Válka o vodu na Haiti
Transkript
Válka o vodu na Haiti
1 1 HLAVNÍ ZMĚNY Titulní strana MLADÁ FRONTA Praha NEPRODEJNÉ. TESTOVACÍ VÝTISK Všechno bude ještě lepší... Nehody v metropoli: Každých 17 minut jedna havárie, přibývá mrtvých INZERCE Příloha Praha každý den WWW.IDNES.CZ ČTVRTEK 4. 2. 2010 SPORT Tenisté na Španěly nestačili. Vyhrají Davis Cup napřesrok? strany D1 a D2 EKONOMIKA POROSTE Čísla se zlepšují, nálada nakupujících také strana C1 Válka o vodu na Haiti „Cizinče, dej nám napít!“ Tu větu slyším v ulicích rozpadlé metropole Port-au-Prince zas a znovu. Haiťané, kteří přežili katastrofu, dnes bojují mezi sebou o každou láhev, o každý doušek. Od našeho zvláštního zpravodaje PORT-AU-PRINCE, HAITI Je horké dopoledne, lidé na Haiti se probudili do dalšího hrůzami naplněného dne. Pokud vůbec spali. Jdu směrem k nemocnici. Ulicí jede buldozer, který několik desítek tlejících těl u jedné zdi nahrne na stranu a lžící je vyzdvihne ke korbě nákladního vozu. Rozpadající se, palčivým sluncem zkroucená těla pak jako v bizarní grotesce přepadávají z korby mohutného auta. To, podobně jako v časech moru, odváží nebožtíky pohřbít mimo město. Chtě nechtě vzpomenu na filmové obrázky z nacistických táborů, které celé generace děsí ze spaní. Stroje hrnoucí před sebou kopce odevzdaných anonymních mrtvol. U nemocnice lidé před mrtvolami doslova prchají. Snad proto, že koncentrace smrti se u nemocniční zdi nedovyprávěných nářků blíží peklu. Možná pro nesnesitelný zápach. Na náměstích je lidé nevšímavě obcházejí, byť tlející, odlidštěná torza z ulic postupně mizí. Obraz muže, který na ulici Del Mas sebere kámen, aby zahnal toulavého psa od nafouknutých zbytků lidské dcery, tak u mě aspiruje na slušné umístění v kategorii nočních můr. Ale i v Port-au-Prince se dějí zázraky.Šedesátiletého Françoise Zaviera zpod trosek vyhrabali předevčírem. „Modlil jsem se, volal,“ pomalu vyslovuje muž, který podobně jako ostatní ranění neleží na nemocničním lůžku, ale musel vzít zavděk potrhanou dekou v parku. „Slyšel jsem ty, co hledali v troskách,“ dodává François mezi lidmi bez domova, kteří se svými dětmi, hrnci a nuznými igelitovými příbytky park obsadili. Stale se nacházejí mrví Lidé začínají bojovat, byť mnozí zahánějí bezmoc vztekem či unikají do letargie. „Proč točíte zřícený prezidentský palác? Proč raději neukazujete tu bídu kolem?“ křičí rozhořčený padesátník, který stejně jako ostatní Haiťané špatně snáší pohled na Karibské moře HAITI DOMINIKÁNSKÁ REP. Port-au-Prince Epicentrum zemětřesení trosky impozantní budovy, symbolu těžce zkoušeného státu. Požárníci se pustili do boje s ohněm, který stále stravuje budovu ministerstva spravedlnosti. Ve městě, které navzdory původním, nejasným zprávám zdaleka nebylo zničeno celé, konečně pracují specialisté na odklízení trosek. Ale nacházejí vlastně už jen mrtvé. Na letiště neustále proudí pomoc z celého světa, byť její distribuce tragicky vázne. Tomuto místu, ke kterému se dosud upínaly naděje celého Haiti, nyní vládnou vojáci USA. Na ploše není pro hřmot přistávajících letadel a vrtulníků slyšet slova. Sedají sem letadla z celého světa: Latinské i Severní Ameriky, Evropy, bohatých zemí Asie, Ruska. Stroje, které přivážejí nejen léky a potraviny, ale i těžkou techniku, často odvážejí z ostrova Haiťany, zejména ty s cizím pasem, jakož i cizince, kteří zkázu přežili a chtějí se dostat stůj co stůj do bezpečí. Chudí obyvatelé postižených čtvrtí Port-au-Prince odcházejí alespoň k příbuzným na venkov. Ten zůstal zemětřesením prakticky nezasažen. Má Haiti, těžce zkoušené desetiletími politického neklidu i přírodními katastrofami, šanci na lepší život? Pavel Novotný Průmyslový palác shořel, Kočkové přišli o firmu PRAHA (syr) Historickou budovu slavného secesního Průmyslového paláce na pražském Výstavišti včera večer zachvátily plameny. Levé křídlo této kulturní památky se zřítilo. Zatím není jasné, jaká byla příčina požáru. Ve vyhořelém levém křídle Průmyslového paláce měla podle některých informací prostory firma, která patří Janu Kočkovi, bratrovi zavražděného Václava Kočky ml. Toho zastřelil minulý čtvrtek večer po oslavě křtu knihy Jiřího Paroubka hoteliér Bohumír Ďuričko. „Firma, která patřila Janu Kočkovi, měla ve vyhořelých prostorách stroje na úklid Průmyslového paláce,“ řekl MF DNES po vypuknutí požáru rodinný právník Kočkových Josef Lžičař a dodal: „Pro rodinu je to další velká rána.“ S rodinou se přátelí šéf ČSSD Jiří Paroubek. „Dozvěděli jsme se to ze zpráv v televizi,“ řekl Jan Kočka, bratr zavražděného. „V Průmyslovém paláci mám firmu, připadá nám to hrozně divné. Nevíme, zda to má souvislost s vraždou bratra, ovšem cítíme se ohroženi,“ řekl. Kočkovi na Výstavišti provozují matějskou pouť. » Příloha Praha DNES, sešit B Lidé šetří a šetří a ekonomika jen pomalu roste » Více na straně A6 Češi pomáhají víc než ostatní Lidé už vybrali na Haiti 28 milionů. Je to česká specialita, na charitu dáváme často a hodně PRAHA (maš) Češi už před rokem přepnuli do krizového modu a šetří čím dál víc. Včera to potvrdil statistický úřad, podle nějž se maloobchodní tržby v září meziročně snížily o šest procent. Šlo o dvanáctý pokles v řadě a letos druhý nejhlubší. Lidé mají obavu z horších časů a mnohdy oprávněně. Propouštění totiž podle ekonomů stále není v Česku konec a nezaměstnanost by se na počátku příštího roku mohla vyšplhat přes deset procent. Ti, kteří peníze mají, zase sázejí na další pokles cen a s většími nákupy otálejí. „Deflace je k tomu přímo vybízí. V mnoha případech se však ceny již blíží úrovním, kdy není další pokles možný,“ myslí si Markéta Šichtařová z firmy Next Finance. PRAHA (vik) Mohlo by se zdát, že Češi jsou lhostejní a chladní. Ale ochota, s jakou posílají peníze na pomoc postiženým oblastem, ukazuje, že to tak úplně neplatí. Podle množství peněz, které lidé věnovali zemím postiženým katastrofami, Češi mezi postkomunistickými zeměmi vynikají. „Bereme-li v úvahu srovnatelné země, jako je Slovensko, Maďarsko či Polsko, dávají Češi mnohem více,“ říká ředitel nadace Člověk v tísni Šimon Pánek. Sbírky v České republice jsou už od 90. let největší, a to nejen relativně – například na oběti tsunami se vybralo čtyřikrát více peněz než v několikanásobně větším Polsku. O srovnatelném Slovensku či Maďarsku ani nemluvě. A na Tatry poničené vichřicí vybrali Češi dokonce více peněz než Slováci. O ochotě pomáhat lidem v nouzi svědčí mimo jiné i 28 milionů korun, které se jen do včerejška sešly na účtech čtyř velkých veřejných sbírek na pomoc zdevastovanému Haiti. To je víc, než kolik dosud dala vláda ze státního rozpočtu. Odkud se bere ta štědrost? „Čechy a Morava byly v historii nemilosrdně válcovány – snad jen s výjimkou kralování císaře Karla IV. Češi mají proto v genech zakódováno pomáhat těm, kdo se ocitli v nouzi. Zdánlivá lhostejnost je jen maskou,“ říká sociolog Jaroslav Sýkora. Podle Pánka je důvodů více: „Jsme na tom ekonomicky dobře, a to i lépe než okolní země,“ říká. Názory Z domova Praha Dvojí tvář, tradice arabských vládců Počasí šílí, 50 cm sněhu za jednu noc Ředitel knihovny: Neodvolají mne! Kávovary: za moc peněz malý výkon Avatar, nová verze Old Shatterhanda Proč kupujeme dětem boty Dior? Arabští vládcové tančí mezi vejci, nechtějí si to rozházet s mocnými Spojenými státy ani s vlastním obyvatelstvem, píše v komentáři Jana Blažková. strana A8 Takové přívaly sněhu Česko dlouho nepamatuje. A aby toho nebylo málo, nyní přišla ještě téměř jarní obleva. Proč to úřady opět vůbec nezvládají? strana A4 Vlastimil Ježek si i po debaklu s projektem Kaplického knihovny na Letné věří a nemyslí, že by byl v dohledné době z Národní knihovny odvolán. strana B6 Na trhu najdete jen velmi málo kávovarů, které by nespotřebovaly spoustu proudu a ze kterých by se dala káva opravdu pít. A když už, jsou předražené. strana C8 - C9 Recenze Mirky Spáčilové na nový filmový hit Jamese Camerona. „Je to klasický mix všech filmových žánrů,“ píše filmová recenzentka MF DNES. strana D6 Jsou rodiče, kteří pořídí dětem botičky od Diora milující nebo v podstatě nesvéprávní? A proč Češi „ujíždějí“ na značkách? Bitky v ulicích. Zoufalí Haiťané se perou o pottravinovou pomoc, ale také o obyčejnou vodu. Napadají i cizí záchranáře. Test Foto: Francois Mori, AP Kultura » Podrobný rozbor na straně C1 Magazín DNES + TV čtěte již zítra v magazínu PŘEDPLATNÉ: 225 555 522 * Průměrná cena za 1 výtisk při ročním předplatném Cena MF DNES v zahraničí: Německo, Rakousko - 1,80 Eur, Slovensko 1,00 Eur/30,10 Skk Titulní strana je výkladní skříní novin. Uvnitř novin budou čtenáři nacházet delší materiály a šířeji zpracovaná témata. Stejný princip se logicky musel projevit i na titulní straně. Příručka pro práci s layoutem MF DNES T itulní strana MF DNES prošla řadou změn. Nejsou příliš razantní, protože cílem redesignu bylo především zachování jejího charakteru. Pomineme-li úpravu loga DNES, tou nejzásadnější změnou je skladba. Stejně jako uvnitř listu, i zde je možné vytvářet „balíčky“ - tedy tematické bloky. Otvírák proto může být obohacen o doplňkový text a celý blok společně s fotkou může zabrat téměř celou textovou plochu. Dá se říci, že v sadíme jen na jednu kartu, ale o to více si dáme záležet na tom, jak ji vyneseme. Aby netrpěl ani čtenář zvyklý na pestrost informací a odkazů z titulky, ve spodní části přibyl „odkazový pásek“.