PJ Trendy vývoje kriminality v ČR

Trendy vý voje kriminality v Č R
Alena Mareš ová, Institut pro kriminologii a sociálníprevenci, Praha
Ú vod
Příspě vek je zamě řen na popis vývoje kriminality jako celku i jejístruktury v Č R od
roku 1993, příp. od pozdě jš ího roku, a to do roku 2005. Snahou bylo zachytit období, ve
kterém změ ny byly výrazně jš ía vývoj v delš ích časových řadách, např. za desetiletí, či od
roku 1999, kdy kriminalita v Č R kulminovala.
Prezentované poznatky jsou zpracovány jednak s využitím již vydaných materiálů
IKSP, kde odpově dným řeš itelem byla autorka, jednak z připravovaných materiálů pro
příspě vek IKSP do ú kolu řeš eného APZ SR.
Institut pro kriminologii a sociálníprevenci od roku 1991 vydává každoročně studii
„ Kriminalita v roce … “, popisujícía komentujícístav kriminality v Č R, a to převážně
s využitím statistických ú dajů (standardních či nestandardních-vyžádaných sestav)
z odboru systémového řízenía informatiky Policejního prezidia Č R, doplně ných o
statistické ú daje Ministerstva spravedlnosti Č R.
Témata pro diskusi
Po radikálním nárůstu kriminality v Č R v 90.letech, který kulminoval v roce 1999 na
počtu 427 tis.tr.činů, nastalo obdobípoklesu a nyníse zdá, že docházíke stagnaci počtu
tr.činů na ú rovni kolem 350 tis.ročně , alespoň to platío evidované části kriminality. Celkový
pokles byl ovlivně n předevš ím poklesem té části evidované kriminality, kterou Policie Č R
označuje jako majetkovou kriminalitu.
Při pohledu na jednotlivé části zahrnuté do struktury kriminality již obecné trendy
(pokles a stagnace) neplatíabsolutně .
Taktéž při zkoumánízmě n v čase podle jednotlivých trestných činů, předevš ím tam,
kde se jedná o objasně né trestné činy a změ ny v počtu známých pachatelů tě chto činů,
můžeme polemizovat o tom, zda lze zjiš tě nými poznatky veřejně prezentovaný vcelku
pozitivnívývoj v oblasti kriminality potvrdit.
Komentář
Na grafu zpracovaném z ú dajů PP Č R je znázorně n jak pokles, tak i stagnace
kriminality po roce 1999.
Nejvyš š ípočet trestných činů v Č R byl evidován v roce 1999, což představovalo cca
4 266 tr.činů na 100 000 obyvatel. V roce 2005 to bylo již jen cca 3 440 tr.činů na 100 000
obyvatel.
Mechanickým srovnáním policejních statistik okolních zemíza rok 2004 můžeme
dojít k lichotivému poznání, že tento index je, s výjimkou Polska, nejnižš ía témě ř obdobný
jako na Slovensku.
Jen pro ilustraci uvádím dostupné statistické ú daje o počtech trestných činů v okolních
státech v roce 2004 v pomě ru k počtu trvale tam žijících obyvatel: SR uvádícca 3 600 tr.činů
na 100 000 obyvatel, avš ak Rakousko - 7 844, Ně mecko –7 966, Polsko pak jen 2 282 tr.činů.
Výrazně vyš š íukazatele než Č R uvádíi Francie, Anglie a Wales, Nizozemía četné jiné státy.
Avš ak bez hloubkové analýzy jsou tyto ú daje navzájem nesrovnatelné a vedou ke zcela
chybným závě rům. Blíže je toto téma rozvedeno v pasáži o mezinárodním srovnánístatistik o
kriminalitě .
Více než čtvrtina evidované kriminality v Č R je, obdobně jako v mnoha státech
Evropy, páchána v hlavním mě stě . V pomě ru k počtu obyvatel je Praha, ve srovnánís dalš ími
ú zemními celky, zatížena více než dvojnásobně . Lze to také interpretovat tak, že hlavnímě sto
je pro zločin (zločince) místem v Č R nejatraktivně jš ím. Důvody proč je tomu tak jsou dosti
známé, tak je zde neuvádím.
Zastoupeníjednotlivých druhů kriminality uvedených v grafu je komentováno
v následujících částech příspě vku. Podíly vyjmenovaných druhů kriminality, v členě nípodle
policejního Evidenčně statistického systému kriminality (ESSK), se v posledních více než
deseti letech příliš nemě ní.
Majetková kriminalita (představuje 66 % z celkové evidované kriminality v roce 2005 a
cca 72 % v roce 1999)
Vývoj majetkové kriminality –změ ny v počtu policiíevidovaných trestných činů nelze
interpretovat bez zpřesně ní obsahu a vymezení majetkové kriminality oproti
hospodářské kriminalitě .
Graf potvrzuje, že vývoj majetkové kriminality určoval křivku vývoje celkové
kriminality - po určitém poklesu nastala stagnace. V roce 2005 je pokles výrazně jš í(o témě ř
15 tis.evidovaných trestných činů).
Nevyš š ípodíl v majetkové kriminalitě majíkrádeže: krádeže vloupáním i tzv. prosté.
Tvoří 92 % majetkové kriminality a 62 % z celkového počtu vš ech v Č R v roce 2005
evidovaných trestných činů. Počty krádežía změ ny v tě chto počtech tak vlastně již léta určují
rozsah a změ ny trendů ve vývoji kriminality u nás. Proto jakákoliv opatřeníovlivňující
evidenci krádeží–legislativnízmě ny (např. změ ny hranice š kody pro určování, zda skutek je
trestným činem či přestupkem), změ ny ve způsobu evidence trestných činů v policejních
statistikách (např. zda evidovat jednotlivé ú toky u pokračujícího trestného činu samostatně či
nikoliv), změ ny v pojiš ťovnictví(výš e spoluú časti u š kody, rozsah pojiš ťovánímovitých vě cí
jednotlivci, ale i organizacemi, což současně motivuje jednotlivce a organizace krádeže
ohlaš ovat policii), příp. dalš ízmě ny - současně ovlivňujístatistické ú daje o stavu kriminality
v určitém obdobíi jeho vývojové trendy, přičemž skutečný vliv vě tš iny takových změ n a
opatřenína evidovanou kriminalitu nelze kvantifikovat a ně kdy ani potvrdit či vyvrátit.
Např. nejvyš š ípokles v roce 2005 (o 8 tis. oproti roku 2004) zaznamenal počet krádeží
vě cíz automobilů, který představuje v policejních statistikách roku 2005 cca 52 tis. trestných
činů –cca sedminu vš ech v tom roce evidovaných trestných činů. A snad každý, i ú plný laik
ví, co vš echno ovlivňuje poš kozeného, aby takovou krádež ohlásil policii, a že obě ť je
motivována spíše si nekomplikovat život jednáním předem odsouzeným k neú spě chu. Každý
náš občan (dospě líi dě ti) zná ně koho ve svém okolí, kdo takovou krádež neohlásil a souhlasil
s důvody, které ho k tomu vedly. A nikdo také nepochybuje o tom, že stejně jako u kapesních
krádeží, kde objasně nost též nepřesahuje 10%, že počet neohláš ených krádežívysoko (možná
i násobky) převyš uje počty krádežíevidovaných ve statistikách. K ohláš eníkrádeže jsou
v takovém případě motivování převážně ti, kterým bylo ukradeno ně co, co není jejich
vlastnictvím, ale patřilo zamě stnavateli, jiné osobě či instituci, či současně byly zcizeny
doklady vlastníči ú řadu, příp. když se jedná o pojiš ťovacípodvod, zakrytíjiné trestné
činnosti apod., motivace mnoha takových oznámeníje průhledná. A na pohybu takových
položek je často založeno hodnocenízmě n stavu kriminality a následně i hodnocenípráce
orgánů činných v trestním řízení. Je to přístup neodpově dný a je využíván spíše pro ú čelové
manipulace v politice, než pro serióznízhodnocenískutečného ohroženíobčana a společnosti
kriminalitou.
Pokud obsah majetkové kriminality a hospodářské vymezíme nikoliv podle policejní
takticko statistické klasifikace (dále jen TSK), ale podle hlav trestního zákona, křivky vývoje
obou druhů kriminality se radikálně změ ní: u majetkové se bude zvyš ovat a u hospodářské
klesat.
Výrazně jš ízmě ny u evidované majetkové kriminality byly způsobeny mj. i změ nou
trestnílegislativy od roku 2002 (např. více než dvojnásobně se zvýš ila hranice tr.činem
způsobené š kody u určitých trestných činů majetkové a hospodářské kriminality –tj. změ nilo
se kritérium, které odliš uje trestné činy od korespondujících přestupků aj.).
Hospodá řská kriminalita (13 % z celkové evidované kriminality v roce 2005 a 10 % v roce
1999)
Vývoj hospodářské kriminality a jejísrovnánís vývojem majetkové a celkové kriminality
(obsah majetkové a hospodářské kriminality zde odpovídá TSK), a to jen u objasně ných
trestných činů, je znázorně n v následujícím grafu 3.
PolicejníTSK pod pojem majetková trestná činnost řadíjednak trestné činy uvádě né v TZ v
hlavě IX. (trestné činy proti majetku), jednak ně které trestné činy uvádě né v TZ v hlavě II.
(trestné činy hospodářské). A trestné činy proti majetku, konkrétně podvod a zpronevě ru
částečně zahrnuje do majetkové tr.činnosti, částečně do hospodářské.
Do hospodářské kriminality tak podle TSK patřínapř. neoprávně né drženíplatební
karty (§ 249b TZ). V roce 2005 bylo evidováno 7 739 tě chto tr.činů, což představovalo 18 %
veš keré evidované hospodářské kriminality. Také do nípatříú vě rový podvod (§ 250b TZ),
což v roce 2005 představovalo 14 032 tr.činů, tj. 32 % hospodářské kriminality a 4 % z
celkové kriminality.
Pokud by řazenítě chto tr.činů bylo jiné –podle hlav TZ –počty evidovaných
majetkových trestných činů by se, jak již bylo řečeno, v posledních letech stále zvyš ovaly a
počty hospodářských trestných činů klesaly.
Násilná kriminalita představuje 6 % z celkové evidované kriminality v roce 2005 a 5 %
v roce 1999.
U násilné kriminality vývojová křivka kolísá výrazně ji než u ostatních druhů
kriminality (o cca 1 tis. – 2 tis. tr.činů ročně ) – je to způsobeno ročními výkyvy u
evidovaných loupeží, ú myslného ublíženína zdravía nebezpečného vyhrožování(mj. počty
evidovaných tr.činů násilné kriminality závisíi na tom, jaká vě tš íakce doprovázená projevy
násilíse v tom kterém roce v Č R konala).
Počet evidovaných vražd byl v roce 2005 nejnižš íza poslednídesetiletí(186 tr.činů
včetně pokusů). Nejvíce bylo evidováno 313 vražd v roce 1998.
Počty evidovaných loupežítrvale stoupaly až na maximálních 6 107 tr.činů v roce
2004 a v roce 2005 poprvé poklesly oproti roku předchozímu, konkrétně o cca 600 tr.činů.
Mravnostní kriminalita (1 % z celkové evidované kriminality v roce 2005 a 0,5 v roce
1999)
Ve struktuře kriminality představuje mravnostní kriminalita dlouhodobě nejmenš í
podíl na celkové evidované kriminalitě – okolo 1 %. Také počet trestných činů zůstává
každoročně celkem stejný –s výjimkou roku 1998 - osciluje kolem 2 tis. tr.činů.
Vyš š ípozornost v ně kolika posledních letech budíjen výskyt dě tské pornografie a
mezinárodníprvek při jejídistribuci prostřednictvím internetu.
Ostatní a zbý vající kriminalita (14 % z celkové evidované kriminality v roce 2005 a 11 %
v roce 1999)
Procentní zastoupení v evidované kriminalitě ukazuje, že ně které trestné činy
označované jako ostatníči zbývajícíby si zasloužily ve snaze o snižování kriminality vě tš í
pozornost než jim byla dosud vě nována. A také nová ú činná opatřeníproti nim.
Jedna se předevš ím o mařenívýkonu ú ředního rozhodnutí(počty stoupají), dopravní
nehody nedbalostní(zahrnujípředevš ím nedbalostníublíženína zdraví§§ 223, 224 TZ, ale i
opilství, obecné ohroženíatd.), které sice mírně klesají, ale pozor na § 163 TŘ trestnístíhání
se souhlasem poš kozeného. Velmi vysoký počet evidovaných trestných činů každoročně
představuje zanedbánípovinné výživy. V roce 2005 to bylo 12 351 tr.činů, což představuje
cca 4 % z celkové kriminality. Za posledních 10 let bylo v Č R jen za zanedbánípovinné
výživy (bez soubě hu) stíháno cca 100 tis.osob.
Nejpoč etněji zastoupenétrestnéč iny a zá važnétrestnéč iny
Z pohledu policejních statistik za rok 2005 a jednotlivých položek TSK se jedná o tyto
trestné činy:
Nejpočetně jš í: Krádež, konkrétně krádeže vě cíz automobilů (15 % z celkové kriminality),
krádeže vloupáním do nespecifikovaných objektů (9 %), krádeže v nespecifikovaných
objektech (7 %), krádeže motorových vozidel dvoustopých (6 %). Následujíkrádeže kapesní,
ú vě rové podvody, zanedbánípovinné výživy a mařeníú ředního rozhodnutí.
Nejzávažně jš í: vraždy –jejich počet byl v roce 2005 nejnižš íod roku 1989. Dokonány byly
104 vraždy. Zastavil se růst počtu loupeží.
Ublížení na zdraví, znásilně ní, nebezpečné vyhrožování, týrání osoby žijící ve
společném obydlía svě řené osoby, pohlavnízneužívání–tj. evidované trestné činy násilného
charakteru - celkově v roce 2005 poklesly –srov. graf 4.
Celkové počty kriminalitou napadených osob (obě tí) jsou sledovány jen v policejních
statistikách. Počet obě tíse dlouhodobě stále mírně zvyš uje a v roce 2004 a 2005 již jejich
minimální roční počet převyš oval 50 tis. osob. Trochu častě ji než ženy jsou obě ťmi
kriminality muži.
Poslednízvýš enípočtu obě tíse týkalo zejména obě tíloupeží, ú myslného ublíženína
zdraví, znásilně nía kapesních krádeží. Přitom počet tě chto trestných činů –viz předchozí
odstavec - poklesl. (Lze to vysvě tlit změ nami v objasně nosti určitých druhů trestných činů.)
Objasněná kriminalita
Pokud jde o tzv. objasně nost, vhodně jš íby bylo používat označení„ policiíevidované
trestné činy, u kterých byl pachatel znám, či zjiš tě n“ a vyhýbat se hodnoceníú spě š nosti práce
policie jen obecným ú dajem o procentu objasně nosti. (Např. tvrzení, že 100%, či témě ř 100%
objasně nost tr.činů zanedbánípovinné výživy, či mnoha hospodářských trestných činů apod.
je mě řítkem ú spě š nosti činnosti policie, nebo, že procento nízké objasně nosti např. u
kapesních krádeží je způsobeno neú spě š nou prací policie je zavádě jící a je důkazem
neznalosti hodnocené problematiky. )
Nejvyš š ípočet objasně ných trestných činů v absolutních číslech byl vykazován v roce
1999 (témě ř 200 tis. tr. činů), v procentu z celkové evidované kriminality pak v roce 2001
(cca 47 %). V roce 2005 bylo „ objasně no“ cca 135 tis.tr.činů, což představuje cca 39 % ze
vš ech v tom roce evidovaných.
Zná mí pachatelé(prvopachatelé, recidivisté, mládež, ženy a cizinci)
Podíl prvopachatelů mezi pachateli trestné činnosti zůstává stále vysoký a v roce 2005
činil cca 53 %. Podíl recidivistů v posledních letech začíná stoupat –v roce 2005 se oproti
roku 2004 zvýš il o témě ř 2 % - na 46 % - je to nejvyš š íhodnota za poslednídesetiletí.
Počet známých pachatelů (policiístíhaných a vyš etřovaných osob) poslední3 roky
stagnuje na počtu cca 121 tis. osob, přičemž počet dospě lých pachatelů se mírně zvýš il a
počet pachatelů mladš ích 18 let klesl (u mladš ích 15 let klesl výrazně ). Poklesl i podíl dě tía
mladistvých na počtu vš ech pachatelů. Poprvé se pokles projevil po nabytíú činnosti velké
novely TZ v roce 2002 a podruhé v roce platnosti nového zákona o mládeži (č.218/2003
Sb.), tj. v roce 2004. V obou případech doš lo k dekriminalizaci nemalého počtu ú toků proti
majetku páchaných touto skupinou delikventů. Nejvíce dospě lých známých pachatelů bylo
evidováno v roce 2000 –112 tis. osob a dě tía mladistvých v roce 1996 –cca 23 tis. osob. V
roce 2005 bylo evidováno cca 112 tis. dospě lých a cca 10 tisíc dě tských a mladistvých
pachatelů ( z toho 3,3 tis.osob mladš ích 15ti let).
Trestná činnost žen je trvale na vzestupu.Od roku 1993 do roku 2005 se ročnípočet
pachatelek zvýš il z cca 9 tis. na více než 17 tis. osob a jejich podíl mezi vš emi známými
pachateli vzrostl z 8 % na témě ř 14 %.
Počty pachatelů-cizinců jsou pomě rně stabilnía jejich podíl mezi vš emi známými
pachateli se od roku 1993 pohybuje okolo 6 %. V roce 2005 to představovalo cca 7 tis. osob.
Nejvyš š ípodíl pachatelů-cizinců je v Praze –cca 15 %.
Meziná rodní srovná ní
Mezinárodní srovnání celkové ú rovně kriminality v jednotlivých zemích v
jednoduchém grafu či tabulce je nemožné, protože komentář k takové prezentaci by musel být
mnohostránkový, a stejně by nemohl vystihnout vš echny rozdíly ve srovnávaných číslech.
Proto se od takových srovnánív současnosti již upouš tí.
Přehledně jš í jsou srovnání dílčích aspektů kriminality, z nichž je usuzováno na
celkovou kriminálníscénu.
Také hodnocená časová obdobíse zřídka podařísjednotit. Pokud ano, tak se značným
časovým odstupem. Dnes např. to jsou ú daje z obdobíkolem roku 2001 a v EU za obdobído
roku 2003.
Do roku 2001 máme statistiky jak o nápadu trestné činnosti v jednotlivých zemích
témě ř celého svě ta, o počtu objasně ných trestných činů, počtu stíhaných, odsouzených a
vě zně ných osob, tak i počtu přísluš níků policie. Za EU do roku 2003. Avš ak analýza vš ech
tě chto dostupných ú dajů, jejich vzájemné srovnáníjiž komplikuje nová situace v mnoha z
tě chto zemích, změ ny legislativy a způsobů statistického zpracovánídat, radikálnízmě ny
politických cílů v oblastech bezprostředně kriminalitu ovlivňujícíči potírajícíatd., takže
pracnost i jen povrchníanalýzy by byla neú čelná a užitečnost předpokládané následné syntézy
by bylo možno velmi lehce zpochybnit.
Hodnotu tak, alespoň z naš eho pohledu, majíjen analýzy dílčích vybraných jevů, kde
výmě na poznatků a zkuš enostíje funkční. Např. zohledně níurčitých druhů asociálního či již
trestného jednání, vyjasně ní zásad mezinárodní spolupráce při rozkrývání určitých
nadnárodních kriminálních jevů a stíhání jejich pachatelů, předávání zkuš eností z
kriminalistických š etřeníči expertiz u konkrétních druhů kriminality apod. Ú zemnívývojové
trendy v řádu stoletíjsou sice velmi zajímavé, ale bez odkazu na dě jinný vývoj země a v bez
začleně nído š irš ího historického evropského či svě tového kontextu tě žko interpretovatelné. A
v mnoha státech (i u nás) dokonce syntetické zpracovánístatistik o kriminalitě chybí.
Např. na webu Home Office (UK) lze najít ú daje o počtu každoročně evidovaných
trestných činů v členě nípodle druhů aj., a to od roku 1898. Francouzi majíobecně přístupné
statistiky o zločinech od doby krále Slunce a Napoleona atd.
Souhrn a zá věr
Vývoj evidované kriminality v Č R v poslednídobě stagnuje. Je reálný předpoklad, že
doba chaotického nárůstu kriminality, vzniku mnoha jejích nových projevů, dovoz dalš ích
dosud neznámých druhů kriminality z ciziny je již definitivně za námi.
Snad je za námi i určitá bezradnost, jak vzniklou situaci ú čelně řeš it, a nastává období
určité stabilizace problémů a základních způsobů přístupu k jejich řeš ení.
Do popředízájmu jak politických představitelů, tak i orgánů činných v trestním řízení
se dostává nejen kriminalita jako taková, ale i opatřenísmě řujícíproti ostatním sociálně
patologickým jevům kriminalitu podporujícím a ovlivňujícím, a to podle naléhavosti, s
ohledem na dalš íspolečenský vývoj v zemi, po dohodě s okolními státy, EU apod.