[mfd-jihlava - 16] mfd/jihlava/vyroba 22.03.11

4 B
vysočina
Zprávy z měst
Pondělí: Havlíčkův Brod, Chotěboř,
Přibyslav, Světlá nad Sázavou
ÚTERÝ 22. BŘEZNA 2011
WWW.IDNES.CZ
Úterý: Žďár nad Sázavou, Nové
Město na Moravě
Středa: Třebíč, Náměšť nad
Oslavou, Moravské Budějovice
Čtvrtek: Pelhřimov, Humpolec,
Pacov, Počátky
„Moje práce není strašidelná“
»
orgán nebo část orgánu od pacienta, která je odstraněna, by měla
být vyšetřena na našem oddělení.
Pokud si třeba žena nahmatá bulku v prsu, dostane se do mamární
ambulance, kde provedou další vyšetření a řeknou, že by to chtěli ještě ověřit. V takovém případě se provede odběr tkáně a tu zašlou na
naše oddělení. My zhotovíme mikroskopický preparát a patolog rozhodne, zda se jedná o nádor
zhoubný, či nezhoubný,“ popisuje
část své práce lékař.
Na patologii se určují typy nádorů, jejich biologické vlastnosti, jestli byl nádor odstraněn celý a podobně. Tedy velmi důležité věci.
Na základě těchto informací se
pak řídí další onkologická léčba pacientů. Nádory prsu či tlustého
střeva jsou poměrně dobře léčitelné, pokud se odhalí včas.
Velmi špatnou prognózu naopak mají například nádory žaludku, slinivky či plic. Vyšetřují se i nádory kůže, z nichž je většina nezhoubných.
Lidé od nás Lékař
Jan Brázdil pracuje
na patologii. „Dívám se
do mikroskopu, jak moc
jsou lidé nemocní,“ říká.
NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ Nejdříve
chtěl na medicíně dělat chirurgii.
Po zkoušce z anatomie pracoval
v tomto oboru jako pomocná vědecká síla. Bavilo ho učení, a tak
uvažoval i o interně.
Nakonec se Jan Brázdil ale stal
patologem. Působí v Nemocnici
Nové Město na Morave.
Pokud byste čekali, že půjdete
na návštěvu oddělení, jaké znáte
například z filmů o Štěpánu Šafránkovi a básnících, čekali byste marně.
Na novoměstské patologii se to
prý hemží úsměvy a nakonec to vypadá, že práce tady není vůbec
smutná nebo strašidelná.
„Když jsem studoval, všichni
nás strašili, že neseženeme místo.
Ve čtvrťáku jsme našli na nástěnce, že do ústavu patologie hledají
tři asistenty. Šli jsme se tam s kamarádem zeptat, pak jsem tam
v páťáku a šesťáku dělal studentskou vědeckou práci a nakonec
jsem tam i zůstal,“ začíná své vyprávění Jan Brázdil.
Tisíc stran a víc? To je výzva
Vzdělávání v oboru, to jsou někdy
opravdu tlusté knížky, často o rozsahu tisíc stran a víc. A vzhledem
k tomu, že patologů je u nás málo,
jsou knihy obvykle jen v angličtině.
„Když člověk zvládne všeobecnou patologii, čeká ho další tlustá
knížka třeba o nádorech prsu. To
mě baví,“ usmívá se primář.
Svého rozhodnutí ohledně patologie nikdy nelitoval, k původně zamýšlené chirurgii se vrátit nechtěl.
„Kolegové nám říkají ‚studení chirurgové‘,“ směje se patolog.
Patolog „Když jsem studoval, všichni nás strašili, že neseženeme místo. Ve čtvrťáku jsme našli na nástěnce,
že do ústavu patologie hledají tři asistenty,“ vzpomíná Jan Brázdil.
Jediní, kteří litovali, byla prý
část jeho rodiny. „Ale už si zvykli,“
dodává primář.
Depresivní pocity ze své práce
Jan Brázdil nemá. Smrt, s níž se setkává, bere jako součást svého života a podle něj je to smutnější v jiných odděleních – například onkologických, kdy lékaři vidí, že už lidem nemohou pomoci.
Onkologie je náročnější
„V poslední době chodím do onkologických týmů, kde se mám možnost setkat s pacienty. Řekl bych,
že z psychologického hlediska je
pro mě náročnější účast právě
v onkologických týmech, kde se setkávám s osudy konkrétních lidí,“
zamýšlí se lékař.
Fórum čtenářů
Sám nikdy u pitevního stolu neomdlel. Těžší však pro něj jsou situace, kdy musí provést pitvu malých dětí. „Tady v novoměstské nemocnici se s těmito případy však
„Patolog je ten, který
ví všechno správně,
ale o den později. Dětem
říkám, že se v práci
dívám do mikroskopu.“
naštěstí setkáváme zřídka,“ doplní
Brázdil. „Pokud člověk zemře v nemocnici, rozhoduje o jeho pitvě
ošetřující lékař. U nás pitvu většinou požadují chirurgické obory
výběr z dopisů, kráceno
Foto: Anna Vavríková, MF DNES
a ARO. Na interně je pitvána asi třetina zemřelých. Výjimku tvoří
pitvy nařízené ze zákona (povinné
jsou pitvy dětí a žen v souvislosti
s těhotenstvím nebo šestinedělím –
pozn. redakce),“ vysvětluje lékař.
Ačkoli na oddělení nechybí to,
co dělá patologii patologií, tedy pitevní stůl, většina práce, kterou
zde provádí, pomáhá živým pacientům.
„Na oddělení děláme v průměru asi dvě až tři pitvy týdně. Zbytek
času věnujeme vyšetření od živých
pacientů. Za loňský rok jsme provedli 139 pitev a přes sedm tisíc vyšetření pro živé pacienty. Jsou to
vyšetření bioptická a cytologická
(mikroskopická vyšetření tkání
a buněk – pozn. redakce). Jakýkoli
Kde začít s rušením
středních škol
» ad Změny ve školách
Bystřice nad Pernštejnem snad již
vyhrála první bitvu o zachování
svého gymnázia. Někdo si možná
vzpomene, že první vlastně nebyla. Ideální síť středních škol je jistě
otázkou pro odborníky, ale vzhledem k tomu, že se zdá, že v závěru
odborníci nerozhodují, možná
není na škodu, když občané svoje
postoje vysloví. Očekával bych potom diskusi a dobré argumenty
a ne škrtání na mapě od stolu v Jihlavě. Síť středních škol se dá rozdělit na gymnázia, střední odborné
školy a učební obory. Rušení by se
mělo týkat asi především těch prvních dvou skupin. U gymnázií se
také celostátně mluví o zrušení osmiletých studijních programů.
Zde by se mělo více než kde jinde
postupovat rozvážně.
Názor z pohledu rodiče
Můj názor je z pohledu rodiče. Jeden syn studuje na víceletém gymnáziu, druhý bude končit na základní škole. Moje zkušenost mě
stále více utvrzuje v přesvědčení,
že pro studijně nadané žáky není
lepší přípravy na vysokou školu
než právě osmileté gymnázium.
Studenti zde dostanou velmi dobré vzdělání ve všeobecných předmětech, jazykové vzdělání a všeobecný rozhled. Díky tomu z nich
vyrůstají universálně vybavení
lidé. Jistě se dá snadno porovnat
úspěšnost těchto studentů při přijímání a studiu na vysoké škole. Další význam by měla mít gymnázia
v celoživotním vzdělávání (především jazyky a počítačové kursy).
Celoživotní vzdělávání by vůbec
mělo ve školství posilovat. Proto
jsem přesvědčen, že gymnázia
Lichý argument
Argument, že základním školám víceletá gymnázia odvádějí nadané
děti ze škol, je lichý. Myslím, že by
byly nadanější děti ve školách brzděny v rozvíjení svých schopností
(například v jazykové vybavenosti
se to těžko dohání), což by jim jistě při dalším studiu chybělo.
Při počtech dětí, jaké jsou ve třídách, není možný individuální přístup. Naopak méně nadané děti
jsou vedle nich frustrované. Od základních škol bych očekával učební osnovy zaměřené tak, aby je
i průměrní žáci zvládli a něco si ze
školy odnesli. Dva cizí jazyky jsou
podle mne příkladem nepřiměřenosti a patří do jazykových tříd
nebo na gymnázia. Ocenil bych
větší zaměření na praktické životní znalosti.
Proti rušení gymnázií studenti
podepisovali petici.
Foto: archiv
Co s odbornými školami?
Další otázkou jsou střední odborné školy. Pokud pan ministr dotáhne svoje srovnávací testy i tam, jistě zjistí, co dnes ví skoro každý, že
úroveň vzdělání nikde nepoklesla
tolik jako právě zde. Některé vyučují obory, po kterých již není na
trhu práce poptávka, a k nim si vymýšlejí různé pseudoobory (management, podnikatelství a podobně). Motivací ke studiu je pro studenty často snadno dostupná maturita. Vzhledem k úbytku dětí je
zde také mnoho těch, kteří patří
do učňovského oboru. Mám za to,
že tyto školy mají místo tam, kde
jde významná část absolventů do
praxe. To myslím platí jen u některých (zdravotní, obchodní, hotelové apod.), ostatní často zastupují
gymnázia a absolventi po nich pokračují ve studiu, často v úplně jiném oboru. Zde bych očekával selekci, do které by mělo ministerstvo aktivně zasáhnout.
Máme více škol, než potřebujeme
Selský rozum napoví, že máme
více škol, než potřebujeme, a bude
se s tím muset něco dělat. Protože
jde ovšem o věc, která bude mít dopad na dlouho dopředu, měla by
se dělat uváženě. Mám za to, že by
v této věci mělo být aktivnější také
ministerstvo – především zpracovat analýzy o potřebnosti jednotlivých oborů na trhu práce a kvalitě
škol. U gymnázií by měla být zachována regionální dostupnost. Je
jasné, že nemohou všichni studovat, je však také potřeba mít na paměti, že vzdělanost našeho obyvatelstva bude mít zásadní dopad na
budoucnost naší společnosti. Proto by se školy měly rušit uvážlivě,
ty, které již ztratily význam, a ty,
které nejsou kvalitní.
Miloš Dědič, Hluboké
Nové Dějiny
Bystřice přinesou
překvapení
BYSTŘICE NAD PERNŠTEJNEM (glo)
Chystá se osmisetstránková publikace o Bystřici nad Pernštejnem
a o jejím nejbližším okolí. V rozsahu a šíři, jaké město nezažilo. Od
pravěku po současnost. Součástí
knihy bude pět tisíc fotografií,
mapy i pohlednice na DVD a další
zajímavé přílohy. Na díle pracuje
početný kolektiv autorů – historiků, archeologů, geologů, botaniků
a dalších odborníků – pod vedením profesora historie Libora Jana.
„Kniha by měla oslovit širokou
vrstvu čtenářů. Budou v ní jak informace o dřívější i dnešní přírodě
Bystřicka, tak ucelené dějiny města
od jeho prvního osídlení,“ řekl jeden z autorů Vladimír Cisár, ředitel
bystřického muzea.
A právě nové poznatky ohledně
doby osídlení Bystřice mají být podle Cisára velkým překvapením. Kniha má vyjít v roce 2013 ke stému výročí muzea.
Krátce
Doma ho čeká „druhá směna“
ŽĎÁR NAD SÁZAVOU
Příliš volného času Jan Brázdil
nemá. Když se dostane odpoledne
domů, nastupuje druhou směnu
u svých tří dětí a kromě rodiny se
věnuje i hnutí Modlitby otců.
„Jsem věřící člověk a v Modlitbách otců se snažíme vytvářet skupinky věřících otců, kteří se jednou týdně scházejí a modlí se společně za své děti a rodiny. To je
druhý koníček a na nic jiného už
čas nezbývá,“ usmívá se lékař.
Patologů je v kraji Vysočina
málo, asi dvanáct. V celé zemi pak
asi tři sta.
A jak by svou profesi definoval
sám novoměstský lékař?
„Patolog je ten, který ví všechno
správně, ale o den později. Dětem
říkám, že se v práci dívám do mikroskopu, jak moc jsou lidé nemocní. A o tom dnes patologie je,“ zakončuje s úsměvem Jan Brázdil.
Andrea Bartůňková
Řidič zavinil
nehodu a ujel
Zraněním spolujezdkyně skončila
nehoda, kterou způsobil řidič bílého vozu Opel Combo. Ten nedal
na křižovatce žďárských ulic Revoluční, Strojírenská a Kopečná přednost motorce. „Aby motocyklista
zabránil střetu, musel prudce brzdit, dostal smyk a upadl i se spolujezdkyní na vozovku,“ uvedla policejní mluvčí Jana Martincová. Po
řidiči policie pátrá. Za ujetí od nehody mu hrozí vězení.
(glo)
ŽĎÁR NAD SÁZAVOU
Zámečtí hasiči
vystavují v muzeu
Výstava k 125. výročí fungování zámeckých hasičů je k vidění v budově žďárského Regionálního muzea. Potrvá do 29. května.
(glo)
Výběr z akcí Divadlo dává Mam’zelle Nitouche
Třebíč
Masarykovo náměstí 24
Havlíčkův Brod
mají zůstat v dnešní formě. Pokud
se některá budou rušit, měla by
být argumentem pro utvoření sítě
gymnázií také dostupnost z každého místa (měřeno denním dojížděním dětí).
Pátek: Jihlava, Polná,
Třešť, Telč
KINO OSTROV
Ostrov 28
Temná noc, jasná noc
Zobrazení tématu měsíčné noci v dílech autorů 19. a 20. století
do 29. května
GALERIE MALOVANÝ DŮM
Karlovo náměstí 53
ROCKOVÝ KLUB JEŽEK
Obrazy a litografie
Emmy a Barbory Srncových do 24. dubna
Mostecká ulice
KINO PASÁŽ
Zubrowska
– death metal/hardcore, Francie + Smashed
20.00
Face, This Night Draws The End
Masarykovo náměstí 1
Chotěboř
VRAK BAR
ZADNÍ SYNAGOGA
DIGITÁLNÍ KINO
Okénko do Tibetu
Výstava fotografií
Pouta
20.00
Humpolec
MĚSTSKÉ KINO
Havlíčkovo náměstí 91
Nevinnost
20.00
Cizinec
19.30
Jihlava
CINESTAR
Králova řeč
Rango
Méďa Béďa 3D
Černá labuť
Autopohádky
Sanctum 3D
Dilema
Obřad
Správci osudu
Drive Angry 3D
do 4. dubna
14.00, 18.30
14.45, 17.00, 19.15
15.00
15.45
16.30
17.00, 19.15, 21.30
18.00
20.20
21.00
21.30
DŮM KULTURY ODBORŮ
Tolstého 2
Wotienke
Amsterdamská zpěvačka a pianistka čerpá
z šansonu, alternativy, jazzu, popu
19.30
Josef Pavelka – Tady jsem doma
Výstava fotografií
do 17. dubna
Nové Město na Moravě
Velké Meziříčí
HORÁCKÁ GALERIE
JUPITER CLUB
Náměstí 17
Vratislavovo náměstí 1
Hradební 1
Jaroslav Šerých – Pohádkové ilustrace
dětem světa
do 17. dubna
Bohumil Teplý – Stopy času
Inspirací sochaře a medailéra je příroda
do 8. května
Pavel Petrov – Vyznání
Fotografické ilustrace
do 24. dubna
Chinaski Amarok tour 2011
19.00
Dvojí pohled
Fotografie Jaroslava Krška a Lukáše
Křesiny
do 7. dubna
Žďár nad Sázavou
KNIHOVNA M. J. SYCHRY
Havlíčkovo náměstí 5
Výrobky uživatelů Klubu v 9
Skleněné šperky, výrobky z keramiky nebo
z pedigu
do 25. března
Pelhřimov
MĚSTSKÁ KNIHOVNA
Jirsíkova 841
Patagonie – země na konci světa
Vyprávění a promítání Boba Stupky 17.00
Světlá nad Sázavou
STARÁ RADNICE
náměstí Republiky 294
Miroslav Matoušek – Zrcadlení
Fotografie žďárského autora do 3. dubna
GALERIE NA PŮDĚ
Ždírec nad Doubravou
GALERIE HOTELU GUSTAV MAHLER
náměstí Trčků z Lípy 16
Křížová 4
GALERIE DOUBRAVKA
Nahlédnutí do pravěku
aneb Světlá očima mamuta
Pavel Horák/Paul van den Berg
do 25. března
17.00
19.30
Subakova 1
sídliště U Pivovaru 1
Tyršova 256
Gnomeo & Julie
127 hodin
Brodská 120
do 27. března
Jiří Čermák – Obrazy
do 22. dubna
HORÁCKÉ DIVADLO
Komenského 22
Mam’zelle Nitouche
(Horácké divadlo Jihlava)
19.00
Lubomír Hrůza – Scénografie a malba
1958–2008
do 24. března
KINO DUKLA
Jana Masaryka 20
Nevinnost
Ondine
17.30, 20.00
19.30
MUZEUM VYSOČINY
Masarykovo náměstí 55
Jihlavské obrázky
Fotografie Pavla Bezděčky do 27. března
467 dní kolem světa
Fotodokument Tomáše Zajíce do 3. dubna
Fyzikální kouzla a nanotechnologie
do 31. března
OBLASTNÍ GALERIE VYSOČINY
Komenského 10
Možná sdělení 2
Umělecká díla pro nevidomé a slabozraké
– dar umělců
do 29. května
Vasil Artamonov – Alexey Klyuykov/2076
Polohy tvorby výtvarníků
do 15. května
Michal Malátný Kapela Chinaski se svým frontmanem dnes bude hrát
v Jupiter clubu ve Velkém Meziříčí.
Foto: Jan Strouhal, MF DNES