Metodika inovace - prezentace - inovace studijního programu

Transkript

16.11.2012
Úvod
Metodika pro inovaci studijních
předmětů v rámci projektu
INPROTUL
Ing. Magdalena Zbránková, Ph.D.
16. 11. 2012
• Seznámení s Metodikou pro
inovaci studijních předmětů.
• Jednotlivé fáze procesu
inovace.
• Struktura standardizovaného
formuláře sylabu.
• Vysvětlení pojmů.
Metodika pro inovaci studijních předmětů| 16. 11. 2012
K čemu metodika slouží
a komu je určena
Co bude výstupem procesu inovace
studijních předmětů
• Metodická pomůcka pro návrh a zpracování
podkladů pro inovaci studijního předmětu ve
standardizované podobě.
• Zdroj informací a inspirace pro inovaci
studijních předmětů.
• Určena pro garanty inovace předmětu, osoby
obeznámené s daným předmětem (tj. garanti
a vyučující daného předmětu).
• Popis
studijního
předmětu
ve
formě
standardizovaného sylabu,
• elektronický formulář Microsoft Office Word
2007 bude k dispozici na webu INPROTUL,
distribuce všem garantům inovace.
• Katalog sylabů inovovaných studijních
předmětů.
Základní předpisy a principy uplatněné
v rámci metodiky
• Principy Boloňského procesu zaměřené na rozvoj
Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání
EHEA (Europa, 2010).
• princip učení orientovaného na studenta a na výstupy z učení,
zajištění transparentnosti a zvýšení příležitostí pro mobilitu.
• Požadavky Akreditační komise
• Národní kvalifikační rámec terciárního vzdělávání
[QRAM] MŠMT
• cílem kompatibilita výstupů s kvalifikačním rámcem v
evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání
• rámec kvalifikací určuje 39 oblastní vzdělávání (vč.
ekonomických oborů) charakterizovaných pomocí kategorií
očekávaných výstupů z učení.
• do budoucna základ pro akreditaci jednotlivých vysokých škol.
Výhody a přínosy
• Zvýšení transparentnosti studia předmětu (pro
studenty, vyučující, veřejnost, další instituce).
• Student získá jednoznačné informace týkající se
obsahu studia daného předmětu i podmínek, které
musí splnit k úspěšnému absolvování.
• Vyučující, příp. zkoušející, má jednoznačně
určeno, co bude obsahem výuky a jaké jsou
výstupy z učení, jejichž dosažení je minimem pro
úspěšné zakončení předmětu.
• Provázanost
obsahové
náplně
předmětů
umožňuje zabránit duplicitě.
1
16.11.2012
Jak začít? Úvodní otázky k zamyšlení,
které usnadní další práci…
Nevýhody a úskalí
• Nelze popřít, že příprava vyžaduje více práce.
• Bude potřeba kreativní přístup.
• Co chci, aby se studenti naučili? Jakých
výstupů z učení a cílů mají dosáhnout?
• Jaké učební metody a studijní plány použiji
k motivaci studentů k takovému chování, které
zajistí dosažení cílů?
• Jaké metody hodnocení a hodnoticí kritéria mi
umožní rozpoznat, že studenti splnili vytyčené
cíle?
Úprava metodiky dle připomínek
Připomínky a zkušenosti zasílejte na e-mailovou
adresu [email protected];
Za všechny konstruktivní připomínky Vám
předem děkuji.
Aktuální verze metodiky bude k dispozici na
webových stránkách projektu INPROTUL.
Postup inovace studijních předmětů
v rámci EF TUL
Faktory ovlivňující obsah studijního
předmětu a jeho přípravu
Způsob utváření vzdělávací jednotky –
předmětu v rámci studijního oboru
Výhody dodržení tohoto
postupu:
• zabrání se duplicitě
obsahové náplně
předmětů,
• soulad s výstupy
z učení oboru,
• zajištění gradace
výstupů z učení.
2
16.11.2012
Studijní program 6208 Ekonomika a
management (TUL, 2012)
Metodický postup inovace studijních
předmětů
Bakalářský studijní program 6208 B Ekonomika a management
• Podniková ekonomika (prezenční a kombinovaná forma studia,
prezenční studium také v anglickém jazyce)
• Ekonomika a management mezinárodního obchodu (prezenční
forma studia)
• Ekonomika a management služeb (prezenční forma studia)
• Cestovní ruch (prezenční forma studia)
• Regionální studia – v návrhu
Cílem zpracování Metodiky inovace předmětů je
stanovit strukturu inovačního procesu předmětů
Navazující magisterský studijní program 6208 N Ekonomika a management
• Podniková ekonomika ((prezenční a kombinovaná forma
studia, prezenční studium také v anglickém jazyce)
• Regionální studia – v návrhu
Proces inovace studijních předmětů
zahrnuje následující kroky
(zpracováno podle Rydvalová, 2009)
1. Monitoring stávajícího stavu studijních předmětů ve
vazbě na studijní obor.
• předpokládaný vývoj oboru, stávající způsob výuky
2. Stanovení znalostí a dovedností – profilu – studenta
ve vazbě na akreditovaný studijní obor.
3. Vyhodnocení stávajícího stavu vědního oboru ve
vazbě na současný stav vyučovaného předmětu,
včetně charakteristiky zvláštností studijního předmětu.
• zhodnocení použitých metod výuky, požadavků na vyučující a
způsobů hodnocení výstupů z učení,
• aplikace didaktických zásad.
Dokumenty dokládající úspěšnou
realizaci procesu inovace
• v souladu se schválenou projektovou dokumentací,
• s principy manažerského rozhodování
• a podklady pro akreditaci či evaluaci studijních
vysokoškolských oborů.
• Při návrhu metodiky postupováno dle zásad
rozhodovacího procesu.
Proces inovace studijních předmětů
zahrnuje následující kroky
4. Určení dysfunkcí stávajícího stavu výuky studijního
předmětu.
5. Návrh na změny stávajícího vzdělávacího procesu
předmětu s ohledem na zjištěné dysfunkce stávajícího
stavu.
6. Zpracování pedagogických dokumentů.
• Profil absolventa, studijní program, studijní plán, sylabus studijního
předmětu
7. Příprava studijních materiálů a zajištění jejich
dostupnosti pro studenty.
8. Projednání výstupů s garantem studijního předmětu
a studijního oboru; případně realizace úprav.
Obsah a struktura sylabu studijního
předmětu
1. Shrnutím analýzy současného stavu
vzdělávacího procesu daného předmětu, včetně
odhalených dysfunkcí a návrhu změn.
2. Koncepcí inovovaného vzdělávacího procesu
předmětu zahrnující zpracované pedagogické
dokumenty.
• Sylabus, katalog
3. Zpracovanými studijními materiály dostupnými
na e-learningovém portále TUL.
4. Písemným souhlasem s inovací předmětu od
garanta studijního oboru.
Struktura metodiky dle jednotlivých položek - uvedena definice pojmu,
praktické rady pro zpracování i konkrétní příklady pro inspiraci.
Slovník vybraných pojmů.
Seznam použitých zdrojů.
Příloha - Standardizovaný formulář sylabu studijního programu.
3
16.11.2012
Základní informace o studijním
předmětu
Cíl studijního předmětu
Dle aktuálního studijního plánu a platné akreditace.
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Název studijního předmětu.
Katedra.
Zkratka předmětu.
Rozsah výuky studijního předmětu.
Způsob zakončení.
Zápočet před zkouškou.
Typ předmětu.
Počet kreditů.
Doporučený ročník studia.
Doporučený semestr studia.
Jazyk výuky.
Garant/ka.
Přednášející.
Cvičící.
Prerekvizity (absolvované předměty).
Korekvizity (současně zapisované předměty).
Nahrazovaný předmět.
Ten nejpomalejší, který neztratil z očí cíl, jde stále ještě rychleji než ten, který
bloudí bez cíle.
Gotthold Ephraim Lessig (1729 – 1781)
Cíl předmětu je obecným vyjádřením záměrů vyučujícího.
Vyjadřuje, čeho chce vyučující dosáhnout ve vztahu ke
studentům.
Příklady:
• Seznámit studenty se základy podnikového řízení.
• Seznamuje studenty se způsoby financování na základě účetních
a tržních hodnot podniku.
• Obeznámit studenty se základními technologiemi tváření, slévání a
svařování, včetně teoretických základů dané problematiky.
Praktické rady pro psaní cíle studijního
předmětu
• Stručné vyjádření. Měla by stačit jedna věta.
• Nezaměňovat s tématy přednášek.
• Vychází z výstupů studijního oboru. Z toho
vyplývá, že pokud je předmět určen pro více oborů,
je třeba definované cíle odlišit podle oboru.
• Při
formulaci
je
možné
použít
některé
z doporučených sloves a následně doplnit o
obsah sdělení.
Výstupy z učení
V
souladu s aktuálními
– orientace na studenta.
trendy
vzdělávání
• Uvést do problematiky, představit, vybavit (nějakou schopností,
povědomím), obeznámit, seznámit se s, prohloubit znalosti,
porozumět, poznat, naučit se, navyknout si na, být si vědom
čeho
Výstupy z učení jako základ pro
navazující kroky procesu inovace
Výstup z učení
• Evropský kreditní systém (ECTS): výroky o tom,
co se očekává, že student bude znát, čemu
bude rozumět, co bude schopen předvést a co
bude schopen vykonávat po ukončení procesu
učení. (Evropská komise, 2009).
• Oborové znalosti a dovednosti, stejně jako obecné
způsobilosti, které studenti získají v daném
předmětu a které musí prokázat pro úspěšné
absolvování předmětu.
• Vyjadřuje vlastně minimum toho, co by student po
absolvování předmětu měl znát a vědět.
• obsah předmětu – „co by se měl
student učit“,
• výukové metody, které studenta
motivují k dosažení výstupů – „jak by se
měl učit“,
• jak by mělo být ověřováno jejich
dosažení (proto mají být výstupy z učení
měřitelné),
• co je třeba hodnotit po absolvování
předmětu, kdy je třeba
provést
hodnocení a jaké hodnoticí metody
použít.
4
16.11.2012
Příklad formulace výstupu z učení
Jak vytvářet výstupy z učení
Chybná formulace výstupu z učení (popisuje průběh
učení, nikoliv výstup z něj)
Student se seznámí se základním principem udržitelného
rozvoje.
Základem Bloomova taxonomii vzdělávacích cílů
– 3 domény vzdělávacího procesu:
• kognitivní (učení na základě poznávání),
• afektivní (na základě postojů, emocí a
hodnot)
• psychomotorickou (koordinace vědomého
ovládání pohybového ústrojí).
Správná formulace např.
Student umí vysvětlit čtyři dimenze koncepce udržitelného
rozvoje.
Proč správně? Student získá jasnou představu o tom, co
má umět a dokázat při závěrečném hodnocení.
Vyučující ví, co má zkoušet, co je minimum, které má
student znát.
Podrobný popis obsahuje kapitola 2.3.8 Bloomova taxonomie a
aktivní slovesa ke stanovení cílů výuky.
Postup tvorby výstupů z učení
Postup tvorby výstupů z učení (VzU)
1. Nejprve zodpovědět otázku, co konkrétně chceme, aby
student uměl
2. Vybrat vhodné aktivní sloveso dané kategorie
• dokonavý tvar, vyjadřuje stav znalostí a dovedností po
absolvování předmětu
• seznam aktivních sloves (když hledáte „to správné slovo“)
• Př. Je rozdíl mezi „seznamuje se s dobrovolnými nástroji
environmentální politiky“ a „charakterizuje hlavní znaky
dobrovolných nástrojů environmentální politiky“.
3. Doplnit kontext, obsah sdělení.
• Ve vazbě na oblast vzdělávání bude nejčastěji
zastoupena kognitivní doména.
Pro kontrolu správného formulování výstupů z učení dobře
slouží otázka: Mohu to u studenta pozorovat a hodnotit?
• Postup od základů výše (nejprve terminologie,
schopnost pojmy vysvětlit, pak aplikace, atd.).
Praktické rady pro psaní výstupů z učení
•
•
•
•
•
•
•
Bloomova
taxonomie a
aktivní slovesa
ke stanovení
výstupů
z učení
v kognitivní
doméně
•
•
•
Nekopírovat vzory, tvůrčí přístup, respektovat specifika předmětu a oboru.
Může je psát jen osoba plně obeznámená s předmětem.
Optimální počet je 4 až 6 – všechny musí být vyučující schopen ověřit.
Použít vždy jen jedno aktivní sloveso a doplnit jej kontextem.
Jednoznačnost.
Jednoduchá formulace. Místo složitého souvětí raději další větu.
Musí být pozorovatelné a hodnotitelné (neefektivní ověřování širokých
VzU; dlouhý seznam v případě úzkých VzU).
Dosažitelnost s ohledem na čas a prostředky, které jsou k dispozici
(realistická očekávání).
Gradace výstupů z učení s postupem studia (pro vyšší ročníky použít
vyšší úrovně taxonomie).
Zajistit zpětnou vazbu (kolegové, absolventi) k ověření adekvátnosti
VzU.
5
16.11.2012
Výhody a přínosy používání výstupů
z učení ve třech oblastech
• zajištění kvality studia,
• komunikace se studenty
• a možnosti mobility.
Konkrétní přínosy výstupů z učení
•
•
•
•
•
•
•
•
Zvyšují transparentnost a srovnatelnost standardů kvalifikačního stupně.
Zvyšují důvěryhodnost.
Umožňují zajistit konzistenci výuky mezi studijními předměty –
odstranění duplicity, zajištění návaznosti ve vyšších ročnících.
Jednodušší výběr výukové strategie a metody výuky.
Pomáhají při hodnocení (např. zkoušení, SZZ) nejen vyučujícím, ale i
dalšími pedagogy.
Zvyšují transparentnost a srovnatelnost. Je prokazatelné, jaké znalosti
a dovednosti by měl student získat a zda je skutečně má.
Jednoznačné informace o předmětu (usnadní volbu studenta při výběru
předmětů, informace pro všechny zainteresované osoby).
Mobilita studentů díky možnosti uznávání jejich výsledků a kvalifikace.
Potenciální problémy a nevýhody
spojené s psaním výstupů z učení
Bloomova taxonomie a aktivní slovesa
ke stanovení cílů výuky
• Formulace není jednoduchá, ale výsledky stojí za
vynaložené úsilí. Ušetří se práce při následném
výběru formy výuky i přípravě hodnocení.
• VzU představují minimum, které musí splnit všichni
studenti, nikoliv ideál, kterého dosahují jen ti
nejlepší.
• Příliš obecné vyjádření neumožňuje ověření
dosažení VzU (např. za použití sloves zná, rozumí,
orientuje se, má povědomí, je schopen).
Psaní VzU v kognitivní doméně
• Zaměřena na učení na základě
poznávání,
• využívána nejčastěji.
Psaní VzU v afektivní oblasti
(postojové, hodnotové)
• Týká se emočních složek učení:
od
základního
přání
získat
informaci
až
po
integraci
přesvědčení, hodnot a postojů do
charakterové struktury osobnosti.
Psaní VzU v psychomotorické oblasti
• Týká se hlavně oborů, kde je
třeba
prokázat
manuální
schopnosti a dovednosti.
Obsah předmětu
Vyučovací metody
• Témata předmětu zpracovaná podle počtu
týdnů a formy výuky.
• Samostatně pro přednášky a cvičení, příp.
semináře, pro prezenční, i pro kombinovanou
formu studia.
• Počet témat s ohledem na délku semestru
(standardně 14 týdnů, v LS pro 3. ročník Bc
studia 10 týdnů a pro 2. ročník N studia
9 týdnů).
• Způsob, jakým bude dosahováno definovaných cílů
předmětu.
• Odvislé od zvláštností předmětu – metody musí být
„šité na míru danému předmětu“.
• Zohlednit cíle a požadované výstupy z učení předmětu, obsah
vědního oboru i téma předmětu, cílovou skupinu studentů, schopnosti
a pedagogické dovednosti vyučujícího, časový rámec, dostupnost
pomůcek ad.
• Podle Studijního a zkušebního řádu TUL
6
16.11.2012
Metody používané v rámci IS/STAG
Studijní zátěž
•
•
•
• Orientační odhad průměrné doby, kterou studenti
potřebují na dosažení očekávaných výsledků učení
(skutečnost se liší dle konkrétních studentů).
• Rozhodující pro přípravu podkladů výuky, pro výběr
metody výuky.
• Souvislost s počtem kreditů (kvantitativně vyjadřují
míru zátěže studenta při studiu daného předmětu).
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Monologický výklad (přednáška, prezentace, vysvětlování)
Dialogické metody (přednáška, prezentace, vysvětlování)
Samostatná práce studentů (studium textů, literatury, problémové úkoly, výzkum,
písemná práce)
Prezentace a obhajoba písemné práce
Pozorování
Demonstrace
Projektová výuka
Nácvik pohybových a praktických pracovních dovedností
Laborování
Pracovní činnosti (dílny)
Samostatná tvůrčí a umělecká činnost studenta
Aktivizující metody (simulační, situační, inscenační metody, dramatizace, hraní rolí,
manažerská hra)
Problémové metody (badatelské, výzkumné)
Samostatná výzkumná činnost studenta
Demonstrace dovedností studentů
Skupinová konzultace
Individuální konzultace
Obvykle zahrnuje studijní zátěž tyto
aktivity (Evropská komise, 2009):
• Počet hodin přímé výuky v rámci dané vzdělávací
složky (počet hodin za týden × počet týdnů).
• Čas strávený samostatnou nebo skupinovou prací
potřebnou pro úspěšné absolvování dané vzdělávací
složky
• např. přípravou na přednášky, semináře nebo laboratorní
cvičení a dokončením poznámek po jejich skončení;
shromážděním a výběrem vhodných materiálů;
potřebným
opakováním,
studiem
materiálů;
vypracováním prací/projektů/disertace; praxí, např. v
laboratoři
• Čas potřebný na přípravu na zkoušku a její
absolvování.
• Čas potřebný na povinnou(é) praxi(e).
Aktivity uváděné v rámci IS/STAG
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Domácí příprava na výuku
Exkurze
Kontaktní výuka
Praktická výuka (vyjádření počtem hodin)
Projekt individuální
Příprava na dílčí test
Příprava na laboratorní měření, zpracování výsledků
Příprava na souhrnný test
Příprava na zápočet
Příprava na zkoušku
Příprava prezentace (referátu)
Příprava prezentace (referátu v cizím jazyce)
Semestrální práce
Účast na výuce
Vypracování kvalifikační práce
Vypracování seminární práce v bakalářském studijním programu
Vypracování seminární práce v magisterském studijním programu
• 1 kredit představuje 25 – 30 hodin studia (Evropská komise,
2009).
• Podklad pro plánování studia studenta, jejich
sebehodnocení a sebekontrolu.
• Výsledný odhad času musí být vždy založen na
kvalifikovaném odhadu vyučujícího.
Konkrétní příklady aktivit
Uvedeny v metodice s doplňujícím vysvětlením.
Přímá výuka - Doba strávená v učebně.
• Předmět s rozsahem výuky 2 přednášky a 2 cvičení týdně představuje
cca 42 hodin přímé výuky (45 x 4 x 14/60).
Prostudování textu - Orientačně dle počtu slov (čteme 200 až 300
slov za min, učíme se 50 až 100 slov za min).
• Za 1 hodinu lze prostudovat cca 12 až 24 stran textu, zohlednit
náročnost textu.
Vypracování testu - Přibližně 5krát tolik času, kolik potřebuje
k vypracování autor textu.
Kombinovaná zkouška (písemná a ústní zkouška) - Čas potřebný
na studium literatury, na vypracování testu, na přípravu a složení
ústní zkoušky.
Další aktivity: Plnění průběžných úkolů; Prezentace, referát ; Seminární práce;
Projekt; Praxe; Závěrečná písemná zkouška; Závěrečná ústní zkouška
Metody hodnocení a hodnoticí kritéria
Hodnocení
• Slouží k ověření, zda bylo dosaženo
plánovaných výstupů z učení.
• Slovní hodnocení a kvantifikace.
• Má poskytnout studentům jasnou představu
o tom, „co je čeká“.
• Příprava již při tvorbě výstupů z učení.
7
16.11.2012
Nejčastěji používané metody hodnocení
(Kračík, 2010)
80 % hodnocení má podobu písemného testu, eseje, příp.
zprávy na určité téma (Kennedy et al., 2006).
Praktické rady pro přípravu hodnocení a
výběr vhodných metod hodnocení
• V metodice uveden doporučený postup.
• Pohled vyučujícího
a studenta na zkoušení se
liší (student se učí to, co
čeká u zkoušky; vyučující
hodnotí dosažení VzU).
• Jednoduchost a srozumitelnost – jak a za co
budou přidělovány body.
• Využití softwaru, např. SW Moodle (e-learningový
portál TUL) – transparentní hodnocení, student
může reagovat a snažit se o lepší výsledek.
Příklad celkového hodnocení založený
na klasifikační tabulce ECTS (Evropská
komise, 2009)
Hodnoticí metody uvedené v IS/STAG
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Ústní zkouška
Písemná zkouška
Analýza výkonů studenta
Anamnestická metoda
Didaktický test
Dotazník
Esej
Hospitace
Kombinovaná zkouška
Písemná práce
Praktická demonstrace získaných dovedností
Prezentace nabytých zkušeností prostřednictvím portfolia
Prezentace osvojených vědomostí formou referátu
Prezentace samostatné výzkumné činnosti studenta
Prezentace skupinové práce
Prezentace tvůrčí a umělecké činnosti studenta
Rozbor jazykového projevu studenta
Rozhovor
Systematické pozorování studenta
Ústní prezentace samostatné práce studenta
Příklad nastavení hodnoticích kritérií
Základem Studijní a zkušební řád TUL:
• Základními formami kontroly studia jsou zápočet, klasifikovaný
zápočet, zkouška, souborná zkouška, státní zkouška.
• Výsledek klasifikovaného zápočtu stejně jako zkoušky klasifikuje
zkoušející známkami výborně (1), výborně minus (1-), velmi
dobře (2), velmi dobře minus (2-), dobře (3) a neprospěl (4).
Způsob nastavení hodnoticí škály
Literatura povinná a doporučená
Povinná literatura
• povinná k prostudování;
• zahrnuta do celkové studijní zátěže;
• reálný odhad, co student zvládne prostudovat.
Doporučená literatura
• K rozšíření znalostí, podnítit hlubší zájem o danou
problematiku.
V souladu s normou.
Generátor citací (www.citace.com).
8
16.11.2012
Kompletace sylabu a navazující činnosti
nezbytné pro zahájení výuky
Studijní pomůcky
Jaké studijní
k dispozici,
pomůcky
jsou
studentům
• např. multimediální pomůcky, přístrojové vybavení
(projektor, tabule, flipchart), distanční vzdělávací opory,
prostředky audiovizuální techniky (zařízení pro diktafony,
televizor, video, DVD přehrávač…), apod.
E-learningový portál
TUL (dostupný z
https://elearning.fm.tul.cz/)
pro
tvorbu
výukových systémů a elektronických kurzů.
Završení práce na přípravě sylabu studijního předmětu.
Výstupy
• Kompletně vyplněný sylabus v souladu s metodikou – elektronický
formulář bude k dispozici.
• Katalog sylabů inovovaných studijních předmětů.
Zodpovědnost
• Garant inovace předmětu zodpovídá za správnost a úplnost
údajů.
• Metodik inovace zodpovídá za kontrolu kompletace sylabů a
zpracování Katalogu.
• Soulad inovovaných studijních dokumentů stvrdí svým podpisem
garant předmětu a garant studijního oboru.
Navazující činnosti
Závěrečné shrnutí
•
•
•
•
Příprava studijních pomůcek,
zajištění jejich dostupnosti (e-learningový portál TUL),
zahájení pilotní výuky,
vyhodnocení (např. dotazník pro studenty, zda byly
naplněny jejich představy o předmětu; konzultace
s dalšími vyučujícími)
• a realizace případných úprav.
Aktualizace sylabu (především obsahové náplně a
zdrojů informací), tak aby předmět reflektoval aktuální
vývoj společnosti i oboru.
Metodika pro inovaci předmětů poskytuje jednotný postup
pro zpracování popisu studijního předmětu. Přehledně
podává informace o jednotlivých částech procesu:
• vysvětlení pojmu,
• praktické příklady
• i rady pro zpracování.
Struktura metodiky má usnadnit hledání informací potřebných
pro zpracování standardizovaného formuláře Sylabus
studijního předmětu. V závěru uvedeny odkazy na citované
zdroje a slovník.
Katalog sylabů inovovaných studijních předmětů.
Využití ke zvyšování kvality studia v rámci studijního
programu Ekonomika a management na Ekonomické fakultě
Technické univerzity v Liberci.
Popis inovovaného
studijního předmětu –
katalogový list
Popis inovovaného
katalogový list
9
16.11.2012
Popis inovovaného
katalogový list
Popis inovovaného
katalogový list
Děkuji Vám za pozornost.
Prostor pro Vaše dotazy a připomínky
10

Metodika inovace - prezentace - inovace studijního programu

Transkript

Podobné dokumenty

Metodika inovace studijních předmětů

Výroční zpráva o činnosti EF TUL za rok 2012

Teorie isostacy

electromagnetico Espectro

Aktualizace 2014 - Ústav jazykové přípravy

Aktualizace 2015 - Ústav jazykové přípravy

Karta předmětu – prezenční studium