho ukončení exaktní změření nově
vybudované plochy.
Statutární město Zlín
Pololetní
Indikátory
Počet nově vytvořených pracovních míst
Aktivita 1.1.1 – Výstavba infrastruktury pro kulturu a společenský život
Počet
0
6
Indikátor měří počet nově vytvořených pracovních míst v přímé
souvislosti s realizací aktivit (projektů) IPRM, tato souvislost bude
muset být jasně prokázána realizátorem projektu a bude muset být
zajištěna udržitelnost pracovního místa
Měření bude probíhat na základě informací od realizátorů projektů
v průběhu realizace dílčích projektů a po jejich ukončení.
Statutární město Zlín
Ročně
Indikátory
Plocha revitalizované a regenerované zeleně a zelených ploch
Aktivita 1.2.1 – Revitalizace zeleně a zelených ploch
m2
0
1 280
Indikátor měří plochu zeleně a zelených veřejných ploch, u kterých
proběhne regenerace a revitalizace.
Měření bude zajištěno žadatelem v průběhu realizace projektu a po
jeho ukončení provedením měření plochy.
Statutární město Zlín
Pololetní
106
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
4.7.2. Indikativní seznam projektů a jejich předpokládaná doba realizace v rámci
aktivity
Pořadí
1.
2.
Název projektu
Vybudování Kongresového centra Zlín –
polyfunkční budova
Revitalizace parku u Kongresového
centra Zlín
Náklady
projektu
Časový harmonogram
Zahájení
Ukončení
činnosti
činnosti
561 000 000
10/2008
12/2010
4 800 000
6/2010
8/2010
4.8. Vazba IPRM na související operační programy
Vazba IPRM na další operační programy bude v podobě dvou opatření a tří aktivit financovaných
ze tří různých operačních programů
1) Opatření 2.1 - Rozvoj infrastruktury pro výzkum, vývoj a inovace (Operační program Výzkum a
vývoj pro inovace a Operační program Podnikání a inovace)
•
Aktivita 2.1.1 – Investice do infrastruktury pro výzkum, vývoj a inovace
• Aktivita 2.1.2 - Podpora spolupráce veřejného a soukromého sektoru ve výzkumu a vývoji
2) Opatření 2.2 - Rozvoj doprovodné infrastruktury (Operační program Vzdělávání pro
konkurenceschopnost)
• Aktivita 2.2.1 - Zvyšování kvality a nabídky vzdělávání ve VVI
Název aktivity
Číslo specifického cíle
Vazba na prioritu
Financující OP
Cíle aktivity
Popis aktivity
Popis, jakým způsobem
aktivita řeší specifické cíle
a prioritní oblasti IPRM
Popis výchozího stavu
Aktivity
Aktivita 2.1.1 – Investice do infrastruktury pro výzkum, vývoj a
inovace
2 - Rozvoj výzkumu, vývoje a inovací
1 – Ekonomický rozvoj
2 – Sociální integrace
Operační program Výzkum a vývoj pro inovace
Cílem aktivity je vybudovat infrastrukturu umožňující rozvoj výzkumu,
vývoje a inovací umožňující realizaci aplikovaného výzkumu a vývoje.
Aktivita se zaměřuje zejména na vybudování nové infrastruktury pro
výzkum, vývoj a inovace, a to jak budov, ve kterých bude VVI
realizován, ale i pořízení vybavení (přístrojové a technologické).
Součástí investic do infrastruktury pro výzkum, vývoj a inovace bude i
investice do vzdělávací infrastruktury ve vazbě na výzkum, vývoj a
inovace.
Aktivita řeší specifický cíl č. 2 IPRM tím, že se zaměřuje na budování
nových kapacit v takových směrech výzkumu, vývoje a inovací, které
umožňují přenos výsledků výzkumu, vývoje a inovací do praxe, díky
čemuž vytváří jednoznačnou vazbu a naplnění prioritní oblasti
Ekonomický rozvoj. Prioritní oblast Sociální integrace naplňuje díky
zaměření se na vzdělávací infrastrukturu ve vazbě na VVI.
Zlín má díky významné roli průmyslu v ekonomice a lokalizaci
Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně velký potenciál v oblasti výzkumu,
vývoje a inovací. Důležitým faktorem a potenciálem je svitovský areál
s již existujícími podniky a také dosud realizované projekty v oblasti
VVI.
Výstupy SWOT analýzy:
Silné stránky:
+ existence Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a jejích aktivit
v oblasti vzdělávání, výzkumu, vývoje a inovací
+ existence
Podnikatelského
inovačního
centra
a
Vědeckotechnického parku UTB ve Zlíně
Slabé stránky:
107
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
−
zchátralý svitovský areál s nevyjasněnými majetkoprávními
vztahy a stále nedostatečným využitím pro hi-tech, výzkum,
vývoj a inovace
Příležitosti:
9 rozvoj vědy, výzkumu a inovačního podnikání díky
Vědeckotechnickému parku UTB ve Zlíně
9 další rozvoj Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně
9 podpora podnikání nových firem v Podnikatelském inovačním
centru, zejména firem zaměřených na nové technologie a
rozvoj spolupráce veřejného a podnikatelského sektoru
v oblasti aplikovaného výzkumu a inovací
9 otevření svitovského areálu pro další aktivity v oblasti
výzkumu, vývoje a inovací
Hrozby:
! odliv mladých lidí (zejména absolventů VŠ) a kvalifikované
pracovní síly
! nepodaří se iniciovat a realizovat projekty v oblasti výzkumu,
vývoje a inovací ať už z důvodu neúspěchu žádostí o dotace
nebo finančních prostředků na financování
! nezájem významných podnikatelských subjektů o inovace a
výstupy aplikovaného výzkumu
Výstupem aktivity bude nově vybudovaná infrastruktura (budovy,
zařízení a vybavení) pro výzkum, vývoj a inovace včetně
Popis realizace aktivity
infrastruktury pro vzdělávání ve vazbě na VVI.
(cílových výsledků,
výstupů a dopadů aktivity) Dopady aktivity lze spatřovat zejména ve zvýšení podílu výzkumu,
vývoje a inovací v rámci aktivit realizátora aktivity.
Rizika aktivity:
- nedostatek prostředků na spolufinancování jednotlivých
projektů
Předpoklady a rizika
- nezájem o výstupy projektů ze strany podnikatelského
realizace aktivity
sektoru
- nezískání dotační podpory pro jednotlivé projekty
Vhodným příjemcem podpory je Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně,
jejíž schopnost realizovat aktivitu je založena na jednoznačné
Vhodní příjemci aktivity a
orientaci univerzity směrem k výzkumu, vývoji a inovacím a současně
popis jejich schopností
díky zkušenostem s realizací obdobných projektů v minulém
aktivitu realizovat
programovacím období.
Vlivy realizace aktivity lze vymezit pro tyto hlavní cílové skupiny:
- podnikatelské subjekty – výstupy aplikovaného výzkumu
realizovaného díky nově vybudované infrastruktuře
- studenti – zlepšení infrastrukturu pro výuku a uplatnění
Vliv na cílovou skupinu
studentů
- pracovníci ve výzkumu, vývoji a inovacích – zlepšení
podmínek pro realizaci VVI
Předpokládané zdroje financování
v%
v Kč
0
Rozpočet města - příslib spolufinancování
0
0
Rozpočet hrazený partnery v IPRM
0
1 950 000 000
Dotace z rozpočtu TOP celkem
100
1 950 000 000
Celkové předpokládané způsobilé výdaje
1 950 000 000
Celkové předpokládané výdaje
108
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Název aktivity
Číslo specifického cíle
Vazba na prioritu
Financující OP
Cíle aktivity
Popis aktivity
Popis, jakým způsobem aktivita
řeší specifické cíle a prioritní
oblasti IPRM
Popis výchozího stavu
Aktivity
2.1.2 - Podpora spolupráce veřejného a soukromého
sektoru ve výzkumu a vývoji
2 – Rozvoj výzkumu, vývoje a inovací
1 – Ekonomický rozvoj
Operační program Podnikání a inovace
Cílem aktivity je zvýšit spolupráci mezi veřejným a
soukromým sektorem ve výzkumu a vývoji, případně takovou
spolupráci iniciovat.
Aktivita se zaměřuje zejména na rozvoj, případně vybudování
nové infrastruktury pro výzkum, vývoj a inovace, která
umožní nabízet služby v oblasti VVI a výstupy aplikovaného
výzkumu pro podnikatelské subjekty včetně subjektů, které
realizují projekty aplikovaného výzkumu a vývoje.
Aktivita řeší specifický cíl č. 2 IPRM tím, že se zaměřuje na
budování nových kapacit oblasti výzkumu, vývoje a inovací,
které podporují spolupráci veřejného a soukromého sektoru
ve VVI, což vede k naplnění prioritní oblasti Ekonomický
rozvoj.
V zóně je díky postupnému rozvoji průmyslu lokalizaci
Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně velký potenciál v oblasti
spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem v oblasti
výzkumu, vývoje a inovací. Důležitým výchozím faktorem
jsou již realizované projekty a vybudovaná infrastruktura
v rámci svitovského areálu.
Výstupy SWOT analýzy:
Silné stránky:
+ existence Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a jejích
aktivit v oblasti vzdělávání, výzkumu, vývoje a
inovací
+ existence Vědeckotechnického parku UTB ve Zlíně a
Podnikatelského inovačního centra a
+
Slabé stránky:
− zchátralý
svitovský
areál
s nevyjasněnými
majetkoprávními vztahy a stále nedostatečným
využitím pro hi-tech, výzkum, vývoj a inovace
Příležitosti:
9 rozvoj vědy, výzkumu a inovačního podnikání díky
Vědeckotechnickému parku UTB ve Zlíně
9 další rozvoj Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně
9 podpora podnikání nových firem v Podnikatelském
inovačním centru, zejména firem zaměřených na
nové technologie a rozvoj spolupráce veřejného a
podnikatelského sektoru v oblasti aplikovaného
výzkumu a inovací
9 otevření svitovského areálu pro další aktivity v oblasti
výzkumu, vývoje a inovací
Hrozby:
! odliv mladých lidí (zejména absolventů VŠ) a
kvalifikované pracovní síly
! nepodaří se iniciovat a realizovat projekty v oblasti
výzkumu, vývoje a inovací ať už z důvodu neúspěchu
žádostí o dotace nebo finančních prostředků na
financování
! nezájem významných podnikatelských subjektů o
inovace a výstupy aplikovaného výzkumu
109
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Výstupem aktivity bude nově vybudovaná infrastruktura
(budovy, zařízení a vybavení) pro výzkum, vývoj a inovace
včetně infrastruktury pro vzdělávání ve vazbě na VVI.
Dopady aktivity lze spatřovat zejména ve zvýšení podílu
výzkumu, vývoje a inovací v rámci aktivit realizátora aktivity.
Rizika aktivity:
- nedostatek prostředků na spolufinancování
jednotlivých projektů
Předpoklady a rizika realizace
- nezájem o výstupy projektů ze strany
aktivity
podnikatelského sektoru
- nezískání dotační podpory pro jednotlivé projekty
Vhodným příjemcem podpory je Univerzita Tomáše Bati ve
Zlíně, jejíž schopnost realizovat aktivitu je založena na
Vhodní příjemci aktivity a popis
jednoznačné orientaci univerzity směrem k výzkumu, vývoji a
jejich schopností aktivitu
inovacím a současně díky zkušenostem s realizací
realizovat
obdobných projektů v minulém programovacím období.
Vlivy realizace aktivity lze vymezit pro tyto hlavní cílové
skupiny:
- podnikatelské subjekty – výstupy aplikovaného
výzkumu realizovaného díky nově vybudované
infrastruktuře
Vliv na cílovou skupinu
- studenti – zlepšení infrastrukturu pro výuku a
uplatnění studentů
- pracovníci ve výzkumu, vývoji a inovacích – zlepšení
podmínek pro realizaci VVI
Předpokládané zdroje financování
v%
v Kč
0
Rozpočet města - příslib spolufinancování
0
0
Rozpočet hrazený partnery v IPRM
0
35 000 000
Dotace z rozpočtu Regionální rady/TOP celkem
100
35 000 000
Celkové předpokládané způsobilé výdaje
35 000 000
Celkové předpokládané výdaje
Popis realizace aktivity (cílových
výsledků, výstupů a dopadů
aktivity)
Název aktivity
Číslo specifického cíle
Vazba na prioritu
Financující OP
Cíle aktivity
Popis aktivity
Popis, jakým způsobem
aktivita řeší specifické
cíle a prioritní oblasti
IPRM
Popis výchozího stavu
Aktivity
2.2.1 - Zvyšování kvality a nabídky vzdělávání ve VVI
2 - Rozvoj výzkumu, vývoje a inovací
2 – Sociální integrace
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Cílem aktivity je zvýšit spolupráci mezi veřejným a soukromým
sektorem ve výzkumu a vývoji, případně takovou spolupráci iniciovat.
Aktivita se zaměřuje na zvyšování nabídky vzdělávání z hlediska
kvantity i kvality s vazbou na výzkum, vývoj a inovace jak směrem ke
studentům graduálního i postgraduálního studia i směrem k vědeckým
pracovníkům.
Aktivita řeší specifický cíl č. 2 IPRM tím, že se zaměřuje na rozvoj
lidských zdrojů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací za účelem zvýšení
kvalifikace osob zapojených do VVI. To vede k naplnění prioritní
oblasti Ekonomický rozvoj a také prioritní oblasti Sociální integrace.
Rozvoj lidských zdrojů v oblasti vědy a výzkumu je neméně podstatný
než budování infrastruktury pro VVI. Důležitým výchozím faktorem je
již vybudovaná infrastruktura a projekty v rámci aktivity 2.1.1 - Investice
do infrastruktury pro výzkum, vývoj a inovace.
Výstupy SWOT analýzy:
Silné stránky:
110
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
+
existence Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a jejích aktivit
v oblasti vzdělávání, výzkumu, vývoje a inovací
+ existence Vědeckotechnického parku UTB ve Zlíně a
Podnikatelského inovačního centra
Příležitosti:
9 rozvoj vědy, výzkumu a inovačního podnikání díky
Vědeckotechnickému parku UTB ve Zlíně
9 další rozvoj Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně
9 podpora podnikání nových firem v Podnikatelském inovačním
centru, zejména firem zaměřených na nové technologie a
rozvoj spolupráce veřejného a podnikatelského sektoru
v oblasti aplikovaného výzkumu a inovací
9 otevření svitovského areálu pro další aktivity v oblasti
výzkumu, vývoje a inovací
Hrozby:
! odliv mladých lidí (zejména absolventů VŠ) a kvalifikované
pracovní síly
! nepodaří se iniciovat a realizovat projekty v oblasti výzkumu,
vývoje a inovací ať už z důvodu neúspěchu žádostí o dotace
nebo finančních prostředků na financování
Výstupem aktivity budou proškolené osoby - studenti graduálního i
postgraduálního studia i vědečtí pracovníci
Výsledkem realizace aktivity budou nově vytvořené vzdělávací
Popis realizace aktivity
programy nebo systémy vzdělávání.
(cílových výsledků,
Dopady aktivity lze spatřovat zejména ve zvýšení kvalifikace osob
výstupů a dopadů
zapojených do výzkumu, vývoje a inovací a vyšší podíl osob
aktivity)
zapojených do výzkumu, vývoje a inovací v rámci aktivit realizátora
aktivity.
Rizika aktivity:
- nedostatek prostředků na spolufinancování jednotlivých projektů
Předpoklady a rizika
- nezájem o výstupy projektů ze strany podnikatelského sektoru
realizace aktivity
- nezískání dotační podpory pro jednotlivé projekty
- nezájem osob z cílových skupin zapojených do vzdělávání
Vhodným příjemcem podpory je Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, jejíž
Vhodní příjemci aktivity a schopnost realizovat aktivitu je založena na jednoznačné orientaci
univerzity směrem k výzkumu, vývoji a inovacím a současně díky
popis jejich schopností
zkušenostem s realizací obdobných projektů v minulém
aktivitu realizovat
programovacím období.
Vlivy realizace aktivity lze vymezit pro tyto hlavní cílové skupiny:
• studenti – zlepšení nabídky vzdělávání orientovaného na výzkum,
Vliv na cílovou skupinu
vývoj a inovace, zvýšení kvalifikace
• pracovníci ve výzkumu, vývoji a inovacích – zvýšení kvalifikace
Předpokládané zdroje financování
v%
v Kč
0
Rozpočet města - příslib spolufinancování
0
0
Rozpočet hrazený partnery v IPRM
0
26 000 000
Dotace z rozpočtu Regionální rady/TOP celkem
100
26 000 000
Celkové předpokládané způsobilé výdaje
26 000 000
Celkové předpokládané výdaje
111
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
4.8.1. Indikátory aktivity
Název indikátoru
Název aktivity
Měrná jednotka
Výchozí hodnota
Cílová hodnota
Popis indikátoru
Popis způsobu měření
Zdroj měření
Periodicita měření
Název indikátoru
Název aktivity
Měrná jednotka
Výchozí hodnota
Cílová hodnota
Popis indikátoru
Popis způsobu měření
Zdroj měření
Periodicita měření
Název indikátoru
Název aktivity
Měrná jednotka
Výchozí hodnota
Cílová hodnota
Popis indikátoru
Popis způsobu měření
Zdroj měření
Periodicita měření
Název indikátoru
Název aktivity
Měrná jednotka
Výchozí hodnota
Cílová hodnota
Popis indikátoru
Popis způsobu měření
Zdroj měření
Periodicita měření
Indikátory
Počet nových odborných služeb ve výzkumu, vývoji a inovacích
Aktivita 2.1.2 - Podpora spolupráce veřejného a soukromého
sektoru ve výzkumu a vývoji
Počet
0
15
Indikátor sleduje nově poskytované služby nabízené
v návaznosti na nově vybudovanou infrastrukturu.
Měření bude realizováno v průběhu realizace projektu a po jeho
ukončení.
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
ročně
Indikátory
Nově vybudovaná infrastruktura pro aplikovaný výzkum a vývoj
Aktivita 2.1.1 – Investice do infrastruktury pro výzkum, vývoj a
inovace
m2
0
10 000
Indikátor měří plochu nově vybudované infrastruktury využitelné
pro aplikovaný výzkum a vývoj
V průběhu realizace projektu a po jeho ukončení exaktní změření
nově vybudované plochy.
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
ročně
Indikátory
Nově vybudovaná infrastruktura pro vzdělávání s vazbou na VVI
Aktivita 2.1.1 – Investice do infrastruktury pro výzkum, vývoj a
inovace
m2
0
12 000
Indikátor měří plochu nově vybudované infrastruktury pro
vzdělávání s vazbou na výzkum,vývoj a inovace.
V průběhu realizace projektu a po jeho ukončení exaktní změření
nově vybudované plochy.
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
ročně
Indikátory
Počet proškolených osob
Aktivita 2.2.1 - Zvyšování kvality a nabídky vzdělávání ve VVI
počet
0
170
Indikátor měří počet osob zapojených do jednotlivých
vzdělávacích programů a systémů vzdělávání.
Měření bude probíhat v průběhu realizace jak na úrovni
zapojených osob, tak osob, které byly úspěšně proškoleny.
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
Ročně
112
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
4.8.2. Indikativní seznam projektů a jejich předpokládaná doba realizace v rámci
aktivity
Pořadí
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
Náklady
projektu
Název projektu
Evropské centrum polymerních systémů
Rekonstrukce, modernizace a dostavba
Fakulty technologické
Výstavba objektu Fakulty humanitních
studií
Centrum doktorských studií
Rozvoj Vědeckotechnického parku UTB
ve Zlíně
Od rozvoje znalostí k inovacím
A-Z k úspěšnému doktorskému studiu
Centrum mezinárodní projektové
spolupráce
600 000 000
Časový harmonogram
Zahájení
Ukončení
činnosti
činnosti
2010
2012
700 000 000
2010
2012
400 000 000
2010
2012
250 000 000
2010
2012
35 000 000
2009
2010
10 000 000
8 000 000
2009
2010
2012
2012
8 000 000
2010
2012
4.9. Časový harmonogram
Časový harmonogram představuje důležitý a efektivní nástroj pro organizaci, řízení a kontrolu
realizace IPRM v celém jeho návrhovém období. Příprava podkladů pro časový harmonogram IPRM
byla zajišťována v úzké souvislosti s finančním plánem jak žadatelem i zpracovatelem IPRM za
spolupráce Řídícího výboru a partnera – Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a odpovídá míře
připravenosti jednotlivých projektových záměrů a dílčích projektů v době dokončovacích prací na
IPRM, respektive i míře dostupných informací a podkladů o podmínkách čerpání finanční podpory z
jednotlivých operačních programů. Níže uvedený harmonogram IPRM zachycuje časovou návaznost
jednotlivých aktivit po dobu přípravy a realizace IPRM. Z harmonogramu a plánu aktivit je zřejmé, kdy
jednotlivé aktivity začínají, končí, jak na sebe navazují nebo zda se překrývají.
Datum zahájení přípravy IPRM
Datum zahájení realizace IPRM
Datum ukončení realizace IPRM
Vyhlášení specifické výzvy na
předkládání projektů do IPRM
dle jednotlivých aktivit
Harmonogram IPRM
Červen 2006
1.10.2008
31.12.2008
Listopad 2008
Časová realizace IPRM je v souladu s požadavky Metodického
pokynu i podmínkami výzvy. Bude dle nich nastaven i
harmonogram realizace jednotlivých aktivit a potažmo projektů
tak, aby byly všechny aktivity a projekty ukončeny nejpozději
k 31.12.2008.
Popis časové realizace IPRM
Obě aktivity v rámci Specifického cíle 1 budou ukončeny dříve a
jejich harmonogram je pak upřesněn v podkapitole 4.7.
Nejvýznamnějším obdobím z hlediska realizace IPRM bude rok
2010, ve kterém jsou realizovány souběžně všechny aktivity,
zejména pak druhá polovina roku.
V celém průběhu realizace bude důsledně monitorováno
dodržování časového i finančního harmonogramu jednotlivých
aktivit a projektů tak, aby nebyla ohroženo ukončení aktivit ve
stanoveném termínu.
113
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Obrázek 30: Časový harmonogram aktivit IPRM
Aktivita / Čas
2008
1 2
2009
3 4 1
2 3 4
2010
1 2 3
2011
4 1 2
3 4 1
2012
2 3 4
Aktivita 1.1.1 – Výstavba
infrastruktury pro kulturu a
společenský život
Aktivita 1.2.1 – Revitalizace zeleně a
zelených ploch
Aktivita 2.1.1 – Investice do
infrastruktury pro výzkum, vývoj a
inovace
Aktivita 2.1.2 - Podpora spolupráce
veřejného a soukromého sektoru ve
výzkumu a vývoji
Aktivita 2.2.1 - Zvyšování kvality a
nabídky vzdělávání ve VVI
U některých aktivit dochází k překryvu, resp. souběžné realizaci, u aktivit 2.1.1 a 2.2.1 je jasná
návaznost mezi investičními projekty a s nimi souvisejícími „měkkými“ projekty.
4.10. Popis administrativní kapacity a způsobu řízení IPRM
Pojmem implementace je pro účely IPRM používán pro souhrnné označení celého procesu přípravy,
realizace a monitorování IPRM a dílčích projektů. Implementační struktura integrovaného plánu města
Zlína logicky navazuje ve svých principech na strukturu založenou ve fázi jeho zpracování.
Statutární město Zlín je odpovědné za přípravu, zpracování a realizaci IPRM. V souladu se svou
odpovědností a svými kompetencemi vytváří řídící strukturu IPRM, jejíž jednotlivé články
zabezpečují splnění úkolu a strategických cílů obsažených v dokumentaci IPRM.
Řídící struktura nastavená v přípravné fázi odpovídá reálné situaci na úrovni řízení procesů spojených
v implementací IPRM v podmínkách Magistrátu města Zlína. Na základě navržené implementační
struktury dochází v každé fázi k přesnému vymezení kompetencí a odpovědnosti osob zapojených do
systému přípravy a implementace IPRM. Jasně vymezená struktura řízení procesů je základem pro
správnou realizaci IPRM v podmínkách města Zlína ve spolupráci a partnery zapojenými do přípravy
IPRM a dalšími relevantními osobami zapojenými do procesu přípravy IPRM.
4.10.1. Východiska implementační struktury
Implementační model vymezuje závazný postup přípravy a realizace IPRM a dílčích projektů a věcnou
příslušnost naplňování cílů v průběhu celého projektového cyklu. Pro zvýšení účinnosti a kvality
implementace IPRM je nutné dodržet následující systémové kroky:
1. Po schválení IPRM vymezit jednoznačně věcnou příslušnost odborů a oddělení za
naplňování aktivit v rámci Specifického cíle 1.
2. U jednotlivých projektů posílit roli a kompetenci zodpovědného manažera projektu.
Zodpovědný manažer je klíčovou osobou, která bude řídit s plnou zodpovědností přípravné a
realizační práce na projektu, řídit projektový tým a zajišťovat poskytování informací
a podávání zpráv. Funkcí zodpovědného projektového manažera může být pověřen odborný
pracovník Magistrátu, nejčastěji připadá v úvahu pracovník příslušného odborného útvaru, ale
může jím být i externí subjekt.
Manažer IPRM bude v implementační fázi plnit následující funkce:
• Administrativní zajištění realizace jednotlivých projektů IPRM
• Sledování plnění harmonogramů a rozpočtu projektů
• Delegování konkrétních rozvojových projektů na příslušné odbory, které mají blíže k realizaci
projektu
• Aktualizace IPRM
• Předkládání průběžných zpráv Řídícímu výboru IPRM a orgánům města o implementaci IPRM
114
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
4.10.2. Řídící výbor IPRM
Řídící výbor (dále jen „ŘV“) IPRM byl ustaven usnesením Zastupitelstva města Zlína (počet členů) a
Rady města Zlína (výběr konkrétních osob – jmenný seznam členů jako příloha ke Statutu a
jednacímu řádu ŘV). V ŘV jsou zastoupeni reprezentanti hlavních partnerů IPRM a dalších institucí,
které se budou na jeho realizaci přímo nebo nepřímo podílet (zástupce Úřadu regionální rady). Výběr
členů ŘV je dostatečně reprezentativní, odborně kompetentní i kompetentní z hlediska statutárních
pozic v orgánech hlavních partnerů i pro fázi implementace integrovaného plánu rozvoje města a
svým složením odpovídá strategickým záměrům při zabezpečení realizace jednotlivých projektových
záměrů IPRM. Zachování původní skladby ŘV zajišťuje potřebnou myšlenkovou, koncepční a
strategickou kontinuitu přechodu z fáze zpracování IPRM do fáze jeho realizace.
Řídící výbor je složen ze zástupců veřejného, neziskového, podnikatelského a soukromého
sektoru, z veřejnosti a dalších osob, které byly osloveny statutárním městem Zlínem na základě
principu partnerství.
Řídící výbor pracuje a jedná podle schváleného Statutu a jednacího řádu. Jeho kompetence jsou dány
platnými metodickými pokyny k přípravě a realizaci IPRM, respektive vyplývají z usnesení volených
orgánů statutárního města Zlína.
Řídící výbor je odpovědný za koordinaci řízení, přípravy a realizaci IPRM, jeho monitoring a
hodnocení a za rozhodnutí o projektech, které budou v rámci IPRM předloženy k financování.
V čele ŘV stojí předseda a místopředseda, kteří byli jmenováni (zvoleni) na přípravném zasedání ŘV.
Předsedou ŘV se na základě hlasování členů ŘV stal Ing. Miroslav Hladík, 2. náměstek primátorky
statutárního města Zlína. Místopředsedou ŘV byl zvolen Mgr. Miroslav Kašný,náměstek primátorky
statutárního města Zlína.
Předseda ŘV zejména (článek 6 Statutu a jednacího řádu ŘV):
1. Zastupuje výbor navenek.
2. Odpovídá Radě města Zlína za činnost výboru a informuje ji o jeho činnosti.
3. Svolává zasedání výboru, navrhuje program a řídí jednání.
4. Zajišťuje plnění usnesení výboru.
5. Odpovídá za dodržování pravidel statutu všemi členy výboru nebo jejich zástupci.
6. V případě nepřítomnosti je zastupován místopředsedou výboru.
Základní kompetence ŘV (článek 5 Statutu a jednacího řádu ŘV):
1. Výbor zajišťuje koordinaci a dohlíží na realizaci a monitoring IPRM.
2. Projednává IPRM před jeho předložením orgánům města ke schválení, prostřednictvím oddělení
koordinace projektů Magistrátu města Zlína předkládá materiály do orgánů města.
3. Projednává výběr projektových záměrů a dílčích projektů k realizaci v rámci IPRM a zajistí jejich
projednání v orgánech města.
4. Projednává a schvaluje postupy a změny realizace IPRM, podstatné změny IPRM předkládá ke
schválení Radě města Zlína před jejich předložením řídícímu orgánu ROP Střední Morava.
5. Projednává monitorovací zprávy za IPRM a zajišťuje jejich projednání v orgánech města.
6. Navrhuje jmenování manažera IPRM.
7.
Může zřídit pracovní skupiny pro jednotlivé oblasti IPRM a může navrhovat a jmenovat členy
jednotlivých pracovních skupin.
8. Konzultuje své kroky s externím poradcem (zpracovatelem IPRM, odborníkem na oblast IPRM).
115
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Složení Řídícího výboru:
Subjekt
Jméno
Regionální rada regionu
soudržnosti Střední Morava
Ing. Ivan Matulík
Zlínský kraj
Ing. Milan Filip
Obchodní a hospodářská
komora ve Zlíně
Filharmonie Bohuslava Martinů
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
Statutární město Zlín
Statutární město Zlín
Statutární město Zlín
Statutární město Zlín
Komise pro strategické
plánování a EU při Radě města
Zlína
Funkce
ředitel Úřadu regionální rady
regionu soudržnosti Střední
Morava
vedoucí Odboru strategického
rozvoje
Ing. Rita Lečbychová, CSc.
ředitelka
RNDr. Josef Němý
prof. Ing. Petr Sáha, CSc.
Miroslav Chalánek
Ing. Miroslav Hladík (předseda
Výboru)
Mgr. Miroslav Kašný
(místopředseda Výboru)
Neobsazeno – dne 15. 9. 2008
Rada města souhlasí se
snížením počtu členů o tohoto
člena a doporučuje
Zastupitelstvu ke schválení
ředitel
prorektor pro strategii a rozvoj
člen zastupitelstva
Mgr. Tomáš Úlehla
2. náměstek primátorky
náměstek primátorky
předseda komise
4.10.3. Manažer IPRM
Manažerem IPRM byla jmenována Ing. Marie Cepková. Manažer IPRM poskytuje metodickou a
administrativní podporu pro činnost ŘV a dle potřeby zprostředkovává komunikaci s volenými orgány
Statutárního města Zlína, kterým předkládá dokumenty k projednání, pro informaci a ke schválení.
Manažer IPRM je v rámci svých kompetencí kontaktní osobou pro komunikaci s Úřadem Regionální
rady NUTS II SM a s řídícími orgány dalších operačních programů a zajišťuje přenos informací a úkolů
souvisejících s IPRM. Je zodpovědný za administrativní zajištění přípravy, zpracování a realizace
IPRM. Manažer IPRM zajišťuje v rámci svých pracovních povinností a stanovených kompetencí
dodržování principů partnerství a pečuje o jeho vysokou účinnost a kvalitu. V rámci svých kompetencí
informuje veřejnost o procesu tvorby a realizaci IPRM. Manažer je odpovědný ŘV a voleným orgánům
města Zlína.
4.10.4. Monitorování IPRM a jeho změny
Statutární město Zlín s využitím řídící struktury IPRM (Řídící výbor) a manažera IPRM provádí
monitorování realizace jednotlivých projektů a IPRM jako celku. Současně monitoruje celkový kontext
IPRM a může navrhovat změny ve schváleném IPRM.
Statutární město Zlín zpracuje za každý rok monitorovací zprávu, ve které zhodnotí postup realizace
IPRM. Monitorovací zpráva bude obsahovat hodnocení celkového kontextu IPRM v rámci města a
regionu. Součástí zprávy bude přehled schválených a realizovaných projektů a plnění podmínek IPRM
včetně plnění indikátorů, dodržení časového harmonogramu a finančního plánu. Dále bude obsahovat
jednotlivými ŘO odsouhlasené monitorovací zprávy dílčích projektů. Na základě hodnocení
dosaženého pokroku v realizaci IPRM a hodnocení kontextu v rámci města a regionu může město v
monitorovací zprávě navrhnout změny IPRM. Zprávu schvaluje Zastupitelstvo města a následně je
zpráva předložena ŘO ROP SM.
Dílčí projekty jsou realizovány a monitorovány standardním způsobem (stejně jako ostatní individuální
projekty v rámci ROP).
Změny v projektech zařazených do IPRM, ke kterým v průběhu realizace IPRM dojde, musí příjemce
neprodleně písemně oznámit příslušnému ŘO podle podmínek příslušného OP. O podstatných
změnách projektů bude ŘO ROP SM informován prostřednictvím Roční zprávy o postupu realizace
IPRM, pokud povaha změny projektu nepředstavuje současně i změnu IPRM.
116
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
4.10.5. Změny IPRM
Změny v IPRM oznamuje manažer IPRM buď prostřednictvím Roční zprávy o postupu realizace IPRM
nebo pomocí formuláře Oznámení o změně v IPRM. Změny se rozlišují na podstatné a nepodstatné.
Nepodstatné změny nevyžadují uzavření dodatku ke Smlouvě. K provedení těchto změn stačí, pokud
s nimi ŘO ROP SM vysloví souhlas. Podstatné změny v IPRM naopak zpravidla vyžadují dodatek ke
Smlouvě. Jedná se zejména o změny ovlivňující cíle IPRM, indikátory, rozpočet (přesun prostředků
v rozpočtu mezi opatřeními, nebo roky, při kterých dojde ke změně alokace na opatření, nebo rok o
více než 15 % z jejich původní výše), délku trvání IPRM a jednotlivých opatření.
Statutární město Zlín je oprávněno IPRM upravit a pozměnit bez předchozího souhlasu ŘO ROP SM
pouze v případě, že jde o nepodstatnou změnu, která neovlivní dosažení cílů IPRM a naplňování
schválených indikátorů.
Provedené nepodstatné změny musí Statutární město Zlín popsat a sdělit ŘO ROP SM, a to buď
v nejbližší Roční zprávě o postupu realizace IPRM, nebo prostřednictvím formuláře Oznámení o
změně v IPRM a to kdykoliv v průběhu realizace IPRM. Pracovník ŘO ROP SM oznámí zaznamenání
této nepodstatné změny e-mailem Statutárnímu městu Zlín.
Podstatnou změnu může Statutární město Zlín provést za těchto podmínek:
A) Pokud změna vyžaduje vypracování dodatku ke Smlouvě, je změnu možné realizovat až po
podpisu dodatku oběma stranami.
B) Pokud změna nevyžaduje vypracování dodatku ke Smlouvě, je změnu možné realizovat
bezprostředně po jejím schválení ŘO ROP SM.
Statutární město Zlín musí tuto podstatnou změnu oznámit ŘO ROP SM předem na formuláři
Oznámení o změně v IPRM, a to minimálně ve lhůtě 20 pracovních dní před plánovaným datem
změny, nejpozději však 60 kalendářních dnů před termínem ukončení IPRM.
Na základě Oznámení o změně v IPRM rozhodne ŘO ROP SM, zda se jedná o změnu, která vyžaduje
vypracování dodatku ke Smlouvě či nikoliv. Tuto informaci zasílá ŘO ROP SM manažerovi IPRM do
10 pracovních dnů od doručení Oznámení o změně v IPRM.
Pokud nahlášenou změnu posoudí projektový manažer IPRM (na ŘO ROP SM) jako podstatnou
změnu s nutností vypracování dodatku ke Smlouvě, je postupováno obdobně jako při podpisu
Smlouvy.
4.10.6. Monitorování projektů a změny projektů předložených v rámci IPRM
Dílčí projekty jsou realizovány a monitorovány standardním způsobem (stejně jako ostatní individuální
projekty v rámci ROP) a řídí se postupy uvedenými v Příručce pro příjemce.
Posuzování změn v dílčích projektech probíhá standardním způsobem jako u individuálních projektů
v rámci ROP a řídí se postupy uvedenými v Příručce pro příjemce.
Pokud nastane v některém dílčím projektu podstatná změna, příjemce informuje o této skutečnosti ŘO
ROP SM postupem uvedeným v Příručce pro příjemce a zároveň o této změně informuje manažera
IPRM, který posoudí, zda tato změna má vliv na IPRM. V případě, že změna má podstatný vliv na
IPRM, je možné povolit změnu v dílčím projektu až po zapracování změny IPRM.
4.10.7. Veřejné projednávání IPRM
Veřejné projednávání připravovaného IPRM se konalo dne 27.8.2008 od 15:00 hod. do 16:30 hod.
v obřadní síni Magistrátu města Zlína. Cílem veřejného projednání bylo seznámit odbornou i laickou
veřejnost s přípravou a procesem zpracování tohoto významného strategického dokumentu, který
umožní podpořit rozvoj města prostřednictvím strukturálních fondů EU.
Program jednání byl následující:
1. Úvod
2. Prezentace Integrovaný plán rozvoje města Zlína – Přínosy pro Zlínský kraj
3. Prezentace Integrovaného plánu rozvoje města Zlína – zóna „ Společensko – kulturní a
vzdělávací centrum Zlín“ s akcentem na praktické dopady a přínosy pro Zlín a jeho obyvatele
4. Diskuze
5. Závěr
Veřejného projednávání se účastnili zástupci široké veřejnosti – občanů města, zástupci ZM, RM a
ŘV, zástupce zpracovatele, zástupci magistrátu města a partnerů IPRM (zápis z veřejného projednání
a vypořádání připomínek je přílohou dokumentu).
117
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
4.10.8. Výběr a schvalování dílčích projektů městem
Město provádí výběr projektů transparentním způsobem, při respektování pravidel národního a
komunitárního práva. Přitom bude město dbát na efektivní čerpání SF, na veřejný zájem, a bránit
neoprávněným ziskům a na dosažení synergického efektu. Vybrané projekty jsou městem, případně
jinými příjemci (partnery města) dopracovány do podoby dílčích projektů podle podmínek příslušného
operačního programu. Město potvrdí, že předkládaný dílčí projekt je součástí a v souladu s cíli a
opatřeními IPRM.
4.10.9. Projekty předdefinované v IPRM
Ve strategii IPRM jsou při zachování rovnosti příležitostí definovány dílčí projekty, jejichž realizace se
v rámci IPRM předpokládá. ŘV IPRM určí nositele projektů, kteří zajistí zpracování projektové žádosti
a budou zodpovědní za realizaci projektu. ŘV může vytvořit pracovní skupinu, která bude zodpovědná
za přípravu a sledování realizace projektu. Město může definovat projekt pro řízení IPRM,
prostřednictvím něhož bude možno v rozsahu definovaném ŘO ROP spolufinancovat z prostředků
určených na IPRM i náklady spojené s přípravou, řízením, koordinací, a monitorováním IPRM.
4.10.10. Předložení dílčích projektů
Městem vybrané a schválené dílčí projekty jsou žadatelem předloženy příslušným Řídícím orgánům
operačních programů. Žadatel doloží usnesením orgánů města, že projekt je v souladu s IPRM, tj. je v
souladu s některým z opatření a aktivit a jejich rozpočtem, jak jsou definovány v IPRM a byl schválen
orgány města k realizaci.
Pro projekty předkládané v regionálních operačních programech budou vyhlašovány specifické výzvy
k předkládání projektů v rámci IPRM. Dle rozhodnutí ŘO ROP mohou být tyto výzvy vyhlášeny s
pevnou lhůtou pro předkládání projektů, nebo kontinuální -s možností podávat projekty průběžně po
dobu trvání výzvy. Při přípravě projektů pro regionální operační program se žadatelé řídí standardní
příručkou pro žadatele a příjemce a podmínkami stanovenými ve výzvě k předkládání projektů.
Projekty předkládané do jiných (tematických) operačních programů budou předkládány v rámci
standardních podmínek příslušných operačních programů na základě standardních výzev (nebudou
vyhlašovány zvláštní výzvy pro projekty IPRM). Projekty podané do těchto operačních programů, které
splní podmínky formálních náležitostí, přijatelnosti a minimální technické kvality (bodového hodnocení)
a případně další podmínky stanovené příslušným operačním programem obdrží na základě doložení
souladu s IPRM bonifikaci ve výši 10% dosaženého bodového hodnocení. S takto upraveným
bodovým hodnocením budou soutěžit se všemi projekty předloženými v dané výzvě. O výběru
projektů rozhoduje ŘO příslušného (tematického) operačního programu.
4.10.11. Realizace projektů
Město – nositel IPRM a další příjemci dílčích projektů realizují dílčí projekty souladu s podmínkami
příslušného operačního programu (v případě ROP jsou tyto podmínky stanoveny zejména v příručce
pro příjemce), v souladu se smlouvou/rozhodnutím o poskytnutí dotace na daný projekt a dalšími
dokumenty, které řídící orgán operačního programu stanoví. Projekty jsou realizovány v souladu s
harmonogramem pro jednotlivá opatření/aktivity stanoveným v IPRM a ve smlouvě uzavřené s ŘO k
danému dílčímu projektu. Město s využitím řídící struktury IPRM a manažera IPRM koordinuje aktivity
jednotlivých projektů tak, aby bylo dosaženo cílů IPRM s maximálním využitím synergických
efektů vyplývajících z koordinace mezi projekty. ŘO standardním způsobem provádí kontrolu a
monitorování jednotlivých projektů a na základě prokázaných nákladů poskytuje platby příjemcům
dílčích projektů.
4.11. Popis realizace partnerství a zapojení partnerů při tvorbě a realizaci IPRM
Princip partnerství je jedním ze základních principů, jež musí být dodrženy při tvorbě strategických
dokumentů v souladu s Nařízením Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných
ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu
soudržnosti. Statutární město Zlín si uvědomilo dodržování principu partnerství už v počátcích přípravy
IPRM s cílem zajistit strategii IPRM na základě možných benefitů, které jsou schopni partneři do
realizace IPRM a rozvoje města přinést. Partneři mají zkušenosti z různých rozvojových oblastí města
a z řad významných institucí ve městě, podílí se na různých aktivitách a činnostech v místě zóny.
Zároveň se budou přímo podílet na některých aktivitách v rámci realizace dílčích projektů IPRM.
Následující kapitola popisuje detailněji partnery IPRM a způsob jejich zapojení v přípravné a realizační
118
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
fázi. Poslední část této kapitoly zmiňuje základní předpoklady pro zajištění partnerství v době
udržitelnosti dílčích projektů zahrnutých v IPRM.
4.11.1. Partnerství při zapojení do řídících struktur
Pro úspěšnou a bezproblémovou realizaci IPRM zvolilo město Zlín aktivní přístup k zapojení partnerů.
Přístup je založen na spolupráci mezi partnery na úrovni regionu soudržnosti NUTS II Střední Morava,
územní samosprávy jako je Zlínský kraj a město Zlín a zástupci dalších institucí a subjektů umístěných
v zóně a také zapojení veřejnosti. Tím se spolupráce rozšířila i na instituce, organizace a osoby, které
nejsou přímou součástí implementačních struktur, aby bylo zajištěno, že se na konkrétním rozdělení
prostředků budou podílet i případní příjemci.
Partnerství v přípravné fázi IPRM bylo založeno na několika dílčích stupních, přičemž v každém stupni
byl dodržen základní přístup města vůči partnerům. Spolupráce probíhala především na úrovni:
• Ustavení Řídícího výboru IPRM a jmenování jeho členů,
• Jednání Řídícího výboru IPRM,
• Připomínkování analytické části IPRM,
• Informování veřejnosti prostřednictvím webových stránek, tiskových zpráv a masmédií
• Veřejného projednávání IPRM,
• Prezentace IPRM v Radě a Zastupitelstvu města Zlína.
4.11.2. Řídící výbor
Řídící výbor IPRM byl založen s cílem zapojit do přípravy IPRM co nejširší oblast partnerů, kteří zónu
znají, zajímají se o její rozvoj a mají strategický význam pro dané území. Řídící výbor schvaluje
podklady analytické části, nastavení vize, globálního cíle, specifických cílů, strategie, opatření a
aktivit, zároveň schvaluje projekty, které doporučuje k zařazení do IPRM. Vše doporučuje orgánům
města ke schválení.
Zástupci institucí a organizací v Řídícím výboru kromě statutárního města Zlín:
• Zlínský kraj
• Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
• Okresní hospodářská komora Zlín
• Úřad Regionální rady NUTS II Střední Morava
• Filharmonie Bohuslava Martinů
4.11.3. Zastupitelstvo a rada města
Během I. poloviny roku 2008 došlo opakovaně k informování a projednání potřebných skutečností
ohledně IPRM na jednání Rady města Zlína včetně schválení vymezení zóny a jejího následného
rozšíření. Ing. Hladík jako předseda Řídícího výboru IMRM na jednáních informoval členy Rady, o
smyslu a přínosech IPRM a jeho obsahu. IPRM a s ním související záležitosti byly předmětem
několika jednání Rady města:
Termín
konání Rady
města
9.6.2008
23.6.2008
7.7.2008
28.7.2008
8.9.2008
15.9.2008
Obsah jednání ve vztahu k IPRM
souhlasí s ustavením Řídícího výboru a doporučuje ZMZ ke schválení (usnesení č.
40/12R/2008)
schvaluje přípravu IPRM, vymezeného zónou v centru měta „Společensko-kulturní
centrum Zlín“ (Usnesení č. 11/13R/2008)
schvaluje Statut a jednací řád IPRM, jmenuje manažera IPRM, souhlasí s
navýšením počtu členů ŘV a doporučuje ZMZ ke schválení (usnesení č.
14/14R/2008)
schvaluje rozšíření zóny IPRM „Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
(usnesení č. 5/10MR/2008)
bere na vědomí postup zpracování IPRM a vypořádání připomínek z veřejného
projednání IPRM, souhlasí s předložením IPRM jako žádosti o finanční podporu
z ROP a doporučuje ZMZ ke schválení
souhlasí se snížením počtu členů ŘV a doporučuje ZMZ ke schválení
119
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Termín konání
Zastupitelstva
města
19.6.2008
28.7.2008
15.9.2008
Obsah jednání ve vztahu k IPRM
schvaluje ustavení ŘV (usnesení č. 9/13Z/2008)
schvaluje navýšení počtu členů ŘV (usnesení č. 9/2MZ/2008)
schvaluje předložení IPRM jako žádost o finanční podporu z ROP (usnesení č.
1/3MZ/2008
Pro zajištění splnění podmínek programu a výzvy bylo nutné IPRM prezentovat a následně schválit
v orgánech města Zlína.
Dne 8. 9. 2008 byl Integrovaný plán rozvoje města Zlína projednán Radou města Zlína, která
usnesením č. 1/13MR/2008 doporučila ke schválení Zastupitelstvu. Dne 15. 9. 2008 byl IPRM
projednán a schválen Zastupitelstvem města Zlína, č. usnesení 1/3MZ/2008.
4.11.4. Partnerství při přípravě IPRM
V rámci zpracování socioekonomické analýzy vybrané zóny, která se stala základem pro IPRM, bylo
nutné zahrnout kromě zaměstnanců Magistrátu města Zlína, kteří poskytli největší část informací, do
zpracování tyto důležité partnery:
• Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
• Český statistický úřad
• Úřad práce Zlín
1) Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně poskytla řadu cenných připomínek k socioekonomické analýze města
a také řadu podkladových informací a dat o počtu studentů, zamýšlených projektech a další informace
vztahující se k univerzitě a jejím jednotlivým fakultám. Zástupci univerzity se rovněž aktivně podíleli na
rozšíření zóny a specifikaci opatření a aktivit IPRM. Člen ŘV, zástupce UTB prof. Ing. Petr Sáha, CSc
inicioval dopisem ze dne 14.7.2008 změnu názvu a rozšíření geografické oblasti zóny, definované pro
IPRM, s cílem podpořit strategický rozměr IPRM a umožnit realizaci většího množství aktivit a
projektů, vzájemně propojených, generujících synergický efekt. Již začátkem roku 2008 schválila
Rada města Zlína svým usnesením č. 76/2R/2008 záměr zařadit návrhy projektů Univerzity Tomáše
Bati jako součást Integrovaného plánu rozvoje statutárního města Zlína. Svůj zájem o zařazení
několika projektových záměrů do IPRM potvrdila UTB dopisem dne 28.8.2008, kde v příloze dopisu
uvádí seznam investičních i neinvestičních projektových záměrů, na jejichž realizaci hodlá využít
finanční prostředky z tématických operačních programů.
Univerzita Tomáše Bati je také partnerem SMZ v projektu „Kulturní a universitní centrum Zlín“ (KUC,
dohoda o spolupráci je přílohou dokumentu). Tento multifunkční komplex se skládá ze dvou
samostatných objektů: Kongresové centrum Zlín, jehož investorem je SMZ a Univerzitní centrum ve
Zlíně, jehož investorem je UTB. Projekt Kongresové centrum Zlín, polyfunkční budova“, je nosným
projektem města v IPRM „Společensko – kulturní a vzdělávací centrum Zlín. Dohodu o spolupráci při
realizaci projektu KUC uzavřelo město Zlín a UTB v roce 2003, na základě usnesení ZMZ č.
6/4Z/2003 ze dne 3.4.2008. Pro projekt KUC bylo zpracována společná dokumentace k územnímu
řízení a vydáno společné územní rozhodnutí. Objekt Univerzitního centra byl zkolaudován v roce
2008, zahájení výstavby Kongresového centra – části polyfunkční budova se předpokládá v roce
2009. Vzhledem k deklarované spolupráci SMZ a UTB v rámci projektu KUC lze předpokládat, že
polyfunkční budovu s víceúčelovými sály bude v budoucnu UTB využívat k realizaci svých aktivit
(kongresy, konference, vzdělávací aktivity, atd.)
2) Český statistický úřad - Krajská správa Zlín
Významný přínos při tvorbě dokumentů pro IPRM měl Český statistický úřad. V celé socioekonomické
analýze města Zlína a v analýze zóny jsou uváděny oficiální data, jejichž původcem je ČSÚ. Při
analýze zóny ovšem dostupná data nebyla dostačující, vzhledem k tomu, že zvolená zóna není
vymezena jako městská část Statutárního města Zlína. Bylo nutné zjistit data vztahující se pouze
k vymezené zóně. ČSÚ Zlín poskytl informace, na základě kterých bylo možné určit počet obyvatel
zóny, věkovou a vzdělanostní strukturu obyvatel, jejich ekonomickou aktivitu a základní informace o
bytovém fondu. Aby bylo možné srovnání dat za vybranou zónu a vyšší územní celek - město, okres,
120
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
kraj i celou Českou republiku (event. jiné evropské země), byla ve většině těchto srovnání použita
data ze Sčítání lidů, domů a bytů za rok 2001. Aktuálnější data jsou totiž mnohdy k dispozici pouze za
vyšší územní celky, než je vybraná zóna.
3) Úřad práce Zlín
Úřad práce Zlín poskytl do socioekonomické analýzy města aktuální data k nezaměstnanosti ve
městě. V analýze zóny byly přínosné informace o aktuálním počtu uchazečů o zaměstnání, podílu
nezaměstnaných dle dosaženého vzdělání či věku. Další informace uvedené v analýzách byly údaje o
aktivitách úřadu práce na podporu zaměstnanosti, spolupráci s příspěvkovými organizacemi města či
kraje na projektech financovaných z evropských fondů apod.
4.11.5. Informování veřejnosti
Pro účely informování nejširší veřejnosti o IPRM byla na webových stránkách města Zlína
(http://www.mestozlin.cz/page/30695.integrovany_plan_rozvoje_mesta/) zřízena samostatná sekce
IPRM, kde jsou popsány základní principy přípravy IPRM, složení členů Řídícího výboru, základní
informace o připravovaném IPRM, harmonogram přípravy, výstupy z pracovních jednání, důležité
dokumenty a další relevantní informace, apod.
Protože ne každý z občanů města disponuje moderní technikou a má přístup na veřejný internet, byla
provedena informační kampaň také v měsíčníku Magazín Zlína, kdy informace týkající se přípravy
IPRM byly publikovány v srpnovém i zářijovém čísle. Pozvánka na veřejné projednávání IPRM pak
byla zveřejněna kromě úřední desky, webových stránek magistrátu a IPRM i ve dvou vydáních
regionálního tisku.
4.11.6. Partnerství v realizační fázi IPRM
Partnerství v období realizace IPRM bude vycházet ze stejných zásad, principů, založených
partnerských vztahů a způsobů komunikace jako ve fázi zpracování integrovaného plánu. Kontinuita
založených partnerských vztahů, jasná a srozumitelná interpretace koncepčních a strategických
myšlenek a rozhodnutí, stejně jako využití osvědčených pracovních přístupů usnadní realizaci IPRM
bez ohledu na jeho dílčí doplňky a změny. Posílena bude role komunikační platformy, výměny
informací a cílené podpory na všech úrovních, neboť právě realizace strategických cílů a záměrů
IPRM prostřednictvím jednotlivých projektů umožní naplnit vizi rozvoje města Zlína a splnit globální cíl
i dílčí cíle integrovaného plánu rozvoje města.
Zapojení partnerů IPRM :
• okruh hlavních partnerů IPRM je vymezen členy Řídícího výboru,
• přistoupení dalších partnerů IPRM bude zajištěno po schválení dokumentu IPRM o partnery,
kteří se budou podílet na realizaci IPRM svými dílčími projekty,
• projektové záměry dalších partnerů IPRM budou registrovány, vyhodnoceny a eventuálně
zařazeny v rámci aktualizací IPRM, pokud budou řádně projednány a schváleny Řídícím
výborem IPRM,
• zapojení dalších partnerů z okruhu tzv. širší veřejnosti bude umožněno prostřednictvím
webové stránky, jejíž obsah zajistí informovanost o průběhu realizace IPRM, možnost klást
dotazy a doručovat náměty a připomínky.
V rámci realizační fáze IPRM bude mít největší význam Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně a proto bude
zajištěna maximálně efektivní komunikace a spolupráce s tímto partnerem, lze předpokládat, že na
straně UTB ve Zlíně bude figurovat projektový manažer odpovědný za projekty univerzity.
4.11.7. Partnerství u dalších navazujících aktivit v rámci zóny
V rámci zóny se předpokládá realizace dalších projektů nezahrnutých do IPRM, které ale mohou mít
pozitivní synergický efekt. Jedná se například o projekty:
a) Rozšíření parkoviště u obchodního domu ‘”Prior”
b) Rekonstrukce stávajícího obchodního domu „Prior“ na hotel vyššího standardu
121
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
4.12. Analýza rizik IPRM
4.12.1. Metodika analýzy rizik IPRM
Příprava, zpracování a realizace IPRM byla, je a po celou dobu realizace bude provázena riziky,
jejichž míru působení lze minimalizovat jejich definováním, soustavným vyhodnocováním a případným
koncepčním nebo operativním zásahem reagujícím na skutečný výskyt rizika nebo možnost jeho
vzniku. Rizika jsou konkrétní hrozby, které mohou ohrozit IPRM a jeho úspěšnost z hlediska kvality
výsledných projektů, dodržení důležitých milníků projektu, nepřekročení nákladů a dosažení
očekávaných přínosů. Analýza rizik je pak standardním nástrojem pro řízení a eliminaci rizik IPRM
v přípravné a realizační fázi. Nová rizika se však mohou objevit i v dalších etapách IPRM, především
v udržitelnosti dílčích projektů zahrnutých v IPRM. Cílem řízení rizik je podchytit rizika projektu,
vyhodnotit pravděpodobnost jejich vzniku a závažnost dopadů, naplánovat akce směřující ke snížení
pravděpodobnosti vzniku rizikové události a akce směřující ke zmírnění negativních dopadů rizikové
události, pokud už nastane. V některých případech je možné na identifikované riziko vědomě reagovat
rozhodnutím o akceptaci rizika bez nějakých protiopatření, neboť ta jsou buď nemožná, nebo příliš
časově či finančně nákladná.
Všechny aktivity a dílčí projekty zahrnuté v IPRM svým charakterem naplňují požadavky kladené na
definici projektových rizik spojených s návrhem a implementací dílčích projektů. Implementace
projektů bude probíhat v rizikovém prostředí, s nímž jsou spojené výdaje z rozpočtu projektu k plnění
schválených záměrů a cílů projektu.
Prvním krokem procesu snižování rizik je jejich analýza. Analýza rizik pro potřeby implementace IPRM
do prostředí zóny „Kulturně-společenské a vzdělávací centrum Zlín“ je chápána jako proces
definování hrozeb, pravděpodobnosti jejich výskytu a dopadu na aktivity, tedy stanovení rizika jejich
závažnosti.
Analýza zahrnuje následující kroky:
1. rozbor vzájemných vztahů, kontextu a souvislostí procesů spojených s přípravou a podáním
IPRM,
2. vytvoření základního souboru potenciálních rizik v procesech, operacích a činnostech v souladu
s legislativními normami ČR a EU a metodikou platnou pro výzvu k předkládání IPRM v rámci
ROP Střední Morava,
3. výběr souboru rizik, která jsou důležitá z hlediska implementace dílčích projektů,
4. sestavení pořadí rizik podle určeného stupně významnosti pro stanovení priorit rizik,
5. zpracování návrhu řešení eliminace, nebo zmírnění rizik v průběhu přípravy a realizace projektu.
Kombinací jednotlivých kroků dojdeme k analyzování pravděpodobnosti výskytu rizika vůči škodě,
kterou riziko způsobí. Čím je pravděpodobnost vyšší, tím je vyšší i přepokládaná škoda. Eliminovat
riziko jde pouze jejím správným vyhodnocením při plánování projektů.
Pravděpodobnost výskytu rizika
Stupeň dopadu rizika
0 – nemožná
0- zvládaný
1 - téměř nemožná
1- téměř neznatelný
2 - výjimečně možná
2- drobný
3 - běžně možná
3 - významný
4 - pravděpodobná
4 - velmi významný
5 - hraničící s jistotou
5 – nepřijatelný
Každé riziko se vynásobí pravděpodobností výskytu * stupněm dopadu. Tak se stanoví míra
„důležitosti“ rizika (váha rizika). Zanesením rizika formou bodového označení do grafu získáme jasný
přehled o míře výskytu rizika a je možné tak efektivněji tato rizika eliminovat, tzv. mapu rizik.
Stanovení míry výskytu rizika je ze strany zpracovatele pouze doporučující a zakládá se na podrobné
analýze dokumentu IPRM, projektových záměrů a ostatních relevantních podkladech projektu.
Analýza projektu proběhla za účelem stanovení základních rizik projektu, které je třeba při
implementaci projektu eliminovat.
122
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
4.12.2. Katalog rizik
Následující kapitola obsahuje celkový souhrn rizik, která nastala, nebo by mohla nastat v souvislosti
s přípravou, realizací a implementací IPRM jako dokumentu a dílčích projektů v něm obsažených do
reálného prostředí. Vzhledem k tomuto detailnímu soupisu bylo provedeno vyhodnocení dle metody
čtvercové matice (váha jejich dopadu a poměr způsobené škody k pravděpodobnosti výskytu rizika).
V rámci celkové sumarizace byla rizika alokována do větších skupin podle oblasti dopadu. Jednotlivé
oblasti dopadu byly vybrány s ohledem na charakter a věcné zaměření dílčích projektů.
Kategorie
Riziko
Strategické
Dokument IPRM
Strategické
Povinné přílohy IPRM
Strategické
Vůle a podpora
Strategické
Nedostatečně
popsána analýza zóny
Strategické
Strategické
Strategické
Nedokonale
zpracované SWOT
analýzy IPRM
Špatný návrh strategie
IPRM
Nesoulad mezi
nastavenými cíli IPRM
a strategickými
dokumenty
Strategické
Netransparentní a
neprůhledný výběr
projektů v IPRM
Strategické
Chybné nastavení
indikátorů sledování
Strategické
Nedostatečná
implementační
struktura IPRM
Strategické
Nerealistický
harmonogram projektů
v IPRM
Strategické
Neschválení IPRM
Strategické
Změny strategie IPRM
v průběhu realizační
Popis rizika
IPRM musí být
zpracován dle
dokumentace k ROP
SM platné pro oblast
podpory 2.1.
Zajistit dle metodiky
předkládání IPRM
všechny povinné
přílohy, které musí být
podepsány statutárním
zástupcem.
Schválení IPRM
v orgánech města (ZM,
RM).
Nedodržení metodiky
MMR a dotačních
podmínek.
Nedostatečně
vymezené silné a slabé
stránky vybrané zóny.
Zvolen špatný přístup
ze strany zpracovatele.
Nedostatečná analýza
všech relevantních
strategických
dokumentů.
Nedostatečně
zdůvodnění výběru
projektů, neschválení
projektů na ŘV IPRM.
Indikátory nastaveny
nerealisticky vůči
metodice MMR a
dokumentaci ROP a
charakteru projektů
v IPRM.
Nejsou nastaveny
kompetence a
odpovědnosti osob
zapojených ve všech
fázích IPRM.
Harmonogram projektů
bude orientován na
základě vyhlášení
výzev k předkládání
dílčích projektů
v IPRM.
Vydané záporné
rozhodnutí ze strany
RR SM.
V rámci
monitorovacích ročních
123
P
D
V=P*D
Pravděpodobnost
Dopad
1
2
0,6
téměř
nemožná
drobný
3
4
12
běžně
možná
velmi
významný
2
2
4
výjimečně
možná
drobný
2
1
2
výjimečně
možná
téměř
neznatelný
1
0
0
téměř
nemožná
zvládaný
1
2
2
téměř
nemožná
drobný
2
2
4
výjimečně
možná
drobný
2
2
4
výjimečně
možná
téměř
neznatelný
3
3
9
běžně
možná
významný
1
2
2
téměř
nemožná
Drobný
3
3
9
běžně
možná
významný
2
3
6
výjimečně
možná
Významný
1
1
1
téměř
nemožná
téměř
neznatelný
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Kategorie
Riziko
Popis rizika
fáze.
zpráv dbát na důsledné
popsání změny
strategie.
Partneři v realizační
fázi nespolupracují na
aktivitách vymezených
dohodou o partnerství.
Projekty musí být
připravené jako žádost
o dotaci – včetně
projektové
dokumentace.
Každý projekt v IPRM
musí být předložen
jako projektová žádost
v rámci příslušné
výzvy.
Musí existovat
Rozhodnutí ze strany
RR o přiznání dotace.
Pro realizaci IPRM
musí být podepsána
Smlouva o financování
a implementaci IPRM,
která bude podepsána
statutárním zástupcem
příjemce podpory.
Nastaven systém
předkládání
monitorovacích zpráv
v průběhu realizace
IPRM. Zajistit včasné
odevzdávání
monitorovacích zpráv.
Dodržení základních
pravidel publicity IPRM
dle Grafického
manuálu platného pro
ROP SM.
Nastaven systém
komunikace mezi
manažerem IPRM, ŘV
a Pracovní skupinou ve
všech fázích IPRM.
Kvalitní komunikace
mezi manažerem
IPRM a ÚRR SM.
Přistoupení nových
partnerů v realizační
fázi IPRM.
Nesprávné finanční
nastavení IPRM dle
opatření.
Nesprávné finanční
nastavení IPRM
z hlediska času.
Nezrealizování
plánovaných projektů a
nesplnění finančního
harmonogramu IPRM
Zajištění finančních
Strategické
Ztráta zájmu partnerů
v realizační fázi
Strategické
Nepřipravenost dílčích
projektů k předložení
v rámci výzvy
Strategické
Nepřidělení dotace na
dílčí projekty v IPRM.
Strategické
Rozhodnutí o
schválení IPRM
Strategické
Smlouva o financování
IPRM
Strategické
Monitorovací zprávy
Strategické
Publicita
Strategické
Komunikační strategie
Strategické
Komunikační strategie
Strategické
Partnerské vztahy
Ekonomické
Finanční
harmonogram
Ekonomické
Finanční
harmonogram
Ekonomické
Nedokončení projektů
Ekonomické
Rozpočet IPRM
124
P
D
V=P*D
Pravděpodobnost
Dopad
2
4
8
výjimečně
možná
velmi
významný
3
4
12
běžně
možná
velmi
významný
2
4
8
výjimečně
možná
velmi
významný
1
0
0
téměř
nemožná
zvládaný
1
3
3
výjimečně
možná
významný
0
0
0
Nemožná
zvládaný
2
3
6
výjimečně
možná
významný
2
3
6
výjimečně
možná
významný
1
1
1
téměř
nemožná
téměř
neznatelný
1
1
1
téměř
nemožná
téměř
neznatelný
3
2
6
běžně
možná
drobný
3
3
9
běžně
možná
Významný
2
4
8
výjimečně
možná
velmi
významný
1
3
3
téměř
významný
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Kategorie
Riziko
Ekonomické
Kofinancování
Ekonomické
Kontrolní systém
Ekonomické
Procesní věci
ekonomické
Ekonomické
Podání projektových
žádostí
Ekonomické
Schválení
projektových žádostí
v jednotlivých OP
Ekonomické
Rozpočty projektů
Ekonomické
Proplacení projektů
Ekonomické
Odejmutí dotace
Organizační
Vnitřní kontrolní
mechanismy
Organizační
Schvalovací
mechanismy
Popis rizika
prostředků pro realizaci
projektů v rozpočtu
města, případně
úvěrem.
Nedodržení
stanoveného podílu
spolufinancování IPRM
a dílčích projektů
Magistrátem.
Nedodržen postup dle
zákona č. 320/2001
Sb., o finanční kontrole
ve veřejné správě a o
změně některých
zákonů, ve znění
pozdějších "předpisů.
Složitost schvalování
rozpočtu města,
složitost povolování
operací, vystavování
faktur.
Nepodání projektových
žádostí nebo podání
s formálními chybami
způsobí nutnost změny
IPRM v části
projektové a změnu
finančního
harmonogramu
Neschválení
projektových žádostí
jednotlivými ŘO a
způsobení nutnosti
změny IPRM v části
projektové a změnu
finančního
harmonogramu
Správné nastavení
rozpočtu projektů dle
způsobilosti výdajů.
Splnění podmínek
způsobilosti a
dokladování pro
zdárné proplacení
vynaložených výdajů
jednotlivých OP.
Nesplnění povinnosti
uvedené v podmínkách
Příručky pro příjemce
v rámci ROP SM.
Nastavení systému
vnitřní kontroly na
magistrátu města,
existence
specializovaného
pracoviště interního
auditu
Nastavení systému na
Magistrátu města organizační řád,
pracovní řád,
125
P
D
V=P*D
Pravděpodobnost
Dopad
nemožná
1
3
3
nemožná
významný
0,5
0
0
nemožná
zvládaný
0,5
1
0,5
nemožná
téměř
neznatelný
2
4
8
výjimečně
možná
velmi
významný
2
4
8
výjimečně
možná
velmi
významný
2
2
4
výjimečně
možná
drobný
2
2
4
výjimečně
možná
drobný
2
3
6
Výjimečně
možná
významný
1
0
0
téměř
nemožná
zvládaný
1
1
1
téměř
nemožná
zvládaný
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Kategorie
Riziko
Organizační
Lidské zdroje
Organizační
Vymezení pracovních
kompetencí
Organizační
Neodpovědnost
Organizační
Nekompetentnost
Organizační
Zneužití pravomoci
Projektové
Rozpočet projektu
Projektové
Výběrová řízení
Projektové
Financování projektů
Projektové
Vícenáklady
Projektové
Fakturace
Projektové
Fakturace - termínová
Projektové
Žádost o platbu
Projektové
Etapizace
Projektové
Majetkoprávní vztahy
Popis rizika
směrnice, pokyny a
nařízení
Existence
odpovědných osob na
magistrátu
odpovídajících za
projekt.
Stanovení
odpovědnosti a
vymezení kompetencí
v pracovní náplni
v rámci projektu.
Špatný přístup osob
k projektu,
zanedbávání svých
povinností apod.
Delegování pravomocí
na nekompetentní
osoby, které nemají
zkušenosti.
Zadávání zakázek
v rozporu se zákonem,
netransparentnost
operací apod.
Správné nastavení
rozpočtu projektu dle
kapitol a způsobilosti
výdajů.
Dodržení zákona o
veřejných zakázkách a
pravidel operačních
programů.
Zajištění finančních
prostředků pro realizaci
projektu.
Náklady nad rámec
schváleného rozpočtu
musí být hrazeny
z vlastních zdrojů
žadatele.
Nedodržení základních
náležitostí faktury dle
zákona č.
563/1991 Sb., o
účetnictví, ve znění
pozdějších předpisů.
Zpoždění proplácení
faktur.
Předložení žádosti o
platbu na základě
skutečných výdajů
projektu.
Existence věcně
oddělitelných etap
projektu, které budou
dohromady tvořit jeden
projekt.
Projektem dotčené
pozemky musí být ve
vlastnictví žadatele,
nebo je musí mít
126
P
D
V=P*D
Pravděpodobnost
Dopad
1
2
2
Výjimečně
možná
zvládaný
1
2
2
téměř
nemožná
zvládaný
2
3
6
výjimečně
možná
významný
3
3
9
možná
významný
2
4
8
téměř
nemožná
velmi
významný
3
2
6
běžně
možná
drobný
3
4
12
běžně
možná
velmi
významný
2
3
6
T
téměř
nemožná
významný
2
3
6
T
téměř
nemožná
významný
1
2
2
nemožná
drobný
1
2
2
nemožná
drobný
1
2
2
nemožná
drobný
0
1
1
nemožná
zvládaný
2
3
6
nemožná
drobný
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Kategorie
Riziko
Projektové
Územní řízení
Projektové
Vyjádření EIA a
NATURA 2000
Projektové
Projektové
dokumentace
Projektové
Projektová
dokumentace
Projektové
Projektová žádost
Projektové
Smlouva o dílo
Projektové
Stavební dozor
Projektové
Publicita
Projektové
Řízení projektů
Ostatní
Počasí
Ostatní
Živelná pohroma
Popis rizika
v dlouhodobém
pronájmu.
Existence platného
územního rozhodnutí
pro každý dílčí projekt
v IPRM.
Existence kladného
vyjádření pro stavbu
z hlediska zákona č.
100/2001 Sb., o
posuzování vlivů na
životní prostředí a
zákona č. 114/1992
Sb., o ochraně přírody
a krajiny.
Zajistit projektovou
dokumentaci pro celou
stavební část.
Postupovat realizaci
dle projektové
dokumentace
Dodržování aktivit dle
projektové žádosti a
dále smlouvy o dílo,
harmonogramu
projektu, technologie
stavby apod.
Špatné nastavení
termínů ve smlouvách
o dilo, nepřesně
zpracovaný rozpočet
Špatný výběr
odborného stavebního
dozoru – firmy, která
bude dohlížet nad
správnou realizaci
stavby.
Nedodržení pravidel
publicity dle Smlouvy o
financování a dle
podmínek obsažených
v Metodickém pokynu
pro publicitu ROP SM.
Zajištění úspěšné
realizace projektu a
úspěšného proplacení
dotace.
Předpoklad pro
realizaci stavby.
Riziko výskytu požáru,
povodně apod.
P
D
V=P*D
Pravděpodobnost
Dopad
1
3
3
téměř
nemožná
významný
1
3
3
téměř
nemožná
Významný
0
0
0
nemožná
zvládaný
2
2
2
Možná
drobný
2
2
2
možná
drobný
2
2
2
možná
drobný
2
2
2
možná
drobný
2
3
6
možná
významný
2
3
6
možná
významný
3
3
9
běžně
možná
drobný
0,5
0
0
nemožná
zvládaný
Katalog rizik je veden v elektronické formě. U každého rizika je uveden podrobnější popis a další
atributy. V katalogu rizik mohou být rizika standardně tříděna dle dalších hledisek do vhodných
kategorií a skupin.
Po celkové sumarizaci dat byla do souhrnu rizik a do souboru opatření vybrána taková, jejichž váha
rizika přesahuje stupeň 5 ze zvolené stupnice. Rizika s významovou váhou > 5 představují
potencionální hrozby, které v případě, že se vyskytují, způsobují ohrožení realizace projektu. Jedná se
o interní rizika na straně žadatele a konečného příjemce dotace, ale i externí rizika, která jsou mnohdy
hůře ovlivnitelná.
127
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
4.12.3. Zhodnocení rizik IPRM
Projektová rizika jsou především spojena s přípravou IPRM jako celkového strategického dokumentu
a veškeré aktivity jsou vyvíjené v rámci předrealizační a realizační fáze.
Strategická rizika
Krok 1: Identifikace dvojic hrozba-scénář
Hrozba
Scénář
Povinné přílohy
IPRM
Nedoložení, případně
nekompletnost
jednotlivých příloh.
Chybné nastavení
indikátorů
Indikátory nastaveny
nerealisticky vůči
metodice MMR a
charakteru projektů
v IPRM.
Nerealistický
harmonogram
projektů v IPRM
Harmonogram projektů
bude nastaven na základě
vyhlášení výzev
k předkládání dílčích
projektů.
Neschválení IPRM
Vydané záporné
rozhodnutí ze strany RR
SM.
Ztráta zájmu
partnerů
v realizační fázi
Partneři v realizační fázi
nespolupracují na
aktivitách vymezených
dohodou o partnerství.
Nepřipravenost
dílčích projektů
k předložení
v rámci výzvy
Projektové žádosti nesplní
kritéria formálních
náležitostí a přijatelnosti –
budou chybět přílohy.
Nepřidělení
dotace na dílčí
projekty v IPRM.
V případě nepředložení
dílčích projektů
uvedených Každý projekt
v IPRM musí být
předložen jako projektová
žádost v rámci příslušné
výzvy.
Publicita
Nedodržení základních
pravidel publicity IPRM dle
Grafického manuálu
platného pro ROP SM.
Komunikační
strategie
Nastaven systém
komunikace mezi
manažerem IPRM a ŘV
všech fázích IPRM.
Krok2: Kvantifikace rizik
Komentář (zdůvodnění, čím je
způsobena škoda)
Vyloučení IPRM v rámci formálního
hodnocení projektu.
Horší sledování plnění indikátorů
v realizační fázi IPRM.
Špatný harmonogram způsobí
zpoždění realizace dílčích projektů
a jejich proplácení.
V rámci hodnotící fáze IPRM
mohou jednotliví externí hodnotitelé
vydat záporné stanovisko, čímž
nedojde k finálovému schválení
IPRM Regionální radou SM.
V případě, že některý z projektů
nebude realizován díky odstoupení
některého z partnerů, dochází
k posunům při naplňování cílů a
finančního čerpání rozpočtu IPRM
dle původního plánu a nutnost
žádat o schválení změny ÚRR v
IPRM.
Některé projekty obsažené v IPRM
by ztratily nárok na získání podpory
z EU a IPRM by mohlo být
ohroženo
nenaplněním
všech
indikátorů a cílů.
Některé projekty obsažené v IPRM
by ztratily nárok na získání podpory
z EU a IPRM by mohlo být
ohroženo
nenaplněním
všech
indikátorů a cílů.
Díky
nedodržení
základních
pravidel publicity programu by
mohly některé způsobilé výdaje být
určeny za nezpůsobilé.
Neexistence komunikační strategie
může vést k neinformovanosti osob
zainteresovaných v přípravné fázi
IPRM.
128
Krok 3: Eliminace rizik
Způsob eliminace rizik
Podrobné prostudování Pokyny pro
předkladatele v rámci ROP SM a
podmínek platných pro 1. kolo výzvy.
V přípravné fázi je nutné provést analýzu
indikátorů nastavených v programové
dokumentaci ROP Střední Morava.
Následně budou indikátory přeneseny do
IPRM a kvantifikovány do podmínek
vymezené zóny.
Důkladně připravený harmonogram na
základě
poskytnutých
informací
v projektových námětech.
Úlohou zpracovatele IPRM a zástupců
města Zlína je správně a v dostatečné
formě popsat všechny důvody pro
vytvoření IPRM.
Výběr vhodných a dobře připravených
dílčích projektů. Při výběru projektů bude
vytvořen zásobník projektů, ze kterých by
se případně mohl vybrat náhradní projekt.
Výběr by byl řešen dle seznamu dle
pořadí výše bodového hodnocení.
Dílčí projekty v IPRM musí být kvalitně
zpracovány a musí být doloženy všechny
povinné přílohy v požadované formě
platné pro dané kolo výzvy včetně splnění
dalších
formálních
podmínek
a
přijatelnosti. Statutární město Zlín uzavře
se žadatelem dílčího projektu partnerskou
smlouvu, kde budou definovány jeho
povinnosti a vázanost projekt zrealizovat.
Kvalitní zpracování dílčích projektů,
včetně podrobné socioekonomické studie
projektu. Statutární město Zlín zajistí
možnost konzultací žadatelům dílčích
projektů při přípravě projektových žádostí i
pro zajištění jejich zdárné realizace.
Poctivé používání veškerých požadavků
pravidel publicity programu na všech
dokumentech, schůzích, webové stránce
a současně průběžné konzultace s ÚRR
SM pro ověření správnosti používaných
log a pravidel.
V rámci přípravné fáze byl jmenován ZM
Řídící výbor a dále byl ZM jmenován
manažer projektu, který je odpovědný za
celkovou realizaci IPRM. Manažer IPRM
je přítomen všech jednání ŘV a naopak
informuje ŘV.
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Ekonomická rizika
Ekonomická rizika jsou spojena především s finančními transakcemi, které v rámci financování
realizační části IPRM a dílčích projektů probíhají. Jedná se o finanční aspekty spojené s prokázáním
finančních prostředků z předfinancování projektu i o nastavení podmínek pro čerpání dotace a
finančních toků ze strany Evropské unie, přes Ministerstvo financí, Úřad Regionální rady až ke
konečnému příjemci. V úvahu byly brány i skutečnosti spojené s finančními toky mezi EK,
Ministerstvem financí a konečným příjemcem podpory.
Krok 1: Identifikace dvojic hrozba-scénář
Hrozba
Finanční
harmonogram
Finanční
harmonogram
Scénář
Nesprávné finanční
nastavení IPRM dle
opatření.
Nesprávné finanční
nastavení IPRM z hlediska
času.
Krok2: Kvantifikace rizik
Komentář (zdůvodnění, čím je
způsobena škoda)
V případě, že některý z projektů
bude realizován se zpožděním či
jinými problémy nebo nebude
realizován, dochází k posunům při
naplňování cílů a finančního
čerpání rozpočtu IPRM dle
původního plánu a nutnost žádat o
schválení změny ÚRR v IPRM.
V případě, že některý z projektů
bude realizován se zpožděním
nebo nebude realizován, dochází
k posunům při naplňování cílů a
finančního čerpání rozpočtu IPRM
dle původního plánu a nutnost
žádat o schválení změny ÚRR v
IPRM.
Nedokončení
projektů
Nezrealizování plánovaných
projektů a následné
nesplnění finančního
harmonogramu IPRM
V případě, že některý z projektů
nebude realizován, dochází
k problému s naplněním cílů a
indikátorů IPRM a nutnost žádat o
schválení změny ÚRR v IPRM.
Podání
projektových
žádostí
Nepodání projektových
žádostí způsobí nebo
podání s formálními
chybami způsobí nutnost
změny IPRM v části
projektové a změnu
finančního harmonogramu
V případě, že některý z projektů
nebude realizován, dochází
k problému s naplněním cílů a
indikátorů IPRM a nutnost žádat o
schválení změny ÚRR v IPRM.
Schválení
projektových
žádostí
v jednotlivých
OP
Neschválení projektových
žádostí jednotlivými ŘO a
způsobení nutnosti změny
IPRM v části projektové a
změnu finančního
harmonogramu
V případě, že některý z projektů
nebude realizován, dochází
k problému s naplněním cílů a
indikátorů IPRM a nutnost žádat o
schválení změny ÚRR v IPRM.
Odejmutí dotace
Nesplnění povinnosti
uvedené v podmínkách
Příručky pro příjemce
v rámci ROP SM.
Veškeré porušení povinností
uvedených ve Smlouvě a ve
Směrnici vedou k riziku odejmutí
dotace, především nedodržení
monitorovacích indikátorů
uvedených v žádosti o dotaci.
Krok 3: Eliminace rizik
Způsob eliminace rizik
Výběr vhodných a dobře připravených
dílčích projektů. Při výběru projektů
bude vytvořen zásobník projektů, ze
kterých by se případně mohl vybrat
náhradní projekt. Výběr by byl řešen dle
seznamu dle pořadí výše bodového
hodnocení.
Výběr vhodných a dobře připravených
dílčích projektů. Při výběru projektů
bude vytvořen zásobník projektů, ze
kterých by se případně mohl vybrat
náhradní projekt. Výběr by byl řešen dle
seznamu dle pořadí výše bodového
hodnocení.
Výběr vhodných a dobře připravených
dílčích projektů. Při výběru projektů
bude vytvořen zásobník projektů, ze
kterých by se případně mohl vybrat
náhradní projekt. Výběr by byl řešen dle
seznamu dle pořadí výše bodového
hodnocení.
Výběr vhodných a dobře připravených
dílčích projektů. Při výběru projektů
bude vytvořen zásobník projektů, ze
kterých by se případně mohl vybrat
náhradní projekt. Výběr by byl řešen dle
seznamu dle pořadí výše bodového
hodnocení.
Výběr vhodných a dobře připravených
dílčích projektů. Při výběru projektů
bude vytvořen zásobník projektů, ze
kterých by se případně mohl vybrat
náhradní projekt. Výběr by byl řešen dle
seznamu dle pořadí výše bodového
hodnocení.
Správné nastavení monitorovacích
indikátorů a dodržení všech povinností.
Organizační rizika
Organizační rizika jsou taková, která jsou především spojena s vnitřním fungováním Magistrátu města
Zlína. Jedná se především o sladění organizačních záležitostí, včetně personálního obsazení
jednotlivých manažerských rolí v rámci projektu s běžným fungováním instituce a plněním své
pracovní agendy.
129
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Krok 1: Identifikace dvojic hrozba-scénář
Hrozba
Scénář
Neodpovědnost
Neodpovědný přístup
všech zainteresovaných
osob do projektu.
Nekompetentnost
Špatné vymezení
pracovní smlouvy v rámci
projektu.
Zneužití pravomoci
Zneužití svého postavení
a kompetencí v rámci
projektu.
Krok2: Kvantifikace rizik
Komentář (zdůvodnění, čím je
způsobena škoda)
Záměrné zneužívání pravomoci a
zanedbávání všech povinností
vyplývajících ze statusu osoby
v projektu.
Nedostatečné
vymezení
pracovních
kompetencí
v pracovních smlouvách.
Riziko spojené s nesprávným
výběrem osob zapojených do
projektu.
Krok 3: Eliminace rizik
Způsob eliminace rizik
Správný výběr osob, kvalitní stanovení
projektového týmu.
Při sestavování pracovních náplní osob
konzultovat s právníky.
Konzultovat
účast
osob
v projektu
s manažerem projektu. Dokládat všechny
osvědčení nutná k výkonu pracovní
funkce.
Projektová rizika
Projektová rizika v implementační fázi představují především hrozby spojené s administrací projektu
vůči implementační agentuře (Úřadu Regionální rady), Řídícímu orgánu, auditnímu orgánu a
platebnímu orgánu a statutárnímu městu Zlínu.
130
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Krok 1: Identifikace dvojic hrozba-scénář
Hrozba
Scénář
Výběrová řízení
Dodržení zákona o
veřejných zakázkách a
pravidel operačních
programů.
Rozpočet projektu
Špatné nastavení
rozpočtu projektu dle
kapitol a způsobilosti
výdajů.
Financování
projektů
Nedostatečné zajištění
finančních prostředků pro
realizaci projektu.
Vícenáklady
Náklady nad rámec
schváleného rozpočtu
musí být hrazeny
z vlastních zdrojů
žadatele.
Majetkoprávní
vztahy
Projektem dotčené
pozemky musí být ve
vlastnictví žadatele, nebo
je musí mít
v dlouhodobém pronájmu.
Řízení projektů
Špatné a chybné zajištění
řízení realizace projektu a
proplacení dotace.
Publicita projektu
Nedodržení pravidel
publicity dle Smlouvy o
financování a dle
podmínek obsažených
v Metodickém pokynu pro
publicitu ROP SM.
Krok2: Kvantifikace rizik
Komentář (zdůvodnění, čím je
způsobena škoda)
Neodborný přístup v zadávání
veřejných zakázek v rámci
projektu. V případě pochybení a
nesplnění všech podmínek zákona
a programu ROP SM, může
způsobit nezpůsobilost výdajů a
tedy nenaplnění cílů a indikátorů
IPRM, pokud by dílčí projekt nebyl
zrealizován.
Významně špatné nastavení
rozpočtu a způsobilých výdajů,
může způsobit nezpůsobilost
většího množství výdajů a tedy
vyšší finanční náročnosti na straně
žadatele dílčího projektu.
V případě nedostatečného zajištění
finančních prostředků pro dílčí
projekt může nastat situace, kdy
projekt nebude možné dokončit.
Existence víceprací a vícenákladů
v projektu, vše hradí žadatel ze
svého. V Rozhodnutí je přesně
definována výše dotace a rozpočet
projektu, což je max. možná míra
podpory. Nelze ji měnit.
Všechny pozemky, které budou
dotčeny stavebními pracemi, musí
být v majetku konečného příjemce,
případně musí být v dlouhodobém
pronájmu. Musí to být doloženo
jako povinná příloha v žádosti
formou výpisu z katastru
nemovitostí, nebo smlouvou o
pronájmu.
Nevhodný management projektu,
může způsobit významné chyby při
realizaci a administraci projektu.
Nedodržení použití stanovených
log programu, fondu a všech
subjektů podílejících se na
financování projektu. Nezachování
předepsaných rozměrů všech
použitých log, záměna log a
chybné použití. Špatně zacílený
marketing projektu.
Krok 3: Eliminace rizik
Způsob eliminace rizik
Nastavení transparentního výběrového
řízení dle zákona č. 137/2006 Sb. a výběr
správného druhu zadávacího řízení. Dbát
na transparentnost a objektivnost všech
výběrových
řízení.
Přenechání
odpovědnosti
externímu
subjektu,
případně vytvořit interní tým lidí, který
bude nést veškerou odpovědnost za
výběrová řízení projektu.
Nastavení rozpočtů bude konzultováno již
v podobě projektových námětů ze strany
zpracovatele IPRM a následně pracovníky
ÚRR při podání projektové žádosti.
Při prvním výběru po sběru námětů již
bude zohledněno jedno z kritérií, které
projekty
vypadají
ohroženy
nedostatečným zajištěním finančních
prostředků. Ve výzvě pro projektové
záměry toto bude jedno z kritérií
hodnocení, aby se předešlo problémům.
Pří výskytu vícenákladů je třeba
rozhodnout, zda-li jsou způsobilé v rámci
projektu, či nikoli.
Včasné
zajištění
všech
dotčených
pozemků, jednání s ostatními majiteli o
dokoupení, nebo pronájmu.
Volbou
odborného
a
zkušeného
managementu projektu se dá zajistit
efektivní a bezchybné řízení projektu.
Podrobné prostudování obou manuálů a
dodržení všech stanovených postupů,
průběžné konzultace s ÚRR.
Ostatní rizika
Mezi ostatní rizika patří především taková, která jsou neovlivnitelná, a jejich výskyt je přirozený.
Takovým významným rizikem je právě počasí. V případě stavebních prací hraje faktor počasí
významnou roli a výskyt takového rizika způsobuje narušení celkového harmonogramu projektu a
posunutí projektových prací. Následně je vyvíjen multiplikační efekt ve formě zpracování změnových
zpráv a žádání o prodloužení termínu realizace projektu. Mnohými realizátory projektu bývá toto riziko
131
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
velmi podceňováno.
Krok 1: Identifikace dvojic hrozba-scénář
Hrozba
Počasí
Scénář
Špatné počasí způsobí
zpoždění realizace projektu.
Krok2: Kvantifikace rizik
Komentář (zdůvodnění, čím je
způsobena škoda)
Počasí
představuje
velmi
významný
faktor
ovlivňování
termínů stavebních prací na
projektu.
Krok 3: Eliminace rizik
Způsob eliminace rizik
Neovlivnitelné a nepředvídatelné riziko.
4.12.4. Fáze udržitelnosti IPRM
Ve fázi udržitelnosti budou orgány IPRM odkázány především na monitorování realizace strategie a
cílů IPRM, jeho opatření a aktivit prostřednictvím monitorovacích zpráv a hlášení partnerů IPRM,
nositelů jednotlivých dílčích projektů IPRM, a to proto, že nemohou z titulu svých pravomocí ovlivňovat
pracovní postupy a rozhodování statutárních orgánů partnerů IPRM. Nemohou vymáhat, nařizovat
nebo závazně požadovat respektování a dodržování tzv. závazných podmínek mezi poskytovatelem
dotační podpory a jejím příjemcem. Mohou spolupracovat, napomáhat při řešení možných potíží a
vést partnery IPRM k respektování společného závazku a cílů, tedy podpory, kterou IPRM všem
partnerům nabídl a do jisté míry tak usnadnil získání dotační podpory. Komentář se týká především
projektů realizovaných s finanční podporou z jednotlivých tematických OP, které jsou sice integrální
součástí strategie celého IPRM, ale nejsou jeho operativní součástí, a budou podléhat přímo režimu
monitorování a kontroly ze strany příslušných orgánů zdrojových operačních programů.
4.13. Horizontální témata ve vztahu k IPRM
V souladu s obecným nařízením a Strategickými obecnými zásadami Společenství byla pro
programovací období 2007 – 2013 definována 2 horizontální témata:
• rovné příležitosti
• udržitelný rozvoj
a) Rovné příležitosti - potírání diskriminace na základě pohlaví, rasy, etnického původu,
náboženského vyznání, zdravotního postižení, věku či sexuální orientace skupin ohrožených
sociálním vyloučením (migranti, nezaměstnaní, osoby s nízkou kvalifikací, osoby z obtížně dopravně
dostupných oblastí, drogově závislí, propuštění vězni, absolventi škol).
Obecným cílem tohoto tématu je zajištění a zlepšování kvality života, sociální stability, rozvoje
lidského a ekonomického potenciálu všech obyvatel bez rozdílu.
Princip rovných příležitostí zahrnuje specifické potřeby obyvatel, rovné pracovní podmínky,
informovanost a komunikaci, vzdělávání a práci, kvalitu života a prevenci sociálně patologických jevů.
b) Udržitelný rozvoj - ekonomický růst, který uvádí v soulad hospodářský a společenský pokrok
s plnohodnotným zachováním životního prostředí.
Princip udržitelného rozvoje zahrnuje oblasti dopravy, životního prostředí, spotřeby energie,
ekonomického potenciálu a výchovy k udržitelnému rozvoji.
V předkládaném IPRM symbolizují vnímání horizontálních témat globální cíl a v jeho kontextu i
jednotlivé specifické cíle a opatření.
Principy rovných příležitostí a trvale udržitelného rozvoje jsou respektovány v rámci celého IPRM, a to
v rozsahu, který odpovídá zaměření jednotlivých dílčích projektů a zaměření celého strategického
rámce při formulaci specifických cílů, opatření a aktivit. Proto jsou prokazatelné přínosy v
těch oblastech horizontálních témat, jejichž řešení jsou cíli a prioritami IPRM. Sám IPRM vytváří jen
příležitosti naplňovat horizontální témata formulací cílů, opatření, aktivit a relevantních indikátorů, ale
jejich skutečné naplnění bude realizováno teprve prostřednictvím dílčích projektů financovaných
z jednotlivých zdrojových operačních programů, jejichž věcná i formální konstrukce musí především
respektovat stanovená horizontální témata v rozsahu odpovídajícím jejich poslání. V této souvislosti
budou jednotlivé dílčí projekty posuzovány a hodnoceny ŘO zdrojových operačních programů jak ve
fázi podání žádosti o finanční podporu, tak ve fázích realizace a hodnocení udržitelnosti.
132
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
4.13.1. Rovné příležitosti a zákaz diskriminace
Obecně předkladatel IPRM deklaruje, že žádný navržený specifický cíl, opatření nebo aktivita IPRM
nediskvalifikují ani nediskriminují obyvatelstvo města, regionu či migranty z hlediska pohlaví, rasy,
etnického původu, náboženského vyznání, zdravotního postižení, věku či sexuální orientace,
znevýhodněných skupin obyvatelstva, atd. Cílem je dynamický a trvale udržitelný rozvoj města a
regionu, zlepšení kvality života a zajištění sociálních jistot, rozvoj ekonomického potenciálu všech
obyvatel bez rozdílu. V současnosti existující rozdíly jsou řešeny návrhem opatření, která
prostřednictvím realizovaných projektů zajistí ve střednědobém výhledu dostatek pestré a dle
schopností a zájmů obyvatelstva diferencované práce, dostupnost vzdělání a uplatnění pracovní síly
v souladu s poptávkou na trhu práce.
Rovné příležitosti a zákaz diskriminace budou posuzovány při předložení dílčích projektových námětů
partnerů IPRM, při jejich hodnocení Řídícím výborem IPRM a při jejich monitorování. Dodržení
relevantních indikátorů, stanovených v rámci pravidel dalších tematických operačních programů, je
věcí hodnocení a monitorování ze strany poskytovatelů dotačních finančních zdrojů a nemůže být na
úrovni IPRM garantováno v plném rozsahu.
Rovné příležitosti pro muže a ženy i pro menšiny představují základní demokratickou zásadu, jejíž
začlenění do všech politik se stává samozřejmostí.
Princip rovných příležitostí je podporován širokým okruhem aktivit, které lze charakterizovat jako
pozitivní akce, např. vzdělávací aktivity pro jedno pohlaví nebo menšinu, rovnost při zaměstnávání
apod.
K uplatnění tohoto principu je u jednotlivých priorit bráno v úvahu následující:
• základní proud rovnosti, kdy je ohled na rovnost příležitostí zabudován do všech opatření
IPRM, implementačních a hodnotících systémů a procesů. Tento přístup bude využíván ve
všech stádiích realizace a řízení IPRM;
• specifické potřeby obyvatel – výstavba, rekonstrukce a modernizace v projektech musí
respektovat specifické potřeby obyvatel s ohledem na bezbariérovost a neomezovanou
mobilitu obyvatel
• rovnost v zaměstnanosti a vzdělávání, kdy bude snahou dosáhnout stejného přístupu
k zaměstnanosti a vzdělávacím příležitostem a bude vyvinuto úsilí pro zlepšení kvality
zaměstnání pro ženy, absolventy i obyvatele nad 50 let a pro zajištění větší pružnosti při
ochraně pracovních míst pro ženy; tento princip se dále rozšiřuje i na další menšiny včetně
imigrantů;
• Informovanost a komunikace – v případě zavádění informačních technologií bude
zohledněn i přístup zdravotně postižených osob a o projektech a možnostech partnerství
v projektech bude zajištěna maximální publicita a informovanost veřejnosti. Webová stránka
IPRM bude průběžně informovat o postupu realizace projektů.
• Kvalita života – cílem opatření a realizace v projektech je přímo navázána na zlepšení kvality
života ve městě a to s ohledem na všechny kategorie obyvatel a návštěvníků včetně služeb
pro seniory, mládež, zdravotně postižené, péče o zdraví obyvatel.
• Prevence sociálně patologických jevů – některá opatření a aktivity jsou nepřímo zaměřené
na prevenci sociálně patologických jevů a zlepšení bezpečnosti ve městě.
• informace o rovných příležitostech, kdy při hodnocení oblasti podpory z hlediska rovnosti
příležitostí budou prostřednictvím monitorování a hodnocení projektů pravidelně analyzována
příslušná data.
Princip rovnosti příležitostí bude detailněji řešen u každého dílčího projektu samostatně.
4.13.2. Udržitelný rozvoj
Předkládaný IPRM navazuje svými strategickými cíli, opatřeními a aktivitami na Strategii udržitelného
rozvoje České republiky tím, že akcentuje vytváření podmínek pro rozvoj kvalitní vzdělanostní,
volnočasové, kulturní a společenské infrastruktury založené na základních cílech zvyšujících
konkurenceschopnost republiky, regionu a města Zlína v evropském a světovém kontextu. Udržitelný
rozvoj je takový ekonomický růst, který uvádí v soulad hospodářský a společenský pokrok
s plnohodnotným zachováním životního prostředí.
133
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Žadatelé budou deklarovat vliv jejich projektů na udržitelný rozvoj, následně v hodnocení projektů
budou bodově zvýhodněny projekty s prokazatelně pozitivním přínosem před neutrálními. Projekty
s negativním dopadem budou vyřazeny při kontrole přijatelnosti.
V rámci aktivit navržených v IPRM budou sledovány především následující aspekty:
• Životní prostředí a spotřeba energie
• Ekonomický potenciál
Dílčí projekty pak v relevantních případech musí být v rámci IPRM posuzovány jednotlivě z hlediska
vlivu na životní prostředí tak, aby byly eliminovány negativní dopady na životní prostředí zákona
č. 100/2001 Sb. Mezi základní principy patří:
• respektování principu udržitelného rozvoje v dalších fázích aktualizace programu, včetně
posouzení vlivů na životní prostředí aktualizovaných verzí;
• zahrnutí mechanismu environmentálního hodnocení projektů v rámci výběru projektů;
• nutnost klást při výběru projektů důraz na princip partnerství v rámci Místní agendy 21, tj.
upřednostňovat projekty založené na partnerské spolupráci různých cílových skupin v regionu
(podnikatelé, nestátní neziskové organizace, obce, vysoké školy atd.).
Princip udržitelného rozvoje bude detailněji řešen u každého dílčího projektu samostatně. Protože
součástí IPRM jsou investiční projekty, bude nutné každý projekt předkládaný v rámci IPRM posoudit
z hlediska vlivu na životní prostředí. Veškeré stavební práce budou vykonávány tak, aby se zaměřily
na omezení vzniku rizikových škodlivin (hluk, prach, znečištění vozovek a likvidace odpadů ze
stavebních úprav).
Stavby nesmí ovlivnit klimatické poměry, ovzduší nebo kontaminovat půdu ani narušovat stabilitu
ekosystému. Projekty budou realizovány v souladu se zákony č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a
krajiny, ve znění pozdějších předpisů (zákon č. 218/2004 Sb.), a č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů
na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb. K opravě a stavebním úpravám budou použity
jen materiály s certifikátem o zdravotní nezávadnosti.
Nakládání s odpady bude řešeno ve smyslu ustanovení zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o
změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky Ministerstva životního
prostředí č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů.
Vlastní provoz po realizaci projektů musí být ekologicky šetrný a nedojde k překračování povolených
limitů znečištění ovzduší, odpadních vod, hluku a způsobu likvidace odpadů. Veškeré materiály
navrhované pro výstavbu nesmí představovat riziko z hlediska ochrany zdraví osob ani životního
prostředí. V povinných přílohách žádosti dílčích projektů budou doložena stanoviska příslušného
odboru Krajského úřadu Zlínského kraje, případně Ministerstva životního prostředí k projektům.
Konkrétně jde o Stanovisko posouzení vlivů na životní prostředí (EIA), dle zákona č. 100/2001 Sb.,
o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb., a Stanovisko orgánu ochrany
přírody z hlediska vlivu projektu na území soustavy NATURA 2000, dle § 45h a § 45i zákona
č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (zákon č. 218/2004 Sb.).
134
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
5.
FINANČNÍ PLÁN IPRM
Finanční plán představuje důležitý a efektivní nástroj pro řízení a kontrolu realizace IPRM v celém
období. Na druhé straně je IPRM z velké části plánem koordinujícím realizaci cílů IPRM
prostřednictvím projektových záměrů a cílů partnera IPRM v časovém období 2009 až 2012, v jehož
průběhu bude teprve usilováno o získání dotačních finančních zdrojů pro realizaci záměrů a cílů a de
facto tak zcela volně soutěžit o finanční podporu s dalšími potenciálními nositeli projektů - žadateli
v rámci jednotlivých tematických operačních programů, o které se strategie IPRM v době jeho
zpracování opírá.
Protože finanční alokace v rámci oblastí podpory jednotlivých OP pravděpodobně nebudou postačovat
poptávce po dotačních finančních zdrojích, lze očekávat, že míra úspěšnosti získání dotační finanční
podpory nebude zcela jistě stoprocentní. Rovněž lze v současné době předpokládat, že představy
partnera IPRM o časové realizaci jeho záměrů budou ovlivněny akceptací/neakceptací jejich žádostí
v rámci jednotlivých výzev k předkládání projektů. Finanční a časový harmonogram proto bude muset
být v době realizace IPRM průběžně aktualizován na základě monitoringu úspěšnosti/neúspěšnosti
žádostí o dotační podporu. Proto je finanční (a také časový) plán předkládaného IPRM především
rámcem záměrů, představ a potřeb partnera, resp. partnerů IPRM, který odpovídá kategorii
dokumentu - plán, do jehož realizace zasáhnou externí (objektivní i subjektivní) vlivy.
To se netýká v plné míře finanční podpory projektovým záměrům a dílčím projektům, které
budou financovány z ROP SM, jehož operativní součástí na úrovni IPRM, který je jedním z nástrojů
ROP SM, již jsou a po podání žádosti o finanční podporu se skutečně stanou. Proto také finanční a
časový plán pro Specifický cíl 1 IPRM – Rozvoj kultury a společenského života a zejména aktivitu
1.1.1 - Výstavba infrastruktury pro kulturu a společenský život, je precizován do úrovně jednotlivých
měsíců, včetně jejich vazeb na alokaci finančních zdrojů pro příslušnou oblast podpory ROP SM a se
zřetelem na reálný a optimální průběh čerpání financí pro předkládané projektové záměry v čase.
Tomu odpovídá i současný stav přípravy jednotlivých dílčích projektů zařazených do IPRM.
Metodika přípravy podkladů a informací pro zpracování finančního a časového harmonogramu
Příprava podkladů a informací pro finanční plán IPRM byla zajišťována jak ze strany žadatele, tak i
partnera IPRM a odpovídá míře poznání a připravenosti jednotlivých projektových záměrů a dílčích
projektů v době dokončení prací na IPRM, respektive i míře dostupných informací a podkladů,
zprostředkovávajících podmínky čerpání finanční podpory z tematických operačních programů. Aby
bylo dosaženo maximálně možné komparativnosti a vypovídací úrovně informací a podkladů pro
sestavení finančního a časového harmonogramu IPRM, přijal zpracovatelský tým několik
následujících metodických zásad:
Zdroje informací pro sestavení finančního a časového harmonogramu IPRM
• strategická struktura IPRM - cíle, opatření, aktivity,
• projektové záměry a dílčí projekty žadatele i partnera IPRM přiřazené k jednotlivým cílům,
opatřením a aktivitám
Způsob navržení časového harmonogramu pro realizaci projektových záměrů v letech 2008 až 2012
• investiční stavební záměry - stav současné předprojektové a projektové přípravy a
předpoklady její dokončení v čase, zákonné lhůty pro povolení staveb s promítnutím
eventuálních časových rizik či vlivů (vlastnické vztahy v území, nesouhlasy účastníků řízení,
atd.), logická koordinace výstavby v území, vlastní finanční zdroje dostupné v čase, atd.
• další investiční záměry (přístroje, technické vybavení, atd.) - zejména se zřetelem na
koordinaci s případným stavebním investičním záměrem, se zřetelem na využití v již
existujících objektech a zařízeních, se zřetelem na personální kapacity z řad studentů,
pedagogů, výzkumných a vývojových pracovníků a se zřetelem na časovou koordinaci
studijních plánů, výzkumných a vývojových záměrů v čase a celkovou logiku vazeb, atd.
Zdroje financování projektových záměrů partnera IPRM:
• plánování se zřetelem na podmínky tematických operačních programů včetně dofinancování,
135
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
•
plánování vlastních finančních zdrojů nositele projektového záměru se zřetelem na vlastní
rozpočet, úvěrové finanční zdroje, cash-flow v jednotlivých letech a v celém období realizace
všech připravovaných záměrů, atd.
Metoda sestavení finančního plánu IPRM
Finanční plán IPRM byl zpracován dle Metodického manuálu s přihlédnutím k úloze IPRM v rámci
ROP a s přihlédnutím ke specifikám IPRM města Zlína, ve kterém pouze opatření a aktivity v rámci
Specifického cíle 1 předpokládají finanční podporu z ROP SM. Proto byl navržen finanční a časový
harmonogram předkládaného IPRM podle následujících metodických zásad:
• celkový finanční plán IPRM byl zpracován v požadované podrobnosti na úrovni jednotlivých
aktivit,
• finanční plán odděleně pro aktivity spolufinancované z ROP SM a z tematických OP,
• finanční plán stanoví předpokládané požadavky na finanční zdroje tematických operačních
programů,
• finanční plán bude doložen v podobě tabulek a grafů, ilustrujících předpokládaný průběh
čerpání finančních zdrojů v jednotlivých letech období 2008 – 2012.
Finanční plán IPRM představuje klíčový nástroj realizace opatření a aktivit IPRM. Financování
realizace jednotlivých opatření a aktivit v rámci Specifického cíle 1 bude zajištěno prostřednictvím
rozpočtu města. Město bude při sestavování rozpočtu pro daný rozpočtový rok vycházet
z plánovaného harmonogramu realizace vybraných aktivit IPRM. Rozpočet bude obsahovat
odhadované výdaje v daném rozpočtovém období v takovém objemu, aby je bylo město schopno
pokrýt primárně z vlastních zdrojů (posílené i případnými cizími zdroji v podobě úvěrů a půjček) a
nedošlo při tom k jeho předlužení z hlediska ukazatele dluhové služby.
5.1. Zdroje financování IPRM
Financování IPRM bude zajištěno z následujících zdrojů:
• Regionální operační program regionu soudržnosti Střední Morava
• vlastní prostředky žadatele
• vlastní zdroje partnera IPRM – Univerzity Tomáše Bati
• Operační program Výzkum a vývoj pro inovace
• Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
• Operační program Podnikání a inovaces
Tabulka 52: Financování IPRM z ROP SM v Kč
Zdroj financování
Dotace Regionální rady (příspěvek EU, finanční
prostředky státního rozpočtu)
Vlastní zdroje žadatele (fin. prostředky krajů, obcí,
jiné národní veřejné zdroje, soukromé financování)
Zdroje IPRM celkem
Částka (v Kč)
%
450 000 000
80,21
110 999 980
19,79
560 999 980
100,00
Tabulka 53: Financování IPRM z ROP SM v EUR
Zdroj financování
Dotace Regionální rady (příspěvek EU, finanční
prostředky státního rozpočtu)
Vlastní zdroje žadatele (fin. prostředky krajů, obcí,
jiné národní veřejné zdroje, soukromé financování)
Zdroje IPRM celkem
136
Částka (v EUR)
%
17 821 782
80,21
4 396 039
19,79
22 217 821
100,00
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
5.2. Finanční plán IPRM
V rámci finančního plánu je uvedeno čerpání finančních zdrojů na realizaci IPRM v rozdělení na
jednotlivé aktivity IPRM a na IPRM jako celek v rámci na jednotlivých let. Následující tabulky
zachycují:
•
Tabulka č. 54 – Plán čerpání aktivit v rámci Specifického cíle 1 – čerpání z ROP SM, Oblast
podpory 2.1 („jádro“ IPRM)
•
Tabulka č. 55 – Plán čerpání aktivit v rámci Specifického cíle 2 – čerpání z dalších operačních
programů (Operační program Výzkum a vývoj pro inovace, Operační program Vzdělávání pro
konkurenceschopnost)
•
Tabulka č. 56 – Celkový plán čerpání – souhrn tabulek č. 1 a 2
•
Tabulka č. 57 – Podrobný finanční plán aktivity č. 1.1.1 - Výstavba infrastruktury pro kulturu a
společenský život a 1.1.2 - Aktivita 1.2.1 – Revitalizace zeleně a zelených ploch po
jednotlivých měsících zachycující výdaje v rámci aktivity a předpokládaný průběh čerpání
dotace z ROP SM a přehled o aktuálním a kumulativním spolufinancování ze strany města –
ukazuje tak aktuální průběžnou potřebu spolufinancování (dotace je proplácena vždy zpětně
po ukončení etapy) i celkovou potřebu spolufinancování v průběhu obou aktivit.
•
Tabulka č. 58 – Finanční plán aktivity v jednotlivých letech – ukazuje celkovou roční potřebu
finančních prostředků na spolufinancování aktivity.
•
Tabulka č. 59 – Indikativní finanční plán aktivit v rámci Specifického cíle 2 – projektové
záměry financované z tematických operačních programů (Operační program Výzkum a vývoj
pro inovace, Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost)
137
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Tabulka 54: Plán čerpání finančních prostředků IPRM dle jednotlivých aktivit v jednotlivých letech (v EUR)
Plánovaný objem způsobilých výdajů IPRM v jednotlivých letech
(jedná se o způsobilé výdaje dle podmínek ROP)
2010
2011
2012
2013
2014
Aktivita
2008
2009
Aktivita 1.1.1 – Výstavba
infrastruktury pro kulturu a
společenský život
Aktivita 1.2.1 – Revitalizace
zeleně a zelených ploch
Způsobilé výdaje celkem
Nezpůsobilé výdaje celkem
IPRM celkem
8 237 624
2015
Celkem
Nezpůsobilé
výdaje
13 980 197
22 217 821
0
190 099
190 099
0
22 407 920
0
0
22 407 920
Tabulka 55: Plán čerpání finančních prostředků z jiných OP dle jednotlivých aktivit v jednotlivých letech (v EUR)
Plánovaný objem způsobilých výdajů z jiných OP v jednotlivých letech
(jedná se o způsobilé výdaje dle podmínek příslušného OP)
Aktivita
2008
Aktivita 2.1.1 – Investice do
infrastruktury pro výzkum,
vývoj a inovace
Aktivita 2.1.2 - Podpora
spolupráce
veřejného
a
soukromého
sektoru
ve
výzkumu a vývoji
Aktivita 2.2.1 - Zvyšování
kvality a nabídky vzdělávání
ve VVI
Způsobilé výdaje celkem
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
Celkem
Nezpůsobilé
výdaje
0
0
23 762 376
33 663 366
19 801 980
0
0
0
77 227 723
0
0
792 079
594 059
0
0
0
0
0
1 386 139
0
0
39 604
356 436
356 436
277 228
0
0
0
1 029 703
0
79 643 564
Nezpůsobilé výdaje celkem
IPRM celkem
0
79 643 564
138
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Tabulka 56: Plán čerpání finančních prostředků na IPRM celkem (v EUR)
Plánovaný objem výdajů na IPRM celkem
Položka finančního plánu
2008
Způsobilé výdaje
Způsobilé výdaje celkem
Nezpůsobilé výdaje celkem
IPRM celkem
2009
0
2010
9 069 307
2011
38 883 167
2012
34 019 802
2013
2014
2015
0
0
0
20 079 208
Nezpůsobilé
výdaje
Celkem
102 051 484
102 051 484
0
0
102 051 484
Tabulka 57: Podrobný finanční plán realizace aktivit v rámci Specifického cíle 1 (v mil. Kč)
Položka
finančního plánu
Výdaje aktivity
1.1.1
Výdaje aktivity
1.1.2
Přijatá dotace
(ROP SM) – 1.1.1
Přijatá dotace
(ROP SM) – 1.1.2
Čistý příjem / výdaj
města
Spolufinancování
města - celkem
5
-24,0
6
0,0
7
-36,0
8
2009
9
0,0
-48,0
10
0,0
11
-60,0
12
1
0,0
0,0
2
3
-60,0
0,0
4
0,0
5
6
-71,0
2010
7
0,0
0,0
Celkem
8
9
-92,0
0,0
10
0,0
11
-165,2
12
0,0
-4,8
-4,8
0,0
20,4
0,0
30,6
0,0
40,8
0,0
51,0
0,0
0,0
51,0
0,0
0,0
60,4
0,0
0,0
78,2
0,0
0,0
113,6
445,92
4,1
4,08
-111,0
-24,0
20,4
-36,0
30,6
-48,0
40,8
-60,0
51,0
0,0
-60,0
51,0
0,0
-71,0
60,4
0,0
-92,0
78,2
0,0
-170,0
117,7
-24,0
-3,6
-39,6
-9,0
-57,0
-16,2
-76,2
-25,2
-25,2
-85,2
-34,2
-34,2
-105,2
-44,9
-44,9
-136,9
-58,7
-58,7
-228,7
-111,0
Tabulka 58: Finanční plán realizace aktivit v rámci Specifického cíle 1 - roční výdaje a příjem dotace (v mil. Kč)
Výdaje aktivit
Dotace ROP SM
Nároky na spolufinancování města v roce
2009
-168,0
142,8
25,2
2010 Celkem
-393,0
-561,0
307,2
450,0
85,8
111,0
139
-556,2
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Graf 15: Podrobný předpokládaný finanční plán realizace aktivit v rámci Specifického cíle 1 celkem (v mil. Kč)
Průběh výdajů a přijaté dotace v rámci Specifického cíle 1
150,0
100,0
50,0
0,0
-50,0
-100,0
-150,0
-200,0
-250,0
5
6
7
8
9
10
11
12
1
2
3
2008
Výdaje - SC 1
4
5
6
7
8
9
10
2009
Přijatá dotace - SC 1
140
Spolufinancování města - celkem
11
12
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
Tabulka 59: Indikativní finanční plán realizace aktivit v rámci Specifického cíle 2 v jednotlivých letech (v mil. Kč)
Aktivita/projektový záměr
Aktivita 2.1.1 – Investice do infrastruktury pro výzkum, vývoj a
inovace celkem
Evropské centrum polymerních systémů
Rekonstrukce, modernizace a dostavba Fakulty technologické
Výstavba objektu Fakulty humanitních studií
Centrum doktorských studií
Aktivita 2.1.2 - Podpora spolupráce veřejného a soukromého
sektoru ve výzkumu a vývoji celkem
Rozvoj Vědeckotechnického parku UTB ve Zlíně
Aktivita 2.2.1 - Zvyšování kvality a nabídky vzdělávání ve VVI
celkem
Od rozvoje znalostí k inovacím
A-Z k úspěšnému doktorskému studiu
Centrum mezinárodní projektové spolupráce
2009
2010
2011
2012
Celkem
0
600
850
500
1 950
0
0
0
0
200
250
100
50
300
250
200
100
100
200
100
100
600
700
400
250
20
15
0
0
35
20
15
0
0
35
1
9
9
7
26
1
0
0
4
3
3
3
3
3
2
3
3
10
8
8
141
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ
- ke dni podání Integrovaného plánu rozvoje měst (dále jen IPRM) mám vypořádané veškeré splatné
závazky (včetně věcných) vůči orgánům státní správy, samosprávy, územním rozpočtům, dále z
úvěrů, půjček a podpor poskytnutých z veřejných zdrojů (posečkání s úhradou závazků nebo dohoda
o úhradě závazků a její řádné plnění se považují za vypořádané závazky): jedná se o závazky vůči
finančním úřadům, České správě sociálního zabezpečení (pojistné na sociální zabezpečení a
příspěvek na státní politiku zaměstnanosti), zdravotním pojišťovnám, Celní správě, Fondu národního
majetku ČR, Pozemkovému fondu ČR, Státnímu fondu životního prostředí, Státnímu fondu rozvoje
bydlení, Státnímu fondu dopravní infrastruktury, Státnímu fondu kultury, Státnímu fondu pro podporu a
rozvoj
české
kinematografie,
Státnímu
zemědělskému
a
intervenčnímu
fondu
a dále vůči krajům, obcím a svazkům obcí a rovněž i o závazky z jiných projektů financovaných ze
strukturálních fondů nebo Fondu soudržnosti vůči orgánům, které prostředky z těchto fondů poskytují;
- v době podání IPRM, ani v uplynulých třech letech nebyl na majetek předkladatele prohlášen
konkurz, nebylo potvrzeno nucené vyrovnání ani nebyl návrh na prohlášení konkurzu zamítnut pro
nedostatek majetku, není proti předkladateli veden výkon rozhodnutí, předkladatel není v úpadku či v
likvidaci;
- proti mně jako statutárnímu orgánu (statutárním orgánům předkladatele, pokud z příslušného
zákona, statutů organizací apod. vyplývá, že oprávněných členů statutárního orgánu je více než
jeden) není zahájeno nebo vedeno trestní řízení a nebyl jsem/nebyli jsme odsouzen/i pro trestný čin,
jehož skutková podstata souvisela s předmětem činnosti organizace, nebo pro trestný čin
hospodářský nebo trestný čin proti majetku;
- IPRM (jeho realizace i výstupy) nemá prokazatelně negativní vliv na žádnou
z horizontálních témat (rovné příležitosti a udržitelný rozvoj, resp. životní prostředí).
V případě životního prostředí musí předkladatel dodržovat zákonné normy;
- IPRM je v souladu s příslušnou legislativou České republiky a Evropské unie (zadávání veřejných
zakázek, ochrana hospodářské soutěže, vliv na životní prostředí a rovné příležitosti, atd.);
- elektronické verze dokumentů na CD jsou zcela shodné s originálními přílohami v tištěné verzi;
- budu respektovat pravidla vyplývající z platných dokumentů ROP Střední Morava
a příslušné výzvy;
- souhlasím se zpracováním osobních údajů v souladu se zákonem č. 101/2001 Sb.,
o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, které jsem sdělil nebo sdělím Regionální
radě za účelem realizace IPRM. Souhlas uděluji na dobu určitou, a to ode dne podání IPRM, nejdéle
však do 31. 12. 2020;
- souhlasím rovněž s uveřejněním dat z IPRM v monitorovacím systému pro programové období 2007
- 2013 či v rámci dalších aktivit, které bude ŘO ROP Střední Morava realizovat.
- prohlašuji, že veškeré údaje uvedené v IPRM, jeho přílohách a v tomto čestném prohlášení jsou
pravdivé a úplné a jsem si vědom/a právních následků nepravdivého prohlášení, včetně případné
trestně právní odpovědnosti podle zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších
předpisů. Uvedení nepravdivých údajů je bráno jako podstatné porušení povinností vyplývajících z
podmínek ROP Střední Morava, které zakládá právo ŘO ROP Střední Morava odstoupit od podpisu
Smlouvy o poskytnutí dotace nebo Smlouvy o poskytnutí dotace. Příjemce bude povinen vrátit ŘO
ROP Střední Morava veškeré finanční prostředky, které od něj na základě Smlouvy o poskytnutí
dotace obdržel. V tomto případě se uplatní postup podle ustanovení zákona č. 250/2000 Sb., o
rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, o porušení rozpočtové
kázně.
Příjmení
Titul před
Ondrová
PhDr.
Statutární zástupce
Jméno
Titul za
Podpis
Datum
142
Irena
Integrovaný plán rozvoje města Zlína
„Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín“
6.
PŘÍLOHY
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Doklad o právní subjektivitě – výpis z registru ekonomických subjektů (1 list)
Usnesení Zastupitelstva města Zlína 4/ust.Z/2006 (1 list)
Usnesení Zastupitelstva města Zlína 3/3Z/2007 (2 listy)
Podklady pro posouzení finančního zdraví – ukazatel dluhové služby (1 list)
Zápis z veřejného projednání IPRM (2 listy)
Vypořádání připomínek z veřejného projednání IPRM (4 listy)
Usnesení Rady města Zlína 1/13R/2008 (1 list)
Usnesení Zastupitelstva města Zlína 1/3MZ/2008 (1 list)
Dohoda o spolupráci mezi statutárním městem Zlínem a Univerzitou Tomáše Bati
(2 listy)
Dne 25. 9. 2008
PhDr. Irena Ondrová
primátorka
143

Podobné dokumenty