zde - Tecnicall

Komentáře

Transkript

zde - Tecnicall
teCniCALL
®
Čtvrtletník Českého vysokého učení technického v Praze
III 2008
Jak na povodně
strana 16
Metro pod vodou
strana 19
Vodní elektrárna
pro Ugandu
strana 10
Cit slečny Markéty
pro sníh
strana 14
Potřebuje vysoká
škola marketing
směrem ke středoškolákům?
strana 8
inzerce
Zaplavíme Vás vlnou pracovních možností...
Spolenost Tesco Stores )R a. s. vstoupila na tuzemský trh v roce 1996. V souasné dob” provozuje v )eské republice celkem 100 obchodà rÃzných formátÃ
a 16 erpacích stanic. Základem losoe spolenosti Tesco je snaha poskytnout zákazníkovi to nejlepší a stát se obchodem pro všechny.
Toto úsilí bylo v lo¨ském roce ocen”no hned t¶emi tituly – Hypermarket roku 2007, Professional roku 2007 a celkový vít”z v sout”ži Obchodník roku 2007.
Se svými bezmála 14 000 zam”stnanci pat¶í Tesco k nejv”tším zam”stnavatelÃm v )eské republice.
Za vytvá¶ení rovnocenných pracovních p¶íležitostí pro zdravotn” znevýhodn”né obany získalo Tesco ocen”ní v sout”ži Stejná šance 2008.
MOŽNOSTI UPLATN0NÍ PRO ABSOLVENTY VŠ
Tesco umož¨uje výb”r ze t¶í ucelených roních rozvojových programà vhodných
pro erstvé absolventy vysokých škol se zam”¶ením na:
¥Maloobchod – provoz obchodních jednotek
¥Distribuce a logistika – distribuní centra
¥Odd”lení centrální kancelá¶e
Neustále hledáme ambiciózní a motivované profesionály na všech úrovních.
Uplatn”ní nabízíme v následujících odd”leních:
¥Stavebn” technickém
¥IT – Lokální a regionální (Evropská) pÃsobnost
¥Zásobování a Distribuce
¥Komerního plánování a ¶ízení
¥Marketingu, Financí, Podpory provozu a dalších
V jednotlivých odd”leních naší centrální kancelá¶e existuje mnoho rozdílných rolí - od analytikÃ, specialistÃ,
p¶es koordinátory, manažery projektÃ, vedoucí odd”lení, až po ¶editele.
V rámci spolenosti Tesco existuje mnoho zpÃsobà jak rozvíjet své schopnosti, dovednosti a znalosti.
Jednou z možností jsou nap¶. rozvojové a vzd”lávací programy Tesco, dále je možné využít kouování, mentoringu apod.
www.itesco.cz
Kariérní kurzy na ČVUT v Praze
Manažer stavby – 6. běh
začátek kurzu 2. října 2008
Posluchači si v kurzu rozšíří
své znalosti z oblasti legislativy, ekonomického managementu, řízení stavby
a manažerských dovedností.
Je určen pro vedoucí pracovníky
v úrovni stavby (stavbyvedoucí,
mistry, přípraváře, kalkulanty,
ekonomy) a ostatní pracovníky, jejichž pozice vyžaduje
znalost této problematiky.
Kontaktní osoba:
doc. Ing. Václav Jelen, CSc.
Tel.: 224 354 531
E-mail: [email protected]
Místo konání: Fakulta stavební
ČVUT, Thákurova 7, Praha 6
Cena: 22 800,- Kč
Presentation Skills
říjen 2008 – květen 2009
Kurz je zaměřený na trénink
jazykových a měkkých
manažerských dovedností.
Účastníci kurzu pracují s odbornými materiály z vlastní
2
podzim 2008 teCniCALL
praxe. Naučí se profesionálně
zvládnout prezentaci v anglickém
jazyce a zvýší přesvědčivost
a kultivovanost svého jazykového vyjadřování. Kurz zahrnuje konzultace při individuální
přípravě, praktické předvedení
prezentace, natočení videozáznamu a jeho následný rozbor.
Kontaktní osoba:
PhDr. Monika Plíčková
Tel.: 224 359 135
E-mail: [email protected]
Místo konání: Masarykův ústav
vyšších studií, Horská 3, Praha 2
Cena: 10 000,- Kč
Kurz marketingového
managementu
a testování manažerských
schopností manažerů
září 2008 nebo dle dohody
Pro potřeby rozvoje
manažerských schopností je
v ústavu řízení a ekonomiky
podniku realizován intenzivní kurz
marketingového managementu,
určený především vrcholovým
manažerům. Kurz kombinuje
přednášky s řešením praktických
úloh s počítačovou podporou
a ověřováním nabytých znalostí
pomocí moderního simulačního
programu MARKSTRAT3.
Manažeři mají možnost prakticky
si vyzkoušet účinnost nabytých
schopností v simulovaném tržním
prostředí a otestovat míru svých
manažerských dovedností.
Kurz je určen výhradně
účastníkům z jedné organizace.
Kontaktní osoba:
doc. Ing. Václav Dolanský, CSc.
Tel.: 224 359 281, 604 892 140
E-mail: [email protected]
Místo konání: Fakulta strojní
ČVUT, Ústav řízení a ekonomiky
podniku, Horská 3, Praha 2
(počítačová učebna č. 222)
Cena: 140 000,- Kč
Editorial / tiráž
Milí čtenáři,
teCniCALL
®
stavebnictví prožívalo či stále ještě prožívá velký boom. To přináší pro vysokou
školu pozitiva i negativa. Pozitivní je skutečnost, že stále máme dostatečný zájem
relativně kvalitních studentů, negativní jev je ten, že stavební podniky mají malý zájem
o společný výzkum, protože necítí potřebu hledat nové „business příležitosti“.
To nám do značné míry ztěžuje přístup k financím na výzkum.
Čtvrtletník Českého vysokého učení technického v Praze
Svět v současnosti čelí několika zásadním problémům, mezi něž patří: zpomalit nárůst
spotřeby energií, zefektivnit využívání přírodních materiálů a zaměřit se zejména
na recyklace, mnohem lépe hospodařit s vodními zdroji.
II 2008
Nejlepší rodinný dům
pro 21. století
STRANA 26
Slavnostní otevření
laboratoře na virtuální
realitu na ČVUT
STRANA 13
podílíme se na vývoji
družicového systému
GALILEO
TecniCall 3/2008
V tomto čísle najdete některé příklady aktivit pracovníků ČVUT v oblasti vodního
hospodářství. Problémy, které je potřeba řešit, lze shrnout do čtyř oblastí: hospodaření
s pitnou vodou, čištění odpadních vod, zvládání mimořádných situací za povodní
a využití geografických informačních systémů.
Vydavatel,
adresa redakce
Rektorát ČVUT
Zikova 4
166 36 Praha 6
IČO: 684 077 00
http://tecnicall.cvut.cz
[email protected]
Vodohospodářská problematika úzce souvisí s kvalitou života a zdravím populace. Jistá
americká studie uvádí, že tato oblast inženýrství v posledních dvou stoletích ovlivnila
zdraví člověka více než lékařské vědy. Profesor J. Pollert z naší fakulty upozorňuje
na skutečnost, že evropská populace potřebuje v současné době více než 100 – 150
mld. EUR ročně pro každodenní zabezpečení života
vodou – od pitné vody přes čistírny odpadních vod
až po ochranu před povodněmi. Tento trend bude
při současném vývoji poznání stále narůstat.
Datum vydání
31. srpen 2008
Periodicita
čtvrtletník
Náklad
4 500 kusů
Cena
Zdarma
Evidenční číslo
MK ČR E 17564
Samozřejmě finanční nároky mohou značně narůst
vlivem nenadálých přírodních katastrof, ale i s ohledem
na zabezpečení proti novodobým hrozbám, jakou je
např. terorismus.
Šéfredaktor
Mgr. Andrea Vondráková
[email protected]
Editorka
Alexandra Hroncová
[email protected]
Byli bychom špatní akademici, kdybychom se nesnažili
přispět k řešení takových významných problémů.
V následujících příspěvcích cheme ukázat, že se
nám to daří.
Redakční rada
Ing. Marie Kovandová
Fakulta stavební ČVUT
[email protected]
Mgr. Natálie Šeborová
Fakulta elektrotechnická ČVUT
[email protected]
Ing. Libor Škoda
Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT
[email protected]
prof. Ing. Zdeněk Bittnar, DrSc.
Děkan Fakulty stavební ČVUT
Ing. Zdeněk Říha, Ph.D.
Fakulta dopravní ČVUT
[email protected]
Ing. Ida Skopalová
Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT
[email protected]
Obsah
Kariérní kurzy na ČVUT v Praze
2
Úprava vody a umělé neuronové sítě
18
Editorial
3
Metro pod vodou
19
Neustále po mně chtějí vyprojektovat na chalupě rybník
4
Přicházejí stále nové výzvy
20
Honeywell a ČVUT stvrdily spolupráci smlouvou
6
Mapy povodňových rizik
21
Společnost IBM ocenila výzkumné projekty studentů
6
Sledování dlouhodobého vlivu teploty...
21
Holky, pozor! podruhé
7
Trubní odlehčovací komora
22
Centrum spolupráce s průmyslem
7
Zvládnou naše přehrady klimatické změny?
23
Sedm statečných z ČVUT
8
Aby nebylo v bytě přetopeno…
23
Studenti úspěšně ukončili Trainee program ve Škodě
9
Hydraulická doprava přepravuje vodu a kapaliny
24
Energie z vodní elektrárny pro Ugandu
10
I4Control ovládá počítač prostřednictvím pohybů očí
25
Splavnění dolního Labe představuje udržitelný přístup
11
„Památkář najatý developerem na posudek...”
26
Víme, jak na vodu!
11
Lofty rostou v Čechách jako houby po dešti
27
Čistá voda znamená život
13
Stipendijní programy nadace GE Foundation
29
Cit slečny Markéty pro sníh
14
Živá nádraží
30
Správci vodních děl spolupracují s odborníky
16
Maloobchod už je dneska docela věda
32
Vyplatí se protipovodňová ochrana?
16
BCG Strategy Cup aneb student konzultantem
33
Sklenici pitné vody, prosím
17
Vědecké konference na ČVUT v Praze
34
Rekreační plavba na horní Vltavě
17
Jan Klepal
Masarykův ústav vyšších studií ČVUT
[email protected]
doc. RNDr. Květoslava Lejčková, CSc.
Rektorát ČVUT, odbor pro vědeckou
a výzkumnou činnost
[email protected]
Zdeněk Horák
Studentská unie ČVUT
[email protected]
Externí spolupráce
Klára Ferdová
[email protected]
Design
Marek Prchal
Inzerce
Alexandra Hroncová
[email protected]
Distribuce
ČVUT v Praze
Fotograf
David Neugebauer
Tisk
K&A Advertising
Foto na titulu
Stanislav Petera
www.stanislavpetera.net
Přetisk článků je možný pouze se souhlasem
redakce a s uvedením zdroje.
podzim 2008 teCniCALL
3
rozhovor
Mgr. Andrea Vondráková
ì [email protected]
Neustále po mně chtějí
vyprojektovat na chalupě
rybník
O povodních, rybnících a deštivém počasí s doc. Ing. Karlem Vránou, CSc.,
z katedry hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulty stavební ČVUT
dle mého názoru způsobeno
tím, že uvedený studijní obor
nepatří k nejlehčím. Přitom
na trhu práce je trvalý nedostatek vodohospodářských
odborníků. Reálný odhad je, že
v tomto oboru chybí cca 400
až 500 odborníků. Roční počet
absolventů studijního oboru Vodní
hospodářství a vodní stavby je
v průměru 40 až 50, takže
absence vodohospodářských
odborníků v praxi se stále
prohlubuje. Druhým studijním
oborem, jehož výuku zajišťují
převážně vodohospodářské
katedry, je obor Inženýrství
životního prostředí. O tento obor
je větší zájem, než o obor Vodní
hospodářství. Domnívám se,
že je to dáno nižším rozsahem
ročníkových projektů, některé
projekty jsou nahrazeny
seminárními pracemi.
Ing. Karel Vrána předsedá České společnosti krajinných
inženýrů
Čím se zabývá vaše
pracoviště a jaké mají
uplatnění jeho absolventi?
Zabýváme se problematikou
odvodňovací stavby, závlahové
stavby, malé vodní nádrže,
erozními a transportními procesy,
modelováním erozních procesů,
modelováním transportu vody
v půdním profilu, využití GIS
pro řešení problémů krajinného inženýrství, závlahami,
odvodněním rybníků, protierozní
ochranou, pedologií čili naukou
o půdě, transportem vody a znečišťujících látek v půdním profilu
a využitím geografických
informačních systémů pro řešení
úloh vodního hospodářství.
Studijní obor vodní hospodářství
a vodní stavby má trvale relativně
nízký počet studentů, což je
4
podzim 2008 teCniCALL
Kde zkoumáte problematiku
vody?
Vědecká činnost pracovníků katedry je zaměřena na dvě hlavní
pole problémů – modelování
srážkoodtokových vztahů, erozních a transportních procesů
a modelování transportních
procesů v půdním profilu. První
oblast výzkumu slouží jednak
k řešení problémů protipovodňové
ochrany využitím retenční
schopnosti krajiny a technických
opatření, jednak pro posouzení
erozní ohroženosti území a návrh
protierozních opatření s cílem
snížení transportu půdních částic,
zejména do průtočných vodních
nádrží. Druhá oblast výzkumu
slouží k poznání procesů transportu vody v půdním profilu,
zejména vlivem tzv. preferenčních
cest, což má velký význam jak
pro zvýšení retenčního prostoru
půd pro zachycení srážkových
vod a jejich převedení na od-
tok podzemní, jednak pro
možnou kontaminaci podzemních vod při zatížení povrchu
půdního profilu kontaminanty.
Experimentální výzkum můžeme
provádět jednak v katedrové
laboratoři, jednak v halové
laboratoři, která slouží všem
katedrám vodohospodářského
oboru. Halová vodohospodářská
laboratoř má využitelnou plochu
1000 m2 a jsou zde umístěny 4
žlaby, napojené na zásobní nádrž
v podzemí s objemem vody 600
m3. Naše katedra využívá sklopný
hydraulický žlab, který umožňuje
měnit sklon jeho dna. Na tomto
zařízení provádíme výzkum
erozních a transportních procesů
na různých typech půdních
vzorků. Součástí sklopného
žlabu je tzv. dešťový simulátor,
který je umístěn nad žlabem
a dokáže simulovat přírodní déšť
s možností volby intenzity deště.
Na tomto žlabu je možno studovat závislosti srážkoodtokových
vztahů a s nimi souvisejících
erozních a transportních procesů.
O co je v praxi největší zájem
z hlediska vašeho
zaměření? Kdo si u vás
objednává zakázky?
Největší zájem praxe je o řešení
odtokových problémů ze srážek,
dále o posouzení erozní náchylnosti zemědělských pozemků
a transportu půdních částic
povrchovým odtokem a o řešení
konkrétních problémů transportu vody a kontaminantů
půdním profilem. Z větších akcí,
řešených pracovníky katedry se
v poslední době jednalo např.
o posouzení jednotlivých dílčích
povodí na území Středočeského
kraje z hlediska odtoku vody ze
srážek, a tím možného vzniku
lokálních povodí. Problematika
byla řešena s využitím geo-
grafických informačních systémů.
Druhým významným řešeným
problémem je komplexní řešení
erozních problémů ve velkých
územních celcích, opět s využitím prostředků GIS. Výsledkem takové činnosti bylo, např.
zpracování mapy erozního
ohrožení a transportu půdních
částic pro Českou republiku –
řešení intenzity zanášení velkých
i malých vodních nádrží a návrh
opatření v povodí ke snížení
intenzity těchto procesů. Z
konkrétních akcí je možno uvést
např. řešení zanášení vodní
nádrže Vrchlice nebo Brněnské
přehrady. V současné době
jsme podali nabídku na řešení
této problematiky pro Máchovo
jezero a chystá se spolupráce
pro posouzení možnosti zlepšení
kvality vody v Orlické nádrži.
Zakázky jsou u nás spíše
záležitostí státní správy a samospráv než komerčních firem.
Významným partnerem jsou
pro nás dále Zemědělská
vodohospodářská správa, podniky
Povodí, Lesy České republiky.
V problematice erozních
procesů a transportu sedimentu
dlouhodobě spolupracujeme
s Vídeňskou zemědělskou univerzitou a posledních letech jsme
ve spolupráci s Technickou univerzitou Freiberg v Německu řešili
problematiku vzniku povodní na
povodí řeky Weisseritz, která ústí
v Drážďanech do Labe. V řešení
problematiky transportu vody
a kontaminantů v půdním profilu
probíhá dlouhodobá spolupráce
např. s Univerzitou v Edinburgu.
Domníváte se, že se obyvatelé
mají dále obávat povodní vždy, když meteorologové
předpoví deštivé počasí?
Jsem přesvědčen, že povodně
různé intenzity se budou vyskytovat i v budoucnosti. Je však
třeba rozlišovat dva typy povodní,
způsobované dvěma typy srážek.
Poměrně časté jsou přívalové
srážky, které se vyznačují
poměrně krátkou dobou trvání
a vysokou intenzitou. Tyto deště
zasahují zpravidla menší rozlohy
a způsobují zde tzv. bleskové
povodně. Druhá skupina povodní
je způsobována regionálními
dešti, které mohou trvat i několik
dnů. Dochází k úplnému nasycení
půdního profilu a pak veškeré
srážky odtékají po povrchu
terénu a později pak vodními
toky. Příkladem této povodně
byla povodeň v roce 2002, která
zasáhla prakticky celé území
republiky. Naše pracoviště se
zabývá zejména problematikou
bleskových povodní, hodnocením možností jejich vzniku
a návrhem opatření k ochraně
obyvatel před povodněmi.
podpůrný finanční program pro revitalizace říčních systémů. Jedná
se o nový obor, který se rychle
rozvíjí a mění. Naše pracoviště
nabízí v současné době kurz
celoživotního vzdělávání na téma
Revitalizace drobných vodních toků. O tento kurz je velký
zájem. Zahajujeme jej v říjnu
letošního roku a máme přihlášeno
celkem 50 zájemců z praxe.
Co podle vás povodním
nahrává?
Vznik povodní je dán souhrou
nepříznivých klimatických podmínek a stavu nasycení půdního
profilu vodou z předcházejících
srážek. Tyto podmínky většinou
člověk nemůže ovlivnit. Velkým
problémem, který však umocňuje
povodňové riziko, je extrémní
výstavba komerčních center
v okolí všech velkých měst
a s tím související zpevňování
ploch. Voda, která se před realizací výstavby vsakovala do půdy,
odtéká ze střech halových
komplexů a zpevněných parkovišť
a urychluje vznik povodňových
situací. Velice negativním jevem je
i povolování staveb v zátopových
územích podél vodních toků.
Jak vidíte budoucnost vašeho
oboru?
Jsem životní optimista a skutečně
si nemyslím, že by náš obor
skončil pro nezájem praxe.
Problematika srážkoodtokových
vztahů, erozních a transportních
procesů je nesmírně aktuální
a praxe vyžaduje řešení takových problémů. Momentálně
je velkým trendem výstavba
rybníků. Neustále se na mne
někdo obrací, abych mu vyprojektoval rybník, protože každý
chce mít ryby z vlastní nádrže.
Díky podpůrným finančním
programům, zejména podporovaným Evropskou unií, je velký
zájem i o revitalizační opatření
na tocích. Totéž platí i pro řešení
úloh transportu znečišťujících
látek půdním profilem. Věřím
tomu, že i u dvou oborů, o něž
v současné době není velký
zájem, tj. závlahy a odvodnění,
dojde v blízké budoucnosti
k renesanci.
Mezi odborníky prý vzrůstá
zájem o revitalizaci krajiny –
pociťujete to i vaše pracoviště?
My se zabýváme revitalizací
krajiny a drobných vodních toků
již od roku 1992, kdy ministerstvo životního prostředí otevřelo
doc. Ing. Karel Vrána, CSc.
Absolvoval Fakultu stavební, obor vodní hospodářství a vodní stavby.
V letech 1991 až 2007 vedl na této fakultě katedru hydromeliorací
a krajinného inženýrství. Předsedá České společnosti krajinných
inženýrů. Je členem konzultační komise, která posuzuje projekty
vodohospodářských děl budovaných v rámci pozemkových úprav.
Dále je členem Autorizační komise pro vodohospodářské stavby
krajinného inženýrství.
podzim 2008 teCniCALL
5
Událost
Ing. Ilona Prausová
ì [email protected]
prof. Ing. Pavel Slavík, CSc.
ì [email protected]
Honeywell a ČVUT stvrdily
spolupráci smlouvou
Společnost IBM ocenila
výzkumné projekty studentů
foto
Ing. Jaroslav Doležal ze společnosti Honeywell
a rektor ČVUT prof. Václav Havlíček podepisují smlouvu
o spolupráci
foto
Dne 1. července 2008 byla slavnostně podepsána Rámcová
smlouva o spolupráci mezi společností Honeywell a ČVUT.
Již pošesté probíhala koncem května na Fakultě elektrotechnické
ČVUT soutěž IBM Student Research Projects. Studenti přihlásili
v letošním roce 21 projektů, ve kterých řešili zadání vycházející
z konkrétních potřeb a zájmů výzkumných pracovišť fakulty
a společnosti IBM.
Prof. Ing. Václav Havlíček, CSc., rektor ČVUT, a Ing. Jaroslav Doležal, CSc., zástupce společnosti Honeywell pro
Českou republiku, za účasti dalších zástupců obou institucí
svými podpisy stvrdili začátek nové spolupráce, která spočívá
především ve spojení praxe s výukou. Toto spojení přinese
studentům informace o nových technologiích, nových poznatcích
a tím bude napomáhat při vzdělávání studentů ČVUT.
Profesionálové ze společnosti Honeywell budou se studenty ČVUT spolupracovat zejména formou odborných
přednášek, zadáváním témat odborných prací (bakalářských,
diplomových, případně doktorských) a prostřednictvím
mentoringu. Pro studenty se takto otevírá možnost nahlédnout do praxe již během studia a případně si ověřit dosud
nabyté teoretické znalosti i prakticky. „Je mou osobní ctí,
že se mohu v této záležitosti angažovat a v tomto ohledu
své bývalé alma mater přispět,“ uvedl Jaroslav Doležal.
Honeywell s ČVUT spolupracuje v řadě oblastí již od r. 1993.
Významný impuls získala spolupráce před dvěma lety,
kdy se na ČVUT zahajoval celosvětový projekt HoneywellNobel Initiative, který přivádí mezi studenty technických
oborů vybrané laureáty Nobelovy ceny. Přednáška z oblastí
nanotechnologií Dr. Horsta Störmera, nositele Nobelovy
ceny za fyziku za rok 1998, byla první počinem. Cílem tohoto projektu, který bude mít pokračování, je podchytit
v nastupující generaci zájem o vědu a technologie.
Společnost IBM poskytla ČVUT servery simulátory
procesorů Cell, které slouží k výuce studentů Fakulty
elektrotechnické
Práce na projektu v sobě zahrnovala detailní dokumentaci
všech jeho fází a následně prezentaci výsledků před porotou. Vítěze určila odborná porota složená ze zástupců
fakulty a IBM. Porota vybrala a ocenila výzkumné projekty
v hlavní kategorii a dále v samostatné kategorii Cell.
V hlavní kategorii získal 1. místo projekt Mobilní aplikace –
jízdní řády Jakuba Zahradníka a Petra Podhorského, 2. místo
projekt Plugin a generátor skriptů pro WebSphere Tomáše
Turka a Jakuba Řezníčka, 3. místo projekt SecondLife –
Procházka Prahou a prezentace katedry počítačů Tomáše
Vichty, Václava Stolína, Jana Žďárského a Jana Hořejšího.
V kategorii Cell se umístil na 1. místě projekt Disparity
Map Computation on Cell Ondřeje Korotvičky, 2. místo získal
projekt Multi-layer Perceptron on Cell Michala Navrkala
a na 3. místě se umístil projekt Signal Filtration on Cell Jaroslava Sýkory. Zvláštní cenu poroty dostal projekt Rozšíření
aplikace SitCom o přehrávání zvuku Michala Valacha.
V loňském roce soutěže poskytla společnost IBM servery
a simulátory procesorů Cell. Studenti na nich vyvíjejí a testují
řadu algoritmů z oblasti umělé inteligence a rozpoznávání hlasu.
Fakulta elektrotechnická ČVUT se tak stala jednou z prvních
fakult na světě, která zařadila architekturu Cell do své výuky.
Dokumentace projektů soutěže je veřejně dostupná
na http://ibm-cvut.felk.cvut.cz/
6
podzim 2008 teCniCALL
aktuality
Alexandra Hroncová
ì [email protected]
Holky, pozor! podruhé
Cílem této kampaně bylo vzbudit
zájem o technické vzdělání
a vědu mezi mladými dívkami.
Kampaň probíhala na serveru
www.holkypozor.cz a byla
podpořena soutěží o iPod Shuffle.
Přestože soutěž byla krátkodobá
a měla prakticky nulovou marketingovou podporu, ukázala se
být vysoce efektivní – do projektu
se během jednoho měsíce registrovalo přes 100 středoškolaček
ze všech regionů České republiky.
foto Martina
Lesná, výherkyně soutěže Holky, pozor!
Společnost Hewlett-Packard a ČVUT v Praze spustily
v dubnu letošního roku společný komunikační koncept
zaměřený na cílovou skupinu dívky ve věku 14 až 19 let.
Na základě tohoto úspěchu se
společnost Hewlett-Packard
rozhodla podpořit dlouhodobě
projekt Holky, pozor! a společně
s ČVUT nyní připravují novou
verzi stránek, které se přemění
v komunitní web, kde se budou
setkávat všechny dívky se zájmem o vysokoškolské technické
vzdělání.
Na webu najdou nejenom informace k tématu „žena a věda“,
ale zároveň budou mít možnost
na stránkách prezentovat své
vlastní projekty a práce.
„Velmi nás překvapil zájem dívek
o startovní projekt Holky, pozor!
Od řady z nich jsme získali
poměrně zajímavé reakce, které
nás utvrdily v tom, že je nutné
podporovat zájem dívek o technické vzdělání,“ říká Eva Nováková, HR specialistka společnosti
Hewlett-Packard zodpovědná
za spolupráci s vysokými školami.
Nové webové stránky www.
holkypozor.cz budou zprovozněny
v průběhu září 2008.
Mgr. Michal Brnušák
ì [email protected]
Centrum spolupráce s průmyslem
– váš partner pro inovace na FEL ČVUT
Na Fakultě elektrotechnické
ČVUT v Praze se v říjnu 2008
otevře Centrum spolupráce
s průmyslem (CSP), jednotný
kontaktní bod pro firmy, které
mají zájem využít výzkumné
a personální kapacity univerzity.
Nové pracoviště Fakulty vzniká
na základech projektu Tripod,
který za svou dvouletou historii shromáždil klíčové znalosti
prostředí a kompetence k řízení
společných projektů s průmyslem.
Centrum zajistí vyhledání
vhodných pracovišť pro řešení
průmyslové problematiky, navrhne
efektivní model spolupráce a zajistí plnění termínů a kvalitní zpracování požadavků firem. Bude
soustředit veškerou administrativu
spojenou s řízením společných
projektů a zajistí přehlednou,
jednokanálovou komunikaci
mezi podniky a univerzitou.
CSP se bude zabývat zejména
řešením společných výzkumných
projektů s případným financováním z grantových prostředků,
zakázkovým výzkumem, výzkumnými spoluprácemi nebo
licencováním perspektivních
technologií z portfolia ČVUT.
Centrum také připravuje projekty v oblasti lidských zdrojů,
které firmám umožní přístup
k nejkvalitnějším studentům s perspektivou dlouhodobé spolupráce.
Více informací na www.csp.
cvut.cz.
V případě zájmu kontaktujte
ředitele centra, Ing. Jaroslava
Burčíka, Ph.D., na tel. 224 354
055, email: [email protected]
foto Tým
Centra spolupráce s průmyslem. Zleva: Natálie
Šeborová, Jana Peroutková, Jiří Hájek, Jaroslav Burčík,
Michal Brnušák a Gabriela Jirátová
podzim 2008 teCniCALL
7
Projekty
Alexandra Hroncová
ì [email protected]
Sedm statečných z ČVUT
Potřebují vysoké školy marketingové kampaně zaměřené na středoškoláky?
Neustále klesající demografická křivka a upadající zájem o technické vzdělání
mezi současnými teenagery nutí vysoké školy začít se chovat tržně
a marketingově. Nastává boj o hlavy studentů.
Ke komunikaci se současnými
středoškoláky je nutné přistupovat
velmi obezřetně a s citem. Vysoké školy si musí uvědomit, že
mají před sebou nehomogenní
různorodou masu, která se dělí
na mnoho subkultur s vlastními
zájmy a vlastním jazykem. Díky
internetu mají dnešní náctiletí
větší přístup k informacím než
generace před nimi, tím je jiné
i jejich uvažování a způsob, jakým
si mezi sebou předávají informace. Email je pro dnešní teenagery v podstatě příliš formální,
v drtivé většině používají pro
běžnou komunikaci nejrůznější
typy messengerů, počínaje ICQ,
konče sociálními sítěmi typu Facebook. Hlavním a neúčinnějším
komunikačním prostředkem se
pro vysoké školy stal internet.
DRAWetc. byla navržena
netradiční marketingová kampaň
se názvem Sedm statečných
z ČVUT. Název nemá nic společného s klasickým westernem
ze 60. let minulého století, ale
představuje sedm fakult ČVUT.
Pro každou z nich ilustrátoři
vytvořili komiksový charakter
s atributem typickým pro danou
fakultu. Šéf studia Vladimír
Strejček říká o projektu:
“Přiblížit dnešním středoškolákům
ČVUT? Začali jsme těžit z úspěšného konceptu Urban Legend,
kde jsme si vyzkoušeli spojení
kresby a fotky. Ilustrátor a designér si začali vyměňovat ilustrace
a grafiku, až z toho vznikl
bohatý set plakátů, buttonků.
Sedm statečných, to jsou charaktery, které si vás najdou.”
Z tohoto důvodu se odbor
vnějších vztahů Rektorátu
ČVUT rozhodl pro zcela novou
formu marketingové kampaně,
která je zacílena na studenty
středních škol. Bylo nutné se
vyhnout zaběhlým klišé, která
jsou standardně používána pro
nalákání středoškoláků ke studiu
na vysokých školách. Ve spolupráci s předním grafickým arteliérem
Kampaň má přesné a cílené
načasování – začíná v září 2008,
tedy na začátku nového školního
roku. Bude končit na začátku
roku 2009, tedy v čase, kdy jsou
termíny uzávěrek pro podání
přihlášek na vysoké školy. Bude
podpořena řadou podlinkových
aktivit, roadshow po středních
školách, a v neposlední řadě
soutěží, kde hlavní cenou bude
foto Vizuály
8
podzim 2008 teCniCALL
„nabušená počítačová sestava“ v hodnotě 100 000,- Kč.
Sedm statečných z ČVUT není
krátkodobá záležitost. Cílem
kampaně je vyvolat u dnešních
středoškoláků emocionální
vztah se značkou ČVUT a
zároveň prezentovat ČVUT jako
špičkovou technickou školu, která
středoškolákům rozumí, zná jejich
zájmy a mluví jejich jazykem.
Z tohoto důvodu byl kampani
přizpůsoben i copyrighting textů
– zcela netradičně obsahuje
současný teenagerovský slang.
Pro někoho to může být možná
šokující, že se vysoká škola
pouští do tohoto způsobu
komunikace, nicméně pravda je
taková, že studentů je čím dál
méně, možnosti dostat se na
vysokou školu jsou stále větší
a zájem o technické vzdělání
klesá. Proto je důležité zaujmout, nebýt stereotypní
a nabízet interaktivní komunikaci.
A ČVUT toto všechno nabízí.
Mediálním partnerem projektu
je Centrum.cz. Kampaň Sedm
statečných z ČVUT startuje
15. září 2008 na www.sedmstatecnych.cz
kampaně Sedm statečných z ČVUT z grafického artelieru Drawetc
událost
Ing. Jana Borowiecka
ì [email protected]
Studenti úspěšně ukončili
Trainee program ve Škodě
V polovině července byl závěrečnými
prezentacemi projektů ukončen třetí ročník
Trainee programu, který pro studenty technických oborů vysokých škol vyhlašuje
společnost ŠKODA HOLDING a.s.
Do tohoto ročníku, který odstartoval v lednu, bylo
vybráno 7 studentů z ČVUT v Praze, ZČU v Plzni
a Univerzity Pardubice. Studenti po celou dobu trvání
programu pracovali na odborných projektech pod
vedením konzultantů ze společností holdingu ŠKODA,
navštěvovali speciální kurz angličtiny a absolvovali
kurz komunikačních a prezentačních dovedností.
Projekty, na kterých trainees pracovali, rozhodně nepatří
do skupiny těch šuplíkových. Např. práce Jakuba Zemana z ČVUT, který pracoval na projektu s názvem Snímání
lopatek parní turbíny CCD kamerou, byla v řadě aspektů
velkým přínosem pro společnost ŠKODA POWER. Díky
informacím o chování lopatek parních turbín získaných
optickým snímacím zařízením
si ve společnosti mohou ověřit
přesnost výsledků, které při
návrhu lopatky získávají výpočty
metodou konečných prvků.
Práce byla navíc náročná i v tom,
že se jednalo o první experimentální měření tohoto druhu ve
společnosti a Jakub Zeman musel
zajistit nejen samotné pozorování,
ale připravit i potřebné zařízení
a počítačovou podporu.
že všechny projekty byly velmi
zajímavé a v řadě věcí inovativní,
svědčí fakt, že v průběhu prezentací padla celá řada zajímavých
dotazů, informací a dalších
podnětů k jednotlivým pracem.
Na závěr absolventi obdrželi
certifikát o ukončení programu
a šek na částku dvacet tisíc korun.
Závěrečnou prezentací prací před
zástupci společností holdingu
ŠKODA a univerzit však pro
trainees práce na projektu končit
nemusí. Studenti na svých
projektech mohou pokračovat
i nadále, pokud si je vyberou
jako diplomovou práci. A o tom,
inzerce
Staúte se souÜástí úspåšné spoleÜnosti
divize 5 VodohospodáĄské stavby
…nestavíme pouze z betonu a oceli…
» Revitalizace vodních tokđ
» Komplexní dodávky Üistíren odpadních vod
» Komplexní dodávky úpraven vod
» Sanace hrází
» Stokové a kanalizaÜní sítå
» tel.: +420 222 185 111
» e-mail: [email protected]
www.smp.cz
Nabízíme uplatnåní absolventđm, pĄípadnå i studentđm, pro dlouhodobou spolupráci.
foto Popisek
květen 2008 teCniCALL
9
téma
Ing. Martin Králík, Ph.D.
ì [email protected]
Energie z vodní elektrárny
pro Ugandu
ních hydrologických charakteristik
toku. Spád získaný přehradou
a derivací využívá vodní elektrárna téměř v plném rozsahu.
Pro převádění povodňových
průtoků slouží bezpečnostní
přeliv, který je navržen jako
nehrazený čelní s hydraulicky
vhodně zaoblenou plochou
o třech přelivných polích.
Pro ochranu údolí pod přehradou
i pro ochranu samotné přehrady
je nutné kinetickou energii vody
za bezpečnostním přelivem
snížit na minimum. Na základě
hydrotechnického výzkumu,
provedeného na katedře hydrotechniky, byl v projektu
navržen tlumicí prostor u paty
hráze. Velikost tohoto prostoru
byla optimalizována a dále byla
navržena netradiční opatření
pro snížení kinetické energie
vody při převádění povodně přes
přehradu – prahy na dně skluzu.
foto Přehrada
Nyagak bude zásobovat energií oblast o rozloze 3288 km2 a bude důležitým
zdrojem energie pro 200 000 obyvatel
Myšlenka postavit v Ugandě
moderní přehradu je stará
již 19 let. Oblast v okolí Nebbi District, kde je výstavba
přehrady plánována, není
elektrifikována a místní
obyvatelé a úřady chtějí vybudovat elektrickou rozvodnou síť. Základními prvky
takové sítě jsou obyvatelé
dané lokality, přenosová
síť (tedy elektrické vedení)
a výrobna elektrické energie, tj. vodní elektrárna.
Koncepce vodní elektrárny
Nyagak vychází z využití průtoků
a spádu dané morfologickými,
hydrologickými i ostatními podmínkami v Ugandě, s ohledem
na projekční a stavitelské znalosti
z České republiky i z celého světa.
Hlavním důvodem k postavení
přehrady je hydroenergetické
využití horského toku Nyagak.
Pro bezstarostnou existenci
obyvatel pod nádrží je klíčová
10
podzim 2008 teCniCALL
bezpečnost přehrady zajištěná
nejen v době průměrných
průtoků, ale zvláště při
nebezpečných extrémních povodních. Přehradní nádrž slouží
k ochraně před povodněmi svojí
akumulační funkcí a snížením
kulminačního průtoku. Katedra hydrotechniky se v roce 2007 spolupodílela s firmou Hydroprojekt
CZ a.s. na přípravě projektové dokumentace vodního díla Nyagak.
Hlavním úkolem kolektivu
pracovníků katedry bylo navrhnout a posoudit pomocí hydraulického modelu tu část přehrady,
která odvádí vodu při extrémních
povodních. V České republice
má výstavba přehrad za účelem
výroby elektrické energie mnohaletou tradici a spolu s využitím
zkušeností s výstavbou vodních
elektráren dává velmi dobrou
perspektivu na úspěšný návrh
a realizaci vodní elektrárny,
přehrady a dalších souvisejících
částí. Průtoky využívané vodní
elektrárnou jsou dané ze základ-
Návrh tlumení kinetické energie
za přelivy na vodním díle Nyagak
je složitý, vzhledem k prostorovému uspořádání bezpečnostního
přelivu, skluzu, svodu, tlumicího
prostoru a odpadního koryta.
Netradiční návrh tlumicího
prostoru nebyl v České republice dosud realizován, nicméně
vychází ze zkušeností získaných
dřívějšími hydraulickými výzkumy. Provedený výzkum
prakticky ve všech variantách
prokázal velmi dobrý tlumicí
účinek protisměrných proudů.
Na výstupu do koryta je průtok
rovnoměrně rozdělený na celou
šířku průřezu bez výrazných
prostorových jevů. S ohledem na
velkou výstupní rychlost proudění
je nezbytné velmi kvalitní
opevnění koryta za výstupním
prahem tlumicího prostoru.
A na závěr zbývá pouze popřát
obyvatelům Ugandy mnoho zdaru
při výstavbě přehrady i elektrárny
a dlouhou dobu bezporuchového
provozu vodního díla Nyagak.
Téma
Dr. Ing. Pavel Fošumpaur
ì [email protected]
Splavnění dolního Labe představuje
udržitelný přístup
Problematika splavnění dolního Labe v úseku Ústí nad Labem – státní hranice ČR/SRN patří mezi velmi
aktuální a diskutovaná témata. Celý projekt předpokládá výstavbu řady dílčích opatření včetně plavebního
stupně Děčín. Cílem projektu je pak zajištění požadovaných parametrů labské vodní cesty, která představuje
jeden z nejekologičtějších a nejefektivnějších způsobů přepravy zboží.
foto
Štěrkové náplavy na dolním Labi
Přesto je realizace uvedených opatření velmi obtížná
a často naráží na zamítavé stanovisko orgánů ochrany
přírody z důvodu interakcí se životním prostředím.
Ředitelství vodních cest ČR, jakožto investor projektu,
proto velmi podporuje nalezení takového technického
řešení, které bude maximálně ohleduplné k přírodě.
Příkladem takového citlivého přístupu je optimalizace
technického řešení splavnění Labe od profilu pláno-
vaného plavebního stupně
Děčín po státní hranici.
Zajištění plavebních parametrů
zde bude dosaženo pomocí
regulačních úprav v podobě
soustřeďovacích výhonů
v kombinaci s prohrábkou dna.
V roce 2008 byl na Katedře
hydrotechniky Fakulty stavební
ČVUT v Praze realizován výzkum,
který byl prioritně zaměřen na
interakce balvanitých výhonů
a štěrkových náplavů. Cílem
řešení byla optimalizace jejich dispozičního a tvarového
návrhu s ohledem na eliminaci
zanášení prostoru mezi výhony
a břehem jílovými a bahnitými
plaveninami. Sedimentace těchto
částic by znamenala likvidaci
životních podmínek štěrkomilných
společenstev, která zde
v současnosti mají svá stanoviště.
Technické řešení balvanitých
výhonů proto musí být
uzpůsobeno tak, aby bylo
zajištěno dostatečné
promývání prostoru mezi
výhony a břehem Labe.
Výzkum proběhl ve dvou
etapách. Nejprve bylo tvarové
řešení výhonů optimalizováno
pomocí 3D matematického
modelu proudění vody.
Ve druhé etapě byl potom návrh
ověřen a dále upřesněn pomocí hydraulického modelu ve
vodohospodářské laboratoři.
Výsledný návrh balvanitých
výhonů zajišťuje dostatečné
promývání prostoru za výhony
a zajištění vhodných podmínek
štěrkomilných společenstev.
Výzkum je zdařilým příkladem
udržitelného přístupu hledání
takového technického řešení,
které je zároveň šetrné
k životnímu prostředí.
prof. Ing. Jaroslav Pollert, DrSc.
ì [email protected]
Víme, jak na vodu!
Katedra zdravotního a ekologického inženýrství vychovává
vodohospodářské inženýry se
zaměřením na projektování,
výstavbu a provoz vodovodů
a kanalizací, úpraven vody,
čistíren odpadních vod,
inženýrských sítí, bazénů.
Součástí výuky je integrovaná
ochrana přírodních vod a vodních
zdrojů, aplikování informatiky
a využívání software v oboru.
Vedle výuky se katedra zapojuje do řešení grantových úkolů
podporovaných EU, vládou
ČR, Grantovou agenturou ČR,
Ministerstvem školství ČR
a interním programem ČVUT.
„V současné době spolupracujeme se zahraničními pracovišti
ze šesti zemí EU v rámci 5.
Rámcového programu pro
rozvoj vědy a technologií EU,“
uvedla doc. Ing. Iva Čiháková,
CSc., z katedry zdravotního
a ekologického inženýrství.
Projekt s názvem “Assessing Infiltration and Exfiltration
on the Performance of Urban
Sewer Systems” (APUSS)
je zaměřen na exfiltraci a infiltraci
ze stokového systému. V rámci
projektu CityNET se katedra
podílí na projektu “Computer
Aided Rehabilitation of Sewer
network” (CARE-S), který řeší
obecně problematiku poruch
stokových sítí se zaměřením
na počítačové zpracování.
foto
V rámci 6. Rámcového projektu
pro rozvoj vědy a technologií
EU je katedra spoluřešitelem
projektu FLOODSite, který se
zabývá vývojem metodik a nástrojů hodnocení rizika povodní
a krizovým managementem.
Pracoviště je také v kontaktu se státním i soukromým
sektorem. Podílí se například na matematickém modelování stokových sítí, optimalizaci čistíren odpadních
vod, testování výrobků v hydraulických laboratořích
a využívání odpadního tepla z bazénových provozů.
Ochrana přírodních vod a vodních zdrojů je jednou
z hlavních součástí výuky katedry zdravotního a ekologického inženýrství
podzim 2008 teCniCALL
11
Máš technické vize?
Ano
Zúčastni se nového ročníku soutěže
Cena Bosch - Technik roku 2008/2009
Přihlaste se na www.bosch.cz/technikroku
Cílem soutěže je podpora mladých studentů a techniků z oblasti
automobilové a průmyslové techniky, propojení teorie a praxe
škol a průmyslových podniků. Soutěž je otevřena bez omezení
pro všechny studenty prezenčního studia všech technických
vysokých škol a vyšších technických odborných škol, kteří jsou
řádně zapsaní ve studijním roce 2008/2009, a dále pro řešitele
doktorandských prací. Soutěže se mohou zúčastnit pouze
jednotlivci, kteří v roce 2009 nepřesáhnou věk 28 let.
téma
prof. Ing. Jan Melichar, CSc.
ì [email protected]
Čistá voda
znamená život
Ústav mechaniky tekutin a energetiky Fakulty strojní
ČVUT vyvinul aerační zařízení, které slouží k míchání
a okysličování kapalin a které je jediným svého druhu
v České republice.
Aerační zařízení se využívá
v chemickém, petrochemickém
nebo potravinářském průmyslu.
Přispívá procesu samočištění
v rybnících, vodních nádržích
a vodotečích. Pro jeho častější
využívání jsou nyní příznivé
podmínky díky aktuálním
renovacím a výstavbě čistíren
odpadních vod v České republice a díky požadavku intenzifikace čistírenských procesů.
Zařízení napomáhá k udržení
vhodného prostředí pro
vodní biotopy nebo pro ně
vhodné prostředí vytváří.
Významné je také u aerobního čištění odpadních
vod. V zahraničí je použití
aeračního zařízení hydropneumatického typu poměrně
časté a mohlo by být perspektivní i v České republice.
Ke vhánění vzduchu do provzdušňované kapaliny využívá
aerační zařízení hydrodynamický účinek proudu kapaliny,
který je vytvořen čerpadlovým
axiálním oběžným kolem
(hydro-pneumatický typ).
Zařízení tohoto typu se
převážně uplatňuje v technologiích čištění odpadních vod,
jsou to např. oxidační příkopy,
mělké aerační nádrže, vyhnívací a kalové nádrže, kompaktní čistírny, termofilní aerobní
stabilizace kalu, a v chemicko
- technologických procesech.
U čistíren odpadních vod
z oblastí urbanistického
i průmyslového charakteru může
zařízení hydro-pneumatického
typu plnit stejnou úlohu jako
systémy s kompresory
a dmychadly, ale bez potrubních rozvodů vzduchu a při
snadné manipulaci a instalaci.
Při zvýšených nárocích
na čistírnu odpadních vod
pak může být pohotově
použito jako záložní zařízení,
které umožní zvýšit dodávku
vzduchu do kapaliny.
zastoupení v České republice,
protože český výrobce prozatím na našem trhu chybí.
V zahraničí jsou tato aerační
zařízení vyráběna v rozsahu
výkonů 380 W až 75 kW.
Podrobnější technické parametry vyráběných zařízení
jsou součástí know-how
zahraničních firem a nejsou
běžně poskytovány technické
veřejnosti. Jejich jediným
nedostatkem, přes nespornou
vysokou technickou úroveň, je
relativně velká pořizovací cena.
K výhodám zařízení patří
relativně jednoduchá konstrukce, minimální nároky
na údržbu, rychlá a snadná
montáž a vysoká mobilita.
Dále jeho výhodou je variantní uložení (pevné, plovoucí),
proměnná poloha hřídele,
nízké investiční a přijatelné
provozní náklady. Zařízení
je vhodné i pro příležitostný
provoz (krizové situace, ekologické havárie) a ohleduplný
provoz k přilehlému prostředí
(nízké hodnoty emitované
hlučnosti, nehrozí nebezpečí
znečištění provzdušňované
kapaliny olejem).
Potřeba získat komplexnější
soubor kvalitativních i kvantitativních údajů nutných k návrhu
a realizaci aeračního zařízení
hydro-pneumatického typu
vedla k výzkumu prováděnému
od roku 2002 na Ústavu
mechaniky tekutin a energetiky Fakulty strojní ČVUT
v Praze. Na uvedeném
pracovišti byl proveden návrh,
výroba a komplexní experimentální výzkum zařízení.
Na základě získaných
zkušeností na variantách
zařízení laboratorního typu
bylo následně navrženo
a zpracováno technické
řešení zkušebního aeračního
zařízení s příkony do 5,5 kW.
V současné době jsou zařízení
uvedeného typu vyráběna pouze
zahraničními společnostmi
z USA (Aeration Industries
International, Inc.) a Německa
(Fuchs Gas- und Wassertechnik GmbH). Jen jedna z nich
má od roku 2005 obchodní
Originální výsledky výzkumu byly prezentovány
na řadě konferencí a v odborných časopisech.
podzim 2008 teCniCALL
13
reportáž
Ing. Markéta Pokorná
ì [email protected]
Cit slečny Markéty pro sníh
Longyearbyen je jedno z nejsevernějších měst Špicberk. Má asi 2000 obyvatel, uhelné doly,
radar a pozemní satelitní středisko. Každá rodina vlastní kromě auta i skútr. Mimo město se
nosí zbraň pro případ, že by se objevil lední medvěd. Markéta Pokorná z Fakulty stavební
ČVUT přijela během léta loňského roku na Špicberky, aby zde absolvovala Letní školu
o mořském ledu v rámci Mezinárodního polárního rok. Ráda se dívá kolem sebe, fotí a píše.
14
podzim 2008 teCniCALL
Na letní školu jsem jela s tím,
že se dozvím více o dálkovém
průzkumu sněhu a ledu. Také
jsem chtěla v rámci svého oboru
poznat kolegy a kolegyně. Celkem
se sjelo 92 studentů a doktorandů
z 16 zemí světa. Česky jsem mluvila jenom já. Poměr žen a mužů
byl půl na půl. Atmosféra na letní
škole byla skvělá. I v noci byl den.
Navštívila jsem přes 50
přednášek. Přednášející nás
informovali o mořském ledu
a jeho vztahu ke klimatu. Největší
část zahrnovala geofyziku, ale
mluvili jsme také o paleologii,
biologii, biochemii a historických souvislostech.
Profesor Grae Worster
z cambridžské univerzity založil
svou přednášku na experimentech. Když do slané vody vhodil
kostky ledu, zeptal se, kdo si myslí, že teplota stoupne, ať zvedne
ruku. Po několika minutách
teplota klesla na mínus 17°C.
A co na to fyzika? K tomu, aby
led mohl roztát je třeba energie
(tepla), a to i za cenu, že okolní
voda zmrzne! Ale nezmrzla,
protože obsah soli snížil bod
mrazu do mínus desítek stupňů.
bylo pro ženu nemožné,
zúčastnit se expedice u britského námořnictva. Poznala
jsem švédskou vědkyni, která
svou práci zvládá i s dítětem,
univerzita ji vychází vstříc.
Americký profesor Don Perovich
přednášel o albedu ledu a končil
třemi zásadami měření v polárních oblastech: „Neběhej, nepoť
se, a měj vždy lístek domů“.
Velkým zážitkem bylo, když jsem
na vlastní oči na monitoru sledovala, jak se stahují data ze satelitu ICESat.
Tematicky nejvíc jsem si odnesla
z přednášky německého Christiana Haase „Sníh na mořském
ledu“.
Uvědomila jsem si, jak málo lidí
na světě pracuje s mořským
ledem a že máme velkou zodpovědnost. Mořský led je bohužel
minimálně zastoupen v globálních
klimatických modelech, a proto
jsou dosavadní odhady nepřesné.
Profesorka Langhornová mluvila
také o tom, že v 70. letech
Přes rok používáte satelitní
data a pak máte online možnost
vidět, jak se dostávají na zem.
To bylo něco! Pozemní satelitní
stanice Svalsat (78º13’ N) vidí
všechny polárně obíhající
satelity a může data z těchto
satelitů přijímat. Na závěr
školy pro nás organizátoři
uspořádali grilování na pláži.
Když jsem se poslední den
vracela na pokoj, přes cestu
mi jako na rozloučenou
proběhla polární liška.
Ing. Markéta Pokorná
vystudovala Fakultu stavební ČVUT, obor geodézie a kartografie. Během studií pobývala na Univerzitě v Hannoveru,
na Institutu Alfreda Wegenera pro polární a mořský výzkum a na Univerzitě Nový Brunšvik v Kanadě. Zúčastnila se
vědeckých expedic v Grónsku, Irsku, západní Africe a Kanadě. V současné době pracuje na své doktorské práci, jejímž
stěžejním tématem je mořský led. Zabývá se tloušťkou mořského ledu a sněhu pomocí satelitních dat. Orientuje se
na Antarktidu, právě teď na Weddlovo moře. Chtěla by se stát profesorkou a dodat odvahy i dalším studentkám
a kolegyním, protože ženy ve vědě podle ní velmi chybí.
„Mapování mořského dna či práce se satelitními daty mě fascinuje. Na moři je civilizace se všemi předsudky znenadání
tatam. Satelitní data vám denně prozrazují, jak to vypadá s pokrytím ledu na obou pólech. Sedíte před monitorem, z okna
se díváte do zeleně a jste svědky kousku historie ... “, říká Markéta. O ledové letní škole si stále ještě můžete přečíst
na www.seaice.info
podzim 2008 teCniCALL
15
Téma
Ing. Martin Králík, Ph.D.
ì [email protected]
Ing. Martin Horský
ì [email protected]
Správci vodních děl
spolupracují s odborníky
Vyplatí se protipovodňová
ochrana?
foto
Pohled na skluz na vodním díle Římov při kulminaci
povodně, foto Ing. Miloš Sedláček
foto
Při povodni v srpnu 2002 se objevily problémy spojené
s bezpečností přehrad ve vztahu ke kapacitě pojistných zařízení
a riziku přelití přes korunu hráze. V návaznosti na ničivé povodně
v roce 2002 byly specifikovány problémy týkající se vodního díla
Římov. V jejich řešení pomohl hydrotechnický modelový výzkum
ve vodohospodářské laboratoři Fakulty stavební ČVUT v Praze.
Katedra hydrotechniky Fakulty stavební ČVUT vypracovala
v roce 2005 metodiku využívající hodnocení rizika pro analýzu
efektivnosti protipovodňových opatření. Tato metodika byla
vybrána Ministerstvem zemědělství ČR pro posouzení priorit
v investičním programu zaměřeném na protipovodňovou ochranu.
Vodárenská nádrž Římov byla vybudována v letech 19711978 na řece Malši jižně od Českých Budějovic.
V době výstavby vodního díla projektová dokumentace vycházela ze statistických údajů známé hydrologické řady
krátké doby trvání. V sedmdesátých letech nebylo také
dostatečně prokázáno a popsáno globální oteplování planety. Proto byly s výskytem extrémní povodně v roce 2002
přepočítány mnohaleté povodňové průtoky a došlo k jejich
zvýšení. V souvislosti s tímto přepočtem a navíc zvýšením
bezpečnosti vodních děl ze stoleté povodně na tisíclietou se
bezpečnostní přelivy vodních děl stávají poddimenzované.
Přešetření bezpečnosti významných vodních děl má na starosti technicko-bezpečností dohled na přehradách. Analýza
bezpečnosti vodního díla Římov při extrémních povodních
byla založena na přímém pozorování při povodni v roce 2002.
Úkolem kolektivu pracovníků katedry hydrotechniky bylo
navrhnout zlepšení podle fyzikálního hydraulického modelu,
na jehož základě hydrotechnického modelového výzkumu
byly vybrány nejúčinnější a nejefektivnější úpravy na přelivu
a ve skluzu pro zlepšení bezpečnosti vodního díla. Tyto úpravy
byly realizovány ihned v následujících letech po výzkumu.
Každé větší či důležitější vodní dílo v České republice prošlo
v projektové fázi komplexním hydrotechnickým výzkumem.
Můžeme si jen přát, aby tato přínosná spolupráce mezi správci
vodních děl a výzkumnými týmy pokračovala a aby výsledky této
spolupráce přinášely rozvoj v oblasti vodního hospodářství.
16
podzim 2008 teCniCALL
Jarní povodeň v roce 2006 ve Veselí nad Lužnicí
Metodika byla aplikována Strategickým expertem při posudkové činnosti v rámci II. etapy programu Prevence před
povodněmi pro roky 2007 - 2010. Tento program je z větší
části financován Evropskou investiční bankou.
V této etapě bylo nově kromě technického hodnocení
přihlášených projektů také požadováno ekonomické hodnocení jejich efektivnosti. K hodnocení byla použita metoda nákladů a užitků, kdy byly porovnávány náklady
na opatření s hodnotou úspory kapitalizovaného rizika potenciálních povodňových škod. Riziko bylo stanoveno metodou věčné renty pomocí rizikové analýzy z roční průměrné
škody před a po realizaci navrhovaného opatření.
Ke stanovení potenciálních povodňových škod byly využity
metody vyvíjené na katedře hydrotechniky od roku 1996.
Metodika byla postoupena diskusi odborné veřejnosti
a schválena Ministerstvem zemědělství ČR a Evropskou
investiční bankou. Pro analýzu 349 projektů byly využity
prostředky grafických informačních systémů a jednotné
datové podklady dostupné pro celé území ČR.
Více informací je možné nalézt na stránkách katedry
hydrotechniky www.prehrady.cz/k142.
Téma
doc. Ing. Iva Čiháková, CSc.
ì [email protected]
Sklenici pitné vody, prosím
O tom, že dodržovat pitný režim je důležité pro zdraví, ví dnes každé malé dítě. Odkud se
ale bere pitná voda, která nám teče z kohoutků? Je opravdu kvalitní? Katedra zdravotního a ekologického inženýrství Fakulty stavební ČVUT zkoumá, jaký vliv má na kvalitu
vody její uchovávání ve vodojemech a distribuce vodovodními řády.
Projekt výzkumu řešení degradace pitné vody při její akumulaci podporovaný Národní agenturou zemědělského výzkumu
sleduje jeden hlavní cíl. Tím je
prevence vzniku nežádoucích
organoleptických závad v akumulované vodě. Úkolem je tedy
zjistit, které klíčové faktory mají
vliv na udržení jakosti vody ve
vodojemech a v distribuční síti.
A co se všechno během tohoto
výzkumu sleduje? Jednak stáří
vody a její výměna ve vodojemech, biologické a fyzikálně
chemické změny, to, jaký vliv má
na akumulovanou vodu vzduch,
a nakonec i stavební uspořádání
vodojemů samotných.
Výstupem tohoto projektu jsou
podklady pro aktualizaci a doplnění normy ČSN 73 6650
o vodojemech a provozních
řádů v souvislosti se zákonem
274/2003 Sb., kterým se
mění některé zákony v úseku
ochrany veřejného zdraví.
Dr. Ing. Pavel Fošumpaur
ì [email protected]
Rekreační plavba na horní Vltavě
Zkušenosti z mnoha evropských zemí svědčí o tom, že
ekonomický a volnočasový
potenciál rekreační plavby
je všestranně přínosným
fenoménem, který je vhodné podporovat a dále rozvíjet. V České republice je využití tohoto
perspektivního turistického
odvětví na samém počátku.
Ideální podmínky pro rozvoj
rekreační plavby nabízí horní
Vltava v úseku z Českých Budějovic až do nádrže Orlík. Realizaci tohoto projektu systematicky připravuje Ředitelství
vodních cest ČR. Jedná se
o soubor investičních opatření,
které zabezpečí parametry vodní cesty I. třídy, což odpovídá
šířce plavební dráhy 20 m a
plavební hloubce 1,6 m s marží
0,3 m. Po realizaci navazujících opatření na nádržích Orlík a Slapy bude hornovltavská
vodní cesta napojena díky Labi
na celou síť evropských vodních
cest. Mezi zásadní prvky splavnění hornovltavské vodní cesty
patří plavební komory, které budou mít délku 45 m, šířku 6 m
a hloubku nad záporníkem 3 m.
V této souvislosti se připravuje
rovněž výstavba plavební komory při stávajícím jezu v Českém
Vrbném. Přepravní výška komory bude 7,55 m. Návrh této
plavební komory vychází
z hydraulického výzkumu, který
byl realizován v roce 2008 na
Katedře hydrotechniky Fakulty stavební ČVUT v Praze.
Výzkum byl realizován na hydraulickém modelu v měřítku 1:15
a patří mezi největší svého druhu.
Výzkum se zaměřil zejména
na posouzení a optimalizaci
plnění a prázdnění plavební komory s ohledem na bezpečné
proplavování sportovních
a rekreačních plavidel.
foto Rekreační
plavba na Vltavě je v porovnání s evropskými zeměmi teprve v počátcích
Dále pak na způsoby tlumení
energie vody na vtoku do plavební komory a na výtoku do
dolní rejdy a na stanovení sil
v úvazných lanech. Závěry
výzkumu byly plně využity při
přípravě projektové dokumentace, kterou zpracovává firma
Hydroprojekt CZ, a.s.
podzim 2008 teCniCALL
17
téma
Ing. Klára Štrausová
ì [email protected]
Úprava vody
a umělé neuronové sítě
Pitná voda z veřejných vodovodů je dostupná téměř po celé naší republice. Stačí otočit
kohoutkem, napít se, uvařit si čaj nebo umýt nádobí. Co se ale děje s vodou před tím než
k vám přiteče?
Než voda doteče ke spotřebiteli,
je nutná její úprava. Úpravou
pitné vody rozumíme procesy
na úpravnách vody, které vedou
k odstraňování nežádoucích
látek tak, aby voda splňovala
zákonem předepsané ukazatele
a byla příjemná ke konzumaci.
Jedním z procesů používaných
na úpravnách vody je i koagulace, kterou se ve vodě
vzájemně shlukují nečistoty
(organické látky, mikroorganismy, zákalotvorné částice) a ty
se následně odstraňují dalšími
technologickými postupy. Pro
odstranění těchto nečistot se
do vody přidává koagulant,
což je chemická látka na bázi
solí železa nebo hliníku.
V současné době se pro odhad
správné dávky koagulantu
používá sklenicová zkouška,
která se provádí v laboratoři.
Do kádinek se surovou vodou
se nadávkuje odstupňované
množství koagulantu a zjišťuje
se tak nejvhodnější množství
této látky pro separaci nečistot.
Protože je sklenicová zkouška
časově i provozně náročná,
hledali jsme možnost využití
počítačů právě pro dávkování
koagulantu tak, aby bylo možné
zjistit dávku rychle a bez nutnosti provádění laboratorních
pokusů. Objevili jsme možnost
aplikace umělých neuronových
sítí (UNS), které simulují
procesy učení lidského mozku.
Neuronové sítě si můžeme
představit jako matematický
model skutečného mozku.
18
podzim 2008 teCniCALL
Stejně tak jako lidský mozek
reaguje na podněty, reaguje
i neuronová síť na vzory,
které jí předkládáme.
Jednotlivé neurony jsou
poskládány v různých vzorech
tvořících sítě, přičemž mezineuronové spoje se při učení
mění tak, aby předkládané
vstupy co nejvíce odpovídaly
požadovaným výstupům.
UNS jsou pro nás velkou
výzvou. Koagulace je jen
jedním z mnoha procesů
úpravy vody a na základě
našeho výzkumu je možné
předpokládat úspěšnost použití
UNS i pro optimalizaci dalších
procesů na úpravnách vod.
První matematický model v oblasti UNS představili McCuloch
a Pitts již v roce 1943. Dnes
se tato technologie používá
v mnoha odvětvích techniky,
ekonomiky i jiných vědních
disciplínách. UNS jsou součástí
např. nadstavby Neural Network
Toolbox programu Matlab. Tento
program umožňuje programovat
UNS tak, aby uměly z předložených historických dat
získat informace o rozhodování
techniků na úpravně vody.
Pro optimalizaci procesu
koagulace byl využit tzv. interní
model řízení (Internal Model
Control - IMC). Součástí modelu
jsou dvě UNS a filtr sloužící
jako „hlídač“ systému. Sestavený model navrhoval dávku
koagulantu na základě hodnoty
parametrů surové i upravené
vody. Velkým přínosem použití
IMC je možnost okamžité
reakce systému na změnu
kvality surové vody i snížení
v provozu používaných dávek
koagulantu. Na základě optimalizovaných dávek koagulantu je i předpoklad dosahování lepších kvalitativních
parametrů upravené vody.
foto Ing. Klára
Štrausová se věnuje úpravě pitné vody pomocí
umělých neuronových sítí.
Téma
doc. Ing. Jiří Kolísko, Ph.D
ì [email protected]
Metro pod vodou
Co by se stalo s metrem při povodni podobné té, která pustošila Prahu v roce 2002? Jak zamezit možným
katastrofálním následkům velké vody? Vědečtí pracovníci Kloknerova ústavu ČVUT našli odpověď. Předmětem
průzkumů se stala stanice metra Florenc, jedna z nejstarších stanic pražského metra.
vody a působením vlhkosti.
Pro zjištění tloušťky základové
desky byly jednak využity vývrty
o průměrech 500 a 300 mm skrze
základovou desku provedené
pro realizaci odlehčovacích prvků,
dále jádrový vývrt o průměru
70 mm na úroveň hydroizolačního
souvrství a sondy pro zjištění
napojení základové desky
na podzemní stěny.
foto Provádění
odběru jádrového vývrtu z vnější stěny kolejiště
Po povodních v srpnu roku 2002
bylo rozhodnuto zcela nově navrhnout a vybudovat povodňovou
ochranu pražského metra. Jako
návrhová úroveň vody byla
stanovena výška hladiny ze srpna
2002 navýšená o rezervu 0,6 m.
Tato nově stanovená hranice
překračuje původně uvažovanou
úroveň stoleté vody v okolí
některých stanic o více než dva
metry. Za Achillovu patu pražské
podzemní dráhy byla označena
přestupní stanice Florenc,
zejména pak nosná konstrukce
stanice Florenc C a hloubený
vestibul stanice Florenc B.
Původní projektová dokumentace
se v tomto případě dochovala
pouze částečně, a tak musela
proběhnout řada průzkumů, sond
a měření, aby byl zjištěn stávající
stav konstrukcí. Bylo zjištěno,
že by nosné konstrukce výše
zmíněných částí metra novému
návrhovému množství vody
podlehly. Proto bude v krátkodo-
bém výhledu při potencionální
povodni, která překročí výšku
hladiny vody z r. 2002 zvýšenou
o 0,6 m, řízeně zaplaven prostor
stanice, a to přepadem povodňové vlny přes hradítka. Dojde
tak k vyrovnání tlaků na konstrukce a zabrání se tak poškození
stanice. Je prokázáno, že škody
způsobené vynuceným zaplavením by byly řádově menší
a podstatně rychleji odstranitelné,
než škody způsobené případnou
destrukcí nosných konstrukcí.
Budoucnost ovšem volá
po komplexnějším řešení.
Stavebně technický a hydrogeologický průzkum významně doplnil
informace potřebné pro dokončení
povodňové ochrany stanice
Florenc C. Během průzkumu
nebyly zjištěny skutečnosti,
které by signalizovaly závažné
statické poruchy. Nicméně,
na mnoha místech stanice Florenc C je zjevný průběh korozních
procesů vyvolaných vnikáním
Zajištění základové desky
stanice je vyřešeno netradičním
způsobem pomocí odlehčovacích
prvků, které zabezpečují řízené
snižování hydrostatického tlaku
podzemní vody na základovou
desku. Realizace odlehčovacích
prvků je netradiční a podle
provedených analýz vysoce
účinné a ekonomické řešení
ochrany stávajících podzemních konstrukcí stanice vůči
tlakovým účinkům podzemní
vody. Odlehčovací prvky se ještě
optimalizují a doplňují do dalších
částí dna stanice.
Dodatečná vestavba
odlehčovacích prvků nemá doposud v naší, ani zahraniční praxi
obdoby. Definitivní povodňová
ochrana přestupní stanice Florenc
bude dokončena až stavbou
zábran do výšky hladiny vody
v roce 2002 navýšené o 0,6 m,
a to po zabezpečení všech
konstrukčních dílů stanice Florenc C a po provedení nástavby
na vestibul stanice Florenc B.
foto Stanice
Metra B Florenc při
záplavách v roce 2002
podzim 2008 teCniCALL
19
téma
Přicházejí stále nové výzvy
Severočeská vodárenská společnost a. s. působí na trhu v oblasti výstavby
vodohospodářské infrastruktury již patnáct let. Veškeré akcie společnosti jsou v držení
459 severočeských měst a obcí. Severočeská vodárenská společnost patří k největším
vlastnickým vodárenským společnostem v Čechách, protože její region pokrývá celý
Ústecký kraj a podstatnou část Libereckého kraje.
společnost s pozitivním přístupem
ke zkoušení a aplikaci technologií,
přínosných pro kvalitu a výkon
vodárenské infrastruktury, takže
ve svém důsledku povedou
k vyšší spokojenosti zákazníků,“
říká generální ředitel společnosti
SVS, Ing. Miroslav Harciník.
foto Ing. Miroslav
Harciník,
generální ředitel
„V posledním období jsou na nás
kladeny mimořádně vysoké
nároky, protože musíme v průběhu několika málo let uvést
do souladu s evropskou legislativou vodárenskou infrastrukturu v našem regionu na severu
Čech. Jde o více než 8000 km
vodovodů, 3000 km kanalizací,
53 úpraven vody a 166 čistíren
odpadních vod na území,
kde žije přes milion obyvatel.
Naše současné úkoly se týkají
především čistíren odpadních vod
a úpraven vody, kde provádíme
rekonstrukce, aby byly po roce
2010 schopné splnit přísnější
parametry.
Zdvojnásobili jsme roční objem investic a stále to nestačí. V dalším
období přijde na řadu intenzivní
obnova stávajících vodovodních
a kanalizačních sítí, jež jsou
leckde na hranici životnosti. Rozsáhlé investice do vodárenské infrastruktury samozřejmě vyžadují
rozsáhlou projektovou přípravu,
kterou pro nás nejčastěji provádějí
naše dceřiná společnost, Severočeská vodárenská inženýrská
společnost, a také provozní společnost Severočeské vodovody
a kanalizace.
Rádi bychom docílili toho, aby se
dostala Severočeská vodárenská
společnost do povědomí studentů
a absolventů ČVUT i širší odborné veřejnosti jako progresivní
20
podzim 2008 teCniCALL
Mnohým vadí aroma chlóru, který
se do pitné vody přidává pro
zajištění její bakteriální nezávadnosti, proto jsme se rozhodli po
přibližně dvouletém ověřování pro
zavedení desinfekce pitné vody
pomocí UV-lamp instalovaných
na úpravnách vody. Tato technologie výrazně zvyšuje hygienické
zabezpečení pitné vody a umožňuje snížit dávky chlóru v rámci
chlorace, resp. chloraminace
na úpravnách na minimální
úroveň, pouze pro zajištění hygienického zabezpečení vody dopravované distribučním systémem
Výsledky ze zkušebního provozu
prokázaly, že při současném
působení chloraminace a UV
záření byly všechny sledované
mikroorganismy zničeny. Výkonné
UV lampy v celkovém objemu
několika desítek milionů korun jsme již nainstalovali na
úpravnách vody Libereckého
kraje, na Souši (zásobuje pitnou
vodou Jablonecko a část Liberce)
a v Bedřichově (zásobuje Liberec). Další UV-lampy byly nainstalovány v úpravnách vody v Ústeckém kraji III. Mlýn, Chřibská
a Litvínov. Po velkých úpravnách
povrchové vody jimi budeme
postupně vybavovat menší úpravny, a to i úpravny podzemní vody.
Další novou technologií, kterou
zavádíme na úpravnách vody Jirkov a Souš, je flotace rozpuštěným vzduchem. Flotace je
separační proces, který slouží
k oddělování suspendovaných
nebo vločkovitých částic či
or-ganismů od kapaliny. Formou modelového poloprovozu
jsme ji zkoušeli na úpravně
vody Jirkov. Ukazuje se, že je
díky flotaci možné dosáhnout
snížení spotřeby chemikálií,
odstranění hliníku až o 80 – 85 %
a organismů prakticky o 100 %.
Je nejlepším procesem pro první
separační stupně úpraven surové
vody s vyšším obsahem organických látek a s vysokými počty
organismů, jaká se nachází v naprosté většině našich povrchových zdrojů.
Na úpravně vody Hradiště, jež
prošla v letech 2004 – 2006
celkovou rekonstrukcí, jsme
poprvé použili drenážní systém
Leopold. Nyní je v rámci rekonstrukce nasazen na další velké
úpravně Souš.
Filtry s drenážním systémem
Leopold odstraňují zákal, železo,
mangan a změkčují vodu. Jeho
použitím dosáhneme zlepšení
celkového výkonu filtru, vyšší
účinnosti praní filtrů, kvalitněji
upravené vody a prodloužení
filtračního cyklu, což se promítne
do snížení provozních nákladů
na výrobu jednotkového objemu
pitné vody.
foto Technologie
pro úpravny
vody: Nasazení UV lamp, flotace
a filtrů Leopold
Více informací o společnosti:
www.svs.cz
Téma
doc. Ing. Ladislav Satrapa, CSc.
ì [email protected]
Mapy povodňových rizik
foto Mapa
povodňových rizik Polabí
Oblasti potenciálních povodňových škod je na katedře
hydrotechniky Fakulty stavební ČVUT věnována pozornost již od roku 1996. V průběhu vývoje vzniklo několik
metod pro různé úrovně rozsahu
a podrobnosti jejich hodnocení.
S rozšiřujícím se nasazením geografických informačních systémů
jsou kladeny nové požadavky
jak na rozsah a rychlost zpracování analýz, tak i na možnosti
vizualizace jejich výsledků.
ciálních povodňových škod na
majetku pro jednotlivé povodňové
průtoky a jejich lokalizaci v záplavovém území je možné vyjádřit míru rizika pro každý
ohrožený objekt v závislosti
na pravděpodobnosti opakování
pomocí metod rizikové analýzy.
K běžně používaným mapám
povodňového ohrožení osob
a majetku stanoveným na základě rychlostí a hloubek záplavy pomocí matice rizika jsou
nově požadovány i mapy ekonomických povodňových rizik,
například podle nové Směrnice
Evropského parlamentu a rady
2007/60/ES nebo podle Planu
hlavních povodí (MZe ČR, 2007).
Toto riziko je pak vhodné zobrazovat pomocí rastrové mapy v barevných odstínech s volitelnou
škálou intervalů zobrazovaných
hodnot a velikostí rozlišení
rastru například v jednotkách
[Kč.m2.rok-1] vyjadřující roční
průměrnou ztrátu na metr
čtvereční. Tyto mapy mohou
sloužit k identifikaci lokalit
s různou mírou ohrožení, a to
jak při prevenci před povodněmi v oblasti plánování, tak
i pro složky integrovaného
záchranného systému za povodně.
Pro tyto účely jsou na katedře
hydrotechniky vyvíjené nové
metody a nástroje pro vizualizaci.
Na základě spočtených poten-
Ing. Petr Salák
ì [email protected]
Sledování dlouhodobého
vlivu teploty na stabilitu
ostění tunelu
TIMODAZ (Thermal Impact
on the Damaged Zone
Around a Radioactive
Waste Disposal in Clay
Host Rocks) je mezinárodní
výzkumný projekt EU,
na jehož řešení se podílí
i Centrum experimentální
geotechniky (CEG)
Fakulty stavební.
Výzkumu se zúčastní 14 evropských institucí a bude trvat do
roku 2010. Finanční prostředky
na projekt dosáhnou částky
téměř 4 milionů EUR.
Nutnost zkoumání vlivu dlouhodobého tepelného zatížení
na stabilitu ostění tunelu
vyvstala z úmyslu dalšího využití
vyhořelého jaderného paliva.
V současnosti se plánuje jeho
uložení v tzv. hlubinném úložišti
(HÚ), které se prozatím jeví jako
nejvhodnější řešení z hlediska
bezpečnosti, proveditelnosti
i hospodárnosti. Případným
prvním krokem dalšího využití
bude muset být bezpečné vyjmutí
kontejnerů s odpadem z HÚ.
Jedním z předpokladů je tak
funkčnost použitého ostění.
To bude zatíženo mj. teplem
uvolňovaným z uloženého
paliva. CEG připravilo dva
experimenty modelující
„mezní“ stavy.
Cílem je ověřit chování konstrukce při tepelném zatížení
do 90°C. Konstrukce již běžícího
laboratorního experimentu
dovoluje snadnou deformaci
ostění do okolního „horninového“ prostředí. V prefabrikátech tak nebudou vznikat výrazná napětí.
Usazování bednění pro montáž vrchní části ostění
experimentu TIMODAZ
foto
In-site experiment v Podzemním výukovém středisku
Josef naopak nebude tuto deformaci dovolovat,
a tak vzniklá napětí budou maximální možná.
Bližší informace a vizuaizace měřených
dat najdete na www.uef-josef.eu
podzim 2008 teCniCALL
21
téma
Ing. Jaroslav Pollert, Ph.D.
ì [email protected]
Trubní odlehčovací
komora
Kanalizace většiny našich měst jsou navrženy jako jednotné a slouží pro odvádění vod
odpadních i dešťových. Pro použití jednotné kanalizace někdy existují ekonomické důvody,
ale velký vliv má i tradice. V případě velkých měst je typ kanalizace často veden historickými
zkušenostmi.
chycení prvního splachu nečistot
z povodí v retenčním prostoru.
V praxi to znamená, že po skončení dešťě dojde k samočinnému
postupnému vypláchnutí stoky.
Jelikož se jedná o materiál
s hladkým povrchem stěn, bude
odtok sedimentů a nečistot ze
dna stoky snazší. Velkou výhodou TOK je jednoduchost stavby,
možnost samočištění a také vyšší
účinnost k oddělení nečistot.
Osazení trubní odlehčovací komory v Českém Krumlově. Tento typ potrubí dostal pracovní
název “sněhulák” pro jeho charakteristický řez, jak je to patrné na snímku.
foto
Sloučení odpadní a dešťové vody
v jednotné stokové síti přináší
celou řadu nevýhod – vyšší
nároky na čerpání v čistírně odpadních vod, zředěná odpadní
voda působí technologické problémy. Největší nevýhodou jednotné stokové sítě je nutnost stavby
odlehčovacích komor (OK), které
slouží k vypouštění směsi odpadní a dešťové vody při silných
deštích přímo do vodního toku.
Společnost HOBAS oslovila
fakultu stavební ČVUT (FSv),
s požadavkem na vývoj nového
typu odlehčovacích komor. Základními kritérii a limity pro vývoj
bylo využít výrobního programu firmy (potrubí a sklolaminát), snížit ekologické zatížení
vodního toku a to zejména jeho
ekologické a estetické zatížení
po přívalových deštích, a tím
vylepšit funkci doposud známých
řešení odlehčovacích komor,
22
podzim 2008 teCni
teCniCALL
a v neposlední řadě zlevnit
dodávku a montáž těchto objektů.
Při vývoji tohoto nového typu
odlehčovací komory bylo nutné
sledovat nové zákonné úpravy
a to zejména Rámcovou směrnici
o vodě 2000/60/EU a Vodní zákon
254/2001 Sb. v České republice.
Odborníci z FSv museli rovněž
při vývoji akcentovat výhled
do budoucna, neboť životnost
odlehčovacích komor se pohybuje
v řádu několika desítek let. Za tuto
dobu se zákony mohou zpřísnit,
vypouštění z odlehčovacích komor zpoplatnit na základě vypouštěného znečištění atp.
a navíc chceme využívat naše
recipienty i k rekreačním účelům.
Pro tyto podmínky tým pracovníků
z FSv vyvinul Trubní odlehčovací
komoru s počátečním pracovním
názvem „sněhulák“ pro jeho charakteristický řez. Výhodou je za-
Po ukončení výzkumu nastoupilo vysvětlování, prezentování a ukázky principu tohoto
nového řešení oddělování odpadních vod pomocí Trubní
Odlehčovací Komory (TOK) v jednotné kanalizační síti. První realizací je TOK Moravský Krumlov, kde se potvrdily předpoklady
možností výroby dílů TOK a jejich
montáže na stavbě. Pro výstavbu
je hlavní předností prefabrikace
a výroba v dílnách při minimalizaci požadavků a potřeb
pro montáž na stavbě.
TOK nevyžaduje v zásadě mokré
procesy stavby (zdění, betonování atd.), prvky se ukládají a zasypávají stejnou technologií jako trubní materiál HOBAS. Po sestavení TOK a spojení pomocí standardních trubních spojek je TOK funkční
a po napojení škrtící tratě,
odlehčení a vstupů do prostoru
TOK pomocí vstupních šachet
je objekt v rámci kanalizační
soustavy zcela funkční. Doba
výstavby TOK v Moravském
Krumlově nepřekročila jeden den.
Téma
doc. Ing. Ladislav Satrapa, CSc.
ì [email protected]
prof. Ing. Karel Kabele, CSc.
ì [email protected]
Zvládnou naše přehrady
klimatické změny?
Aby nebylo v bytě přetopeno…
foto
Betonová hráz přehrady Vrchlice
Bez ohledu na příčiny měnících se klimatických
podmínek dochází postupně v hydrologickém
režimu toků k prohlubování extrémů. Začínají se
objevovat rychlejší povodně s neočekávaně vysokými průtoky a současně i hlubší období sucha.
Kolektiv výzkumníků katedry hydrotechniky Fakulty stavební
ČVUT se zabývá analýzou vlivu nových podmínek na funkci
přehrad, tj. schopností přehrad bezpečně zvládat povodně
a současně zajistit zásobu vody pro období sucha.
V rámci výzkumného projektu QH 71201 “Spolehlivost
a bezpečnost vodohospodářských děl v měnících se klimatických
podmínkách” spolufinancovaného Národní agenturou pro
zemědělský výzkum budou protichůdné požadavky na přehrady
analyzovány.
Výsledkem výzkumu probíhajícího v letech 2007 až 2011
budou doporučení pro technické úpravy přehrad a nová pravidla pro jejich řízení. Doporučení se budou zejména týkat
schopnosti zařízení přehrad převádět povodňové průtoky.
Jde o bezpečnostní přelivy, doplňkové havarijní přelivy,
nové a kapacitnější výpusti, které umožní operativnější
zásahy do řízení vodního díla před a při povodni.
Dalším aspektem je zajištění zásobní funkce provozovaných
a nových přehrad tak, aby byly zajištěny po technické stránce
funkce vodního díla za sucha. Zde se jedná např. o etážové
odběry z nádrží, které umožní odebírat vodu z těch horizontů,
které nejsou znehodnoceny eutrofizací za teplého a suchého
počasí. Důležitou funkci budou hrát nově dimenzovaná technická
zařízení přehrad na našich tocích tehdy, když se nebudeme
chtít smířit s vysychajícími a páchnoucími toky. Při zajišťování
akceptovatelných minimálních průtoků v období sucha jsou
nádrže přehrad s dostatečnou zásobou vody nenahraditelné.
V nově otevřené laboratoři se provádí experimenty
z oblasti vnitřních prostředí budov, domů a bytů
foto
V březnu 2008 byl slavnostně zahájen provoz nově
vybudované Demonstrační a výukové laboratoře
technických zařízení budov na katedře technických
zařízení budov Fakulty stavební ČVUT v Praze.
Laboratoř je vybavena pro experimenty v oblasti
vnitřního prostředí budov, hydrauliky otopných
soustav a akumulace tepla.
K hlavním prvkům laboratoře patří měřicí kabina s rozměry
3 x 4 x 3 m s nastavitelnou teplotou každého z povrchů
a s definovanou výměnou a teplotou vzduchu pro vytvoření
okrajových podmínek pro experimenty v oblasti vnitřního
prostředí budov, domů a bytů – např. rozložení teplot v prostoru při různých způsobech jeho vytápění a větrání.
Dalším pracovištěm je vyvažovací linka pro hydraulické
vyregulování otopných soustav, určená pro praktické experimenty na teplovodních otopných soustavách. Třetím
pracovištěm je experimentální stratifikovaný zásobník
tepla pro výzkum v oblasti akumulace tepla do vody.
Dodávku tepla, chladu a vzduchu zajišťuje tepelné čerpadlo
v reverzním zapojení, elektrokotel a vzduchotechnická jednotka, které jsou součástí laboratoře stejně jako přístrojové
vybavení pro měření teplot, průtoků a tlaků vody a vzduchu.
Laboratoř je řízena měřícím a regulačním systémem, který
bude v letošním roce doplněn o možnost vzdáleného monitorování a řízení. Laboratoř je využívána nejen ve výuce
magisterských a doktorských studijních programů (např.
Budovy a prostředí), ale i v rámci aplikovaného výzkumu
pro praxi a kurzů celoživotního vzdělávání, pořádaných
katedrou technických zařízení budov Fakulty stavební ČVUT.
podzim 2008 teCniCALL
23
téma
Ing. Tomáš Picek, Ph.D.
ì [email protected]
Hydraulická doprava
přepravuje vodu
a kapaliny
vaného výzkumu (laboratorního
a /nebo matematického) pro praxi dobrým pomocníkem.
Významnou oblastí, která se
dotýká široké veřejností, je
problematika stanovení rozsahu
záplavového území, a to včetně jeho aktivní zóny. Ta významným způsobem zasahuje do rozvoje obcí a měst.
V současnosti k tomu přistupuje
v souladu se směrnicemi Evropské unie i zpracování map
povodňových rizik. K jejich
stanovení využívá katedra
nejmodernějších postupů
založených na modelování
proudění pomocí 2D modelů
a následným zpracováním
potřebných mapových výstupů pomocí nástrojů
foto Letecký
pohled na odkaliště Chemopetrolu Litvínov
Při různých technologických procesech není potřeba dopravovat
jenom vodu, ale často i jiné kapaliny nebo směsi kapalin a tuhých
částic. Zatímco problémy spojené
s prouděním vody v trubních
systémech jsou dnes již poměrně
snadno řešitelné, proudění jiných
kapalin nebo směsí je mnohem
složitější a řešení otázek spojených s technologickými procesy
mnohem komplikovanější.
Jedním z ekonomicky výhodných způsobů přepravy sypkých materiálů je hydraulická
doprava. V České republice se
největší objemy sypanin hydraulicky dopravují z tepelných
elektráren a tepláren do složišť.
Dalšími příklady aplikace jsou
odbahňování rybníků a nádrží,
transport těžených hornin a sedimentů apod. Významným
uživatelem je i chemický průmysl.
Navíc, aniž by si to laik uvědomil,
24
podzim 2008 teCniCALL
sám k hydraulické dopravě
denně přispívá, dopravovanou
směsí jsou i splaškové odpadní
vody. Přirozenou hydraulickou
dopravou v přírodě je pohyb
splavenin v tocích přispívajícím
ke změnám charakteru koryt
(zanášení, vymílání, eroze).
Na katedře hydrauliky a hydrologie Fakulty stavební ČVUT se vyvíjí a testují modelovací a měřící
prostředky pro popis chování
těchto druhů proudění a jejich
vlivů na procesy. Zatímco s běžným rutinním provozem zařízení si provozovatel sám nebo
ve spolupráci s projekční
kanceláří či konzultační firmou
díky svým zkušenostem zpravidla poradí, při potřebě optimalizovat nebo inovovat
technologii je potřeba získat
hlubší poznatky. Přitom může
být teoretické zázemí katedry
a možnosti konkrétního apliko-
foto Hydraulická
doprava je
jedním z ekonomicky výhodných
způsobů přepravy sypkých
materiálů
Projekty
Alexandra Hroncová
ì [email protected]
I4Control ovládá počítač
prostřednictvím pohybů očí
Systém I4Control® je nový typ počítačové periferie, která umožňuje motoricky
handicapovaným uživatelům ovládat prostřednictvím očních pohybů, případně
pohybů hlavy, osobní počítač.
Rok 2006 přinesl projektu hned
několik cen – Evropskou cenu
EISTP (The European Information Society Technologies
Prize Winner; nejprestižnější
cena, která je každoročně udělována převratným inovativním
produktům v oblasti technologií
pro informační společnost)
a Zlatou medaili z Mezinárodního
strojírenského veletrhu v Brně.
V témže roce získal systém
na výstavě IST 2006 v Helsinkách
ocenění Best Exhibit Award.
foto Systém
I4Control byl původně vyvinut jako asistivní pomůcka
pro handicapované uživatele počítače
Jeho základní předností je to,
že dokáže nahradit počítačovou
myš, což umožňuje ovládat veškeré aplikace, které jsou ovladatelné myší. Tento systém byl
vyvinut na katedře kybernetiky
Fakulty elektrotechnické ČVUT.
Původně byl systém I4Control
vyvinut jako asistivní pomůcka
pro handicapované uživatele
počítače. Je zejména určen
pro osoby s motorickými handicapy, jejichž důvodem mohou
být jak určité druhy svalových
onemocnění, tak úrazy či nehody.
„V průběhu vývoje tohoto zařízení
jsme si ale uvědomili, že princip
tohoto přístroje je možné využít
i v řadě dalších oborů, zejména
v medicíně či průmyslu“, říká
Ing. Marcela Fejtová, která se
na vývoji tohoto unikátního
přístroje podílí.
Základem systému I4Control® je
malá kamera umístěná na brýlové
obrubě, která z bezprostřední blízkosti snímá uživatelovy oční pohyby. Tento naměřený videosignál je
posléze zpracován a vyhodnocen.
Získaná informace o změně
polohy uživatelovy zorničky
slouží přímo k řízení polohy
počítačové myši. Dívá-li se
uživatel např. vpravo, počítačový
kurzor se pohybuje vpravo atd.
Slavnostní uvedení systému
I4Control na trh bude v září
letošního roku v Jedličkově
ústavu a školách pro handicapované. Hardwarové a softwarové úpravy pro sériovou
výrobu provedla firma Medicton
group, s.r.o., která také bude
zařízení prodávat a servisovat.
Jedná se o podobný princip jako
u joysticku. Kliknutí levého tlačítka
myši nahrazuje mrknutí, či spíše
zavření oka na určitou časovou
konstantu (nejčastěji jednu sekundu). Pravé tlačítko myši nahrazují doplňkové funkce základního
menu, které se vyvolá zavřením
oka na delší časovou konstantu
(nejčastěji dvě sekundy).
Doprovodný software k systému
I4Control možňuje handicapovaným uživatelům efektivněji
ovládat instalované aplikace. Informace o změně polohy zorničky
ale může být s úspěchem využita
i k ovládání jiných technických
zařízení, například televize, rádia,
žaluzií či elektrického vozíku.
foto Malá
kamera umístěná
na brýlové obrubě snímá
z bezprostřední blízkosti
uživatelovy oční pohyby
Systém I4Control získal
řadu prestižních domácích
a zahraničních ocenění.
V roce 2004 získalo zařízení
zvláštní cenu poroty v projektu Česká hlava.
podzim 2008 teCniCALL
25
rozhovor
Alexandra Hroncová
ì [email protected]
„Památkář najatý developerem
na posudek v jeho prospěch
není nezávislý.“
Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze se již několik let úspěšně věnuje mapování
industriálních objektů v České republice, výzkumu, záchraně a novému využití technických památek.
V jeho čele stojí ředitel PhDr. Benjamin Fragner, se kterým jsme si povídali o průmyslových památkách,
kladenské huti a nezávislých památkářích.
foto ”Dotýkáme
se dějin průmyslu,” říká ředitel
Výzkumného centra průmyslového dědictví,
PhDr. Benjamin Fragner
Každý návštěvník stránek Výzkumného centra průmyslového
dědictví na nich nalezne
registr průmyslového dědictví.
V čem tento registr spočívá?
Byl to základ naší činnosti od
roku 2002, kdy jsme začali
fungovat na základě interního
grantu ČVUT. A registr je de
facto osou naší činnosti.
Slouží k podchycení a k inventarizaci průmyslového dědictví
v České republice. Je totiž velmi
obtížné se dostat k informacím,
které my potřebujeme.
26
podzim 2008 teCniCALL
A jaké informace to jsou?
Vzhledem k naším časovým
možnostem i finančním
prostředkům registrujeme
industriální objekty, jako jsou
továrny, průmyslové areály, doly,
průmyslová skladiště či navazující
stavby pouze do určité vstupní
informační úrovně, aniž bychom
ve většině případů měli možnost
a ctižádost jít do větší hloubky,
než by to mohl dělat například
památkový ústav. Jak my sami
říkáme, jsme tady na dobu
omezenou a tyto objekty velmi
rychle mizí. Naším úkolem bylo
tedy přijít a co nejdřív zachytit co
nejvíc objektů než zmizí, tak,
aby se s nimi dalo dále pracovat.
Základní informací je, že objekt
existuje a kde se nachází. Toto
dále rozšiřujeme až do podrobností o dataci stavby, autorství,
kdo objekt postavil, kdo byl investorem, jak se objekt postupem
času změnil a jak se změnili
jeho vlastníci. Na základě toho
vznikne hodnocení, zda má být
daný památkově chráněn či jak
se dá dále využít. Tyto informace
je pak možné například využívat
i při výuce na Fakultě architektury či Fakultě stavební.
Kolik objektů máte v tuto chvíli
zaregistrováno v databázi?
Máme zaregistrováno zhruba
10 000 objektů, ale jenom část
z tohoto množství už obsahuje
ty informace, které bychom tam
chtěli mít a které jsou zapotřebí,
které jdou do nezbytné hloubky,
které podchytí informace o stavebním vývoji a obsahují plánovou dokumentaci atd.
Z jakých pramenů čerpáte
všechny ty údaje o průmys-
lových objektech? To musí
být doslova mravenčí práce
zjišťovat vše, co se dá…
Pokud bychom měli všechny objekty mapovat a zpracovávat sami,
tak to skutečně není v lidských
silách, respektive v silách jedné
instituce. Ve snaze výzkum urychlit a také dosáhnout, aby životnost
našich informací byla trvalejší,
porovnávali jsme je s údaji od
pracovníků muzeí, Národního
památkového ústavu i Ministerstva kultury. Databázový list byl
vlastně konstruován tak, aby mohl
všem partnerům vyhovovat,
a na druhé straně my od nich
čerpáme informace, které vkládáme do databáze. Pravdou je,
že informační hodnota jednotlivých databázových listů
se různí podle to, z jakých zdrojů
čerpáme. Podle toho máme
také roztříděnou věrohodnost
jednotlivých listů s tím, že ty,
za kterými si stojíme a které jsme
sami ověřovali, jsou přístupné
veřejnosti na našich internetových
stránkách na serveru ČVUT.
Ostatní databázové údaje nám
slouží jako podklad pro další
výzkumnou práci. Centrum
od samého začátku fungovalo
jako propojující místo i pro jiné
instituce, které se zabývají
historií techniky nebo průmyslovým dědictvím, až po po vazby
na problematiku brownfields...
Brownfields a nové využití
průmyslového dědictví je
v současnosti velmi populární.
Zasahujete nějakým způsobem
do této oblasti?
Ano. V minulém roce jsme se
podíleli na podkladech pro rozvojovou národní strategii rege-nerace brownfields pro vládní agen-
turu CzechInvest zpracovanou
pro českou vládu. V tuto chvíli
probíhá intenzivní jednání mezi
pracovníky CzechInvestu
a námi o možném propojení
a případném využití našich
databází z toho důvodu, že
pro CzechInvest jsou užitečné
nejen informace o vlastnících
objektů, případně to, zda má
daná lokalita či areál nějakou
ekologickou zátěž. Ukázalo se,
že i pro ně může být zajímavé
znát historický a kulturní kontext
objektů, tedy to, co bezesporu
zvyšuje hodnotu území.
Podařilo se vašemu Centru
zachránit nějaký objekt,
areál či lokalitu takovým
způsobem, že byla prohlášena
za kulturní památku?
Netroufal bych si říct, že
jsme sami něco zachránili.
Určitě jsme se však o to výrazně
zasloužili. My se snažíme
veškeré výsledky naší činnosti
okamžitě a velmi výrazně
publikovat, což určitě pomáhá
změně názoru investorů
a majitelů objektů. Býváme přizváni do komisí Ministerstva
kultury a Národního památkového ústavu, kde se rozhoduje
o osudu určitých areálů a objektů,
čili tam je institucionální vazba
velmi důležitá. A u mnoha sporných kauz jsme také vyzýváni
ministerstvem, abychom psali
posudek nebo vyjádření. Je
pravdou, že jako akademické
pracoviště ČVUT jsme pokládáni
za pracoviště nezávislé a „nezkorumpovatelné“, a z tohoto
důvodu jsme často žádáni
o oponentury pro státní instituce.
Soukromými investory raději ne.
Já tvrdím, že památkář, který je
najat developerem, aby napsal
posudek v jeho prospěch, nemůže
být nezávislým.
Co je dle vašeho názoru
nejúčinnější osvěta v boji proti
úpadku či likvidaci historických průmyslových objektů?
To, co pomáhá v hledání nového
postoje, je určitě rychlé a reprezentativní publikování výsledků
výzkumu. Začali jsme identifikací
průmyslového dědictví na území
Prahy, z níž vznikla publikace
Pražský industruál, což bylo
jakési zhmotnění virtuálního světa
registru. Považujeme za náš velký
úspěch, že se nyní při debatách
o hodnotách pražských industriálních objektů jako argument uvádí,
že byl uveden v této publikaci.
Velmi známým projektem
vašeho centra je bienále
Industriální stopy, mimo
mnoha dalších míst nalezlo
mimořádnou odezu především
v Kladně.
Kladno se v letech 2003 – 2004
stalo naším pilotním místem, kde
jsme si vyhodnocovali význam
průmyslového dědictví pro řešení problematiky brownfields.
Pro naše téma jsme tam získali
mnoho příznivců, s primátorem
Kladna panem Ing. Jiránkem jsme
rozvinuli spolupráci, která potom
přerostla i ve spolupráci při pořádáni mezinárodního bienále
Industriální stopy. Jsem
přesvědčen, že Kladno bylo
jedním z prvních míst, kde byly
aktivity Výzkumného centra
průmyslového dědictví ČVUT
zřetelné – výsledky výzkumu
ve vztahu ke Středočeskému
kraji byly publikovány formou
odborné konference i jako
populární průvodce. Zadostiučiněním pro mě a mé
kolegy bylo, že se vizuálním symbolem bienále roku 2005 staly
věže vápenek v kladenském
areálu Vojtěšské huti. Tam se
také pořádalo tak zvané industriální safari s řadou divadelních
a hudebních představení, které se
setkalo s neuvěřitelnou odezvou u
místních lidí i představitelů města.
Začali přehodnocovat názor na
stavby, které ještě nedávno
zatracovali. Nicméně i to, že se
věže Vojtěšské huti staly symbolem všech těchto aktivit, přispělo
letos na jaře k jejich zapsání
na seznam kulturních památek.
A já osobně si myslím, že to
pomohlo změnit pohled na deprivované území v centru města.
Říkal jste, že informace pro
registr čerpáte od institucí.
Ale je možné je čerpat i od
jednotlivců a vlastníků hitorických průmyslových objektů?
Velmi vítáme od našich spolupracovníků informace, které
rozšíří poznání průmyslového
dědictví na území České republiky. Vedle mnoha renomovaných
odborníků v regionech ale spolupracujeme i s bezpočtem amatérských nadšenců, jejich podněty
jsou často nedocenitelné. K území, které zkoumáte, musíte vždycky nalézt osobní vztah. Mnohé
se dozvíte z literatury, z archivu,
vlastním terénním průzkumem,
něco se dozvíte rešeršemi... Ale
ta zkušenost lidí, kteří v mapované oblasti žijí a znají proměny
ve vzdálené i nejčerstvější historii
je mimořádně důležitá. Úplně
základní je také spolupráce
s vlastníky objektů. Cílem registru
není pouze mapování historie
průmyslu a vyhodnocení, co z
průmyslového dědictví zbylo
v materiální podobě do současnosti. A to je velmi komplikované. Většina institucí se dosud zabývala historií průmyslu
spíš jakoby bez zájmu o to, co
z něj přetrvává. Proto se jmenujeme výzkumné centrum průmyslového dědictví – my se skutečně
dotýkáme dějin průmyslu a zároveň zachycujeme současný
stav průmyslového dědictví.
Především však usilujeme o jeho
transformaci a využití nejen z
hlediska muzejního uchování,
ale o jeho vtažení do současného života, aniž by se zachované historické, architektonické
a urbanistické hodnoty likvidovaly.
To je jedna z ambicí, kterou máme
před sebou. Asi by bylo těžko ji
naplňovat bez vazby na další obory, jak to umožňuje akademické
prostředí technické univerzity
spoluprací mezi Centrem průmyslového dědictví – které se má stát
součástí nově vznikajícího vysokokolského ústavu dokumentace techniky a průmyslu
– a dalšími fakultami ČVUT.
Nejde jen o hledání možností
a o recyklaci v krátkodobém
zájmu, kdy se nové využití
lehce zvrtne ve zneužití až ničení
historicky i umělecky jedinečných
hodnot. Výsledky výzkumu hovoří
jednoznačně pro projekty, které
obstojí v trvalejší perspektivě udržitelného rozvoje.
Snažíme se kulturní dědictví
obohatit a nikoliv připravit
půdu pro likvidaci.
PhDr. Benjamin
Fragner (1945)
Ředitel Výzkumného centra
průmyslového dědictví ČVUT
v Praze od roku 2002. Je
kurátorem, organizátorem
a spoluautorem řady odborných akcí a výstav. Zabývá
se dějinami techniky a teorií
architektury a urbanismu.
podzim 2008 teCniCALL
27
projekty
alexandra hroncová
ì [email protected]
Lofty rostou v Čechách
jako houby po dešti
Loftové bydlení bylo na konci 50. let a počátkem 60. let fenoménem mezi umělci na newyorském Manhattanu. Tito lidé potřebovali pro svoji tvorbu bydlení ateliérového typu s vysokým
stropem a velkými okny. Ideální příležitost představovala přestavba opuštěných továrních
hal a již nepoužívaných průmyslových budov.
Neopracované zdi bez nahozené
omítky byly, až na pár výjimek,
ještě donedávna noční můrou
obyvatel České republiky.
Statistiky realitních kanceláří
však vypovídají o tom, že
loftové bydlení patří dnes
k tomu nejluxusnějšímu a
nejvyhledávanějšímu, co trh realit
nabízí, a ceny loftových bytů
stále rostou. Je to nejenom kvůli
prostoru (zpravidla 80 až 100
m²) a pocitu vzdušnosti, který
tyto byty nabízí.
Tyto byty vznikly v drtivé většině
v areálech a objektech zahrnovaných pod pojem brownfields,
ať už proto, že jinde nebyl pro
byty prostor, nebo z důvodů
módních či v souvislosti s naplňováním strategií udržitelného
rozvoje a regenerace měst.
Někdy ovšem investor narazí
na problém, že daný objekt,
který chce přestavět na lukrativní loftová bydlení, si z minulé
průmyslové činnosti do současnosti nese nejrůznější ekologické
zátěže, které je nákladné odstraňovat, ale je navíc pro svůj
historický význam či umělecké
hodnoty památkově chráněn.
Touto problematikou se zabývá
i Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze. Jeho
ředitel, PhDr. Benjamin Fragner,
k využití brownfields pro bytovou
výstavbu či přímo některé z průmyslových objektů na loftové bydlení říká: „Není přínosem ty objekty využít jakkoli bez vědomí
hodnot, ale je velmi důležité hodnoty objektu nepopřít a nezničit.
To je velmi citlivé téma, o kterém
se hovoří a které se snažíme
dále přenést do výuky na Fakultě
architektury a Fakultě stavební.
Nelze hodnotu těchto objektů pro
budoucnost likvidovat jen proto,
že ji neznáte nebo ji vědomě
přehlížíte anebo jen krátkozrace
jdete za okamžitým cílem bez
snahy trvalejšího rozvoje.“
Příkladem velmi úspěšného
využití průmyslového dědictví pro
loftová bydlení jsou nedávno dokončené lofty v bývalém holešovickém parním mlýnu či lofty
Nuselský Mlýn v Praze.
Brownfields s bývalými průmyslovými objekty lze samozřejmě
využít i pro komerční účely. Nákupní galerie Vaňkovka v Brně
vznikla přestavbou původní
továrny. Pražská La Fabrika zase
představuje multifunkční kulturní
prostor, který dává příležitost
divadlu, filmu, hudbě i uměleckým
výstavám.
Co to jsou „brownfields“?
foto Nuselský
mlýn z roku 1909 byl v roce 2004 přestavěn na obytný
dům. V nižších podlažích budovy byl vybudován showroom firmy,
obchodující s obklady a mozaikami.
28
podzim 2008 teCniCALL
Brownfields je urbanistický termín,
kterým se označují nemovitosti
a pozemky v urbanistické lokalitě,
které z nejrůznějších důvodů pozbyly svou původní funkci, zůstávají
opuštěné či nedostatečně využité
(případně podvyužité). Snadněji
a rychle podléhají zkáze, fyzicky
i ekonomicky negativně ovlivňují
okolí. K důsledkům původní činnosti
(např. výroba, těžba, doprava, sklady atd.) zpravidla patří i pravděpodobné riziko ekologické zátěže
v místech opuštěných areálů a objektů. Anglický název „hnědá pole“
vychází z letecké terminologie –
touto barvou byly na leteckých a satelitních snímcích vyznačeny opuštěné budovy.
studenti
Veronika Lobreisová
ì [email protected]
Stipendijní programy
nadace GE Foundation
Nadace GE Foundation letos pořádá již čtvrtý ročník nadačních stipendií „GE Foundation ScholarLeaders Program„. Prostřednictvím tohoto stipendijního programu investuje do projektů,
které zvyšují příležitosti pro vzdělávání a posilují místní aktivity v regionech, v nichž společnost
General Electric působí. ČVUT má tento rok své zástupce mezi vítězi.
foto GE
Foundation každým rokem podporuje prostřednictvím svého stipendijního programu
studenty vysokých škol
O stipendium mohou žádat
studenti druhých ročníků studia
v oborech ekonomie, managementu, konstruktérství a technologie z univerzit v České
republice, Maďarsku, Polsku
a Rumunsku. Mezi oceněnými
letošního ročníku, jehož slavnostní vyhlášení proběhlo 17. dubna,
jsou také tři studenti ČVUT – Jana
Dekanovská z Fakulty stavební,
Martin Pekař z Fakulty biomedicínského inženýrství a Lukáš
Jančok z Fakulty strojní ČVUT.
Jak jste se o Nadaci
GE dozvěděl?
Martin: Na podzim roku 2007
se na webových stránkách mé
fakulty objevil článek s poutavým titulkem „Nový ročník
prestižního stipendia GE pro
studenty druhých ročníků”.
Nechal jsem se zlákat.
Lukáš: O programu GE ScholarLeaders jsem se dozvěděl
od mých kamarádů z International Student Club, kde je několik
oceněných z minulých ročníků.
Co jste od soutěže očekával?
Martin: Od soutěže jsem nic
neočekával, netušil jsem, zda
uspěji. Byla to pro mě výzva,
které jsem se rozhodl chopit
oběma rukama. Těšil jsem se
na zkušenosti z psaní amerického eseje, interview a vůbec
z celého výběrového řízení.
Lukáš: Na začátku pro mě bylo
lákavé získat peníze, protože
plánuji studium v USA. Tento
projekt mi tedy připadal jako
slušná finanční výpomoc.
Po shromáždění informací
o International Institute of Education (IIE) jsem se dozvěděl, že
kromě finanční odměny mohu jet
i na letní seminář do Budapešti
a že jedním z bodů programu
je i Manager shadowing day.
To mě zaujalo ještě více.
Co jste musel udělat pro
přijetí do soutěže?
Martin: Kromě vyplnění detailního
formuláře, finančního rozpočtu
za minulý akademic-ký rok a
plánovaný rozpočet na příští rok
v případě získání stipendia bylo
potřeba získat dva doporučující
dopisy. Největší důraz byl ale
kladen na zhruba dvoustránkový
esej, prostřednictvím kterého
jsme měli možnost se porotě
představit jako úspěšní a aktivní
studenti s vytyčeným životním
cílem a s vědomím, jak naložit
s případným stipendiem.
Lukáš: Hlavní koordinátorka
tohoto projektu, Valerie Szabo
z IIE EO z Budapeště, mi upřesnila podmínky pro přijetí do soutěže. Jednou z nich bylo sepsání eseje v anglickém jazyce
na téma „Proč si zasloužím
být GE-Scholar Leader“. Dále
bylo potřeba napsat svůj strukturovaný životopis a získat dva
doporučující listy od lidí, kteří
mě znají z akademické půdy.
Na základě splnění tohoto jsem
byl vybrán, abych se dostavil
k osobnímu pohovoru. Veškerá
komunikace probíhala v angličtině.
Na co použijete stipendium?
Martin: Stipendium bych chtěl
využít na pokrytí nákladů
spojených se studiem v zahraničí, s absolvováním odborných seminářů a ke studiu
cizích jazyků.
Lukáš: Stipendium použiji na svoje studium v USA, a to především
na nákup učebnic a odborné
literatury. A samozřejmě také
na cestování po Americe.
Váš názor na tento typ stipendia?
Martin: Stipendium GE Foundation je zcela jistě obrovským milníkem v životě každého uchazeče.
Nejenom, že přiměje k zamyšlení
nad svým životem a činy, ale dodá
každému i nesmírně důležité
sebevědomí a podpoří ho v jeho
dalším osobním rozvoji.
Lukáš: Program GE pomáhá
studentům, kteří se věnují
nejenom studiu, ale také dalším
aktivitám. Práce v ISC je zajímavá
a různorodá, ale časově náročná
a je dobrovolná, tedy nehrazená.
Je potřeba z něčeho hradit vlastní
náklady. Studentům, kteří najdou
odvahu se přihlásit a uspějí, může
pomoci k určité finanční nezávislosti a zvýšení sebevědomí.
podzim 2008 teCniCALL
29
Studenti
Ing. Zdeněk Říha, Ph.D.
ì [email protected]
Živá nádraží
Základním cílem projektu Živá nádraží společnosti České dráhy je vytvořit ze železničních
nádraží prostor, kam lidé nebudou chodit jen kvůli cestování, ale také trávit svůj volný čas,
ať už posezením v kavárně, nakupováním nebo jinou činností. Na tomto projektu se podílí
i studenti Fakulty dopravní ČVUT.
jekt v centrální části Nové odbavovací haly, nová WC pro veřejnost
u jižního podchodu a dočasná
provozní pracoviště ČD (ČD
kurýr) umožňující uvolnění ploch
pro výstavbu ČD Centra. Aktuálně
probíhá rekonstrukce západní
fasády Nové odbavovací haly
a zahajují se práce na ČD Centru
v suterénu odbavovací haly.
ČD Centrum bude nabízet komplexní službu odbavení cestujících
od podzimu letošního roku.
Po dokončení Nové odbavovací
haly se práce postupně přenesou
do historické Fantovy budovy,
kde bude postupováno v souladu
se statutem památkově chráněné
stavby. Dokončení rekonstrukce
je plánováno na závěr roku 2012.
foto
Studenti Fakulty dopravní ČVUT připravili a provedli průzkum mezi zákazníky Českých drah
Města během 20. století svým rozvojem obrostla nádraží, stavěná
původně na okrajích měst. Vývoj
učinil z nádraží městské vnitřní
dopravní uzly, spojující dopravu
železniční, dálkovou autobusovou i městskou. Tento trend
s sebou přinesl řadu pozitivních i
negativních vlivů na vlastní provoz
nádražních objektů. Společnost
České dráhy byla postavena před
skutečnost, že s ohledem na nutnost zajistit budoucí konkurenceschopnost v poskytování kvalitních moderních služeb cestující
veřejnosti bude muset připravit
program rozsáhlých rekonstrukcí,
oprav, modernizací významné
části svého nemovitého majetku,
zejména výpravních budov.
Vědomí, že výpravní budovy
jsou mnohdy prvním kontaktním
místem, ve kterém se potenciální cestující setkává s nabídkou služeb dopravce, vedlo
společnost k nastartování celé
řady aktivit s cílem významně
pozvednout všeobecnou
úroveň nádražních prostor.
30
podzim 2008 teCniCALL
Projekt Živá nádraží začal být
realizován před dvěma lety –
revitalizací hlavního nádraží
v Praze. Tato revitalizace je
v současné době ve 2. fázi.
Stavební práce byly zahájeny
na podzim roku 2006.
V rámci nulté etapy byl vybudován
nový dvoupodlažní komerční ob-
foto Vizualizace
Na hlavní nádraží v Praze by měly
navazovat revitalizace nádražních
budov v lázeňských městech –
v Mariánských Lázních a Karlových Varech. Zatímco v Mariánských Lázních začaly práce již
v loňském roce, v Karlových
Varech se začátek výstavby
z technických důvodů odsunul, před pokládané dokončení je plánované na rok
2010. Zde si budova horního
nádraží rekonstrukci opravdu
zaslouží, protože v současné
době je v havarijním stavu.
budoucí podoby vestibulu Hlavního nádraží v Praze
V neposlední řadě je součástí
projektu Živá nádraží možnost
nabídky nejrůznějších služeb
pro cestující (ale nejen pro ně)
na malých nádražích v České
republice. Za tímto účelem
studenti Fakulty dopravní
ČVUT připravili a provedli
průzkum mezi zákazníky
Českých drah na nádražích
a ve vlaku Pendolino.
Tento průzkum byl proveden
v železničních stanicích Praha
– Libeň, Lysá nad Labem,
Kralupy nad Vltavou, Beroun,
Pardubice, Čáslav, Brno, Vyškov,
Uherský Brod, Kroměříž,
Valašské Meziříčí, Olomouc,
Frýdek – Místek, Karviná,
Ostrava, Ostrava – Svinov,
Kladno a Mladá Boleslav.
A které služby by si zákazníci
Českých drah nejvíce přáli?
Z výsledků průzkumu, kterého
se zúčastnilo 343 respondentů,
vyplývá, že téměř 90 % dotázaných by využilo služeb cestovního minimarketu, dále pošty
(poštovní schránka) a více
než čtvrtiny by přivítaly na
našich nádražích existenci
lékárny.
Z ostatních služeb by pak
přibližně 65 % respondentů
chtělo na nádražích najít
možnost internetového připojení
nebo nabídku ubytování.
Průzkum byl dále zaměřen
na zájem cestujících o služby
bankovního minimarketu (zahrnuje možnost výběru hotovosti, uhrazení složenky,
nabídku a zřízení osobního
účtu, podání žádosti o trvalé
příkazy, prodej úvěru, příp.
bankovní poradenství).
Nádraží by měla nabídnout i příjemné prostředí pro trávení volného času - a nejen
pro cestující
foto
Zároveň je nutné vytvořit
standardy pro poskytovatele
těchto služeb a zamezit tak
vzniku pochybných podniků
(herny apod.).
Jedním z prvních, tzv. „venkovských“ nádražích, které se
rekonstrukce dočkalo, je nádraží
v Havlíčkově Brodě. Revitali-zace
je koncipována tak, aby budoucí podoba nádraží vyhovovala cestujícím a řízení
železniční dopravy a zároveň
prostor nádraží fungoval jako
společenské a obchodní centrum.
foto Historická
Fantova budova bude rekonstruována
v souladu se statutem památkově chráněné stavby
Celý projekt by měl být dokončen
v roce 2012. V dalším plánu je
potom revitalizace nádražních
budov Brno hlavní nádraží
a Ostrava – Vítkovice, na která
již byla uzavřena výběrová řízení.
Kladně na otázku, zda by měli
cestující o nabídku bankovních
produktů na nádražích zájem,
odpovědělo 37,6 % dotázaných.
O tyto služby pak mají zájem
především mladší lidé, kteří
by je na nádražích využili.
Studie FD ČVUT dále konstatuje, že by bylo dobré
zrevidovat služby, které jsou
na nádražích již poskytovány
a v případě zavádění nových
služeb vždy přihlédnout
ke specifické povaze každé
lokality.
Nádražní budovy jsou mnohdy vzácnými architektonickými skvosty. Hlavní nádraží v Praze je jedním z nich.
foto
podzim 2008 teCniCALL
31
partnerství
Maloobchod už je dneska
docela věda
Rozhovor s Michalem Štádlerem, marketingovým ředitelem Tesco Stores ČR a. s.
kategorii kosmetiky a drogerie.
Posléze jsem už jako obchodní
ředitel převzal oddělení čerstvých
potravin pro Českou republiku,
kde jsem byl také něco přes dva
roky. Následně jsem odjel na pracovní stáž do britské centrály
Tesco – zde jsem pracoval šest
měsíců jako nákupčí vína.
Vrátil jsem se jako ředitel nákupu
oddělení potravin pro Českou
republiku a Slovensko. Po mém
návratu jsem se musel soustředit
hlavně na akvizici obchodů Carrefour. V marketingu jsem asi rok –
pracuji na pozici marketingového
ředitele s týmem asi 60 lidí.
foto ”Chceme
zákazníkům nabídnout skvělý nákupní
zážitek,” říká Michal Štádler, marketingový ředitel
společnosti Tesco
Vystudoval jste Fakultu
stavební ČVUT, obor
ekonomika a řízení na Fakultě
Podnikání a řízení ve stavebnictví. Jaká byla vaše cesta
k pozici marketingového
ředitele společnosti Tesco?
Základem bylo to, že jsem už
během studií – tedy zejména
během třetího a čtvrtého ročníku
– sbíral zkušenosti ve firmě
na výstavbu reklamních poutačů.
Tam jsem se naučil základům
projektového řízení, což považuji
za obzvlášť důležitou disciplínu.
Během pátého ročníku jsem už
pracoval na bezmála plný úvazek
pro jednu reklamní agenturu.
Poté jsem se přihlásil do programu pro absolventy, který Tesco
pořádá, a byl jsem vybrán jako
trainee do centrální kanceláře
do komerčního oddělení.
Zde jsem 6 měsíců pomáhal
tehdejšímu obchodnímu řediteli
a následně jsem dva roky řídil
32
podzim 2008 teCniCALL
Co je Vaším dlouhodobým strategickým cílem, kterého chcete
během svého působení ve společnosti Tesco ČR dosáhnout?
Co je podmínkou toho, abyste
tohoto cíle dosáhnul?
Chci vytvořit fungující a samostatný tým, schopný perfektně fungovat i beze mě,
a vybrat si svého nástupce.
Klíčové pro to, abych svého cíle
dosáhnul, je vybrat správné
lidi do týmu a nebát se tvrdých
rozhodnutí. Základem je mít
vizi a za tou si jít.
Orientace na zákazníka je dnes
standardní součást strategie
obchodních řetězců, stejně
tak ovšem nabídka produktů
společně s cenovou politikou.
Kterou cestou chcete jít vy?
Cena nebo zákaznická péče?
Pro nás je klíčové, abychom
zákazníkům poskytli skvělý
nákupní zážitek – chceme,
aby si v našich obchodech
vybrali takové zboží, které
hledají, za skvělé ceny.
Vedle toho se samozřejmě
soustředíme i na celou řadu jiných
věcí – aby zboží bylo prvotřídní
kvality, aby u nás lidé nestáli fronty, aby se cítili dobře a bychom
jim poskytli vždycky něco navíc.
Proto nikdy neusínáme na vav-
řínech, ale neustále inovujeme, přicházíme s novými
službami. Maloobchod už
je dneska docela věda.
Podle čeho si vybíráte své spolupracovníky a svůj tým? Co je
pro vás naopak nepřijatelné?
Jsem spíše důvěřivý člověk.
Pokud na mne člověk na pohovoru neudělá vyloženě špatný
dojem, rád ho přijmu, pokud
má dobré reference. Důležité
je sednout si s ním i po osobní
stránce, musí být stejný naturel.
Preferuji lidi dynamičtější s vlastním elánem a chutí něco dokázat, změnit a bojovat. Jsem
otevřený a hodně důvěřuji, dokud
mě daný člověk nezklame. Pak
ale nedůvěřuji vůbec – takový
člověk v mém týmu nemá místo.
Zároveň nemám rád kolegy,
kteří jen čekají, až se jim řekne,
co se má udělat, a sami neudělají nic navíc.
Co vidíte jako hlavní problém
u současných absolventů vysokých škol při nástupu do společnosti, jakou je Tesco ČR?
Asi bych jim vytknul přehnaná
očekávání a malou dravost.
Co byste poradil budoucím
absolventům ČVUT, kteří by
chtěli dosáhnout takového
kariérního úspěchu, jako se
to podařilo vám?
Pracovat na sobě už během
studií, nečekat že vás někdo
vezme s otevřenou náručí, když
nemáte žádné zkušenosti.
Určitě bych poradil nebát se
výzev, být přiměřeně drzý a bít se
za svou vizi a jít za ní. Ten, kdo
to chce někam dotáhnout, by se
neměl bát rozhodovat – klidně
i špatně – a měl by mít svůj názor.
partnerství
BCG Strategy Cup
aneb student konzultantem
Společnost BCG vypsala na podzim minulého roku soutěž pro čtyřčlenné týmy studentů
ze tří pražských univerzit – technické, ekonomické a zemědělské – a několika MBA
programů.
několik důležitých aspektů
skutečného problému, jako např.
nedostatek dat anebo rozpor
v datech, práce v týmu, omezený
čas na řešení, to že neexistuje
nevyhnutně jediné správné řešení
a také to, že i nejlepší řešení,
pokud není dobře komunikováno
a pochopeno druhou stranou,
nemá šanci na úspěch.
Byl jste spokojen s účastí
a s výkony studentů?
Ano. Do soutěže se přihlásilo
30 týmů, tedy celkem 120
studentů posledních ročníků
vybraných vysokých škol, mezi
kterými byly ČVUT, VŠE
nebo ČZU. Účast byla mnohem
vyšší, než jsme čekali, což je
pro nás velmi příjemné zjištění.
foto Martin
Kalovec ze společnosti BCG byl vysokým
zájmem studentů o soutěž Strategy Cup příjemně
překvapen
Předpokladem účasti v této
soutěži byla kromě studia i dobrá
znalost anglického jazyka.
V týdnu od 5. do 9. listopadu 2007
měli studenti těchto univerzit
možnost ověřit si své znalosti
a schopnosti při řešení zadaného
úkolu a následném prezentování
řešení. Komise složená z vedení
české pobočky společnosti BCG
na závěr vyhodnotila nejúspěšnější tým a jeho práci ocenila
šekem v hodnotě 50 000 Kč.
O své postřehy se s námi podělil
vedoucí soutěže Martin Kalovec,
který je ve vedení české pobočky
BCG.
Čeho se soutěž týkala?
Jaké bylo soutěžní zadání
pro studenty?
Studentské týmy řešily přípa.
dovou studii založenou na příkladě skutečné firmy. Navrhovali
růstovou strategii pro globálního producenta balících
materiálů. Studie simulovala
Co byste našim studentům
doporučil?
Jednoznačně se zúčastnit dalších
ročníků. Soutěž je omezena
na studenty posledních ročníků,
a ti tak získají možnost nahlédnout
do způsobu práce poradenských
firem, otestují si své schopnosti.
Ti nejlepší pak dostanou šanci
strávit v neformální atmosféře
čas s týmem BCG konzultantů.
Zamýšlíte v této soutěži
pokračovat? Stane se tradicí?
Ano, v soutěži budeme pokračovat a doufáme že se Strategy
Cup stane tradicí a fenoménem
v oblasti soutěží pro vysokoškolské studenty. První ročník
nás povzbudil tím, jaký zájem
mezi studenty vyvolal. Letos
se Strategy Cup uskuteční
znovu na podzim a bude otevřen
studentům posledních ročníků
vybraných vysokých škol.
Kdy se bude konat další
ročník a jsou plánované
nějaké změny oproti loňsku?
Letošní ročník BCG Strategy
Cupu proběhne začátkem
listopadu. V průběhu října
zveřejníme přesné instrukce
a studentské týmy budou mít
možnost se na soutěž registrovat. Soutěž proběhne stejným
stylem jako v loňském roce –
jedná se o ověřený formát který
používáme i v jiných zemích.
Co pořádání takovéto soutěže
přináší vaší společnosti?
Možnost poznat studenty
a ukázat jim, že práce v přední
poradenské firmě, jako je
BCG, je pro čerstvé absolventy
pravděpodobně to nejzajímavější,
co je může na začátku profesionální kariéry potkat.
Podrobnosti o letošním kole
soutěže BCG Strategy Cup
můžete nalézt na webových
stránkách www.bcg.cz nebo
na stránkách Kariérního centra
ČVUT www.kariernicentrum.cz
Studentské týmy se během
soutěže musí vypořádat s řadou
reálných problémů, který je třeba
nedostatek vstupních dat.
foto
Americká konzultační společnost, která má
66 poboček ve 38 zemích světa od svého
vzniku v roce 1963 pomáhá svým klientům
dosáhnout konkurenceschopnosti na trhu
přípravou a zaváděním unikátních strategií.
podzim 2008 teCniCALL
33
Kalendář akcí
Vědecké konference
na ČVUT v Praze
září – listopad 2008
9. – 11. září 2008
6. mezinárodní sympozium
o ultrazvukové Dopplerovské
anemometrii v mechanice tekutin
Cílem sympozia je možnost výměny
nejnovějších poznatků z oblasti
aplikace ultrazvukové dopplerovské
techniky. Sympozium pomáhá
nejen porozumět širokému spektru
aplikací ultrazvukové anemometrie,
ale rovněž poskytuje možnost
konfrontace podnětů pro naplnění
potřeb specifických aplikací.
Kontaktní osoba:
Ing. Vojtěch Bareš, Ph.D.
E-mail: [email protected]
Místo konání: Kongresové centrum
ČVUT, Masarykova kolej Praha
Webové stránky:
http://isud6.fsv.cvut.cz
10. – 12. září 2008
CIA 2008
Mezinárodní workshop o kooperativních softwarových agentech.
Kontaktní osoba:
doc. Dr. Ing. Michal Pěchouček, MCs.
E-mail: [email protected]
Místo konání: Fakulta elektrotechnická ČVUT, Technická 2, Praha 6
Webové stránky:
www-ags.dfki.uni-sb.de
10. – 12. září 2008
ILP 2008
Mezinárodní konference o induktivním logickém programování.
Kontaktní osoba:
Ing. Filip Železný, Ph.D.
E-mail: [email protected]
Místo konání: MFF UK, Malostranské náměstí 25, Praha 1
Webové stránky:
http://ida.felk.cvut.cz/ilp2008
14. – 17. září 2008
30. konference o matematice
na VŠTEZ
Tradiční konference vytváří prostor
pro setkání vědeckých pracovníků
a učitelů matematiky na vysokých
školách technických, ekonomických
a zemědělských a odborníků
- inženýrů jak z vysokých škol,
tak praxe. Na konferenci budou
prezentovány vědecko-výzkumné
výsledky a odborné práce v oblasti aplikované matematiky.
34
podzim 2008 teCniCALL
Kontaktní osoba:
Ing. Michal Beneš, Ph.D.
E-mail: [email protected]
Místo konání: Hotel Technik,
Lázně Bohdaneč
Webové stránky: http://mat.fsv.
cvut.cz/komisevstez/30vstez/
15. – 18. září 2008
MATAR 2008
Hlavním cílem konference je podpořit
výměnu informací o nových koncepcích a technologiích v oblasti
návrhu a aplikací obráběcích
a tvářecích strojů. Dalším tématem
konference jsou konstrukce a využití
robotů a automatizační techniky
v oboru výrobních strojů. Budou
prezentovány příspěvky o nových
poznatcích v technologii obrábění
i tváření, o pokročilých strategiích
řízení CNC strojů, diagnostice
a měření vlastností výrobních strojů.
V rámci zasedání konference
v Brně budou účastníci konference pozváni k návštěvě 6. mezinárodního veletrhu obráběcích
a tvářecích strojů IMT 2008.
Kontaktní osoba:
doc. Ing. Pavel Bach, CSc.
E-mail: [email protected]
Místo konání: Fakulta strojní
ČVUT, Technická 4, Praha 6,
Místo konání: Výstaviště
v Brně - Kongresové centrum
Webové stránky: www.matar.cz
23. září 2008
Ocelové, hliníkové a dřevěné
konstrukce v evropských normách
Obsahem semináře je informace
o možnostech v nových evropských normách, které jsou právě
začleňovány do systému českých
norem jako ČSN EN. Pro použití
v praxi budou předloženy postupy
výpočtů a řešené příklady. Seminář
je určen pro projektanty ocelových,
hliníkových a dřevěných konstrukcí.
Seminář je zařazen do systému
celoživotního vzdělávání ČKAIT.
Kontaktní osoba: Zuzana Kalinová
E-mail: [email protected]
Místo konání: Fakulta stavební
ČVUT, Thákurova 7, Praha 6
Webové stránky:
http://ocel-drevo.fsv.cvut.cz
23. – 24. září 2008
BETON 2008 – Konference
o mostech k životnímu jubileu prof. Křístka
Téma konference pokrývá široké
spektrum zajímavých otázek
z oborů, jejichž společným jmenovatelem jsou stavby pozemního
a dopravního inženýrství. Hlavním
úkolem je seznámit zájemce
s novými poznatky ve výzkumu, teorii,
technologii, navrhování, projektování
a s ukázkami realizací mostů
a dalších zajímavých konstrukcí
nejen z betonu, ale také ocelových
a zděných. Příspěvky budou mít formu
vyzvaných přednášek významných
odborníků z akademických, projektových a realizačních pracovišť.
Kontaktní osoba:
Ing. Vladimíra Vytlačilová
E-mail: vladimira.
vytlač[email protected]
Místo konání: Masarykova
kolej, Thákurova 1, Praha 6
Webové stránky: http://concrete.
fsv.cvut.cz/beton08/beton08.php
24. září 2008
Návrh ocelových a ocelobetonových konstrukcí vystavených
požáru
Obsahem semináře jsou pokročilé
modely rozvoje tepla v požárním
úseku, přestupu tepla do konstrukce
a chování konstrukcí vystavených
zvýšeným teplotám. Seminář je
součástí evropského projektu
DIFISEK+ a je určen pro projektanty
ocelových a ocelobetonových konstrukcí. Seminář je zařazen do systému celoživotního vzdělávání ČKAIT.
Kontaktní osoba: Zuzana Kalinová
E-mail: [email protected]
Místo konání: Fakulta stavební
ČVUT, Thákurova 7, Praha 6
Webové stránky:
http://ocel-drevo.fsv.cvut.cz
»˜‚ƒŒ‰—‘Œ‚Œ—†Šƒ
‡‰ƒ’ƒ‘‡Š—Œ‚“‡‰Š—
‰“Ž“ˆ’ƒŽ†‚ŠŒ®Œ—“‘†ŽŽ‡Œ…Œ
•••Ćƒ‘†ŽĆ‚Ɓ˜
ƒ˜‘’‘’ŒôŒš‰“Ž‘…Œ»
ƒ˜ƒ””Œ¬†‹»‘’
ƒƒĈ‹‡Œ‚ƒ‚‘†ŽŽ‡Œ…•‡’†
…“Œ’ƒƒ‚ƒ‘ƒ”ƒ‚‘ƒ’
RWE – Váš spolehlivý dodavatel
zemního plynu
Tradiční domácí dodavatelé zemního plynu
jsou součástí energetické skupiny RWE.
www.rwe.cz
Mezinárodní zázemí a odborné znalosti
tak můžete využívat i Vy.
Aktivity skupiny RWE v České republice
řídí RWE Transgas.

Podobné dokumenty