1 Místní akční skupiny a metoda Leader - MAS

Transkript

Analýza moţností vyuţití metody LEADER
a struktur Místních akčních skupin (MAS)
pro implementaci programů SFŢP
Zpracovatel
Národní observatoř venkova o. p. s.
Rostěnice – Zvonovice, 682 01 Rostěnice 109
Konečná verze – duben 2010
Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP
NOV, o. p. s.
Obsah
1 Místní akční skupiny a metoda Leader - přehled
1.1 Co je to Místní akční skupina (MAS)?
1.2 Jaké jsou hlavní charakteristiky metody Leader?
1.3 Jaké jsou krátkodobé účinky práce MAS?
1.4 Jaké jsou dlouhodobé důsledky uplatnění metody Leader?
2 Princip mezisektorového partnerství a jeho formy uplatněné v ČR
2.1 Princip partnerství
2.2 Mezisektorové partnerství jako klíčová inovace v rozvoji regionů
2.3 Formy partnerství a spolupráce v ČR
3 Historie programu a metody LEADER v EU
3.1 Vývoj v letech 1988-2006
3.2 Od iniciativy k metodě (LEADER po r. 2006)
4 Stručná historie iniciativy LEADER v ČR
5 Vnitřní organizace a činnost MAS
5.1 Právní typy a orgány místních akčních skupin
5.2 Činnosti a funkce vykonávané místními akčními skupinami
6 Místní akční skupiny v ČR
6.1 Základní přehled o MAS
6.2 MAS se Strategickým plánem Leader podpořeným v Programu rozvoje venkova
6.3 Další místní akční skupiny
6.4 Spolupráce místních akčních skupin
6.5 Národní síť MAS
7 Vzdělávání aktérů v MAS
7.1 Východiska
7.2 Vzdělávání pro organizační strukturu MAS
7.3 Vzdělávací aktivity MAS vůči jiným subjektům a osobám
8 Posouzení moţného vztahu a synergií sítě EVVO a MAS
8.1 Národní síť EVVO
8.2 Poradenská činnost Národní sítě MAS
8.3 Synergický potenciál
9 Uplatnění MAS a metody Leader v programech SFŢP
9.1 Schválené fiše SPL s environmentální tématikou
9.2 MAS a současné programy SFŢP
9.3 Uplatnění metody Leader mimo MAS
9.4 Uplatnění MAS a metody Leader po roce 2010 a 2013
10 Tuzemská literatura a další prameny k tématice studie
10.1 Místní akční skupiny a LEADER
10.2 Další současná literatura k problematice venkova (vybrané tituly)
Příloha 1 – Fiše opatření SPL s environmentální tématikou
Příloha 2 – Informace o MAS, které nezískaly podporu z PRV na realizaci
strategického plánu Leader
Příloha 3 – Prezentace vybraných MAS
 2 / 76 
strana
4
4
4
5
5
6
6
6
8
10
10
12
17
20
20
23
30
30
34
38
39
46
50
50
50
55
59
59
62
63
65
65
66
69
70
75
75
76
-
NOV, o. p. s.
Na zpracování se podíleli:
Oldřich Čepelka, Štěpánka Bergerová, Michal Jarolímek, Michaela Putíková, Stanislav Jäger
Kontakt: [email protected]
Zkratky:
MAS
místní akční skupina
SPL
strategický plán Leader
NS MAS
Národní síť místních akčních skupin
PRV
Program rozvoje venkova
MZe
Ministerstvo zemědělství
NOV
Národní observatoř venkova, o. p. s.
SZP
Společná zemědělská politika EU
NNO
nestátní nezisková organizace
Zdroje faktografických údajů o MAS:
- Národní síť MAS
- CpKP západní Čechy
- MAS Vladař
- SZIF
- ČSÚ
- Tima Liberec
- vlastní zjišťování a výpočty
 3 / 76 
1
NOV, o. p. s.
Místní akční skupiny a metoda Leader - přehled
Jednou větou:
Metodu Leader, která se opírá o spolupráci místních subjektů a o iniciativu zdola, uplatňuje na
svém území místní mezisektorové partnerství (v podobě místní akční skupiny), a to pomocí vlastní
strategie rozvoje regionu financované především, ale nejenom z Programu rozvoje venkova ČR v
gesci Ministerstva zemědělství.
1.1 Co je to Místní akční skupina (MAS)?







v EU stabilizovaný a v ČR nadále rostoucí subjekt na podporu venkovských regionů s
podporou z ČR a EU (v ČR evidováno 160 MAS na většině území, z nich 112 je příjemcem
grantu z Programu rozvoje venkova),
sdruţuje zástupce malých a středních podniků, obcí, neziskových organizací a dalších
místních subjektů z různých sektorů, kteří se dohodnou na společném postupu v zájmu
rozvoje svého regionu,
vytvoří právnickou osobu, většinou občanské sdruţení nebo obecně prospěšnou společnost,
schválí stanovy a cíle činnosti; zajistí, aby pro nové zájemce bylo snadné do MAS vstupovat,
na základě schválené strategie rozvoje regionu zveřejňují výzvy místním ţadatelům o granty,
zajišťují konzultace, administrativu, hodnocení a výběr projektů k financování,
mimo to realizují ještě další informační, vzdělávací, poradenské činnosti a přímé akce,
účast zástupců veřejné správy v řídících orgánech MAS smí být max. 50 % (tj. včetně
starostů nejvýše polovina řídícího orgánu),
většina aktivit MAS je financována z Programu rozvoje venkova ČR.
1.2 Jaké jsou hlavní charakteristiky metody Leader?






místní partnerství a z něj vytvořená skupina pro místní akce (MAS),
společná strategie rozvoje (územně integrovaná, mezisektorová, někdy tématicky jednotná,
vycházející ze specifických potřeb a příleţitostí regionu),
přístup „zdola nahoru“, v němţ iniciativa vychází přímo z regionu s průkazným
zapojením partnerů a veřejnosti
účast různých sektorů a jejich integrovaný postup (plánování a vyuţívání veřejných a
soukromých zdrojů, společné projekty),
decentralizované rozhodování o financování projektů jednotlivých místních ţadatelů a
jejich řízení „vlastními silami“,
inovativnost v řešení, tj. důraz na aktivity a akce, které jsou v daném území nové a mají
rozvojový efekt (nikoliv běţné činnosti, opakované z minulosti)


spolupráce, a to uvnitř MAS, mezi MAS v rámci jedné země a mezi MAS z různých zemí
Evropy (nejen EU),
účast a práce v sítích, tj. volné sdruţování MAS do asociací a sítí, v nichţ si MAS plně
ponechávají svoji samostatnost, avšak mají uţitek ze společného postupu a ze sdílení
zkušeností, informací a kontaktů (v ČR zejména Národní síť MAS).
 4 / 76 
NOV, o. p. s.
1.3 Jaké jsou krátkodobé účinky práce MAS?
Leader unikátním způsobem propojuje území, strategii jeho rozvoje a subjekt tohoto rozvoje, tj.
MAS. MAS vyhledává a podporuje (v ČR zprostředkovává podporu) místní subjekty všech
právních forem, kteří se jako ţadatelé ucházejí o financování vlastních projektů v souladu se
strategií MAS.
Výsledky dosaţené podpořenými místními ţadateli se projevují v pozitivních změnách v regionu,
např. ve sníţení nezaměstnanosti, v záchraně kulturního a přírodního dědictví venkova, ve zlepšení
vzhledu obcí a krajiny, v nových nebo obnovených sluţbách pro obyvatele a návštěvníky, v
šetrném cestovním ruchu, v růstu vyuţití obnovitelných zdrojů energie, v budování naučných
stezek atd.
1.4 Jaké jsou dlouhodobé důsledky uplatnění metody Leader?







zlepšení spolupráce aktivních subjektů v obcích a regionu, překonání izolovanosti,
integrovaný rozvoj venkova,
posílení místní demokracie,
větší zapojení soukromého kapitálu do rozvoje obcí a regionu
efekt společného postupu subjektů soukromé a veřejné sféry,
lepší vyuţití specifik konkrétního venkovského regionu,
oslabení centralizovaného financování a administrativního a paušálního přístupu k
regionům.
Uvedené charakteristiky (zatím) neplatí v úplnosti pro ČR, nýbrţ pro podstatu metody, která se z
původních EU 15 rozšířila do všech členských zemí.
Na druhé straně lze principy metody Leader snadno implementovat i do městských komunit a
skutečně se tak dělo především v iniciativě ES URBAN pro oţivení upadajících měst a městských
aglomerací.
Celkový účel byl uveden v Rozhodnutí Rady (ES) ze dne 20. února 2006 o strategických směrech
Společenství pro rozvoj venkova jako „zlepšování řízení venkovských oblastí a mobilizace
jejich vnitřního rozvojového potenciálu“.
 5 / 76 
2
NOV, o. p. s.
Princip mezisektorového
uplatněné v ČR
partnerství
a
jeho
formy
2.1 Princip partnerství
Partnerství je velmi frekventovaným slovem, které se v ČR prosadilo především díky programům a
principům EU. Často se jím v praxi označuje i prostá spolupráce, dlouhodobý smluvní vztah,
dlouhodobá konzultace či vzájemné poskytování sluţeb. V uţším významu slova partnerství však
spolupráce, která je krátkodobá, pro jednu ze stran nápadně nevýhodná, nové podněty nepřinášející,
málo uţitečná, neujasněná nebo neúčinná, není partnerstvím.
Partnerství v uţším smyslu přináší hodnotu, kterou se odlišuje od ostatních forem spolupráce.
Jejími charakteristickými znaky jsou:







vzájemná výhodnost spolupráce,
společné cíle partnerů (často se vyjadřují ve společném programu nebo plánu aktivit,
např. ve společné strategii rozvoje venkovského regionu), společné rozhodování
dlouhodobost vztahu,
plné akceptování obsahu a forem spolupráce všemi partnery,
potřebnost a vyváţenost (kaţdý partner přispívá něčím, co by jinak chybělo, bez čeho
by se výsledek nedosáhl),
rovnoprávnost postavení v rámci partnerství a společné rozhodování,
synergický efekt čili hodnota přidaná spoluprací: celkové pozitivní dopady pro dané
území jsou větší neţ součet efektů, které svou aktivitou dokáţou vyvolat jednotliví
účastníci.
K odlišení od partnerství typu mafií, klik a sebeprospěšných reciprocit je třeba přidat ještě veřejný
prospěch partnerství.
Partneři v různém stupni rozvinutosti vzájemného vztahu postupně sdílejí informace, kontakty,
ideje a nápady, projekty (společná práce), příp. i společný rozpočet.
Naproti tomu tzv. projektová partnerství, vyţadovaná či akceptovaná poskytovateli grantů
(zejména v OP), obvykle musí splňovat jen určité minimální formální znaky. Např. se mají podílet
na přípravě a realizaci projektu, nesmí si vzájemně poskytovat sluţby apod. Avšak z těchto
projektových partnerství se nezřídka vyvíjejí partnerství v uţším, hodnotovém smyslu.
2.2 Mezisektorové partnerství jako klíčová inovace v rozvoji regionů
Místní mezisektorové partnerství je vyuţitím partnerství ve spolupráci subjektů z různých sektorů.
Pro zjednodušení se běţně přijímá model tří sektorů: podnikatelského (podniky a podnikatelé),
neziskového či občanského (nestátní neziskové organizace občanského typu) a veřejné správy
(zejména, ale nejenom místní samosprávy). Někdy se odlišuje komunitní sektor (výrobci,
řemeslníci, poskytovatelé sluţeb a obchodníci místního významu), jindy státní agentury (úřady
práce a poradenské a vzdělávací agentury financované státem), zemědělský sektor a další.
 6 / 76 
NOV, o. p. s.
Při zjednodušeném pohledu na sektory lze říci, ţe podnikatelský a veřejný sektor spojují finance
(první vytváří zisk, druhý jeho část přerozděluje), veřejný a občanský spojují zájmy a potřeby lidí
(občanský sektor uplatňuje a z velké části také uspokojuje potřeby lidí, kdeţto stát, kraje a obce je
reflektují a financují). Společným znakem občanského a podnikatelského sektoru je pruţnost,
iniciativa a efektivnost (podnikatelský jde za efektivností z hlediska rentability, občanský sektor
za efektivností v uspokojování potřeb).
Občanský sektor však většinou postrádá to, co mají ostatní dva – tedy finance a zdroje vůbec. Také
podnikatelský sektor většinou postrádá to, co mají ostatní dva – totiţ veřejný zájem. A rovněţ
veřejný sektor většinou postrádá to, co mají ostatní dva – tedy podnikavost, rychlost, odvahu začít a
jednat, pruţnost, efektivnost.
Mezisektorové partnerství tedy dává moţnost, aby se všechny sektory něčím „obohatily“ a aby
společně dosáhli cíle tak, jak by to ţádný jeden nebo ani dva z nich nedokázaly (tzv. synergický
efekt). Partnerstvím uspokojí své vlastní zájmy a přitom uplatní své přednosti ve prospěch celého
regionu.
Proměnit uvedené odlišnosti sektorových partnerů ve strategickou výhodu je příleţitost, kterou
některé MAS zatím nenaplňují nebo naplňují jen zčásti.
Členy místních partnerství jsou rozmanité subjekty - záleţí na účelu jejich spojení. Mohou to být:
A/ Instituce veřejné správy (státní a samosprávné), které se nejčastěji zajímají o ekonomiku,
kulturu, infrastrukturu, ţivotní prostředí a další ţivotní podmínky v obcích:
 místní a regionální státní úřady a agentury (např. úřady práce a územní pobočky
ministerstev),
 samosprávné instituce (např. komise kraje, obecní zastupitelstva, starostové, svazky obcí),
 veřejné podniky sluţeb (ústavy sociálních sluţeb, nemocnice, školy a jiná zařízení
zřizovaná státem, krajem nebo obcí).
B/ Soukromé komerční subjekty a společnosti, které se zajímají především o co nejlepší pozici na
trhu zboţí a sluţeb a o ziskovost svých aktivit:
 místní podniky sluţeb (např. regionální televize, rádio, noviny, kulturní a jiná zařízení,
poskytovatelé různých sluţeb od vzdělávání po cestovní ruch),
 místní výrobci (zemědělská druţstva a podniky, další výrobní a odbytová druţstva,
jednotlivě hospodařící farmáři, místní průmyslové, zejména malé a střední podniky,
řemeslníci a další ţivnostníci, jejich hospodářské komory, asociace a cechy),
 finanční sektor (banky, leasingové společnosti, úvěrová druţstva).
C/ Občané, občanské organizace a iniciativy, které se zajímají především o spokojenost lidí, o
jejich záliby, o rozmanité podmínky pro ţivot jednotlivců a rodin, tedy o způsob ţivota komunity a v
komunitě:
 regionální a místní sdruţení, koalice či fóra neziskových organizací a občanů,
 kulturní, sportovní a jiná zájmová občanská sdruţení,
 odborové organizace,
 místní skupiny a další neformální skupiny občanů,
 aktivní jednotlivci, nezřídka uznávaní spoluobčany pro své neformální postavení v
komunitě, např. důchodce - bývalý starosta.
V MAS jsou však z veřejné správy zastoupené povětšinou jen obce (obvykle osobou starosty, neboť
MAS mají většinou formu občanského sdruţení a obce podle zákona nesmějí být členy o. s.).
Většinou naopak chybí instituce jako pobočky úřadu práce, nemocnice apod. Z komerčních subjektů
obvykle nejsou přítomna média, banky, střední a velké podniky. Z organizací občanského typu v
MAS nebývají odborové organizace, občanské iniciativy a neformální skupiny občanů (to ovšem
 7 / 76 
NOV, o. p. s.
souvisí s faktem, ţe v ČR se pro účely podpory z veřejných zdrojů a vůbec jako komunikační
partneři uznávají ponejvíce jen právnické osoby).
Všeobecně vzato, v ČR vznikají místní a zvláště mezisektorová partnerství většinou pomalu a
s obtíţemi. Ty jsou dány:
 tradičně velmi silným postavením veřejné správy (jak státu, tak úřadů samospráv) v ţivotě
komunit,
 nízkou sebedůvěrou a připraveností spolupracovat u příslušníků tzv. místních elit, tedy
vynikajících podnikatelů, zastupitelů, duševních pracovníků apod.,
 nevyvinutostí středních tříd a zejména drobného podnikání (ţivnostníci, malé podniky),
 mediálně ţivenou podezřívavostí obyvatel k iniciativám akceschopných lidí (z nichţ někteří
skutečně působí nezákonně, dopouštějí se podvodů nebo mají prostě špatné výsledky),
 niţší vzdělaností části městského, ale především venkovského obyvatelstva a jejich profesní
nepřipraveností na dynamické změny posledních desetiletí,
 dosud nepřekonanou atomizací místních komunit, které byly vesměs poškozeny či zcela
rozvráceny poválečným přesídlováním, socialistickým reţimem, spotřebitelskou závistí a
dalšími vlivy.
2.3 Formy partnerství a spolupráce v ČR
V ČR se za partnerství označují především tyto formy (připojujeme vlastní komentář z hlediska
naplňování principů partnerství):
a) Partnerství poţadované nebo zvýhodňované v projektech spolufinancovaných fondy EU –
V současném období bohuţel poţadavek na vytváření partnerství oslabil a partnerství bylo v
řadě případů pouze technickým či formálním nástrojem pro získání grantu a realizaci projektu.
b) Komunitní plánování sociálních sluţeb – Zahrnuje spolupráci zadavatelů, poskytovatelů a
klientů sociálních sluţeb a v některých případech lze hovořit o plnohodnotném partnerství.
c) Místní agenda 21, resp. komunitní plánování (všech) veřejných sluţeb – Je postaveno na
spolupráci místní samosprávy a občanů, kteří často prostřednictvím místních neziskových
organizací uplatňují svůj zájem na fungování komunity. Není ryzím partnerstvím, avšak můţe
se tak vyvinout především díky aktivitám místního neziskového sektoru.
d) Strategické plánování rozvoje na úrovni krajů, obvodů obcí s rozšířenou působností a
měst – Většinou nemá charakter partnerství, ačkoliv metodiky tento princip zdůrazňují (např. u
IPRM – Integrovaných plánů rozvoje měst, financovaných nyní z ROP a IOP). Často se řeší
dodavatelsky s obligátním „připomínkováním“ ze strany dotčených obyvatel a neziskových
organizací.
e) Strategické plánování rozvoje venkovských regionů – Je-li jeho iniciátorem, příp.
zpracovatelem svazek obcí, bývá průběh podobný jako v předchozím případě. Je-li nositelem
místní akční skupina (nyní jde o tvorbu tzv. strategických plánů Leader - SPL), lze téměř vţdy
hovořit o mezisektorovém partnerství, ovšem s různou intenzitou a rozsahem.
f) Mezisektorová spolupráce při přípravě a realizaci investic – jde především o metodu
public-private partnership (PPP), ale také o sdruţení investorů, společný postup obce a firmy,
obce a NNO apod. – Nejde o mezisektorové partnerství, nýbrţ o racionální spolupráci subjektů,
z nichţ kaţdý přináší něco, co potřebuje druhý z partnerů.
g) Územní plánování v obcích – Opět nelze hovořit o partnerství, různá je také míra zapojení
místních podniků, NNO a obyvatelstva do přípravy plánu.
h) Participace občanů při řešení místních problémů jako např. konzultace záměru přestavby
náměstí s veřejností nebo místní referendum. – Nemá podobu partnerství.
 8 / 76 
NOV, o. p. s.
i) Spolupráce subjektů uvnitř sektoru, např. 1. obce ve svazku obcí, 2. místní síť hippostezek,
3. propagace produktů místních výrobců pomocí společné značky původu. – Můţe mít
charakter partnerství, není zde ovšem mezisektorové.
Z přehledu je zřejmé, ţe mezisektorové partnerství se objevuje nejspíše v komunitním plánování
sociálních sluţeb, v Místní agendě 21 a především v činnosti místních akčních skupin.
Z předchozího programovacího období lze jmenovat ještě krajská partnerství vzniklá v rámci opatření
3.3 SROP (zaměřeného na zvýšení absorpční a administrativní kapacity regionů pro nové období).
Krajská partnerství měla charakter mezisektorových partnerství subjektů veřejné správy z krajské a
místní úrovně, podnikatelského sektoru a neziskového sektoru, příp. regionálního a místního státního
sektoru (úřady práce, státní agentury apod.).
Tato partnerství měla slibný potenciál, neboť partneři (např. asociace neziskového a podnikatelského
sektoru, univerzity apod.) formálně vzato sdíleli nejen informace a kontakty, ale také celý projekt a jeho
rozpočet. Ve skutečnosti se však v masivní míře objevila nevyváţenost přínosu jednotlivých
partnerů, nerovnoprávnost jejich postavení a ve velké míře i absence společného rozhodování.
Hlavní slovo měl (a rozpočet „drţel“) vţdy kraj, resp. pracovníci krajských úřadů. Ostatní byli nezřídka
zatlačeni do rolí „připomínkovačů“ a dodavatelů.
 9 / 76 
3
NOV, o. p. s.
Historie programu a metody LEADER v EU
3.1 Vývoj v letech 1988-2006
LEADER (nyní jako metoda jiţ psáno s malým L) se vţdy nepovaţoval za univerzálně
uplatnitelnou metodu; aţ do začátku tohoto programovacího období byl jednou z tzv. iniciativ
Evropských společenství (Community Initiative Programme – CIP).
Program LEADER 1 má počátky ve sdělení Evropské komise Evropskému parlamentu a Radě v r.
1988. Jeho hlavním motivem bylo udrţení či nasměrování evropských regionů k udrţitelnému
rozvoji. Leader měl podpořit a také podpořil environmentální, ekonomické, sociální a kulturní
rozměry venkova – při zachování rozmanitosti venkovských oblastí. Nositelem podporovaných
strategií místního rozvoje (Local Action Plans) se staly skupiny pro místní akce (Local Action
Groups), pro něţ se v ČR vţil název místní akční skupiny (MAS).
Na období 1991-4 tak byla vyhlášena iniciativa Společenství LEADER jakoţto celoevropský
experiment, jehoţ se zúčastnilo prvních 217 MAS. V dalších dvou programovacích obdobích se
uskutečnily iniciativy LEADER II a LEADER+ ve všech členských zemích. Počet místních
akčních skupin, které se iniciativy LEADER účastnily, kulminoval na počtu 1063 v období
LEADER II. Například ve Francii v té době pracovalo 140 MAS.
V posledním období (LEADER+) bylo k 3. 12. 2004 podpořeno 892 MAS. Geografické rozloţení
MAS, jejichţ rozvojové strategie byly financovány z CIP LEADER, ukazuje mapka na další straně
(podle stavu v r. 2006). Zahrnoval území o celkové rozloze 1568 km2 s 51,7 mil. obyvateli.
LEADER byl postaven na některých principech, které byly v dobách jeho počátku v jednání
většiny členských zemí nezvyklé. Šlo zejména o princip „bottom-up“: místo intervenční logiky
„shora dolů“ (programy podpor stanovuje ústřední orgán a aplikuje je do regionů pomocí výzev k
podávání ţádostí) se uplatnil postup „zdola nahoru“, coţ v praxi znamenalo, ţe byla stanovena jen
základní pravidla (např. výběr ze čtyř tématických okruhů pro místní strategie) a bylo na místních
akčních skupinách, aby si vybraly, co ve svém území chtějí podporovat.
Ale přítomny byly ještě další principy: integrovanost, tématická zaměřenost, decentralizace
financování místních projektů, respektování specifik regionu, spolupráce venkovských
oblastí, inovativnost a především partnerství místních subjektů.
Na podobných principech, především partnerství, vznikly ještě tři další iniciativy: URBAN pro
městské oblasti, INTERREG pro přeshraniční a meziregionální spolupráci a EQUAL pro
partnerství v oblasti sociální integrace, boje proti všem typům diskriminace, nerovnostem na trhu
práce a dalšího profesního vzdělávání.
1
Zkratka znamená „propojení akcí pro rozvoj ekonomiky venkova“. Ovšem tento význam byl jiţ od prvního
období uplatnění překonán.
 10 / 76 
NOV, o. p. s.
LEADER byl od svého počátku velmi úspěšný, zřejmě především proto, ţe vytvářel prostor pro
místní subjekty, aby se sdruţovaly a samy identifikovaly potřeby regionu. Na rozdíl od operačních
programů, které byly plně v kompetenci členských zemích, byla také celá implementace LEADER
jednodušší a především, byla téměř nezávislá na jednání veřejné správy dané země.
Pro řadu zemí a tím spíše jednotlivých venkovských regionů znamenal program LEADER
doslova převrat v dosavadním chápání podmínek rozvoje venkovských oblastí a hlavně
převrat v rozvoji či překonání stagnace venkovských oblastí 2. Přinesl výsledky v podobě aţ
100 tisíc pracovních míst, záchrany kulturních památek a přírodních hodnot, většího stmelení
místních komunit, zamezení odlivu obyvatelstva do měst atd. Jeho vliv na rozvoj venkova se proto
hodnotí jako mimořádný a samotná iniciativa LEADER jako nejzdařilejší inovace vytvořená
Evropskou komisí.
Některé členské země reagovaly na první výsledky iniciativy LEADER tím, ţe na svém území
uskutečnily vlastní, národní programy typu LEADER. Tak tomu bylo například ve Španělsku
2
Pro Španělsko, Portugalsko, ale i Velkou Británii bylo vytváření těchto partnerství jednou z hlavních
inovací. V zemích, kde byly tyto praktiky jiţ rozšířeny, znamenal LEADER způsob, jak obohatit dosavadní
metody (Rakousko, Belgie, Švédsko, Finsko a Dánsko). V Německu byl LEADER II úspěšně zaveden i v
nových spolkových zemích, avšak po celkem pomalém začátku. Nyní přetrvávají problémy například na
Slovensku (zpoţdění celého programu).
 11 / 76 
NOV, o. p. s.
(PRODER) nebo ve Finsku (POMO), kde je celá země (kromě městských oblastí) plně pokryta
působností místních akčních skupin. Také v Irsku principy LEADER ovlivnily vládní programy
velmi výrazně a je nepochybné, ţe stály spolu s dalšími faktory za pověstným „irským
zázrakem“ 3. Některé prvky iniciativy LEADER obsahovaly i další národní programy, např. ve
Skotsku (Scottish Rural Challenge Fund).
Postupně došlo ke koncepční konfrontaci programů zaměřených na regionální rozvoj se
Společnou zemědělskou politikou (SZP) Unie. Argumentace pro změny vycházely například z
faktu, ţe téměř 60 % obyvatel 27 členských států EU ţije ve venkovských oblastech, které
pokrývají 90 % území Unie, a ţe přímé platby za produkci musí být nahrazeny jiným schématem.
SZP se u spotřebitelů postupně stala nepopulární a v r. 1992 (v souvislosti se Summitem Země v
Rio de Janeiro) se prokázala téţ její environmentální neudrţitelnost.
Reformou SZP vznikl tzv. Druhý pilíř (nezemědělského) rozvoje venkova, na nějţ mají členské
státy vynakládat stále více prostředků (tzv. modulace). V únoru 2006 pak byly přijaty Strategické
směry Společenství pro rozvoj venkova. Jejich smyslem bylo posílit politiku rozvoje venkova tak,
aby venkovské oblasti mohly lépe reagovat na hospodářské, sociální a ekologické problémy 21.
století.
Tento dokument byl aktualizován rozhodnutím Rady ES z 19. ledna 2009 (za Radu podepsáno tehdejším
ministrem zemědělství ČR P. Gandalovičem), které zdůraznilo význam boje proti změnám klimatu a
zejména v této souvislosti uvedlo místní akční skupiny jako příjemce finančních prostředků pro opatření
místního významu: „Jelikoţ otázkám změn klimatu a obnovitelných zdrojů energie čelí všechny
venkovské oblasti, členské státy mohou podporovat místní akční skupiny v rámci osy 4 (Leader) při
zařazování těchto otázek do jejich strategií pro místní rozvoj, jakoţto průřezového tématu. Skupiny mají
dobré předpoklady přispět k přizpůsobení se změnám klimatu a k řešením v oblasti obnovitelných zdrojů
energie, která jsou uzpůsobena místní situaci.“ (Úřední věstník EU z 30. 1. 2009 – viz např. http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2009:030:0112:0115:CS:PDF). ČR však dosud na
výzvu v tomto smyslu nereagovala.
3.2 Od iniciativy k metodě (LEADER po r. 2006)
Do roku 2006 měl LEADER, přestoţe měl být uplatňován jednotně na celém území EU, různé
celkové dopady, neboť členské státy měly pro úspěch principů LEADER historicky různou výchozí
situaci.
Velmi obecně je moţné rozdělit je do tří skupin:
a)
země z EU15, které podstoupily hlavní změny (nejen na venkově) na začátku 20. století nebo hned
po 2. světové válce, v 50. letech. V těchto zemích měl LEADER snadnější úlohu, protoţe
ekonomická, demografická a sociální situace v regionech byla relativně stabilní, ať uţ šlo o malé
zhoršování či úpadek (Francie, Dánsko, Itálie) nebo o mírný rozvoj (Švédsko, jiţní Anglie). V těchto
oblastech či zemích se LEADER na národní úrovni setkal jen s mírným nadšením, avšak na místní
úrovni, pokud byl správně uchopen, nastartoval skutečnou dynamiku rozvoje;
b) země z EU15, jejichţ venkovské oblasti čelily celé řadě krizí (vylidňování venkova a odchod lidí do
měst, rychlý růst nezaměstnanosti, nutná restrukturalizace produkční základny). V těchto zemích
3
Do venkovských oblastí byli v r. 1988 vysláni tzv. animátoři, kteří zmapovali potřeby a moţnosti regionu,
sdruţovali místní subjekty, vytvářeli společnou strategii, mobilizovali aktivní část obyvatelstva pro podíl na
utváření budoucnosti regionu a především získávali tzv. místní aktéry k tomu, aby začali společně vytvářet
plány místního rozvoje. Později byl hlavním nástrojem Program místního rozvoje (LDP), který jiţ do
venkovských oblastí přinesl potřebné prostředky a nastartoval dynamický rozvoj irského venkova.
 12 / 76 
NOV, o. p. s.
přijaly LEADER především oblasti, které byly sice nestabilní, ale otevřené inovačním aktivitám
(Španělsko, Irsko, Portugalsko, Finsko, Řecko, ale také Skotsko a nové německé spolkové země);
c)
nové členské země, jejichţ venkov většinou prodělal zásadní poválečné změny (přesídlování
obyvatelstva v zemích jako Polsko, Německo, ČR, Rumunsko, Slovensko aj., zemědělská
velkovýroba na bázi nuceného zdruţstevňování, všeobecná preference měst před venkovem atd.),
mohly na LEADER pohlíţet s velkými nadějemi. Často však tuto příleţitost podcenily (Slovensko,
Polsko), připustily zbytečně sloţité procedury a neefektivní implementaci (ČR), neměly dostatečnou
důvěru aktivních venkovských subjektů, které dávaly přednost izolovaným akcím před společným,
partnerským postupem (pobaltské země aj.). Ve většině těchto zemí se přesto LEADER ujal jako
pomocná, vedlejší metoda anebo jen jako pomocný, doplňkový finanční zdroj.
V Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 byla pro období 2007-13 popsána nová politika rozvoje
venkova EU. Opět nabízí opatření, z něhoţ mohou členské státy vybírat a na něţ dostanou finanční
podporu v rámci integrovaných programů rozvoje venkova. 4 V důsledku „rozdělení“ SZP na první
a druhý pilíř se osamostatnil fond pro rozvoj venkova (EAFRD).
Podpora se více zaměřuje na udrţitelný rozvoj venkovských oblastí. Pro tento účel se politika
rozvoje venkova soustřeďuje na tři hlavní priority, tzv. osy:
I. zlepšování konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví;
II. podpora hospodaření s půdou a zlepšování ţivotního prostředí
III. zlepšování kvality ţivota a podpora diverzifikace hospodářských činností na venkově
K nim přistupuje průřezová, „metodologická“, IV. osa Leader, která se jiţ nechápe jako
samostatný „balíček“ opatření nebo peněz, nýbrţ jako metoda, kterou lze implementovat
jednotlivá opatření všech tří tématických os. Leader se tak v novém období stal výsledkem
procesu známého jako mainstreaming – začlenění původní iniciativy EU do národních programů
členských zemí a jejich politik rozvoje venkova. Osa IV je horizontální prioritou celého programu,
která měla prolínat zbývajícími třemi osami a upřednostňovat vstup soukromého kapitálu a
mezisektorových partnerství do rozvoje venkova a jeho financování. Leader se měl stát „nosičem
inovací“ a partnerství v osách I, II a III.
Odstavec 50 preambule Nařízení č. 1698/2005 říká: „Iniciativa Leader po třech programových obdobích
dospěla na úroveň, která venkovským oblastem umoţňuje uplatňovat přístup Leader v širším měřítku
v rámci hlavního programování rozvoje venkova. Je tedy třeba stanovit pouţití základních zásad
přístupu Leader i pro programy, kterými se tvoří zvláštní osa, a vymezit místní akční skupiny a opatření,
která mají být podporována, včetně schopnosti partnerství, provádění místních strategií, spolupráce,
vytváření sítí a získávání dovedností.“ A v článku 51 dokonce pokračuje: „Vzhledem k významu
přístupu Leader by na tuto osu měla být vyčleněna podstatná část příspěvku z EAFRD.“
Členské země tuto novou koncepci vyuţily různě: některé se rozhodly celou tématickou osu nebo
několik opatření plně implementovat pomocí metody Leader 5, jiné (mezi nimi ČR) metodu
4
Mohlo jít jak o národní, tak o regionální PRV. Celkem jich mělo být v EU schváleno 94. V ČR a řadě
dalších menších zemí existuje jediný PRV.
5
Např. v samotné Anglii se jiţ v prvním odstavci, kterým tamní vládní orgán odpovědný za PRV (DEFRA)
uvádí ve známost osu IV, praví: „přístup Leader není opatření, fond ani sada cílů…“, je to nástroj k distribuci
prostředků v PRV. Metodou Leader se tam implementuje část os I a III. V Irsku byla metodou Leader
implementována celá III. osa. Portugalsko dává na metodu Leader 10 % celkového rozpočtu PRV (v ČR je to
 13 / 76 
NOV, o. p. s.
„degradovaly“ na niţší vývojový stupeň předchozího období, neboť z ní učinili věcně a finančně
vymezenou část PRV, stojící vedle ostatních os. Osa IV tak v ČR zasahuje do tří tématických os
pouze tak, ţe má stanoveno, která z opatření přijatých jiţ v rámci tématických os lze financovat, a
to za plného respektování pravidel pro opatření těchto os. Tím se vytratil inovativní charakter
Leaderu a plný respekt k místním specifikům, zmizela preference partnerských projektů a skutečná
decentralizace financování (MAS začaly fungovat jako „místní pobočky“ SZIF).
Například ţadatel, který působí na území s přijatou strategií MAS, se můţe rozhodnout, zda bude
ţádat o podporu přímo (výzvy v rámci tématických osob), anebo prostřednictvím MAS. Kdyby
však ţadatel, např. zemědělec v rámci I. osy, musel (tak jako tomu je zčásti v Portugalsku, Irsku, V.
Británii a jinde) o příspěvek ţádat prostřednictvím MAS, radikálně by se změnilo postavení MAS v
regionu: zemědělci by se ve větší míře staly členy MAS, ovlivňovali by její „politiku“ (obsah
rozvojové strategie) a začali by více spolupracovat s ostatními, nezemědělskými subjekty v
regionu. Právě v tom je (a v ČR mohla být) největší přidaná hodnota metody Leader.
EU si od aplikace metody Leader slibovala, ţe dojde a) k lepšímu řízení (governance) na místní
úrovni, b) k mobilizaci vnitřního potenciálu regionu, který se vyuţije pro růst a nová pracovní
místa. Tomu mají slouţit prostředky: vytváření místních kapacit, partnerství veřejného a
soukromého sektoru (PPP), tvorba sítí a spolupráce, vzájemné působení mezi segmenty
zemědělství, ţivotního prostředí, venkovské ekonomiky a obyvatelstva. To vše na bázi
udrţitelnosti 6.
Zčásti se to týká i objemu finančních prostředků alokovaných pro osu IV v rámci jednotlivých PRV.
Tabulka uvádí % z celkového rozpočtu PRV dané země nebo oblasti, které se věnuje na metodu Leader
(IV. osa):
země, oblast
ČR
Maďarsko
Rakousko
Litva
Dolní Sasko a Brémy (Německo)
Tuscany (Itálie)
Veneto (Itálie)
Sársko (Německo)
% pro Leader
5,0
5,3
5,4
6,1
6,8
10,0
11,0
14,7
Zdá se, ţe Evropská komise při schvalování jednotlivých PRV akceptovala v nejvyšší moţné míře
návrhy řídících orgánů a tolerovala různá chápání Strategických směrů Společenství pro rozvoj
venkova, Nařízení č. 1698/2005 a navazujících dokumentů. V ČR se ukazuje, ţe metoda Leader
nebyla uplatněna jako metoda a nebyl vyuţit její ohromující potenciál.
Členské státy jsou v Rozhodnutí Rady EU ze dne 20. února 2006 o strategických směrech
Společenství pro rozvoj venkova (programové období 2007–2013) vybízeny k tomu, aby zaměřily
podporu na klíčové akce, které by měly zahrnovat:
5 %). Orgány EU předpokládaly, ţe poţadovaných 2,5%, resp. 5% z celkového rozpočtu PRV půjde jen na
podporu samotných MAS (u nás tedy do opatření IV.1.2), kdeţto většina rozpočtu PRV sice do jiných os,
avšak metodou Leader (!). V ČR byla tato směrnice „pochopena“ tak, ţe poţadovaných 2,5 % (u nás zvýšeno
na 5%) má být vynaloţeno metodou Leader na všechny osy. Tzv. ekonomická hodnota ušlé příleţitosti pro
MAS, resp. metodu Leader v ČR tedy činí aţ 48 miliard Kč (za max. předpokladu uţití metody MAS na
polovině uznatelných výdajů a při současném kurzu 26 Kč/euro) – tolik mohlo být profinancováno pomocí
metody Leader ve všech osách PRV (skutečně plánováno je pouze 5,2 mld Kč).
6
Čerpáme zde z překladu dokumentu, který vznikl na generálním ředitelství AGRI Evropské komise v říjnu
2005. Srov. téţ The Leader Approach. A Basic Guide, Office for Official Publications of the European
Communities, Luxembourg 2006.
 14 / 76 
I.
II.
III.
IV.
NOV, o. p. s.
budování kapacit pro místní partnerství, oţivování a podporu získávání dovedností, které
mohou pomoci uvolnit místní potenciál,
podporu partnerství soukromého a veřejného sektoru. Zejména iniciativa Leader bude
nadále hrát důleţitou úlohu při podpoře inovačních přístupů k rozvoji venkova a sbliţování
soukromého a veřejného sektoru,
podporu spolupráce a inovací. Místní iniciativy, jako je iniciativa Leader a podpora
diverzifikace, mohou hrát podstatnou úlohu při spojování lidí s novými myšlenkami a
přístupy, podněcování inovací a podnikání, a mohou podpořit začlenění a poskytování místních
sluţeb …
zlepšování místního řízení. Iniciativa Leader můţe pomoci podpořit inovační přístupy k
propojení zemědělství, lesnictví a místního hospodářství, a pomoci tak diverzifikovat
hospodářskou základnu a posílit sociálně ekonomické podloţí venkovských oblastí 7.
Avšak toto jsou současně explicitní principy metody Leader. Například diverzifikací se nemíní pouze
zvýšení rozmanitosti příjmů zemědělských subjektů (jak se to někdy interpretuje v ČR), ale i ostatních
obyvatel na venkově, a kapacitami se nemíní jen materiální zdroje. Mluví se také o oţivování
venkovských oblastí (to bylo jako samostatné opatření z českého PRV dodatečně vyškrtnuto, resp.
minimalizovalo se), o vyuţití místního či endogenního potenciálu a především o významu partnerství
(které však v současném období aţ na výjimky není v ČR v operačních programech a PRV preferováno).
České MAS se od průměru MAS v EU neliší jen délkou zkušeností a prostorem pro samostatné
provádění vlastních rozvojových strategií, ale také velikostí. Průzkum společnosti Tima Liberec v
září 2007 ukázal, ţe české MAS jsou v průměru výrazně menší jak rozlohou, tak počtem
obyvatel, přičemţ průměrná hustota obyvatel na km2 je naopak výrazně vyšší. Je to mimojiné
způsobeno tím, ţe některé MAS působí v málo zalidněných oblastech (Finsko, Švédsko,
Španělsko).
průměr 132 MAS v EU
průměr 136 MAS v ČR
počet obyvatel
62 672
27 842
rozloha km2
1 877
352
hustota ob./km2
33
76
I kdyţ v některých ohledech bylo dosavadní uplatnění metody Leader problematické, je třeba
zdůraznit celkově pozitivní přínosy (zmíněné jiţ v oddílech 1.4 a 3.1). Místní akční skupiny se v
řadě případů stávají akcelerátorem pozitivních změn. Mohou hrát (a v řadě zemí, např. v Irsku, také
hrají) roli regionálních nadací, které přímo a podle potřeb regionu rozdělují veřejné prostředky
místních subjektům. Kromě toho dokáţou sdruţit občany a aktivní subjekty ke spolupráci. MAS
tak vytvářejí doplněk či alternativu k činnostem místní samosprávy.
To samozřejmě není potlačováním zastupitelské demokracie na místní úrovni, nýbrţ vyuţitím
alternativních metod práce s veřejností. Vpodstatě se tak potvrzuje jeden z hlavních důvodů,
proč vůbec LEADER po r. 1988 vznikl: bylo to v období všeobecné krize zastupitelské
demokracie, úpadku důvěry v instituce EU a potřeby osvěţit koncept „Evropy regionů“, do nichţ
se decentralizují některé funkce národních států. Stát by podle toho měl regionům poskytovat
potřebné sluţby - zejména koncepční, informační a finanční - a nikoli uplatňovat rozhodovací
pravomoci.
V mnoha zemích EU zůstává vytvoření a práce místních akčních skupin tou hlavní inovací, které
LEADER přinesl. Podle názoru některých odborníků by se tyto skupiny nakonec mohly stát
činitelem posilování samostatnosti venkovských regionů. Měly by se stát následovníky nebo
partnery dosavadních tvůrců centrálně organizovaných sektorových a oborových politik. Ve
střednědobém horizontu se ukazuje nutnost transformace, která bude klást větší důraz na regionální
7
Viz např. http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32006D0144:EN:NOT, v češtině
viz Úřední věstník EU, L 55/27 z 25. 2. 2006, článek 3.4.
 15 / 76 
NOV, o. p. s.
a místní iniciativy.
V ČR bylo v posledních 20 letech faktorem rostoucí důleţitosti také občanské sebeuvědomování a
rozvoj nevládního neziskového sektoru včetně občanských iniciativ a dobrovolných zájmových
uskupení – tedy občanské společnosti. Místní samosprávy by v tomto procesu měly hrát roli
katalyzátoru, který přijme a zprostředkuje zájmy místních komunit (ať budou vyjádřeny
jakýmkoli legitimním způsobem, tedy i prostřednictvím MAS), dokáţe je konsensuálně prezentovat
a vyuţít je k obohacení vlastní politické funkce v území.
Prakticky by to mohlo vést k volnému, účelovému sdruţování silných a důvěryhodných subjektů
samosprávy, podnikatelského a neziskového sektoru v daném území po vzoru MAS. Uskupení
typu MAS by mohla postupně soustředit rozhodující místní politické, finanční, informační a
lidské zdroje pro všestranný rozvoj regionu a jednotlivých komunit, při maximálním vyloučení
nadregionálních, zejména politicko-stranických a státně byrokratických tlaků.
 16 / 76 
4
NOV, o. p. s.
Stručná historie iniciativy LEADER v ČR
1999
- první setkání českých zástupců (B. Blaţek, M. Pospíšil, O. Čepelka) s partnery z jiných zemí
na téma Leader,
- účast na zaloţení mezinárodní sítě PREPARE (na podporu rozvoje venkova v nových
členských zemích)
2000
- realizace předvstupního programu SAPARD (do r. 2004 vytvořeno 210 rozvojových strategií
venkovských regionů jako součást projektových ţádostí)
2001
- 1. publikace o iniciativě EU LEADER (O. Čepelka, vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj)
- počátek „hnutí Leader“ – informační a propagační kampaň, jednání s představiteli Spolku pro
obnovu venkova, MMR, v dalších letech MZe aj.
2002
- příprava prvních MAS (většinou na platformě svazků obcí)
- díky „iniciativě zdola“ LEADER zařazen jako podopatření do připravovaného OP Rozvoj
venkova a multifunkční zemědělství
- MMR v těchto letech (aţ do r. 2006) podporuje v rámci svého Programu obnovy venkova
tvorbu integrovaných strategií rozvoje venkovských mikroregionů (realizátory jsou svazky
obcí), coţ se ukázalo jako významný předstupeň dalšího rozvoje metody Leader, a také
projekty leaderovského typu (v POV mohly být ţadateli svazky obcí z tehdejších 492
venkovských regionů anebo samotné obce, nikoliv však subjekty jako NNO)
2003
- formální vznik prvních MAS v podobě tzv. řídících výborů, které začínají připravovat tzv.
místní rozvojové strategie 8
- setkání venkovských subjektů v regionech a celostátní konference v Praze – potřeba podpory
MAS z mimovládních pozic (tato iniciativa a další nedosáhly svých cílů pro odpor nebo
nečinnost jiţ zavedených institucí, avšak pomohly informovat a propagovat hnutí MAS)
- Evropská konference k programu SAPARD v Pardubicích (neřekla o Leaderu téměř nic)
2004
- zahájen národní program LEADER ČR (2004-8)
- začátek schůzek MZe se zástupci MAS
- k srpnu jsou informace o 26 MAS
8
V prvních regionech vznikaly MAS pomalu, uváţlivě, s plným zapojením všech potenciálních zájemců
(informační kampaně, otevřená jednání, semináře). Bylo tomu tak například v Podralsku (příprava na
program LEADER začala 20. 8. 2002), Podještědí (27. 8. 2002), Frýdlantsku a na Jilemnicku (Přiďte pobejt!)
v LBK, v Regionu Haná v OLK (zahájeno 9. 10. 2002), v regionu Společná Cidlina v KHK (místní
partnerství bylo ustaveno 28. 5. 2003), v Pobeskydí v MSK, ve Sdruţení Růţe a Vltavotýnsko v JČK, v
regionu Nový Dvůr (Kyjovské Slovácko v pohybu) v JMK, Konstantinolázeňsko (Český Západ) v PLK,
sdruţení CHOPOS (později Posázaví) v SČK, Buchlov v ZLK aj.
 17 / 76 
NOV, o. p. s.
2005
- v únoru působí v ČR 41 MAS
- LEADER+ jako součást OP "Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství": podpořena
realizace rozvojových plánů 10 MAS a příprava plánů rozvoje dalších MAS
- mimovládní projekt s názvem Rural Voice (Hlas venkova), financovaný Evropskou komisí a
Asociací švédských farmářů
- první krok k profesionalizaci manaţerů pro venkov - 1. celostátní kurz (Omega Liberec, o.s. a
Centrum pro komunitní práci, o.s.)
- zaloţení názorové platformy a výzva Duha pro venkov,
- zaloţení Národní observatoře venkova, o.p.s. (NOV)
- zaloţení webových stránek www.leaderplus.cz,
- vyjednává se o budoucí podobě PRV pro období 2007-13,
- v listopadu Evropská konference k venkovu, Teplá u M. Lázní (MAS Vladař)
- vzniká Národní síť pro venkov s 23 MAS jako hlavními činiteli,
- v prosinci je evidováno 79 MAS
- MZe uznává pouze existenci MAS podpořených v opatření LEADER+ nebo LEADER ČR (viz
obrázek), celkem tedy 29
2006
- v březnu se veřejně prezentuje 123 MAS, počátkem května 137 atd.
- pokračuje rozvoj NOV (kurzy pro manaţery a členy MAS)
- rozvoj Národní sítě MAS,
- rozvíjí se spolupráce mezi Spolkem pro obnovu venkova ČR (SPOV) a iniciativami MAS
- ustavení Monitorovacího výboru EAFRD (R. Večerka z Národní observatoře venkova členem
za SPOV)
 18 / 76 
NOV, o. p. s.
2007
- „inventura“ aktivních MAS: v září zjištěno 148 MAS, které jsou nebo byly aktivní anebo jejich
zakladatelé právě dokončovali jejich právní vznik (nejvíce MAS je v Jihočeském a
Olomouckém kraji)
- aktivní účast NOV v přípravě pravidel pro IV. osu PRV
- většina krajů podporuje činnost MAS
- Národní síť MAS (NS MAS) má 99 členů a zvolila své orgány,
- první větší průzkum podmínek pro činnost MAS, jejich potřeb a očekávání (Tima Liberec, 168
dotazovaných ze 66 MAS)
- dokončily se přípravy prováděcích dokumentů pro PRV a byla vyhlášena opatření ze IV. osy
(aţ na opatření 4.2.1 Spolupráce MAS)
- 102 MAS podalo ţádost o financování strategického plánu Leader z PRV, opatření 4.1.1
- NOV zpracovala Registr lektorů a poradců pro rozvoj venkova
2008
-
v některých krajích vznikají krajské asociace MAS
v březnu jiţ 108 členů v Národní síti MAS a rozvoj její činnosti (připomínkování dokumentů
MZe, konference, mezinárodní kontakty)
prvních 48 MAS bylo vybráno k realizaci strategického plánu Leader (SPL) z PRV
zástupci NOV se stali hodnotiteli některých SPL
NOV a jeho zakladatelé dokončili v 6 krajích ucelené vzdělávací programy (později
akreditované MŠMT) pro venkovské manaţery a funkcionáře MAS
v listopadu ustavující zasedání Celostátní sítě pro venkov jako nástroj MZe k lepším
výsledkům PRV (jiţ dříve ustavená Národní síť MAS se stala samostatnou součástí)
září a prosinec - připomínky a náměty MAS k realizaci Osy IV. LEADER, které zaslala
Pracovní skupina pro realizaci programu LEADER (součást Národní sítě MAS) Centrálnímu
pracovišti SZIF a ŘO EAFRD (MZe) a dále také členům Monitorovacího výboru EAFRD s
poţadavky na úpravy nebo upřesnění pravidel)
2009
-
březen – výzva 1. náměstkovi ministra zemědělství k součinnosti při řešení praktických
problémů MAS v ČR (zaslala Pracovní skupina pro realizaci programu LEADER NS MAS)
administrativní náročnost pro MAS realizující své SPL zůstává téměř nezměněna
vybráno dalších 64 MAS k realizaci SPL
v dubnu je známo 160 MAS, z nichţ cca 10 je neaktivních
v srpnu 116 členů NS MAS
říjen - na objednávku MZe vznikla Metodika hodnocení monitorovacích indikátorů SPL vč.
návrhu minimálního standardu hodnocení a monitoringu MAS (zpracovalo CpKP západní
Čechy)
v listopadu kaţdoroční celostátní konference Venkov 2009 s vysokou kredibilitou ve veřejné
správě (účast ministra pro místní rozvoj, náměstků ministrů, hejtmana aj.)
v prosinci zahájeny práce na střednědobém hodnocení Programu rozvoje venkova (do roku
2013), realizují DHV CR, spol. s r. o. a Tima Liberec, s. r. o.
 19 / 76 
5
NOV, o. p. s.
Vnitřní organizace a činnost MAS
5.1 Právní typy a orgány místních akčních skupin
Místní akční skupiny mají v ČR vţdy status právnické osoby (v řadě zemí EU tomu tak být
nemusí 9). Konkrétně se pouţívají tři typy, mezi nimiţ převaţují občanská sdruţení (podle údajů
ze 155 MAS):
102
50
3
občanských sdruţení
obecně prospěšných společností
zájmová sdruţení právnických osob
Za minimální prvky organizace MAS se povaţují (resp. jsou poţadovány v rámci PRV):
- programový výbor
- monitorovací výbor
- výběrová komise
- manaţer MAS, příp. účetní a další personál
V závislosti na tom, zda je MAS občanským sdruţením, obecně prospěšnou společností anebo
zájmovým sdruţením právnických osob, je nejvyšším orgánem valná hromada nebo správní rada,
funkci monitorovacího výboru můţe vykonávat kontrolní komise nebo dozorčí rada, funkci
programového výboru můţe vykonávat správní rada apod.
Konkrétní řešení v jednotlivých MAS se odlišují. Pro názornost vybíráme typické řešení, které
pouţila MAS POHODA venkova:
VALNÁ HROMADA - Je nejvyšším orgánem sdruţení a je tvořena všemi členy MAS. Valnou
hromadu svolává Programový výbor podle potřeby, minimálně však 1x ročně. Programový výbor
svolá Valnou hromadu pokaţdé, kdy o to poţádá nejméně 30 % členů MAS. Valná hromada
zejména:
 schvaluje stanovy MAS, jejich změny a doplňky,
 schvaluje úkoly MAS pro příslušné období,
 schvaluje roční zprávu, rozpočet a roční uzávěrku hospodaření MAS,
 volí a odvolává členy Programového výboru, Výběrové komise i Revizní komise,
 schvaluje jednací řád Valné hromady,
 rozhoduje o přijetí za člena sdruţení MAS i o zrušení členství,
 schvaluje výběr partnerů MAS,
 schvaluje strategii rozvoje regionu,
 schvaluje záměry MAS a výběr projektu.
9
V zemích EU15 jde často o (zpočátku neformální) sdruţení aktivních občanů – představitelů různých,
především však soukromých subjektů, kteří si pro účely implementace a administrace finanční pomoci zřídili
potřebnou organizační formu, například společnost s ručením omezeným neziskového charakteru, která
působí jako místní rozvojová agentura. V ČR je tento model rovněţ přípustný (legitimní), avšak neuplatnil
se.
 20 / 76 
NOV, o. p. s.
Valná hromada je usnášení schopná v případě přítomnosti nadpoloviční většiny členů.
PŘEDSEDA
 je statutárním zástupcem MAS a jedná jejím jménem navenek, za svoji činnost je odpovědný
Programovému výboru, jehoţ práci předseda řídí,
 muţe delegovat pravomoc ke konkrétním jednáním kteréhokoli člena Programového výboru,
ve své nepřítomnosti je zastupován místopředsedou.
PROGRAMOVÝ VÝBOR - Má 5 členů, je tvořen předsedou, místopředsedou a dalšími členy a je
volen na dobu 3 let. Schází se dle potřeby, nejméně však jednou za dva měsíce. Za svoji činnost
odpovídá Valné hromadě. Do působnosti Programového výboru patří jednat a rozhodovat ve všech
věcech MAS, které nepatří do působnosti Valné hromady, tj. zejména:
 volba i odvolání předsedy a místopředsedy MAS,
 koordinace činností MAS,
 svolávání valné hromady,
 jmenování Projektového manaţera,
 zajištění odborného vedení účetnictví sdruţení MAS a jmenováni účetní,
 přiznávání podpory projektům strategie,
 vytváření dalších pracovních orgánů MAS a při odpovídajícím sloţení struktury MAS,
 schvalování výběrových kritérií a výběru projektu provedených Výběrovou komisí,
 zpracovávání záměrů MAS a strategie rozvoje regionu,
 vedení evidence projektů a záznamů o postupech jejich realizace,
 vedení evidence záznamů o kontrolách a evidence čerpání dotace a financování z vlastních
zdrojů,
 zajištěni vypracování čtvrtletního hlášení o průběhu realizace projektů,
 zajištění vypracování monitorovacích tabulek.
VÝBĚROVÁ KOMISE - Má 5 členů, provádí výběr projektů podle výběrových kriterií, sestavuje
seznam projektů podle bodové hodnoty a vyznačuje projekty navrţené ke schválení v rámci limitu a
projekty náhradní.
MONITOROVACÍ VÝBOR - Má 3 členy, je kontrolním orgánem sdruţení a za svou činnost
odpovídá Valné hromadě. Komise vykonává dohled nad hospodařením sdruţení a upozorňuje
Programový výbor na zjištěné nedostatky, podává návrhy na jejich odstranění. Kontrolu provádí
nejméně l x ročně. Pro zasedání Valné hromady připravuje komise zprávu o výsledcích revizí a
kontrolní činnosti. Revizní výbor zároveň bude plnit funkci monitorovacího výboru realizace
strategie. Valná hromada na svém ustavujícím shromáţdění pověřila Revizní komisi, aby plnila
v programu LEADER funkci monitorovacího výboru.
Monitorovací výbor koná svou práci:
a) na úrovni celé MAS jako dozorčí orgán činnosti MAS a monitorovací a kontrolní orgán pro
realizaci celé SPL,
b) na úrovni projektů místních ţadatelů jako monitorovací a kontrolní orgán.
 21 / 76 
NOV, o. p. s.
Valná hromada
Programový výbor
Předseda
- statutární zástupce
Výběrová komise
Revizní komise
Monitorovací výbor
Projektový manaţer
PROJEKTOVÝ MANAŢER - Zpracovává jednotlivé projekty a řídí jejich realizaci. Projektový
manaţer je osoba odpovědná za operativní řízení prací na realizaci SPL od jeho počátku aţ do
konce. Odpovídá za:

vedení koordinačních schůzek

podávání informací o stavu plnění strategie

kontrolu plnění smlouvy

vedení změnových řízení (konfigurační management)

rizikový management

prezentaci projektu
Z textu je patrné, ţe hlavním orgánem pro přípravu SPL je programový výbor - odpovídá za
přípravu, projednání a schválení SPL. Členové programového výboru jsou v této MAS voleni na tři
roky, podobně jako členové výběrové komise .
Projektový manaţer spolu s předsedou MAS a programovým výborem vydává výzvy k podávání
projektů, organizuje jejich sběr a vyhodnocování, zveřejňuje výsledky, komunikuje s potenciálními
ţadateli/příjemci a zajišťuje konzultace před podáním projektů i během jejich realizace.
Jednotliví ţadatelé o podporu jsou odpovědní za podané a později realizované projekty. Aby MAS
předešla případným pozdějším komplikacím, provádí monitorovací výbor předběţné, průběţné a
následné kontroly u realizovaných projektů, pomocí nichţ bude MAS naplňovat cíle své strategie.
V MAS, které mají právní formu o. p. s., funguje především Správní rada a Dozorčí rada, jak
tomu je např. v MAS Podlipansko:
 22 / 76 
NOV, o. p. s.
5.2 Činnosti a funkce vykonávané místními akčními skupinami
Činnosti vykonávané místní akční skupinou a jejími orgány nemusí být jen ty, které předepisuje
nebo předpokládá Program rozvoje venkova. Chce-li MAS plnit v území roli aktivního subjektu,
který „mobilizuje vnitřní zdroje regionu“ (jazyk EU) a který se stává hnací silou jeho rozvoje,
iniciátorem společné práce, startérem nových aktivit, animátorem regionu (výrazy pouţívané v
různých zemích), pak své aktivity v souladu se svými cíli a pouţitelnými kapacitami postupně
obohacuje.
V ČR podobně jako jinde v zemích EU jsou mezi místními akčními skupinami veliké rozdíly, které však
nelze jednoduše popsat nebo kvantifikovat. Dokonce nelze jednoznačně utřídit činnosti na hlavní
(meritorní, odpovídající podstatě MAS), vedlejší („nadstavbové“, rozvojové) a doplňkové (nutné pro
zajištění výsledků). Je tomu tak právě proto, ţe činnosti MAS (jak vnitřní, tak zaměřené do okolí,
především, k místním ţadatelům, partnerům, k obcím a regionům) jsou svou podstatnou rozvojové a
inovační. Co by se např. z hlediska konkrétního poskytovatele dotací (např. SZIF) mohlo jevit jako
„nadstavbové“ a nikoliv hlavní, je z hlediska poslání MAS zrovna tak věcí zásadní a koncepčně
orientovanou. Podobně podíváme-li se na práci MAS očima konkrétní MAS, která s řádnou aplikací
metody Leader teprve začíná, můţe se jí jevit princip propojování aktérů a záměrů z různých odvětví a
sektorů jako věc doplňková či nedůleţitá, avšak z hlediska poslání MAS ji musíme povaţovat naopak za
principiální součást práce MAS.
 23 / 76 
NOV, o. p. s.
Místní akční skupiny v ČR realizují především tyto činnosti 10:
I – základní, „animační“:

sdruţuje místní subjekty z různých sektorů, příp. jednotlivé občany, a organizuje jejich
spolupráci

v regionu propaguje vlastní činnost a metodu Leader

je členem, resp. účastní se práce v asociacích a sítích (krajské sdruţení MAS, Národní síť
MAS, příp. další)

realizuje vzdělávací činnosti a akce (např. k venkovskému cestovnímu ruchu MAS
Moravský kras, Kurzy obsluhy PC - MAS Nad Orlicí aj.)

uskutečňuje další vlastní aktivity a akce (podrobněji níţe)
II – redistribuční, „nadační“:

zveřejňuje výzvy zájemcům o granty (realizace SPL) a zajišťuje pro ně konzultace

zajišťuje administrativu, hodnocení a výběr předloţených projektů k financování

provádí monitoring realizace SPL 11

komunikuje s příslušným regionálním pracovištěm SZIF, kterému odpovídá za správnost
vlastních postupů
III – podpůrné, rozvojové

vytváří, zpracovává a aktualizuje strategii místního rozvoje, resp. její specifickou
variantu, která odpovídá poţadavků PRV (tzv. Strategický plán Leader)

vyhodnocuje realizaci SPL, příp. dalších programů činnosti 12

připravuje a realizuje spolupráci s jinými MAS v ČR a zahraničí (jak na úrovni celé MAS,
tak místních subjektů)

realizuje další informační a poradenské činnosti (pro místní zájemce vyhledává finanční
zdroje k realizaci jejich záměrů, napomáhá jim zpracovávat projektové ţádosti aj.)

pro místní příjemce a další subjekty zajišťuje i jiné, servisní a doplňkové sluţby jako
účetnictví, stavební dozor, výběrová řízení, rozvojové studie a studie proveditelnosti aj. (např.
Serviso, Valašsko – Horní Vsacko nebo Pobeskydí)
Z pohledu veřejné správy (MZe, krajů), příp. mnoha samotných MAS to vypadá, jako by se
všechny aktivity a vůbec smysl existence MAS měl „točit“ jen kolem realizace strategického plánu
Leader a financování z PRV. Samozřejmě, ţe odtud jde daleko největší část finanční pomoci
místním akčním skupinám a ţe PRV je zcela rozhodujícím podnětem pro vnitřní rozvoj MAS.
Avšak neznamená to, ţe PRV je nebo by měl zůstat jediným zdrojem financování a jediným
podnětem pro další činnosti a rozvoje MAS. Právě naopak, MAS by měly (a většina z nich to také
činí) vyhledávat další finanční zdroje (dnes především, ale nejenom krajské rozpočty a některé
operační programy) a další podněty jak uvnitř vlastního regionu, tak v sítích MAS a v rámci
tuzemské i zahraniční spolupráce.
10
Činnosti jsou volně řazeny podle funkcí popsaných dále. Příklady mají skutečně jen ilustrovat danou
aktivitu, rozhodně nejsou míněny jako doporučení zvlášť vybraných případů.
11
Monitorovací indikátory jakoţto významné ukazatele věcného pokroku realizace SPL sice musely být
místní akční skupinou v SPL navrţeny, bohuţel však neexistuje jejich jednoznačná vazba na všechna
podporovaná opatření SPL (nazývaná fišemi) ani plně nepopisují rozmanitost výstupů a výsledků činnosti.
Analýza všech 112 podpořených SPL ukázala, ţe MAS si v průměru stanovily 10 indikátorů (min. 0, max.
35) se značnou obsahovou a interpretační volností.
12
Některé MAS mají vlastní, výborně zpracované a dostatečně komplexní programy rozvoje regionu. Většina
strategií tohoto druhu vzešla z předchozích strategií zpracovávaných místními svazky obcí s podporou MMR.
Dnes však mnohé tzv. integrované strategie území (ISÚ) zůstaly jen určitou „potěmkinovou vesnicí“ a měly
uspokojit formální poţadavek MZe při předkládání vlastních SPL.
 24 / 76 
NOV, o. p. s.
♠♠♠
Ve dnech 13. března – 6. dubna 2010 jsme uskutečnili dotazníkové šetření oslovením 145
aktivně pracujících MAS v ČR. Kaţdá fungující MAS se proto mohla dotazování účastnit.
Celkem jsme získali a do zpracování zařadili odpovědi 83 MAS, výsledná návratnost činí 57%
(s připočtením těch, které došly po uzávěrce, je to 61 %). Výsledky jsou zobecnitelné na celek
místních akčních skupin v ČR s výběrovou chybou max. ±7 procentních bodů 13.
Sběr dat probíhal v jedné vlně se třemi kroky: v prvním jsme zaslali e-mail s ţádostí o účast v
průzkumu všem MAS, v druhém (cca po týdnu) jsme rozeslali hromadnou ţádost o odpověď těch,
které tak dosud neučinily a ve třetím kroku jsme všechny zbývající MAS kontaktovali telefonicky.
V tomto oddíle a dále v odd. 6.4, 9.2 a 9.4 se budeme na tento průzkum odkazovat.
Dotazování podpořilo i výše uváděný souhrn o aktivitách MAS. MAS označily ty aktivity, kterým
se věnují alespoň posledních šest měsíců, výsledky jsou v grafu:
Činnosti MAS
g) jiná aktivita
f) další sluţby
%
e) zástupce MAS pracuje v NS MAS
d) projekty mimo PRV
c) aktivní poradenská činnost
b) vzdělávací akce
a) spolupráce s MAS
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100
%
ano
ne
Nejčastěji se MAS přihlásily ke spolupráci s jinými MAS (mimo projekty financované z PRV!
– viz odd. 6.4), k aktivní poradenské činnosti a k různým dalším projektům mimo PRV.
♠♠♠
Jen jako příklady z obrovsky bohatého a věcně rozmanitého sortimentu „ostatních“ aktivit
MAS uveďme (a všimněme si, kolik aktivit je „environmentálně orientovaných“):
13
Například v posledním řádku grafu je skutečný podíl MAS, které se zabývají spoluprací s jinými MAS
mimo PRV, pravděpodobně 68-82 %.
 25 / 76 
NOV, o. p. s.
MAS Posázaví, o.p.s. - čištění řeky Sázavy, projekt Vlídná nádraţí – Posázavský Pacifik,
Bezdruţická lokálka, Muzejní ţeleznice Kolešovka, provoz internetové televize
MAS Frýdlantsko – pracovní víkend mladých lidí z partnerských MAS, slavnosti sýra
SERVISO, o.p.s. - překladatelská a tlumočnická činnost, ubytovací sluţby, reklamní činnost a
marketing, hostinská činnost, pořádání odborných kurzů, školení a jiných vzdělávacích akcí
včetně lektorské činnosti, sluţby v oblasti administrativní správy a sluţby organizačně
hospodářské povahy u fyzických a právnických osob
MAS Vladař – pomoc při přípravě plánů aktivit jednotlivých obcí (Ţivý venkov)
MAS Nad Orlicí – cestovní semináře po MAS na Slovenku, Tyrolsku, Slovinsku a Polsku,
semináře obsluhy k PC, značení naučných stezek
MAS Český západ - projekt Vlídná nádraţí, projekt Podejme si ruce s kulturním dědictvím, Českobavorský geopark, sázení ovocných stromů v rámci projektu Zasaďte si své kořeny, obnova
chátrajících kostelů (projekt Práce jako na kostele)
Region Haná, o.s. – Rok na Hané (produkt cestovního ruchu)
MAS Pošembeří – den sázení ovocných stromů
MAS Podlipansko, Sdruţení Růţe aj. – letáky a publikace k podpoře místního cestovního ruchu
MAS Rozvojové partnerství Regionu Hranicko – zmapování a marketing nevyuţitých prostor
MAS Poodří – Otevírání Poodří
Jesenická MAS a MAS Údolí Desné – Venkov je náš domov (návrat vystudovaných mladých lidí)
MAS Partnerství Moštěnka – projekt Venkov pro mladé – mladí pro venkov
MAS Krkonoše, POHODA venkova, Český západ a další - podpora místních výrobců certifikací
regionálních značek původu a kvality
Ucelené prezentace vybraných MAS jsou v příloze č. 3.
Některé aktivity realizují MAS společně s dobrovolnými svazky obcí, vydávají cyklomapy (např.
MAS Podlipansko a Partnerství Moštěnka), pomáhají s přípravou strategických plánů svazků obcí
(MAS Pobeskydí) a pořádají společné akce. Realizují společně i dlouhodobější projekty - např.
MAS Sdruţení Růţe se v rámci spolupráce s mikroregiony zabývá komunitními školami,
mateřskými centry, venkovskou trţnicí aj.
Na druhé straně, české MAS do praxe dosud nezavedly aktivity, které předpokládala Rada
Evropských společenství a Evropská komise (srov. odd. 3.2 této studie) – zejména se Leader nestal
„nosičem inovací do ostatních tří os PRV“, MAS nedosáhly výrazného propojení soukromých a
veřejných zdrojů financování (mimo obligátní podíl vlastních prostředků příjemců grantu z PRV).
Nestalo se tak jednak pro strategická opomenutí MZe (nedostatečná implementace rozhodnutí a
doporučení orgánů EU), jednak pro dominanci rozsáhlých, komplikovaných a rigidních pravidel ze
strany SZIF, která podvazují inovační aktivity MAS 14.
Přesto právě při rozboru těchto „ostatních“, mimo SPL jdoucích aktivit MAS je vidět, jaké
bohatství rozmanitých finančních zdrojů se místním akčním skupinám nabízí. Jmenovitě – jen
jako příklady – to byly nebo jsou SROP 2004-6 (např. Region Haná, Jesenická MAS), Visegrádský
fond (MAS Partnerství Moštěnka), Regionální OP, OP LZZ 5.1 (Mezinárodní spolupráce), nepřímo
i komunitární programy, programy nadací, krajské programy obnovy venkova a další.
Celkově můţeme hlavní finanční zdroje pro činnost MAS shrnout takto:
 Program rozvoje venkova ČR
 operační programy ČR (zejména OP ŢP, LZZ, VK, ROP a Přeshraniční spolupráce)
 finanční pomoc Švýcarska (pro Olomoucký a Moravskoslezský kraj)
14
S nadsázkou řečeno, dochází k paradoxu: Místo aby MAS přišla s inovačním záměrem a SZIF pro něj
hledal finanční zajištění v rámci PRV, musí si MAS naopak kontrolovat, aby nepřišla se záměrem, který by
vybočil z pravidel SZIF.
 26 / 76 





NOV, o. p. s.
krajské programy obnovy venkova (např. v Karlovarském a Olomouckém kraji, ale i jinde)
příspěvky z rozpočtu měst a obcí, většinou účelově vázané na konkrétní záměr
granty nadací (zejména pro malé nebo neinvestiční projekty – např. Strom ţivota)
členské příspěvky
příjmy z vlastní činnosti (zpracovávání projektových ţádostí, studie rozvoje, kurzy aj.)
♠♠♠
Reálné aktivity MAS lze tak popsat jednoduše ve třech skupinách:
1. co dělají MAS v rámci podpory z PRV
2. co dělají MAS mimo PRV
3. co dosud nedělají, ale mohly by
První dvě skupiny jsou zřejmé a lze je vyčíst z přehledu výše utříděných aktivit, avšak perspektivně
významná je třetí oblast: MAS dosud málo podporují místní subjekty placenými a neplacenými
sluţbami v oblasti poradenství, účetnických, reklamních, inţenýrských a dalších sluţeb. Nejblíţe k
těmto aktivitám měly od počátku MAS, které byly zaloţeny jako obecně prospěšné společnosti
nebo zájmová sdruţení právnických osob – ovšemţe ne všechny, avšak u řady z nich to platí
(z.s.p.o. Pobeskydí a Posázaví, o.p.s. Serviso, Nad Orlicí, Podlipansko, Vladař aj.).
Bylo by proto vhodné popsat činnosti MAS nejen prostým výčtem různých druhů aktivit, ale také
výčtem rolí či funkcí, které MAS můţe v regionu zastávat.
Metodologická poznámka: Určité utřídění funkcí MAS můţe poskytnout tzv. metoda ideálního
typu: aktivity MAS je třeba vyhodnotit z pozice MAS (třeba fiktivní), která by a) maximálně
naplňovala všechny principy metody Leader a která by byla b) optimálně vnitřně rozvinutá a c) pro
svůj region maximálně prospěšná. Takovéto MAS se ovšem reálně existující MAS podobají pouze
z větší či menší míry a uvaţovaný typ naplňují jen v tom či onom aspektu. Povaţovali jsme za
potřebné tuto teoreticko-metodologickou úvahu uvést, neboť při hodnocení potenciálu MAS a
metody Leader nemůţeme zůstat na čistě pragmatické úrovni toho, „co právě je“ a čeho MAS v ČR
dosáhly, nýbrţ musíme porovnat skutečnost s tím, co by mělo nebo mohlo nastat – jak by
skutečnost mohla vypadat, kdyby se realizoval potenciál MAS a metody Leader a kdyby MAS
naplnily ambice, které EU naznačila.
Vycházíme z předpokladu, ţe poslání MAS nespočívá jen v asistenci při přerozdělování prostředků:
MAS je nástrojem jak pro administraci (vyuţití veřejných prostředků), tak pro aktivaci
(oţivení a endogenní rozvoj) venkovského regionu. Lze říci, ţe MAS bez spojení obou skupin
funkcí nepracuje plně metodou Leader.
Zdá se, ţe ve vývoji MAS (v českém i evropském měřítku) lze vytipovat 3-4 skupiny
charakteristických aktivit, resp. funkcí. Tyto funkce jsme na přelomu března a dubna učinili
předmětem sebehodnocení 83 MAS, které statisticky dobře reprezentují všech 145 aktivních MAS
v ČR. Zástupci MAS odpovídali, ţe o nich daná charakteristika platí „téměř plně, na 80-100%“ v
tom procentu případů, které je uvedeno v lomené závorce. Z výsledků usuzujeme, ţe se MAS jako
celek hodnotí přiměřeně ke skutečnosti.
I. – MAS je zaloţena, prochází počátečním, přípravným, zkušebním obdobím a plní tomu
odpovídající základní funkce. Přijímá členy, organizuje se, vyhledává informace, pořádá
jednotlivé akce, propaguje myšlenku Leader. Odhadujeme, ţe převáţně v tomto stadiu je v ČR stále
ještě 15-25 MAS, nepočítáme-li fakticky zaniklé, ovšem s připočtením těch, které plní jiţ
 27 / 76 
NOV, o. p. s.
rozvinutější poslání, se podle našeho odhadu jedná aţ o 130 MAS 15. /65%/
II. - MAS působí ve funkci místní nadace – rozděluje prostředky svěřené MZe ţadatelům v
souladu se strategickým plánem Leader a s PRV a v této souvislosti vykonává předepsané
administrativní, programové, finanční, kontrolní a další činnosti. Zřejmě jen okrajově fungují MAS
jako nadace s pomocí jiných finančních zdrojů (v případech jejich získání uskutečňují zpravidla
vlastní projekty a akce). Jde o 112-115 MAS. /48%/
III. – MAS působí jako rozvojová agentura: poskytuje místním subjektům (tedy nejen svým
ţadatelům) poradenské, vzdělávací, informační a podobné sluţby. Vyhledává perspektivní záměry,
koordinuje vznik společných projektů různých subjektů, je iniciátorem nových aktivit a akcí v
regionu včetně těch, na které jednotlivé subjekty nemají síly, avšak je to v zájmu jejich nebo celého
regionu (např. společná propagace regionu pro účely cestovního ruchu nebo vyuţití objektů k
podnikání). Podle našeho odhadu takto pracuje 50-90 MAS. /15%/
IV. – MAS je motorem pozitivních změn v regionu, tvůrcem přeměny místního společenství,
které je díky činnosti MAS prokazatelně aktivnější a soběstačnější neţ tomu bylo dříve. Její
aktivizační a iniciační role je tak intenzivní a rozsáhlá, ţe se stává jedním z klíčových aktérů
místního rozvoje. O tom svědčí to, ţe je mezi obyvatelstvem a místními organizacemi a institucemi
dobře známá, ţe získává a přerozděluje prostředky z různých finančních zdrojů, ţe má široké
spektrum aktivit, ţe posiluje identitu regionu, ţe pomáhá k růstu schopností a motivace lidí, ţe
svými akcemi napomáhá k vyšší zaměstnanosti a k vyššímu hrubému produktu, resp. přidané
hodnotě v regionu. /7%/
V ČR v této skupině dosud nepůsobí patrně ţádná, resp. její efekty jsou zákonitě překryty
aktivitami samospráv a soukromého sektoru. S odkazem na zahraniční zdroje lze potvrdit, ţe v řadě
odlehlých či zanedbaných oblastí Švédska, Španělska i dalších zemí tuto roli MAS sehrály. V ČR, s
venkovem značně industrializovaným, infrastrukturně vybaveným, komunikačně dostupným a
ekonomicky i zaměstnanecky propojeným s městy, nebude plné rozvinutí těchto efektů a této
skupiny funkcí patrné jako u předchozích. Otázka by si však zasluhovala podrobnější výzkum.
Lze také (zjednodušeně!) říci, ţe MAS v I. skupině především rozvíjí vstupy, ve II. a III. skupině
přináší výstupy a výsledky a ve IV. skupině způsobuje pozitivní dopady. Spektrum aktivit
jednotlivých MAS má ovšem svoji dynamiku, která odpovídá zákonitostem vnitřního rozvoje MAS
(růst zkušeností a personálních, hmotných, organizačních, finančních a dalších kapacit) a také
nabídce financování z veřejných zdrojů místních, krajských, celostátních a unijních.
Místní akční skupiny se prostě pohybují v prostředí, které
a) přináší pro venkov a jeho subjekty řadu podnětů i finančních prostředků z různých zdrojů,
b) je propojeno nesčetnými vazbami politické, ekonomické, sociologické a environmentální
povahy,
c) je formováno předchozími vlivy (viz např. nedůvěra místního obyvatelstva ke sdruţování a
druţstvům).
Z hlediska takto popsaných funkcí a především s odkazem na principy metody Leader pak lze
poukázat na omyly, které jsou v souvislosti s metodou Leader v ČR šířeny a znesnadňují tak její
plné vyuţití. Například nejnovější publikace Ministerstva zemědělství („LEADER - budoucnost
venkova 2009“ ze srpna 2009) uvádí na str. 17-30, ţe ve městech nad 25 tisíc obyvatel „nelze
15
Součet odhadovaných hodnot nedává celkový počet MAS, neboť mnohé MAS plní funkce II. a III. skupiny
a naopak některé evidované MAS fakticky nepracují vůbec. Účelem této klasifikace není statisticky MAS
rozdělit, nýbrţ načrtnout moţnou funkční typologii, tzn. „vypreparovat“ pojmy, které se dají pouţít k
hodnocení skutečných MAS.
 28 / 76 
NOV, o. p. s.
aplikovat metodu Leader“. To jistě není pravda, lze ji aplikovat třeba v praţských Vršovicích (viz
univerzální principy metody v odd. 1.2).
Metoda Leader nepotřebuje nutně (!), aby do území působnosti byly zahrnuty pouze obce určité
velikosti, nepotřebuje ani určitý podíl účastníků z toho či onoho sektoru v rozhodovacích orgánech
MAS, ani ty či ony druhy výdajů jako uznatelné. Metoda není totéţ, co její praktická aplikace v
konkrétních podmínkách (např. v ČR od r. 2007) a nemusí být omezena technickými limity, které
byly v určitém kontextu nastaveny místním akčním skupinám jako příjemcům pomoci z EAFRD.
♠♠♠
Mimo samotnou činnost MAS jsme se v průzkumu dotazovali, zda se na území působnosti MAS
někdo zabývá také Místní agendou 21. Výsledky ukazují, ţe takových regionů je stále málo –
pouze 16% – a jen výjimečně se na zavedení MA21 připravují. Ovšem právě zde by MAS mohly
sehrát velmi významnou úlohu, neboť metoda Leader a samotná příprava Integrované strategie
rozvoje území (ISÚ), resp. strategického plánu Leader je velmi podobná MA 21. Odpovědi MAS
jsou v grafu:
16%
27%
5%
52%
ano, u nás se jiţ uplatňuje
ano, příprava na zavedení
 29 / 76 
dosud ne
nevím
6
NOV, o. p. s.
Místní akční skupiny v ČR
6.1 Základní přehled o MAS
Počet MAS se dynamicky vyvíjí – některé vznikají, jiné se slučují nebo „trvale odmlčují“.
Dostatečně spolehlivé údaje máme o 160 MAS. Z nich minimálně 145 lze povaţovat za aktivní
(„ţijící“), ostatní za „latentně přítomné“ (formálně existují, avšak nyní nevykazují ţádnou činnost).
MAS celkově zahrnují 4600 obcí se 4,55mil. obyvatel a působí na území o rozloze 58,3 tis. km2
s průměrnou hustotou 78 obyvatel na km2.
Ponecháme-li stranou zanikající nebo zaniklé MAS, mají v ČR největší rozlohu – přes 1000 km2 –
MAS Český les, Pošumaví, Vladař a Posázaví a nejmenší MAS Cínovecko (39 km2). Podle počtu
obyvatel je to MAS Posázaví, Sokolovsko a Pobeskydí (všechny nad 80 tisíc obyvatel), zatímco
nejmenšími – pod 11 tisíc obyv. – jsou MAS Brána Písecka v Jihočeském, Loucko v kraji
Vysočina, SPOKO (Konicko) a Uničovsko, oba v Olomouckém kraji.
Seznam 160 evidovaných MAS:
Název MAS
Buchlov
Bystřička o.p.s.
České Středohoří
Český ráj a Střední Pojizeří
Český Západ - Místní partnerství
Ekoregion Úhlava
Haná pod Jedovou, o.p.s.
Havlíčkův kraj o.p.s.
CHANCE IN NATURE - LOCAL ACTION
GROUP
International Education and Consultation
Centre, o. p. s.
Jesenická místní akční skupina
Královská stezka
Kyjovské Slovácko v pohybu
LAG Podralsko o.s.
LEADER- Loucko
Lípa pro venkov o.s.
MAS - Partnerství Moštěnka
MAS "Přiďte pobejt!"o.s.
MAS 21, o.p.s.
MAS Blanský les-Netolicko o.p.s.
MAS Bojkovska
MAS Boskovicko PLUS,o.s.
MAS Brána do Českého ráje, o.s.
MAS Brána Písecka
MAS Brdy-Vltava o.p.s.
MAS Broumovsko+
Kraj
Zlínský
Olomoucký
Ústecký
Liberecký
Plzeňský
Plzeňský
Olomoucký
Vysočina
Počet
Výměra
Hustota
obyv.
(ha)
(obyv./ km2)
12806
154,1
83
17144
424,0
40
42100
320,3
131
22727
264,0
86
28396
740,0
38
11894
317,1
38
12593
117,5
107
14078
196,7
72
Jihočeský
27338
446,2
61
Vysočina
Olomoucký
Vysočina
Jihomoravský
Liberecký
Vysočina
Středočeský
Olomoucký
Liberecký
Karlovarský
Jihočeský
Zlínský
Jihomoravský
Královéhradecký
Jihočeský
Středočeský
Královéhradecký
15609
41667
11215
60475
50774
11025
31351
35654
24064
51871
22360
13377
34713
33482
9107
25690
17238
233,8
719,0
271,3
482,9
877,6
162,6
685,7
293,0
303,7
723,1
387,4
204,1
336,9
296,8
319,2
368,2
259,4
67
58
41
125
58
68
46
122
79
72
58
66
103
113
29
70
66
 30 / 76 
NOV, o. p. s.
Název MAS
Kraj
MAS Cínovecko
MAS Českokrumlovsko o.p.s.
MAS Český les
MAS Dolní Morava, o.s.
MAS Dolní Poolšaví, o. s.
MAS Hlinecko o.s.
MAS Hlučínsko o.s.
MAS Holicko, o.p.s.
MAS Horňácko a Ostroţsko, o.s.
MAS Horní Pomoraví o.p.s.
MAS Hradecký venkov
MAS Hrubý Jeseník
MAS Hříběcí hory, o.s.
MAS Jemnicko o.p.s.
MAS KAREL
MAS Karlštejnsko, o.s.
MAS Kelečsko - Lešensko - Starojicko
MAS Košumbersko a Vysokomýtsko, o.p.s.
MAS Kozákov
MAS Království - Jestřebí hory
MAS Krušné hory západ, o.s. (KHZ)
MAS Labské skály
MAS LAG Centrální Šumava
MAS Litomyšlsko, o.p.s.
MAS Luhačovské Zálesí. o.p.s.
MAS Luţnice, o.s.
MAS Mezilesí
MAS Mikroregionu Frýdlantsko (MASiF)
MAS Mikroregionu Telčsko
MAS Mikulovsko o.p.s.
MAS Mníšecko
MAS Mohelnicko o.s.
MAS Moravskotřebovsko a Jevíčsko, o.p.s.
MAS Moravský kras o.s.
MAS NAD ORLICÍ (o.p.s.)
MAS Náš region
MAS Nízký Jeseník
MAS Novoborska
MAS Opavsko
MAS Partnerství venkova
MAS Ploština
MAS Podhostýnska, o.s.
MAS Podlipansko, o.p.s.
MAS POHODA venkova
MAS Polabí
MAS Pomalší, o.p.s
MAS pro rozvoj regionu Horácko a Hrotovicko
MAS Prostějov - venkov
MAS Region Kunětické hory, o.s.
Ústecký
Jihočeský
Plzeňský
Jihomoravský
Zlínský
Pardubický
Moravskoslezský
Pardubický
Zlínský
Olomoucký
Královéhradecký
Moravskoslezský
Zlínský
Vysočina
Pardubický
Středočeský
Zlínský
Pardubický
Liberecký
Královéhradecký
Karlovarský
Ústecký
Plzeňský
Pardubický
Zlínský
Jihočeský
Středočeský
Liberecký
Vysočina
Jihomoravský
Středočeský
Olomoucký
Pardubický
Jihomoravský
Královéhradecký
Karlovarský
Moravskoslezský
Liberecký
Moravskoslezský
Jihomoravský
Zlínský
Zlínský
Středočeský
Královéhradecký
Středočeský
Jihočeský
Vysočina
Olomoucký
Pardubický
 31 / 76 
Počet
Výměra
Hustota
obyv.
(ha)
(obyv./ km2)
13434
39,0
344
30175
514,4
59
60632
1 469,4
41
44198
341,9
129
13953
123,1
113
22134
258,4
86
66426
307,5
216
16769
207,1
81
26221
264,7
99
50914
672,1
76
24978
374,3
67
29324
290,0
101
16500
249,6
66
14373
375,5
38
52512
492,4
107
53377
413,3
129
11617
145,0
80
27877
282,8
99
19875
177,5
112
24455
339,2
72
36112
326,2
111
13757
191,9
72
17157
586,4
29
30100
394,0
76
22212
207,8
107
11322
239,9
47
52202
284,5
183
25451
349,0
73
15272
331,0
46
20557
271,5
76
11546
119,1
97
18894
188,4
100
27209
417,3
65
43296
516,6
84
43726
372,9
117
11699
569,8
21
11803
286,2
41
26659
244,4
109
44546
451,6
99
17690
188,1
94
16357
164,4
99
18940
168,1
113
42655
457,5
93
30593
280,9
109
22534
129,8
174
20384
209,3
97
14671
348,3
42
18152
129,5
140
21341
192,3
111
NOV, o. p. s.
Název MAS
Kraj
MAS Regionu Poodří, o.s.
MAS Rozvoj Tanvaldska
MAS Roţnovsko
MAS Říčansko, o.p.s.
MAS Sdruţení pro rozvoj Poličska
MAS Sdruţení Růţe
MAS Sedlčansko, o.p.s.
MAS Sokolovsko o.p.s.
MAS Společnost pro rozvoj Humpolecka
MAS Srdce Čech
MAS Strakonicko
MAS Střední Haná
MAS sv. Jana z Nepomuku
MAS Svatojiřský les
MAS Světovina, o.p.s.
MAS Svitava
MAS Šipka, o. s.
MAS Šluknovsko
MAS Šumperský venkov
MAS Třeboňsko o.p.s.
MAS Třešťsko
MAS Turnovsko
MAS Údolí Desné, o.s.
MAS Vizovicko a Slušovicko
MAS Vladař o.p.s.
MAS Vltava, o.s.
MAS Východní Slovácko
MAS Záhoří-Bečva, o.s.
MAS Znojemské vinařství
MAS Zubří země
MAS Ţeleznohorský region, o.s.
Místní akční sklupina Valašsko - Horní Vsacko,
o.s.
Místní akční skupina Hlubocko - Lišovsko o.p.s
Místní akční skupina Hornolidečska, o.s.
Místní akční skupina Hustopečsko
Místní akční skupina Krkonoše, o.s.
Místní akční skupina Mezi Úpou a Metují
Místní akční skupina ORLICKO
Místní akční skupina Pobeskydí – z.s.p.o.
Místní akční skupina Podještědí, o.s.
Místní akční skupina Společná cesta
Místní akční skupina Střední Povltaví
Místní akční skupina Svazku obcí Blatenska
Místní akční skupina Vyhlídka o.s.
Moravská cesta (Litovelsko-Pomoraví), o.s.
MOST Vysočiny
Na cestě k prosperitě, o.s.
Naděje pro Mostecko
Moravskoslezský
Liberecký
Zlínský
Středočeský
Pardubický
Jihočeský
Středočeský
Karlovarský
Vysočina
Středočeský
Jihočeský
Olomoucký
Plzeňský
Středočeský
Plzeňský
Pardubický
Vysočina
Ústecký
Olomoucký
Jihočeský
Vysočina
Liberecký
Olomoucký
Zlínský
Karlovarský
Jihočeský
Zlínský
Olomoucký
Jihomoravský
Vysočina
Pardubický
Zlínský
Jihočeský
Zlínský
Jihomoravský
Královéhradecký
Královéhradecký
Pardubický
Moravskoslezský
Liberecký
Jihomoravský
Jihočeský
Jihočeský
Královéhradecký
Olomoucký
Vysočina
Olomoucký
Ústecký
 32 / 76 
Počet
Výměra
Hustota
obyv.
(ha)
(obyv./ km2)
35393
312,0
113
23030
212,7
108
20949
229,6
91
49690
258,6
192
20374
284,4
72
27300
785,4
35
22084
403,9
55
94639
682,7
139
16909
215,5
78
27374
300,5
91
41961
457,8
92
16182
141,1
115
13031
332,3
39
14772
274,3
54
30504
808,0
38
31437
339,8
93
23629
295,7
80
55475
354,9
156
23413
215,8
109
41762
650,1
64
12577
152,2
83
13356
134,8
99
10535
206,7
51
18378
157,0
117
68329
1 426,9
48
14106
262,4
54
32552
198,1
164
12700
146,3
87
33698
497,5
68
40429
611,0
66
40583
435,5
93
16432
20868
12410
36652
40516
28022
37827
88933
37024
25642
18880
16427
13670
27271
37246
15541
21321
288,1
320,9
165,5
371,0
485,3
269,6
434,4
853,3
425,0
288,6
385,1
336,5
251,7
250,6
519,7
134,3
248,9
57
65
75
99
83
104
87
104
87
89
49
49
54
109
72
116
86
Název MAS
Občané pro rozvoj venkova, o.s.
Občanské sdruţení Aktivios
Občanské sdruţení MAS Krajina srdce
Občanské sdruţení Rozkvět zahrady jiţních
Čech - MAS
OS MAS Za humnama
OSLAVKA o.p.s.
Otevřené zahrady Jičínska o.s.
Podbrdsko, občanské sdruţení
Podhorácko
Podhůří Ţelezných hor
Podchlumí o.s.
Posázaví
Pošumaví
Přemyslovské střední Čechy
Rakovnicko o.p.s.
Region HANÁ, o.s.
Region Pošembeří o.p.s.
Rozvoj Krnovska
Rozvojové centrum Českokamenicka, o.p.s.
Rozvojové partnerství Regionu Hranicko
RÝMAŘOVSKO, o.p.s.
Sdruţení obcí Jablunkovska
Sdruţení Splav, o.s.
Sdruţení Západní Krušnohoří
Serviso o.p.s.
Severní Chřiby a Pomoraví
SPOKO, o.s. (MAS mikroregionu Konicko)
Společná Cidlina
Stráţnicko MAS
Střední Vsetínsko
Uničovsko, o.p.s.
Via rustica o.s.
Vodňanská ryba
Vyhlídky, o.s.
Zálabí
Zlatá cesta, o.p.s.
Ţivé pomezí Krumlovsko-Jevišovicko
NOV, o. p. s.
Kraj
Olomoucký
Plzeňský
Jihočeský
Jihočeský
Jihomoravský
Vysočina
Královéhradecký
Středočeský
Vysočina
Vysočina
Královéhradecký
Středočeský
Plzeňský
Středočeský
Středočeský
Olomoucký
Středočeský
Moravskoslezský
Ústecký
Olomoucký
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Královéhradecký
Ústecký
Ústecký
Zlínský
Olomoucký
Královéhradecký
Jihomoravský
Zlínský
Olomoucký
Vysočina
Jihočeský
Středočeský
Středočeský
Plzeňský
Jihomoravský
Počet
Výměra
Hustota
obyv.
(ha)
(obyv./ km2)
12830
109,8
117
51397
537,5
96
19497
623,5
31
12886
46013
13491
29574
25092
14496
12845
21613
94324
75360
71748
53711
25296
34085
17469
19215
35003
18366
34544
36757
53630
64611
12268
10671
26736
16905
13187
10799
31919
22082
32273
14526
14770
22952
266,3
309,7
203,0
275,6
354,8
233,0
128,8
252,0
1 278,3
1 442,2
496,1
822,7
203,8
252,7
530,0
320,9
325,4
413,6
258,6
261,2
650,3
680,4
100,5
163,0
313,4
147,6
176,7
150,6
734,1
524,6
323,8
189,1
168,8
431,1
48
149
66
107
71
62
100
86
74
52
145
65
124
135
33
60
108
44
134
141
82
95
122
65
85
115
75
72
43
42
100
77
87
53
* počet obyvatel k 1.1.2010 v obcích působnosti MAS
Místní akční skupiny tak pokrývají 78 % venkovského území ČR se 73 % jeho obyvatelstva a
téměř 75 % malých měst a obcí 16. Toto je územní a demografický potenciál místních akčních
skupin v ČR – největší v nových členských zemích EU.
6.2 MAS se Strategickým plánem Leader podpořeným v Programu rozvoje venkova
16
Z počtu všech obyvatel ČR včetně měst je to cca 43 %. Údaje MMR z dubna 2009, kdy se růst počtu MAS
 33 / 76 
NOV, o. p. s.
Nejlepší předpoklady k dalšímu rozvoji má 112 MAS vybraných k podpoře SPL ve třech vlnách v
letech 2008-9.
1. vlna - vybráno 48 MAS (5. 6. 2008)
2. vlna - vybráno 32 MAS (8. 4. 2009)
3. vlna - vybráno 32 MAS (27. 4. 2009)
Název MAS
MAS Sdruţení Růţe
MAS Třeboňsko o.p.s.
Místní akční skupina Hlubocko - Lišovsko o.p.s
MAS Vltava, o.s.
MAS Luţnice, o.s.
Občanské sdruţení MAS Krajina srdce
CHANCE IN NATURE - LOCAL ACTION GROUP
MAS Blanský les-Netolicko o.p.s.
MAS Znojemské vinařství
Ţivé pomezí Krumlovsko-Jevišovicko
Stráţnicko MAS
MAS Boskovicko PLUS,o.s.
MAS Vladař o.p.s.
MAS POHODA venkova
Společná Cidlina
MAS Mikroregionu Frýdlantsko (MASiF)
Místní akční skupina Podještědí, o.s.
MAS "Přiďte pobejt!"o.s.
LAG Podralsko o.s.
RÝMAŘOVSKO, o.p.s.
Místní akční skupina Pobeskydí – z.s.p.o.
Region HANÁ, o.s.
Rozvojové partnerství Regionu Hranicko
Uničovsko, o.p.s.
Moravská cesta (Litovelsko-Pomoraví), o.s.
Bystřička o.p.s.
MAS sv. Jana z Nepomuku
Pošumaví
MAS Český les
Český Západ - Místní partnerství
MAS Říčansko, o.p.s.
Vyhlídky, o.s.
Přemyslovské střední Čechy
Posázaví
Kraj
Jihočeský
Jihočeský
Jihočeský
Jihočeský
Jihočeský
Jihočeský
Jihočeský
Jihočeský
Jihomoravský
Jihomoravský
Jihomoravský
Jihomoravský
Jihomoravský
Jihomoravský
Karlovarský
Královéhradecký
Královéhradecký
Královéhradecký
Liberecký
Liberecký
Liberecký
Liberecký
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Olomoucký
Olomoucký
Olomoucký
Olomoucký
Olomoucký
Plzeňský
Plzeňský
Plzeňský
Plzeňský
Plzeňský
Středočeský
Středočeský
Středočeský
Středočeský
Středočeský
jiţ zastavil.
 34 / 76 
Vlna
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
NOV, o. p. s.
Název MAS
MAS Třešťsko
MAS Jemnicko o.p.s.
Podhůří Ţelezných hor
Havlíčkův kraj o.p.s.
Místní akční skupina Hornolidečska, o.s.
MAS Podhostýnska, o.s.
MAS Horňácko a Ostroţsko, o.s.
MAS Strakonicko
Občanské sdruţení Rozkvět zahrady jiţních Čech - MAS
MAS Pomalší, o.p.s
Místní akční skupina Společná cesta
MAS Partnerství venkova
MAS Sokolovsko o.p.s.
MAS Broumovsko+
MAS Království - Jestřebí hory
Český ráj a Střední Pojizeří
MAS Opavsko
MAS Záhoří-Bečva, o.s.
MAS Prostějov - venkov
Na cestě k prosperitě, o.s.
MAS - Partnerství Moštěnka
MAS Horní Pomoraví o.p.s.
MAS Sdruţení pro rozvoj Poličska
Místní akční skupina ORLICKO
MAS Svatojiřský les
Sdruţení Západní Krušnohoří
České Středohoří
MAS Labské skály
Via rustica o.s.
Královská stezka
Podhorácko
Místní akční sklupina Valašsko - Horní Vsacko, o.s.
MAS Východní Slovácko
Buchlov
MAS Luhačovské Zálesí. o.p.s.
MAS Kelečsko - Lešensko - Starojicko
Místní akční skupina Svazku obcí Blatenska
MAS 21, o.p.s.
Místní akční skupina Mezi Úpou a Metují
MAS Brána do Českého ráje, o.s.
MAS NAD ORLICÍ (o.p.s.)
Místní akční skupina Krkonoše, o.s.
Otevřené zahrady Jičínska o.s.
Podchlumí o.s.
MAS Hradecký venkov
Rozvoj Krnovska
Kraj
Vysočina
Vysočina
Vysočina
Vysočina
Zlínský
Zlínský
Zlínský
Jihočeský
Jihočeský
Jihočeský
Jihomoravský
Jihomoravský
Jihomoravský
Karlovarský
Královéhradecký
Královéhradecký
Královéhradecký
Moravskoslezský
Olomoucký
Olomoucký
Olomoucký
Olomoucký
Olomoucký
Pardubický
Pardubický
Středočeský
Středočeský
Středočeský
Ústecký
Ústecký
Ústecký
Vysočina
Vysočina
Vysočina
Zlínský
Zlínský
Zlínský
Zlínský
Zlínský
Jihočeský
Karlovarský
Královéhradecký
Královéhradecký
Královéhradecký
Královéhradecký
Královéhradecký
Královéhradecký
Královéhradecký
Moravskoslezský
 35 / 76 
Vlna
1
1
1
1
1
1
1
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
NOV, o. p. s.
Název MAS
MAS Hlučínsko o.s.
MAS Hrubý Jeseník
MAS Střední Haná
MAS Šumperský venkov
MAS Moravskotřebovsko a Jevíčsko, o.p.s.
MAS Ţeleznohorský region, o.s.
MAS Litomyšlsko, o.p.s.
MAS Holicko, o.p.s.
MAS Svitava
Ekoregion Úhlava
MAS Světovina, o.p.s.
Zlatá cesta, o.p.s.
Rakovnicko o.p.s.
MAS Šluknovsko
International Education and Consultation Centre, o. p. s.
MAS Mikroregionu Telčsko
MAS Ploština
MAS Roţnovsko
MAS Dolní Poolšaví, o. s.
MAS Vizovicko a Slušovicko
Kraj
Moravskoslezský
Moravskoslezský
Olomoucký
Olomoucký
Pardubický
Pardubický
Pardubický
Pardubický
Pardubický
Plzeňský
Plzeňský
Plzeňský
Středočeský
Středočeský
Středočeský
Ústecký
Vysočina
Vysočina
Zlínský
Zlínský
Zlínský
Zlínský
Vlna
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
Přehled MAS, které ţádaly o podporu svých SPL podává kartogram na další straně.
Realizace SPL ovšem přináší i řadu problémů jak na straně řídícího orgánu (MZe) a platební
agentury (SZIF), tak na straně samotné MAS a místních subjektů, které mají strategický plán
realizovat. Jsou to například:




mimořádná rozsáhlost, sloţitost a tvrdost podmínek a pravidel jednotlivých opatření PRV,
neexistence zálohového, průběţného nebo ex-ante financování a zpoţďování plateb ze
strany SZIF,
chybně zvolené cíle SPL a fiše opatření,
nepřipravenost místních subjektů a jejich projektů.
 36 / 76 
NOV, o. p. s.
 37 / 76 
NOV, o. p. s.
6.3 Další místní akční skupiny
V předchozím programovém období uznávalo MZe jen těch 10 MAS, kterým poskytlo finanční
prostředky na pilotní realizaci jejich strategie. V té době ovšem plně fungovaly desítky dalších
MAS (srov. kap. 4).
Také v současné době existují kromě 112 MAS s podpořenými SPL ještě další, nyní však velmi
znevýhodněné MAS. Některé z nich – celkem 14 - mají v PRV podpořené projekty spolupráce (viz
dále odd. 6.4 a Příloha 2). Dalších 19 MAS nezískalo podporu ani pro realizaci svého SPL, ani pro
projekt spolupráce (některé ani neţádaly), avšak jsou aktivní, fungující, „ţivé“. Kromě všech těchto
145 aktivních MAS je ještě 15, které jsou neaktivní, spící, zanikající nebo jiţ zaniklé, avšak
veřejnou správou nadále registrované.
Název
MAS Brána Písecka
Místní akční skupina Střední Povltaví
Vodňanská ryba
MAS Krušné hory západ, o.s. (KHZ)
MAS Náš region
MAS Turnovsko
Jesenická místní akční skupina
MAS Mohelnicko o.s.
MAS Brdy-Vltava o.p.s.
MAS Cínovecko
Serviso o.p.s.
LEADER- Loucko
MAS Bojkovska
OS MAS Za humnama
Haná pod Jedovou, o.p.s.
Občané pro rozvoj venkova, o.s.
SPOKO, o.s. (MAS mikroregionu Konicko)
MAS Košumbersko a Vysokomýtsko, o.p.s.
MAS Region Kunětické hory, o.s.
MAS Mezilesí
MAS Mníšecko
MAS Polabí
Podbrdsko, občanské sdruţení
Zálabí
Naděje pro Mostecko
MAS pro rozvoj regionu Horácko a Hrotovicko
MAS Společnost pro rozvoj Humpolecka
MAS Šipka, o. s.
MAS Zubří země
MAS Hříběcí hory, o.s.
Severní Chřiby a Pomoraví
Střední Vsetínsko
MAS Českokrumlovsko o.p.s.
Místní akční skupina Hustopečsko
skupiny
B - D*
B
B
B
B
B
B
B
B
B
B
B
B
B
B
C
C
C
C
C
C
C
C
C
C
C
C
C
C
C
C
C
C
C
D
D
 38 / 76 
Kraj
Jihočeský
Jihočeský
Jihočeský
Jihomoravský
Karlovarský
Karlovarský
Liberecký
Olomoucký
Olomoucký
Středočeský
Ústecký
Ústecký
Vysočina
Zlínský
Jihomoravský
Olomoucký
Olomoucký
Olomoucký
Pardubický
Pardubický
Středočeský
Středočeský
Středočeský
Středočeský
Středočeský
Ústecký
Vysočina
Vysočina
Vysočina
Vysočina
Zlínský
Zlínský
Zlínský
Jihočeský
Jihomoravský
Počet
obyvatel**
9 107
18 880
22 082
44 198
36 112
11 699
13 356
41 667
18 894
25 690
13 434
64 611
11 025
13 377
46 013
12 593
12 830
10 671
27 877
21 341
52 202
11 546
22 534
25 092
14 526
21 321
14 671
16 909
23 629
40 429
16 500
12 268
13 187
30 175
36 652
Výměra
(km2)
319,2
385,1
524,6
341,9
326,2
569,8
134,8
719,0
188,4
368,2
39,0
680,4
162,6
204,1
309,7
117,5
109,8
163,0
282,8
192,3
284,5
119,1
129,8
354,8
189,1
248,9
348,3
215,5
295,7
611,0
249,6
100,5
176,7
514,4
371,0
NOV, o. p. s.
Místní akční skupina Vyhlídka o.s.
MAS Kozákov
MAS Novoborska
MAS Rozvoj Tanvaldska
Sdruţení obcí Jablunkovska
MAS Údolí Desné, o.s.
MAS Hlinecko o.s.
MAS KAREL
MAS LAG Centrální Šumava
MAS Srdce Čech
Rozvojové centrum Českokamenicka, o.p.s.
MOST Vysočiny
OSLAVKA o.p.s.
CELKEM
D
D
D
D
D
D
D
D
D
D
D
D
D
Královéhradecký
Liberecký
Liberecký
Liberecký
Moravskoslezský
Olomoucký
Pardubický
Pardubický
Plzeňský
Středočeský
Ústecký
Vysočina
Vysočina
13 670
19 875
26 659
23 030
34 544
10 535
22 134
52 512
17 157
27 374
19 215
37 246
13 491
1 144 540
251,7
177,5
244,4
212,7
258,6
206,7
258,4
492,4
586,4
300,5
320,9
519,7
203,0
14 380,2
* B - MAS se účastní projektů spolupráce podpořených v PRV, C – další aktivní, fungující MAS
(bez podpory v PRV), D – neaktivní, zanikající, nebo jiţ zaniklé MAS
** počet obyvatel k 1.1.2010 v obcích působnosti MAS
Ze skupiny D některé MAS – např. Rozvoj Tanvaldska – jsou „zmrazené“ (avšak mohou se oţivit,
neboť právně existují), jiné se nemohly přihlásit z administrativních důvodů (Turnovsko, Brána
Písecka, Zlatý pruh Polabí) a další podaly ţádost, avšak neuspěly. Všechny však dohromady
představují značný potenciál (operují na území s 2,2 mil. obyvateli!), který lze zaktivizovat a
vyuţít s vědomím, ţe jde o subjekty samostatného rozhodování.
Znovuoţivení dosud „zmrazených“ MAS si lze představit tak, ţe noví nebo i původní iniciátoři
obnoví činnost, převolí nefunkční orgány a budou postupně uznány místními obcemi, kraji a
řídícími orgány operačních programů.
Dalšími moţnostmi udrţení těchto MAS v činnosti jsou a) nabídky na vzdělávací, poradenské a
podobné aktivity (příklady viz odd. 9.2), b) účast v projektech spolupráce (PRV, opatření IV.2.1), c)
získání grantů v operačních programech nebo nadacích (tzn. mimo PRV),
Podrobný přehled 48 MAS, které nerealizují své strategické plány Leader, je v Příloze 2.
6.4 Spolupráce místních akčních skupin
Iniciativa Leader kladla od počátku důraz na výměnu zkušeností, informací, osob a zboţí
mezi místními akčními skupinami uvnitř členské země i mimo. Tato spolupráce se stala jedním
ze základních principů metody Leader a byla převzata i do současného období, kdy tuzemskou i
mezinárodní spolupráci spolufinancuje Program rozvoje venkova ČR. Spolupráci je moţné
realizovat v tématicky vymezených opatřeních PRV:
I.3.1 Další odborné vzdělávání a informační činnost
II.2.4.2 Neproduktivní investice v lesích.
III.3.1 Vzdělávání a informace
III.1.3 Podpora cestovního ruchu
III.2.1.1 Obnova a rozvoj vesnic
III.2.1.2 Občanské vybavení a sluţby
III.2.2 Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova
 39 / 76 
NOV, o. p. s.
V praxi je bohuţel častý případ, kdy spolupracující MAS realizují hlavně kaţdá svou vlastní
investici.
Protoţe však PRV přišel aţ v době, kdy mnoho MAS jiţ překonalo „dětské nemoci“ a hledalo
partnery pro své aktivity a protoţe také pravidla a podmínky pro projekty spolupráce (financované
z opatření IV.2.1) v mnoha ohledech příjemcům nevyhovují, je velké mnoţství kontaktů a aktivit
spolupráce, které jsou nezávislé na PRV. Je proto také obtíţné zmapovat dostatečně úplně rozsah a
obsah těchto aktivit. Mimo PRV jiţ dříve mnoho MAS spolupracovalo, zejména se sousedními
MAS.
Souhrnný kontakt se zahraničními MAS zajišťuje institucionálně Národní síť MAS, která je
členem evropského sdruţení MAS ELARD 17. Základem spolupráce jsou však bilaterální (zřídka i
multilaterální) kontakty. V prvních letech mezinárodní spolupráce směřovalo nejvíce kontaktů z
Irska (díky aktivnímu partnerství Duhallow), Finska (jednotlivé MAS) a Slovenska (zejména od
mikroregionů a venkovských komunitních organizací). EU zveřejňuje adresář nabídek na
zahraniční spolupráci MAS 18.
Činnost ministerstvem zaloţené Celostátní sítě pro venkov je přes svou programovou proklamaci
zatím málo uţitečná jak z hlediska mezinárodních kontaktů, tak přenosu zkušeností a osvědčených
projektů.
S implementací opatření PRV IV.2.1 se projekty mezinárodní spolupráce také rozšířily jen o málo:
z 54 projektů, uvedených v tomto oddíle dále, se pouze čtyři týkají přeshraničních aktivit.
Mnoho dalších kontaktů je zaloţeno pouze na návštěvách jednotlivých akcí. Příkladem je tzv.
„mezinárodní výměna mládeţe“ (Polsko, Česko, Litva, Francie) pod názvem Gross National
Happiness, s účastí 10 osob s MAS Krajina srdce. Podobně návštěvy studentů do Finska pořádala
organizace z regionu Podblanicko, přeshraniční projekt (Interreg IIIa) se slovenskou Púchovskou
dolinou má MAS Hornolidečska, MAS Region Poodří má kontakty na slovenskou MAS
Podpoĺanie. MAS Strakonicko spolupracuje s rakouským LAG Hausruck, MAS Krajina srdce se
dvěma finskými MAS atd.
Uveďme tu několik podrobnějších příkladů:
MAS NAD ORLICÍ - Společná péče o kulturní dědictví - Projekt mezinárodní spolupráce MAS
Sdruţení SPLAV, MAS NAD ORLICÍ, MAS OKO (Slovensko) a MAS JAD (Estonsko). Hlavním
předmětem spolupráce je výměna zkušeností v aktivním vyuţívání historického a kulturního
potenciálu zúčastněných regionů.
MAS NAD ORLICÍ - Rozvoj zázemí venkovského vzdělávání a spolupráce ¨Projekt mezinárodní
spolupráce MAS NAD ORLICÍ a LAG Regional Entwicklung Pillerseetal-Leogang - hlavním
předmětem je vybavení a dobudování dostatečných prostor pro vzdělávací a školicí aktivity
v celém spojitém území partnerských MAS a prostor pro prezentaci tradic, venkovských hodnot,
aktivizaci venkovských komunit, environmentální vzdělávání a dlouhodobě udrţitelné plánování
rozvoje.
MAS Boskovicko PLUS - partnerství s MAS ze Slovenska Kopaničiarsky región Velká Javorina –
Bradlo se sídlem v Myjavě.
Region Haná, o.s. - partnerské smlouvy se slovenskými MAS Termál, Poţitavie-Širočina,
společný projekt s polským regionem Szczytna a MAS OPRV.
17
Evropská asociace LEADER pro rozvoj venkova (ELARD) byla zaloţena v r. 1999 pěti národními sítěmi
pro rozvoj venkova. Má sídlo v Bruselu. Česká NS MAS je jedním ze 12 členů, avšak se statutem
pozorovatele. Podrobněji viz www.elard.eu.
18
Viz například http://eagri.cz/public/eagri/dotace/program-rozvoje-venkova-na-obdobi-2007/opatreni-osyiv/realizace-projektu-spoluprace/nabidky-spoluprace/.
 40 / 76 
NOV, o. p. s.
Jak bylo zmíněno, v současném období byl princip spolupráce a přenos „dobré praxe“
zdůrazněn zařazením samostatného opatření IV.2.1 do PRV.
Opatření PRV IV.2.1 zaměřené na meziregionální a mezinárodní spolupráci MAS umoţňuje
místním akčním skupinám financovat záměry mimo samotný SPL. Dosud bylo ve třech vlnách
vybráno 54 projektů spolupráce.
Projekty spolupráce schválené v březnu 2009:
č.
Název subjektu ţadatel/partner
1. Rakovnicko, o. p. s.
Posázaví o.p.s.
2. Sdruţení SPLAV, o.s.
NAD ORLICÍ, o.p.s.
3. Český Západ – Místní partnerství
NUTS 3
kraj/stát
2 260 000 Středočeský
Kyjovské Slovácko v pohybu, o.s.
566 600 Jihomoravský
Občanské sdruţení Rozkvět
5. zahrady jiţních Čech – místní
akční skupina
Občanské sdruţení CHANCE IN
NATURE – LOCAL ACTION
GROUP
6. Posázaví o.p.s.
Český Západ – Místní partnerství
728 485 Jihočeský
1 468 394 Jihočeský
Podejme si ruce s kulturním
dědictvím
Rozvoj lidských zdrojů –
ŠANCE pro další ROZKVĚT
regionu
„DĚDICTVÍ REGIONU: po
stopách předků „
801 250 Jihočeský
1 572 000 Plzeňský
Rakovnicko, o. p. s.
994 000 Středočeský
Občanské sdruţení MAS Krajina
srdce
782 946 Jihočeský
Místní akční skupina Sdruţení Růţe,
občanské sdruţení
706 116 Jihočeský
Místní akční skupina Jemnicko,
o.p.s.
498 166 Vysočina
Místní akční skupina LAG
STRAKONICKO, o.s.
558 066 Jihočeský
8. NAD ORLICÍ, o.p.s.
Kulturní dědictví Posázaví a
Rakovnicka
373 000 Liberecký
Občanské sdruţení Rozkvět zahrady
jiţních Čech – místní akční skupina
Název projektu
1 507 000 Královehradecký Spolupráce při vyuţívání
709 000 Královehradecký kulturního dědictví
Místní akční skupina Mikroregionu
Frýdlantsko
Občanské sdruţení CHANCE IN
4. NATURE – LOCAL ACTION
GROUP
7.
Kč
Vlídná nádraţí – Posázavský
Pacifik, Bezdruţická lokálka,
Muzejní ţeleznice Kolešovka
Venkovská trţnice II
1 253 000 Královehradecký
"Stráţnicko" Místní Akční Skupina
1 356 000 Jihomoravský
Podchlumí o.s.
1 295 200 Královehradecký
 41 / 76 
Venkovské tradice v krajině
č.
Občanské sdruţení Místní akční
skupina České Středohoří
NOV, o. p. s.
NUTS 3
kraj/stát
Kč
584 000 Ústecký
9. LAG Podralsko
2 360 100 Liberecký
MAS Turnovsko
10. MAS Sokolovsko, o. p. s.
2 530 149 Karlovarský
MAS Český les, o. s.
373 839 Plzeňský
11. MAS Vltava, o.s.
Název projektu
"U nás je taky hezky!"
Pilotní projekt obnovy
vzhledu vybraných obcí
partnerských MAS
588 000 Jihočeský
MAS Luţnice, o.s.
556 250 Jihočeský
MAS Střední Povltaví, o.s.
730 250 Jihočeský
Stezka Z Týna na Onen Svět
Projekty spolupráce schválené v listopadu 2009:
č.
1. Společná CIDLINA, o.s.
Hradecký venkov o.p.s.
2. SERVISO, o.p.s.
NUTS 3
kraj/stát
Kč
2 231 915 Královéhradecký
MAS Vladař o.p.s.
MAS CÍNOVECKO o.p.s.
1 043 000 Ústecký
LAG Aktiivinen Pohjois Satakuntary
Finsko
LAG - Vorerzbirgsregion,
Augustusburger Land
Německo
Posázaví o.p.s.
4. Hradecký venkov o.p.s.
Společná Cidlina, o.s.
Místní akční skupina Pošumaví
z.s.p.o.
1 901 000 Plzeňský kraj
MAS Brána do Českého ráje
Místní akční skupina Regionu
Poodří o.s.
1 126 000 Moravskoslezský
6.
Moravská cesta (LitovelskoPomoraví) o.s.
7.
Dětem pro radost
2 643 700 Ústecký
3. Rakovnicko o.p.s.
5.
Název projektu
848 000 Olomoucký
Moravská cesta (LitovelskoPomoraví) o.s.
1 829 500 Olomoucký
Hovořme s venkovskými
lidmi , podporujme jejich
vzdělávání, ale především jim
naslouchejme
Rakovnicko v Posázaví,
Posázaví na Rakovnicku
Partnerství pro venkov
Místní dědictví - bohatství, na
které zapomínáme
Moravská brána do Evropy mapování a studie obnovy
technicko-historických
památek na venkově
Místní akční skupina Regionu
Poodří, o.s.
Moravská brána do Evropy –
nové venkovské expozice a
muzea
MAS Moravský kras, o.s.
8. Místní akční skupina Sdruţení
 42 / 76 
Venkovské komunitní školy –
č.
NOV, o. p. s.
Růţe, občanské sdruţení
NAD ORLICÍ, o.p.s.
Podhorácko, o.p.s.
9. MAS Náš region
NUTS 3
kraj/stát
Kč
rozvoj celoţivotního
vzdělávání v mikroregionech
České republiky
1 398 878 Vysočina
MAS Vladař o.p.s.
Občanské sdruţení Místní akční
skupiny Krušné hory západ
Rozvojové partnerství Regionu
Hranicko
188 500 Olomoucký
MAS Mohelnicko, o.s.
200 500 Olomoucký
Ekoregion Úhlava, o.s.
314 040 Jihočeský
MAS LUŢNICE, o.s.
500 300 Plzeňský
MAS Turnovsko
Místní akční skupina
Hornolidečska o.s.
2 263 900 Zlínský
Místní akční skupina Mikroregionu
Buchlov
2 262 000 Zlínský
Hranicko
MAS Český Západ - Místní
partnerství, o.s.
14.
Rakousko
U nás je taky hezky! II. etapa
Zachování tradic a kulturního
dědictví MAS Hornolidečska
a MAS mikroregionu Buchlov
Mobilní vybavení pro kulturní
a sportovní akce
Rozvoj zázemí venkovského
vzdělávání a spolupráce
392 000 Královéhradecký
Občanské sdruţení MAS Krajina
srdce
133 000 Jihočeský
LEADER - Loucko
113 000 Vysočina
Regionální značka
LAG Regional Entwicklung
Pillerseetal- Leogang
17. MAS Říčansko
Zmapování a marketing
nevyuţitých prostor
12. LAG Podralsko o.s.
13.
Obnova obcí v pohraničí
197 000 Olomoucký
10. MAS Na cestě k prosperitě, o.s.
11. MAS VLTAVA, o.s.
Název projektu
Péče o krajinu
Cesty, které nás spojují
Projekty spolupráce schválené v únoru 2010:
č.
1. Vyhlídky, občanské sdruţení
LAG Podralsko, o.s.
Kč
NUTS 3
kraj/stát
579 000 Liberecký
 43 / 76 
Název projektu
Z Kokořínska do Podralska
č.
2. Rakovnicko o.p.s
Posázaví o.p.s.
3. MAS Horní Pomoraví o.p.s
NOV, o. p. s.
NUTS 3
kraj/stát
Kč
1 386 000
Středočeský
463 000 Liberecký
MAS Šluknovsko
526 100 Ústecký
Království - Jestřebí hory
5. Brdy - Vltava, o.p.s.
6. Společná CIDLINA, o.s.
Hradecký venkov, o.p.s.
7. MAS Podhostýnska, o. s.
MAS - Partnerství Moštěnka, o.s.
8. MAS - Partnerství Moštěnka, o.s.
MAS Společná cesta
9. MAS Moravský kras o.s
MAS na venkově Moravská cesta
(Litovelsko- Pomoraví) o.s.
632 000 Olomoucký
632 000 Moravskoslezský
11. MAS VLTAVA, o.s.
106 960 Jihočeský
13. MAS Opavsko
MAS Rozvoj Krnovska o.p.s.
14. Posázaví o.p.s.
895 500 Vysočina
15. MAS Mohelnicko, o.s.
MAS Náš region
Moravské brána do Evropy –
nové zázemí pro činnost
spolků a propagaci MAS na
venkově
Stezka z Onoho Světa do
Týna
Cesty k tradicím
2 037 924 Moravskoslezský Ovoce k lidem, lidé do sadů
16. MAS 21, o.p.s
Společně a kaţdý zvlášť po
stezkách
1 535 380 Zlínský
Rakovnicko o.p.s.
Hranicko
Kraj pod Hostýnem oţívá –
Včasné informace, zázemí a
propagace pro společenské a
kulturní akce
421 630 Jihočeský
350 680 Jihočeský
MAS Bojkovska
Dětem pro radost II.
929 700 Moravskoslezský Muzeum Wide Web
MAS Luţnice, o.s.
12. Královská stezka o.p.s.
Památky kolem středního
toku Vltavy aneb vraťme
ţivot našim památkám
711 000 Olomoucký
Rýmařovsko, o.p.s.
Vyrobeno na venkově
2 502 250 Královéhradecký Vybudování dětských a
sportovních hřišť na území
2 052 150 Královéhradecký MAS KJH a MAS Mezi Úpou
a Metují
MAS Nízký Jeseník, o.s.
10. MAS Hrubý Jeseník
Posázaví a Rakovnicko –
podpora venkovské aktivní
turistiky
659 000 Olomoucký
MAS Mikroregionu Frýdlantsko
4. MAS Mezi Úpou a Metují
Název projektu
Společné osudy
Za poznáním
předků
Kraj ţivých vod
 44 / 76 
a
odkazem
č.
17. Rýmařovsko, o.p.s.
MAS Hrubý Jeseník
NOV, o. p. s.
NUTS 3
kraj/stát
Kč
1 002 500 Moravskoslezský RegTIM
Sdruţení pro Jesenicko
18. MAS Sdruţení Růţe
MAS Pomalší o.p.s
529 380 Jihočeský
MAS Blanský les - Netolicko o.p.s.
412 180 Jihočeský
19. MAS Třeboňsko o.p.s.
20. Ekoregion Úhlava, o.s.
Cham
21. MAS Dolní Morava
„Stráţnicko“ MAS
MAS Společná cesta
22. Ekoregion Úhlava, o.s.
Cham
23. MAS LAG Strakonicko, o.s.
Německo
Německo
524 250 Jihočeský
MAS Vodňanská ryba, o.s.
519 150 Jihočeský
MAS Brána Písecka, o.s
517 050 Jihočeský
25. Luhačovské Zálesí, o.p.s.
Mikulovsko a Třeboňsko
společně pro
zvýšení kvality sluţeb v
cestovním ruchu
Zlepšení vzhledu obcí
v Ekoregionu Úhlava
Společné putování za
dědictvím regionů
Zlepšení dopravní
infrastruktury v Ekoregionu
Úhlava
518 350 Jihočeský
Posázaví o.p.s.
Rehabilitace drobných
sakrálních staveb
v jihočeském pohraničí
MAS Svazku obcí Blatenska o.p.s.
24. MAS Říčansko o.p.s.
26.
Název projektu
Zavedení regionální značky
Prácheňsko
Vycházky po staronových
cestách
377 000 Zlínský
MAS Ploština
267 000 Zlínský
MAS Vizovicko a Slušovicko, o.s.
267 000 Zlínský
Občanské sdruţení MAS Krušné
hory západ
MAS Náš region
MAS Vladař o.p.s.
Trnková stezka
Oţivení obcí v pohraničí
Přehled ukazuje, ţe MAS dosud jen výjimečně dohodly mezinárodní spolupráci (přestoţe různých
zahraničních kontaktů a akcí se vykytuje více). Můţe to být zčásti způsobeno i tím, ţe podmínky
nastavené pro toto opatření PRV příliš spolupráci nezvýhodňuje. Např. zahraniční partner nemůţe
čerpat uznatelné výdaje z rozpočtu PRV (a naopak český partner ze zahraničního) a ne vţdy se daří
oběma MAS, aby mohly souběţně podat „zrcadlové“ projekty, které by také oba byly v tomtéţ
období šťastně schváleny.
 45 / 76 
NOV, o. p. s.
♠♠♠
Je samozřejmé, ţe MAS musí v prvé řadě spolupracovat uvnitř regionu a kraje. Zmiňujeme to
proto, ţe pro řádné plnění poslání a cílů MAS v území jde o podstatnou součást aktivit.
Sem spadá jedna s otázek nedávného dotazování v 83 MAS: „Jaké jsou zkušenosti vaší MAS se
spoluprací s různými institucemi?“ Dotazovaný měl vybrat jednu z pěti moţností, uvedených
dále společně s grafickým vyjádřením výsledků:
1 = spolupráce ţádná nebo minimální
2 = malá a alespoň pro jednu stranu neuspokojivá
3 = malá a oboustranně uspokojivá
4 = velká, avšak alespoň pro jednu stranu neuspokojivá
5 = velká a oboustranně uspokojivá
Zkušenosti se spoluprací s institucemi
c) s úřady práce a
dalšími institucemi
veř. správy
1
2
b) s univerzitami a
školami vůbec
3
4
5
a) s krajem a
krajským úřadem
0%
20%
40%
60%
80%
100%
Jak je vidět, s univerzitami a školami vůbec, jakoţ i s úřady práce a dalšími institucemi veřejné
správy (mimo samotný kraj) je dosavadní spolupráce často nedostatečná, avšak významná menšina
(kolem 40%) však uvádí spolupráci „malou a oboustranně uspokojivou“ nebo dokonce „velkou a
oboustranně uspokojivou“. Jiná je situace vůči krajům a krajským úřadům, kde oboustranně
uspokojivá spolupráce dosahuje 63 % (zatímco jednostranně neuspokojivá 31 % a pouze v 6 %
ţádná nebo minimální). To vše má význam pro další rozvoj aktivit MAS v programech mimo
PRV.
6.5 Národní síť MAS
Nejvýznamnější střešní organizací MAS je Národní síť MAS. Vznikla po několikaletých
pokusech a debatách v r. 2005 iniciativou zástupců několika MAS a s aktivní pomocí NOV. V
současné podobě existuje od dubna 2007 a nyní má 119 členů (aktuální stav dle NS MAS
z 15.3.2010)
 46 / 76 
NOV, o. p. s.
Ekoregion Úhlava, o.s.
Internet.Education and cons. Centre, o.p.s.
Jesenická místní akční skupina, o. s.
Královská stezka, o.p.s.
LAG Podralsko, o. s.
MAS "Chance in Naturale - LAG", o. s.
MAS "Znojemské vinařství", o. s.
MAS Blanský les - Netolicko, o. p. s.
MAS Bojkovska, o. s.
MAS Boskovicko PLUS, o. s.
MAS Brdy - Vltava
MAS Broumovsko +
MAS Buchlov, o. s.
MAS České středohoří, o. s.
MAS Český západ - místní partnerství, o. s.
MAS Dolní Poolšaví,o.s.
MAS Havlíčkův kraj, o. p. s.
MAS Hlubocko - Lišovsko, o. p. s.
MAS Hlučínsko, o. s.
MAS Holicko, o. p. s.
MAS Horňácko a Ostroţsko, o. s.
MAS Horní Pomoraví, o. p. s.
MAS Hornolidečska, o. s.
MAS Hradecký venkov, o. p. s.
MAS Hrubý Jeseník, o. s.
MAS Hříběcí hory, o. s.
MAS Jemnicko, o. p. s.
MAS Kozákov, o. s.
MAS Krajina srdce, o. s.
MAS Království - Jestřebí hory, o. p. s.
MAS Krkonoše, o. s.
MAS Kyjovské Slovácko v pohybu, o. s.
MAS Labské skály, o. s.
MAS Lípa pro venkov, o. s.
MAS Litomyšlsko, o. p. s.
MAS Luhačovské Zálesí, o. p. s.
MAS Mezi Úpou a Metují, o. s.
MAS Mikroregionu Frýdlantsko, o. s.
MAS Moravská cesta (Litovelsko-Pomoraví), o. s.
MAS Moravský kras, o. s.
MAS Nad Orlicí, o. p. s.
MAS Náš region, o. s.
MAS Nízký Jeseník, o. s.
MAS Opavsko, o. s.
MAS Partnerství Moštěnka, o. s.
MAS Partnerství venkova, o. s.
MAS Pobeskydí, z. s. p. o.
MAS Podbrdsko, o. s.
MAS Podhostýnska, o. s.
MAS Podchlumí, o. s.
MAS Podještědí, o. s.
 47 / 76 
MAS Podlipansko, o. p. s.
MAS Pohoda venkova, o. s.
MAS Polabí o.s.
MAS Pomalší, o. p. s.
MAS Přijďte pobejt, o. s.
MAS Rakovnicko, o. p. s.
MAS Region Kunětické hory, o. s.
MAS Region Poodří, o. s.
MAS Region Pošembeří, o. p. s.
MAS Rozv.partnerství regionu Hranicko, o. s.
MAS Rozvoj Krnovska, o. p. s.
MAS Rýmařovsko, o. p. s.
MAS Říčansko, o. p. s.
MAS Sdruţení pro rozvoj Poličska, o. s.
MAS Sdruţení Růţe, o. s.
MAS Sdruţení Západní Krušnohoří
MAS Sedlčansko, o. p. s.
MAS Serviso, o. p. s.
MAS Sokolovsko, o. p. s.
MAS Společná cesta, o. s.
MAS Srdce Čech, o. p. s.
MAS Střední Povltaví, o. s.
MAS Sv. Jana z Nepomuku, o. s.
MAS Svatojiřský les, o. s.
MAS Svazku obcí Blatenska, o. p. s.
MAS Svitava, o. s.
MAS Šipka Pelhřimov, o. s.
MAS Šluknovsko, o. s.
MAS Šumperský venkov, o. s.
MAS Třeboňsko, o. p. s.
MAS Třešťsko, o.p.s.
MAS Turnovsko, o. s.
MAS Údolí Desné, o. s.
MAS Vladař, o. p. s.
MAS Záhoří - Bečva, o. s.
MAS Zálabí, o. s.
MAS Zlatá cesta, o. p. s.
MAS Zlatý pruh Polabí, o.p.s.
MAS Ţeleznohorský region, o. s.
MAS Ţivé pomezí Krumlovsko-Jevišovicko, o. s.
Místní akční skupina LAG Strakonicko, o. s.
Místní akční skupina Pošumaví, z.s.p.o.
Na cestě k prosperitě o.s.
Naděje pro Mostecko, o. s.
Občané pro rozvoj venkova, o. s.
Občanské sdruţení MAS Brána do Českého ráje
Občanské sdruţení MAS Střední Vsetínsko
Občanské sdruţení Rozkvět zahrady Jiţních Čech
Obecně prospěšná společnost pro Český ráj
OS MAS Za humnama
Oslavka o.p.s.
Otevřené zahrady Jičínska, o. s.
Podhorácko, o.p.s.
 48 / 76 
NOV, o. p. s.
NOV, o. p. s.
Posázaví, o. p. s.
Prostějov venkov, o.p.s.
Přemyslovské Střední Čechy, z. s. p. o.
Region Haná, o. s.
Společná Cidlina, o. s.
Společnost pro rozvoj Humpolecka, o. s.
Stráţnicko místní akční skupina, o. s.
Uničovsko o.p.s.
Via rustica, o.s.
Vodňanská ryba, o. s.
Vyhlídky, o. s.
Krajská struktura NS dosud není rozvinutá. Nejaktivnější jsou krajské asociace MAS v krajích
Olomouckém, Královéhradeckém a Středočeském.
NS MAS je členem evropské asociace ELARD.
 49 / 76 
NOV, o. p. s.
7 Vzdělávání aktérů v MAS
7.1 Východiska
Jak vyplývá z předchozích kapitol (především kap. 1, 5 a 6), jsou MAS specifické organizace,
které se sice vzájemně liší územím své působnosti, ale které v ostatních podstatných rysech
vykazují významné podobnosti. To umoţňuje snadněji charakterizovat vzdělávací potřeby a
vzdělávací kapacity, které jsou víceméně společné pro všechny či alespoň pro podstatnou většinu.
Mezi společné rysy, které ovlivňují vzdělávací potřeby a vzdělávací kapacitu MAS, lze počítat tyto:
a) MAS jsou relativně mladé organizace (4-5letá historie), které vznikaly podle předepsané
organizační struktury.
b) byly zakládány lidmi, které charakterizuje aktivita, pracovní nasazení, kreativita, zájem
o věci veřejné a snaha pomáhat v rozvoji daného území. Tito lidé také vykazují
vysokou míru motivace získávat nové informace a přenášet je do své praxe.
c) činnost MAS je do značné míry určena společnou metodikou vytvořenou zvnějšku, tj.
pracovníky Ministerstva zemědělství, které místním akčním skupinám poskytuje
rozhodující finanční zdroje. Cíle a metody práce MAS jsou proto ve své podstatě stejné.
Obecně lze říci, ţe posláním většiny MAS je uspokojování potřeb obcí, neziskových
organizací a podnikatelských subjektů v předem vymezeném území. Pouze některé jakoby
vznikly pro uspokojení potřeb uţší skupiny zájemců (příjemců dotací), bez přesahu do
sféry veřejného prospěchu regionu.
d) významnou odlišností je, ţe činnost MAS probíhá v různých a nepřekrývajících se
územích. V těchto územích však MAS vykazují vysokou míru orientace. Typická je velmi
dobrá znalost nejen problémů regionu, ale rovněţ jeho rozvojového potenciálu.
e) díky předepsané struktuře „členské základny“ v sobě MAS koncentrují znalosti a
zkušenosti ze všech tří sektorů, tj. veřejnoprávního, neziskového a podnikatelského. Toto
však platí i o problémech, překáţkách a hendikepech, se kterými se tyto sektory potýkají.
Z výše uvedeného vyplývá, ţe k otázce vzdělávání musí kaţdá MAS přistupovat podle toho, jestli
se jedná o vzdělávání osob, které jsou součástí její vnitřní organizační struktury (tj. členů,
zaměstnanců, funkcionářů) nebo o vzdělávání osob, které jsou mimo tuto strukturu (potenciální
zájemci o dotace prostřednictvím MAS i další podnikatelské a nepodnikatelské subjekty v regionu).
Kaţdá z obou těchto skupin má jiné vzdělávací potřeby, coţ se ve výsledku projeví nejen v
odlišnosti vzdělávacího obsahu, ale rovněţ v rozdílné organizaci a metodice vzdělávání.
7.2 Vzdělávání pro organizační strukturu MAS
Cílové skupiny vzdělávání a vzdělávací obsah
Vzdělávání osob, které jsou součástí vnitřní organizační struktury místní akční skupiny je pro
kaţdou MAS zcela klíčovou činností.
Místní akční skupiny, které byly vybrány pro realizaci svých Strategických plánů LEADER
(celkem 112) musí opakovaně provádět řadu specifických činností, které by měly zajistit
bezchybný a transparentní příjem projektů, jejich hodnocení a výběr, realizaci a průběţné i
 50 / 76 
NOV, o. p. s.
následné kontroly zrealizovaných projektů. Navíc se k těmto činnostem přidávají i takové, které
souvisí s oblastí public relation, propagačními aktivitami a s komunikací směrem k veřejnosti.
Organizační struktura místní akční skupiny je sestavena tak, ţe jednotlivé výše uvedené činnosti
jsou diverzifikovány a jejich výkon je svěřen různým sloţkám organizační struktury.
Výkonný management MAS (často označovaný jako „sekretariát“) zajišťuje všechny
administrativní úkony související s příjmem projektů, kontrolou jejich formální správnosti,
zajišťuje podklady pro práci výběrové komise, provádí kontroly realizace projektů a zajišťuje
propagaci. Kromě těchto činností zajišťuje většinou i finanční řízení dotace na činnost MAS a
vedení účetnictví.
Výkonný management MAS je tvořen převáţně zaměstnanci a průměrný počet přepočtených
pracovních míst se u 112 vybraných MAS blíţí k hodnotě 2,00. V praxi to znamená, ţe nejčastěji je
výkonný management zajišťován 3 zaměstnanci.
Programový výbor MAS je zásadním rozhodovacím orgánem MAS. Řídí činnost místní akční
skupiny, rozhoduje o vyhlašování jednotlivých výzev k podávání projektů, nese odpovědnost za
realizaci Strategického plánu LEADER, provádí monitoring a evaluaci SPL a následně navrhuje
změny v SPL, v jednotlivých ficích a v implementačních postupech. Programový výbor MAS je
voleným orgánem. Členové výboru u převáţné většiny MAS nejsou zaměstnanci. Počet členů
Programového výboru u jednotlivých MAS kolísá nejčastěji mezi 3 aţ 5 osobami. Vícečlenné
obsazení programového výboru je výjimkou.
Výběrová komise MAS provádí věcné hodnocení projektů dle předem připravených výběrových
kritérií. Často je úkolem této komise i hodnocení kritérií přijatelnosti. Výběrová kritéria se
v různých místních akčních skupinách liší a stejně tak se liší i metody hodnocení.
Vţdy jsou však kladeny nároky na transparentnost, objektivitu a přesnost hodnocení. Výběrová
komise je voleným orgánem, kdy voleni jsou osoby z „členské základny“ MAS. V převáţné většině
MAS tedy nejde o zaměstnance. Na druhé straně však členové výběrové komise bývají honorováni
na základě dohod o provedení práce. Počet členů výběrové komise se u jednotlivých MAS liší.
Průměrný počet je pět členů.
Kontrolní orgán MAS je u různých místních akčních skupin pojat různě. Nejčastějším úkolem
kontrolního orgánu je kontrola hospodaření, kontrola dodrţování stanov, jednacích řádů a dalších
norem vytvořených pro práci MAS. Některé místní akční skupiny (přibliţně jedna třetina
z podpořených 112 MAS však kontrolní orgán MAS pověřují i kontrolami realizace projektů,
řešením námitek ţadatelů či příjemců k průběhu administrativního procesu a k provádění tzv.
vnitřního auditu. Kontrolní orgán MAS je voleným orgánem. Nejčastěji je tvořen třemi osobami.
Na základě výše uvedeného je zřejmé, ţe vyjmenované sloţky organizační struktury MAS
vykonávají vysoce odborné činnosti, které jsou srovnatelné s činnostmi, které provádí široký
úřednický aparát např. v řídících orgánech a zprostředkujících subjektech operačních programů,
stejně tak jako v odborech úřadů státní správy a krajské samosprávy, v jejichţ agendě se nachází
administrativní zajištění poskytování státních či krajských dotací.
O rozsahu a intenzitě provádění většiny výše uvedených činností svědčí údaje v níţe uvedené
tabulce. Jsou zde uvedeny počty a objemy schválených projektů v jednotlivých kolech příjmu
projektů, které organizovalo a zajišťovalo 112 vybraných MAS.
Kolo příjmu v rámci
PRV
5.kolo (9.2.2009)
6.kolo (17.6.2009)
7.kolo (30.10.2009)
Počet zúčastněných
MAS
48
23
45
 51 / 76 
Počet projektů
Objem v Kč
476
178
396
267 539 740,91 891 162,221 047 690,-
8.kolo (5.3.2010)
Celkem
NOV, o. p. s.
87
760
1 810
404 645 809,985 124 401,-
Poznámka:
V tabulce nejsou započteny projekty, které byly podávány v rámci 9. kola příjmu projektů. Tyto projekty,
poté co proběhl výběrový proces v místních akčních skupinách, byly předány na Státní zemědělský
intervenční fond. Ten v době vzniku této studie dosud neukončil kontrolu těchto projektů a proto o nich nelze
hovořit jako o schválených. Přesto lze tvrdit, ţe s největší pravděpodobností minimálně 95% z nich bude
nakonec schváleno. Počet projektů podaných v rámci 9. kola příjmu projektů byl 538. Objem finanční
prostředků ţádaných v rámci 9. kola příjmu projektů činil 312 911 066 Kč.
Kaţdá místní akční skupina můţe během jednoho roku vyhlásit maximálně tři výzvy k podávání
projektů. K tomu má kaţdá MAS k dispozici roční finanční alokaci, která se u kaţdé MAS liší dle
velikosti území, respektive počtu obyvatel v území. Většina MAS tak volí dvě výzvy ročně. Počet
projektů přijatých na základě jednotlivých výzev se nejčastěji pohybuje kolem 15, ale pochopitelně
zde existují výjimky. Průměrný počet schválených projektů na jednu MAS a jedno kolo příjmu činí
8,9. Z toho vyplývá, ţe administrativní nároky na MAS při příjmu a hodnocení projektů jsou vyšší.
Do výše uvedených čtyř kol se jednotlivé vybrané MAS zapojily různě. Ty co byly vybrány jako
první (48) se od roku 2008 stihly zapojit jiţ 4x aţ 5x. Zbylé vybrané MAS (a to ještě ne všechny)
oproti tomu stihly pouze 8.kolo (s příjmem v říjnu 2009 a výběrem v březnu 2010).
Z výše uvedeno vyplývá na jednu stranu vysoká náročnost na kvalitu i intenzitu práce MAS při
administraci příjmu, výběru a následné realizaci projektů a na straně druhé vysoká míra zkušeností
a dovedností, kterou kaţdá MAS díky tomuto procesu získává.
Moţno tedy říci, ţe vzdělávání ve vybraných MAS je zaloţeno na praktických činnostech, které se
v průběhu roku dvakrát i třikrát opakují, takţe lze do nich zahrnout zkušenosti z jiţ proběhlých
předchozích administrativních procesů. Dokladem tohoto faktu je i to, ţe významným procesem,
který v současnosti u většiny z prvních 48 MAS probíhá je aktualizace Strategického plánu
LEADER a pravidel pro jeho implementaci.
Počátky vzdělávání manaţerů rozvoje venkova a MAS
V roce 2005 uskutečnilo obč. sdruţení Omega Liberec ve spolupráci s Centrem pro komunitní
práce střední Morava rozsáhlý projekt s názvem Rural Voice (Hlas venkova). Přinesl tyto
výsledky:
 ve třech venkovských oblastech ČR se uskutečnil workshop místních aktérů s mezinárodní
účastí,
 v dlouhodobém kursu absolvovalo 15 manaţerů či „animátorů“ rozvoje venkova (z
různých krajů), kteří dále šířili metodu Leader a pomohli k rozvoji hnutí MAS v ČR,
 v létě 2005 byla účastníky projektu zaloţena Národní observatoř venkova, o.p.s. (téţ jako
reakce na nečinnost ústředních orgánů),
 začaly být vydávány Venkovské noviny,
 byly zaloţeny webové stránky www.leaderplus.cz,
 v červnu 2005 se v Praze uskutečnilo národní setkání MAS a dalších subjektů a
 na setkání mezinárodní iniciativy PREPARE byla do Bulharska vyslána skupina zástupců.
Na výsledky projektu pak navázaly další aktivity jiných subjektů, zejména
 vznikla názorová platforma Duha pro venkov,
 v listopadu se za pořadatelství MAS Vladař uskutečnilo velké celoevropské setkání k
rozvoji venkova a
 ÚZEI převzal původní kurz a nechal jej akreditovat u MŠMT.
 52 / 76 
NOV, o. p. s.
Organizace vzdělávání členů a zaměstnanců MAS
Přístup SZIF a MZE
Zatímco pro práci místních akčních skupin při implementaci jejich strategických plánů LEADER
byla ze strany SZIF a MZE vypracována jednotná pravidla a metodika, v případě dalšího
vzdělávání členů a zaměstnanců MAS ţádný jednotný přístup neexistuje. SZIF ani MZE nemá
vypracován ţádný jednotný systém vzdělávání a zvyšování kvalifikace.
SZIF či MZE pořádá pouze jednotlivé informační semináře k aktuálním otázkám. Ty v roce
2008 a 2009 probíhaly pouze za účasti zástupců místních akčních skupin, kdy kaţdá MAS měla
moţnost na tyto semináře vyslat pouze jednoho aţ dva zástupce. Od roku 2010 došlo k pozitivní
změně, kdy byla uskutečněna série informačních seminářů po jednotlivých NUTS II a tyto
semináře byly upořádány společně pro zástupce MAS (opět pouze jeden aţ dva zástupci) a
zaměstnance příslušného regionálního odboru SZIF.
Místní akční skupiny tak dostaly příleţitost sdílet spolu s pracovníky SZIF informace, na základě
kterých pak postupují při administrativních procesech.
Počty účastníků z MAS a SZIF ilustruje následující tabulka.
Téměř na všech školeních byla účast vyšší neţ původně plánovaná, nejvíce posluchačů se sešlo v
Kostelci nad Orlicí (Severovýchod). V Ústí nad Labem (Severozápad) převaţovali mezi
zúčastněnými pracovníci z RO SZIF, naopak v Brně (Jihovýchod) tvořili největší podíl zástupci
MAS.
Přestoţe nelze v případě těchto seminářů hovořit o systému dalšího vzdělávání, je třeba tento
přístup hodnotit jako začátek cesty správným směrem.
Přístup dalších subjektů
Skutečnost, ţe neexistuje (a v minulosti ani neexistoval) ucelený systém dalšího vzdělávání členů a
zaměstnanců MAS, vyprovokovala aktivitu několika organizací, které připravily vzdělávací
programy určené ponejvíce pro manaţery MAS. Většina těchto programů byla připravena
v období let 2006 – 2008.
Tento fakt pochopitelně ovlivnil zaměření těchto programů a tak jejich vzdělávací obsah byl
věnován především „rozjezdu“ místních akčních skupin, zpracování Integrovaných strategií území
 53 / 76 
NOV, o. p. s.
a navazujících Strategických plánů LEADER a vytvoření implementačních pravidel.
Všechny tyto vzdělávací programy odpovídaly potřebám cílových skupin v daném čase. Tyto
potřeby jsou však dnes jiţ jiné a proto by většina z těchto programů musela být výrazně upravena a
aktualizována. Základ byl tehdy poloţen, ale faktem je, ţe ţádná z níţe uvedených organizací na
tento základ dosud nenavázala.
a) Národní observatoř venkova o.p.s., TIMA Liberec s.r.o., E-consulting s.r.o., Novohradská
občanská společnost o.s.
Tyto čtyři organizace připravily společně v letech 2006–8 v šesti projektech podpořených z ESF
vzdělávací programy určené pro manaţery a další členy MAS. Vzdělávací program byl s drobnými
modifikacemi realizován v šesti krajích České republiky (Moravskoslezský, Liberecký,
Královéhradecký, Středočeský, Jihočeský a kraj Vysočina) a následně akreditován v systému
Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy.
Program, jehoţ rozsah činil 120 hodin, obsahoval tyto vzdělávací bloky:
 rozvoj venkova a rozvojové politiky EU a ČR
 principy Leader, programy 2007-13
 management MAS
 strategické plánování
 finanční management a fundraising MAS
 rozvoj lidských zdrojů
 administrace projektů
 práce s veřejností, médii a publicita
 mezinárodní síťová spolupráce
Ke vzdělávacímu programu vznikly e-learningové kurzy a návrh na benchmarking (vzájemné
porovnávání) MAS. Po ukončení pilotního běhu v roce 2008 však nebyl program v dalších letech
ani v jednom z krajů opakován.
Národní observatoř venkova dále byla v r. 2008 pořadatelem série seminářů pro MAS, a to jak pro
příjemce dotace z PRV, tak pro ţadatele. Semináře na 4 místech ČR pomohly dalším MAS připravit
kvalitní strategický plán Leader a ucházet se s ním o financování z PRV.
b) Ústav zemědělských a ekonomických informací (ÚZEI)
Jedním z cílů této instituce je příprava a organizace vzdělávacích akcí pro různé cílové skupiny
spojené s problematikou, která je v kompetenci Ministerstva zemědělství. MAS tedy patří mezi
cílové skupiny ÚZEI a nutno říci, ţe tato instituce je vůči nim velmi aktivní.
Po roce 2005 převzala tato organizace vzdělávací program vzniklý v rámci Rural Voice, který byl
následně nabízen manaţerům mikroregionů a nově vznikajícím místním akčním skupinám.
Program o rozsahu 90 hodin probíhal v Benešově u Prahy a v průběhu čtyř let byl zopakován
celkem 6 krát. V druhé polovině roku 2008 byl reakreditován a následně proběhl pod novým
názvem Manaţer rozvoje venkovského prostoru v celkové hodinové alokaci 170 hodin.
V rámci výše zmíněného programu a jeho reakreditované verze bylo vyškoleno více neţ 150 osob,
z nichţ 70% se aktivně zapojuje do činnosti místních akčních skupin. ÚZEI pořádá pro absolventy
těchto kurzů navazující, většinou jednodenní vzdělávací a informační semináře.
Mezi programy uvedenými v bodu a) a b) je moţné konstatovat značnou podobnost. Ani v jednom
případě však programy nejdou do takové věcné hloubky, která by odpovídala současným
poţadavkům praxe v místních akčních skupinách.
 54 / 76 
NOV, o. p. s.
Velmi důleţitým počinem ÚZEI je správa a pravidelná aktualizace stránek www.agrovzdelavani.cz,
kde lze pod odkazem Místní akční skupiny, popřípadě Vzdělávání v ČR nalézt aktuální informace o
pořádaných vzdělávacích a informačních akcích, jejichţ organizátorem je nejen ÚZEI, ale i další
subjekty.
c) Místní akční skupiny
Téměř polovina místních akčních skupin (viz oddíl 5.2) cítí potřebu dalšího vzdělávání. Jejich
současná praxe je totiţ staví před úkoly, s kterými nemají zkušenosti, které dosud nedělaly nebo na
které si dříve najímaly externí dodavatele.
Vzhledem k absenci nabídky ze strany SZIF, MZE a dalších výše zmíněných organizací, se řada
místních akčních skupin snaţí řešit tuto situaci individuální poptávkou směrovanou odborníkům
pracujícím v jiných místních akčních skupinách nebo ve výše zmíněných organizacích.
V roce 2009 tak bylo moţné zaznamenat velmi silnou poptávku po kurzech určených pro
výběrové komise MAS. Tato poptávka časově odpovídala tehdy aktuálnímu vývoji potřeb
jednotlivých místních akčních skupin. Stejně tak lze v současné době identifikovat poptávku po
kurzech se zaměřením na monitoring a provádění kontrol při realizaci projektů.
Při porovnání stavu kapacit lidských zdrojů místních akčních skupin v roce 2008 a 2010 lze
odpovědně předpokládat, ţe v samotných místních akčních skupinách se rodí velký odborný
potenciál, který by mohl být do budoucna zdrojem kvalifikovaných lektorů, expertů pro různé
specializované činnosti MAS a odborných poradců a konzultantů v problematice rozvoje venkova.
7.3 Vzdělávací aktivity MAS vůči jiným subjektům a osobám
Místní akční skupiny, tedy především ty vybrané k realizaci svých SPL, je nutné vnímat nejen jako
organizace, které poptávají vzdělávací aktivity, jako organizace, které mají silnou potřebu vzdělávat
své členy a zaměstnance, ale rovněţ jako organizace, které přicházejí s vzdělávací nabídkou pro
nejrůznější cílové skupiny uvnitř území, ve kterém pracují. Tato nabídka můţe mít v zásadě
dvě formy.
Nabídka prostřednictvím SPL a fiší
Jak jiţ bylo zmíněno v předchozích kapitolách kaţdá místní akční skupina měla před vstupem do
programu LEADER (v rámci IV. osy PRV) moţnost vytvořit na základě důkladné analýzy potřeb
území svoji vlastní nabídku rozvojových témat a tato témata rozpracovat do podoby tzv. fiší.
Omezením pro kaţdou MAS přitom byly tématické okruhy zakotvené v Programu rozvoje venkova
2007 – 2013. Tato moţnost společně s danými omezeními způsobily poměrně značnou podobnost
Strategických plánů LEADER a fiší, které si připravily jednotlivé místní akční skupiny.
Jedním z tematických okruhů formulovaných v Programu rozvoje venkova je i vzdělávání aktérů
rozvoje venkova, tedy především zemědělců, starostů, členů neziskových organizací, podnikatelů
a jejich zaměstnanců. Faktem je, ţe zatímco jiné tématické okruhy formulované například
v opatření III.2.1., III.2.2., III.1.3. nebo III.1.2. byly takřka masově místními akčními skupinami
vyuţívány, vzdělávací témata (formulovaná v opatření I.3.1. a III.3.1.) si vybralo jen několik
místních akčních skupin.
Pro upřesnění je nutné dodat, ţe MAS měly moţnost zvolit si do svých fiší jedno z opatření I.3.1.
nebo III.3.1. jako hlavní a tím tuto fiši zasvětit především vzdělávacím aktivitám nebo zvolit jedno
či obě zmíněná opatření jako doplňková (tzv. vedlejší) k opatřením jiným (nejčastěji k III.2.1. nebo
III.2.2.) a tak podmínit vzdělávací aktivitu jinou, většinou investiční akcí.
 55 / 76 
NOV, o. p. s.
Níţe uvedený přehled ukazuje, jak k této moţnosti místní akční skupiny přistoupily a jak aktivně
tyto příleţitosti vyuţívali ţadatelé.
Místní akční skupina
Název fiše
Hlavní
opatření
PRV
Vedlejší
opatření
PRV
Počet
podpoře
ných
p-tů
Objem
dotace
Názvy
podpořených
projektů
 Ţivé tradice
Podblanicka
 Rok na Fauně
 Za poznáním
drobných
řemesel
 Společně za
kvalitnější ţivot
 Poprvé
vyhlášeno
v 5.výzvě
(květen 2010)
 Letní
archeologická
škola Netolice
2009
 Vzděláním
k vyšší efektivitě
cestovního
ruchu v regionu
Třeboňsko
 Ţivá vesnice
MAS Posázaví o.p.s.
5. Myslíme na budoucnost
6. Stavíme na dětech,
mládeţi a rod.
III.3.1.
4
1 055 764
MAS Říčansko
6. Vzdělávání a informace
III.3.1.
0
0
MAS Blanský lesNetolicko o.p.s.
7.Vzdělávání
III.3.1.
1
170 000
MAS
o.p.s.
Třeboňsko
III.3.1.
1
705 000
Pošumaví
6.
Vzdělávání
a
rozšiřování
znalostí
místních obyvatel
6.
Vzdělávání
a
rozšiřování
znalostí
místních obyvatel
III.3.1.
1
706 359
III.3.1.
1
693 350
Západ
–
partnerství,
9. Podpora vzdělávání a
informovanosti v regionu
Český Západ
III.3.1.
III.3.1.
2+1
689 306
Sdruţení Splav o.p.s.
4. Rozvoj vzdělávání v
obcích – zemědělské
subjekty
2. Rozvoj lidských zdrojů
–
další
odborné
vzdělávání a informační
činnost
6. Rozvoj lidských zdrojů
- další odborné vzdělávání
a informační činnost v
oblasti
diverzifikace
činností a CR
III.3.1.
I.3.1.
2
502 220
1
253 160
 Vzdělávání
vinařů
v ekologickém
vinohradnictví
2
250 000
 Podpora
zaměstnanosti
v rekreační zóně
kolem vodní
MAS
z.s.p.o.
MAS Český les, o.s.
Český
Místní
o.s.
MAS
o.p.s.
Mikulovsko,
MAS
Jeseník,o.s.
Nízký
I.3.1.
III.3.1.
III.3.1.
 56 / 76 
 Jak dál po
rodičovské
dovolené aneb
Praktické rady
pro úspěšný
návrat do
pracovního
ţivota
 Mýdlárna –
výrobna
přírodních
mýdel
 Chytré (z)matky
 Vzdělávací
semináře pro
Český Západ
 Jak na to
 Paměť
Orlických hor
NOV, o. p. s.
Kyjovské Slovácko
v pohybu
7. Kyjovské Slovácko vzdělané
III.3.1.
4
862 960
Společná
o.s.
4. Podpora výchovy a
vzdělávání obyvatel
III.3.1.
2
260 750
MAS Šluknovsko
III.3.1.
2
557 700
MAS
Sdruţení
Západní Krušnohoří
MAS Podlipansko,
o.p.s.
Vzdělávání a informace
III.3.1.
Celoţivotní vzdělávání
III.3.1.
0
0
Cidlina,
nádrţe Slezská
Harta
 Sniţování
nákladů na
energie vyuţitím
místních zdrojů
lidské práce a
biomasy
 Vzdělávání
k šetrné
interpretaci
přírodního a
kulturního
dědictví
 Vzdělávání
k vyuţití
přírodních
produktů
 Nestačí vědětvědění se musí
pouţít
 Vzděláváním ke
kvalitnějšímu
ţivotu na vesnici
 Regionální
vzdělávací kurzy
I
 Regionální
vzdělávací kurzy
II
 Rozvoj venkova
prostřednictvím
vzdělávání
v regionu
Tolštějnské
panství
 Vzdělávání
v oblasti
jezdectví a
hipoturistiky
Počet místních akčních skupin, které mají ve svých fiších vzdělávání jako vedlejší opatření, je
podstatně více. Objem prostředků, které v rámci těchto fiší mají přijít do vzdělávání však nelze na
základě dostupných údajů zjistit. Ţadatelé totiţ nemají povinnost do svých projektů vedlejší
opatření zařadit, takţe i kdyţ fiše obsahuje vedlejší opatření téma vzdělávání můţe být v projektech
nevyuţito.
Při posouzení zájmu ţadatelů o jednotlivé fiše je nutné konstatovat, ţe zájem o fiše věnované
pouze vzdělávacím aktivitám není příliš vysoký. Většina aţ dosud vyhlášených výzev
v dotčených „vzdělávacích“ fiších zůstaly bez ţadatelů nebo pouze s jedním ţadatelem. V ţádném
případě se nedá hovořit o převisu poptávky nad nabídkou. Ze zkušenosti z jiných dotačních či
operačních programů lze však předpokládat, ţe se tento stav bude postupně měnit a poptávka bude
růst.
Stav uvedený v tabulce je ovlivněn i skutečností, ţe 64 ze 112 MAS měly moţnost zapojit se do
příjmu projektů dosud pouze dvakrát a oficiálně jsou známy pouze výsledky 8. kola příjmu ţádostí.
 57 / 76 
NOV, o. p. s.
Další aktivity MAS
Projekty spolupráce v rámci PRV IV.2.1.
Zatímco v rámci fiší není vzdělávání příliš obsazeno, situace je zcela jiná pokud se soustředíme na
tzv. projekty spolupráce, které jsou realizovány v rámci opatření IV.2.1. Místní akční skupiny zde
mohou vstupovat od spolupráce s jinými skupinami v ČR i v zahraničí. Při pohledu na výčet 54
schválených projektů spolupráce (viz. kapitola 6.4.) je moţné říci, ţe minimálně 2/3 z nich
obsahuje v menší či větší míře vzdělávací aktivity.
Program Zelená úsporám
V roce 2009 připravili a zpracovali zástupci NS MAS ČR, o. s., projekt s názvem „Poradenství
v programu Zelená úsporám v malých obcích s vyuţitím zkušeností s metodou LEADER“. Po
absolvování všech nezbytných administrativních procedur bylo vyhlašovatelem konstatováno, ţe
předloţený projekt byl zpracován v souladu se všemi poţadavky a byla na něj schválena finanční
alokace ve výši cca 10 900 00,- Kč. Tím se pro zájemce z řad místních akčních skupin otevírá nová
příleţitost.
Ve všech MAS, které jsou členy NS MAS, by měla vzniknout a během dubna začít fungovat pro
potencionální ţadatele i laickou veřejnost Poradenská centra k programu Zelená úsporám.
Pracovníci, kteří budou zabezpečovat sluţby občanům v tomto centru, by se měli během března
zúčastnit školení, které pro ně připraví odborníci ze SFŢP.
V rámci projektu bude nutno připravit a absolvovat s váţnými zájemci o program 8 100
individuálních typových konzultací, a to do poloviny roku 2011. V průběhu konzultace (pro
ţadatele zdarma) by měla být potencionálním klientům doporučována, na základě jejich
konkrétních potřeb, vhodná oblast podpory. V prostorách Poradenského centra bude zájemcům o
dotaci k dispozici celá škála odborných materiálů a tiskovin;
Poradenská centra, která by měla v blízké době vzniknout a začít fungovat ve všech regionech
ČR, mají za cíl přispět k lepšímu vyuţití toho, co program Zelená úsporám nabízí. Obyvatelům
venkovského prostoru se nabízí příleţitost výrazně sníţit spotřebu energie a paliv ve svých
domácnostech. Tento krok by se měl projevit nejenom v úsporách jejich soukromých finančních
prostředků, ale měl by přispět i k redukci emisí skleníkových plynů a zlepšení ţivotního prostředí
naší země.
 58 / 76 
NOV, o. p. s.
8. Posouzení moţného vztahu a synergií sítě EVVO a MAS
8.1 Národní síť EVVO
Národní síť EVVO je společným programem Ministerstva ţivotního prostředí a Ministerstva
školství, mládeţe a tělovýchovy administrovaný Sdruţením středisek ekologické výchovy
Pavučina v úzké spolupráci s Českým svazem ochránců přírody. Program vznikl v roce 1999 s
cílem stabilizovat rozvoj současných a iniciovat vznik nových středisek ekologické výchovy v
České republice.
Program je podpořen Ministerstvem ţivotního prostředí České republiky a od roku 2008 také
Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy prostřednictvím veřejné zakázky. Od roku 2001,
kdy byl schválen Státní program EVVO vládou České republiky, zaměřuje MŢP a nově i MŠMT
zadání této zakázky na vybrané úkoly aktuálního Akčního plánu Státního programu EVVO.
Program je otevřen pro členská střediska SSEV Pavučiny, základní organizace ČSOP a další
nevládní neziskové organizace působící v oblasti environmentálního vzdělávání, výchovy a
osvěty. Aktuální přehled organizací zapojených do programu v roce 2009 vyplývá z níţe uvedené
mapy. V ní jsou očíslováni jednotliví členové sítě a pod mapkou je pak jejich úplný seznam.
Ke kaţdému v mapě uvedenému účastníku sítě je rovněţ přiřazena barva, která naznačuje zaměření
příslušného střediska.
 59 / 76 
NOV, o. p. s.
Jihočeský kraj
9 Calla
11 Český nadační fond pro vydru
25 ČSOP ZO 15/06 Šípek
67 Sdruţení pro ochranu botanické zahrady v táboře
71 Stanice "Pomoc přírodě"
79 ZČ HB Forest CEGV Cassiopeia
81 ZŠ Vodňanská Prachatice, CEV Dřípatka
Královéhradecký kraj
10 Centrum rozvoje Česká Skalice
53 INEX-SDA, SEV Modrý dům
59 Muzeum přírody Český ráj
69 SEVER
Jihomoravský kraj
14 ČSOP 54/RS Brno
36 ČSOP ZO 54/44 Veronica
37 ČSOP ZO 55/07 Pozořice
38 ČSOP ZO 56/15 CEV Pálava
45 EkoCentrum Brno
57 Lipka
61 NESEHNUTÍ
76 VIS Bílé Karpaty
Liberecký kraj
12 Čmelák - Společnost přátel přírody
31 ČSOP ZO 36/02 při SCHKO Jizerské hory
32 ČSOP ZO 36/08 Armillaria
63 Ochrana Klokočských skal
72 STŘEVLIK
80 ZOO Liberec, SEV DIVIZNA
Moravskoslezský kraj
42 ČSOP ZO 70/02 Nový Jičín
50 Hájenka
77 Vita
Pardubický kraj
34 ČSOP ZO 44/16 Klub ochránců přírody SPP Habrov
35 ČSOP ZO 52/15 Zlatá studánka
46 Ekocentrum PALETA
48 Ekocentrum Skřítek
Olomoucký kraj
15 ČSOP 61/RS Iris
41 ČSOP ZO 61/06 Haná
51 Hnutí Duha Olomouc
64 PermaLot
70 Sluňákov, o.p.s.
Plzeňský kraj
2 Ametyst
27 ČSOP ZO 22/07 Libosváry
28 ČSOP ZO 27/04 Spálené Poříčí
29 ČSOP ZO 29/01 Rokycany
44 Děti Země Plzeň
60 Nepomucký ornitologický spolek
66 Sdruţení Iris
Hlavní město Praha
3 Arnika
4 Arnika - Centrum pro podporu občanů
5 Arnika - program Ochrana přírody
6 Arnika - program Toxické látky a odpady
7 Brontosaurus Praha 7
8 Brontosauří ekocentrum Zelený klub
16 ČSOP Sdruţení mladých ochránců přírody
17 ČSOP ZO 01/14 Natura, quo vadis?
Středočeský kraj
20 ČSOP ZO 02/09 Vlašim, Podblanické
ekocentrum
21 ČSOP ZO 02/10 Votice
22 ČSOP ZO 08/01 Klenice
23 ČSOP ZO 09/07 Polabí
24 ČSOP ZO 11/11 Zvoneček
56 Křivoklátsko, o.p.s.
62 NSEV Kladno-Čabárna, o.p.s.
74 TOM 19071 Javory Černuc
18 ČSOP ZO 01/71 Koniklec
19 ČSOP ZO 01/90 Společnost pro zvířata
47 Ekocentrum Podhoubí
49 EKODOMOV
54 IREAS, o.p.s.
65 PRO-BIO LIGA
68 Sdruţení SRAZ
75 ÚESS Spodek
78 ZČ HB Botič
Ústecký kraj
30 ČSOP ZO 33/04 Tilia
33 ČSOP ZO 37/01 Ciconia
73 Šťovík Teplice
a
Zlínský kraj
1 Alcedo SVČ
13 ČSOP 100/RS Severomoravské
39 ČSOP ZO 57/03 Čyřlístek
40 ČSOP ZO 60/03 Planorbis
43 ČSOP ZO 76/17 Javorníček
55 Informační středisko pro rozvoj Moravských Kopanic
58 Líska
 60 / 76 
Kraj Vysočina
26 ČSOP ZO 17/01 SEV Mravenec
52 Chaloupky, o.p.s.
NOV, o. p. s.
Implementace programu probíhá kaţdoročně tak, ţe v první fázi je mezi SSEV Pavučina a oběma
objednateli, tj. MŠMT a MŢP podepsán dodatek smlouvy, ve kterém je mimo jiné stanovena roční
alokace pro realizaci programu. Následně SSEV ve spolupráci s Českým svazem ochránců přírody
upřesní podmínky pro dodávky vzdělávacích akcí do programu Národní síť EVVO a vypíšou
výzvu na výběrové řízení na dodávky vzdělávacích a osvětových akcí v rámci programu, který je
členěn na následujících 6 modulů






M1 Ekologické výukové programy
M2 Vzdělávání studentů VOŠ a VŠ
M3a Vzdělávání pedagogických pracovníků
M3b Vzdělávání odborné veřejnosti
M4 Vzdělávání a osvěta široké veřejnosti
M5 Výměnné pobyty a stáţe do zahraničí
Kaţdý uchazeč se můţe přihlásit do jednoho či více modulů, do kaţdého modulu však můţe
podat pouze jedinou nabídku. Do výběrového řízení se mohou přihlásit občanská sdruţení
zaloţená podle zákona č. 83/90 Sb., o sdruţování občanů, jejich sloţky s právní subjektivitou,
obecně prospěšné společnosti zaloţené dle zákona č. 248/95 Sb., členské organizace SSEV
Pavučina, řádně registrované organizační sloţky ČSOP (ZO, zájmová nebo regionální sdruţení).
Účastníci musí mít ve stanovách uvedené environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu jako jednu
z hlavních činností organizace.
Jak vyplývá z názvů jednotlivých modulů, jedná se ve všech případech o vzdělávací, osvětovou či
informační činnost. Stručný popis jednotlivých modulů:
Ekologické výukové programy
Součástí projektu mohou být jednohodinové, vícehodinové aţ vícedenní ekologické výukové
programy pro děti mateřských škol, ţáky prvního a druhého stupně základních škol, studenty
středních škol. Ekologické výukové programy (EVP) obsahově rozvíjejí a doplňují školní
výuku o ekologický a environmentální rozměr. Probíhají zejména v terénu a ve střediscích
ekologické výchovy, popřípadě přímo ve školách. Mezi pouţívanými výukovými metodami
převaţují aktivní metody nad prostým výkladem: řešení problémových situací, terénní práce,
simulace a simulační hry, řízené diskuze, tvořivé činnosti apod.
Vzdělávání studentů VOŠ a VŠ
Modul zahrnuje přednášky, semináře, cvičení, exkurze, praxe, stáţe studentů a individuální
konzultace s environmentálním obsahem. Významnou charakteristikou je bezprostřední kontakt a
obousměrná komunikace mezi lektorem a účastníky a dále výběr uţívaných metod – převaţují
aktivní metody nad prostým výkladem: řešení problémových situací, terénní práce, simulace a
simulační hry, řízené diskuze, tvořivé činnosti apod.
Dále bakalářské, magisterské, disertační, absolventské, ročníkové a jim podobné práce s
environmentálním obsahem. V rámci tohoto dodavatelé realizují vzdělávací akce a stáţe pro
studenty a spolupracují na vedení a oponentuře studentských prací.
Vzdělávání pedagogických pracovníků
Do projektu mohou být zařazeny vzdělávací akce pro pedagogické pracovníky s environmentálním
obsahem akreditované Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy.
Vzdělávání odborné veřejnosti
Do projektu mohou být zařazeny vzdělávací akce s environmentálním obsahem pro pracovníky
veřejné správy, podnikatelského sektoru, pracovníky a členy neziskového sektoru a podobně
(vyjma pedagogických pracovníků), kteří mohou zkušenosti získané na akcích předávat dále na
 61 / 76 
NOV, o. p. s.
další cílové skupiny. Vzdělávací akce mohou proběhnout jako semináře, exkurze, workshopy,
školení.
Vzdělávání a osvěta široké veřejnosti
Součástí předloţeného projektu mohou být jednorázové osvětové a vzdělávací akce pro širokou
veřejnost s environmentálním obsahem, nikoli však akce pořádané pro členy vlastní organizace.
Výměnné pobyty a stáţe do zahraničí
Součástí projektů mohou být výměnné pobyty a stáţe zástupců středisek ekologické výchovy a
ekocenter z ČR v obdobných organizacích v zahraničí a naopak. Reciproční výměna je podmínkou,
návštěva pouze jedné strany není moţná.
8.2 Poradenská činnost Národní sítě MAS
Základní údaje o NS MAS jsou uvedeny v oddíle 6.5. Činnost sítě je řízena třináctičlenným
Výborem, který tvoří volení zástupci MAS z jednotlivých krajů (viz www.nsmascr.cz.)
NS MAS ČR byla zaloţena na podporu činnosti MAS při realizaci programu obnovy a
všestranného rozvoje venkova s cílem:
 zlepšit kvalitu ţivota na venkově prostřednictvím setrvalého a integrovaného místního
rozvoje,
 zajistit reciproční přenos poznatků a zkušeností mezi členy sítě,
 zajistit reciproční přenos poznatků a zkušeností na úrovni spolupráce mezi členskými
zeměmi Evropské unie a jejich MAS,
 podporovat spolupráci s dalšími zeměmi, které ve venkovském prostoru chtějí pouţívat
metodu LEADER.
Mezi hlavní úkoly NS MAS ČR patří především:
 zastupovat a prosazovat oprávněné zájmy MAS na úrovni Řídícího orgánu EAFRD,
MZe ČR a vůči dalším subjektům, které jsou aktéry v rozvoji venkova nebo na něj mají
návaznost.
 zastupovat venkovské hnutí v Evropské asociaci LEADER pro rozvoj venkova - ELARD
a v dalších podobných uskupeních,
 kaţdoročně pořádat národní konferenci MAS,
 spolupracovat na organizaci Národní konference o venkovu spolu s MZe ČR, SPOV ČR
a AK ČR za účelem dosaţení setrvalého a integrovaného rozvoje venkova v ČR,
 vytvářet prostředí pro spolupráci a vzájemnou pomoc, sdílení zkušeností MAS a
příkladů dobré praxe,
 podporovat a rozvíjet spolupráci a partnerství obyvatel venkova a zemědělců,
 vytvářet podmínky pro veřejnou správu ke vzdělávání úředníků veřejné správy pro aplikaci
rozvoje zdola na principech integrovaného mezisektorového partnerství (metoda
LEADER) a vytvářet podmínky pro rozvoj občanské společnosti,
 dávat podněty svým partnerům pro zaměření odborné činnosti a dalších činností pro rozvoj
venkova,
 spolupracovat s dalšími aktéry působícími ve venkovském prostoru,
 propagovat činnost MAS.
Národní síť MAS ČR nemá přímý vliv na činnost jednotlivých místních akčních skupin,
nemůţe ovlivňovat podobu jejich Strategických plánů LEADER, ani pravidel pro jejich
implementaci. Můţe však být důleţitým subjektem zastupujícím jednotlivé MAS při jednání
s MZE a SZIF. Aktivní v tomto směru je zejména Pracovní skupina pro realizaci programu
LEADER.
 62 / 76 
NOV, o. p. s.
Aktivity NS MAS ČR jsou financovány z ročních příspěvků členských MAS. Kromě toho se
Národní síť získávat i finanční prostředky z jiných zdrojů, například tím, ţe vstupuje do
výběrových řízení vyhlašovaných veřejnými subjekty. Příkladem můţe být jiţ dříve zmíněná
zakázka související s programem Zelená úsporám.
8.3 Synergický potenciál
Na základě výše uvedených charakteristik obou sítí, lze vymezit jejich shodné a oproti tomu
rozdílné rysy. Ty pak do značné míry budou určovat potenciál pro moţnou spolupráci s dosaţením
synergického efektu. Současně je však třeba při tomto výčtu uvaţovat nejen o sítích, tedy
zastřešujících organizacích, ale rovněţ o jednotlivých článcích v regionech. Prostor pro spolupráci
je totiţ třeba hledat nejen na národní úrovni, ale rovněţ na úrovni regionální a lokální.
Společná charakteristika
 Obě dvě sítě jsou tvořeny členskou základnou, která je v zásadě rovnoměrně rozprostřena
v rámci území České republiky
 Obě dvě sítě a jejich „členská základna“ je financována především z veřejných zdrojů. Tím
mezi společné rysy patří dovednosti při nakládání s veřejnými prostředky, dovednosti spojené
s dotačním a projektovým managementem.
 Jednotlivé články obou sítí jsou samostatnými právnickými subjekty a z převáţné většiny se
jedná o nestátní neziskové organizace. Výjimku tvoří několik místních akčních skupin, které
mají statut zájmových sdruţení právnických osob
 Obě dvě organizace, které reprezentují sítě navenek (NS MAS ČR a NS EVVO) mají
vybudovanou pozici ve vztahu k příslušným orgánům státní správy (MZE a SZIF resp.
MŢP a MŠMT) a obě se těší u těchto úřadů patřičné důvěře. Lze říci, ţe jsou pro tyto úřady
relevantním partnerem pro jednání ve jménu své „členské základny“.
 Tzv. členská základna obou zastřešujících organizací má zkušenosti z realizace vzdělávací
činnosti pro různé cílové skupiny. Zatímco však pro základnu SSEV Pavučina je
environmentální téma stěţejním vzdělávacím tématem, pro jednotlivé MAS se jedná pouze o
jedno z více témat.
 V několika případech jsou obě sítě organizačně propojeny. Jedná se o situace, kdy především
základní články Národní sítě EVVO jsou současně členy MAS a mohou se tak přímo podílet na
jejich činnosti.
Rozdíly
 Zatímco zastřešující organizace sítě, tedy SSEV Pavučina spravuje po administrativní
stránce dotační program, tj. jinými slovy řídí přerozdělování veřejných prostředků na Program
NS EVVO, Národní síť MAS ČR ţádnou podobnou kompetenci nemá.
 Kompetenci k přerozdělování však mají na rozdíl od článků sítě EVVO jednotlivé místní
akční skupiny (vybrané v rámci PRV).
 Jednotlivé místní akční skupiny vyvíjejí činnost v širokém tématu rozvoje venkova, kde
EVVO a ochrana ţivotního prostředí jsou jedním z horizontálních témat prostupující ostatní.
 Zatímco zkušenosti článků sítě EVVO jsou zaloţeny na realizaci výchovně vzdělávacích
programů, tedy neinvestičních, zkušenosti místních akčních skupin jsou širší. Kromě
neinvestičních projektů mají zkušenosti i s projekty investičními.
Náměty pro případnou spolupráci
 63 / 76 
NOV, o. p. s.
Na základě všech výše uvedených charakteristik, vymezení shodných a rozdílných rysů je moţné
konstatovat, ţe obě sítě nemusí být vzájemně konkurenční, nýbrţ doplňkové. To je základní
předpoklad pro moţnou spolupráci. Z důvodu úzkého tematického zaměření Národní sítě EVVO je
zřejmé, ţe spolupráce se bude odvíjet od tématu ochrany přírody a environmentální výchovy.
Na místní úrovni, tj. na úrovni jednotlivých MAS a základních článků Národní sítě EVVO se jeví
jako nejefektivnější způsob spolupráce přímá účast organizací EVVO v místních akčních
skupinách. Tím můţe být vytvořen prostor pro intenzivnější zapojení témat EVVO a ochrany
přírody do SPL a do dalších aktivit místní akční skupiny. Zvlášť významné to je v období, kdy
dochází k aktualizacím SPL a jejich případným úpravám.
O vybudovanou síť EVVO je rovněţ moţné opřít nové projekty spolupráce mezi MAS.
Spojovacím prvkem v těchto projektech spolupráce můţe být ochrana přírody a EVVO a
nositeli této tématiky právě základní články sítě EVVO. Kontakty základních článků sítě EVVO
v zahraničí (budované díky modulu M5) mohou znamenat pro místní akční skupiny vznik nových
projektů mezinárodní spolupráce.
Vzhledem k tomu, ţe místní akční skupiny mají kompetenci udělovat ve svém území dotace jak
neinvestičního charakteru (na vzdělávací akce) tak charakteru investičního, mohou se jednotlivé
základní články sítě EVVO stát ţadateli a následně i příjemci. Zvlášť důleţité to můţe být u dotací
na investiční projekty, pomocí kterých mohou vznikat materiální a prostorové podmínky pro
činnost těchto základních článků. Jak je patrné ze seznamů příjemců v opatření IV1.2., je moţné jiţ
nyní nalézt v těchto seznamech několik organizací z řad základních článků Národní sítě EVVO.
Námětem pro spolupráci na národní úrovni mezi SSEV Pavučina a NS MAS ČR je především
příprava na další plánovací období po roce 2013. Tvorba koncepčních rozvojových dokumentů
na národní úrovni a koordinované zapojení se do této tvorby je pro obě organizace výzvou a
v mnohém i zásadní otázkou budoucí činnosti (viz téţ odd. 9.4).
 64 / 76 
9
NOV, o. p. s.
Uplatnění MAS a metody Leader v programech SFŢP
9.1 Schválené fiše SPL s environmentální tématikou
Pro tuto studii jsme analyzovali strategické plány Leader všech 112 MAS. Ty obsahují
dohromady 759 fiší opatření, z nichţ mohou čerpat prostředky místní ţadatelé. Nejméně
obsahoval SPL 3 fiše, nejvíce 12, v průměru 6,8.
Provedli jsme rešerši všech fiší a určili ty, které věcně inklinují k environmentální
problematice, a to buď přímo (např. fiše zaměřená na EVVO nebo na výrobu biopaliv) nebo
nepřímo (budování hippostezek, technická infrastruktura v obcích apod.). Takto zaměřených fiší
je celkem 198.
U těchto fiší jsme zjistili, kterého opatření PRV se týkají (jako tzv. hlavního opatření) a kolik %
alokovala MAS pro tuto fiši ze všech plánovaných prostředků. Je pochopitelné, ţe nebylo moţné
ani smysluplné zjišťovat absolutní částky plánované pro tyto fiše – jednak pravidla PRV
neumoţnila plánovat předem absolutní částky, jednak to MAS ani dost dobře nemohla stanovit (jde
v regionech o průkopnickou práci) a navíc tak jako tak mohou MAS korigovat své cíle ze SPL
minimálně ve smyslu realokace prostředků mezi fišemi. Tak jako tak je však informace o finančním
podílu kaţdé „environmentální fiše“ zajímavá…
Přehled vybraných fiší podle hlavních opatření PRV je v tabulce:
opatření
PRV
I.1.1.1
I.1.2.1
I.1.2.3
II.2.4
II.2.4.1
II.2.4.2
III. 1.1
III. 1.2
III.1.3
III.2.1.1.
III.2.1.2
III.2.2
III.3.1
stručný název
Modernizace zemědělských podniků
Lesnická technika
Lesnická infrastruktura
Obnova lesního potenciálu po kalamitách a podpora
společenských funkcí lesa (bez rozlišení)
Obnova lesního potenciálu po kalamitách a zavádění
preventivních opatření
Neproduktivní investice v lesích
Diverzifikace činností nezemědělské povahy
Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje
Podpora cestovního ruchu
Obnova a rozvoj vesnic
Občanské vybavení a sluţby
Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova
Vzdělávání a informace
celkem
% z počtu
počet fiší
SPL
17
15
5
4
13
12
2
2
1
1
8
7
10
37
78
13
4
3
7
6
9
33
70
12
4
3
198
88
Protoţe v SPL bývá jen jedna fiše zaměřena na určité opatření PRV (jako hlavní), můţeme v
pravém sloupci sledovat, kolik % ze 112 SPL má fiši daného zaměření. V mnoha případech se
ukázalo, ţe SPL sice obsahovaly fiše se zaměřením na obnovu a rozvoj vesnice nebo na občanské
vybavení, ale nešlo ani zčásti o environmentální problematiku. Tyto případy jsme proto do přehledu
nezařadili. Údaje tedy musíme číst například tak, ţe 70 % schválených SPL obsahuje fiše zaměřené
na obnovu a rozvoj vesnice, které mají jasné environmentální zaměření.
 65 / 76 
NOV, o. p. s.
V 11 ze 112 SPL jsme fiše s danou problematikou nezjistili, proto je v posledním poli údaj jen o
88 % SPL, které obsahují alespoň jednu vhodnou fiši.
Úplný přehled fiší SPL s environmentální tématikou najdete v Příloze č. 1.
K opatřením MAS volily podle své úvahy indikátory výstupů, které na podzim 2009 analyzovalo
centrum pro komunitní práce západní Čechy ve spolupráci s Timou Liberec. Vznikl seznam 324
indikátorů, z nichţ mnoho má environmentální relevanci. Příklady indikátorů (ve sloupci POČET
je orientační počet MAS, které daný indikátory zvolily, ve sloupci PRV je číslo opatření PRV, které
dané fiši odpovídá):
POČET
23
6
6
5
3
2
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
NÁZEV indikátoru
Počet km pěších cest, hipostezek, lyţařských stezek, naučných stezek
Počet projektů obcí realizovaných metodami komunitního plánování
Počet nových strojů, technologií a zařízení (počet) pro lesnictví
Počet kilometrů lesních cest, do kterých je investováno
Obnovená plocha prostranství v okolí památek
Počet aplikací ekologických principů
Počet projektů s pozitivním dopadem na ŢP
Počet naučných stezek
Obnova přírodních lokalit, stezek
Počet (řešených) ekologických zátěţí
Počet nově zřízených výrobců ekoenergie, efektivita jejich vyuţití v rámci regionu
Počet nových či zmodernizovaných zařízení zaměřených na vyuţívání (OZE)
Počet podpořených agroenvironmentálních opatření v chráněných územích a jejich
ochranných pásmech
Počet technologií podporujících ekologii
Počet projektů příznivě působících na ţivotní prostředí
Počet projektů s vyuţitím sníţení energetické náročnosti
Počet vysazených stromů
Rozloha produkčních ploch v integrované produkci nebo kvalitě BIO
Uspořádané vzdělávací akce zaměřené na zemědělce
Volné ustájení hospodářských zvířat
PRV
313
412
112
224
321
111
412
313
313
224
224
131
111
Existence indikátorů znamená, ţe MAS by měly podávat zprávy o tom, jak se jim daří plánované
výstupy naplňovat.
9.2 MAS a současné programy SFŢP
SFŢP administruje řadu programů financovaných z národních a evropských zdrojů. Některé
programy jsou relevantní rovněţ pro činnost MAS, které tu mohou být vyuţity v různých úlohách
či rolích: jako ţadatelé, příjemci a realizátoři projektů nebo jejich projektoví partneři, jako poradci,
jako zprostředkovatelé a poskytovatelé vzdělávacích a poradenských akcí, jako subjekty
provádějící monitoring, kontrolu či dohled, aj. Souhrnný přehled je v tabulce:
program
Evropské programy:
OP ŢP
OP Infrastruktura
moţná role MAS
příjemce; partner
 66 / 76 
poznámka
podrobněji níţe
nerelevantní pro MAS
Fond soudrţnosti
Švýcarské fondy
Cíl 1: Posílit sluţby spojené
s infrastrukturou na úrovni
obcí s cílem zvýšit ţivotní
úroveň a podporovat
hospodářský rozvoj.
Národní programy MŢP:
Zelená úsporám
I – dotace na projekty
v oblasti ochrany ozónové
vrstvy Země
III - EVVO
IV - program podpory obcí
na územích NP
V - monitoring vod
VI - podpora systému
nakládání s vybranými
autovraky
VII – podpora předkladatelů
návrhů mezinár. projektů
Krajinné integrované plány
rozvoje
NOV, o. p. s.
ţadatel, partner
pro kraje MSK, OLK, příp. ZLK
poskytování zákl. informací
zájemcům a poradenství pro
ţadatele
příjemce
probíhá výběr vhodných MAS a
poradců
příjemce v programech 2 a 3
poskytování poradenství, účast
na vzdělávacích aktivitách
příjemce, partner, informační a
poradenské centrum
partner obcí
-
ţadatel, partner, poradenství
obcím, koordinace místních
záměrů
nerelevantní vzhledem k
činnostem MAS (i kdyţ můţe
být ţadatelem)
v přípravě; nerelevantní pro
MAS
zatím ověřovací SOB Šumava
Role MAS v OP ŢP by mohla být jednak poradenská (poradenství při zpracování projektů,
vyhledávání partnerů), jednak by mohly vystupovat jako partneři, případně ţadatelé, neboť
většina z nich má formu občanských sdruţení nebo obecně prospěšných společností.
osa OP ŢP
3 – Udrţitelné
vyuţívání zdrojů
energie
vybrané podporované
aktivity (podoblasti)
oblast podpory
3.2 – Realizace úspor
energie a vyuţití
odpadního tepla u
nepodnikatelské sféry
4 – Zkvalitnění na- 4.1. – Zkvalitnění
kládání s odpady a nakládaní s odpady
odstraňování starých
ekologických zátěţí
ţadatel
Realizace úspor energie,
Vyuţívání odpadního tepla
obce a města
svazky obcí
o. s.
církve
o. p. s.
nadace
Systémy odděleného sběru,
skladování a manipulace s
odpady
Rekultivace starých skládek a
odstranění nepovolených
skládek
obce a města
svazky obcí
o. s.
církve
o. p. s.
podnikatelé
6 – Zlepšování stavu 6.2 – Podpora
přírody a krajiny
biodiverzity
obce a města
svazky obcí
o. s.
o. p. s.
 67 / 76 
7 – Dotace pro environmentální vzdělávání, poradenství a
osvětu
NOV, o. p. s.
obce a města
svazky obcí
o. s.
o. p. s.
7.1 Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání,
poradenství a osvětu
Z těchto přehledů se pro MAS jako zvlášť vhodné jeví:
 některé oblasti podpory OP ŢP (6.2, 7.1)
 Zelená úsporám
 program podpory obcí na územích národních parků
 Krajinné integrované plány rozvoje
Lze si však představit řadu dalších veřejně prospěšných záměrů, v nichţ by místní akční skupiny
mohly figurovat v roli poradců, koordinátorů, koučů, monitorovat věcný pokrok místních subjektů
apod. Například kdyby se měl obnovit záměr „českých jablek do škol“, jsou MAS nejvhodnějším
subjektem v regionu, který dokáţe „ohlídat“, aby se distribuovaly skutečně jablka z místních sadů,
nikoliv od silnic nebo z jiných zemí EU, a mohly by zajistit průběţnou realizaci celého programu.
uvádíme to jen jako názorný příklad moţné úlohy MAS, neboť záleţí na plánech krajů, MMR,
MŢP, MZe a dalších, do kterých aktivit by se MAS mohly zapojit.
Podobně by tomu mohlo být v aktivitách v památkové péči, v péči o krajinu, v sociálních sluţbách
a dalších. Vyuţil by se tu potenciál, který představuje princip místního mezisektorového
partnerství, včetně vyvolaného efektu sousedské „společenské kontroly“ a přirozeného zájmu
místních subjektů (členů MAS i MAS jako celku) o viditelné výsledky.
Moţnosti uvedené v přehledu národních programů MŢP jsme doplnili o další moţnosti a jako celek
představily dotazovaným MAS s tím, aby označily ty moţnosti (programy a roli MAS v nich), o
které by měly největší zájem.
MAS projevily největší zájem o účast v poradenství programu Zelená úsporám, v EVVO a v
poradenství obcím a dalším subjektů v programech typu KIPR a podpory na území NP .
Přehled o odpovědích MAS udává tabulka s barevně vyznačenými prioritami MAS (údaje v % z
počtu 83 zúčastněných MAS).
program na zateplování bytových domů a
dalších budov (Zelená úsporám)
environmentální výchova, vzdělávání a osvěta
poskytování zákl. informací
zájemcům a poradenství pro ţadatele
příjemce grantu na projekt
poskytování poradenství, účast na
vzdělávacích aktivitách
podpora obcí na území národních parků, příp.
příjemce nebo jeho partner,
CHKO
informační a poradenské centrum
plánování udrţitelného regionálního rozvoje (v příjemce nebo jeho partner
oblastech ochrany přírody a krajiny, potřeb
poradenství obcím
místních obyvatel a turismu)
koordinace místních záměrů metodou
Leader
úspory energie a vyuţití odpadního tepla u
nepodnikatelské sféry
nakládaní s odpady: třídění odpadu (nejen
vlastního, ale pro celou obec, region),
nakládaní s odpady: odstraňování nepovolených příjemce grantu na projekt
skládek
 68 / 76 
66
42
53
30
28
61
68
75
23
34
23
NOV, o. p. s.
ochrana biologické rozmanitosti jak na úrovni
stanovišť, tak na úrovni ochrany ohroţených
druhů rostlin a ţivočichů
infrastruktura (budovy a zařízení) pro
environmentální vzdělávání, poradenství a
osvětu
příjemce grantu na projekt a provoz
poradenských středisek
poradenství zájemcům o zaloţení a rozvoj
MAS, resp. místních partnerství ve městech a
městských čtvrtích
poradenství a vzdělávání
18
43
49
O některé role, resp. programy tak mají zájem 2/3 aţ 3/4 MAS v ČR. Zřetelně niţší je zájem o
roli realizátora projektu (příjemce dotace), větší o poradenskou a vzdělávací roli.
Ve všech případech, kdy by MAS měly poradenskou či koordinační roli, by však bylo vhodné,
aby se pro tyto úkoly vhodným způsobem kvalifikovaly. Zadavatel prací by od nich měl
vyţadovat jednak splnění určitých nutných předpokladů (v odůvodněných případech např.
prokazatelné zkušenosti s předmětem prací, doloţení personálního a materiálního krytí zakázky,
účast zadavatele na jednáních řídících orgánů MAS apod.), jednak průběţné a průkazné plnění
povinností, aby se předešlo pochybnostem, nesrovnalostem, chybám nebo podvodům, které nikdy
nelze plně vyloučit 19.
9.3 Uplatnění metody Leader mimo MAS
Uplatnění metody Leader je moţné a ţádoucí i mimo dnes typické místní akční skupiny (které
se skutečně utvářely převáţně podle poţadavků Ministerstva zemědělství jakoţto klíčového
poskytovatele finančních prostředků). Bude-li určitá společenská objednávka v podobě nabídky
finančního příspěvku a formulace problémů, lze očekávat, ţe metoda Leader se uplatní
především v těchto oblastech:



ve městech a čtvrtích velkých měst v podobě, která je blízká bývalé iniciativě EU URBAN
(postavené na podobných principech jako LEADER na venkově) a která se zčásti očekávala
před konkrétním vyhlášením tzv. integrovaných plánů rozvoje měst v rámci ROP a IOP,
ve všeobecné podpoře synergie soukromého kapitálu a veřejných prostředků z obcí a
krajů, kdy příslušná MAS nebo jiný subjekt zprostředkuje podíl soukromých firem (včetně
zem. druţstev nebo „firem z města“) na veřejně prospěšných investicích v obcích a malých
městech,
v komunitním plánování veřejných (nejen sociálních) sluţeb, resp. v Místní agendě 21
(zmiňovaných jiţ v oddíle 2.3 této studie).
Podobně však můţeme uvaţovat i o budoucím uplatnění MAS mimo současný Program rozvoje
venkova. Jiţ dnes vyvíjejí MAS řadu aktivit, které jsou na PRV nezávislé (přehled těchto aktivit s
příklady jsme uvedli v odd. 5.2, zčásti i 6.4).
19
Tzv. certifikaci MAS pro podobné účely popsal O. Čepelka v publikaci „PORVLK 2007+, zpráva o
realizaci projektu“ vydané v Liberci Národní observatoří venkova v r. 2008.
 69 / 76 
NOV, o. p. s.
9.4 Uplatnění MAS a metody Leader po roce 2010 a 2013
Význam potenciálu MAS byl ohodnocen uţ v kap. 3 a další doklady o ţivotaschopnosti MAS v ČR
jsme přinesli v kap. 5 a 6. Praktickou otázkou proto je, jak tento potenciál nadále podporovat,
rozvíjet a vyuţívat. Nebudeme zde citovat jiţ existující programy a pravidla, např. PRV, nýbrţ
zformulujeme náměty na klíčové inovace, které jsou sice realizovatelné aţ po splnění předběţných
podmínek anebo se dokonce ukáţou jako neschůdné, ale přinesly by kvalitativní změny do
celého hnutí Leader v ČR a do rozvoje MAS, a tedy i do rozvoje venkova a dokonce i měst.
1. Podpora aktivit fungujících MAS:
Základní cestou – kromě sniţování administrativní zátěţe MAS podporovaných v PRV - je
podpora MAS i v jiných programech, které vypisují kraje a jednotlivé resorty. Z nich
především MŢP a MMR by mohly významně přispět k dalšímu rozvoji MAS, budou-li na ně
zaměřovat některé, současné i budoucí programy a vyhnou-li se zbytečné byrokratické zátěţi.
Mohlo by jít například o některá opatření OP ŢP s dosud niţším čerpáním.
Je vhodné tu vyuţít fakt, ţe stálými členy rozhodovacích orgánů MAS jsou zástupci obcí, tedy s
výjimkou vlády ČR svrchované subjekty pro dané území, vybavené zvláštní legislativou (zákon o
obcích atd.), přímým mandátem vzešlým z demokratických voleb, s kontrolními orgány, se
samostatným rozpočtem, s jasnou procedurou přijímání rozhodnutí atd. Povaţujeme účast obcí v
MAS za záruku věcně a legislativně správných rozhodnutí 20.
2. Oţivení dalších MAS:
V odd. 6.3 a Příloze 2 byly popsány případy „zmrazených MAS“, které však mohou být oţiveny,
bude-li vhodný impuls. Zapotřebí jsou především lidské zdroje a peníze pro činnost MAS.
Potřebným impulsem by mohla být nabídka MŢP, MMR nebo MZe na výkon poradenských,
vzdělávacích a informačních sluţeb a na drobné projekty v intencích Programu obnovy venkova
(POV je dnes vyhlašován jednotlivými kraji, příp. MMR).
Mohou to být především:
a) nabídky na vzdělávací, poradenské a podobné aktivity (viz moţnosti uvedené v odd. 9.2 +
MAS jako iniciátor Místních agend 21 zmíněný v odd. 5.2),
b) účast v projektech spolupráce (PRV, opatření IV.2.1),
c) získání grantů v operačních programech nebo nadacích (tzn. mimo PRV).
V případech sub a) a b) by mohla být vhodná taktika v tzv. párování: ke kaţdé nedostatečně
rozvinuté nebo spící MAS se dobrovolným výběrem přiřadí jedna vyspělejší MAS s funkcí
patrona nebo kouče.
3. Provázanost MAS s krajem:
Přestoţe dnes kraje většinou chápou smysl a úlohu MAS (a dokonce uţ i fakt, ţe MAS přinášejí do
kraje desítky miliónů Kč, které by sem jinak „nepřišly“), chybí systematická spolupráce a vyuţití
20
Obce sice nemohou být přímým členem občanských sdruţení, avšak v rozhodovacích orgánech MAS mají
své zástupce buď přímo (většinou starosty) anebo prostřednictvím tzv. dobrovolných svazků obcí (institucí
zavedených zákonem o obcích). V obecně prospěšných společnostech patří obce nebo DSO mezi zakladatele
a mají své zastoupení ve správních a dozorčích radách MAS .
 70 / 76 
NOV, o. p. s.
potenciálu MAS.
V době příprav krajských koncepcí a komplexních plánů rozvoje v letech 2007-8 většina krajů
nevyzvala MAS, aby se aktivně účastnily, a to ani na tvorbě oborových či tématických koncepcí
(např. rozvoje cestovního ruchu, coţ je jiţ tradiční zájem venkovských regionů). Kraj mohl
koordinovat provázanost svých vizí na strategie MAS, tj. čerpat z nich, nikoliv jen „strpět“, aby se
na něj MAS pasivně navazovaly či aby osvědčovaly spojitost s plánem „shora z kraje“, jak se od
ţadatelů obecně vyţaduje.
Z velkého mnoţství moţností, které kraje vůči MAS mají, vybíráme 21:
- přizvání MAS k aktualizaci a připomínkování krajských rozvojových dokumentů ve
všech tématických oblastech
- vyuţití Integrovaných rozvojových strategií území (ISÚ) jednotlivých MAS jako
podkladů pro přípravu vlastní krajské dotační politiky
- vyuţití struktury MAS pro sběr projektových námětů a vstupní konzultace záměrů
(MAS jako decentralizovaná informační místa kraje) v ROP i v krajských programech
- příspěvek na činnost těch MAS, které nebyly úspěšné v ţádostech do PRV – ovšem s
tím, ţe za příspěvek musí MAS přinést konkrétní výsledky (nikoliv, jak tomu bývalo dříve)
- finanční pomoc při realizaci SPL (půjčka na předfinancování, úhrada úroků, úhrada
neuznatelných nákladů apod.)
Navíc by bylo ţádoucí:
- uvádět MAS jako výslovné příjemce v příslušných opatřeních ROP (budou-li ještě
vyhlašovány výzvy), krajského Programu obnovy venkova, příp. dalších „dotačních titulů“
krajského grantového programu,
- pomoci provázat aktivity MAS s aktivitami v agrárním sektoru kraje (např.
zprostředkovat lepší spolupráci s Agrární komorou) a usnadnit – tam, kde dosud neexistují
- vznik krajských asociací MAS jako přirozených zájmových sdruţení významných
subjektů rozvoje území kraje.
4. Rozšiřování metody Leader (po r. 2013):
Rozšíření metody Leader se nabízí nejen ve zbývajících venkovských regionech ČR, ale
výslovně také ve městech, a to i ve velkoměstech (Praha a krajská města). Všude tam mohou
MAS působit v jednotlivých čtvrtích a podílet se na oţivení a hlavně provázání aktivit místních
podniků, neziskových organizací a obyvatel.
Podobně jako ve venkovském prostoru, bude třeba i ve městech překonávat historicky získanou
nechuť ke sdruţování a společnému postupu (s výmluvami odpůrců o jakési hrozbě „národní
fronty“). Právě naopak, metoda Leader a) je ryzím projevem občanského, antitotalitního přístupu k
řešení problémů území, b) zapojováním aktivních občanů posiluje demokracii na místní úrovni, c)
„oslabuje“ působnost státu a kraje tam, kde lze aspoň dílčí pravomoci přenést směrem dolů, v
souladu s evropským principem subsidiarity.
Dnes existující MAS na venkově tuto moţnost spíše zamítají, jistě i proto, ţe se obávají, ţe by se
musely s městskými MAS dělit o stejné zdroje… Jde však o metodu a určitě ne o program rozvoje
venkova. Na principu Leader by mohly fungovat například některé projekty v rámci současných
Integrovaných plánů rozvoje měst (IPRM) financovaných v ROP a IOP, avšak zpřístupnit této
metodě by se daly i další „evropské“ i národní programy.
Ostatně, bylo by to v souladu s úvahami o proměnách evropské politiky soudrţnosti v dalším
programovacím období. Tak například P. Zahradník uvádí mezi pěti pilíři územní soudrţnosti
21
Další náměty viz např. O. Čepelka, Místní akční skupiny v ČR v roce Pět, odd. C5.
 71 / 76 
NOV, o. p. s.
„podporu místního rozvoje, ať uţ ve městě nebo na venkově. Existuje řada pozitivních zkušeností s
iniciativami Společenství URBAN a LEADER. Ty se teď vlastně dostaly do hlavního proudu
politiky soudrţnosti. Tím ovšem došlo k tomu, ţe vymizely některé činnosti, na které jsme byli
dříve zvyklí. Třetím pilířem územní soudrţnosti je právě důraz na místní úroveň, ať uţ ve městech
nebo na venkově a podpora iniciativ na místní úrovni.“ 22
Kritickými faktory dalšího rozvoje MAS jsou lidé a peníze. Bude třeba získávat další lidi do vedení
MAS, další poradce pro venkovské regiony, další lektory. To se neobejde bez finanční podpory
vzdělávání těchto skupin, jakoţ i místních aktérů ze všech sektorů. Efektivně nastavená
podpora by mohla mít pákový efekt (nabalování dalších odborníků, dobrovolných spolupracovníků
a místních subjektů, kteří budou do společných akcí přinášet nové myšlenky a nové peníze).
♠♠♠
V dotazníkové akci, v níţ jsme na přelomu března a dubna získali odpovědí reprezentativního
vzorku 83 MAS 23, jsme se zajímali o názory MAS na nové programovací období EU po roce 2013.
Dali jsme jim ke zváţení rovněţ tyto náměty:
b) MAS by měly být stále podporovány, avšak mimo resort zemědělství (např. z MMR, MŢP,
krajů).
d) MAS by měly být výslovnými (ne však výhradními) příjemci v dalších operačních programech,
které budou aspoň zčásti zaměřeny na obnovu a rozvoj venkovských měst a obcí (tzn. i mimo
PRV).
e) Na metodu Leader by se měla v programech vyčlenit určitá částka (nebo %), aby byly
preferovány principy Leader.
f) I po roce 2013 by mělo zůstat totéţ, co dosud: podpora MAS z Programu rozvoje venkova pod
vedením Ministerstva zemědělství a SZIF
Zástupci dotazovaných MAS se na čtyřstupňové škále vyjadřovali, do jaké míry s těmito náměty
souhlasí. Jestliţe ponecháme stranou 1-15 % těch, kteří se nedokázali rozhodnout, jaký postoj
zaujmout a jestliţe sloučíme obě kladné (určitě ano, spíše ano) a obě záporné (spíše ne, určitě ne)
moţné odpovědi, získáme tzv. referendový tvar výsledků:
b) MAS by měly být stále podporovány, avšak mimo resort zemědělství
(např. z MMR, MŢP, krajů).
d) MAS by měly být výslovnými (ne však výhradními) příjemci v
dalších operačních programech, které budou aspoň zčásti zaměřeny na
obnovu a rozvoj venkovských měst a obcí (tzn. i mimo PRV).
e) Na metodu Leader by se měla v programech vyčlenit určitá částka
(nebo %), aby byly preferovány principy Leader.
f) I po roce 2013 by mělo zůstat totéţ, co dosud: podpora MAS z
Programu rozvoje venkova pod vedením Ministerstva zemědělství a
SZIF
%
ANO
69
%
NE
31
93
7
95
5
63
37
Z přehledu vyplývá:
1. Dvoutřetinová většina MAS doporučuje podporu MAS mimo resort zemědělství, současně
jsou však dvě třetiny pro zachování podpory v rámci budoucího PRV. Je to tím, ţe dotazovaní
22
P. Zahradník, Česká republika a budoucnost kohezní politiky Evropské unie, 1. pracovní verze, MMR ČR,
březen 2010.
23
Reprezentativita souboru všech 145 aktivních MAS tímto vzorkem je dostatečně dobrá z hlediska
krajského působení dotazovaných MAS, jejich právní formy a účasti v opatřeních PRV IV.1.1 (realizace SPL)
a IV.2.1 (spolupráce MAS). Jinými slovy, dosaţená zjištění odpovídají skutečnému mínění všech MAS.
 72 / 76 
NOV, o. p. s.
nevnímali tyto dvě moţnosti jako vylučovací (buď jen MZe, nebo jen jiná ministerstva), nýbrţ
slučovací (podpora jak z MZe, tak odjinud).
2. Téměř všechny MAS zdůrazňují potřebu rozšířit MAS jako příjemce do dalších OP, tedy i
mimo PRV.
3. Téměř všechny MAS soudí, ţe by se na metodu Leader měla v programech vyčlenit určitá
částka a tím metodu preferovat před ţádostmi izolovaných zájemců.
Tyto číselné výsledky jsou ještě podpořeny výpovědí některých dotazovaných MAS, z nichţ v
originálním znění vyjímáme jako příklady 24:





Vytvoření jednotného programu rozvoje venkova (na rozdíl od nynějších mnoha ROPů, PRV apod.),
ve kterém by se metodou Leader řešilo minimálně 50% aktivit. Zastřešujícím orgánem by bylo
jedno ministerstvo venkova - sloučení dosavadních venkovských agend MZe, MMR, MŢP, MV
apod. Na činnosti platební agentury by se podílely větší měrou MAS, např. veškerý příjem ţádostí,
administrace i proplácení např. menších projektů. Teprve kontrolní roli by převzaly jiné orgány
nezávislé na MAS, resp. proplácení velkých projektů by zajišťoval jiný orgán. MAS budou mít
vytvořen dostatečný a kvalitní administrativní systém v regionu a byla by škoda, kdyby musel
zaniknout. Tyto MAS jako rozvojové agentury území by měly kooperovat nejen v rámci jednotného
národního programu rozvoje venkova, ale být i administrátorem krajských dotací na svém území.
MAS by mohly převzít i některé funkce veřejné správy ve svém regionu.
Stanovení jasného rámce podpory a činnosti MAS po roce 2013 dříve neţ v roce 2013, analýzu
činností MAS v Západní Evropě a její aplikaci do českého prostředí - moţnosti aktivit a činností do
budoucna, transfer kompetencí z jiných orgánů apod., větší provázanost kraje a krajských MAS
Současný stav popírá principy Leader neboť podporuje pouze omezené spektrum aktivit přesně
vymezených pravidly. Naprosto znemoţňuje jakoukoliv tvořivost a jakékoliv inovace.
Domnívám se, ţe je nutné podporovat a prosazovat metodu Leader postavenou zejména na principu
bottom up - řešení místních cílů na místní úrovni, na maximální spolupráci a síťování subjektů na
venkově a venkovských oblastí. Je celkem jedno, jestli to bude za podpory ministerstva zemědělství,
místního rozvoje nebo ţivotního prostředí …, nejlepší by samozřejmě bylo, aby metodu Leader
podporovala v rámci svých kompetencí všechna ministerstva…
Rozšířit aktivity MAS na všechny oblasti týkající se rozvoje venkova a neomezovat je pravidly.
MAS by si měla sama určovat, co bude v rámci území své působnosti podporovat (tak jak to bylo
v programech LEADER ČR a zhruba i v LEADER+.
Ze všech těchto zjištění usuzujeme, ţe pro období po r. 2013 by MAS uvítaly a vyuţily
a) podstatné rozšíření finančních zdrojů (z PRV na další programy),
b) zvýšení kompetencí a odpovědnosti (proti současnému stavu – SZIF) a
c) rozvoj tématické působnosti MAS na další otázky, které se týkají rozvoje venkovských
regionů.
Na základě našich zjištění v odd. 6.2 a 6.3 odhadujeme, ţe tyto změny by mohlo realizovat aţ
145 současných MAS a s přihlédnutím ke znovuoţiveným a nově vzniklým MAS (pod vlivem
vyhlídky na svou podporu po r. 2013) celkem 150-180 MAS s pokrytím 85-100 % území ČR.
5. Úloha metody Leader při realizaci kohezní politiky EU po r. 2013
Příprava reformy kohezní politiky EU pro období 2013-20 naznačuje, ţe metoda Leader má v
budoucnu důleţité místo. Ukazuje to jak Sdělení Evropské komise z 3. března 2010 „EVROPA
2020. Strategie pro inteligentní a udrţitelný růst podporující začlenění“, tak zpráva F. Barcy o
budoucnosti evropské politiky soudrţnosti nazvaná „Agenda pro reformovanou politiku
soudrţnosti“ 25.
Klíčovým pojmem Barcovy zprávy je „place-based development model“ čili místně orientovaný
24
Autory těchto návrhů a komentářů známe, avšak v souladu s praxí anonymních průzkumů je bez jejich
souhlasu neuvádíme.
25
Viz např. http://ec.europa.eu/regional_policy/policy/future/barca_en.htm.
 73 / 76 
NOV, o. p. s.
model rozvoje, který má zdůraznit integrovaný územní, resp. regionální přístup k řešení
problémů. Strategie „zaloţená na místě“ (place-based policy) má za cíl sníţit přetrvávající
nevyuţívání potenciálu. To je ovšem v plném souladu s podstatou a účelem metody Leader: přístup
bottom-up zaloţený na specifičnosti místních problémů, řešený spojením sil místních aktérů, kteří
společně lépe vyuţijí vnitřní potenciál regionu.
Reforma má být postavena na deseti pilířích, z nichţ šestý zní: „Podpora experimentování a
mobilizace místních subjektů“. Zde je opět přímá souvislost s metodou Leader. Zpráva zde
zdůrazňuje pozitivní efekt toho, ţe se řešení soustředí na úroveň místních potřeb. Kdyţ však hovoří
o přímé mobilizaci místních aktérů, zmiňuje „více prostoru pro Evropskou komisi“ (jako by svěření
do „mainstreamingu“ členských států nebylo dostatečně účinné).
Je třeba se soustředit na konzervativní přidělování prostředků na územním základě (řešení místních
specifik). Inovace musí být zaloţeny na „metodách orientovaných na výsledky“ (nikoliv na
mnoţství vynaloţených prostředků apod.).
V diskusích se často připomíná fakt, ţe Lisabonská smlouva přinesla nové pojetí subsidiarity
spojené s posílením úlohy regionálních a místních subjektů.
Citované Sdělení EK na řadě míst podporuje uplatnění metody Leader např. důrazem na
partnerství na všech úrovních, výměnu osvědčených postupů, zapojování občanů atd. (viz např.
oddíl 5.2 Sdělení). Územní přístup by měl lépe vyuţít místní zdroje, např. znalosti. V rámci tzv.
stěţejní iniciativy „Evropa méně náročná na zdroje“ se zmiňuje úmysl mobilizovat finanční
nástroje EU včetně podpory rozvoje venkova.
Evropská komise zatím počítá s tím, ţe se problematika dosavadních os 3 a 4 PRV odejme
zemědělské politice EU a začlení se do kohezní politiky. Pawel Samecki (evropský komisař pro
regionální politiku) v prosinci 2009 píše: „Přesunutí osy 3 a 4 EAFRD (které podporují kvalitu
ţivota ve venkovských oblastech a rozmanitost ekonomiky venkova, resp. Leader) do kohezní
politiky by umoţnilo komplexní přístup k rozvoji a efektivnější intervence, pokud jde o
integrovaný udrţitelný rozvoj venkovských oblastí. Umoţnilo by také zlepšit vztahy a vzájemné
působení mezi městem a venkovem.“ 26
Předpokládáme, ţe Česká republika se na takto pojaté změny evropské politiky soudrţnosti aktivně
připraví.
26
„Shifting axis 3 and 4 of EAFRD (supporting 'quality of life in rural areas and diversification of the rural
economy' and 'Leader' respectively) to cohesion policy would allow for comprehensive development
approaches and more effective interventions in terms of integrated sustainable development of rural areas. It
would
also
allow
for
enhanced
urban-rural
linkages
and
interactions.“
Viz
http://ec.europa.eu/regional_policy/newsroom/pdf/pawel_samecki_orientation_paper.pdf (str. 10).
 74 / 76 
10
NOV, o. p. s.
Tuzemská literatura a další prameny k tématice studie
10.1 Místní akční skupiny a LEADER
Animace místních partnerství na venkova – praktický průvodce, Centrum pro komunitní práci
střední Morava, 2008.
Čepelka, O. Iniciativa Evropské unie LEADER pro rozvoj venkova, Praha : Ministerstvo pro místní
rozvoj ČR, 2001.
Čepelka, O. a kol. Místní partnerství a rozvoj venkova (příprava na iniciativu LEADER), Liberec:
Omega, 2004.
Čepelka, O. Místní akční skupiny v ČR v roce pět, Liberec: Tima Liberec, 2008.
Jeţdíková, L., Pavlíková, G.: Místní partnerství, Iniciativa LEADER. In: Majerová, V. a kol.: Český
venkov 2005, Rozvoj venkovské společnosti, Česká zemědělská univerzita, PEF.
LEADER - budoucnost venkova 2009, Praha : Ministerstvo zemědělství ČR, 2009.
Matoušková, K. a kol. MAS krok za krokem. Praktické rady z jednotlivých etap zakládání a
činnosti místních akčních skupin, Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací,
2006.
Pavlíková, G.: Místní akční skupiny (MAS) a jejich činnost na venkově. In: Majerová, V. a kol.:
Český venkov 2008, Proměny venkova, Česká zemědělská univerzita, PEF.
Pavlíková, G.: Program LEADER ČR - nástroj pro rozvoj venkova, Sborník prací z mezinárodní
vědecké konference, Agrární perspektivy XVIII., Strategie pro budoucnost, Díl II., ČZU
Praha, PEF, 2009.
Svobodová, P., Čepelka, O. PORVLK 2007+, zpráva o realizaci projektu, Liberec: Národní
observatoř venkova, 2008.
Škrabal, I., Nunvářová, S. Přehled výsledků dotazníkového šetření a analýzy současného zajištění
managementu rozvoje v mikroregionech a MAS, Centrum pro komunitní práci střední
Morava, 2008.
Tvrdoňová, J. Hodnocení strategií místního rozvoje venkova a strategií/záměrů v rámci přístupu
Leader a jejich institucionální zabezpečení. Manuál vzdělávacího kursu, Praha: ÚZEI 2009.
www stránky a zdroje
stránky o iniciativě Leader v ČR - http://www.leaderplus.cz
www stránky MAS - http://leader.isu.cz/ (automatické přesměrování na http://www.leaderplus.cz)
Národní síť MAS - http://www.leadercz.cz/
Státní zemědělský intervenční fond - http://www.szif.cz
Stránky MZe s odkazy na Celostátní síť pro venkov - http://eagri.cz/public/eagri/venkov/
Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha - www.infovenkov.cz
další dokumentace:
Metodika k hodnocení monitorovacích indikátorů místních akčních skupin v Programu rozvoje
venkova 2007 – 2013, Centrum pro komunitní práci, říjen 2009, nepubl.
Spoluprací pro rozvoj venkova. Sborník ze seminářů v Krásné Lípě a Březně u Chomutova v říjnu
2005, vydavatel neuveden, k dispozici v elektronické verzi.
 75 / 76 
NOV, o. p. s.
10.2 Další současná literatura k problematice venkova (vybrané tituly)
Binek, J., Svobodová, H., Holeček, J., Gavlasová, I., Chabičovská, K. Synergie ve venkovském
prostoru, Aktéři a nástroje rozvoje venkova, GaREP, spol. s r.o., 2009.
Binek, J. a kol. Venkovský prostor a jeho oţivení, GaREP, spol. s r.o., 2007.
Gavlasová, I. a kol. Spolupráce obcí jako faktor rozvoje, GaREP, spol. s r.o., 2007.
Kolektiv autorů. Příprava a realizace územních plánů – partnerství jako důleţitý nástroj
managementu, Česká zemědělská univerzita v Praze, 2009.
Kolektiv autorů. Venkov a jeho rozvoj. Sborník příspěvků z konference, Centrum pro komunitní
práci, 2008.
Majerová, V. a kol. Český venkov 2000, Základní údaje, Česká zemědělská univerzita, PEF.
Majerová, V. a kol. Český venkov 2005, Rozvoj venkovské společnosti, Česká zemědělská
univerzita, PEF.
Majerová, V. a kol. Český venkov 2006, Sociální mobilita a kvalita ţivota venkovské populace,
Česká zemědělská univerzita, PEF.
Majerová, V. a kol. Český venkov 2008, Proměny venkova, Česká zemědělská univerzita, PEF.
Moravec, I., Novotný R., Folbergerová, R. Venkovská turistika. Teoretická východiska a moţnosti,
Centrum pro komunitní práci, 2006.
Novák, J., Šafářová, B. Hodnocení managementu a rozvoje mikroregionů, Ústav pro ekopolitiku,
2007.
Pápol, T., Pavlas, M. Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů. 1. vyd. Hradec
Králové: Civitas per populi, 2006.
Pavlíková, G., Maříková, P., Herová, I. Součinnost obyvatel venkova jako faktor rozvoje,
Regionální politika v České republice. Efekty a nové výzvy, sborník z konference, GaREP,
spol. s r.o., 2009.
Pelcl, P., Svoboda, T., Prošek, J., Heger, L. Mikropůjčky. Nový nástroj financování projektů na
venkově, Plzeň: Centrum pro komunitní práci západní Čechy, 2008.
Pelcl, P. a kol. Financování rozvoje venkova. 1. vyd. Plzeň: Centrum pro ko-munitní práci,
2008.
Pělucha, M. a kol. Rozvoj venkova v programovacím období 2007 – 2013 v kontextu reforem SZP
EU, Praha: Ireas, Institut pro strukturální politiku, o.p.s., 2006.
Rozvoj venkova 2007 - 2013, Sborník materiálů.
Rozvoj venkova 2006 - 2013, Sborník materiálů.
Svoboda, T. Hodnocení výzkumu stavu malého, drobného a středního podnikání na venkově,
Plzeň: Centrum pro komunitní práci západní Čechy, 2008.
Škrabal, I. Základní dovednosti manaţera rozvoje venkova. Učebnice projektu Venkov je můj
domov, Centrum pro komunitní práci střední Morava.
Škrabal, I., Nunvářová S., Novák, J., Třebícký, V. Metodika zavádění managementu rozvoje
mikroregionů, Přerov: Centrum pro komunitní práci střední Morava, 2006.
Škrabal, I., Nunvářová S. Studie zvyšování absorpční kapacity a realizace úspor ve vybraných
mikroregionech Olomouckého a Zlínského kraje. 1. vyd. Přerov: Centrum pro komunitní
práci, 2006.
Švagerka, M. Podnikání na venkově. Podnikatelský vzdělávací kurz, Plzeň: Centrum pro komunitní
práci západní Čechy, 2008.
CD:
Kolektiv autorů. Sborník příspěvků z konference: Aktuální otázky rozvoje venkova; Management,
partnerství a další faktory rozvoje venkova, Centrum pro komunitní práci, Praha 2008.
Pelcl, P., Havránek, T., Lehmannová, A., Martínek, J. Metodika dobré praxe místních akčních
skupin v České republice. Zpráva z výzkumného projektu 2007 – 2008, Centrum pro
komunitní práci, 2008.
Program rozvoje venkova České republiky 2007 – 2013, Ministerstvo zemědělství ČR, květen 2007
Víšek, P. Postavení mladých lidí na trhu práce na venkově ČR, Nadace rozvoje občanské
společnosti, listopad 2007.
 76 / 76 

1 Místní akční skupiny a metoda Leader - MAS

Transkript

Podobné dokumenty

Zpravodaj Venkova 02-2011 - SPOV

2.03. 2011 Výroční soutěž disertačních prací pořádaná

Sborník abstraktů

Strategický plán Leader

22.3.2014

S hlavou vztyčenou ke kořenům tradic Rotary