Způsoby likvidace domovních odpadních vod

Zp soby likvidace domovních odpadních vod
Pokud chce ob an ešit problém išt ní odpadních vod z rodinného domku, ukládá mu nejprve
Zákon o vodovodech a kanalizacích . 274/2001Sb., v §3 odstavci 8 povinnost, p ipojit se na ve ejnou
kanalizaci, jestliže obec takovéto rozhodnutí vydá.
„(8) Obec m že v p enesené p sobnosti rozhodnutím uložit vlastník m stavebního pozemku nebo
staveb, na kterých vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, povinnost p ipojit se na kanalizaci v
p ípadech, kdy je to technicky možné.“
Pokud napojení není technicky možné, zbývají ob anovi t i základní možnosti:
1)
Instalovat si jímku na vyvážení odpadních vod. Tedy vodot snou bezodtokou nádrž. Zde by m la
být žumpa navržena dle SN 75 6081 s p íslušným prohlášením o shod od výrobce a certifikátem o
zkoušce vodot snosti. Co se objemu tý e, postupuje se p i návrhu ze vzorce V = n . q . t , kde
V= objem akumula ního prostoru žumpy v litrech
n = po et obyvatel
q = specifická pr m rná spot eba vody v litrech na obyvatele
t = asový interval vyprazd ování žumpy ve dnech
P i emž doporu ená, nikoliv povinná, etnost vyvážení jímky je jednou za dvacet dní. Pro
ukázku je možné uvažovat t í lennou rodinu s domem st ední vybavenosti, jak je na obcích b žné, a
tedy s pr m rnou specifickou produkcí odpadních vod 100 l/obyvatele a den a dostáváme:
3 . 100 . 20 = 6000 l, tedy 6 m3.
2)
Instalovat septik se zemním filtrem, pop . ko enovou istírnou odpadních vod.
Pozn.: Septiky bez do išt ní se dnes již nepovolují, z d vodu nedostate né cca 30% ú innosti išt ní.
Popis této varianty uvádím v následujícím textu, jenž jsem již psal jako odpov na dotaz z internetu:
Co je to ko enová istírna odpadních vod? Výhody a nevýhody.
Ko enová (vegeta ní) istírna odpadních vod je soubor za ízení, zajištující išt ní odpadních vod.
Obvyklá sestava je hrubé p ed išt ní na eslích na p ítoku (n kdy se neinstaluje). Poté odpadní vody
natékají do septiku, kde dojde k p ed išt ní odpadních vod a sedimentaci. Kone né do išt ní je
zajišt no na následném pr toku vody systémem vybraných vodomilných rostlin s rozsáhlým
ko enovým systémem, um le vytvo eném ve vodot sném t lese mok adu. V literatu e je spousta
odkaz , kde se uvádí pr m rná ú innost septik okolo 30%. Zárove se tam lze do íst, že tato
ú innost je dosahována p i dimenzování doby zdržení min 5 dní. Pro rodinný domek s p ti obyvateli a
b žnou produkcí odpadních vod 150 l na osobu /den to pak p edstavuje minimální objem cca 3,75 m3.
K tomu je ovšem t eba si uv domit, že u septiku je t eba uvažovat s kalovým prostorem, kde dochází
jednak k usazování a akumulaci usaditelných látek v odpadní vod a jednak se tam vytvo í anaerobní
mikroorganizmy, které práv zajiš ují zmi ovaných 30 % ú innosti išt ní. V sum lze tedy uvažovat
o navýšení o dalších cca 25 - 30 % objemu a jsme na n jakých 4,7 m3. Tato nádrž v provedení plast
vychází hrubým odhadem na cca 30.000,- K . K tomu je navíc t eba p ipo íst náklady na vybudování
zemního filtru. Velikost zemního filtru se ur uje v závislosti na skute ných podmínkách podloží, ale v
b žných podmínkách lze uvažovat s cca 5m2 na osobu. Pro zajímavost p ikládám výtažek z
SN756402:
„12.2 Zemní filtry
12.2.1 Zemní filtr lze navrhnout pouze za p ed azeným mechanickým p ed isticím stupn m (nap . za
septikem nebo št rbinovou nádrží). Lze jej také navrhnout jako další stupe išt ní za biologické
išt ní odpadních vod.
!
#
$%& ' ()*
0#
$& 1 ' ()*
+++
2
+
+
,,-
"
.) * /* *
34.) * /* * *
12.2.2 Plocha zemního filtru se stanoví z pr m rného denního množství (p ítoku) odpadních vod a
p ípustného hydraulického plošného zatížení. P ípustné hydraulické zatížení vf je 0,1 m/d až 0,18 m/d
pro mechanicky p ed išt né odpadní vody a 0,15 m/d až 0,2 m/d pro biologicky vy išt né odpadní
vody v závislosti na velikosti zrn filtra ní vrstvy. Orienta n lze uvažovat podle zp sobu použití
zemního filtru plochu 1 m2 až 5m2 na 1EO.
12.2.3 Horní úrove filtra ního t lesa musí být vodorovná. Celý objem filtra ní nápln musí mít
konstantní mocnost i homogenitu. V pr b hu denního cyklu má dojít k odvedení vody nadržené na
povrchu filtru a k umožn ní p ístupu vzduchu.
12.2.4 Filtra ní lože (vrstva p ibližn 0,6 m až 1,0 m) zemního filtru musí být z t íd ného stálého
materiálu (obvykle písku) o pr m tu zrn 2 mm až 4 mm. Fyzikální vlastnosti filtra ního materiálu se
stanoví podle SN 72 1154 a SN 72 1176, nasákavost podle SN 72 1155, trvanlivost a
mrazuvzdornost podle SN 72 1176. Doporu uje se využívat filtra ní materiály obsahující ionty
železa.
12.2.5 T leso zemního filtru musí být od okolního prost edí vodot sn odd leno.
12.2.6 Rozvodné potrubí musí mít sv tlost nejmén DN 100 a musí být uloženo ve št rkovém obsypu.
Sb rný drén je nutno opat it odv trávacím potrubím, které je vyvedeno nejmén 0,5 m nad úrove
terénu a opat eno vhodným za ízením bránícím zne išt ní odv trávacího a sb rného potrubí vnosem
p edm t zven í.
12.2.7 Délka jedné v tv p ítokového a odtokového potrubí nemá být v tší než 30 m. Potrubí musí být
opat eno otvory. Jejich celková plocha má být nejmén 50cm2 na 1m délky.
12.2.8 Výškový rozdíl nátoku a výtoku je obvykle 1,2 m."
Na základ zkušeností je bezpe né, uvažovat s plochou za septikem min 4 m2 na 1 obyvatele.
Dostáváme tedy celkovou plochu 20 m2, kde je t eba odizolovat a vyplnit filtra ní náplní vrstvu cca
1m, tedy 20 m3. Spolu se zemními pracemi, potrubím atd., se tedy dostáváme na cenu blízko 80.000,- 100.000,- K . P i emž malá domovní OV stojí 50.000,-. V tuto chvíli je však t eba zmínit základní
slabé místo systému septiku se zemním filtrem. A tím je práv návrh septiku a jeho p etížení. Pokud
tedy není septik spolehliv vy ešen vnit ní konstrukcí a dojde ke vzniku zkratového proudu, pop .
pokud je jeho objem poddimenzován, i pokud dojde k jeho jednorázovému hydraulickému p etížení,
tak ve všech zmi ovaných p ípadech dojde k vyplavení usazených látek ze septiku do zemního filtru a
tím samoz ejm k jeho v tšímu i menšímu zanesení. Pokud se tato situace opakuje, pak je jasné, že je
t eba celou plochu zemního filtru po n jaké dob vym nit, tedy 20 m3. Pro p ípad nepravidelného
zatížení lze jen doplnit, že by se práv z výše popsaných d vod muselo jednat o dimenzování celého
systému na maximální po et osob. Pro zachování objektivity je t eba íci, že septik se zemním filtrem
má opravdu tu výhodu, že oproti v tšin istíren funguje na rekrea ních objektech spolehliv ji p i
kolísajícím zatížení, pokud je navržen správn . A zárove má nulovou spot ebu energie. P i provozu
je ovšem t eba uvažovat i tak s nutností vyvážení jeho sedimenta ního prostoru minimáln 1 x za
jeden až dva roky. Další nevýhodou jsou anaerobní pochody v septiku, které mohou být zdrojem
zápachu.
3)
Instalovat domovní OV. Nyní vyvstane otázka: Kam s vy išt nou vodou? Dle Zákona o
vodách .254/2001 je OV vodní dílo:
!
#
$%& ' ()*
0#
$& 1 ' ()*
+++
2
+
+
,,-
"
.) * /* *
34.) * /* * *
„§55 Vodní díla
(1) Vodní díla jsou stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, um lému usm r ování
odtokového režimu povrchových vod, k ochran a užívání vod, k nakládání s vodami, ochran p ed
škodlivými ú inky vod, k úprav vodních pom r nebo k jiným ú el m sledovaným tímto zákonem, a to
zejména
a) p ehrady, hráze, vodní nádrže, jezy a zdrže,
b) stavby, jimiž se upravují, m ní nebo z izují koryta vodních tok ,
c) stavby vodovodních ad a vodárenských objekt v etn úpraven vody, kanaliza ních stok a
kanaliza ních objekt v etn istíren odpadních vod, jakož i stavby k išt ní odpadních vod p ed jejich
vypoušt ním do kanalizací, ....“
A musí ho tedy povolovat vodoprávní ú ad. Z hlediska vodního zákona mohou existovat dva
základní zp soby nakládání s odpadními vodami, vy išt nými na OV. A to je jednak vypoušt ní do
vod povrchových, zde se postupuje dle NV 61/2003 a dále vypoušt ní do vod podzemních. Obojí
upravuje vodní zákon v § 38:
„(4) Vypoušt ní odpadních vod do vod podzemních lze povolit jen výjime n z jednotlivých rodinných
domk a staveb pro individuální rekreaci na základ individuálního posouzení jejich vlivu na jakost
podzemních vod. Odpadní vody nesm jí být vypoušt ny p ímo do pásma nasycení (§ 2).
(5) P i povolování vypoušt ní odpadních vod do vod povrchových stanoví vodoprávní ú ad nejvýše
p ípustné hodnoty jejich množství a zne išt ní. P itom je vázán ukazateli vyjad ujícími stav vody ve
vodním toku, ukazateli a hodnotami p ípustného zne išt ní povrchových vod, ukazateli a p ípustnými
hodnotami zne išt ní odpadních vod a náležitostmi a podmínkami povolení k vypoušt ní odpadních
vod, které stanoví vláda na ízením.“
Zákon o vodách ani zmi ované NV nestanoví, bohužel, doporu ené limity na vypoušt ní do
vod podzemních. Takže existuje v R v tomto ohledu jakési vakuum. Dále jsou již dnes nap íklad na
Slovensku, kde je toto upraveno v jejich NV 296/2005 v p íloze .3, iast 2. Zde jsou stanoveny tyto
hodnoty:
Vel´kost´zdroja EO BSK5 (ATM) (mg/l)
NL (mg/)
p
m
P
m
Do 20
25
50
25
50
20 - 50
20
40
20
40
Pokud ovšem v dané lokalit není možnost vypoušt t do vod povrchových (v dosažitelné
blízkosti není žádná eka, potok, i rybník, apod.), ani do vod podzemních (nap .: nevhodné
geologické podmínky podloží,...), a p esto nechce ob an budovat a vyvážet jímku, existuje ješt
možnost další.
4)
Instalovat domovní OV se zásobní nádrží na vy išt nou vodu
Celý tento p ípad bych rozd lil na dv roviny. Právní a praktickou. Z hlediska právního OV
se zásobní nádrží neslouží k nakládání s vodami, a tudíž není t eba vydávat povolení k nakládání
s vodami. Pozn. Podrobné vysv tlení viz. P iložené vyjád ení p edsedy výkladové komise k vodnímu
zákonu.Na druhou stranu je OV ve vodním zákon vyjmenována jako vodní stavba, viz. výše
citovaný §55. Jediným logickým vysv tlením by tedy bylo, povolovat D OV se zásobníkem jako
vodní dílo, ale nevydávat povolení k nakládání s vodami. Odpadá tedy nutnost vedení zkušebního
provozu a odb r vzork . Takovýmto zp sobem také naprostá v tšina vodoprávních ú ad již
postupuje.
Z hlediska právník zabývajících se vodním zákonem je nap . rozdíl mezi zasakováním do
podzemních vod a zálivkou asi následující: Pokud máte v zásobní nádrži erpadlo a dopravujete vodu
potrubím do místa, kde je napevno vyúst ní a tam je voda vypoušt na na povrch, jedná se o
!
#
$%& ' ()*
0#
$& 1 ' ()*
+++
2
+
+
,,-
"
.) * /* *
34.) * /* * *
zasakování do vod podzemních v tomto míst . Pokud ten samý p ípad doplníte na výusti o 5 m hadice
a dvakrát do roka tuto p emístíte, jedná se o záliku. Obecn je pak t eba mít dostate nou plochu na
zálivku, která se dá ur it výpo tem evapotranspirace, jenž zaru í, že veškerá voda je spot ebována ve
vegeta ní vrstv a nedochází k jejímu zasakování do vod podzemních.
Ješt jedna poznámka. Dle zákona o hnojivech lze aplikovat p ímo odpadní vodu na zem d lské
pozemky jako hnojivou zálivku a neporušujete žádný zákon. Jen musí aplikace spl ovat ur ité
podmínky jako je: ro ní období, zp sob aplikace (zaorání), tak aby nedošlo k hygienickým
problém m atd., ale ze zákona to možné je.
Druhá stránka je praktická.
Pokud máte OV se zásobníkem, tak obvykle od brzkého jara do pozdního podzimu lze opravdu bez
problém zalévat. Pokud nejste na horách s dlouhodob jší sn hovou pokrývkou, tak se v našich
podmínkách dá aplikovat (p i vyspádování a zabrán ní zamrzání) voda i na zamrzlou p du, což je u
nás obvykle otázka max. 2 - 3 týdn . Poté p da op t rozmrzá a voda se vypa uje a zasakuje. Pokud by
toto možné nebylo, pak je t eba vyvážet.
P i posuzování nutného objemu zásobní nádrže na vy išt nou vodu lze konstatovat, že p i variant se
zabudovaným erpadlem spínaným automaticky plovákem sta í zásobní nádrž minimální, nap . 0,5m3,
p i emž obvykle erpadlo zapne cca 3 x za den, což je ideální i z hlediska zálivky. Pokud bychom
pot ebný objem posuzovali z hlediska nutnosti vyvážení v zimním období, pak lze postupovat dle již
citované normy a spo ítat daný objem pro konkrétní lokalitu. P i emž vzhledem k vyvážení pouze
v zimním období lze logicky uvažovat etnost vyvážení ast jší, nap . 1 x za týden, což lze prakticky i
pohodln realizovat. V tomto p ípad vychází objem cca 3 – 4 m3. Dále je možné teoreticky vyvážet
na dv kone ná místa vypoušt ní. Jednak lze na tuto vodu pohlížet jako na klasickou odpadní vodu
z jímky (žumpy) a tedy ji vyvézt na nejbližší OV, stejn jako obsah všech okolních pravideln
vyvážených septik a žump v obci. Anebo lze tuto vodu vypoušt t do vod povrchových, tak jako
kdyby OV byla instalována poblíž této povrchové vody. V tomto p ípad by ovšem musel
vodoprávní ú ad stanovit místo vypoušt ní a povolený objem nárazového vypoušt ní do rybníka, i
eky. Na tyto podmínky by pak muselo být vydáno povolení k nakládání s vodami.
Možná že jsem na n jaké další možnosti zapomn l. Nicmén v tuto chvíli považuji výše
uvedený text z pohledu mých informací za vy erpávající.
Ing. Jan topol, ml.,
TopolWater s.r.o
!
#
$%& ' ()*
0#
$& 1 ' ()*
+++
2
+
+
,,-
"
.) * /* *
34.) * /* * *