Prohlédnout Kryrskou rozhlednu.

Kryrská rozhledna
1
kryrská rozhledna
Měsíčník Číslo 3
Březen 2011
Cena 6 Kč
Váţení občané,
po dlouhých zamračených dnech se na nás opět s větší
intenzitou usmálo slunce a odtály silné vrstvy sněhu.
Musíme konstatovat,ţe tímto momentem nastala
nekonečná práce s úklidem prostranství v našem městě a
přilehlých obcích. Musíme odklidit desítky tun
posypového materiálu,který jsme byli nuceni pouţít na
zajištění schůdnosti a průjezdnosti našich místních
komunikací.Veřejná prostranství jsou poseta haldami
exkrementů od našich domácích miláčků, které jsme si
venčili před svými objekty a jejichţ úklid nyní zůstává na
zaměstnancích našeho města.
V Kryrech a přilehlých obcích je v současné době 178
občanů bez pracovního poměru a naše město mělo snahu
s nástupem lepšího počasí alespoň části těchto lidí pomoci
v jejich zoufalé finanční situaci a nejistotě. Nepodařilo se
nám prostřednictvím úřadu práce zajistit více něţ deset
pracovních míst, přestoţe náš poţadavek zněl na 25 lidí.
Bohuţel nejsou finanční prostředky alespoň na částečné
pokrytí jejich mzdových nákladů.
Věříme,ţe se situace v nejbliţší době zlepší a městu Kryry
bude jeho poţadavek naplněn, abychom mohli pokračovat
v nekonečné práci při obnově našich lesů, údrţbě zeleně
v obcích a úpravách chodníků a místních komunikací.
Brda Miroslav
Starosta města
Uvnitř čísla
2
Diskutované téma - ODPADY
5
Fotoklub AMFORA
11
Jonáš – mateřské centrum
16
Společenská kronika
2
Odpady z pohledu minulosti,
současnosti i výhledu do budoucna
Odpady jsou v poslední době velmi diskutovaným
tématem, a to jak z pohledu jejich vzniku, původu,
likvidace a vlivu na ţivotní prostředí, tak především
z pohledu finanční náročnosti.
Něco na úvod o odpadech
Co je to odpad? Je to kaţdá movitá věc, které se
osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit.
Nás občany zajímá zejména odpad komunální. Je to
veškerý odpad, který vzniká na území obce při činnosti
fyzických osob – občanů, a který je uveden v prováděcím
předpisu k zákonu o odpadech, s výjimkou odpadů
vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob
oprávněných k podnikání. Problematiku nakládání
s odpady řeší zákon č.185/2001 Sb., o odpadech a o
změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
Kaţdá obec je povinna určit místa, kam mohou
fyzické osoby odkládat komunální odpad, a zajistí místa,
kam mohou občané odkládat nebezpečné sloţky
komunálního odpadu. Občan je pak povinen komunální
odpad na takto určeném místě odkládat. Systém nakládání
s komunálním odpadem můţe obec stanovit obecně
závaznou vyhláškou. Zároveň můţe obec vyhláškou
stanovit a vybírat poplatek za likvidaci komunálního
odpadu.
S většinou odpadů uvedených v Katalogu odpadů
se běţný občan setká jen málokdy. Nejvíce přicházíme do
kontaktu s komunálními odpady, to jsou odpady z
domácností, včetně sloţek z odděleného sběru (tříděný
odpad). Tento komunální odpad dále rozdělujeme na :
Objemný odpad – tj. takový odpad, co se z důvodu své
hmotnosti nebo velikosti nevejde do běţné sběrné nádoby
(popelnice, kontejner). V našem městě můţete odvézt
tento odpad do dočasného úloţiště odpadu
Nebezpečný odpad – odpad uvedený v zákonném
Seznamu nebezpečných odpadů a jakýkoliv jiný odpad
vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností
uvedených v příloze č. 2 zákona (např. olej, barva, lepidlo,
pesticidy, kyseliny,léky, fotochemikálie…aj.). Svoz se
provádí 2x ročně a je zdarma.
Směsný komunální odpad – sloţka vzniklá po vytřídění
všech
výše
uvedených
odpadů.
Tento odpad patří do sběrných nádob (popelnice,
kontejnery). Svoz směsného komunálního odpadu je
zajištěn kaţdý týden.
Výrobky podléhající zpětnému odběru – výrobci a
dovozci stanovených výrobků jsou povinni zajistit jejich
zpětný odběr (minerální oleje, elektrické akumulátory,
galvanické články a baterie, výbojky a zářivky,
Kryrská rozhledna
pneumatiky,
elektrická
a
elektronická
zařízení,
elektropřístroje určené pro pouţití v domácnostech).
Biologický odpad – např. zbytky ovoce, zeleniny,
skořápky, tráva, listí, plevel, jemné nebo nadrcené větve,
kávová sedlina apod. Nejvhodnější je bioodpad
kompostovat na své zahradě, ale téţ MěÚ Kryry umoţňuje
tento odpad odvést na dočasné úloţiště.
Separovaný (tříděný) odpad – sloţka vzniklá sběrem za
účelem dalšího vyuţití (např. papír, sklo, plast, tetrapaky).
Stanoviště sběrných nádob na tříděný odpad mají v kaţdé
obci pevná místa (obecně závazná vyhláška o odpadech
MěÚ Kryry), kde můţete svůj tříděný odpad odloţit.
Občané bydlící v rodinných domech třídí plast a tetrapaky
do speciálních pytlů.
Objemové nádoby na tříděný odpad
Ţluté - plasty
vhodit lze: PET láhve po sešlápnutí!!!, kelímky,
sáčky, folie, polystyren, výrobky a obaly z plastu
vhodit nelze: novodurové trubky, obaly od
nebezpečných látek- olejů, chemikálií, barev ap.
Modré - papír
vhodit lze: noviny, časopisy, letáky, knihy, sešity,
krabice (rozloţené!!!), kancelářský papír
vhodit nelze: mokrý mastný a jinak znečištěný
papír, papír voskovaný a kopíráky, pouţité
papírové pleny a hyg. potřeby
Zelené - skleněné láhve
vhodit lze: láhve všech barev, skleněné střepy a
tabulové sklo
vhodit nelze: keramiku, porcelán, autosklo,
drátěné sklo, zrcadla, televizní obrazovky,
nevhazovat láhve v igelitových taškách!
Vývoj nákladů na odpady MěÚ Kryry
Náklady na odpady, které byly vynaloţeny v rámci
MěÚ Kryry, obcí Kryry, Strojetice, Běsno a Stebno se
výrazně zvyšovaly. Z grafu 1 je patrné, ţe v roce 2003
činily 1,44 mil. Kč a v roce 2007 byly náklady dokonce
2,24 mil. Kč. Právě výrazný nárůst nákladů v roce 2007 na
odvoz kontejnerů donutilo starostu a zastupitelstvo MěÚ
Kryry vzniklou situaci řešit. Přínosem bylo zahájení třídění
odpadu v domácnostech. Toto rozhodnutí má především
význam v rámci celé ekologie naší země, protoţe s plasty
a sklem si příroda neporadí. Současně je zbytečné
zatěţovat odpady papírem, který se dále vyuţívá ve
výrobě. Samozřejmě do komunálního odpadu nepatří
biologický odpad. Na počátku se tento systém řadě
občanům nelíbil, ale dnes je tomu naopak. Většina
domácností třídí odpady a pokud někdo neobdrţí pytle na
tříděný odpad ihned urguje MěÚ. Třídění odpadu byla
jedna část opatření a druhá část, která byla velmi náročná
na realizaci, bylo vytvoření dočasného úloţiště odpadu
Kryrská rozhledna
3
(řada občanů ho nazývá jako sběrný dvůr). Tím se zrušily
stanoviště dvou kontejnerů u školního hřiště a u pily.
Graf 1: Náklady na odpady v letech 2003 aţ 2007
2,5
2,24
mil. kč
2
1,5
2,02
2,05
2005
2006
1,67
1,44
1
0,5
svoz barevných kontejnerů tříděného odpadu ve všech
obcích a nákup pytlů pro tříděný odpad. Tady je nutné
konstatovat, ţe to co děláme pro ekologii, tak navíc
zaplatíme. Náklady v roce 2010 na tříděný odpad byly 184
tis. Kč a příjem ze tříděného odpadu je 90 tis. Kč, tím
jsme na ekologii doplatili 94 tis. Kč. V tomto případě asi
nelze přemýšlet ziskově, protoţe my jsme ti, kteří tu
přírodu znečišťují, proto nelze ještě na tom vydělávat.
Nejniţší roční náklad na odpady je tvořen nebezpečným
odpadem, který je v rozmezí 14 tis. Kč (rok 2009) aţ 38
tis. Kč (rok 2008). Z celkového pohledu je patrné, ţe se
MěÚ podařilo zastavit nárůst nákladů na odpady, protoţe
v letech 2009 a 2010 se náklady sníţily oproti roku 2008.
0
2003
2004
2007
Graf 2: Náklady na odpady podle jednotlivých poloţek
rok
3,0
2,5
2,0
mil. Kč
Z grafu 2 je patrná kalkulace ročních nákladů dle
jednotlivých poloţek odpadů. Je zřejmé, ţe náklady na
komunální odpad se do roku 2007 zvyšovaly, ale po
zaloţení dočasného úloţiště došlo k jejich poklesu.
Vysvětlení je jasné - průměrná cena odvozu jednoho
kontejneru je cca 5 tis. Kč. Do roku 2007 se vyváţely 2
kontejnery týdně tj., 10 tis. Kč za týden, coţ za rok
představuje náklad cca 500 tis. Kč. V roce 2010 se
z dočasného úloţiště odvezly kontejnery za cenu 180 tis.
Kč. Je patrné, ţe se podařilo „ušetřit“ více jak 300 tis. Kč.
Náklady na provoz dočasného úloţiště jsou ve výši téměř
300 tis. Kč, proto je záměrně uvedeno v předchozí větě
ušetřit v uvozovkách. Celkové náklady na dočasné úloţiště
byly v roce 2010 ve výši 503 tis. Kč (v roce 2009 byly
469 tis. Kč), jak bylo uvedeno z toho je 180 tis. Kč za
odvoz kontejnerů a zbylá část jsou provozní náklady
(mzda a odvody, svoz tříděného odpadu, energie, opravy a
udrţování úloţiště). Z toho vyplývá, ţe pouze rozdíl
v ceně za odvoz kontejnerů z Kryr uhradí naše náklady na
provoz dočasného úloţiště. Dočasné úloţiště slouţí
občanům pro odvoz veškerého odpadu, tj. i odpadu mimo
domácnost (biologický odpad ze zahrad, sutě, dřevo atd.).
Je zde zaveden i minimální poplatek a to ze dvou důvodů.
Za prvé je to prevence, aby se netvořily černé skládky, na
jejichţ likvidaci jsou vynakládány vysoké náklady. Pokud
se takové objeví, tak je likviduje pracovník dočasného
uloţiště a nálady jsou zahrnuty do této poloţky. Za druhé
řada odpadů je dále vyuţívána (recyklována) MěÚ Kryry.
Jedná se především o tvorbu kompostu z biomasy, výroba
štěpků z větví a sutě pro zpevňování cest. Pracovník
dočasného úloţiště má na starosti i to, aby co nejméně
odpadu bylo vyváţeno kontejnery a tím sniţuje náklady na
MěÚ Kryry. Proto po příjezdu do úloţiště separujete svůj
odpad a pouze za odpad vhozený do kontejneru se platí!
Současně je nutné konstatovat, ţe do nákladů sběrného
dvora je kalkulována celá roční mzda pracovníka, který
zastává i další činnosti dle potřeb MěÚ Kryry. Další
poloţkou je tříděný odpad, kde jsou uvedeny náklady na
1,5
1,0
0,5
0,0
2003
Komunální
2004
2005
Tříděný
2006
2007
rok
2008
Nebezpečný
2009
2010
Uložiště
V grafu 3 je uveden podíl nákladů na celkové
odpady. Celkové poplatky občanů byly v roce 2003 0,74
mil. Kč. Tato niţší částka byla způsobena tím, ţe se
popelnice vyváţely pouze 1x za 14 dní. Na základě
stíţností v letním období na zapáchající odpadky byl
v následném roce změněn systém svozu na 1x týdně
v letním období a 1x za 14 dní v zimním období.
Současně se zvýšil roční poplatek na jednoho občana ze
300 Kč na 400 Kč. Proto se podíl poplatků od občanů
zvýšil na 1 mil. Kč a doplatek MěÚ Kryry zůstal na stejné
úrovni (640 tis. Kč). Bohuţel, ani tento systém svozu
popelnic nebyl pro řadu občanů vyhovující, dokonce byly
nalezeny některé odpadky v okolí obcí, proto je od roku
2005 svoz popelnic týdenní. Tím se zvýšily náklady MěÚ
Kryry o 320 tis. Kč. Postupný nárůst cen za odvoz odpadů
způsobil navýšení ročního poplatku na odpady v roce
2007 na jednoho občana o 50 Kč. Z grafu je patrné, ţe
podíl poplatků se v letech 2007 aţ 2010 zvýšil na 1,2 aţ
1,4 mil Kč. Podíl MěÚ Kryry se zvýšil aţ na 1,34 mil. Kč,
ale postupnými opatřeními (třídění odpadu a dočasné
úloţiště) se podařilo tento podíl sníţit na 1,17 mil. Kč.
Z důvodů zvyšování nákladů na odpady se po 4 letech
zvýšil roční poplatek na rok 2011 o 50 Kč na celkovou
částku 500 Kč. Proto v grafu je uveden i odhad ® na rok
2011, kde by se poplatky občanů podílely ve výši 1,24
mil. Kč a MěÚ Kryry by hradil 1,05 mil. Kč. V roce 2011
Kryrská rozhledna
4
se MěÚ Kryry z důsledku ekonomického opatření sníţí
příjem, proto se i na odpadech uspoří cca 120 tis. Celkové
sníţení příjmů se samozřejmě dotkne i dalších poloţek
(školství, kultura, sport atd.), protoţe lze hospodařit pouze
s finančními prostředky, které MěÚ Kryry dostane.
V grafu 3 je uvedena poloţka EKOKOM, coţ je příjem za
tříděný odpad. Moţná, ţe zde v této poloţce v budoucnu
je moţný zdroj příjmů z odpadů. V současné době se
podílí na nákladech pouze z 3,6 %
Řadě občanům se zdá navýšení zbytečné, ale není tomu
tak. Náklady v roce 2011 na roční (1x týdně) odvoz jedné
120 l popelnice jsou 1897 Kč. Tento poplatek je na spodní
hranici, protoţe při zjišťování cen za odvoz 120 l
popelnice v ČR je v rozmezí 1800 aţ 2500 Kč, v závislosti
na firmě a vzdálenosti svozového místa. Z důvodu cen za
odvoz popelnic a příjmů z poplatků za odpady občanů
bylo stanoveno, ţe pro rodinné domky, kde jsou pouze
dva občané byla přidělena 60 l popelnice (roční odvoz činí
1325 Kč). Bohuţel nelze jednoznačně zpoplatnit skutečné
výdaje za odvoz odpadu, protoţe zákonem je stanovená
maximální hranice poplatků za odpady ve výši 500 Kč.
V roce 2010 činily náklady pouze za svoz popelnic a
kontejnerů u bytových domů 1,54 mil. Kč a občané
zaplatili 1,12 mil. Kč. Rozdíl 420 tis. Kč a ostatní náklady
na tříděný odpad a kontejnery hradí MěÚ Kryry.
Graf 3: Podíl nákladů na odpady
3,0
mil. Kč
2,5
2,0
1,5
1,0
0,5
0,96
1,02
1,00
1,01
1,00
2004
2005
2006
0,64
1,34
1,22
1,17
1,05
1,13
1,14
1,12
1,12
1,24
2007
2008
2009
2010
2011
®
1,06
0,66
0,74
0,0
2003
rok
poplatky
EKOKOM
platí MěU
Je to odpad nás všech, proto se na jeho likvidaci
všichni podílíme. Je těţké určit kdo má jak velký podíl,
proto MěÚ Kryry přistoupil na to, ţe se velkou částí podílí
na likvidaci vzniklého odpadu, a to z několika důvodů. Za
prvé by výrazným zvýšením poplatků na sběrném úloţišti
vznikaly černé skládky jejichţ likvidace (včetně pokut) je
vysoce nákladná. Za druhé máme vztah k naší přírodě a
zavedením tříděného odpadu myslíme na naše budoucí
generace. Na druhé straně se nabízí i otázka, ţe bychom
měli šetřit i na odpadech. To znamená více třídit odpad,
snaţit se co nejméně zatěţovat kontejnery a jiţ při
nákupech do domácnosti zvaţovat následně vzniklý odpad
(níţe uvedená doporučení). Moţná, ţe by i občané z obcí
Strojetice, Běsno a Stebno mohli odpad, který je zbytečné
dávat do kontejneru přivést na dočasné úloţiště, kde je
separován (biomasa, větve, suť). Vím, ţe se to bude zdát
jako zbytečné, ale díky dočasnému úloţišti je cena za svoz
kontejnerů v Kryrech 180 tis. Kč a ve zbylých obcích je
cena za svoz kontejnerů ve výši 184 tis. Kč, coţ je
v přepočtu na občana výrazně vyšší cena. Bohuţel systém
odvozu odpadu není dán hmotností odpadů z popelnic a
kontejnerů u bytových domů, ale je propočítán na základě
průměrně vyprodukovaného odpadu na občana. Proto se
platí roční poplatek za popelnici na základě jejího objemu.
Je tedy na kaţdém občanu, aby zváţil zda plně vyuţívá
pouţívanou popelnici. Odvozci odpadu kalkulují cenu za
čas vynaloţený na vyváţení odpadu, dopravu a náklady
skládky (skládkovné a likvidace odpadu). Nárůst těchto
poloţek od roku 2002 činí 60%.
Jak předcházet vzniku odpadů v domácnosti?
Předejít vzniku odpadů v domácnosti znamená
zvaţovat při nákupu uţitečnost nakupovaných
výrobků a pouţívaných obalů.
Doporučujeme:
Na nákupy si vzít vlastní tašku, co nejméně
pouţívat igelitové tašky a různé sáčky, které
poskytují prodejci.
Dávat při nákupu přednost nápojům v láhvích pro
vícenásobné pouţití (ve vratných obalech), zvláště
v případě nákupu minerálek, šťáv, vína, piva
apod.,
popř.
preferovat
recyklované
a
recyklovatelné materiály a obaly.
Upřednostňovat nákup zboţí ve velkém balení (je
i cenově výhodnější), doplňovat z velkého balení
do dlouhodobě pouţívaného obalu.
Omezovat nákup věcí na jedno pouţití (nejen
jednorázové zboţí je na jedno pouţití, mnohdy se
to týká různých „cenově výhodných“ výrobků
k tzv. dlouhodobému uţívání).
Vyhýbat se kombinovaným obalům, které jsou
sloţeny z více vrstev (např. nápojové kartony)
nebo zboţí, které je zabaleno ve více obalech
(není to vţdy známka kvality).
Vyhýbat se obalům z hliníku, jejich výroba je
energeticky mimořádně náročná.
Pokud se na odpady podíváme z historického hlediska,
tak došlo k výrazným změnám. Určitě řada z nás
pamatuje, jak se odpady vyváţely na obecní netříděné
skládky (pro děti zdroj zábavy a široký sortiment ještě
vyuţitelných materiálů) nebo na hnojiště a někdy jen za
plot. Kdo by si v této době pomyslel, ţe se budou doma
třídit plasty (v té době si ani nikdo nepomyslel, ţe si
budeme vodu na pití kupovat), sklo a další materiály, ţe
budeme vyváţet posekanou trávu nebo dokonce větve.
Kryrská rozhledna
5
Myslím, ţe jsme na počátku řešení problematiky odpadů.
Dnes začínáme třídit své odpady a současně se zvyšují i
poplatky, coţ je samozřejmě pro kaţdého nepříjemné.
Moţná, ţe další generace budou třídit odpad jako
samozřejmost a moţná, ţe se bude třídit i více druhů
odpadů. Je moţné, ţe si lidé budou sami platit do místních
fondů na likvidaci odpadů, aby chránili ţivotní prostředí a
budou na to hrdi. Asi pohledů a názorů na budoucnost
řešení problematiky odpadů je mnoho, ale určitě nás nebo
naše děti neminou. Do budoucna lze jen očekávat
zvyšování poplatků za odpady. Všechna opatření, které
vynakládá Česká republika na ekologickou likvidaci
našich odpadů se v důsledku přísnějších norem stále
zdraţují. Pokud se podíváme na prodej spotřebního zboţí,
tak uţ u některých výrobků je v ceně zakalkulována
likvidace výrobku. Uvidíme co nám přinese budoucnost,
moţná, ţe vývojem nových technologií a vyčerpáním
přírodních zdrojů budou některé tříděné odpady i finančně
přínosné. Tak uvidíme a moţná, ţe se naše děti a vnoučata
budou divit jak jsme byli tenkrát s odpady nerozumní a
naivní, ţe to za nás někdo vyřeší.
Ing. Vladimír Nesvadba, Ph.D.
předseda finančního výboru
osmačtyřiceti fotografiích šestnáct autorů. Jmenovitě se
jedná o Františka Beneše, Jiřího Formánka, Annu
Fuchsovou, Václava Hvězdu, Karla Chalupu, Tomáše
Kališe, Václava Laňku, Jiřího Měchuru, Pavla
Morawszkeho, Petra a Pavla Nejmanovy, Bohumila Obsta,
Jindřicha Richtera, Lukáše Somola, Petra Totha a
Miroslava Uhera. Ti dokazují, ať jsou jakkoli amatéry, ţe
fotografie nemusí být vůbec úkrytem nepovedených, málo
nadaných nebo lenivých malířů, ale právě naopak. Je
pohledem na svět lidí, kteří se umí dívat víc nebo spíš
jinak, neţ kdokoli z nás – a kteří díky svým fotoaparátům
nám tohle vizuální svědectví o věcech naší doby, ryzí a
nahé současnosti – nakonec fotografie jsou uměním
zachytit svět ve zlomku vteřiny - umí zprostředkovat.
Stylizovaným, vypozorovaným nějak koncepčně a
kompozičně pojatým způsobem. Takové fotografii – a my
se s ní teď máme moţnost setkat v naší škole - se říká
umělecká nebo výtvarná.
O zahájení výstavy informovala Kryrská
rozhledna jiţ ve svém únorovém čísle, v tom březnovém,
aktuálním, si pojďme vyprávět o fotografii a o klubu
Amfora trochu podrobněji.
VÝSTAVA FOTOGRAFIÍ …
… Fotoklub AMFORA
Úvodem
„Jako jeden jediný Narcis vrhl se hnusný
svět na pozorování svého triviálního obrazu,
zachyceného na kov. Všechny nové obdivovatele
slunce zachvátilo šílenství a zvláštní fanatismus...
Poněvadž fotografický průmysl se stal úkrytem
všech nepovedených malířů, příliš málo nadaných
nebo příliš lenivých, aby dokončili svá studia,
neslo toto všeobecné zaujetí nejenom rysy
zaslepení, nýbrž také zabarvení pomsty...
Jsem přesvědčen, že nesprávně použitý
vývoj fotografie hodně přispěl, jako ostatně
všechen hmotný vývoj vůbec, k ochuzení
francouzského uměleckého génia, už tak dosti
vzácného. Poesie a pokrok jsou davem
ctižádostivců, kteří se nenávidí instinktivní
nenávistí... Ať se fotografie stane služkou věd a
umění, avšak služkou velmi pokornou, tak jako
tisk nebo těsnopis, které ani netvoří ani
nenahrazují literaturu. Bude-li jí dovoleno...
zachvátit všechno, co má hodnotu tím, že tomu
člověk vdechuje duši, pak běda nám!“
Charles Baudelaire
O tom, ţe je názor jednoho z „prokletých básníků“
Charlese Baudelaira (1821 – 1867) - autora Květů zla překonaný a přeţitý, svědčí výstava prací členů fotoklubu
Amfora z Rakovníka. V areálu Základní školy v Kryrech
je k zhlédnutí od 7. 2. do 11. 3. 2011 a představuje na
Ředitel školy Mgr. Kamil Kraus provází výstavou
Co o fotografii možná nevíte
Projekce obrazů na plochu je známá jiţ po staletí.
Takzvané camera obscura a camera lucida byly umělci
vyuţívány jiţ v 16. století. Tyto jednoduché přístroje
ovšem zachycený obraz neuměly nijak ustálit, pouze
promítaly objekty před nimi. Za první „regulérní“
fotografii je povaţován snímek, který zhotovil
roku 1826 francouzský vynálezce Nicéphore Niépce – na
vyleštěnou cínovou desku pokrytou petrolejovým
roztokem. Vznikl ve fotopřístroji, a čas expozice byl
celých osm hodin za slunného dne. Tento zdlouhavý
proces se ukázal být slepou uličkou a Niépce začal
experimentovat se sloučeninami stříbra, přičemţ vycházel
z poznatků Joanna Heinricha Schultze, který zjistil, ţe
směs křídy a stříbra tmavnou, pokud jsou osvětleny.
Kryrská rozhledna
6
Niépce a umělec Jacques Daguerre zdokonalili existující
proces na bázi stříbra společně. V roce 1833 Niépce umírá
a nechává své poznámky Daguerrovi. Ten, přestoţe neměl
příliš zkušeností s vědou, učinil dva klíčové objevy. Zjistil,
ţe pokud stříbro nejprve vystaví jódovým parám, pak
snímek exponuje a nakonec na něj nechá
působit rtuťové výpary, získá viditelný a nestálý obraz.
Ten pak lze ustálit ponořením desky do solné lázně. V
roce 1839 Daguerre oznámil, ţe objevil proces vyuţívající
postříbřenou měděnou desku, nazval jej daguerrotypie.
Podobný proces dodnes vyuţívají fotoaparáty Polaroid.
Francouzská vláda patent koupila a dala jej ihned k
volnému uţití. Na druhé straně kanálu La Manche William
Fox Talbot objevil jiţ dříve jiný způsob, jak ustálit obraz
získaný pomocí stříbrné expozice, ale udrţoval jej v
tajnosti. Poté, co četl o Daguerrově vynálezu, svůj proces
zdokonalil tak, aby byl dostatečně rychlý a citlivý pro
snímání lidí, a v roce 1840 oznámil vynález calotypie.
Listy papíru potáhl vrstvou chloridu stříbrného pro
vytvoření okamţitého negativního obrazu, který můţe být
pouţit k vytvoření libovolného mnoţství kopií, coţ se
podobá i dnešnímu běţnému negativnímu procesu. Talbot
si proces patentoval, čímţ značně omezil jeho
pouţívanost. Po zbytek ţivota pak soudní cestou obhajoval
svůj patent a nakonec svojí práce na poli fotografie
zanechal. Později ale Talbotův proces zdokonalil George
Eastman - a ten je pouţíván dodnes.
Prakticky však byla tato technika kvůli své
komplikovanosti nepouţitelná. Na výzkumy Jamese
Maxwella tak navázal Louis Ducos du Hauron Od roku
1862 pracoval několik let na praktickém způsob záznamu
barevných fotografií pomocí dvou barevných systémů:
subtraktivního (ţlutá, azurová, purpurová) a aditivního
(červená, zelená, modrá)
barevného
systému.
Roku 1868 tyto
metody
patentoval.
Osvítil
bromostříbrnou kolodiovou desku výtaţkovými filtry a
zhotovil tak diapozitivy zabarvené do červena, modra a
ţluta. Tyto tři části pak musely být k získání konečné
fotografie zcela přesně poloţeny přes sebe. Zároveň s
Hauronem objevil podobný systém Charles Cros, který
později s Hauronem spolupracoval. Dalšími, kdo se
zabývali barevnou fotografií, byli roku 1904
v Lyonu bratři Auguste a Louis Lumièrové, kteří
představili první autochromové desky, které se daly
reprodukovat barevným tiskem, a umoţnili v praxi vyrobit
fotografii jedním jediným snímkem.
Louis Ducos du Hauron
George Eastman
Černobílá fotografie však nedokázala postihnout realitu
svých obrazů zcela věrně. Nic naplat, v sítnici lidského
oka jsou vyjma tyčinek, jeţ sice reagují i na slabé světlo,
ale neregistrují barvy a neposkytují dostatečně ostrý obraz,
také čípky, díky kterým vnímáme barvy. Fyzikální princip
barevné fotografie poprvé předvedl James Clerk
Maxwell v Londýně 17. května 1861. Promítl na plátno
současně tři černobílé snímky barevné řádové stuhy přes
červený, zelený a modrý filtr, které byly předtím
exponovány přes filtry stejných barev. Prokázal tak
princip aditivního míchání barev (smícháním dvou
základních barev – červená, modrá, zelená - vznikne třetí).
Digitální fotografie zcela samozřejmě, logicky
spatřila světlo světa v souvislosti s „komputerizací“ naší
planety. V roce 1969 vynalezli George Elwood
Smith a Willard Sterling Boyle snímače typu CCD
(elektronická součástka pouţívaná pro snímání obrazové
informace; z anglického Charge-Coupled Device =
zařízení s vázanými náboji) a v následujícím roce
zabudovali CCD do fotoaparátu. Muselo však uběhnout
dlouhých dvanáct let, neţ společnost Sony vyrobila první
fotoaparát, který místo filmu na chemickém principu
zaznamenával obraz na elektronické prvky CCD. Jeho
analogové výstupy se zapisovaly na disketu. Hlavním
tahounem vývoje pak byla v osmdesátých létech
firma Kodak a prvním komerčně šířeným digitálním
fotoaparátem byl Apple QuickTake 100 z roku 1994. V
běţném prodeji byly digitální fotoaparáty od roku 1996 i u
nás. V průběhu času dokázaly výrazně sníţit svou cenu,
takţe po roce 2000 aparáty pouţívající digitální záznam
začaly vytlačovat běţné, kinofilmové. Dnes se s takovými
uţ setkáte jen vzácně.
7
Kryrská rozhledna
Karel Koubek
Krátce o fotoklubu Amfora
Fotoklub Amfora Rakovník slaví v roce 2011 jiţ 46
let své klubové, fotografické a výstavní činnosti. Na prahu
jeho existence stálo několik fotografických fandů – ti se
sešli ve fotokurzu pod vedením nestora rakovnické
fotografie Karla Koubka. To se psal rok 1964, kdy
fotokurz navštěvovalo aţ pětatřicet zájemců – z nich však
vydrţela pouhá pětina. Sedm fotoamatérů mělo i po
skončení kurzu chuť a potřebu se dále scházet. Pod
vedením Karla Koubka tak vzniklo studio amatérské
fotografie při OOD v Rakovníku a v roce 1965 přijalo
název Amfora.
Uţ rok na to se fotoklub představil prvně veřejnosti,
přičemţ od té doby své práce prezentuje na klubových
výstavách pravidelně. V Amfoře však nikdy nešlo jen o
společné přehlídky vlastní tvorby. V průběhu let se
jednotliví členové svými fotografiemi a diapozitivy
zúčastnili mnoha přednášek a seminářů v okresním i
krajském měřítku. Obeslali mnoţství mapových okruhů
v celé republice, okresní, krajské a celostátní soutěţe i více
jak dvě stovky zahraničních výstav a salonů. Se změnou
politických poměrů v roce 1989 (a tím se změnou
finančních poplatků za zasílání fotografií do ciziny) se
Amfora více věnuje obesílání tuzemských mapových
okruhů a místních tematických výstav. V současnosti jsou
to především klubové a autorské výstavy, z mapových
okruhů za zmínku stojí např. Turnovský, Blatenská růţe či
Nekázanka. Dále je na místě zmínit Rakovnický fotosalon,
Výstavu fotografií z archivu nebo Výstavu fotografií na
provázku.
Během let fotoklubem Amfora prošlo více neţ
sedmdesát členů. Někteří z nich ani nebyli nebo nejsou
z rakovnického okresu, tedy dojíţděli či dojíţdějí. Pro
čtenáře Kryrské rozhledny v této souvislosti stojí za
připomenutí jméno Pavla Morawszkeho, který je ze
Strojetic a zahájení kryrské výstavy se osobně účastnil.
Co k Amfoře dodat ještě závěrem? Dovolil bych si
citovat z jednoho z posledních jejich katalogů: „Fotoklub
Afora je otevřen kaţdému, kdo má o výtvarnou či
uměleckou fotografii zájem. Kdo je ochoten pro ni a pro
kolektiv něco obětovat. Za to slibujeme dobré kamarády,
zajímavé informace z oboru fotografie a zároveň moţnost
zhlédnout i zhodnotit mnoţství našich i cizích výtvarných
Kryrská rozhledna
8
snímků, které našima rukama v mapových okruzích
prochází.“
Amfora
Rozhovor
Václav Hvězda
Kdy jste začal fotografovat? A vzpomenete si ještě
na první značku svého fotoaparátu?
VÁCLAV HVĚZDA patří k zakládajícím
členům fotoklubu Amfora. Už v roce 1964 spolu
s šesticí dalších nadšenců docházel v Rakovníku do
fotokurzu vedeného Karlem Koubkem, aby spolu
s nimi o rok později založil klub, který funguje dodnes
a jehož práci máme možnost zhodnotit v prostorách
kryrské školy ještě po několik příštích dní.
Václav Hvězda se narodil v procesu. V barevné
fotografii jsou však tyto moţnosti velice omezené. Něco
jiného je to pak zase u digitálního focení.
Já to při barevné analogové roce 1942 ve
znamení kozoroha. S úsměvem dodává, že to
poznamenalo celý jeho život. Je ženatý (jestli mu to
vydrží, za dva roky se svou paní oslaví zlatou svatbu),
má syna a čtyři vnoučata. Pracoval jako elektrikář a
revizní technik, dnes je v důchodu.
Bylo mi asi osm let. Vlastně to začalo tím, ţe moji
starší bratři dostali postupně od otce lepší fotoaparáty,
přičemţ já jsem zdědil velice jednoduchý přístroj značky
BOX-TENGOR (Zeiss Ikon) formátu 3 x 4. První snímky
jsem vyfotil na osadě Višňová u Křivoklátu, kde měli moji
rodiče chatu. Tam jsem měl i velice dobrou kamarádku –
jen kamarádku (bylo mi osm!), která byla o hodně starší,
neţ jsem byl já a pracovala v druţstvu Fotografia v Praze
– a ta mi zpočátku zajišťovala pozitivní servis. Tedy
snímky z negativu převáděla na fotografie.
Jak je daleko od běžné fotografie k tzv. umělecké
nebo výtvarné?
Určitě je to cesta – a doba, kterou potřebujete
k tomu, abyste tuhle pouť urazili, je pro kaţdého z nás
různě dlouhá. Hodně záleţí na vaší obrazotvornosti a na
specifickém vidění vizuálního námětu. Někomu je to dáno
shůry, od pánaboha, ale většinou musíte projít opravdu
dlouhou cestu, neţ tyto zákonitosti pochopíte.
Co to výtvarná fotografie podle Vašeho názoru
vůbec je?
Výtvarná fotografie je podle mého názoru
zvláštní, osobité vidění, které realizujete prostřednictvím
9
fotoaparátu na pozitiv – tak, aby výsledek zaujal jak
porotu, tak i diváky. Zajímavé přitom je, ţe většinově je
názor poroty diametrálně odlišný od názoru publika – chci
tím říci nebo vyjádřit asi tolik, ţe v oboru, který se nedá
hodnotit objektivními, danými kritérii, který se nedá měřit
metry nebo třeba vteřinami, tak v něm se názory na dobrou
výtvarnou fotografii budou velice lišit.
Máte nějaké oblíbené téma, které se snažíte ve
svých fotografiích zobrazit?
Jejda, takových bylo… v průběhu svého ţivota
jsem jich vystřídal hned několik: zpočátku jsem
fotografoval kamarády, přírodu – řeku Berounku. Později
jsem přešel na branné sporty a záběry z různých koncertů.
Přes náměty odcházející původní vesnice jsem se dostal
k aranţovaným zákoutím a posléze k zachycování přeměn
rodného města. V současné době preferuji sestavování
náhodných i promyšlených záběrů do souvisejících dvojic.
Kolik času fotografování věnujete?
„Papírovině“ okolo Amfory věnuji asi tak šestnáct
hodin týdně. Samotnému focení – a v zimě je to trochu
méně neţ v létě - včetně tréninku a údrţby fototechniky
pak asi deset hodin za týden.
Počkejte – údržbě fototechniky bych rozuměl, ale
co ten trénink? Co trénujete?
Pokud chce fotograf pořídit dobrý záběr, nesmí
přemýšlet nad technickou stránkou focení, ale musí vše
podřídit dobré koncepci záběru nebo prostě stisknout
spoušť ve správném okamţiku. Je to stejné, jako kdyţ vy
píšete článek – nemůţete hledat na klávesnici jednotlivé
klávesy, musíte vědět, kde je pod prsty máte.
Profesionálové proto většinou v analogové době pouţívali
dvě stejná těla fotoaparátu, aby v případě potřeby
nepocítili přechod na jiný druh přístroje. Je pravda, ţe
v digitální éře fotografie se toto pravidlo nebo tato
zvyklost stává zbytečnou – pořádná paměťová karta svou
kapacitou vystačí na jakoukoli akci.
Vy sám preferujete digitál nebo negativ?
Vím, ţe se digitálu jednou nevyhnu, ale
v současné době fotím ještě zásadně na negativ - je to pro
mě pohodlnější. I jako důchodce jsem plně vytíţený –
nemám čas na to, abych se učil všechny nové postupy a
moţnosti, které digitální fotografie umoţňuje. Vyuţívám
plně zkušeností, které jsem nabyl po tu dobu, co
fotografuji – a já si tím vlastně focení a následně i
vyvolávání uţívám – je to pro mě oddychový čas. K tomu
mám rád staré mechanické fotoaparáty – a já se znovu
vracím k tomu, o čem jsme se bavili před chviličkou, tedy
k onomu tréninku: aby to nebylo znát na kvalitě výsledné
fotografie, cvičím tím způsobem, ţe fotografuji tzv.
„naprázdno“, to je bez zaloţeného filmu, abych v případě
Kryrská rozhledna
potřeby mohl bez velkého přemýšlení ovládat právě
uţívaný aparát.
Fotografujete barevně – vyvolat ale barevný film a
udělat barevnou fotografii je poměrně problém.
Dokonce si nevzpomínám, že bych se v poslední
době v nějaké drogérii potkal s vývojkami,
ustalovači nebo klasickým fotopapírem citlivým na
světlo. Jak to děláte?
Máte pravdu, v dnešní době dávám přednost
barevné negativní fotografii, i kdyţ černobílou nezavrhuji.
Je jí ale podstatně méně. Filmy si většinou nechám
zpracovat ve velkolaboratoři a teprve po zhlédnutí
výsledku si vybrané negativy nechám odborně zvětšit.
To ale znamená dokonalou fotografii v okamžiku
stisku spouště. Vylučuje to jakoukoli pozdější
korekci snímku, případně výřez… navíc to nebude
levný špás. Co Vy na to? A co na to Vaše paní?
Mít napoprvé hned dokonalou fotografii – právě
v okamţiku stisku spouště – je snem kaţdého fotografa.
To se však ve většině případů týká dobré kompozice
snímku nebo zachycení toho správného okamţiku právě
probíhajícího děje. V černobílé fotografii si autor další
úpravy (tón, brilance, světlost a další parametry) upravoval
při pozitivním fotografii řeším tak, ţe si nechám udělat
poměrně laciné fotografie 9 x 13 cm z celého filmu a tyto
fotky pouţívám, pokud splňují mé představy, k dalšímu
zpracování. S fotkou a negativem zajdu do minilabu, kde
obsluze vysvětlím svoji představu a poţadavky na finální
fotografii velikosti 13 x 18 cm. Takový snímek (nebo
snímky) vystavím doma na viditelné místo a pak ho měsíc
nebo dva mám neustále před očima a přemýšlím o jeho
dalším osudu. Pokud projde tímto „tendrem“, nechám jej
zvětšit na výstavní formát. Tato výstavní fotografie pak
musí být ve všech parametrech shodná s prověřeným
snímkem 13 x 18.
Jak analogová, tak digitální fotografie není po
finanční stránce ţádná legrace. To, co já dám za filmy a
zpracování, v digitální fotografii dají za inovaci vybavení
– za různé programy k vylepšení svých pozitivů. Ve finále
pak stejně jako já musí nechat udělat velké výstavní
fotografie. Skutečná výstava velkých pozitivních snímků
je přece něco jiného, neţ obrázky v malém rozlišení na
internetu. Pokud se tedy týká financování tohoto poměrně
nákladného koníčka konkrétně u mě, pak jsem si část
odměn za různé fotoakce dával bokem uţ dlouho před tím,
neţ jsem odešel do důchodu. Z této rezervy fotografování
financuji doposud. A moje ţena? Vzhledem k tomu, ţe
sama dříve fotila a díky tomu, ţe se moje fotografování
rodinného rozpočtu zásadně nedotýká, bere mě takového,
jaký jsem.
Jaké vůbec máte vybavení a s kolika a s jakými
fotoaparáty pracujete?
Kryrská rozhledna
10
Vlajkovou lodí mého vybavení jsou dva
fotoaparáty značky Nikon F 65. Dále pak, jen pro
potěšení, mám nějaký Canon, Pentax a Minoltu. S lítostí
pak musím konstatovat, ţe toto mé fotovybavení po mně
zdědí patrně nějaké muzeum, protoţe ani syn, ani vnoučata
se takříkajíc „nepotatila“ a mou lásku nebo vášeň pro
fotografii nikdo z nich nepodědil.
Dokázal byste spočítat – nebo odhadnout – kolik
fotografií jste v životě udělal?
na fotografiích, které měla jedna kolegyně na některém
Rakovnickém fotosalonu a na kterých dominovala
nádherná rozhledna nad vaším městem. Mám také chalupu
poblíţ Plas – a tam se často mluvilo o tom, ţe sochy
panny Marie a svatého Jana z Plas jsou nebo byly
v kostele Narození panny Marie v Kryrech… (úsměv) teď
ale Amfora u vás vystavuje, takţe se budu muset nejspíš
polepšit…
Děkuji za rozhovor.
Do dnešního dne mám zaevidováno asi čtyři tisíce
dvě stě exponovaných filmů s různým počtem snímků –
dvanáct, dvacet čtyři, třicet šest. Za šedesát let aktivního
focení jsem tedy naexponoval přibliţně sto třicet tisíc
negativů. Kdyby všechny byly o rozměrech 24 x 36 mm
(kinofilm), byl by to celuloidový pás o délce bezmála pěti
kilometrů. A kdybych si kaţdý z těch obrázků prohlíţel
jen tři vteřiny, zabralo by to téměř pět dní. Z tohoto počtu
jsem udělal nebo nechal udělat okolo čtyřiceti tisíc
fotografií.
Co Vám osobně fotoklub Amfora dal?
Fotoklub Amfora se pro mne za čtyřicet šest let
jeho existence stal určitou, nikoli bezvýznamnou součástí
ţivota. Dosti citelně proţívám všechny jeho úspěchy i
prohry. A stejně jako já to cítí i většina jeho členů. A to je
nás pětadvacítka – kaţdý svůj originál. Kaţdý fotíme
svým osobitým stylem, kaţdý máme svůj názor na
hodnocení fotografií a – já se k tomu za všechny bez
mučení přiznávám – kaţdý jsme tak trochu blázen.
Jak vypadá klubový život?
(Smích) To tak trochu souvisí s tím, ţe – jak uţ
jsem zmínil – jsme všichni tak trochu (a řeknu to moderně)
crazy… klubový ţivot není vţdycky procházka růţovým
sadem, často to bývá demokratická výměna osobních
názorů na daný problém, který je zapotřebí vyřešit tak, aby
to vyhovovalo většině a bylo tak moţno klub prezentovat
na veřejnosti. A já si myslím, a to i v tom dlouhodobém
časovém horizontu, ţe se nám docela daří. Kaţdým rokem
o rakovnickém posvícení pořádáme tzv. „Výstavu na
provázku“ na Husově náměstí a v botanické zahradě. Sem
mají lidi moţnost přijít a na místě pohovořit o
vystavených snímcích s přítomnými autory. A to je
zkušenost k nezaplacení – právě tady totiţ člověk pochopí
a pozná, kolik má náš fotoklub v Rakovníku i jeho okolí
příznivců a obdivovatelů. Ţe stojí za to Amforákem být.
Společně se svými kolegy vystavujete teď
v Kryrech – znáte tohle město? Jaký k němu máte
vztah?
Kryry znám jen jako obec, kterou projíţdím, kdyţ
si zkracuji cestu do Vroutku, kam občas jezdím za
příbuznými. Jinak jsem se s nimi setkal hlavně
Václav Hvězda: Na pastvě 2
Závěr
Fotografie, řečeno sportovní terminologií, patří
k nejmladším uměleckým disciplínám. Za plnohodnotnou
část umění byla přijata aţ někdy ve 20. letech minulého
století, avšak mezi sběrateli se v podstatě ihned začala těšit
veliké oblibě. V devadesátých letech 20. století fotografie
plnily uţ i ty nejprestiţnější světové aukční síně a bylo jen
otázkou času, kdy tady začnou „válcovat“ klasickou malbu
a plastiky. Stalo se a pan Baudelaire by se nepochybně
podivil… umělecká fotografie dnes totiţ svými cenami
často předčí i tradiční výtvarné umění – vţdyť například 7.
února 2007 byla v aukční síni Sotheby's v Londýně
vydraţena fotografie s názvem „99 Cent II - Diptychon“,
jíţ v roce 2001 vyfotografoval Andreas Gursky, za
neuvěřitelných 3 346 456 $ (v přepočtu asi 60,2 miliónů
korun)!
S takovým fotografickým veledílem se na výstavě
v Kryrech ovšem nesetkáte. Dovolím si vyřknout tu
kacířskou myšlenku, ţe naštěstí – alespoň mne osobně
snímek regálů v jakémsi americkém supermarketu nijak
výrazně neoslovil, zatímco na mnohých z obrázků, které
jsou vystaveny ve škole, jsem svým zrakem spočinul se
zalíbením. Nebyl jsem sám. Ještě několik posledních dní
mají v tuto chvíli obyvatelé Kryr moţnost seznámit se
s prací rakovnické Amfory - s prací amatérských
nadšenců, kteří za šestačtyřicet let svého fungování daleko
překročili hranice Rakovnicka a jsou uznáváni laickou i
Kryrská rozhledna
11
odbornou veřejností po celé naší zemi, ať jakkoli výsledky
své práce neumí prodat za milióny dolarů.
Pavel Ďuran
MĚSTO DĚTEM
Kryrská radnice dostála svému slibu a během
února přestěhovala tři ze čtyř zastřešených posezení
připravených vedle městských garáţí na jejich nová
stanoviště.
Jak bylo uţ v prosincové Kryrské rozhledně
avizováno, tato oddechová zákoutí byla určena pro školská
zařízení obce. Dvě z nich jsou tedy v tuto chvíli na půdě
mateřské školy, třetí ve školní druţině. Poslední se teprve
na stěhování chystá.
Město Kryry tak svým nejmenším obyvatelům
věnovalo milý dárek – ať našim dětem slouţí ke
spokojenosti a radosti.
Pavel Ďuran
JONÁŠ …
… rodinné a mateřské centrum
Hovoříme-li na stránkách Kryrské rozhledny o dějích či
lidech s naším městem bytostně spjatých, musíme občas
opustit hranice naší obce a podívat se i za ně. V této
reportáţi tak zavedeme čtenáře do nedalekých Podbořan.
Na jejich Masarykovo náměstí, do kulturního domu. Tady
má totiţ sídlo rodinné a mateřské centrum Jonáš. Jedním
z důvodů vzniku této neziskové organizace bylo, aby
rodiče na mateřské či rodičovské dovolené nemuseli jen
sedět doma, ale mohli se setkávat s ostatními, dělit se o
své radosti, starosti, získané zkušenosti a uplatnit své
schopnosti a dovednosti při přípravě her, zábavy a vyuţití
volného času vůbec.
U zrodu podbořanského Jonáše stály tři ţeny: Mgr.
Kateřina Procházková, Bc. Kateřina Aushuberová a
Drahuše Nevečeřalová. Poslední dvě jmenované jsou
přitom obyvatelkami Kryr. „Začaly jsme 9. září 2009,“
vypráví o začátcích rodinného a mateřského centra
Drahuše Nevečeřalová, „nicméně s některými maminkami
na Podbořansku jsme se scházely uţ dříve. Dva, moţná tři
roky. Původně jsme měly propůjčeny prostory od
apoštolské církve v Podbořanech.“
Smyslem a cílem Jonáše je posílit hodnoty rodiny,
úlohy rodičů a mateřské role ţeny ve společnosti v duchu
kulturních a křesťanských hodnot. Pokud se jedná o ně,
souvisí s nimi i název organizace. Obecně se má za to, ţe
velryba ve znaku centra se jmenuje Jonáš. „Nejmenuje,“
vysvětluje Drahuše Nevečeřalová, „naše logo, název a
nakonec i smysl a cíl má souvislost s jedním biblickým
příběhem.“ Ten vypráví o Jonášovi, který neposlechl Boha
a kterého za trest spolkla velryba. V jejích útrobách pak
strávil tři dny a noci, aby z ní vyšel poučen. „Nám lidi
kolem nás připadali stejně uzavření jako onen biblický
Jonáš,“ pokračuje Drahuše Nevečeřalová, „třebaţe nikoli
fyzicky, ale duševně.“
Jonáš vystoupivší z velryby byl naplněn láskou,
pokojem a měl touhu slouţit a pomáhat lidem. Rodinné a
mateřské
centrum
se
tak
v jeho
stopách
neoddiskutovatelně pohybuje: jde mu o podporu právní
ochrany rodiny, mateřství a rovných příleţitostí muţů a
ţen. Chce přispět k budování občanské společnosti a má
snahu být protiváhou konzumnímu způsobu trávení
volného času. V neposlední řadě usiluje o zlepšení
ţivotních podmínek a prostředí v regionu Podbořan a
jejich nejbliţšího okolí. Nabízí moţnost vyjít z izolace a
12
zapojit se do občanské společnosti, odreagovat se a najít
nové přátele. Děti se tu mohou setkávat se svými
vrstevníky jiţ od raného věku (aniţ by se odloučily od
maminky), coţ napomáhá k všestrannému rozvoji
osobnosti, sociálně
komunikačních
schopností
a
samostatného projevu a k získávání sociálních návyků
s důrazem na individuální dovednosti. Neméně důleţitý je
pak kontakt s cizími lidmi a autoritami a nový pohled na
své rodiče, kteří se aktivně zapojují do programu. Dítě vidí
své nejbliţší v jiné roli neţ v domácnosti – tedy jako
osobnost a autoritu nejen pro ně samé, ale i pro okolní,
sociální svět.
Kryrská rozhledna
Dalším programem, který z tohoto výčtu nelze
vynechat, je „Jonášek – batole“. Je nestorem
jonáškovských aktivit, neboť právě jím mateřské a rodinné
centrum svou činnost zahajovalo. Je určen pro děti
přibliţně do čtyř let věku a je zaměřen na jejich rozvoj a
na společné, příjemné chvilky s maminkami – to v
kolektivu ostatních dětí a dospělých. Právě kolektivní
práce je pro dítě ve velké většině případů přijatelnější, neţ
obdobná, ale konaná o samotě s rodiči - rozšiřuje se nejen
jeho soustředěnost a celkové vnímání, ale výrazně se také
zkvalitňuje mluvený projev a vzájemná komunikace
vůbec. V „Batoleti“ se tak naši nejmenší setkávají
s dotykovými hrami, zpívánkami a říkánkami. Procvičují
jemnou i hrubou motoriku, divadélko slouţí procvičování
komunikace. Formou hry vyráţejí na své první krůčky do
světa barev a tvarů.
Pro úplně nejmenší je v Jonášovi připraveno
„Kojenecké cvičeníčko“. To je jedna z novinek, s níţ se tu
můţete setkat od podzimu loňského roku. Je určeno dětem
od tří do třinácti měsíců a jde o cca třiceti,
čtyřicetiminutové cvičení maminek s kojenci, které je celé
podbarvené příjemnou hudbou a jednoduché cviky jsou
doprovázeny písničkami, říkánkami nebo básničkami.
Krátká obrazová reportáţ z tohoto programu je ke
zhlédnutí
na
www.kkanal.webnode.cz
v sekci
Videozpravodajství.
Vyplývá z toho, ţe mateřské a rodinné centrum Jonáš
není o tom, ţe si maminka potřebuje v klidu nakoupit a
„odloţí“ tu na těch pár chvil děcko, o které je postaráno a
které si má kde (pod dohledem) po tuto dobu hrát.
„Takovou sluţbu neposkytujeme a upřímně řečeno nic
takového
ani
neplánujeme,“
prozrazuje
druhá
z podbořanských ţen Kateřina Aushuberová, „V Jonášovi
je to o aktivní účasti a my pro rodiče s dětmi máme
připravenu celou řadu programů.“
Od pondělí do pátku si děti mohou denně pohrát v tzv.
Herničce. V prostorách Jonáše najdou plno zajímavých,
pro ně často nových hraček. Za ně je na místě poděkovat
sponzorům centra, díky jejichž pomoci – jak materiální,
tak finanční – se v podbořanském kulturním domě
podařilo vytvořit hezké a příjemné prostředí. O to se
nejvíc zasadil Městský úřad Podbořany, T-MOBILE,
tiskárna LEON, RAN s.r.o. Kryry, MUDr. Marta
Worschová a Lenka & Marko Fraytag. Mezitím, co si děti
hrají, se rodiče mohou posílit čajem nebo kávou,
popovídat si.
Jonáš pořádá také jazykové kurzy – jmenují se „Kroutí
se nám jazýčky“ (4 – 8 let) a účastnit se jich se svými
ratolestmi mohou zájemci ve středu odpoledne. Centrum
také nabízí poměrně širokou škálu pohybových aktivit – v
pondělí taneční krouţek (2 – 8 let), ve čtvrtek zábavné
cvičení (3 – 7 let) a v pátek před obědem program
„Cvičme v rytme, mrňouskové“ (1 – 3 roky).
O rok dříve přišlo podbořanské centrum s tzv. „Baby
signs“ – znakovou řečí pro batolata. Znakování se ve světě
s úspěchem pouţívá uţ dobře dvacet let, v rámci České
republiky lze ale Jonáše označit za jednoho z průkopníků.
Během měsíce října 2009 bylo centrum vyškoleno
certifikovanou instruktorkou a bylo zařazeno mezi
vyškolená centra znakování. Jde o snadný a přirozený
způsob, jak se dorozumět s vaším dítětem ještě před tím,
neţ je schopné mluvit. Znakující miminka tak získávají
jedinečnou moţnost podělit se o svůj svět se svými
nejbliţšími a rodiče si uţívají větší pohody, která
13
zavládne, kdyţ se dozví, co jejich ratolest chce - bez
slziček a nářku. Znakování pomáhá poloţit pevné základy
efektivní komunikaci, které s dětmi zůstanou dlouho poté,
co se naučí mluvit a znakovou řeč opustí. Schopnost
efektivně komunikovat vede k úspěchům ve škole, v práci
i v osobním ţivotě. Zejména v době, kdy se dětská mysl
rapidně vyvíjí, umění dorozumět se posílí dětskou
sebedůvěru a usnadní navazování kontaktů s ostatními
dětmi i dospělými. Výsledkem je posílená emoční
inteligence a nadprůměrné komunikační dovednosti.
Mateřské a rodinné centrum Jonáš, jak je patrné z výčtu
jeho aktivit, nezahálí. A to jsme na těchto stránkách
věnovali pozornost jen kaţdodenním programům. O
„nárazových“ akcích, jako je pořádání Mikulášských
besídek nebo drakiád, jsme se nezmínili. Mateřské a
rodinné centrum Jonáš je tu pro rodiče (i ty budoucí) - a
nejen na mateřské dovolené. Pro miminka, batolátka,
předškoláky i školáky, pro babičky a dědečky, prostě pro
všechny. Pro všechny ty, kteří si chtějí hrát, tvořit a
radovat se.
Kryrská rozhledna
nejlepší. Na konec se na prvním místě umístil arabský šejk
s manţelkou, na druhém místě se umístily úţasné mouchy
CC a třetí místo obsadil Křemílek a Vochmůrka. Masky
byly odměněny věcnými cenami. V programu byla ukázka
aerobiku,který předvedla Kristýna Zahradníčková. Pěkné
bylo nečekané vystoupení jeptišek na skladbu z filmu
Sestra v akci. K tanci a poslechu hrála skupina AMETIST
z Chomutova aţ do pozdních ranních hodin. Byla
připravena i bohatá tombola.
Myslíme si, ţe ples se opravdu vydařil a všichni se
dobře bavili.
Tímto bychom chtěli poděkovat
sponzorům za
projevenou podporu, ale i všem účastníkům plesu.
Těšíme se na Vás zase za rok v sobotu 18.2.2012.
Pavel Ďuran
Tradiční Maškarní ples Českého
červeného kříţe MS Kryry
Připravované akce na rok 2011:
-8.5.2011 Posezení ke svátku Matek,
v Sokolovně od 14.00hod,
k tanci a poslechu hraje p. Barák, občerstvení zajištěno
-21.5.2011 Tradiční turistický pochod Havraní stopou
výšlap v 9.00 hod. od Obecního úřadu
v Kryrech, zakončení v Letním kině – občerstvení,
opékání vuřtů, soutěţe pro děti
Všichni jste srdečně zváni
Wiedová Pavlína
MEZINÁRODNÍ DEN ŽEN
/čerpáno z kryrského kanálu/
Pěkně vyzdobený sál přivítal návštěvníky dne 19.2.2011
na tradičním Maškarním plese MS ČČK Kryry.
V letošním roce se plesu zúčastnilo pouze 150 lidí z toho
bylo 60 masek, i kdyţ bylo lidí méně neţ v loňském roce,
všichni se velmi dobře bavili. Na šedesát různých masek
(zlá královna, Sněhurka a sedm trpaslíků, Rychlá úklidová
rota i s popelnicí a kolečkem, Křemílek a Vochomůrka,
mouchy CC aj.), z kterých byly o půlnoci vyhodnoceni ti
nejlepší. Vybrat tři nejlepší masky nebylo vůbec lehké,
protoţe všichni se snaţili, aby právě ta jejich maska byla
Kryry v neděli 6. března oslavily Mezinárodní den ţen.
Akce zorganizovaná místní organizací Českého svazu ţen
a Mykologického krouţku ve spolupráci s městským
úřadem byla důstojnou a příjemnou oslavou tohoto svátku
– v kryrském kulturáku se jí účastnilo bezmála sto padesát
lidí, kterým nabídla bohatý kulturní program.
V úvodu slavnostního odpoledne vystoupil starosta Kryr
Miroslav Brda s krátkou zdravicí. Popřál v ní ţenám, nejen
těm osobně přítomným, všechno nejlepší, hodně štěstí a
zdraví. Číši k slavnostnímu přípitku pak pozvedla
zástupkyně Českého svazu ţen Hana Baladová, aby ji před
shromáţdivším se publikem vystřídaly děti z naší mateřské
Kryrská rozhledna
14
školy, které vystoupily s krátkým pásmem
básniček
písniček a
Bylo to dojemné poděkování maminkám – naši nejmenší
je připravili pod vedením paní učitelky Jitky Lucjukové a
byli skvostní; měl jsem před pár dny moţnost shlédnout
podobné vystoupení mateřinky z Podbořan, to u
příleţitosti vítání nových občánků, přičemţ si dovolím
tvrdit, ţe kryrská omladina podbořanskou naprosto
zastínila.
Poté se v rámci slavnostního odpoledne představily
Perličky – kryrské maţoretky, s avizovaným novým
programem a v nových kostýmech. Písničku „Defilé u
moře“ od skupiny Maxim Turbulenc odcvičila či odtančila
s entusiasmem doslova nakaţlivým, a přestoţe vystoupení
mělo ještě své chyby, děvčata za ně sklidila zaslouţený
potlesk. Pro naše malé maţoretky tak bude první letošní
představení na veřejnosti nepochybně pobídkou k ještě
většímu úsilí při nácviku, přičemţ s výsledky jejich
snaţení bychom se měli setkat 1. května na Svátcích dobré
nálady. Tam by Perličky měly vystoupit dokonce se
dvěma skladbami, které v současnosti připravují - tu
druhou z nich budou cvičit pouze starší děvčata společně
s vedoucí krouţku Irenou Uldrichovou a zatím o ní není
známo víc, neţ ţe bude na skladbu hranou houslovou
virtuoskou Vanesou Mae.
Kryrské
maţoretky se pak rozběhly sálem a rozdaly přítomným
ţenám kytičky. Stoly v sále sokolovny tak rozkvetly
desítkami pestrobarevných karafiátů – ty příjemně
doplnily uţ tak plné stoly, na nichţ nechybělo občerstvení,
které organizátoři odpoledne pro jeho návštěvníky
připravili ve formě talířů s chlebíčky a zákusky. Podávaly
se i nápoje – pro všechny byly připraveny láhve se stolní
vodou a rozlévalo se i víno. Mykologové se dokonce
pochlapili a obešli přítomné ţeny s kalíšky sladkých
moků.
O dobrou zábavu se staral Iša Barák, který svými
písničkami nemusel účastníky odpoledne dlouho
přemlouvat a parket byl za chviličku plný tančících párů.
S přítomnými ţenami si zatancoval také starosta Brda a
zahanbit se nedal ani ředitel základní školy Kamil Kraus.
Krátce po čtvrté odpolední se publiku představila se svým
Kankánem také skupina Recesse. Za své vystoupení se jim
dostalo květinového daru, který jim předal pan starosta, a
pak si ţeny z této skupiny šířící dobré jméno Kryr i daleko
za jeho hranicemi uţ po několik let rozebrali někteří
z přítomných muţů, aby s nimi odtančili sólo.
Druhá polovina odpoledne pak uţ byla jen o dobrém
posezení, potlachu se známými a přáteli, o hudbě a tanci.
Ještě váhavé, časně jarní sluníčko se smálo nad
Schillerovou rozhlednou a jen dotvářelo příjemnou a
milou atmosféru tohoto vydařeného odpoledne.
Text a foto : Pavel Ďuran
15
KOLEKTIVNÍ SYSTEMATICKÁ PÉČE O CHRUP
DĚTÍ A DOROSTU
Vzhledem k hromadícím se dotazům rodičů ohledně
školních zubařských prohlídek zasílám následující
shrnutí popisující současné legislativní řešení daného
problému.
V dané věci jsou důleţité dva body:
· zrušení kódu 00904 - kolektivní systematická
péče o chrup dětí a dorostu a
· souhlas s lékařským zákrokem u nezletilých
pacientů ve smyslu zákona č.20/1966 Sb., o
péči o zdraví lidu a Úmluvy o lidských
právech a biomedicíně, zveřejněné sdělením
Ministerstva zahraničních věcí pod číslem
96/2001 Sb. m. s., ve znění pozdějších.
Povinnost organizovat školní prohlídky školy nemají
a neměly ji ani v minulosti. Zodpovědnost za to, ţe děti
ve věku od jednoho roku do 18 let, absolvují alespoň
dvakrát za rok preventivní prohlídku u zubního lékaře,
mají jejich rodiče. Dne 1.7.2005 byla z úhrad
standardní stomatologické péče vypuštěna kolektivní
systematická péče o chrup dětí a dorostu, tj. základní
vyšetření bez přítomnosti rodičů u dětí, které nejsou v
individuální péči. Školní prohlídky v rozsahu tohoto
kódu lze tudíţ i nadále organizovat, není moţno je však
vykázat zdravotní pojišťovně. Dnes jsou hrazeny pouze
výkony v rámci individuální péče o chrup dětí a
dorostu. Tyto prohlídky jsou klasickými prohlídkami
registrovaného pacienta, na rozdíl od výše zmíněné
kolektivní systematické péče, kde bylo moţno vyšetřit
děti jiným neţ jejich registrujícím lékařem. Přesto se
mnozí rodiče stále domnívají, ţe preventivní návštěva
stomatologa je úkolem školy. Ošetřující zubní lékaři
rodičům doporučují, aby preventivní prohlídky u
stomatologa rozhodně nepodceňovali a se svými dětmi
je skutečně absolvovali. Děti a dorost ve věku do 18 let
by měly absolvovat preventivní prohlídku 2x ročně.
Školní prohlídky měly kontextu s pojednáním o
souhlasu pacienta se zákrokem v oblasti péče o zdraví
specifické postavení. Jde o případy, kdy nezletilí
pacienti přicházejí na preventivní prohlídku k zubnímu
lékaři organizovaně v doprovodu učitele, případně o ty
případy, kdy zubní lékař má ordinaci přímo v budově
školy a ţáci k němu docházejí v průběhu vyučování. Je
třeba zdůraznit, ţe učitel nemá právo udělit za svého
ţáka souhlas se zákrokem, a to ani pokud jde o pouhé
preventivní vyšetření. Škola ani nemá právo jakkoliv na
své ţáky působit, aby za účelem zubních preventivních
prohlídek navštěvovali konkrétního zubního lékaře.
Pokud proto zubní lékař školní prohlídky provádí, je
Kryrská rozhledna
třeba, aby od kaţdého pacienta získal písemný souhlas
jeho zákonného zástupce. Půjde o souhlas k provádění
preventivní prohlídky, přičemţ postačí, bude-li udělen
jen jednou před první preventivní prohlídkou. Je však
důleţité, aby souhlas zahrnoval nejen provedení
preventivní prohlídky, ale i zdravotnické zařízení, které
má tuto prohlídku provést. Takový souhlas však nelze
povaţovat za souhlas s provedením jakýchkoliv dalších
zákroků, a to ani těch, které jsou vymezeny kódy
00901, 00902, resp. 00926, 00927. Pokud v průběhu
prohlídky vyjde najevo, ţe je potřeba provést nějaký
další zákrok, zubní lékař jej na místě nesmí provést.
Pacienta je třeba pozvat na ošetření ve vhodném
termínu s tím, ţe tohoto ošetření se, jde-li o pacienta
mladšího 15 let, musí zúčastnit jeho zákonný zástupce.
Jde-li o mladistvého, nebude podle povahy věci
přítomnost zákonného zástupce nutná, postačí pouze
jeho písemný souhlas udělený ke konkrétnímu zákroku.
V souhrnu lze říci, ţe prohlídky lze provádět
(nebudou však lékaři proplaceny zdravotními
pojišťovnami) a je nutno aby kontrolované děti byly
vybaveny písemným souhlasem k provádění
preventivní
prohlídky,
podepsaným
zákonným
zástupcem. Na jakýkoli další zákrok je třeba
ošetřovaného objednat a ten - je-li mladší 15 let - toto
ošetření absolvuje v přítomnosti svého zákonného
zástupce. Po nastoupeni do zubní ordinace v Kryrech
jsem po časové prodlevě způsobené rekonstrukcí
ordinace a řešením personálních problémů v jiné
ordinaci oslovil ředitele ZŠ. Při telefonickém rozhovoru
mi bylo sděleno, ţe od poslední prohlídky jiţ uplynula
dlouhá doba a systém prohlídek se tak rozpadl. Navíc
by bylo nutno ţáky uvolnit z výuky, coţ je neţádoucí.
Péči tedy sjednávají a zajišťují rodiče ţáků.
Tolik souhrn stávající situace ohledně školních
zubařských prohlídek v kontextu se současnou
legislativou a konkrétní místní situací. Zasílám MÚ,
neboť předpokládám, ţe by některé z dotazů na
prohlídky mohly být směrovány přímo na něj.
S pozdravem, MUDr. Radim Němec
Kryrská rozhledna
16
Společenská kronika
Akce v KD Kryry
Životní jubilea
Březen
Boţena Jiřinská
Marianna Holubičková
Libuše Machová
Františka Vyoralová
Aneţka Hlaváčová
Marie Kyselová
Věra Vítková
Václav Kadleček
Jiří Legner
Bohuslav Legner
Alexandr Kollárik
Jozef Hvorečný
Emilinina Pohlová
Josef Nídr
Libuše Milotová
Jana Juhová
Pavel Frantes
Alena Voříšková
Marie Malinská
Kryry
Věra Doušová
Stebno
11.3.
14.3.
15.3.
17.3.
19.3.
prodej spotřebního zboţí
cvičení ZUMBA pro děti
cvičení ZUMBA
prodej
Josefovská zábava pořádá sdruţ. RESTART,
při zamluveném stole na čísle 723 510 340
malé překvapení od pořadatelů. K tanci hraje
IGLOO NA FČELY Most od 20 hodin.
Duben
8.4. prodej
Kaţdé pondělí a úterý se koná cvičení ZUMBA.
Vážení občané
Všem jubilantům srdečně blahopřejeme a přejeme jim
pevné zdraví.
Chvíle nejkrásnější – narození dětí
Město Kryry v letošním roce opět otevře od 1.dubna do
31. října INFO centrum
v ulici 5 května – u zdravotního střediska.
Zde si budou moci občané zakoupit reklamní předměty,
získat informace i o okolních obcích, případně získat i
další informace o dění v našem městečku.
INFO centrum povede paní Věra Synková.
Provozní doba bude úterý – pátek od 12,00 hod do 16,00
hod
Zároveň se od 1.dubna pro veřejnost otevře i Schillerova
rozhledna o sobotách a nedělích od 12,00 do 16,00 hod.
Na vědomí
Brda Miroslav
Sběrová sobota v obci Kryry, Běsno,
Stebno, Strojetice
Chvíle nejsmutnější –poslední rozloučení
Ve spolupráci s MÚ Kryry bude ve Vaší obci dne
2.4.2011 provedena sběrová sobota nebezpečného
odpadu se zaměřením na tyto druhy odpadu : lednice,
televizory, nádoby od barev a olejů, olejové filtry, oleje,
barvy, olověné akumulátory..
Vyjmenovaný odpad je nutno připravit ke stanovišti
odpadových nádob ve sběrný den do 8.00 hodin.
Aloisie Navrátilová
Marie Cupalová
Změna zimního času na letní: 27.3. 2011,
2:00 na 3:00hod
Anna Hanzlíková
Běsno
Kryry
Strojetice
Kryrský zpravodaj vydává MěÚ Kryry. www.kryry.cz
Připravuje:Hana Baladová,Dagmar Kazáková
[email protected]
Tisk: MěU Kryry