Káva, moringa, tef

26 ROZHOVOR
Veřejná správa 8/2016
V ý c h o dn í Af r ik a
Káva, moringa, tef – Etiopie
se vrací do hledáčku obchodníků
Na seznam zemí, v nichž probíhají v posledních měsících nepokoje,
přibyla také Etiopie. V Čechách se
o této zemi v současné době veřejně
příliš nemluví. Ve světě o ni přitom
roste zájem jak ze strany turistů,
tak obchodníků. Investují zde ve
velkém Číňané, Indové, ale i Němci
a Američané. Etiopská ekonomika
se díky tomu rychle rozvíjí a cestovní ruch je podle tamní vlády
jedním ze základních kamenů budoucnosti země.
Lucie Sýkorová
K
dy tuto pravlast kávy a jednu
z kolébek civilizace „znovuobjeví“
i Češi? „Česká republika má v Etiopii
velmi dobré jméno,“ připomíná afrikanista Jan Záhořík, který před čtyřmi
lety založil Centrum afrických studií
na ZČU v Plzni a spolupracuje s univerzitami v Jimmě i Addis Abebě. „Etiopie
je nesmírně rozmanitá a pestrá země,
která nabízí takřka vše kromě moře. Je
to země mnoha paradoxů, impozantního ekonomického růstu na straně jedné
a nepřehlédnutelné chudoby na straně
druhé,“ popisuje docent Záhořík.
Jaké jsou v současné době česko-etiop­
ské vztahy?
Když se podíváme do historie – v době
italské invaze do Etiopie bojovali
etiopští vojáci s československými
puškami, kterým se tam stále říká
„Čekos“. Češi zde stavěli pivovary,
továrny nebo třeba vodní studny…
a někdejší Československo bylo jednou z prvních zemí, které s Etiopií navázaly diplomatické vztahy. Bohužel
po roce 1989 zájem o Afriku poklesl,
což je škoda, protože se domnívám, že
dobrého jména České republiky by se
dalo využít lépe. Sám se v tomto směru snažím jít tomu naproti a pomáhám vyhledávat kontakty pro jednu
českou firmu. Spatřuji v Etiopii opravdu velký potenciál. Jak říká jeden můj
Jan Záhořík
kolega: Etiopie je země, vůči níž člověk nemůže být lhostejný…
Nicméně o tom, že se Etiopie již vrací
do hledáčku české zahraniční politiky,
respektive obchodu, svědčí mj. i to, že
se 7. dubna konal na půdě MZV seminář
věnovaný obchodním a investičním
příležitostem v Etiopii a Keni. Etiopie
je navíc prioritní zemí české rozvojové
spolupráce, takže by bylo i vhodné, pokud by se ČR více zapojila do obchodní
či jakékoliv jiné spolupráce s touto zemí.
Co konkrétně nabízí Etiopie českým
obchodníkům?
Etiopie je především zemědělskou zemí,
takže se zde nabízí možnosti obchodu
a investic v zemědělství, ale také v textilním průmyslu, chemii a infrastruktuře. Hlavními komoditami jsou káva,
mimochodem skutečně nejlepší na světě, čaj, moringa, ale také třeba endemická plodina zvaná tef, z níž se mimo jiné
vyrábí etiopské hlavní jídlo, indžera.
A čím je tato země zajímavá pro turisty?
Je nesmírně bohatá na památky, takže pro turistu představuje hotový ráj.
Nalézají se zde vysoké hory, pouště,
zelené pahorkatiny, jezera, řeky, ale
především starobylé památky. Starověká říše Axum po sobě zanechala
mnoho skvostů, podobně je tomu se
středověkými skalními chrámy v Lalibele, což je jedno z nejmagičtějších
míst v Africe, neřku-li na světě. Za-
jímavé je také muslimské starobylé
město Harar a mnoho dalších. V poslední době se péče o památky zlepšuje za součinnosti etiopských úřadů
i organizace UNESCO.
Pro ty, kdo si v Etiopii chtějí odpočinout, se nabízí třeba jezero Langano
s mnoha turistickými resorty. Jižní
Etiopie je zase pro milovníky takzvaného etnoturismu, který má ale, dle
mého soudu, spíše negativní vliv na
tamní společnosti, které se na turismus již adaptovaly.
Na jaké úrovni jsou služby v cestovním ruchu?
Ve většině měst lze nalézt poměrně solidní hotely s dobrými restauracemi, kupříkladu v Lalibele je na výběr z mnoha
dobrých hotelů, které vyhoví nárokům
lecjakého turisty. Ale člověk samozřejmě nemůže očekávat stejný luxus jako
v tradičních turistických či zážitkových destinacích. Návštěvníci zde musí
zatím většinou počítat s poněkud jinými hygienickými standardy. Kdo chce
jet do Etiopie za luxusem a komfortem,
tak tam patrně nemá co dělat. Jde o to
k věcem přistupovat s vědomím, že se
člověk nachází v jedné z nejchudších
zemí na světě, a to i přes očividný ekonomický růst v posledních deseti či
patnácti letech. V Etiopii existuje celá
spousta cestovních kanceláří, které turistu zavezou v zásadě kamkoliv. Ale
samozřejmě je třeba počítat s většími
ROZHOVOR 27
www.mvcr.cz/vespra
Na jakých projektech v Etiopii nyní
pracujete?
S badateli z Addis Ababa University
a Jimma University připravujeme projekt na archeologický výzkum původu
kávy, která má svoji domovinu právě
na jihozápadě Etiopie, v okolí města
Jimma. Zároveň pracujeme na dalších
projektech, mj. v současnosti dokončuji s kolegy z obou zmíněných univerzit
projekt zvaný „Gibe Valley Revisited“,
což je interdisciplinární výzkum zaměřený na studium kultury, společnosti,
dějin a politiky v údolí řeky Gibe, tedy
zhruba mezi městy Welkite a Jimma na
jihozápadě Etiopie. Knižně vyjde v příštím roce.
O Etiopii se hovoří v souvislosti s hrozícím hladomorem. S čím se nejvíce
potýká etiopská společnost?
Hladomory jsou takovým etiopským
evergreenem, již v 70. a 80. letech jich
tato země zažila mnoho a byly velmi
zničující. Důvody jsou kombinace sucha
a politické nestability společně s nerozvinutou infrastrukturou. Problémem je
také nesvoboda, v Etiopii vládne de facto autoritativní režim, který ovládá takzvaná „tigrejská klika“, tedy politická
elita tigrejského původu. O stavu etiopské politiky vypovídá i to, že poslední
volby v květnu 2015 vyhrála vládnoucí
strana se ziskem 100 % hlasů. V současnosti probíhají především v regionu
Oromia protivládní protesty.
Co je jejich důvodem?
Takovou poslední kapkou bylo vyhlášení takzvaného Addis Ababa Master
Planu, což je plán na rozšíření hlavního města Addis Abeby. Jeho rozšíření
bylo plánováno takřka do všech stran,
úmyslem etiopské vlády bylo rozvinout nejen hlavní město, ale i přilehlé oblasti. Bohužel však za současné
konstelace je tento plán chápán spíše
u nás zprávy, že vláda obviňuje demonstranty, že jsou v kontaktu s teroristickými skupinami…
Obvinění z terorismu je dalším etiopským evergreenem. Protiteroristické
zákony, které vešly v platnost po 11. září,
jsou mnohdy zneužívány proti zárodkům občanské společnosti, např. proti
novinářům a bloggerům. Takových případů bylo již mnoho. Tyto současné protesty mají velmi mírový charakter, lidé
protestují neozbrojeni, navíc jejich gestem jsou překřížené holé ruce nad hlavami, na znamení toho, že nejde o násilí.
Toho se dopouští ozbrojené složky.
jako další nástroj k potlačení Oromů,
největšího etiopského etnika. Addis
Abeba je obrovská metropole, která se
zdá nekonečnou, když jí člověk projíždí. Je to vlastně hlavní město Afriky,
protože tam sídlí Africká unie a skoro
každý stát na světě tam má svoji ambasádu. Problém je v tom, že pokud by
se město rozšířilo, nejen že by zabralo
okolní půdu, která patří Oromům, ale
de facto by region Oromia rozdělila
na dvě menší Oromie, protože Addis
Abeba se nachází v prostřední, nejužší
části Oromie.
Protestují tedy hlavně Oromové, nebo
se k nim přidávají i ostatní?
Protestují hlavně Oromové, neboť se
celá problematika dotýká hlavně jich,
ale etnické tenze lze vystopovat po
celé Etiopii. Protest kvůli Addis Ababa Master Planu byl jakousi poslední
kapkou. Jakýkoliv běžný Etiopan si je
vědom toho, že v zemi vládne pouze
elita pocházející z jedné etnické skupiny, což samozřejmě není dobře kvůli
zachování sociální harmonie.
Jak vypadají demonstrace v Etiopii?
Organizují se tamní lidé také přes sociální sítě? Jaké postavení mají místní média?
Současné demonstrace probíhají ve většině měst v Oromii a obvykle jde o stovky, i tisíce lidí. Sociální sítě hrají určitou
roli, ale vládě se daří internet blokovat.
Takže například během mého nedávného pobytu v Jimmě bylo takřka nemožné se připojit k internetu.
Nezávislý tisk v Etiopii v podstatě
neexistuje, řada novinářů byla uvězněna, jiní opustili zemi. V Etiopii vychází
několik novin, většinou státních či polostátních, a tak kritika na stránkách
etiopského tisku není úplně obvyklá.
Rozhodně ne v míře, na kterou je zvyklý běžný Evropan. Hovořit s některými
lidmi by se nemuselo vyplatit, ani ne
tak mně, jako spíš dotčeným osobám…
Nemůže být Etiopie kvůli protestům
nebezpečná pro turisty? Objevily se
Lalibela je město v horách na severu Etiopie, známé především unikátními kostely
z 12. a 13. století, labyrinty tunelů, chodeb
a dalších budov vytesaných do skal
FOTO: JAN ZÁHOŘÍK
náklady. Vzhledem k bezpečnosti po
takřka celé zemi, s výjimkou některých pohraničních území, lze vcelku
dobře cestovat i individuálně. Etiopie
má navíc výhodu, že zde funguje dobré
vnitrostátní letecké spojení mezi všemi
oblastmi. Ethiopian Airlines se celkově
řadí mezi tři nejdůležitější letecké společnosti v Africe.
Od minulého roku přichází s uprchlickou vlnou do Evropy i více Etiopanů –
jsou to spíše ekonomičtí migranti?
Etiopie není úplně tím nejkřiklavějším
„problémem“ současné migrační krize,
ale ano, i zde je řada lidí, kteří prchají
ať už před politikou, nebo z ekonomických důvodů. Etiopie je stále jedna
z nejchudších zemí Afriky. Ale myslím,
že se situace mění. Třeba před deseti lety se mi stávalo daleko častěji, že
jsem byl tázán na život v Evropě. Dnes
si zejména mladí lidé ve městech uvědomují, že v Evropě na ně žádný ráj
nečeká. Spíše odcházejí pracovat do
Dubaje a podobně nebo samozřejmě do
USA, kde jsou početné etiopské komunity, třeba ve Washingtonu, Atlantě,
Minnesotě apod. ■