Stáhnout (Velenský_0002)

Velenský z Nlnich<rva
ITERAI'URA:. rel Zilot
utÍpťníÍr:an.. NL
de Antichristo), Lukjana, Pica della Mjranclol
' j l893i b- (A' ProcháZka). Niva i89]. s' L60i l!'aj. sám jc autolcD] traktátu. cjtovaného ob'1 ZaýoÍel. H1ídka lit' l8g,1. s' 20 o:. re1. opuště[í vvkJe pod zkráceným názvem Í'ettttnt Romam
j] crgo (I' Hoiíca), NL 29' 4' l89jl an' (L' cech). non ýe|liss('(PctI ncpŤjšel clll Ríma)' V z M'
-..r| ]i]95 s' 276 .: B' Foit: Jubi]ea. Naše knjhe Y nčn1 algumentuje proti p1'ítomnosti a umuče'
:! \ 320l. nekrolog'Y: Kra (l \'' Kučcra). Beseda
: r151.16.s. 131a 1,10;an.. Svob. slovo 17 3 19'16;vs. ní S\'. Pctla v Římě a v důsledku toh() proti au] l9'
3' 1946.l L. Lukíš in LiteÍáIní nístopis Sc
.l'e. Bescda 3. ]9,l5/,ló. s. 13il'
Pš
toritč papežc jako hlavv vcšket ého křesťanstva.
ldeově sc opírá o teologii praŽské přec1husitské
univcl7ity (spisy' Matěje Z Jano\'a a Mikulášc
z DráŽd'an ). bratrské píSennictví(předc\'šínr díl,r
'';iich Velenský z Mnichova
...r1em 1495
-:r
1531
,.:-ri. pieklaC'alel a
'ludobérn
'.:nín] jmól]em lJlrichus Ve]enus Mirrhoni
.:: ínčrleckými Současníkv a Stalším bádá
_: pokládáno za pscudon-vnr ncznánrého
_
,r]
)'
P(]cháZel z Íodu niŽŠíšlccht]'' l5 L5 je
lŽen jako baka1ář pražskéuniYerzity' Poté
. ':e pobýval v PaiíŽi a vc wiltcnbergu. kde
.' :lohl blíŽc obeznámit s rrče ním Martjnil
':.:ra. Knihtisku sc v1'učil bucl r' Basi1eji
i3rnč A' Cra1andera. nebo v Nor'imberku.
l51E pracoval s nejvčtŠípravděpodob.:: r rnladoboles]avské českobratrské tis
.
:
'
. :_: \í' Klaudiána.
jehoŽ dí]nu pat ]ě br7v
_:_'zal (zda byl s/rm člencrrr jcdnot!'' není
_::']o)' ve v]aslní dílnčv Bělé p. Bczdězenr.
zené na podzinr 1519 a podporované naji. l bělskÝch statků a vůdčíosobností utra. .llcké šleclrt1'J' Špetlou Z Janovic. uŽíval
:_ , _:Jiánových t,vpťl. Do lisbpadu 1520. kdy
' '' Z \í. tiskárny v Bě]é z ncznánrÝclr důvo
' ''z11a1. v\pIoduko\'aIa devět tiSků. Poté
: :r r a] \'- z M' na Molavč v b]ížcneurčcoém
.
::rkt,.r sc Zemským l]ejtmanen Arch]ebem
ko\'ic' Z té doby pochází jeho přek]ad
_::::rova VÝkladu o Antikristu, vydaný 1522
. .1ZskJ tiskárně P Scverina' Až clo 153(), kdy
].
.',_re Žil v Nových Bcnátkách. síllc sboru
]::at\ blatrské spr'avovanóho J. Augustou,
_
_
..l.l o \'' z M. zpráv1'; po
a::mcnťl
.
\ l
nizí'
lr.r) ir kretlilnrk\ httmatli'mu'
vala ncdclchovaná v1'dání 152'l a 1618). Spisu
polemik.
píScmnictví bYl znám poc1 latini-
'
\. Kra.r'niclL
(plácc Elasma Rolterclaniského)' Dílo bylo wdáno dvakrát ntr podzin 1520 v ]atinském origi'
nálu (po augŠpurském a basilejskénl v.vrl;íní
následovala dalši třj vycliiní 1566' 1618' lóó0)
a o rok později v něncckém přckladu (následo
1531 jeho jmóno
\Í' tiskl mj. spisy M. Luthera a Lukáše
.:lkiho. Přckládal z Erasma RotterdamskéFnchiridion mjlitis cbristiani). M. Lutbera
:mlkLr Ad librum... Ambrosii Catharini
V
z M' užil M. Luther v prďipapežskó polemice.
kleló Se účastnilimj. l Cochlaeus. J. Kalvín
Papež Pavcl I\1da] tÍaktát
V z M. 1559 na seznanr zakázan1ich knih, znovu
jcj zakázal 1564 tridcrrtskÝ koncil.
a
M' Flacius
111yr'icus'
ll lr'r'r'.llo-orJ\i"in
K\lZ\F i'l,r"irlf'"
-
ce1tissimis at in sacra scÍ\)tuIa lundatis racionibus
va is probalum apostolun'l Pctrum Romam non venisse. ' ' ('A.ugsbur g. B asilcj 5:()); spjS že človčknlů_
Že přcd moÍcm ujíti (]53l'])' Pi?Álddr: Erasm[s
Rotterdamský: Přeu1ěše ní a rnnoho prospěšná knie
ha o rytieii křcSťanskéln ( l5l9); \4' Ficinoi spis vlip
ní'. kleÍak Pravda k kardynáLu Ryarovi přiš1a'..
]is_
ii52tl1; l-ut<ianos: Kratochvilni spolu i poŽjLečnÍ
1
tové a Žalob-\ chudých a bohalých pied satumem
(1520)l Rokovánie dvú osob. Pešk\']la a C!Íe (1520:
C'.Lll. J,rlu.u P:r'.rLr I lc .\'u 1'' 'rd, p"Job r. .rJ
\\'
l 'ri.n'' ru'r HJllťn]: \tÓ'u'.'/lnl'|''J l'
PLII.l
apošto]e a najsvatějšiel]o Julia dÍuhéhopapeŽe
( i520:podle an' traktálu JL1ljus cxc1usus); M' I-uther:
výkla.l' ' ' o^ntiklistu.'. (l522)'lED1í'F FrlsmtIs
Rotterdamský| RučníkníŽka o .ytíři kř'sl!Íckénl
(l7l]7. er]. F. i. Proclrrizka); in \'čStníkKČSN' 11'. fi
1oz.-his1' tilol.. 1925 (192Ó). č' 2 (ed' F' N{. Bartošl
tl. Úln'' k Pťll(l'n Ro notn nor' \<lli"(')' 'n 'Ir|' ZI_
. ato l,,z,lcL,r<h" kIJIo\sl\| ( |'Il'l'ť!]''l' K"lr-: Ro
1n Ulrichus vc
koránie dvLi osob. l'aškvila a C\'Ía);_lrealisc
Against
]enus (o1dřich v'clcnskJj) and lIis
the Papac! (Leiden 1976. ed. A J Lampingl [otoreprint augŠpurskéhovvdání l'etÍum Ronram non ve_
nisse
z
1520).
I Z
PRODLIK(IE: Prenostyka
(1519): N'l' Fjcino: SpjS vlipn):. kteÍak Pravda k kar
dyní1u R1'aIor'i piiš]a''' (152())l Lukianos: Krato_
c'|''lr .L,.lu l.n/ilť'']l i'to'e
1lI'h"l\.h
:' z.rInhr .l_udr:'r
nrLJ 5.ll'lI'lclc (l']L,l' RJlo\Jriť d\l'
osob. Pa.škviie a C'vra (l520): Lukáš PlaŽský: sepsá'
nic Cluovoduov Z naij]stčíchPíScm (]52(]) + Spis dos
ti čn1eci z \'iery (152(])'
l
r275
Velenský z Mnichova
BIBLIoGRAF1E: Knihopis č' 2351', 2354,2464,
4992. 512',t,14 281,14 878, 15 625. 1 LITERATURA:
A. J' Lamping| Uldchus velenus (oldřich VeleDský)
and His Treatise Against the Papacy (Leiden 1976)
I
G' veesenmeyeÍ: Von des Ulrichs velenus schrift,
dass Petrus nie nach Rom gekommen sei, sb. Samm-
lungen vonAufsátzen zuÍ Elláutelung del Kirchen_'
Litelatul ' Múnz- und sittengeschichte (stuttgart
1827, s. 138); Ch. Baur in Paulus der Apostel Jesu
Christi (Stuttgart 1845; apendix, s. 671);A. Gindely
in Geschichte del Bóhmischen Brtider 1(1861);
M. spahn in Johaínes Cochlaeus (BeI]ín 1898);F'Zuman: Blaíská tiskáIna v Bělé. věstnft okÍesu Běl_
ského 1912' s' 1;F. M' BaÍoš: Zapadlé díko bÍatrské
vědy'věstník KČsN, tř' filoz'-hist'-filo1., 1925 (1926),
č' 2 + Marsiliův DefensoÍ pacis v husitské litelatuře'
ČNM 1928' s. 13; J. volf in Geschichte des Buchdlucks in Bóhmen und Máhren bis 1848 (1928):F. M'
Baltoš: Ko]em Husova díla O cirkvi, Sborník k l. desítiletíHusolry fakulty (1930, s. 13) + in Bojovníci
a mučedníci (1946);o. Cullmann in Peter: Disciple'
Apostle Martyí (1953);J' B' Čapek in Jednota bla
trská 1457 1957. sb. k pětistému výročízaložení
(1956); R. Říčanin Die Bóhmischen Bdder (1958);
w Biener| Die Auseinande$etzungen iiber die rómische Petlustraditioí in den ersteÍ JahŽehnten del
Reformationszeit' Rómische QuartalschIiít fiií christ'
]iche Altertumskunde und ftir KiÍchengeschichte
(Řím 1962, s' 20); M. Bohatcová: Počátky publikační
činnosti jednoty bÍatrské,sb'AÍchiv pro bádání o ži
votě a díle J A' Komenského 1962. s' 44:A' Molnár:
voyage d'Italie, Communio ViatoruÍn 1962' s' 28 +
Das Erziehungswesen del Briidel, tamtéž1964,
s. 161il KoláI in ant. Zlcadlo rozděleného kráIovství
(lqhj/: r' PlaŽák: o. v a ce5ta cc\keho human]Cmu
k svélolo\Il Čl il lght'. s' 44J: K' Chrl.a in Slovnft
knihtiskařů v Československu od nejstarších dob rJo
roku 1860' příl. sb. strahovská kt hovna, 1' 1966
18 19. 1983-84; R. Říčan:Die tschechische Refor
mation und Erasmus. Communio Viatorum 1973.
s' 185: A' Molnár: A' l Lamping, Ulrichus Velenus
and His Treatise Against the Papacy, Zeitschrift fiir
Kirchengeschichte (Marburg) 1978,s.209;M.KopeckÝ in Pokrokové tendence v českéliteratuře od kon
c; husitství do Bíéhory (1979) + in Český humanismus (1989); M. Bohatcová in Ceská kniha
v proměnách staletí (1990);J' Macek in víra a zboŽnost jagellonského věku (2001);o. K' olson in Matt
hias Flacius and the survival of LulheÍ's Reform
(wiesbadeD 2002).
Daniel Adam z Veleslavína
viz Daniel Adam z veleslaYína
jk
Adolf Velhartický
kého a ,,barbarského'' staro
x 9' 5. 1882 lIoršúv Tyn (Horšovský T.)
t 13.4'1932Tíbor
a
Vl. jm. Adolph Thomas Waldmann. Pseudo-
nym zvolil podle jména své budoucí manželky
Anny V, 1919 poŽádal o změnu rodinného
jména na Velhartický syn poštovního expeditora. Od 1897 navštěvoval německou státní
reá1ku v Karlíně (Praha-K.)' v záŤí 1900 vstoupil do sluzeb poŠto\ni\prá\y iako aspirant na
posle v ŘiČanech u Prahy. l90l povýsil na erpeditora a působil střídavě v Zákupech' v Ríčanech a v Benešově n' Ploučnicí.Vlednu 1903
se stal Zakládajícím členem volného litelámího sdruŽení Syrinx a podílel se na jeho činnosti. od 7ári lq04 SlouŽil nejprve jako pomocný
úředník a od 190ó jako oficiant u poštovního
úřadu Ve Světlé n' Sázavou. 1911 pob1valjako
státní stipgndista v Itálii' kde získal obdiv k antice a lenesanci; studium ve sbírkách v Neapoli podstatně ovlivnilo jeho literární tvoÍbu.
1913 by| jmenován poštmistrem v Chlumu
Angažoval se ve spolkové regionál-
u Třeboně.
ní činnosti i jako politik (za národní socialisty),
od 1923 zastával v Chlumu po dvě volební období funkci Starosty' poté byl stalostovým náměStkem. 1931 byljmenován přednostou poš-
tovního úřadu v Soběslavi. Byl celoživotním
přítelem A. Klášterského a K. H. Hilara. Zemřel v nemocnici v Táboře (v litelatuŤe bý'vá
Soustavně jako místo úmrtíuváděna Praha);
Zpopelněn a pohŤben byl v Ces. Budějovicích.
V. debutoval iako eklektický dekadentní lyrik v periodikách, ktelé soustředily tvolbu nejmladších autorů z přelomu 19' a 20. století (zejména Moderní život, Srdce). O jeho brzkém
příklonu k epice svědčil knižnídebut Gňlsol4
inspirovaný látkou Dantoql Božskékomedie'
i erotické prózy (Povídky o miknkóch) vykanl'
jícívliv tvolby G. D'Annunzia. K epícképoezii
se později vlátil hisÍorjzujicí stylizaci Bibliclcých
melodií, v nichŽýpravnými a poněkud alchai_
zujicími verši zpracoval motivy stalého a Nového zákona' Zá|'ry Y. zaméÍsvou tvorbu
(ovlivněn zpočátku obnovenými obrazy l ZeyeIa i plozaickou tvorbou l Karáska ze Lvovic)
na novoIomantické evokace milostných a his_
torických přltěhů ze středověku, dále z antic-
x276
iádřil v souboru novel l'ri
smvslných a krutých Žen i o
povídek, románů s historickou tematikou, básník, dramatik' překladatel z fIancouzštiny a italštiny.
Autol milostných novel
ní a k pohanskému kultu ite
r novelách obsažených r kr
L
ds
ky ro z koš a mtLka. Zna|c
álií uplatnil v románu z kii,
ltis ku a za kříž . Ponékud po
Začnítéma v lománu o Ži\ o
s]ednft a trůnu Ko'oplj.stÍ
příplavnému studiu antick!
zofů (včetně studií Yykopá
hodlaje vytvořit ,,román :
roZměmý"diptych pojedná\
BrÍtánie Rímany (Protí bo
doby Markomanů v Čecba
'Varobud Zplacovávaiící s
mánskou histo i stradonic}
lání Kanalda se zamýšleni:
měly tvořit
t
logii'
v
se Io\
šované histodcké drama zol
ky a smlti (Kateřína z Lícltr
Iohru (Dobrd srdce). Pro m
Známé ewopské pověsti (an
dovi, Iljovi Muromcovi ad. )..
Soustředil na tvorbu italskÍC
prozaiků a dlamatiků, kteŤí j
ho litefární tvorbu (G' D'Ar
P Loti)' ojediněle publikor
rární eseje.
PSEUDONYM: Rudolf Dvor!
l/': Čes. svět (1906 {)8, l929: 190
Hlas národa (1903 05, 1908)l K
ský (1918 19); Květy (1906)l
(1904)j Máj (1903-14); Modenr
derni život (1902{3); Nár' Jist]
Nár' politika; Nový obzor (Olo
(1917, 1920); Rudé květy (19l:
1901 debut); světozol; Topičůf
1920);Třibuna (1919); sb' Ve st]
kov (192í27);Vesna (Ml. Boi€
zlatá PÍaha (1904' 1909_10); 2
posmJtně: ant. Píseň o nosu (2(x
KNIZNE. Belerrle; Ghisola (B
lenkách (1905; rozšíř. lyd. 1930)
Ieniky (P 1912); Kateřina z Lic
i přeú.); Romantické pověsti s
b' d',1914);Věčné ohně (PP b' d.
kříž(R
1917);
Lásky rozkoš a n
kročen Rubikon (P 1920);Kono
pseud. Rudolf
Dvořský);Zlatý
r
vé srdce (PP 1923); Dobrá srdc
Biblické melodie (BB 1926);Pro
(R 1927);Marobud (R 1930); Ka
s tit. Marobudův poklad)'_ Přek|