FÓR - Volba pro Starý Plzenec a Sedlec

DOBRÝ SOUSED
Vydává sdružení Volba pro Starý Plzenec a Sedlec
Číslo 2/2014
Výtisk zdarma
Dobří sousedé a sousedky
Držíte v ruce druhé číslo novin, ve
kterém najdete opět články Vašich
sousedů a možná i Vaše. Lidí, kteří mají
co říci ke stavu ulic, náměstí či k dění ve
Starém Plzenci a Sedlci, je určitě hodně.
Při krátkém pohledu zpátky k prvnímu
číslu Dobrého souseda mohu zmínit, že
mě potěšil velký zájem a kladný ohlas
na článek Jirky Medřického o zeleni ve
městě. Dokonce i ze sousedních měst
přišly kladné ohlasy a zájem jeho seriál
otisknout i v jiných novinách.
Nyní zpět k dění ve Starém Plzenci.
Přistupovat k místním událostem kriticky je sice důležité, stejně tak je ale
nutné mít vlastní nápady a dokázat
je realizovat. Což většinou znamená
i získat na ně finanční prostředky.
Už více než 6 let samostatně získávám
a vedu investiční dotační projekty pro
město Rokycany. Po práci v oblasti
daní či účetních auditů konečně něco,
kde člověk vidí výsledky svého snažení.
Mohu se projít po novém parku v centru
Rokycan, vylézt na rozhlednu na Kotli,
jet do práce po rekonstruovaných
místních komunikacích, podívat se
na př istavě nou mate řskou školku
a další a další. A jaké pocity mám při
procházce Starým Plzencem, který mi
je samozřejmě mnohem bližší? Stručně
řečeno – obrovské nevyužité příležitosti.
Díky umístění blízko Plzně, v krásném
prostředí, s příznivou demografickou
strukturou obyvatel a navíc ve spádové
oblasti pro další obce v okolí, by se pro
Starý Plzenec, laicky řečeno, krásně
sháněly peníze z evropských fondů.
Zejména na rekonstrukce místních
komunikací. To nám ukázal už Plzeňský
kraj, v jehož vlastnictví je Radyňská
ulice. Ten z EU pro tuto komunikaci
získal 32 milionů. Radost, kterou máme
z téhle nové silnice, bychom tak mohli
mít i z místních komunikací, ulic, které
patří Starému Plzenci. Další vhodné
dotace pro Starý Plzenec bych viděl na
veřejná prostranství v centru města, do
školství, na projekty pro cestovní ruch,
to znamená lepší informační značení,
dotace pro informační centrum, na zajímavé okruhy či zcela nové projekty.
Řada dotací může směřovat i pro životní
prostředí, od zahradních kompostérů,
přes zateplování, až po revitalizace
rozsáhlých území a vznik nových parků.
Další základní věcí jsou sportoviště
a dětská hřiště a těch je v našem městě
žalostný nedostatek.
Konečného uživatele, tedy občana,
samozřejmě nezajímá, kde se vzaly
peníze na komunikaci, po které jede,
nebo houpačku na dětském hřišti.
Důležité je prostřednictvím získaných
financí pro městský rozpočet tvář města
změnit k lepšímu. Navíc každá dotace
získaná na projekt, který by město stejně
zrealizovalo, ušetří peníze například na
opravu další ulice ve Starém Plzenci
a Sedlci. Na příkladu Rokycan vidím, že
i poměrně krátká doba šesti let stačí na
velké změny.
Umět využívat nabídku dotací je pro
město velikosti Starého Plzence a s jeho
rozpočtem téměř jediná šance, jak větší
projekty realizovat.
Soused Jan Eret
ing. Jan Eret
Co najdete
v tomto čísle?
Přístavba mateřské školy
aneb jednu dotaci vrátíme,
druhou raději nevyužijeme
Proč jsme založili sdružení
Životní prostředí, hájíme
zájmy občanů (část 2/5)
Anketa
1
Představujeme kandidáty
Přístavba mateřské školy
aneb jednu dotaci vrátíme, druhou raději nevyužijeme
možnosti této dotace je nepochopitelné. Snad by se to dalo pochopit, kdyby
celé město bylo v perfektním stavu, ale
v době, kdy stále nemáme opravenou
valnou většinu místních komunikací ve
městě, bychom neměli městské finance
jen tak bez rozmyslu rozhazovat.
Ing. Josef Vačkář
Oblastní inspektor OTK ÚKZÚZ
Narozen 2. 5. 1975 v Sušici. Ve
Starém Plzenci tr vale přihlášen
od r. 1983. Po studiu na Gymnáziu
v Blovicích absolvoval inženýrské
studium zahradnické v ýroby na
Zah radnic ké fak ultě v Le dnic i
n a M o r av ě M Z L U v B r n ě . N a
Mendelově univerzitě v Brně také
absolvoval Specializační studium
rostlinolékařství. Dále pracoval
na pozicích techniků a vedoucích
provozů ve vinohradech a v ovocných sadech. Oboru se intenzivně
věnuje i v současném zaměstnání.
Je ženatý a má dvě dcery. Je členem
Občanského sdružení Bradava ,
Unie ovocnářů jižních a západních
Čech a Českého zahrádkářského
svazu, kde je jeho odborným instruktorem. Aktivně se podílí na výsadbách ovocných sadů a ovocných
alejí v našem regionu.
FÓR
Tragická zpráva.
V Pardubicích
byl policista šestkrát
střelen do hlavy.
Naštěstí žádná kulka
nezasáhla mozek .
2
Miroslav Hlaváč
Váže ní ob č ané S taré ho Plze nce
a Sedlce, o dění v našem městě se
zajímám delší dobu a vím, že vedení
města je složitou záležitostí, přesto
by se zde řada problémů mohla řešit
lépe, s rozvahou a plánem do budoucnosti. Často o problémech našeho
města občané ani netuší a to je špatně.
Považuji za nezbytné, aby byli občané
informováni o důležitých záležitostech,
což je důvodem, proč nyní píši tyto
řádk y o přístavbě mateřské školy.
Hned na úvod bych chtěl jasně říci, že
naprosto chápu význam mateřské školy
a nechci jej nijak zpochybňovat. Přesto
mne postup vedení města při plánování
přístavby zaráží. Oč tedy běží?
Ve d e n í m ě s t a a r g u m e n t u j e , ž e
mateřská škola nemá dostačující prostory a je třeba provést její přístavbu. Na
první pohled vypadá celá věc logicky
a bezproblémově, háčků má však
víc než dost. První zarážející věcí je,
že přístavba školky má začít během
letošního léta, přestože v příštím roce
bude Ministerstvo školství, mládeže
a tělovýchovy poskytovat dotace na
rozšiřování základních a mateřských
škol. Na ty to dotace je v yčleněno
13,5 miliardy korun1. Přístavba mateřské
školy bude stát více než 7 milionů
korun 2 . Pokud stavba proběhne letos,
bude ji celou financovat pouze město ze
svého rozpočtu, avšak kdyby se počkalo
pouhý jeden rok, větší část stavby
by pokr yla dotace, a město by tak
ušetřilo většinu z oněch 7 milionů. Proč
současné vedení města nechce využít
Možná vás nyní napadne , že se
s přístavbou spěchá na letošní léto
nejspíš proto, aby do začátku školního
roku, tedy v září, bylo vše hotovo
a mateřská škola měla vyřešeny problémy s kapacitou co nejdříve. To však
není pravda. V případě, že se letos v létě
začne stavět ,bude přístavba probíhat
minimálně až do přelomu listopadu
a prosince. Pominu otázku, jak bude
řešena bezpečnost dětí, když budou tři
měsíce docházet do mateřské školy,
která bude z části staveništěm, a přejdu
rovnou k informacím, které podal ředitel
základní školy PaedDr. Martin Štekl na
posledním zasedání zastupitelstva. Pan
ředitel zde prohlásil, že po dobu těchto
tří měsíců bude muset základní škola
fungovat v krizovém režimu, jelikož je
v budově školy dočasně umístěna jedna
třída mateřské školy. Než se dokončí
přístavba mateřské školy, bude muset
základní škola řešit přeplnění tříd
a vyučovat např. cizí jazyky v jídelně. Je
zřejmé, že tím ve škole nastane nekomfortní situace, přesto se nabízí otázka,
zda by škola nemohla tímto způsobem
fungovat celý rok, když by to znamenalo
úsporu téměř sedmi milionů pro město,
které by se mohly investovat do opravy
místních komunikací? I v případě, že
přístavbu zaplatí město, bude škola
ve stejné nekomfortní situaci většinu
prvního pololetí. Možností pro dočasné
překlenutí tohoto stavu je zde mnoho
– kromě nev yužívané auly v podkroví školy město stále vlastní bývalou
budovu základní školy na Malé Straně,
kde by v nejhorším případě mohly být
dočasně umístěny některé třídy.
Zarážející je také fakt, že se přístavba
mateřské školy řeší až nyní, když před
nedávnem bylo dokončeno její kompletní zateplení, na které město dostalo
dotaci. Kvůli přístavbě se bude muset
pochopitelně část zateplení zničit, což
znamená, že město bude muset vrátit
část dotace na zateplení. Není tedy
vůbec jasné, proč nejdříve neproběhla
Představujeme kandidáty
Mateřská škola Starý Plzenec, foto: Karel Krupička
přístavba a až poté zateplení celé
mateřské školy, když se o plánu na
přístavbu vědělo již v roce 2012 3 , tedy
dávno před tím, než se mateřská škola
začala zateplovat.
Tím výčet nejasností bohužel nekončí,
není totiž vůbec zřejmé, zda je přístavba
školky nezbytná. Podle dat Českého
statistického úřadu se totiž očekává
úbytek dětí. I podle údajů z matriky
je zřejmé, že se po roce 2011 počet
narozených dětí ve Starém Plzenci začal
snižovat. V neposlední řadě je zvláštní,
že o přístavbě mateřské školy vůbec
nehlasovalo zastupitelstvo města. Na
zastupitelstvu se sice často dlouze
projednávají mnohem méně závažné
vě ci , nap ř í k lad p řevody poze mk ů
o rozloze několika metrů čtverečních,
avšak tento výdaj za více než 7 milionů
korun nebyl vůbec zařazen samostatně
na program jednání. K hlasování
nedošlo ani poté, když k němu zastupitel našeho sdružení Ing. Pavel Císař
výslovně vyzval. Zastupitelstvo pouze
schválilo zadání projektové dokumentace, a to již v roce 2012, a rozpočtové
opatření. Samotnou přístavbu mateřské
školy zastupitelstvo nikdy neschválilo
a dá se předpokládat, že ani neschválí,
neboť přístavba má začít 1.7.2014 a do
té doby již není naplánováno žádné
zasedání zastupitelstva.
Z těchto informací jasně vyplývá, že
mateřská škola měla být buď přistavěna
již minimálně před rokem (ne-li dříve),
nebo až v roce 2015 s využitím dotace
ministerstva. Dostavba letos je typické
hašení požáru pět minut po dvanácté
a pro město nejhorší možnou variantou,
protože na výstavbu nedostane žádnou
dotaci a základní škola bude přesto
téměř do konce roku v krizovém režimu.
Výsledek je tedy takový, že zanedlouho bude pravděpodobně zaháje na ex trémně nev ýhodná přístavba
mateřské školy:
»»
kterou nikdy neschválil nejvyšší
orgán obce (zastupitelstvo)
»»
která možná zůstane za pár let
nevyužitá kvůli úbytku dětí
»»
díky které město vyhodí oknem
7 milionů, jež by jinak mohlo investovat do tolik potřebné opravy místních
komunikací.
Proto je naší prioritou odpovědné
hospodaření s městskými financemi
tak, aby nedocházelo ke zbytečnému
plýtvání penězi.
Mgr. Jitka Hurtová
(roz. Kazdová)
Staniční sestra FN Plzeň
Od narození žije ve Starém Plzenci,
po maturitě na Gymnáziu Blovice
v ystudovala bakalářsk ý titul na
Západočeské univerzitě v Plzni, dále
pak magisterský titul na Vysoké
škole zdravotnictva a sociálnej práce
sv. Alžbety v Bratislavě. Pracuje
18 let jako sestra na oddělení klinické farmakologie Fakultní nemocnice Bory a 4 roky působí v komisi
pro občanské a sociální záležitosti
města Starý Plzenec. Dlouhodobě
se zajímá o dění ve městě. Soused Miroslav Hlaváč
Předložené informace si můžete sami
snadno ověřit z dokumentů, na které odkazuji, jsou také umístěny na našem webu:
www.volbaplzenec.cz/dokumenty
Informace o dotacích, dostupné na:
www.msmt.cz/ministerstvo/novinar/
vlada-schvalila-navrh-ministra-chladka-na-rozsireni-kapacit
1
Viz rozpočtové opatření schválené
zastupitelstvem, dostupné na:
www.volbaplzenec.cz/sites/default/
files/dokumenty/75/rozpoctove_
opatreni_c_5_2014_v0_3_do_zm_
opr.pdf
2
Viz zápis usnesení zastupitelstva,
dostupný na:
www.volbaplzenec.cz/sites/default/
files/dokumenty/
3
FÓR
Píše manžel
manželce z lázní:
„Drahá , pošli mi
prosím tě 5000,
oni mi to tu
prodlouží!”
Dojde 10000 a zpráva:
„A nech si to taky
rozšířit!”
3
Proč jsme založili sdružení?
Naším hlavním cílem bylo změnit
způsob a organizaci práce vedení
města. Základním heslem našeho
volebního programu tedy byla ZMĚNA.
Pro náš program jsme neje nom
získávali další členy do sdružení, ale
v samotných volbách jsme potom
získali velkou důvěru občanů pro realizaci našeho programu.
Proč jsme odešli z Rady
města?
ing. Pavel Císař
Před volbami do zastupitelstva města
v roce 2010 jsme se jako skupina
občanů rozhodli v y tvořit občanské
sdružení a kandidovat v komunálních
volbách. Důvodem našeho vzniku byla
nespokojenost se stylem práce vedení
města v předchozím volebním období.
Nespokojeni jsme byli především:
»»
Se stylem hospodaření a tvorbou
rozpočtu města.
»»
S p ře b uje lo u ad minis trativo u
městského úřadu a tomu neodpovídajícím službám a jejich kvalitě
pro občany.
»»
Se stanovením (v rozporu
s předchozími volebními obdobími)
vyšších příjmů zastupitelů, a to
sčítáním jejich odměn za každou
vykonávanou funkci.
»»
S velice nízkou aktivitou a úspěšností
vedení města v oblasti získávání
a čerpání dotací z fondů EU. Naopak,
okázalá snaha postavit sportovní
halu za 110 mil. Kč a k tomu zpracovaný projekt za 2,3 mil. Kč (dnes
naprosto nevyužitelný) neměla šanci
na úspěch, město by provoz tak
nákladného zařízení nebylo schopno
ani ufinancovat.
»»
S malou informovaností občanů
o řešení zásadních problémů a akcí
města.
»»
S téměř žádnou informovaností
o hospodaření podniku města
PRONAP s.r.o..
»»
S neprůhledností veřejných zakázek
města, účelovým rozdělováním
zakázek na menší části a jejich
z a d ává n í s p ř ízn ě ný m f i r má m
a osobám.
4
Na základě pro nás úspěšného výsledku voleb jsme vyzvali vybrané volební
strany k vytvoření koalice a prosazení potřebných změn v řízení města.
Věřili jsme tomu a důvěřovali ostatním členům Rady města, že se nám
společně podaří realizovat potřebné
změny k efek tivnímu a z hlediska
občanů transparentnímu řízení města.
K tomu jsme uzavřeli rámcovou koaliční
smlouvu, na kterou odkazujeme pod
článkem. Ihned na počátku (na ustavujícím zasedání zvoleného Zastupitelstva města) se nám podařilo změnit
způsob odměňování zastupitelů za
každou vykonávanou funkci tak, že
každému zastupiteli přísluší pouze
jedna odměna, a to za v ýkon jeho
nejvyšší funkce z vykonávaných funkcí.
Podařilo se nám personálně obsadit
funkce v Radě města a ve výborech
v souladu s koaliční smlouvou. Přesto,
že naši 2 členové v Radě města dostali
při volbách od Vás, občanů, téměř
polovinu hlasů ze součtu všech hlasů
odevzdaných všem 5 členům Rady
města, postupem času váha našeho
mandátu od voličů přestala odpovídat našemu vlivu na řízení města. Po
důkladné analýze v polovině funkčního
období jsme zjistili, že není vůle ze
strany zbývajících členů Rady města
plnit většinu stěžejních bodů rámcové
koaliční smlouvy, a tím pádem nejsme
schopni naplnit ani podstatné části
našeho volebního programu, rozhodli
jsme se rezignovat z funkce členů
Rady města. Setrvání v Radě města za
tohoto stavu by znamenalo nenaplnit
sliby dané voličům, nerealizovat tolik
potřebnou změnu v řízení města, což
by vůči Vám, občanům, nebylo čestné
a seriózní. Podrobné zdůvodnění naší
rezignace se zhodnocením situace najedete v odkazu pod článkem.
Co je nyní naším cílem?
Naše snaha změnit způsob řízení
města nebyla pouhým politickým sloganem ve volební kampani před čtyřmi
lety, nýbrž upřímné odhodlání změnit
postupně Star ý Plzenec v moderní
město odpovídající úrovni 21. století.
Tato myšlenka nás nikdy neopustila. Volba pro Starý Plzenec a Sedlec
původně založená jako sdružení pro
účast ve volbách se nepřetržitě schází,
má své stanovy, morální kodex a jednací
řád. Sdružení opustili někteří členové
s negativním postojem v ůči jeho
zásadám. Naopak, členskou základnu
rozšířilo mnoho lidí, kteří se přesvědčili
o smysluplné snaze sdružení vytvořit
ze Starého Plzence město s velice
příznivými podmínkami pro spokojený
život občanů, zejména pak jejich dětí.
Dnes se nám sdružení značně omladilo
vstupem mladých, perspektivních lidí.
Máme zde mnoho zdatných odborníků
a zkušených pracovníků v oblastech
ekonomiky, práva, politologie, zdravotnictví, kultury, dotační politiky,
podnikání, stavebnictví, zemědělství,
chovatelství, ekologie a péče o přírodu,
školství. Jsme tedy společně schopni
pomoci městu téměř ve všech oblastech
jeho působnosti. Chceme proto jít do
voleb se shodným záměrem změnit
způsob řízení našeho města, avšak dnes
již s podstatně kvalitnější členskou
základnou dávající nepoměrně lepší
předpoklad naplně ní našich cí lů.
Rádi uvítáme mezi námi každého
z Vás, občanů, kteří se chcete podílet
na rozvoji našeho města a zlepšení
životních podmínek.
Soused Pavel Císař
http://www.volbaplzenec.cz/sites/default/
files/dokumenty/68/koalicni_smlouva.pdf
http://www.volbaplzenec.cz/sites/default/
files/dokumenty/67/rezignace_-_letak.pdf
Životní prostředí
hájíme zájmy občanů (část 2/5)
částí, ale i v území mezi nimi a okolní
krajinou.
Jakou část peněz na to do v ýše
zmíněné kapitoly dáváme? Statistika
(která nuda je, má však cenné údaje)
říká, že za roky 2000 až 2012 to bylo
v průměru zhruba 0,33 % z rozpočtu,
v posledních letech o něco víc, průměr
vychází cca 0,48%. Tedy řádově několik
set tisíc ročně. Přepočteno na obyvatele,
je to, jako když z osmnácti tisíc dáme
devadesát korun.
Jiří Medřický
Peníze. Máme jich dost
a dáváme... hmm... cože?
Roční rozpočet Starého Plzence se
v posledních letech pohybuje řádově
kolem 80 až 90milionů korun. Tak jako
jiné obce i my v něm máme rozpočtovou
kapitolu „Péče o vzhled obce a veřejnou
zeleň.“ Z ní by se měly, mimo jiné,
hradit: nově v znikající v ýsadby
květinových ploch, keřů, stromů (dle
plánu rozvoje městské zeleně), odborná
údržba stávajících výsadeb (projekt
režimu péče) a revitalizace stávajících
funkčních celků jako jsou např. parky,
aleje, bariérová zeleň, veřejné zahrady
atd. (dle projek tové dokumentace
obnovy). To vše na celém katastru obce,
tedy přímo uvnitř všech tří městských
Je to dost nebo směšně málo? Podíval
jsem se tedy, kolik na péči z rozpočtu
dávají jinde. Pro srovnání jsem namátkou vybral 13 měst počtem obyvatel
podobných Plzenci, plus cíleně tři větší
města, kde situaci dobře znám. Údaje
jsem čerpal ze stejného zdroje (rozpočty
obcí 2000 až 2012), srovnání nabízí
připojený graf. Vyjádření je procentem
z příjmů obce. A nejde o nějaká nahodilá
čísla z jednoho roku, ale o dlouhodobé
průměry z celého sledovaného období.
Ze srovnání je zřejmé, že Plzenec
v tomto směru jaksi pokulhává, či přímo
kulhá. Zdá se, že jinde je běžným standardem něco kolem dvou procent obecního rozpočtu.
Proč je to u nás jinak? Prostě proto,
že městská zeleň je tu v tak výtečném
stavu, že nám ji z daleka závidí a žádný
rozvoj už nepotřebuje? Nebo jsme tak
město, dle počtu obyvytel - sč.lidu 2011
Rozpočtová kap. "PÉČE O VZHLED OBCE A VEŘEJNOU ZELEŇ"
souhrn za roky 2000-2012, procento z rozpočtu obce
PLZEŇ
KARLOVY VARY
OSTROV
ČESKÁ SKALICE
JÍLOVÉ
DOKSY (Č.Lípa)
NÝRSKO
HORŠOVSKÝ TÝN
BĚLÁ POD BEZDĚZEM
PROTIVÍN
HEŘMANŮV MĚSTEC
TŘEMOŠNÁ
STARÝ PLZENEC
VAMBERK
JÍLOVÉ U PRAHY
BLOVICE
NOVÁ ROLE (K.Vary)
0%
v ýjimeční škudlilové, že nechceme
dát na péči o městské prostředí jinde
běžnou částku a vzhled obce je nám
fuk? Jsem přesvědčen, že ani jedno
z toho neplatí. Zakopaný pes bude spíš
v tom, že o koncepci rozvoje zeleně
v našem městě nemáme žádnou ucelenou představu, že jsme o tom ještě ani
nevedli širší veřejnou debatu, zkrátka
tedy, že nevíme jak a na co ty případné
peníze účelně použít!
Bez plánu to nejde, aneb
potřebujeme koncepci
a vizi rozvoje
Nároky na kvalitu prostředí se mění
a současné město se už neobejde bez
zavedení vyspělého plánu, tzv. systému
zeleně. Systém zeleně je hlavní a řídící
plán, který vymezuje rozvojové oblasti,
strukturu vegetačních ploch a zásadně
formuje podobu městské a příměstské
zeleně, s přesahem hluboko do extravilánu obce. Podklady pro zavedení
tohoto systému jsou územní studie
(dříve generel) a především pak ucelená
koncepce zeleně a vize rozvoje. Zpracování územní studie už bylo městem
zadáno, teď nás čeká dohodnout se
na celkové koncepci a na vizi dalšího
rozvoje, jinými slovy dohodnout se,
jak by měla zeleň na katastru obce
v ypadat a jaké chceme, aby plnila
funkce. To bude asi oříšek, ale bez toho
se k nové kvalitě nepohneme. Slovo
„dohodnout“ je tu mimořádně důležité,
neboť jednou zavedený systém zeleně
určuje mnohé na generace dopředu.
Není možné jej uprostřed práce nahodile měnit, přeříznout hrušku vejpůl
a nasadit na ni smrk. Navíc každý nový
projekt v systému městské zeleně nese
s sebou i budoucí náklady, plynoucí
z každoročního režimu péče, a je tedy
třeba důsledně zvážit, na jaký rozsah
údržby chceme a budeme mít. Městská
zeleň je totiž jednou další ze složek
infrastr uk tur y fungující ho města ,
podobně jako třeba potrubí nebo silnice,
a její kvalifikovaná údržba něco stojí. No
vida, a najednou se zdají dvě procenta
z rozpočtu málo.
Budu psát zase příště a opět se těším,
že budete číst.
Soused Jiří Medřický
1%
2%
3%
4%
5%
6%
výdaj jako % z celkového rozpočtu obce
5
Představujeme kandidáty
Miroslav Hlaváč
student, předseda o.s. Kvetoucí
stromy
Od narození žije ve Starém Plzenci,
po maturitě na Gymnáziu Blovice
vystudoval bakalářský obor politologie na Západočeské univerzitě
v Plzni, v současnosti studuje na
Univerzitě Karlově v Praze. V rámci
svého studia a diplomové práce se
věnuje problematice veřejné správy
a komunální politiky. V roce 2013
založil s přáteli občanské sdružení
Kvetoucí stromy, které se postavilo
proti v ykácení třešňového sadu
na Hůrce a vytvořilo petici za jeho
zachování. Dlouhodobě se zajímá
o dění ve městě, prosazuje zachování sadu na Hůrce a transparentní
informování občanů o chodu města.
FÓR
Dívá li se některá
žena často do
zrcadla, nemusí
to být ješitnost, ale
projev statečnosti ...
6
Anketa
FÓR
Na včerejší tiskové
konferenci představil
Calvin Rickson ,
textilní inženýr
a výzkumník
z Oxfordské university,
svůj nejnovější
vynález. Calvin navrhl
podprsenku, která
zamezuje , aby se ženám
ňadra houpala ze strany
na stranu, nebo
se pohybovala nahoru
a dolů. Dokonce zamezí
tomu, aby byly
bradavky vidět přes
blůzu, když se ochladí ,
nebo když je tkanina
mokrá. O přestávce ho
přítomní účastníci
konference vzali na
dvůr a rozbili mu
držku...
ing. Jan Eret
Jaký je váš vztah ke
Starému Plzenci a Sedlci?
Ve Starém Plzenci žiji 30 let, mám
zde řadu přátel jak z dob skautování
v devadesátých letech, tak i z dob
pozdějších. Mám silný vztah k městu
i k okolní přírodě.
FÓR
Jakým způsobem byste
rád přispěl k rozvoji
města?
Rád byc h v y u žil p ře d evš í m své
vzdělání a praxi v oboru veřejné správy.
Vyučil jsem se sice slaboproudým
elektrikářem a velmi krátce pracoval
ve společnosti SERW, záhy jsem ale
obor opustil a vystudoval VŠE v Praze,
obor Regionalistika a veřejná správa.
Diplomovou práci jsem zpracoval na
téma “Komunikace krajského úřadu
Plzeňského kraje s občany”. Po studiu
jsem pracoval v soukromých firmách
v oblasti daní, účetních auditů a cenných
papírů. Posledních 6 let pracuji pro
město Rok ycany, kde samostatně
získávám a vedu investiční dotační
projekty (místní komunikace, mateřské
školky, rozhledna, park, cestovní ruch
a další). Oblast dotací je velice významný zdroj finančních prostředků města,
řadu investic bez nich nelze zrealizovat.
Jak jste se dostal ke
sdružení a co se vám na
něm líbí?
FÓR
Blondýna vyplňuje test, kde
odpovědi mohou být
pouze ano nebo ne . Zoufale
přemýšlí a pak ji
napadne řešení: vezme minci
a hází . Když padne
panna, je odpověď ano, když
orel , tak napíše do testu ne .
Za chvilku má celý test hotový,
zatímco zbytek třídy se ještě
pekelně
soustředí nad svými papíry.
Když zbývá posledních
pár minut do konce hodiny,
blondýna najednou zbledne ,
panicky začne vyhazovat
minci do vzduchu a nesouvisle
si
mrmlá . Učitel to vidí a jde se
podívat, co se to děje:
„Nějaký problém, slečno?“
„Ano,“ pláče zoufalá
blondýna ,
„kontroluji si správné
odpovědi a skoro všechno mám
špatně!“
Ke spolupráci se sdružením Volba pro
Starý Plzenec a Sedlec mě několikrát
v ybízel Jaroslav Samson Lenk , se
kterým se znám z hudební oblasti, neboť
sám také dělám muziku. Navštívil jsem
několikrát pravidelná setkání sdružení
a udivila mě pracovitost a týmová práce
členů. Sdružení se obklopuje lidmi,
kteří se o chod města zajímají, a to ze
všech možných směrů a oblastí a každý
něčím přispěje. Téměř na každé setkání
přijde někdo nový, kdo si poslechne,
o co v činnosti jde a často pak zůstane
a stane se členem. Sdružení se tak
skládá ze zkušených starších členů
a nadšených mladých a vzniklá atmosféra je příjemná a hodně činorodá. Co byste rád naopak ve
sdružení změnil?
Líbilo by se mi dál rozšířit lidskou
základnu sdružení, a to nejen o členy,
ale i o další aktivní lidi, kteří ve městě
žijí a zajímají se, kteří by dodávali své
postřehy, náměty a ty by se hned
posoudily a zkoušely realizovat, ať
u ž p ros tře d n i c t v í m ma te r iá l ů d o
zastupitelstva nebo iniciace dalších
aktivit. Sdružení by mohlo mít členy
a k tomu i další aktivní a občasně
podporující spolupracovníky.
Soused Jan Eret
Představujeme kandidáty
Ing. Petr Vachovec
Jednatel Omnicura,s.r.o.
Ve Starém Plzenci žije od roku
2010, v tomto roce také vstoupil do
sdružení Volba pro starý Plzenec
a Sedlec, protože nechtěl být pouze
pasivním občanem města. Vystudoval Vojenskou akademii v Brně,
obor vojenské pozemní stavitelství.
Pracuje jako jednatel ve společnosti
zabývající se inženýrskými službami
ve stavebnictví, také je členem
stavební komise. Dlouhodobě se
zabývá problematikou veřejných
zakázek a analýzou staveb cena/
hodnota.
FÓR
7
Reklama
ZDE JE MÍSTO
PRO VAŠI REKLAMU
ZDE JE MÍSTO
PRO VAŠI REKLAMU
kontakt: +420 608 025 245
kontakt: +420 608 025 245
Redakce
Vydává sdružení Volba pro Starý Plzenec a Sedlec
Výtisk zdarma, vychází v počtu 2000 kusů.
+420 608 025 245
www.volbaplzenec.cz
[email protected]
www.facebook.com/volbaplzenec.cz
8
ZDE JE MÍSTO
PRO VAŠI REKLAMU
kontakt: +420 608 025 245