rl`rgall\ ni

N
~
>r./)
~
>U
~
~
\:$ .......
~
\j
~
.......
~
s:::
~
;::s
\;j
~
0
0
tn C"-l
CESTINA - UNIVERZALIA A SPECIFIKA
5
Sbomik 5. l11ezinarodniho setkänl bohcmisti'l
v Brnc 13.-15.112003
Separat
Petcr KOSTA & Jens FRASEK Neakuzativita (crgativita) vs.
nccrgativita v (cstine, polstinc ajinych slovanskychjazycich
na rozhran i moriologie a syntaxe
172-194
{(X.I(·CI 'S.I 1"11 frr (LRG I Tfun) /X CI/T!!. FOLlS!! AND S();I/I: Oll/fR
S/·IUC L.J\UU/( ID.I I" II It .I/o/U'!!O-S}W/./CIIC /NlLH/·ACI:"
Editors iD Z J lIadkä, P. Karlik
t\lasarykova univerzita v Bme
Vydalo Nakladatelstvi Lidove noviny (NLN,
ISBN 80-7106-659-1
S.LO.),
Praha, v roce 2004
Citacc: Illadkä, Z. Karlik, P. (eds.): Cestina - univerzalia a specifika, 5.
Praha: Nakiadateistvi Lidove noviny 2004
Milada HIRSCHOV,Ä. Ilokucni slovesa: Mezi pragmatikou a syntax!
OBSAH
IIUJiII/<J\I!()
Georgc CUI\HvllNS Funkee hovoroycho instr. pI. v kOlllunikacnl
V) povedi.
/lOSTE
Joseph E. FMONDS: Organizace lexikonu...
IHf: OR(;/\I/ ITfU\
.
9
1111. 1 .
or U.\ICU\
.
n
.IIU. IJf.RIJFf)II'!ION NU\II.\II.SSfNSITfIF 70 7l1l:/CFlll.·
I'ASSII F 1OICL /!ISIIXC!IO.\"
Ales SVOBODA: I'ozmimka 0 ceskyeh I.jist'ovacieh otilzkach
v budoucim case ve srovnänl s anglicky'mi.....................
.. ........ ·17
.Iosef SI MA NDL: Korpus jako (jediny) zdroj')
.
~()
n 1.11/\1'/
136
/IU R IJ ISPITT f)( . 1ERfiE f:\ TUlt!} I !f (JI !I:I!)!!LS f<C\I.·lli(JUES
SI '/i I1 Ii IS/ liLS LJOV\LLS DI' I DRI'US
143
111/ C\I'UJ!/! IW.\ I)f-\Lljll/O,V I{[lU.' Fr)f< I/ILII rrU\I.I111'
T!ljC;I\(j
C/U'II ('(JRPO/{·I
or
Karell'ALA & Radek SEDLÄtEK & Marek VEBER: Vztah n1ezi
tvarotvornyllli a sloyotvornY'llli vzory v cestinC
151
f<U..·IT/U\S· IJIJllU..\ I\FIU·I/O;\II..·1.\1) /)/:RII·,II/ON.JI.I'.I17F/iNS
1\ I/U'II
!:'IV !\.Oll!' I iS .II.S (!:'IN/li ;1.:') !}UU.l.LJ
Neil BERMEL: /. ko/'pIIst! nebo ,. ko/'pIIsII~ Co näm fekne (a nefekne)
(:NK 0 Illorrologiekc variaci v tV<lreeh lokälu
SFMI'OZIUM - REFERATY
Markus GlliER: 55 let po Garvinovi: C'dtina a standardni prömerna
evropstina
~X
.// ( J\1! SrL\/JIIW·/!URI 1/·
Galina NESC'IMENKOV A: K zintenzivneni tendenci konvergentniho
vyvoje sOlJcasnych slovanskychjazykü.
Ü7
K1KI'I1IiI1J/II/JlJf ILII//FIII/H11 KO/lIiU'IF/lI /lW 0 1'.lllllfUf/i
COBI' ':\1 U 111 f,f,\ I '.11.'1 !iJIIIIKJ1X ;/3",KO Ii
Petr SGALL: K obohacovüni spisovnc (estiny
Masako U. FIDLEROV Ä: Zvukovy symbolismus v cestint" (na pozadi
japonstiny a jinych jazykü)
77
X()
9·1
ßarbora SKARAßELA & Cathy O'CONNOR & Joan MALlNG:
Monolexemiekc posesory v (estinc a jinych jazycfeh
195
Ludmila VESELOVSKÄ: Rozsifemi verbälni projekee v cestine: tfi
druhy slovesa bj"t.....
203
!Iana SKRABALOV Ä: Koordinacc a struktura nominillnich fnizi
v cestine
213
COORDIAATfON .LVD 7/1L SIRI'C7(/RE OF NOUN PIIR.1SL\·IN CLLCIi
99
Tobias SCHEER: 0 samohlilskove delce pfi derivaei v cestine
1011EL LDG!II/A !In DERIJATfONH MORP/IOLOGY eiF CLECII
LANGUAGE l'ARIABILfTL CONSIDERING PROVLRBS
Marek NEKULA: Deminutiva a zdvofilost
172
TIIRtE !\.I.\IJS OF FIlE 1[Rii BE IN ClECII
FUNC!IONAL ASYMMETRIES IN FUSSIAN AND C'/U'II FROM THE
VILIVf'OIN7 OF RELATED LANGUAGES
Frantisek CERMÄK: Jazykovil variabilita: Pfipad pfislovi
Peler KOSTA & Jens FRi\SIK NcakuIativita (ergativita) vs.
neergativitil v eestin<:. polstinc a jinyeh slovanskyeh jazycieh na
rozhrani Illorro!ogic a syntaxe
IIU\()·U\L\l1I' PU\SfSSORS I.V I 'IfTIIIV/) OTIII:1i I..·LW;U.IGf:S
SOUND SYMBOUSM IN C/J·TII AN .IPf'lWAUI BA."E!) ON JA/'LvFSE
AND OTl/LR LANGUAGES
Valerie VASILJEVOV Ä: Mezijazykov{} funken) asymetrie z hlediska
specifiky pfibuznych jazykü
..
..
.
163
V KORPU')I OR \. KORPII')ll') 111111 rllF C/U'II S.lIWN.lI. (ORI'I/."
1'.1.\ (/\'[) I 1.\ TI IUJ 1 S /l!1 11 7\10 RI'!/O IO( ;JCII 1.1 NI. ITlON 1;\
Tli/ I I )( . lI/I I. SI\I ; I 1.. IR
{\ ICI '1 '.)'11/1I1l (I RI ;I7'IIIIl) IV I '/U '11. POUSII .IS/! SOi\ll: 01111:1i
SI.. ! 111' UVI ;111 ;/SII IIILI/OIII'IIO·S) NI:1I'TlC INI1.RF.IU:
ON L,\RICIIING Sr1N1J1RlJ C/U'/I
DIMINUTnE UND HÖFLICHKEIT
129
Tllf (OUOQU 11. I\SIRI '.\II:S!.-//. PUR!!. 1\
Vladilllir I'ETKEVIC:: Vyuziti pravidel pro negaei vautolllatickclll
znackoväni ceskych korpusö..
.
A .vOIE OJ\' C/U'/I f-( irr iFL IENSL )ES· \0 (JI 'FS!IONS 1.\
COMIJ.1f1IS0N 111111 lilOSE /N FVC;US/I
I~\'UIICI'IIISI
{)f
FralH;ois ESV/\N: ßuclouci cas a vid v cestint": Nckolik pozmimek na
Ziiklade korpusovyeh dat..
FÖRUM
Petr KARLIK: Maji dCjOV{1 substantiva slovesny' rod').. .
55 J111 RI:' NIl '/1 1;1111 1\'
SC'IISII'IS/.( iIWI'.IISI 11
711/ F/\I TlU\
120
IFIWS.liL7IIEEvP!i~GM.nICSI.\DS}.\TI.\"
110
224
Oldfich ULlCNY & [va HRACHOVINOV A Prispevek k problell1ati­
ce fOrillalizace v jazykovede: 1\1oznosti r-eseni rlizn)'ch ptipadü
kongruence ..... __ .. __ .
. __ . . . . ..
.
....
.. 240
lU;11 PROHIFIII)/ll nm,l/l! ISIDiI.\(; 1\ OLII Sf'R·IU/lIISSU·
SCll.lfT IL!?S('I/I/UUL I.OSI \ (;j".\ IJF!? f...O\GRI L\I
2 16
Norhcrt NCH3LFR: (eski! participia 1.e syntaktickellO hleuiska . . . . . 384
__ .. . . __ . . . 255
(jUI,ST/OXS, L\D IIII'I!? III1IS 1\' f()(;I(
Milan RÜZI(KA: Geoilletrie rysli eeskeho finita... . . . __ .
26:'1
IV '1IITlflSClIE PA RT/llf'IF\ ,I US SLVTAl\n\C!fF!1 SI( '1fT
Frantisck SriCflA: Opisnc pasivni konstrukce s rclMorem Jostal
a trpn)'m participielll v sOllcasne cestine: Uzus ,1 gr<llllatiC·nosl.
FEUUII!: (;JOI/F!I?) 01 C/JCII 1/\ I rt 1LIW
Mojmir DO(EKAL: Form,'dni scmantika adnomin::\lniho genitivu .
S
__ .276
IIlfinitivem v eestine _ _ _ _ . . 287
Zucna PALKOV Ä: Piizvukov)' takt ve struktui'e cestiny ......... """.. __ """ .. , 399
1111.; SIRfSS·(iIWI /1' 1.\ IZIIIII'ROSO/)f(' sml!( '11 'HF
,'CCI 'SI !l1 F ; 1,\ F/\/!l1 F ({)\SIII I 'lW,\ S 1\ CZI:( 'lI
Petr I3ISKUP: Siovni por,'ltlek, scr,ullhling a advcrhiülia v cestine.
302
S::\rka SIMÄ(XOV Ä: Kvalita ceske later<'lly u mladych mluvcich " ...... __ 409
(ju,lun UI 7l11: C/IIII
ur }uesc; SI'III\FHS,
/vORIJ O!?IJU? S( 'III\IIIII\(;I\D IIJU,IWIAI.S 1.\ C/FCI/
Jana IIOfFMANNOV Ä: ,.MI.>eni--, .. kusejrov::\ni-- a nekterc komllni­
kaen! strategie cesk)ch politikü ...
__ , . , . . . . .
IIOII'C1ITIII'OU!I( II\SI\SIIIK
(j111:Sr!O:\S
()II !?1!IIUI IIUjf)
312
!l11
Svetla (MEJRKOV Ä 8.- Frantisck DAN ES: Sn; a ciz! z hlediska
fUl1kcniho . . . " . . .
,.
__ . __ .. __.__
..... 321
.420
.. 332
..
427
Slavomir ONDREJOVIC> Z cesko-slovcnskeho konfrontacncho studia. __ .. 436
ZI! DUI IS( '11 LC '1f1S( 'II·SLOII'A I\ISCfI ION I\(),\FRO\TI
Joanna MIELCZAREKOV Ä: ZV/;lstnosti obecnc cestiny jako poetizacni­
ho mistroje (na zükladc polskych prckladö novejsi ceskc prözy) __ ,__ 340
Ales SVOßODA: I30hemistika ajazykovedny casopis .........
357
441
. __ ..... 448
ClFCH STU[)fES riND,~ UNCiUISTlC E·JOURNAI.
Stet~ln
VALENCT 01. SHLCTUJ G/IOUPS OF 1LRBS (ON SOM!:' CZI:X'lf J 'F,RES
"DAND!" ,IND 'RU'IPILNIJI)
)NSSTI !f)1(lA!
AUER:U7'/(j\S OF ('OXSONANTS IN CZLCII --I'IIONOIAC7lCAI. ,·IN/)
/IIORPIIO,\DLOG/CIL ,I/ODILI,VG OF Sl'STEM
'11 ,JS A POfJIC ,I/L.LVS O( L,II'RFSSIOS
(BA,\t'D ON I'OUSII IR ISSI"J7l0XS FROM ,I/OD/:RN CLfTII U!f.RlfVRtj
Marketa LOPATKOV Ä & Jarmila PANEVOVA: Valence vybran)'ch
skupin sloves (k nckterym slovesüm dandi a recipiendi) . . " ".. 348
T/(
Ondr-ej SEF(iK: Alternace konsonantü v cestine - fonotaktickc a
Illorfonologickc Illodelovani systemu " ... __ ...... __ ..
();V CIECII CO!JO(jUIAI SI'Fn
Renata BLATt~A: Valence v[ccslovnych predlozek s nominativem (na
materiälu korpllsu SYN2000)"
.. " .. ", ,,--.--. " __ .. ",,,
F,V 111.01'1 f( '111(jlft
Pavcl MACIIAC> Stabilita zvukov)'ch charakteristik foncllllJ vc
spontünnich millyen)ch projcvech
,, __ .
"
__ " .,,.
srwluT,j r IJ/:II SI '/I JlJ I:H i FXSC! IlrTF,\ /)F!! l'flO,\ 1 I I!:' IN I!!:'H
SI'O\TI,\RUJI.
SI'ILI.!: ,IIIT IHM INFO!?,\/, I U,Y I !HUI f)1!: I,VFO!?'\/'·!UIUSIJ!?I(f...S·
IIIISI-- I/v (;n;/.\II,ill!l(;J:,\ ISCII/( '[fISCIII:N 1',II'IIrJ:XTl:N
.·IIJXCY
rUI,II, U(j{!/f) 1;\ TIn PIW1VU,\'CllfH)N
I30hulllil VYKYPEL: KOlllll[ace v gioscillatice a ve fonologii: Pfipau
staroceskych likvid______
" __ ...... ".",, .... ,,
.
OFS "U(jUIIJFS
Petr MARES: Hry na ne{llrm<'t1nosl. K ncformälnilllll vyjadroväni
v sOllcasnych cesk)'ch odborll)'ch textech __ ., ...
.__
J
u
U ('ljl/l/ITII/O\ F\(;IOSSFII./7!(ji!t rrl:'v I'II(),\()L!)(;II 1I (',IS
"ONF S (),\I, , .1 X/lIO!?UC;\' 1110.1 1,1 1I '\'( '/11 )\,1/, l'OI,\T ()f 1/1.11
MULTI-/vORD PIU,POSIT/ONS Wlrfl SOIIINUIIE CASE
(BASLD ON MATERI,-IL FROM THF SlS2()()O CORPUS)
391
l'UW'IIH,IS7lS( '111 l'ISS/1 A'ONSIRI !1\7l0,VFS ,IIIT [)()STAT
(13EKUr--.li\1FN) U,VD 0/:\1·,\ T·I',IIUllIP /;11 ,I/ODER'v/:,\
7SCIILCIIISCIIU' USUS Ii\D (ill"I.I/,I/,ITlI\,IUrir
FORM 1/, Sfl 11.\ rws O! !l1I: ( '/fCI/ ,1 IJ,\o.lll;\' I/. (; f"/lll F
Pavel CAIIA: Konstrllkce akll/ativu
__ 378
()\ (; g 11/\1.1 7lC,1 L ,1.\0 lyCi R. /11\/1 T/( 'I I. ('(}\STRi '( '1'lo.\S
1\1 UIII\G nIL RtLI7I1 L I'RO.\O!',\S J'TLR 'i' ,{ .lENZ
c
DASSCIIICI\S/1. UF!? /\III/;U.II.ISSIGF\ Si/JSTL\rJJL 1\1
IILU!I(;L,\ 7)('III.( II/SUII. \
367
ON DOI Blf: DElI/S 1.\ CIECH
Karel OLIV A: 0 gramatick)'d1 a negramatick)'ch konstrllkcich se
vLtazn)mi z::\jmeny klerJ', aj""::' .. " .. __ .
Tilman ßERGER: Chud nepra\ideln)ch substantiv v cestine.__.
Jan STf:PAN: OliVk; a rozkazy v l o g i c e .
LlIdmila LJHLiROV.'\: 0 zdvojenc (sprazene. anebo nespojite) deixi
v cestine .
. " .. "..
__ " __ ,, __ ,, . . . "
Michael NEWERKLA: Josef Valcntin Zlobicky (1743-1810)­
vidcrisky obrozenec a osvicenec ....... ....
.. __ ...... __ ... __ ... 451
JOSEF l'ALENTlN ZLOBICK1' (17-/3-1810)· ERIIEUERER UND
AUFKUfiER AUS WIEN
NEAKUZATIVITA (ERGATIVITA) VS.
NEERGATIVITA V C:ESTINE, POLSTINE A ,JINYCH
SLOVANSKYCH .JAZYCiCH NA ROZHRANi
MORFOLOGIE A SYNTAXE
PETER KOSTA & JENS FRASEK
[email protected] I j l'rasek(lllrz.un i-potsd;]m .de
O. Ergativit;] neboli neakuz:llivita jako po[eneialni univerzalni slovesn~l
tfida skryva idiosynkriltieke morfologieke ;] syntaktieke v"'stnosti. Rozdily a
spolecne rysy se llkazllji jak v j;]zycieh rllzncho genetiekeho püvodu, wk
rllzneho jazykoveho typu. V slavistiee ;] take v bohemistiee tomllto jevu bylo
podle naseho mineni zatim venovano velmi malo pozornosti I Vzhledem k tu­
mll, ZC lento jev se zdä by,t llniverzalnim jevem Iexikonu a vyrazne se odraii
v cestine i v jinyeh s ni pr-ibuznyeh jazyeieh, blldeme sc jil11 v nasel11 pf'ispev­
kll zabyvat jak z hlcdiska teorie jazyka, tak - a to hlavne v r{lI11ei modelu
prineipü a parametrli v podobc, jak byl vyvinut a n{ulli pro cestinu POPS~1Il
v prubehu poslcdniho dcsitileti (srov, N Chomsky, 1995, 1998, 2000, 200 I ;],h:
P. Kosta, 2001, 2002a, 2003a,h; P. Kosta & L. Vcselovskä, 2(02),
V oblasti slavistiky a slovanskyeh jazykli existuje pouze malo pfistupll, ve
kteryeh sc jcjieh autofi na z:\kladc syntaktiekyeh testü snazili najit diagnos­
tieka kriteria pro ergativitu (neakllzativitll) ci neergativilu: mohli hyehom od­
käzat na diser1aei S. Ilarves(ove) (2003) pro rustinll nebo na präec B. Cetna­
rowske (2000, 20(3) a A. ßialyho (1998) pro poistinlI; pro eestinll latim
neexistuje nie.
Problem ergativity byl take eilem "l.havyeh debat" (ahyehom zde pouzili
angL vyraL W. Abrahama .heatcd debates' z cl~lI1ku 2(03) v nedavnyeh teoretie­
kyeh diskllsieh (srov. napr. 1\. Rculand, 2000: B Peeters, 2002; B Levin(ov~l)
& M. Rappaport-Hovav(ova), 1996; T Rcinhart(ovä), 1999,2000.2003; S lIar­
ves(ova) (v tisku); J. E. Lavine 1998; G. Grewendorf~ 1989), Zatimeo vysledky
diskllze k ergativite v anglietine zustävaji ponekud Ilerozhodne (srov. milllo
jillc take S. Keyser & T Roeper, 1984; B Levin(ova) & M. Rappaport-lIo­
vav(ova), 1996), pro holandstinu a nemcinu se spolehlivost syntaktieky'Ch
testu jako diagnostieky ucelnyeh prostfedkli vyjasJ1l1je (srov. G. Grewendorf,
1989; H. Haider, 1984; W, Abraham, 1994, 1995, 1996.2000,20(3). Nektere
spolehlive distribucni testy vyvinute pro nemcinu se ale hohuzel na slovanske
jazyky nedaji aplikovat. Souvisi to opet s faktem, ze ergativita jako lIniverzalnl
fenomen (tZll. jako fenomen kxikonu un iverzalni grall1atiky, da le LJG) se
vyznaeuje idiosynkratiekymi 1l10rfosyntaktiekyll1i vlastnostmi, tzn. fOl1n~llni
ztvameni a morfosyntaktieka realizaee (pad, ureita forma slovesa, pasivnL
mediopasivni ci aktivni morfologie ureile formy slovesa atd.) jsou v rüznyeh
j:lZycieh rüznc c. Tilk se jako test ergativity (nebo neakuzativity) nedä v eesti/l(~
ani v jinych slovanskyeh jazy'cieh pouzit selekee auxiliarniho elementu haFe/he
(nem. 11I.1hensein) ,mit/byr. protoze v cestine existuje pouze (v tfeti osobe
beztak nlllovä) fotlna pomocneho slovesa b)"1 .. na rozd.1 od nemciny, kde
tento test pZllfi k eentralnim dukaZlonn pro ergativni slovesa (poule neergativni
slovesa, dale uV, selegllji auxiliar haben/lwve, zatimeo ergativni neboli neakll­
zativni slovesa. dale eV, seleguji auxiliar ,I <'in/he), V ncmcinc a ilnglictinc
pak toto kriterium patf'i k nutnym, ale nedostacujiell11 kriteriil11 rozliseni
erg:ltivnieh od neergativnieh sloves; srov.:
(la)
(I b)
(Ie)
(I d)
I'ele/" hat (Jas A ulo) gefahren
Pd/" fit/il (aulo)
Das A ulo ist in Jie Garage hincingej()hren
/lulo (*se vi'ililo) vjc/o da gara::e
I'iol/" prOll'aJzil (sall7ochr)J)
,<"mlloc!/()J (*lI'1)/'o\l'ilJzil si~) wjec/llll Jo garazu
(uV)
(cV)
(uV)
(eV)
Na rO/dil od ncmciny se rozdill11czi uV a eV ncda v ccstinc a polstine vy­
jz\dfit na urov l1i selekee pomoene!1o slovesa, ny'hrz easto l1a ürovl1i lexikalniho
vy'bcru, zllleny sel1lantieke struktury ci struktury slovotvorne I':xistujc I11noho
.iinyeh pfipadö. kdy sc rozdil mezi uV a eV na povrehovl; struktuI'e 11l1lze
zjevne vyj,\dfit derivacnimi prostfedky, klere jsou reflexy rozdilli semantie­
k)·eh. Tak napf. slovesa lilllc'ifllanzen/IOIIC)'(; .isou z hledisk;] semantiekeho
s!ovesa neergativni, ncdirckeion:llni a akenL kdezto od nieh pomoci dcrivaec
(prefixaec) OdVOLena slovesa hineinliln::e/vvta/7('ilm'lancy,",'; jsou slovcsa erga­
tivnL direkeionälni a rezultativni. V Ilcmcine se pak rozdil navie obligMnc
v)jadfuje selekei allxiliarniho elemcntll haben vs. seilI:
(2a)
(2b)
(2e)
(2d)
Peler hili gehl/EI (/ Pelr lon61
Peler iSI i/1 Jen Saal hilleillgelanzi Pell' 1'la/161 do siilll
Piolr IWlez)!
Piolr (*,I'I01ICZY!) IW1CZqC wszedl na sale
(lIV)
(eV)
I. N,\s elänek se zabyvä kontrastem nepfeehodnych sloves a konstrllkci
s pouze jednim argul11entem v poziei povrehovcho syntaktiekeho suhjektu
(vctsinou ve forme nominativu). Tato tfida, do ktere se zahmuje cast toho, eo
sc v Mluvniei eestiny - z naseho hlediska neprävem - oznacuje morfologieky
a syntaktieky nevyhranenym pojmem rejleximi slovesa, neni ze semantiekc­
ho ani syntaktiekcho hlediska homogenni: Zatimeo jedna tfida teehto sloves
I Y [' Karlik & M. Nckula ad. (2002) napf. nenaldcmc zadne heslo nebo klicove slO\o pro neaku­
zatlvitu, ergativitu, resp. ncergatlvitu. najdeme tam v~ak alcspon heslo "slovcso ergativ·ni" (s ~ 11)
od P Karhka.
2 ['ouze na okrai bychom zdc chteli poukazat na ergativ itu v scvcroruskych nüfecich a v baltskych
jazycich. kterou se zab) val J. E. Lavine (1998).
, la posoll7cni polsk)ch pflkladiJ bychom chkl, podekovat A. Niclllczurovi (NKJO Opole).
172
173
- uV - patfi scmanticky do Uidy sloves akCnich, resp. procesnülnich, a
vyzaduje tndiz scmantickou roli agentu. druhü tfida obsahuje jednak predikat:
s pfechodem jednoho stavu do druhcho (lj. zhruba Velldlerovy achievements).
jednak predikilty se scmantickou strukturou pfechodu procesualni udülosti do
stavu (zhruba Vendlerovy accomplishments). srov. semantickou klasifikace
ergativnich (ncakuzativnich) sloves:
achievement
event
i)
state
i i)
state
accom pli sh mellt
event
process
(3a)
VP
I
V'
~
Compl
V
(4a)
1'P
~1'
~
slate
Spec
Ze syntaktickeho hlediska sc tudiz jeclnü 0 dva typy konstrukci: za prvc
o konstrukce, jejichz povrchov)! (overtni) subjekt je intemim (nedesignova­
nym) objektovym argumentem ergativniho (neakuzativlliho) predikatu a kterc­
mu neni pfifazena (0-role agentu hlavou 1'P nebo VP (srov. tab. 3). za druhc
o konstrukce, jejichz overtni subjekt je c"temim (designovan)!m) argumentem
nepfechodneilO (vetsinou procesu{t1n iho ncbo akcn iho) predikatu a ktercmu
json pfifazeny (+role agentu hlavou 1'0. 1'P (srov. tab. 4):
(3)
(4)
VP
v
~
Spe
c
LJnaccnsatives (Ergalives)
V
t~~~Ä~~nt~-~f~]---~-=~.~~-_=F~-·:J....)li-c-!~-;~-~--=---_--_=--j
..
;~~~.~~
LJnergalives
__
1__v~~
_
_
L[hCI~~( _. - .---j
Pokusime sc zde 0 scmantickou i syntaktickou anal)'Zu obou tfid nepfe­
chodnych sloves. pficemz nase analyza bude vychazet z pfedpokladu. lC
ergativita a necrgativita jsou z hlediska univerz{lIii adekvatncjsi pojmy ne2
neakuzativita, zatimco jev ncakuzativity neni z hlediska syntaktickcho z ruz­
nych nezavislych di'JvodLI adekviltnim pojl11el11. V nas) analyze neergativnich
a ergativnich slovcs vych'lzime nejprve z nüsledujicf struktury (N. Chomsky.
1995:315). (Viz schcma na dalsi strane)
Zatimco diagram (3a) odpovida syntaktickc projekci ergativnich s\(wes
dynam ickych ci statickych, strom (4a) zahrnuje syntaktickou projekci jak
sloves neergativnich, tzn. nepfechodn)!ch (agentivnich, resp. kauzativnich).
tak potencialne i s\(wes pfechodnych.
Myslenka, ze verbalni fraze je projekci lexikalni kategorie (hlavy) a ze
mLIze byt pfedstavena ve fonne tzv. vP-projekce (vP-shell), koluje v genera­
tivni literatufe jiz dels! dobu (srov. R. Larson, J 988; K. I-Iale & S. J. Keyser,
1993). Nezavisle na nejnovejsich pfedstavach 0 podobe frazove struktury (napf.
N. Choll1sky, 200/a,b) bychom chteli tuto teorii frazove struktury uplatnit na
174
V'
~
Compl
problem syntakticke ergativity a neergativity (viz H. ßennis, 2003, pro ne­
ergativni adjektiva a psychologickü slovesa), a to uz z toho di'Jvodu, zc tato
teorie nüm umozni vysvetlit vzajemny vztah mezi pfechodnosti, nepfechod­
nost!. crgativitou a necrgativitou v cestine a v jinych jazycfch. Struktura (4h)
llam umozni - pfi aplikaci principu striktni binarity - akomodovat jak vCty
s pfimym objektcm (tzv. vety pfechodne/tranzitivni a kauzativni), tak vety
ergativni a neergativni (nepfcchodne):
(4b) i.
vP
~v
OP
Petr
v~
00
praci
~
00
pracl
Pet I' pracoval = Petr delal praci
175
(4b) ii
2. P/Tl1i/ll le.llell/. Zd;l se jedna 0 crgativni, nebo neergativni slovcso. jc
tzv. lesl rel/exil'il) , nelw!i prono/llil1alily
/atimeo (5) je rfeehodnc sloveso s rfimym objeklem (komplemcntem)
v akuzativu_ (6) je tzv_ reflexivnl eY_ Jestlize se shodncmc na tom. zc slovcso
ro::bil se jc ergathni sloHso (eY) s intern im ncagcntivnlm hlollbkovym argu­
mcntcm v rt'i\odnl ro/iei pfimcho objektll sklenice (jak jsme to demonstro­
vali v diagralllu 3). dalo by sc rfcdrokladat. ze pouze posesivni zajmena
v dativu- a nc rctlcxivni rronomina (tzn_ anafory) - jsou rfirustne v grama­
tieky srr{l\n)ch konstrukcich Na drllhc strane by se nccrgativni slovesa me la
dM kombinovat rouze s rcflcxivnimi (anaforieky'mi) zajmeny a mela by vyloll­
cit kOlllbinaci s roscsivnimi dljmcllY v dativu. Dövod rro tllto distribuei jc
riedpovedcn prineipy A a B korie vazani (N _Chomsky, 1981; srov_ [) Kosta
8: L_ Yeselovska. 2002:~87): rod c-komandem musi byt posesivni zajmena
volna ve svc nadhlLenc katcgorii. kde7to anafory mus! byt vazany nejblizsim
subjektcm klau/c. Kdybychom rfedrokladali. Le sklenice v (7ab)jsou subjek­
lem. mela by veta (7b) b)t gramaticka:
vI'
v
~
AI'
ßECOME
~
DP
dvefe
;\
otcvfenc
[)vei-e sc otevi-ely - [)Yefe se staly otevrenY'll1i
vI'
~,
(4b)iii_
~
v
DP
CA~JSF
(7a)
~
AI'
01'
Dvcfc
('etr otevfcl dvefe
=
A
olevi-cnc
Pctr zpi'lsobil. aby byly dvcfc otevIcnc
Chteli byehorn dok,lzat, ze obc Uidy slovcs slovesa ergativni a necrgativ­
ni - existujf i v cestine i v jiny'ch slovanskych jazycfch. ale zMoverl bycholll
ehteli doküzat, ze diagnostieke prostfedky tohoto dlikazu se caslecne kl)ji
s dosud lIplatncnymi syntakticky1mi tcsty z nelllciny, holandstiny. resp_
anglictiny, ale castecne vyzaduji speeificky ceskoll, resr. slovanskoll odpovcd-.
(7b)
(7e)
(7d)
(Sb)
(6a)
(6b)
ro;;bil sk!enice
Petr
Peter (SubjfNomSg) broke the glasses (00/AcePI)
Piolr zgllbil r?,kalViczki_
Peter (SubjfNomSg) lost the gloves (DO/AccPl)
Pelruvi
se
ro;;bily
sklcnice
Pder (I0/DatSg) Refl
broke(Perf) the glasses (Subj/Nom PI)
PiolrolVi (zgllbily siriJ zgin?,ly r?,kGlViczki.
Peter (I0lDatSg) lost (Perf) the gloves (Subj/NomPI)
176
ro;;bily
brake (Perl)
ro::bily
broke (Perl)
;;gllhily/z.gin<;ly
lost (PerL)
;;gllhily/;;gil1<;/r
S nccrgativnimi sloycsy (lIY). jako pruCi)\'(11 (si), ::pival (sI) aj .. ziskame
Ora(lI) v)slcdek tohoto tcstu. nebof reflexivni z{ljmena (allarory), jako jc si,
musi b)t V,iz;'lna hezprostfedni ncjblizsi nadfazcnou btegorii pod rodminkou
rrisncho rizcni totiz extern im argumentcm, t;_ subjektem (rrincir A tcorie
vazan!). kdezto z,ljmell'l. jako je 1/11/, mus! zllstat volna ve svc nadhlzenc
kategorii (rrineir B tcorie v{mini):
(8)
(8'1)
Podivejme se nejprve na nasledujici pfiklady v cestine (5-6):
(5a)
Sklenice
se
/1/// (~Pctrovi)
thc glasses ' I Pdl
(II'(",\)" ,P,S(,
*Skll'llice se
si soh" (c-Pctrovi)
thc glasscs (I Pdl
UPII([)'rip,S"
R<;kul1'ic::ki /1/// (Piolroll'i)
si<;
the g]oves p(h,lh(
(I Pdl
*R~'k(/l\'ic::k/ sohie (--!'iolrom) si<;
(Sb)
(8e)
(8d)
(8e)
!Jelr !JraclIje
Peter works
Pell', si,
!Jracujc
Peter CLRcllD"WsSg
works
"Peter works (deliberately) for himsel!"
*Pelr, /1/11,
praclIje
Peter 1"U'us,Il\T3PsSG works
riolr le::y/praclIje/:,loi/,<ipieH'a
Piolr, sohie, le::y/praclljc'sloi/i'piewG
*Piolr, ///1/, !e::y/pracl/je/sloi/I'piewG
DruhJ .1)"I1/aklicke krileriulII pfipominane W. Abrahamem (2003) je, ze
phcesti rninllle trpne ergativnich sloves je gramatizovano jako atribut (pffvlas­
tek) hlollbkoveho subjektu:
177
(9a)
81'alel1):' ze sndlll kill/1ell
rolled from the hili stone
(9b)
*Spadly ze lI'.::gc)rzu kUllliel1
(IOa) Ro.::bilc sklcl1ice
broken glasses
( lOb) UpoJI,l (.:: l1iel)(/) ill/io!
f'clllen (from heaven) angel
(IOc) /.walollc
1)(/
.::iel1lil{ rzecr
j
f.:,ll1len
sc sntlil.::c ,lntll1l (cV)
the steme Retl rolled from the hili
(14a) LUIIO sc lIaplllllo (eV)
f.:ul1Iiell,I/JUdl.::c 1I'Zg()r.::u
the rope streched
(14b) Lilhl sie: I/apie:lu
SklelllCC sc ro.::btll (eV)
the glasses Retl broke
Alliol,l/wdl (*si(:).:: lIicba
R.::cc\ z\I(dtl)' sil{ ,1j!udh'IIU .::iel1li<;.
Things throw Retl to eal1h
(11 a)
*Prucnvan)} I'c/r
/'('/rllrOC01'ul (llV)
worked Peler
Peter worked
(1Ib) UpracovaniPelr
Worked 10 death Pcter
"tired Peter"
(12)
(15b) 7.aslollu ro.::c!orla sie:('
(15c) Kllrlll1u ro'::,I'III/.;,la si<:,
/'c/r sc IIfJruc(}\'ol (eV)
I'eter Retl worked to death
('ioll' sil{ I/u/Ji'uc(}\l'ol (eV)'
I'etcr Retl workcd to dcath
TI'eli diugtloSlick,; krili;rilllli cV je, 7:C ergativni slo\'esa nelllohou derivovat
~';lrseuli.\I/(cV)
*Uli.\'ilcl */'clr sc IIli,iI/
Ihc wind calmcd down
* Peter C<lllllcd down
"Wialr sir:. /!Ci,E\ '!
"roz hrIlO1'(/('ku. *1'0':: /lrll() ,'ul cl k 0
* Pell' sc ro.::hrl1l1l
*/'iolr ro'::,I'Wli{1 sie;
(16a) *01l1ilku brlulje/bllde opr}'SkUl1ii /'('/rel/1
Oll/ilku (*se) /!liskii
(16b) Mllrjc.I'I/hylib,d.::ic oIYl1ko1\'(lI1)' pr.::e.:: /'iolro / "Piolrclll
Tera.:: 111111' Iynkllje sie:
Ted' se .::idko oho.::ujc
agentivni nOll1in,ily:
(1311) WiulrllC/chl(eV)
*lIupillalcl, Pell' sc nUfJllul
Pclr bdllopjal)"
napil1ä((e)k (- nOl11en instrumenti)
I'iolr sie: Iwpi'II·~
Piolr h,'1 spi<;f].
I/opi'lcek
C/l,,-IC krileriullI pro ergoli\'illl je. IC eV nemohou byt pasivizoV:1lW
zlJruCO\l'ullY'
I IrZ cprucmnll1Y P iolr
worked to death Pein
(13a)
(15a) (1)Ol1a se roz!lrnula (eV)
Angel fall trom hea\en
-+
{'eil' se IIklicinii
I'eter hccalllc ca Im
" ()ci,I',::u'iel
Piolr lI('Ichl (I'iolr IJr:)'cicltl.llll1ylkll
{'ioll' sie; IIspokoil
PlOlr si<:, lI)Ci.I'::,l'! (aktivnL kontrolovan))
*Afllr Iynkuje sie; (sal1l)
*Zidku sc oha.::ujc (.101/10 sehe)
Toto kriterium je do meite mir)' problematicke, proto/e nem<'tme analylic­
ke. resp, hemisticke proslredky k 7j istcni, co to je pravj (prototypick:l) pasiv­
ni konstrukce v eestine aper extenzi v Jinych siovansky'ch jazycich 7 Paklize
se ovselll da predpokljdal,ze analyticke pasivum hy mclo opcionälnc vyjad­
rovat agentivni fr<'tzi jako adjunkl, mt'li hyclwm v)'svCileni pro nemo/nosl
vyjadfit Izv, retlexivni pasivum v slovanskych j,lzycich Morfologicky relle­
xivni slovcsa jsou budo l11ediopasiva, ncbo ergativa, ncho rellexiva tantllill
ncbo reciproeni konstrukce, Zarovefl se tim vysvctlujc skllteenosl, proe erga­
tivni slovesa nemohou byt pasivlLov<'tna, Jclikoz ergativni slovesa patfi stcjnc
jako necrgalivni do tridy nepfcchodnych sloves, ncmoholl byt paslvI7ov,ina,
protoze chybi c\terni argumcnt sc semantickoll roli agcnlu:
(17a) *Skic//ice se rozhily inzetl)"I)', "Lw/(}
,1'[' napmi/n Pelr[' 11/, *Olwlla ,1'['
ro.::hrnllia /'vlilai/ou, *Zilo hylo dO'::/'(lloi-no, sc ,In.::nilo Petrcl/I
(17b) *Do//1 si, stawia przc.:: in.::etlera; "Li"u tlopinat7upi<:lu ,Ii(,' /)1''::1'':: I'iolra:
*Kurt)'l1a rozJorla si<:, przcz Pinlro
, V)'lhilzime z t"hll. le se t" ,llOdllJc s aril"mcnlcm. ~tcr)' I I ,Im da B Cetllarml sb (2000,
2(03), IC t"ti/. rczllitativni adw~tivllm ~olleiei VCI~IIH\II Ila -Id-h .. Je DlhozCIlO od v\cJ1(lziho
pfieest; ~menovou ~onvcrz;. rfitom IJ\eh"m meli P"lI~;'vat lIa la~L ze od\l)/cni rfieesti Ila -I)
"bycCJlle sOllvi,i s vLl,tn"sli vlzdvihnollt ncbo zdürazllilna dCI"IC ose ~oneeny bou rfedeho7iho
Jtje, napf- :alJ1/(.!s:kaly dom. IlC'Ill. ef}1 bnrohn/cs Ilalls +-- dom. 1I k((J/:\'1}l Il/o:no :all1lCs:ko('. Ilern
ein Ilalls, 111 dell1 1I/{1I1 ,whl1el1 kann rcsr das hnl'Ohl1har (gell/adll ll'lll'den) 1.1'/, S limlo pfieestim
konkllrllJi zdc naorak formy rfiecsli minllkllO lrrneho na -11- -1-' tyto [ormy Clznaellji rezlIllativni
vlastnost pOdlllCtU. pol. 1I.I'III1('chlll~1a koh!.'lu, nCIll. ell1(' lächelnde (Adj.) Fmll ,- lI.slIlIechuj({ca
Sl~ kohlCIa, ncnl eine lächelnde (ParL) Frau Tento Jev neni j"dnotn)' a je d"prOlazen idios) 11­
~ratiek}'mi Ilastnostmi (,rov pfchkd v "ddilu 2): 12e Zlk uvest i 10. ze siel' e.'\isluji flHilll tl ru
padl1i~/ny nem. ge/li/lell (sem). ~Ie[(~ sc alc v polstine neda,i aplikOlat na argumenty, pkCl je
kämen. Proto Ize rouki17at pouze Ila pfiklady (10) v ramei iui,"natiek)ch reelli jakCl napf. (lOb).
resp (I Oe)
5 Intuitivllc rccello sc vzhlcdenl ~ tomuto vnitfllifllll rfcehodnefllu nHlIllelllu neJedna 0 ..agens"
resp ... kauzator" de.le, Jent. vede od stavli nebo proeesu k lelickclllU momentu d",ahnuti eile, ny'brz
pouze 0 zd(,razncni dosazeni slavu (srov. Celnarollska, 2000:odd. 6). Nejdc ludiz 010, zda Pelr
rracovalnebo taneoval, ale 0 to, co je v)'skdkem ta~oveho dC.le: X je napr. llllalen nebo upracOIan
kv{tli cinnosti, sklcniee se rozbily. Ilckdo dosahl v\sledneho bodu v sülu (napf tanee) arod
Pficemz pro pr. (I-l) plati. ze lallo dosühlo stal'lI "napllllti se" a Petr se uostal z uvolneneho
stavu do stal'u napjakho: ~auzMor "Causer" (napf düvod llerv07ity) zLJslüva nn ).Fidrcn, proloze
je bud' Ilcrelevantlli, nebo neznamy' (v danc V\'po\cdl)
7 Viz L Veselol'skil & P Karlik. Allalyllc Passil't'S 111 C~~ch, vYlde v Zeilschrift für SlaWIStik, 49
(200-l). 2-3, Neosobni pasivni konstrukec 5 t7V. retlexivni h>nllOU v pol~linc vyzaduji akulativ.
srov : fl'al,'a Imicy SI~ pr~)jeml1le 11 * Wale' I({{i,'~y si~ pCljemllle. SrO\ pozn. 12
178
179
Na rozdil od eV se uV mohou pasivizovat, protoze cxterni argument sc
semantickou roli agentu se muze realizovat jako arbitrarni nulovy subjekt
v neosobnich pasivnich konstrukcich:
(l8a) Talll se praclIje, stavi, hraje, ehodi, helui,
(l8b) TUlu} pracuje si<:" bllduje sie:, graje si<:" idzie si<:" hiega sie:..
6
Ve zb)'vajici casti tohoto oddilu uvedeme nektera dalsi mOLnä kriteria
diagn6zy pro ergativitu v cestinc, polstine '1 rustine.
Pouze v rustine a castecne polstinc') a mene uz v cestine se da POUL!t v Iitera­
tufe uvedene J..ri/eriu1ll gelli/i!'u negace (srov. napf, S. Harves(ova), v tisku):
Pouze cV mohou realizovat zaporn)' genitiv,jclikoz rouze rfimy hloubko­
V)' objekt IlllUC b)t ncgovan vetnou negacf ci parci<t1nim opcr:ltorem negace,
a tudizjc IllU rfifazen genitiv:
Päl):'111 leslell1 pro ergalivilu je test t/.V. kogn:ltnich objcklll. Jedna se 0 to,
ze pouze neergativni slovesa m0hou pfifadit struktunilni pad aku,7ativ kognat­
nim (pfibuznym) objektüm v konstrukcich s tzv. figurou etymologikou ncboli
s vnitfnim objektem. Odpovida to Burziove generalizaci, zc pouze slovesa
s extern fm argumentem mohou pi'ii'adit intclllimu argumentu p~id akuz<ltiv
(srov. 36). Neakuzativnf slovesa na opak ncliecncuji kognMni objekty. srov.
(19ab) vs. (19cd):
(19'1) Pelr ::a::pi\'il/ peknoll pisniL'k1l
)
Piolr zaspiell'a/ pir;knl{ piosenk\'.
(19b) Sp0r/o\'ci he!lOji d/01lh(; hehl'.
Sporloll'cy hiegajl{ d/Ilgie hiegi.
(19c) *A1arie II!Jad/a l/ehe::peL'I/\"!hiJ
*Maria lIfiad/a niehe::piecl/)' llfilldek.
(19d) *Lolj' (\'e) POlofii/a pOlopeni.
*Slalek ::aIOnl{/ ::alonir;cie,
::II/Joroq" gel/ilh' v rustine (IZ):
rOULC eV Illohou pfifaLovat z,irorov)' genitiv:
i)
* ni odnogo sll/(/el/lu ne pe/n
ii)
lIi odnogo olvela ne prihy/o
::(ipOrOl)" genili\' v polstine (P):
i)
nie hy/o anijedl/ego sllldel/Ia
ii)
I/ie pr::,1'.1::/a ::ajl/a Odp01l'ied:: h::1I'. nie ma!nie h)'/o :(/(/nej odf}{ill'ied::i
3. Zde konCi POpi5na heuristicka Ulst nasi prednjsky a l.aCinü U1St. kdc
uvedcna kritcria na ergativnost ne zcelajednomacnc lllnollwji zaclcnit slovc­
sa a pffslusne konstrukce do eV nebo 11 V, Je to tim, LC v ncktcr)ch phpadcch
pouze cast uvedcnych reti kriterii napom:iha k rozhodnuti pro crgativitu ci
neergativitu, jina sc zdc vymykaji jcdnoznacncmu posOlucni Porovnejl11e
nas leduj icf pfiklady:8
::lipOr(1)" genili1' v' ccstine (C')
i)
*/le ::ph'u/o lalll uni d(}\'i,'ku, */ll'fil'I1C(}\'a/o lal/1 anijcdl1oho .I'I/I(/c/lla
ii)
*ncohjLTi/o.l'e nehy/o lall I uni I'/ovicka
iii)
* /lL'\jc/o do Prah) , ani/ed/loho allla
IV)
*lh'fi/II/0 a/li dl'c\'i!'ku po \'od,; // *nep/ava/o al/i sllldl'nlu v ryh/likll
(20a) fJile se ro::p/aka/o 'The child Sl<1rtcd to cry'
(20b) fJ::iecko sir; rozp/aku/o (por. take: ro::jur/o)
Distrihllti\ ni [lo-fnlzc v IZ (pouze eV sc mohoLJ kOlllbinovat s dislribu­
tivnillli po-fi'ci,7cllliL srov * I' kaidoj kvllrlire sllleja/os' /JO liw/('ikll s kai­
r!ogo denTu /lpu/o po grt I,i; I' ,
(21 a) Pell' se jopli/i/ 'Petcr bccamc angry'
(21 b) Piolr sir; ro::z/o.\:ci/
(22a) Projesor se pI'efek/ 'Thc professor got it wrong'
(22b) Professor sir; pOllly/i/
(23'1) Sludenlka sc ::al'ervenll/a 'Thc studcnl billshcd'
(23b) Sludenlka sii.{ ::ac::envieni/Il
(24a) Mozarl se narodi/ v Sa/zhurg1l 'Mozart is born in S,llzburg'
(24b) Wojly/a urod::i/ sie w Wad01vicach
(25)
P.~enice
se llrodi/a 'The whcat maturcd, riped'
(26a) P,~enice dozrä/a 'Thc wheat riped'
(26b) Pszenica dojrza/a
fhslrif!/llivni po-früzc v P:
/: kaidegu dr::Clva lipad/u gms::ka
ii)
/: ku::dego dr::ell'u IIpad/o po grlls::ce
iii)
* 11 ku::d)'l/l fiOkojll,\:/l1iu/o sie; pojCd/l)'lli "h/opCII
iv)
'1/' ku:d\lll lllies::ka/lill ,<;lllia/ sii.{jedcn ch/upiec
i)
Dislri/!lIlimi po-frazc v C:
i)
Zlrali/o sc l/li po jedne k/liice:: katdJho rega/ll
ii)
:n/.pivll/o pojednulll pevet' v kaidJ Brnenske plllyce
iii)
* V katdJ pos/llcltärne sc sl/l(i/o po dvou profesorech v)'lk/adu
p/ednäci:ky
Na katde slrcince llle p/ednaskyje pojedno/l1 pI'ek/epu
IV)
na.~i
".l. Blaszezal.(uva) (200J519) dokonce tvrdi, ze "GoN [= Genitlvc ofNcgation, P,Kj does not
apply 10 sllbCjcts ofllnacClIsalive, transitivc and lIncrgativc vcrbs," jako pfiklady uvildi: [(7)J - [(9)]
"Podobne jako pf, (10) - (12) ani niskdlljici vt'ly (20) - (26) neuvädcji vlastni pficlflll nd)(JII
düvod ("Causer") deje. nybrz odkazlIji pOllze n3 \~sledck dcje: proto zde nektere prilcc \VCh'lZCji
z terminll antikauzativni I.onslrukce, Podstatne pfilOI1\ Illüze bit i 1o, ze neni nulnä spccilikacc
prvniho stavu nebo procesu. tudiz tC lId'llosti, kterä nlltne zpüsobllje lId:ilost zccncnilnl. dopilkni
se, pfefeknllt i sc atd,
SllIdel1C1 *SllIdel1!oll 11ft' pc)s:/1 111(' pr:Y5:lo l1a Hyklad, UCI1fOli e, *UCIIIOl1' lIIe odrobdlnlt'
odrobdo slIOIch lekcJI- D:IClICYllk, *U:leH'c:Yl1ek lIIe splq V cesllllc se tolo kriterium da - podob­
ne jako v polslinc - lIplatnit pOllze \ existencnich vetäch t) pu Nebylo lam alll ~micka,
180
181
ReZlIltalil'ila a lIeakllzalil'i/(t: v Pa v C se vyskytuji rczultativni adjektiva
konelci na -ni-I)". Tato adjektiva jsou semanticky'mi korelaty ncakuzati, ity:
oznaeuji toti;" telieke udalosti, ve kter)'ch je jedillym pm1icipantcm argument
s tematiekou roli Theme!Patient, kter)' podleha zmene stavu nebo pozice,
smv.: P Jojr:cec:' c!ojr:ca!.l· -*Jojr:cul1o: :chief' - :cbiegl)' - *:cbiegnielo: posiJlid'
- posill'ialy -. *posil1'iuno; :cJ:cicec - :cJ:cicu!.J' - *:cd:cicallo; C do:cral - 1-1110
je Jo:cnilc l *villo je JO:CJ'(Jne. *do:cnili;; IIliehli viiI': 11 10 11 II/)" C!ol'l:k; /isl
.\paJI):· :ce slrOlI1I1: pro.kdin;I;'· pro(i'.l'Or; pro.i!)'· lermln: :cJivocel;" kanee:
:che!?I)! pes: !iJ'(i.i-lc duillm.
Necrgativni slovesa naproti tomu takovou vlastnost Ilemaji a ani nekonei
na koncovku -1)'/-1)'" srov.: P f!oJskocrc" *podskocyly; C lJsk061, :cesko(;1
*vy-, *:ceskoci/)"!! :cusko(;en)'· Illpic, '!je :ceskoceno: !iroc!liJ:C('/ se - *!irocllii­
zi'/)J // 'i'ije procha:ceno.
Pfedpovcd', kterou n:uTI dava dcrivaeni morfologie pro btegorii
rezultativity adjektivy koneicimi na koncovky -Iy/-/l", se potvrzuje i synt;Jk­
tickou kOllstrukci vysledncho stavu typu huheo~raclll1l7 s dokonav)mi slovc~:
rezultativniho neboli vysledneho stavu: pouze Ileakuzativa mohou tvofit tyto
konstrukce, zatimco neergativa tuto konstrukci realiLOvat nemohou:
(27a) AUIO lJi mam :C(Jpurkm'(J/lc 'I have the car parked'
(27b) 5;umochi)djesljui :ca!Jark(}lmny
(jen v slczskcm dialektu: mum (/lIi) :capurkmmnr)
(28a) Muminku lIi mci JOf!raeoval1o I naprucovilno
(28b) Onu I * /I,/uma ma lojlli :crohione
'Mumy!She has the work dOlle already'
(29a) Dllm lIi /JIiim !iOsIUVen, lano naf!lIJllc a O!Jonll ro:clmJIIlou a sklenicc
!'o:cbit<'
'I have the house huill, ..... '
(29b) Dom jllijesl poslall'ionyl:c bllJml'UII)'
(obecna polstina: Domjlli I/wm poslull'ion)', ... )
(30)
*Ui mUJlJe vyskoc'cl/o, cho:cel/o, pl'ocha:ceno, praeoviino
*Ju:C mamy (Hy-)skocony, chod:cony, spaeerowuny, pl'aCOH'an)',
eWe have already sprung, gone, walked, workeel'
4. Analyza K.!lalea & S. J. Keyscra (1993) (H&K) a H. Harley(ovc) (2002)
Dominimulislieka leo!'ie Thela vych::\zela z preelpoklaelu, ze reprezentace
argumentü a tematiekych roH syntaktickych konstrukci si vystaei s lexikülnim
zaznamem jeelnotek, ktere se projektujf do syntaktieke struktury, vetSinou
reprezentovane pOllloci X-barove struktury, vychazejfc z projekenfho principu:
182
(31)
Projckcni princip: reprezent,lCc argumcntove struktur:' a tematick)eh
roH \e:-;ikalni hlavy se promit<1 do syntaktickc struktury na vseeh
Lirovilich syntakticke reprczentace v pomeru 1: I.
Zaznam kazdeho le:-;ikäliliho prvku (\e:-;ieal item) pfed vstupem do syntak­
tickc struktury mohl tudiz mit asi tuto podobu:
(32)
Domillimalistickä teoric Theta: lexikalni vstup, pfipraven pro
prolllitnuti elo syntaxe:
PIION polihit (kiss)
SYN V
SH116..ge,:Il!, Patient]
+ koneeptualni \)7.nam "kiss"
(33)
Cienerativill lexikon: Ic:-;ikülni laznamy jsou dcrivovany odjinyeh
reeilindanen[mi pravidly, napi'. pasivllm, ktere mUl.c mit morfologickc
a selllantieke dllsledky:
P!lON polibt:Jl (kissed)
(detematil.aee, absorbee akuzativu)
SYN: V
SEt\! [Patient]
Principy UG, jako ßakerova UIA 11 nebo Tennyho A.Illl'clz/(/1 Mi/p!iing
lI)fJolhesis neho /illking 1'1Iics Levin(ovc) & Rappaport(ove), zelanlive zajistily,
ahy patricny argument skoncil na patfienclll miste v elerivaei syntaktiekcho
stromu, respektlljice regularity tematieky'ch roli a jejich mapov,\nf elo syntaxe:
Theta-kriterium zajistilo, aby kal.dcmu argulllentu nebylo pfifa/enll vie
nebo III [li tematicky'Ch roli, nez vyiaduje prillcip plnc interpretace.
Prvni problem: Z hlediska Fregova kompol.ienfho principu Theta-krite­
rium zdaleka ncnf minilllalistieke: smv. Ileim(ova) & Kratzer(ova) (1998), ale
i E. Will iams ( 1995, 2003) pro platnost teorie Theta.
Oruhy, zakladni problem: Nehyla respektovana morfologie, kterä sc ehov{1
syntakticky.
• Co sc musi dodat? Prohlcm intranzitivnich (nepfcchodnych) D-struk­
tur: Neakuzativni (ergativni) struktury: Jediny argument slouecny jako kom­
plement V: (Viz schcma na elals! strane.)
Bez konvence X-bar struktury by tyto elve konstrukce nebyly rozlisitelne.
00 doby H& K byla neakuzativni hypoteza postulovana jako stipulace v ozna­
eeni theta-gridu sloves: beici (to run) melo elesignovany poeltrzeny argument
s theta-roli agens a slovesa neakuzativni typu J1Jell (tat) mela neelesignovanou
theta-roli nepodtrzenou.
.. Plodna myslenka: Korelaee mez i neergativnfmi konstrukcemi a tranzitivnf­
mi konstrukcemi jako inkorporace hole N do V - podobne jako to je v anglie­
tine a baskietine ei v jazyku jelllezskem: v anglietine existuje mnoho konstrukcf
a sloves, ktera vznikla tzv. nulovou konverzf z malych vet (small clauses) (popr.
183
(3a)
VI'
• Problem tcoric spoCid v tom. ze neni dosud rozhodnuto 0 tom. kam dM
morfologii. afi:-;y apodohne elementy v derivaei struktury. a za druhe. jakou
lllohu t:- to elementy pro dcriv~lei hraji.
I
V'
~DP
6
V
lair!
S/7ih
(3b) Neergativni konstrukce: Jediny argument. slouL'eny jako specVP:
VI'
DP~
I
6
V'
Oe':':i, jd<:, ~!'i\'(j.,
Marie
adjektivnich frazi): podle tohoto modelu byeholll mohli aplikovat strukturu
sextemim argumentem vet tranzitivnich na struktllrll vel nep]-cchodnych ne­
ergativnich, podobne by se dala aplikovat struktura inchoativnich sloves jako
derivace z adjektivnich fnizi typu d()~nll/, pro,ledin;/';:
(34a)
VI'
~
DP
I
i\farie
VP
~
V
I
o
~
V'
V
AdjP
~
I
N
.1'111/ se
I
DP
I
proch{i~k/l
Pclr
snih
4.1 N{I\Th pro kOIl/li/ci (lIIL'rgL') l1lorfologiek)'ch elcl1lentö (sr!, aspektuillni
funkeni k,llegorie) na lJr<.lVnl l1lorfosynta.xe a jejich serializace n,l PF (Iate
insertion):
0) Illavni
(34b) Uni/CClililli"cs 1o
UI7r!rgal iws
Vychazimc zdc z I<:liri<: plCdlli ill~<:rc<: (Late Insertion) tcchto elementll na
llrO\ni Illorfologicke form:- (v r~imci teoric distribucni nlOrfologie A, Marantze.
1984: srov L Schlircks(ov,i). 2(03). latilllco tematicka role agcntuje urcena
jako spcc-vP lehke funkCni yerb,ilni fraze. ktera obsahuje primitivni funklory,
Jako je lehke funkCni s!oveso b<:c(}/l7e, sllil se, :qJllslioil. nebo l7ec!WI, prime
objekty jsou asocioY{lIlY j,lko vnithli subjektove argumenty, kten? podlehaJi
zmene stavu (change of stale). J:I11CnC Illista (change of 10c,lIion) ,1 Illaji kano­
nickou teillatiekou sClllantiku "thellle". srov. (34a vs, 34b), rato slruktura (34b)
je sice konsistentni s nasi h) potezou, ze totil: crgativni (ne,lkuz,ltivni) slovesa
Illaj! vnitrni intel'lli arguillent v pOLiei objektu, s telllatickou roll THEMA, a
jejich semantick,i struktura je asociovilila se zmenou stavu, ale nase teorie jde
na ukor lllorliJlogie. ktera ve vsech analyz.ovanyeh fOrl118eh ergativnich sloves
hraje diJlezitou lJiohu, Vctsinou se Lde jedna 0 telickü, tenllinativni slovesa
typll Ml()f\lI'IISIIf\IINT nebo NIIIIVIf\lI·.NI vendlcrovske klasifikace, ktera
jsou odvozena perlCktiviLujieillli prcfi,xy a all,x)', resp. n:lle:-;ivni cilstiei SE
Adj
I
,;;<:dl\~'
ncllil\',
II/I.I/('//k)
II&K (200 I): f\oll/Ian' (mn/lulc)
I.abel (stitek) libovolncho konstitllentll l1l,i vseehny rysy (features) hlavy
(IlCad), \Cetnc nckterc reprczentace ronologieke Illatriee, kterou II&K nazy­
vaji "p-sig" hl<1YY.
Konflace ("slouceni,,)11 se uskulL'Cfwje. kdYl: se konstituent u slucujc se
sestrou hlavy p, jejichz p-sig je defektnl. P-sig elelllentu u se slucuje do
defektnillO p-sig elelllentu p,
I. dltyodll ekonol1l ie se kopirovan8 p-sig vyslovujc (pronounce) pou/,e
jednou. a sice ve svc ncjvyssi pozici, srov.: (ViI' schema na dalsi strane.)
Si/ddl<: se slucuje s f'!()c. jejiz p-sig je defektni. PLOC dostanc rysy p-sig
sloyesa si/ddle.
PL()C se prolllitü jako hla\a konstituentlL Label (milepka) vetsiho konsti­
tucntu. nayenek take syntakticky PP. ma p-sig "saddle".
10Podie teorie fazl (N. Chomsky. t999, 2000. 2001a) Je ..a phase [.. J delined as the elosesr
syntactic counterpart to a proposition: cilher a verb phrase in \\ hieh all theta roks are assigncd or
a full c1ause including rcnse and force" (N Chomskv 2000:106) filze moholltlldiz bIt pOllze vI'
a CI', ale ne TI' nebo neakllzarivni ci pasivni VI' Srov. ak Chomsk\' (1999. 2001a), kde se
razlisuji tzv. silne faze (strang phascs) (CI' a vI' s kOlllpletnl hlavou <p-r\su) a slabe läze (weak
phases), ke ktef)'m Cholllsky poCita take neakllzali\'nl konstrllkce. Sm\'. take .1 81aszczak(ova)
(2003:517)
11 Pn1CeS k,m!7"cc sc shodule \ p"dslak S dii\cj.sinll Termin)' Illinilllalismll lI1age (sloucen!),
CI d,,/el" I V\Illa7cllli). resp se sjedllocujici 1I1lilikacnl syntakrickou operaci cIJ/lcale­
na/iO/1 a rc/,/aamC/11 H KilahClr\ (1997).
184
185
more (p,,qllli
Derivaee vety Ihe C()ll'hoy silddied Ihe horse (podie Ilalley(ove). 2002):
l'PsadJle
(35)
Dp
6
Thc cowboy
abstraktnc - na rozdi! od sloves typu Sklenice se ncbih. Dili! se ro~plakalo.
AI7lLk,) se ~uc'eITen({la. SI1Idenlka se ro~plakala, ktere tento rys realizuji jako
morfologieky (fonetieky) zjevny element SE Je to prave tento element. ktery
je zodpo\cdny za korektni pfedpoved' podle Burziovy generalizaee:
(36)
v slil/dl I.'
Bllr:)ol'lI ge/lemlizllce (1986):
.lestlize Illa sloveso extern i argument. Illuze takc phfazovat p{lcl akuzativ
(37)
Vsoddle
,.saddlc"
I'Psuddle
Dp
6
Thc horse
Psoddlc
PtOt'
o
Nsaddle
-saddk
PP konstituent omaceny P sc slucuje (merges) se lvlas!" aselllblovanym 1)1'
konsliluentem [nI' the horse), jeho? p-sig nen! "defcklni". takze zadna operace
kopirovani sc nekona PLOt' opet projektuje, vznik,j eclkovy konstituent (PI'
the horse [pe PLOt' [saddlell a lila p-sig na svc n;\lcpce
Cely PP konstitllcnt, oznaceny nalepkoll I' "saddlc". se slucuJC s lchk)'m ",
jehoz p-sig je take defcktni (hypoleza) P-sig I' sestry, suddie. je kopirov,\no
na p-sig v.
Projekce v+ pp se slucllje s f DP the cowboy I. Opet nenastava kopirovanl.
jelikoz p-sig fraze thc cowboy neni defcklivni. (srov. lIarley(ova) 2002: 13)
Pasivni Illorfologie absorbuje pad. (M. C Baker & K. Jol111son ad, 1(89)
Ergativ ni slonesa nemaji akuzativ (proto jim fik{lIne take neakllzativni) anl
extern! argument Na otazku. jakym zpüsobel11 dostanou p{ld phiazen, alc Bur­
zio nCllla patf'icnoll Odpovclf. Z hlediska nasi analyzy trigruje prave tento rys
defektniho p-sig realizovany jako rys afixlI ± se v hlave .tuxl' (resp. vI')
kopirov,lni vnitl'lliho argumentu z pozice hloubkovcho objektu (nebo
inlerniho subjcktu AI' früze) do pozice specifik{ltoru AuxP (resp. Specl'P),
kde lllU je pfiiazen pad NOMINATIV pies kongrllcnei hlavy se
speeifik<itorel11 silnc t';'lze (Spee-head-Agreement 1'1')
Konflaee c1cfektni (nezakoncenc) fäle AdjP se silnou ta/l l'I' (AuxP ~- t.p),
jakoz i posun dcfcktni Dp v pOlfei büzovcho objektll do poziee specvP je
düsledkcm chybcjici theta role v pozici interniho argul11entu slabe faze VI'.
Pouze poziee SpecAuxP (resp. Specd') je patrne vybavena neholi subkategori­
zovana pro theta roli TIIEMA hlavou \! a v düsledku toho mü/e pouze zde
(ph zachovani podlllinky viditelnosti/visibility condition) v teto poziei silne
taze by·t lakoncen cyklicky proces phiazen! padll NOMINATIVu. Z hlediska
tcorie fall nelllü?e defektivni kategorie piifazovat ani theta role, ani pad.
Konflacc je tudl? vlastnc princip posledniho vy!ellOdiska (Last Res0l1 Princi­
pie) pro z,lchr{lIleni a zaehovani strukturniho prilleipu (structure preserving
principle); vi,;: (38)
Navrhujeme, ,lby se pojclll defcktniho p-sig realizoval jako rys afixll ± se,
resp. -no/-Io v tzv. ergativnich (neakuzativnich neboli antikallz,llivnich) d
pasivnich konstrllkcich. Tento rys atixu IIlllZC byt volne generodn v libo­
voln0 funkeni projekci (v tomto pfipadc v hlave d', resp. v AuxP nebo v Asp!'
ve smyslu nove tcmie Lavina (2003) a Harlcy(ove) (2002)). -j afix-rys bude
trigrovat (vyvolavat) p-sig operace kopirovani od svc sestr)' oznacene spolcc­
nYlll rysem pomoci MERGE. Paklize se jedna 0 prave atixy v lexikonu, jsou
tyto realizovany jako p07.dni l'!ozel1i (Late Insenion) na IJrovni pr. aby byly
realizovany hlavy opatfene +afixalnim rysem aderivace konvergovala. V opac­
nem pfipade hlavy nedostanou spravnou pr interpretaci aderivace ztroskota
(crashes). Poeet a druh lexikülnich ZaZn,1Il1lt vcetne pathcny'ch afixlt je zalezi­
tosti lexikonu, a proto se take jeji realizace v rüznych jazycich lisi. Vych,\­
zime z toho, ze rys ± sc, resp. -no/-Io v tzv. ergativnich a pasivnich kon­
strukcich, müze by!t realizovän - podobne jako abstraktni pädy - abstraktne.
Tyka se to ergativnich sloves a vet typu Pell' 1/1011111, Vor plul po Vlla\'(?, Vill()
dozrälo, AUlo "jelo do garaie, Anicka 7.c'ervcnala, ktere tento rys realizllji
" Pokud je F siln\ rys, IllUS; F b)1 rys ncsubstancni (nelexikitlni) kaicgoric a F je overeno kate­
gorialnimi ry 5). V T ludiz sloveso ncmetujc s\t' vlastni rys) (seil' enlightlllenl), ak k;JtegoriaJni
rysy gral11atickc -- casu {altruismus).
" Prowze JC jlllcno subslancni kategorie, nelllllze sama 0 sobe mit silnc rysy. Jedna se zde ludiz
Opel 0 ry'S) kalegoriitlni, palme 0 (jl--rysy pAD, NUMERUS a GENUS: smv. 11. Kilahara (1997:3-4)
186
187
V strukture (38) jeste neni respektovano slovnl poraLi! ergativni slovcso­
nOl11inaln! skllpina v nOlllinativu typu rozhily sc sklcnice, ro~/al snih, 1I1I1h:1
s01lsec! Toto dct~lUltni poradi ale dostancme .,zadarmo" obligatnirn posuncm
slovesa do pozice hlavy nadfazene frazc, palme do hlavy TP, kdc si sloveso
musi ovefit silne rysy casu (tense)12 Jmeno crgativnich sloves dostava phra­
zen pad NOMINATIV az na ürovni AuxP, resp. vI' vyssi funkeni projekce
pres head-specifier-agreement Potc jsou silne rysyl3 elidovany, aby byly
interpreto,atelne na pF (princip plne interpretace). Nas navrh se snad shoduje
se zatim navrhnuty'mi novejsimi analyzami modelu pro ergativitu a neakuza­
tivitu I~ V jazycich rözn)/ch typll a zarovei1 neodporllje duchu ll1inill1ali~lic­
kcho ll10delu a zbytecne snad ani neznasiiJ1uje jazykjako takov).
Pfilolw
r
tc-Sl/J".llll'gl)[ Il'
~
DP+\(iI/
AlIx SE
peld
sk/l'lIice
AuxSF;\OII
SE+\OII
Ihllll
akuz.
lhCtl1l'
(l~l'rl.".
,/
,/
jaz) kv
P
R
~ I ~
+---;,/-~,/
_JlOSCSIVIlI ~ _
DP
dcfallltill p\)!a,kk
slm
r----­
Adj
~6
,H~uml'llt-
gramatikali/p\
fOZbi--O
-NOM
SV(()I
,/
.,I
!l('
,/
,/
,/
,/
,/
I1l'
,/
,/
I1C1.,1
I1C
,/
._--;~/­
,/
,/
,/
~
I ,/
i'u\\)
Tako atribut hlollb­
kov cho s1l1'lcktll
a~l'lltl\
nt
IlC
~Sl\ l/<ll~~'__
,/
kognatn, (\ 11Itflli)
I'-Slt i
,/
_---+­
-------
Il\llllillaiv
I'-Slti
11('
sv
IlC
..c,\!':'.rni sublckt __
piic rnill tLpllc.Je
sk-IBfHl'€
.,I
VS
c...'.llIlr.l~i-"b~-+_
I
.,I
lll'
argullll'nl ­
T
IWIll.
I--(':----r'
(agcll~)
rclk'\!v 111 ;;qlll
r--'
------c-'c-­
AdjP
VI'
:--I\.)\ l'sa
thcmc
I
pa:-,I\ UIll
!l('crgatl\ 111
1-'\\)111
(-j-mlc
\011
~
6
l'rgall\ ni
~llIv,,,a
AuxPSE\ol/ [= vPJ
(38)
obJcklv
(l1~llLa
d: Illologlca)
,/
:-
!,"lPUf()\ i'_f~_!~~_!~----+--_
distributiv 111//0­
fr:lIc
-------
rC/llll<lti\ 11\1St
-1--':_- - \
IVO!'::'l! _ho ad.J
,/
VYSyct Ii V/.;y.
,/
I ,/ I
,/
,/
,/
-,~ ~ II . ~,/ -=-.IL ',/:'-r-':'.=-j.. ~:.I1C
"
,/
ne..
IlC
,/
,/
I
I
,/
,..:--._.;
,/
ano
v'
( v')
- S 0l11C1CnOU
plalnosti
LITERATURA
AßRA IIAM, W (1994): Ergativa sind Tcrll1inati va. Zei/schrijifiir Sprach­
ll'issensch(/ji, 12,
" Vedome jsme opomenuli konslrukce s akuzativcm v tzv. neosohnich konstrllkcieh tYPlI/wc!al/o
herbal( .podava, serviruje sc tai'. Zde se z naseho hlcdiska l1ejcdna 0 konstrllkce neakllzallv 111
ani 0 konstrukce neergativni. jelikoz existuje i intern; argument v akuzativu I extern i argumcllt
(arbitrarn; prazdna kategorie pro). Tato konstrukce cxistuje i v l1eosobnidl vetach v SevCf('HL'­
kych nardieh, v ukrajinstine a Jinde Problcmem, kter)' zde vznika v souvislosti s fokusem a s lI'l'
sc zab)'va J. E. Lavine (199&) a v nejnovejSi pnici E. Williams (200353) R (Ji/ cu/oo/!o
,zalehlo v uSich'
188
S.
157-184.
AHRAHAM, W. (1995): DelIIsche S)'nl(/x illl Sprac!/Iwg/eich. GnmJ/egling
einer l)f!%gischl'1I SYlllax Jes DelIIschen. Tübingcn: Narr.
AßRAHAM, W. (1996): Thc aspcct-case typology correlation: pcrfcctivity
triggcring split crgativity. FolI(/ Lingllislica, XXX, S. 5-34.
AßRAHAlvt, W. (2000): Thc aspcct-casc typology correlation: perfcctivity
triggering split-ergativity. ßurzio's gencralization explaincd. In: Reuland,
189
E. (cd.): Argzl/l/l'l1ls and Case:
f"~,plail1ing B1Ir~io's Cenera!icaliol1.
Alllsterda1l1: .lohn Benjamins, s. 1.31-194.
ABRAIIAM, W. (200.3): Ergative diagnostics: te1l1ptatio redux. Linguisllk
on/ine 13. 1/0.3
ACKEMA, P. & M. SCHOORLEMMER (1994): Thc llliddie construetion
and the syntax-selllantics inlerface. Lil7g 11 a. 9.3. s. 59-90.
BABßY, L. H. (200.33): Dative Subjects and Nominative Objects: InfinitiH~s
in Russian. In: Kosta. P. & J. BJaszczak ad. (cds.): Invesligulions inlo
Forlllal Slavic Ling1lislics. ['01'111. FrankfurtlM-Berlin ad.: Pet er Lang.
s 499-516.
ßABBY, L. H. (200.3b): Aftix-Driven Syntax: The Morphosyntaclic
Derivation ofRussian. Princeton University (Ms)
BAKER, M. C. (1988): Ir/corporalion: A Iheur) o/grwl1l1/C1licaljl/nclion
changing. Chicago-London: Univ. ofChicago Press.
BAKER, M C. & K. JOHNSON ad. (1989): Passive Arguments Raised.
Linguislic II/(/uir)", 20, s. 219-251.
BENNIS, 11. (200.3): Unergative Adjectives amI Psych Verbs. (Ms.)
BIALY, A. (1998): Unaccusativity in Polish. In: Kruijff-Korbayovü. I. (ed.):
['ro('eedings o/Ihl' Fhird ESSSLU Sludenl Sl'ssion. ('hallll'r 5. s. G.3-76.
BOSKOV!C', Z. (1997): The '~)'nlax ofNunfinile ('oll1/ill'/i1enIUlion: .ln
f,'conomy AII/>roach. Call1bridge. MA: The MIT Press.
BOSKOVI(, Z. (200.3): On Leti ßranch 1,>':tractiOlI. In: Kosta. P. & J.
BJaszcnk ad. (eds.): 111\'esliglJlions inlo /-'orll1al S/ciI'ic Llngllislics. 1'l/rl
11. FrankJ"urt/M.-Beriin ad.: Pet er Lang, s. 54.3-577.
BLASZCZAK, J. (200.3): Cidling Rid ofCovert Movement or getting into
Troubblc'l In: Kosta, P. & J. BJaszczak ad. (eds.): Inn'sligalilJlls inlu
Formal Slw'ic Lingl/islics. Pal'I 11. FrankllH1/M.-Beriin ad.: Peler lang.
s. 5 17-542.
BURZIO, L. (1986): /Ialian ,\)'nl(1, A GIJ\'l'tn/i1enl-/Jinding Aplm)oc!J
Dordrecht: Reide!.
CETNAROWSKA, 13. (2000): Resultative Adjective; in Polish In: Acta
Linguislica I!ungorica, 47. s. 47-79.
CETNAROWSKA, B. (200.3): Unaccllsalivilj' Mi.I/I/IIIc111' I and
Unaccllsal ivily Dillgnosl ics frOI/1 Dl'rival ional MOlpholo,~·.
(= http://www.cascadilla.com/manym/cetnarowska48-5 Opd f)
DEN BESTEN, H. (1985): Die Ergativhypothese und ihre Folgen für die
Syntax des Deutschen und Niederliindischen. In: C;roninger Aroeill'n ~lIr
Gerll1anislischen Linguislik (GAGL), 21, s, 61-82.
DIXON, R. M. W. (1995): Ergulivil)'. Cambridge: Cambridge Univ. Press.
FOLLI, R. & H. HARLEY (2002): ('onslll11ing Resulls in Ila/ian & Eng,!i.I!I:
Flavurs o//illle I'. (Ms.)
190
FRASEK. J (200.3) Polish pewn-, Mereology. and Syntax. In: Kosla. P &
J. Blaszcza" ad. (eds.): II11'esligulions inlo Forlllul SIO\'ic Ungllislics. /'url
I1 FrankfurtiM-Berlin ad: Peter Lang, s. 8.31-848
FRASEK, J (v pfiprave): Die kano/lische Simklur lind ihre .1 ('lIzanlische
DClIltll1g. !inks- I·S. r('cltl.l/wriphere Afodilikalol'l:n. Doktorskä dis .. univ
Potselalll.
CiRFWEN!)()RF. (i (19R9): I~'rgillivilr ill (;('rIllUI1. Dordrecht: Foris.
GRIMSIIA W. J (1991) Arglllll(,/11 Slmcllll'l' Cambridge. MA: MIT Press.
HAIDFR. H. (I 9R4): Was /u h,lben ist lind was zu sein hat. PalJierc ::'111'
1,I/lgl'/.Illk. 30. s 22-36.
HALF, K. & S J. KFYSER (199.3): On argumcnl structure anel the lexical
representation ofselllantic relations In: Ilale, K & S. J. Keyser (ecls.):
TlII' /'iel1'ji-olll /3uildlng 21/ Call1bridgc, MA: MIT Press, s. 5.3-109.
HARLEY, H. (2002): A Minimalist Linking Thcory. In: Maryland
Minilllo!isl MII)/i>sl, Afu)' 16, J()()] (Ms.)
IIAR VES. S (2002): Gelting Impersonal: Case, Agreement, and distributive
Iw-phrases in Russian. In Browne, W & J. Kim ad. (eds.): For/i1al
Approochcs 10 S/m'ic U/lg1li.lllcs I I. lhl' Aillhersl Afeding. Ann Arbor:
Michigan Slavic Publ, s. 2.35-254.
HARVES, S. (200.3): Unuccu.lolil'e .\)/III1X i/l NlIssiun. Doktorskä dis.
(- MITOPL !/21)
IIARVFS. S. (v lisku): ('I/IC, ogrcclIl('lIl, und IIn(1<·clI.l'Olivll.1' in RlIs.liun.
Internet. Pri nceton Uni versily
IIEIM, I. & A KRATZER (199R): .\'I')//anlic.l In gUlemlivc grwllll1or.
rvlalden, MA: Ulackwell
CIIOMSKY, N. (1995): lhe Afi/lli/lU!i11 /'/lJgrUlII. Cambridge. MA: The MIT
Press.
CIIOMSK Y. N. (1998): Mi/lilllu/i.11 11lilulries, Ms. (vY510 j;lko N. Chomsky,
2000)
CIIOMSK Y. N. (1999): Ol'l'il'Uli()n h)' /'ltuse, Ms. (vyslo jako N. Chomsky,
2001 a)
CHOMSKY. N. (2000): Minimalisllnquiries: The Framework. In: Martin, R.
& D. Michaels ad. (eck): Siep 0)' Slep. Cambridge, MA: The MIT Press,
s.89-155.
CIIOMSKY, N. (200Ia): Derivation by Phase. In: Kenstowicz, M. (ed,): Ken
Hall' A Life in/angllage. Cambridge, MA: The MIT Press, s. I-52.
CIIOMSK Y, N. (200 I b): Beyoncl Explanatory Adequacy. MIT Ol'casional
Papas in Unguislics, 20, s. 1-28.
KARLlK, P & M. NEKULA ad. (eds) (2002): t;nr~rklopedickY slovnik
Cdlin)'. Praha: Nakladatelstvi Lidovc noviny.
KA YNE, R (199.3): Toward a modular theory 01' auxiliary selection. SIlIdia
Lingllislica, 47, s. .3-.31.
191
KEYSER, S. & 1. ROI:PER (198·1): On the middle and ergative
cOllstructions in English. Lingllislic I//LI/liIT, 15. s 381-416.
KIT AHA RA, H (1997): Elemenlar)" Ope/"{jlio//s and Oplimal Derivalions
Cambridge, MA: The MIT Press.
KOSTA, P. (1992): Leere Kalegorien in Jen//orJslm'i,\c'!len5/Jroehen' Zur
Analn'e leerer Suhjdle IInJ Ohjek/l' i// Jer Reklions-Bmdllngs-7/zeorie.
Habilitacni spis, Universila Frankftll1 am Ivlain
KOSTA, P. (2001): Negace a vclnä stl'llktura v cestine. In: Hladkä, Z. & P.
Karlik (eds.): te.vlina - unil'crzä/ia a speeijika, 3. Brno: Masarykova
univerzita, s 117-138.
KOST A, P. (2002a): M inimalism and Frce ('onst ituent Order (in Russian as
Compared to Gennan). In: Kosta, P. & 1. Frasek (eds.): Cllrrem
Approaches 10 Formal Slal'ic Lingllislics Frankfurt/Main-Rerlin: Peter
Lang, s 253-272
KOSTA, P. (2002b): Klitika im Slavischen: Sind sie immer optima)?
Zeilschri/iJiir SI{/I\,islik, 47, s. 127-146.
KOST A, P. (2003a): Synlaktische und semantischc ßesonderheiten von
Negation und Adverb im Slavischen (unter böonderer Berücksichtigung
des Russischen, Tschechischen und Südslavischen) Zei/schri/ifiir
Slml'islik, 48, s. 377-404.
KOSTA, P. (2003b): Negation and Adverbs in Czech. In: Kosta, P. & 1.
ß1aszczak ad. (eds.): Inl'esligalw//s into Forll/ol .<.,'I<lvic Linguislics. ['art
11. Frankfurt/M.-Berlin ad.: PellT Lan~. s 601-616.
KOSTA, P. & L. VESELOVSKA (2002)~ Teorie väzäni. In: Karlfk, P & M.
Nekula ad. (eds.): I:'I/()'klopedickl" slol'nik (e.v/in)'. Praha: Nakladatelstvi
Lidovc noviny, s. 487.
LARSON, R. (1988): On thc double object construction. Lingllislic Iml"iry,
19, s. 335-391.
LA VIN F, J. F. (1999): Subject Properties and Ergativity in North Russian
and Lithuanian. In: Dziwirek, K. & H. Coats ad. (eds): Forll1al
Approoches 10 5,'lavic Lingllis/ics 7. The Seal/le Meeling 1998. Ann
Arbor: Michigan Slavic Pub!, s. 307-328.
LAVINE,1. E. (v tisku): On a new (affixal) AUX in Polish. Vyjde in:
ß3Ilski, P. & A. Przepiorkowski (eds.): Genera/h'e Lingllis/ics in Pohma.
Warszaw: Polish Academy of Science.
LEVIN, ß. & M. RAPPAPORT-HOVAV (1996): Unaccusalivi/y: AI/he
Syn/ax-Lexical Sel11alJ/ies Inlel/ace, Cambridge, MA: MIT Press.
MARA NTZ, A. (1984): On Ihe Nalure ofGrallJl11olical Relalions,
Cambridge, MA: MIT Press.
MARANTZ, A. (1997): No Escape from Syntax: don't Try Morphological
Analysis in the Privacy of your own Lexicon. In: Dimitriadis, A. &
L. Siegel (eds.): Universily o(Penns)'lvania Working Papers in
Linguislics, 4.2" s. 201-225.
192
i\lA RKI\1A N, V (2003): On the S;.- ntax and SClllantics 01' Renex ive ami
Illlperson;ll Passivc -sja-Vcrbs in Russian: The Roll' ofAspect. In: Kosla.
P. & 1. Rlas:.rc7.ak ad. (cds.): IIIH'Slig"lio//.I illio FortIlaI Slal'ic' Unguislics
l'urllI FrankfuI1/1\1-lkrlin ad.· Peter Lang. s. 633-649
KURTES. S (2003) (ienus Verbi in Serhu-('roation AReanalysis of
·<.,c-\crb,'. In: Ku<.,!;!. 1'.8: .I. Blas/c/;Jk <ld. (eds.): lill'esligulio//s illio
j-ortll,,1 ,'-l/"\'I,'I.ill,'c,lIi.\/lt·S 1'01111. l'r;lnkfurt/M.-Berlin ad.: Pet er Lang,
s () 17-()) I
1\11 Y A( jA VA, S ( 19~X): l In<leCUS;III\ e Verb<., in Jap;mese. In: Miller, A. & J
I'owcrs (eds.): 1'l'oce"thll,l.;.1 ofll/(' j-(i1rrlll !:USlL'rtl Sioles ('ollf~'I'encc on
I.illgl/l.llics. l'ululllhia: The Ohio Statc lInivnsity.
1\1IY Al;A VA. S (1989): Light Verbs amI the Ergative IIYPulhesis. Ungllislic
IIIC/I/II), 20, s. 659-668.
McCLOSKEY. J. (1993): A nudc test for Ull<lCCUS;ltivity in English In:
Pullul11, G. & F. Potsdam (eds): S:UI/ax al Sa//la Crll::: 2. Lingllislil'
Research Cenler. Santa Crnz: University ur California, s. 21-24.
I'FETERS, R (2002): Review uf Rculand (cd.) 2000. SI/ldicl in I. an,l.;uage.
26, s 3.
PERLMUTTER, D. M. (197X): Illlpersonal Passives and the lJnaccusalive
J lypothesis. In: Jaeger. 1. 1. ad (eds.). I'mcccdillgs ollhe hJllrlh .lnnlltll
Mecting o(lhe Berkelt')' Unglli.\IIc'.\ ,'-loclct\ Berkclcy: lIniversity 01'
Cllifornia. s. 157-189.
RAPPAI'ORT-1I0VAV, M & I~. IXVIN (2002): Change ufStatc Verbs:
Implications tor the Theories 01' Argument Prujcction. In: BSI" 28. (Ms.)
RFINIIART. T. (1999): Syntactic Eflcus ofl.exie<i1 Operations: Reflexives
amI Unaccusatives. O/S lI'orki//,I.; l'u!)('I'.\ lItrceht Institut 01' Linguistics
REINIIART, T. (2000): The Thet;1 Systcm: Syntactic rclii:.ration 01' verbal
concepts. In: ()7:~' Working lit Iper I , OO.()i 1'1
(http://www.let.uu.nl(-tanva.reinhart )
REINHART, T. (2003): The Theta System An Ovcrview. 7ht'orelicol
LinguiSIies, 28, s. I-57.
(b!JjJ:/ /www.let.uu.nl/lanya.reinhart/perso."li1lD
REULAND, E. J. (cd.) (2000) Argulllenis and ('ase. E\'IJlai//ing Bur:::.io 's
Genera/izal ion. Amsterdalll: lohn ßenjam ins.
SIMPSON. J. (1983): Resultativcs. In Levi. L & 1\1. R;lppaport ad. (eds.):
Papers in I,exical-Funclional GrU/lllllilr. Bluomington: Indiana University
Linguistics Club, s. 143-157
SCIIOORLEI\1ER, M. (1994): Dative Subjects in Russian. In: Toman, J.
(cd.): Forlllal ,fIJIJ/'{JU"hes 10 ,<"'Im)c l,i//glli,\lic's l. The Ann Arbor
Aleeti//g: FIIIIl'Iiol1t11 ('alcgorics in Slal'ic SprliH. Ann Arbor: Michigan
Slavic Publications, s. 129-172.
SCHÜRCKS, L. (2003): Biliding a/1(1 BII/.";:tlriall. (= Cironingen Dissertations
in Linguistics #44).
193
TRAVIS, L. (2003): Lexiealltems and Zero Morpholog) In: Lteeras. J M
ad. (eds.): Procl'edings ollhe 6 'h Generalin' Ajiproac/lcs 10 SeC(!IIe!
Long1luge AU/llisilion Con!L'rence (GASLA 2002). SomervilJe. 1vlA:
Cascadilla Proceedings Projeet, s. 3 I 5-330.
WILLIAMS, E. (1981): Argument Structure and I'vlorphology. fhe Unglll.\liL
Review, I, s. 81-114
WILLIAMS. E. (1994): Themalie..1lrllclurein..1j"nlmCambridge.MA: Thc
MIT Press
WILLIAMS. E. (2003): Represenlillion JheOlT CllllbriJge. MA: The MIl
Press.
ZAENEN, A. (1993): lJnaceusativity in Duteh: Jntegratillg Syntax anel
Lexieal Semanties. In: PlIstejovsk), J. (eel.): ,,,'cII/unlies al/e! I/IC Lexicun.
Dordreeht: Kluwer, s. 129-161.
ZlMMERM/\NN, I. (2003): The Catcgorial Dcpendence ofStrllctural Clses
in Russian. In: Kosta, P. & J ßlaszeLak ad. (ccls.): /r/\'(!.l/igillio/1s imo
Formal Slavic Lingllislics. Pari f/. Frankfllrt/M -Rerlin ad.: Petcr LHlg..
s. 759-779.
ZURIZARRETA, M. L. (1998) Prosoe!r, Foel/s. ilnd WoulOrder
Cambridgc, MA: The MIT Press.
UNACCUSATIVITY (ERGATIVITY) IN CZECIl,
POLISH AND SOME OTHER SLAVIC LANGUAGES AT
THE MORPIlO-SYNTACTIC INTERFACE
Erg'llivity. ur Ullaccusativity, as a potential universal verbal dass with
idiosyneratic 1Il0rphosyntactie propcrtics. shows up in many languagcs 01'
different genetie and typological origin. In Slavie. there havc becn onl) fcw
approaches up to now that tried to show which tests anel diagnostie critcria
ean eonfirm 01' releet the universal eharaeter 01' these phenomena Thc
following article tries to resolve the problem by assuming a new syntaetic
anel semantie analysis on ergativity in Slavie including ncw theories within
the Minimalist framework (Chomsky 1995, 1998. 1999, 2000, 200 Iab)
Keywords: Unaccllsativity, Ergativity, lJnergativity: Cont1ation. Argument
Structure; UTAH, Aspectllal Mappillg Ilypolhesis. Visibility Condition. Case
Assignment, Theta-Theory, RlIrzio's Generali;:atioll. Morphosyntax, Distri­
bllted Morphology, Late Insertion, Representatioll Theory.
194