Konference RV_19_6_2009_PREDNASEJICI

Českomoravská psychologická společnost
Katedra psychologie FSS MU Brno
Institut výzkumu dětí, mládeže a rodiny FSS MU Brno
a
Ústav psychologie a psychosomatiky při LF MU Brno
v pátek 19. 6. 2009
pořádají
INICIAČNÍ
KONFERENCI PRACOVNÍ SKUPINY
PRO RANÝ VÝVOJ
(informace o přednášejících)
OBSAH
PhDr. Jaroslava Dittrichová, CSc. ..........................................................................................3
Profesní profil .........................................................................................................................3
Kontakt:...................................................................................................................................3
Vybrané publikace: .................................................................................................................3
Význam raného období ve vývoji jedince ..............................................................................4
Mgr. Hana Jahnová ..................................................................................................................5
Profesní profil .........................................................................................................................5
Kontakt....................................................................................................................................5
Vybrané publikace ..................................................................................................................5
Psychologická péče o děti raného věku.................................................................................7
Mgr. Gabriela Marková, PhD..................................................................................................8
Profesní profil .........................................................................................................................8
Kontakt....................................................................................................................................8
Vybrané publikace ..................................................................................................................9
Dyadická komunikace v průběhu prvního roku života: uvědomění si emocí a
komunikačního záměru dítětem ..........................................................................................10
Lenka Novotná ........................................................................................................................11
Profesní profil .......................................................................................................................11
Kontakt..................................................................................................................................11
Vybrané publikace ................................................................................................................11
Trauma předčasného porodu ..............................................................................................12
Mgr. Eva Pavlíková ................................................................................................................13
Profesní profil .......................................................................................................................13
Kontakt..................................................................................................................................13
Vybrané publikace ................................................................................................................13
Praktikum raného vývoje .....................................................................................................15
Mgr. Šárka Portešová, PhD. ..................................................................................................16
Profesní profil .......................................................................................................................16
Kontakt..................................................................................................................................16
Vybrané publikace ................................................................................................................16
Rozumově nadaní předškoláci .............................................................................................18
PhDr. Daniela Sobotková, CSc. .............................................................................................19
Profesní profil .......................................................................................................................19
Kontakt..................................................................................................................................19
Vybrané publikace: ...............................................................................................................19
Psychomotorický vývoj dvouletých dětí s velmi nízkou porodní hmotností narozených
v roce 2006 v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze.........................................................20
PhDr. Eva Šulcová ..................................................................................................................21
Profesní profil .......................................................................................................................21
Kontakt:.................................................................................................................................21
Vybrané publikace: ...............................................................................................................21
Pražská metoda deskripce chování novorozence, PDCHN, DeChon ................................22
Doc. PhDr. Lenka Šulová, CSc. .............................................................................................23
Profesní profil .......................................................................................................................23
Kontakt:.................................................................................................................................23
Vybrané publikace: ...............................................................................................................24
Témata raného vývoje ve výuce Ontogenetické psychologie ..............................................27
2
PhDr. Jaroslava Dittrichová, CSc.
Profesní profil
PhDr. Jaroslava Dittrichová,CSc. pracovala 50 let v Ústavu pro péči o matku a dítě
v Praze. Zabývala se zde jednak výzkumem chování dětí raného věku, jednak klinickou a
poradenskou prací s dětmi pre- nebo perinatálně ohroženými. Ve výzkumu chování se
věnovala především rozboru spánku, individuálních rozdílů v různých složkách chování,
vývojem struktury chování a otázkám časného vymezení odchylek ve vývoji chování dětí
ohrožených. Byla zvána k práci na zahraničních pracovištích (v Holandsku, Německu,
Francii) jako konzultant pro výzkum chování dětí raného věku.
Kontakt:
[email protected]
Vybrané publikace:
- Dittrichová, J.(1969). Development of sleep in infancy. In: Robinson, R. J. (Ed.):
Brain and Early Behaviour. London, New York: Academic Press, 163-201.
-
Dittrichová, J., Paul, K. (1975). Vývoj spánku v raném dětském věku. Praha:
Avicenum.
-
Dittrichová, J., Břicháček, V., Paul, K., Tautermannová, M. (1982). The structure of
infant behaviour: An analysis of sleep and waking in the first months of life. In:
Hartup, W. (Ed.): Review of Child Development Research, 6., Chicago and London:
The University of Chicago Press, 72-100.
-
Dittrichová, J., Paul, K., Sobotková, D., Tautermannová, M., Vondráček, J. (1984).
Early behaviour and its relation to behaviour at 3 years. Early behavior and parenting,
3, 223-232.
3
-
Dittrichová, J., Paul, K., Břicháček, V., Vondráček, V. (1987). Relations among
physiological and behavioral variables in early infancy. In: Trojan, S., Šťastný, F.:
Ontogenesis of the brain (Eds.), Praha: Karlova universita, 143-146.
-
Dittrichová, J., Břicháček, V., Mandys, F., Paul, K., Sobotková, D., Tautermannová,
M., Vondráček, J., Zezuláková, J. (1996). The relationship of early behavior to later
developmental outcome for preterm infants. International Journal of Behavioral
Development, 19, 517-532.
-
Dittrichová, J., Sobotková, D., Procházková, E., Vondráček, J. (2000). Early
development of preterm infants: use of the Neurobehavioral Assessment of the
Preterm Infants (NAPI). International Journal of Prae- and Perinatal Psychology and
Medicine, 12, 77-87.
-
Dittrichová, J., Papoušek, M., Paul, K. a kolektiv (2004). Chování dítěte raného věku
a rodičovská péče. Praha: Grada Publishing.
Abstrakt příspěvku: J. Dittrichová, V. Břicháček, D. Sobotková
Význam raného období ve vývoji jedince
Otázka, jaký význam mají rané etapy vývoje pro další vývoj jedince byla řešena mnoha
empirickými výzkumy i teoretickými rozbory. Odpovědi na tuto otázku byly různé.
V minulém století postupně začal převládat názor, že zkušenosti, které dítě získá v raných
etapách svého vývoje, mají určující význam pro jeho další vývoj. V základě tohoto názoru je,
jak upozorňují Bornstein a Lamb (1992), pojetí vývoje dítěte jako jednoduchého lineárního
děje, v kterém existují přímé asociace mezi výchozím stavem a následujícím vývojem.
Proti tomuto lineárnímu modelu vývoje předkládají už v roce 1975 Sameroff a
Chandler tzv. transakční model vývoje. Také jiní badatelé (Fogel 1990, Horowitz 1990,
Thelen 1990, Hopkins a Butterworth 1997, Schaffer 2002, Goldfield a Wolff 2004) opouštějí
lineárně kauzální pohled na dětský vývoj a přinášejí koncept vývoje jako otevřeného
dynamického systému. Toto pojetí chápe vyvíjející se organismus jako složitý systém, který
obsahuje různorodé subsystémy, měnící se v čase a navzájem se ovlivňující. Jednotlivá raná
zkušenost, byť i traumatická, může mít pro další vývoj různý význam, protože je
modifikovaná řadou vnitřních a vnějších faktorů a jejich různými kombinacemi.
Abychom mohli objasnit, jaký význam pro další vývoj dítěte mohou mít vlivy,
působící v raném období, je třeba podrobně a různými metodami v různých časových bodech
sledovat chování dítěte i interakce mezi dítětem a rodičem. Důležitá je mezioborová
spolupráce. Nepřiměřené zobecnění výsledků, získaných pouze jednou metodou nebo
rozborem malého počtu ukazatelů a pouze v jednom časovém bodě může vést ke zkresleným
představám o raném období a jeho významu pro další vývoj dítěte.
4
Mgr. Hana Jahnová
Profesní profil
Mgr. Hana Jahnová je dětský klinický psycholog. V rámci neonatologické ambulance
perinatologického centra se věnuje dětem s prenatálními či perinatálními riziky a jejich
rodinám. Zabývá se vývojovou diagnostikou, výchovným poradenstvím, krizovou intervencí
a terapií po předčasném porodu. Přednáší psychologii na Lékařské fakultě MU (Ústav
psychologie a psychosomatiky, LF MU Brno), je lektorkou v oboru specializačního
vzdělávání Dětská klinická psychologie a rovněž působí jako člen atestační komise pro obor
Klinická psychologie a Dětská klinická psychologie.
Kontakt
Fakultní nemocnice Brno
Pracoviště reprodukční medicíny, Neonatologické oddělení,
Ambulance komplexní péče perinatologického centra
Obilní trh 11, 625 00 Brno
tel.: 532 238 429
[email protected]
Vybrané publikace
Přednášky:
Jahnová, H.; Krejčířová, D.; Sobotková, D. (2008). Význam a možnosti psychologické péče o
děti raného věku v rámci oboru dětská klinická psychologie. XXVI. Psychologické dny
Olomouc, sekce Děti raného věku a my dospělí, 4.-6.9. 2008
Jahnová H. (2007). Komplexní péče o děti raného věku. Odborný seminář Psychiatrické
kliniky FN Brno, 16.11.2007
5
Jahnová H. (2007). Psychologická péče o děti raného věku. Seminář Ústav psychologů
LFMU Brno, 18.10.2007
Jahnová H. (2007). Association of Clinical psychologist of the Czech Republic. Xth European
Congress of psychology, 3.-6.7.2007 Praha (poster)
Jahnová H.(2006). Osobnost matek předčasně narozených dětí. 5. 9.2006, XXIV.
Psychologické dny, Olomouc
Jahnová H. (2006). Psychologická péče u dětí s Downovým syndromem. I. konference o
Downovu syndromu, workshop pro rodiče i odborníky, 3.6.2006, FN Brno, PDM, Černopolní
9, Brno.
Jahnová H. (2006). Možnosti psychologické péče o předčasně narozené děti. XVI.
Neonatologické setkání, VIII: Hanákovy dny, 26.-28.5.2006, Miloňov.
Jahnová H. (2006). Poradenská a psychoterapeutická péče v raném vývoji dítěte. XXIII.
Psychologické dny Bratislava, 8.-9.9.2005.
Jahnová H. (2005). Možnosti psychologické péče o předčasně narozené děti a jejich rodiče.
XIII. Neonatologické setkání, Malá Morávka, 28.5.2005.
Publikace:
- Jahnová H. (2008).Výchovné poradenství. ProFem, 5/2008, 24 – 27, ISSN 1214-7168.
- Jahnová H. (2008). Aktivita versus hyperaktivita u dětí. ProFem, 4/2008, 12-15, ISSN
1214-7168.
- Jahnová H. (2008). Psychologie matek v těhotenství, při porodu a v šestinedělí. ProFem,
3/2008, 20-24, ISSN 1214-7168.
- Jahnová H. (2008). Psychomotorický vývoj dětí raného věku. ProFem, 2/2008, 34 -37,
ISSN 1214 -7168.
- Jahnová H. (2008). Období novorozeneckých kolik, separační úzkosti a dětského
negativismu, ProFem, 1/2008, 18 – 21, ISSN 1214-7168.
- Jahnová H. (2007). Psychologická péče o děti raného věku – úvod. ProFem, 5/2007, 18 21, ISSN 1214-7168.
- Jahnová H., Krejčířová, D., Sobotková, D. (2008). Význam a možnosti psychologické
péče o děti raného věku v rámci oboru dětská klinická psychologie, Sborník přednášek,
XXVI. Psychologické dny Olomouc 2008
- Jahnová H. (2003). Psychomotorický vývoj dětí raného věku hodnocený vývojovými
škálami Bayleyové /BSID-II), sborník, Psychologické dny 2003, Trenčín
- Jahnová H. (2003). Péče o rizikového novorozence propuštěného do domácí péče
pohledem klinického psychologa. Pediatrie pro praxi, 4, 226-228
Členství v odborných společnostech společnostech:
Českomoravská psychologická společnost
Česká lékařská společnost J. E. Purkyně – Pediatrická společnost
Asociace klinických psychologů České republiky, pobočka Jihomoravského kraje /AKP JmK/
(t.č. v radě oblastní pobočky AKP JmK ve funkci předsedkyně)
6
Abstrakt příspěvku: ¨Mgr. Hana Jahnová
Psychologická péče o děti raného věku
Sledování psychomotorického vývoje dětí s rizikovými faktory vývoje, především předčasně
narozených dětí s porodní hmotností nižší než 1 500g nabývá stále více svého významu.
Příspěvek seznamuje posluchače s cíli, se způsobem a s náplní psychologické péče v Ordinaci
dětské klinické psychologie, která je součástí Ambulance komplexní péče o děti s rizikovými
faktory vývoje v Perinatologickém centru, v rámci FN Brno. Odpovídá na otázku co může
klinický psycholog nabídnout dětem, jejich rodičům a také zdravotnickému personálu.
Psychologická péče je poskytována v pravidelných časových intervalech, nebo podle
individuálních potřeb rodičů dítěte při řešení aktuálních vývojových a výchovných problémů.
Poskytovanou péčí se vzájemně prolínají tyto uvedené oblasti: vývojová diagnostika,
výchovné poradenství, krizová intervence a psychoterapeutická péče.
Příspěvek si dále klade za cíl informovat o oboru dětská klinická psychologie, přinést „know
how“ (teoretické i praktické zkušenosti, legislativní možnosti a další) pro budoucí zájemce,
kteří chtějí poskytovat svoji psychologickou péči nejmenším dětem a jejich rodičům v rámci
perinatologických center, porodnic či specializovaných poraden se zaměřením na raný věk
dětí.
V rámci pregraduálního i postgraduálního vzdělávání je možné v uvedené ordinaci absolvovat
odbornou stáž z psychologické vývojové diagnostiky.
7
Mgr. Gabriela Marková, PhD
Profesní profil
Mgr. Gabriela Marková, PhD pracuje v Psychologickém ústavu AV ČR. Psychologii
vystudovala v Salcburku (Rakousko) a postgraduální doktorandské studium na York
University v Torontu (Kanada). Výzkumně se věnuje se ranému kognitivnímu a sociálnímu
vývoji, včetně raných komunikačních a interpersonálních interakcí dítěte s jeho sociálním
prostředím, zejména s matkou. Zajímá se o interindividuální rozdíly v dětských
komunikačních dovednostech. V této souvislosti jsou důležité rovněž neurologické a
neuropsychologické mezioborové přesahy problematiky, které zahrnují teoretické i
experimentální poznatky o neurálních strukturách, které se podílí na raných sociálních
procesech – např. synchronie chování a emocí mezi matkou a dítětem. V poznání
fyziologického průběhu časných interakcí spatřuje možnost zjištění indikátorů vývojových
poruch (např. autismu) nebo indicie budoucího problematického chování (např. agrese a jiné
psychické poruchy).
http://www.psych.yorku.ca/legerstee/gradstudents/Gabriela_Markova.htm
Kontakt
Psychologický ústav AV ČR
Politických vězňů 7
110 00 Praha 1
Czech Republic
[email protected]
8
Vybrané publikace
-
-
-
Markova, G., & Legerstee, M. (2008). How infants come to learn about the minds of
others. Zero to Three, 28, 26-31.
Legerstee, M., & Markova, G. (2008). Variations in imitation in 10-month-old infants:
Intentional imitation and mimicking the actions of human and nonhuman agents. Infant
Behavior and Development, 31, 81-91.
Legerstee, M., & Markova, G. (2007). Intentions make a difference: Infant responses to
still-face and modified still-face conditions. In M. Legerstee, & V. Reddy (Eds.), What
does it mean to communicate? Special issue of Infant Behavior and Development, 30,
232-250.
Legerstee, M., Markova, G., & Fisher, T. (2007). The role of maternal affect attunement
in dyadic and triadic communication. Infant Behavior and Development, 30, 296-306.
Markova, G., & Legerstee, M. (2006). Contingency, imitation and affect sharing:
Foundations of infants’ social awareness. Developmental Psychology, 42, 132-141.
V tisku:
- Markova, G., Stieben, J., & Legerstee, M. (in press). Neural structures of jealousy:
Infants’experience of social exclusion with caregivers and peers. In S. Hart, & M.
Legerstee (Eds.), Handbook of jealousy: Theories, principles and multidisciplinary
approaches. Blackwell.
9
Abstrakt příspěvku: Mgr. Gabriela Marková, PhD
Dyadická komunikace v průběhu prvního roku života: uvědomění si emocí a
komunikačního záměru dítětem
(Orig.: Dyadic communication during the first year of life: Infant awareness of emotions and
communicative intentions)
Smysluplnost sociální komunikace v prvním roce života je velmi kontroverzní téma.
Předkládám důkazy z laboratorních studií, že (a) děti reagují na emoce přítomné v časných
afektivních interakcích s chápajícím dospělým pečovatelem, a (b) že tyto emocionální
výměny jsou základem pro další socio-kognitivní pokrok, jako například uvědomování si
záměrů ostatních.
Existují rozdílné názory na to, jak si děti vytvářejí vztahy k sociálnímu prostředí.
V jedné studii, Markové a Legerstee (2006) se autorky zabývaly východisky různých teorií a
vystavily 5 a 13 týdenní kojence trojím různým podmínkám: 1. přirozená interakce, 2.
imitativní interakce, a 3. neodpovídající interakce, kdy matky poslouchaly a opakovaly
interakce s jejich dítětem z předchozího týdne. Děti byly dodatečně rozděleny do dvou
skupin, podle matčina emocionálního sladění. Výsledky odhalily, že pouze děti matek
s vysokým emocionálním sladěním vykazují preferenci přirozených interakcí. To se u dětí (v
obou sledovaných věcích) projevuje delší zrakovou fixací, více úsměvy a častější pozitivní
vokalizací, než při imitativní a neodpovídající komunikaci. Tyto výsledky naznačují, že vřelý
a vnímavý vztah pečovatele, který je schopen harmonizovat své chování s dítětem, umožňuje
dítěti sociální učení a orientaci v reakcích dospělých.
Jak dítě rozumí chování ostatních v raných citových interakcích? Legerstee a Marková
(2007) zjišťovaly uvědomování si komunikačních cílů dospělých dětmi s použitím
paradigmatu ‚nehybné tváře‘. 3, 6 a 9 měsíční děti byly vystaveny třem druhům interakcí: 1.
tváří v tvář, 2. „nehybná“ tvář a 3. modifikovaná nehybná tvář. Výsledky ukázaly, že již
tříměsíční děti vykazují rozrušení při pohledu na záměrně nehybnou tvář, ale ne na
modifikovanou nehybnou tvář, kdy matka nemůže komunikovat, protože má na obličeji
masku nebo pije z láhve. Zjištění naznačují, že děti rozlišují a reagují na různé komunikační
záměry ostatních.
Závěrem, když se matky zabývají svým dítětem, nesdílí vzájemně pouze emoce, ale
také záměry. To silně naznačuje, že některé aspekty časné dětské komunikace jsou pojmové
povahy, nikoliv pouze senzomotorické. Časné sociální interakce jsou charakterizovány
vzájemnou aktivitou a sdílením zkušeností, které nejsou pouhým reagováním na události v
sociálním prostředí nebo náhodně se vyskytujícím aktem, ale nástrojem k navázání spojení s
ostatními. Je tedy nutno brát v úvahu role obou aktérů při vyjasňování vývoje porozumění
duševních stavů (Tronick, 1982). Proto úloha pečovatele není naučit dítě aby mu porozumělo,
ale připravit dítě, aby se učilo s vlastních zkušeností.
10
Lenka Novotná
Profesní profil
Lenka Novotná je předsedkyní občanského sdružení Nedoklubko, náplní jehož činnosti je
poradenská a krizová pomoc rodičům po předčasném porodu a budování sítě pomoci pro
optimální rozvoj nedonošených dětí. Má vlastní zkušenost s porodem nedonošených dvojčat a
s hledáním cest k budování vzájemného vztahu a k pomoci dětem v jejich vývoji. Ve své
profesní práci se věnuje projektovému řízení, a tyto profesní dovednosti často využívá při
práci v neziskové sféře.
Kontakt
[email protected],
www.nedoklubko.cz
Vybrané publikace
-
Sobotková, D.; Dittrichová, J. A kol. (2009). Narodilo se předčasně – a co bude dál.
kolektiv Praha: Triton.
Pavlíková, E.; Novotná, L. (v tisku). O nedočkavcích, předčasných rodičích a
Nedoklubku. Psychologie dnes.
11
Abstrakt příspěvku: Lenka Novotná
Trauma předčasného porodu
Rodiče nedonošeného dítěte vykazují po předčasném porod známky akutního stresu, z
dlouhodobého hlediska poté trpí posttraumatickou stresovou poruchou. V českých
podmínkách je preventivní terapeutická a psychologická pomoc těmto rodičům stále ještě
v samém začátku. Ve svém příspěvku se pokusím popsat osobní zkušenosti z práce s těmito
rodiči a první ohlasy na osvětovou kampaň kterou jsme v tomto roce spustili. Rovněž na
příkladech popíši přístupy v ostatních evropských zemích k této problematice, a zkušenosti
které sdílíme na platformě mezinárodní organizace EFCNI jejímiž jsme se stali členy.
12
Mgr. Eva Pavlíková
Profesní profil
Mgr. Eva Pavlíková je doktorandkou na katedře psychologie Fakulty sociálních studií
Masarykovy univerzity v Brně a pracuje v Institutu výzkumu dětí, mládeže a rodiny.
Zaměřuje se na problematiku raných fází vývoje člověka, rodičovství a rodiny. Zajímá se o
možnosti časného zjišťování neurovývojových poruch a jejich rehabilitace prostřednictvím
vhodné stimulace a cvičení. Pracuje s vývojovou psychodiagnostickou metodou BSID II,
absolvovala akreditovaný kurs „Vedení k úspěchu dítěte, řešení LMD“. Učí vývojovou
psychologii a Praktikum raného vývoje, vede diplomové práce.
Dalším odborným zájmem je psychologie kreativity a možnosti její identifikace
prostřednictvím testů.
Kontakt
Katedra psychologie
Fakulta sociálních studií MU
Joštova 10
602 00 Brno
[email protected]
Vybrané publikace
- Adamcová, V. (2009). Třináctá komnata…může být i koupelna. Betynka, 5, 82-83
(poskytnutí odborných podkladů k problematice negativismu a myšlení batolete)
13
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Adamcová, V. (2009). Malé živé budíčky. Betynka, 4, 88-90. (poskytnutí odborných
podkladů k problematice spánku malých dětí).
Pavlíková, E. (2008). Časné projevy poruch vývoje: identifikace, prevence., Konference
XXVI. Psychologické dny, Olomouc 4.- 6. 9. 2008, ústní prezentace.
Pavlíková, E., Škarková Stojanová L. (2008). Test hravé tvořivosti. In Sarmány-Schuller,
I. (ed). Metanoia - Harmónia človeka: 25. Psychologické dni, Trenčín 6.- 8. 9. 2007 zborník príspevkov. Slovenská psychologická spoločnosť při SAV, : Bratislava: Stimul,
s.157-160.
Pavlíková, E. (2007). Dětský koutek jako součást sociální opory. Vernířovice :
Konference psychologie zdraví,18. - 20. 5. 2007, ústní prezentace.
Pavlíková, E. (2006). Sonda do postojů a pocitů českých uživatelek přístroje BabyPlus. In
Heller, D., Mertin, V., Sobotková, I. (ed.). Psychologické dny 2006: Prožívání sebe a
měnícího se světa. Sborník příspěvků z konference 24. Psychologické dny, Olomouc 2006.
Praha : FFUK & ČMPS, s.27-35.
Pavlíková, E. (2006). Prenatální učení? In Koukola, B., Mareš, J. Psychologie zdraví a
kvalita života (sborník přednášek). Brno: nakladatetelství MSD, s. 128-131.
Pavlíková, E. (2005) Spokojenost ženy na rodičovské dovolené. : Konference psychologie
zdraví, Vernířovice 20.-22.5. 2005, ústní prezentace.
Pavlíková, E. (2002). Dosavadní průběh longitudinální výzkumu raného vývoje.
Sympozium "Mládež, děti a rodina v období transformace", Medlov 19.-21.9. 2002,
poster.
Pavlíková, E., Lacinová, L., Širůček, J. (2002). Temperament kojence a batolete ve vztahu
k utváření výchovných postojů u matek. In Utváření a vývoj osobnosti (Psychologické,
sociální a pedagogické aspekty). Brno: Barrister&Principal, s.55-73.
Pavlíková, E. (2002). Dosavadní průběh longitudinálního výzkumu raného vývoje. In
Děti, mládež a rodiny v období transformace. (Sborník prezentací na sympoziu
pořádaného ve dnech dnech 19.-21 září 2002 Fakultou soc. studií MU Brno.). Brno:
Barrister & Principal, s.199-205.
Pavlíková, E. (2002). Prevence lehkých mozkových dysfunkcí - alternativní přístup?
Konference "Psychologie zdraví" 10.-12.5. 2002, Vernířovice, referát.
Pavlíková, E. (2002). Problémy poporodní adaptace matky (postnatální deprese a
šestinedělí z pohledu různých kultur). Konference "Zdravé rodičovství", 29.11. 2002, poř.
CENAP Brno, referát.
Pavlíková, E. (2002). Raný vývoj a lehké mozkové dysfunkce. In Děti, mládež a rodiny v
období transformace. (Sborník prezentací na sympoziu pořádaného ve dnech dnech 19.21 září 2002 Fakultou soc. studií MU Brno.). Brno: Barrister & Principal, s. 205-215.
Pavlíková, E. (2002). K souvislostem raného motorického vývoje a LMD. Sympozium
"Mládež, děti a rodina v období transformace", Medlov 19.-21.9., 2002, poster.
Lacinová, L., Pavlíková, E., Širůček, J. (2001). Temperament a výchova. Psychologie
dnes. (7), s. 20-21.
Pavlíková, E. (2001). Některé aspekty mateřství. Konference Psychologické dny
"Psychológia pre bezpečný svet", Trenčín 10.-12.9., 2001. referát.
Pavlíková, E.(2001). Vybrané aspekty mateřství. In Psychológia pre bezpečný svet Zborník príspevkov z konfernence "Psychologické dni", Trenčín 10.-12.9. 2001,
Bratislava: Stimul, s.158-168.
Lacinová, L., Pavlíková, E. (2001). Příspěvek k teorii temperamentu v dětském věku. In
Psychológia pre bezpečný svet - Zborník príspevkov z konfernence "Psychologické dni",
Trenčín 10.-12.9. 2001. Bratislava: Stimul, s.586-593.
14
V tisku:
-
Pavlíková, E.; Novotná, L. (v tisku). O nedočkavcích, předčasných rodičích a
Nedoklubku. Psychologie dnes.
Pavlíková, E. Ontogeneze psychiky. In B. Baštecká, B., P. Baudiš, P., Macek, P. (Eds.)
Psychologická encyklopedie. Praha: Portál.
Pavlíková, E. Vývoj řeči. In B. Baštecká, B., P. Baudiš, P., Macek, P. (Eds.)
Psychologická encyklopedie. Praha: Portál.
Pavlíková, E. Předškolní zařízení. In B. Baštecká, B., P. Baudiš, P., Macek, P. (Eds.)
Psychologická encyklopedie. Praha: Portál.
Pavlíková, E. Prenatální období. In B. Baštecká, B., P. Baudiš, P., Macek, P. (Eds.)
Psychologická encyklopedie. Praha: Portál.
Pavlíková, E. Kojenecké období. In B. Baštecká, B., P. Baudiš, P., Macek, P. (Eds.)
Psychologická encyklopedie. Praha: Portál.
Pavlíková, E. Batolecí období. In B. Baštecká, B., P. Baudiš, P., Macek, P. (Eds.)
Psychologická encyklopedie. Praha: Portál.
Abstrakt příspěvku: Mgr. Eva Pavlíková
Praktikum raného vývoje
Obsahem příspěvku je informace o povinně volitelném předmětu PSY 227 Praktikum raného
vývoje, který od r. 2007 vyučuji na katedře psychologie FSS MU. Navazuje na
dvousemestrovou povinnou Vývojovou psychologii I a II (PSY 103 a PSY 104) a je určen
především zájemcům o časné fáze vývoje člověka. Přednášená témata se specializují na
praktické řešení problémů, které ve vývoji dítěte od 0 – 3 let mohou nastat. Je probíráno tzv.
prenatální učení, podrobně (psycho)motorický vývoj v kojeneckém věku a jeho odchylky,
vývoj komunikačních dovedností a jejich alternativní způsoby v případě, že se spontánní
řečová komunikace nerozvíjí včas. Pracujeme především s myšlenkou, že diagnóza konkrétní
neurovývojové poruchy v kojeneckém věku je sice neobvyklá, ale i s mírnějším projevy
odchylného chování je možno pracovat i v době prediagnostické – prostřednictvím poučení
pečovatele o vhodné stimulaci či doporučením další interdisciplinární péče. Frekventanti mají
možnost vidět ukázku vyšetření dítěte škálou BSID II, zpravidla na reálném „klientovi“. Pro
letošní ročník je vyjednána exkurse na pracoviště psychologa v Dětském centru Brno a dále v
jednání jsou další možnosti stáží či praxí na psychologických pracovištích s odpovídajícím
věkovým zaměřením.
15
Mgr. Šárka Portešová, PhD.
Profesní profil
Mgr. Šárka Portešová, Ph.D je odbornou asistentkou v Institutu výzkumu dětí, mládeže a
rodiny na Fakultě sociálních studií Masarykovy Univerzity v Brně. Vyučuje vývojovou
psychologii a psychologii nadaných dětí. V této oblasti řeší výzkumné projekty, vede
diplomové a disertační práce, organizuje přednášky zahraničních odborníků z oblasti péče o
nadané děti a ve speciálních kursech vzdělává budoucí psychology a učitele.
Kontakt
Institut výzkumu dětí, mládeže a rodiny
Fakulta sociálních studií MU
Joštova 10
602 00 Brno
http://www.nadanedeti.cz/
[email protected]
Vybrané publikace
-
-
Portešová, Š.; Budíková, M.; Koutková, H. (2009). Kontakt s nadáním jako jedna z
důležitých proměnných ovlivňujících postoj pedagogů a rodičů k mimořádně nadaným
žáků a k jejich vzdělávání. Pedagogika, LVIV, 1, od s. 38-53, 15 s.
Portešová, Š. (2008). Learning Disabilities and Intellectual Giftedness in Educational
Context: Present State of Research and Situation in Czech Schools. The New Educational
Review, Polsko : Wydawnictwo Adam Marszalek, 15(2), 136-151, 15 s.
16
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Mudrák, J.; Portešová, Š. (2008). Stabilní a proměnlivé faktory nadání: přehled některých
determinant ontogeneze mimořádného výkonu. Československá psychologie, 52(1), 3246, 16 s
Portešová, Š.; Budíková, M.; Koutková, H. (2008). Postoje českých učitelů ke vzdělávání
mimořádně nadaných žáků. Psychologia a patopsychologia dieťaťa, 42(3), 229-251, 22 s.
Portešová, Š.; Čihounková, J.; Budiková, M.; Jančová, P. (2008). Analýza profilu výkonu
v testu WISC-III u mimořádně rozumově nadaných dětí s dyslexií. Československá
psychologie, 52 (4), 338-350, 13 s.
Šamánková, L.; Portešová, Š. (2008). Kvalitativní hodnocení způsobu řešení kopie
Reyovy-Osterriethovy komplexní figury u dospívajících. Československá psychologie
52(6), 584-596, 13 s.
Portešová, Š. (2008). Nadaní studenti se specifickými vývojovými poruchami učení. In
Práce s talentovanou mládeží. Brno : Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu,
109-120, 11 s.
Portešová, Š.; Čihounková, J. (2008). Diagnostics of Czech intellectually gifted children
with dyslexia via WISC-III method. In From giftedness in childhood to successfull
intelligence in adulthood. Praha : The center of giftedness, 108-119, 12 s.
Portešová, Š. (2007). Rozumově nadané děti se specifickými vývojovými poruchami
učení ve školním kontextu problém nebo výzva pro učitele? Pedagogika, 57(1), 47-57,
10 s.
Portešová, Š.; Šamánková, L. (2007). Problémy identifikace rozumově nadaných dětí
(nadané děti s SPU). In Dimenze pedagogické práce s nadanými žáky. BRNO : MSD,
s.r.o., 214 - 221, 7 s.
Portešová, Š. (2006). Nadané děti s SPU. In Informace české společnosti Dyslexie.
Havlíčkův Brod : Tobias, 19-21, 3 s. ´
Portešová, Š., Konečná, V. (2006). Creative Thinking Differences of Exceptional children.
vyd. Lahti, Finland, 2006. Values and Foundations in Gifted Education.
Portešová, Š. (2006). Nadaní předškoláci. Kamínky pro rodinu, Brno, 17(4), 5-8, 4 s.
2006.
Portešová, Š. (2006). O dětech, které jsou dvakrát výjimečné . Psychologie Dnes, Praha :
Portál, 12(9), 34-36, 3 s.
Portešová, Š. (2006). Sociální vztahy a adaptace rozumově nadaných. In Vztahy v
dopívání. Macek, P., Lacinová, L. (Eds.). Brno : Nakladatelství Barrister & Principal,
127-143, 16 s.
Portešová, Š. (2005) Rozumově nadané děti mladšího školního věku a jejich sociální a
emoční adaptace. Přednáška na konferenci -Vývoj a utváření osobnosti v soc. a etn.
kontextech.
Portešová, Š. (2005). Fears of gifted children. La Laguna : La Laguna : European
Conference on Developmental Psychology; University La Laguna, 2005. Book of
Abstracts (CD version).
Portešová, Š. (2005). Nadaní jako předmět výzkumu a vzdělávání na MU Brno.
128.klinicko-psychologický den, přednáška
Portešová, Š. (2005). Poznávací charakteristiky rozumově nadaných předškoláků. In
Problémové dítě a hra. Praha : Nakladatelství Raabe, 20 - 35, 15 s.
Portešová, Š. (2005). S jakými sociálními a emocionálními problémy nadaných dětí se
můžeme setkat v poradenské praxi? Zpravodaj Institutu pedagogicko-psychologického
poradenství, Praha : Institut pedagogicko-psychologického por, 41, 4-11, 8 s.
Portešová, Š (2005). Sociální a emocionální problémy rozumově nadaných dětí. In
Problémové dítě a hra. Praha: Raabe, 1-21, 21 s.
Portešová, Š (2005). Čeho se nadané děti bojí. In Specifiká vývinu a realizácia potenciálu
nadaných dětí. Bratislava: Asklepios, 77-80, 4 s.
17
-
-
-
Portešová, Š. (2004). Možnosti práce s nadanými dětmi ve škole. Učitelské listy,
26.8.2004, od s. 1-2, 2 s.
Portešová, Š. (2004). Nadané děti s poruchou učení. přednáška. ČMPS, 123. klinickopsychologický den.
Portešová, Š. (2004). Jak správně identifikovat nadané dítě? Přednáška pro PPP, Brno.
Portešová, Š. (2004). Identification of gifted children by their school teachers and
comparision of psychological, parental and teachers view on their personality and socioemotional competences. In Educational technology for gifted education from Information
age to knowledge Era Spain, University of Navara, 165 -167, 2 s. (poster).
Portešová, Š. (2004). Některé problémy nadaných dětí a dospívajících., Zpravodaj IPPP,
Seč: IPPP.
Portešová, Š. (2003). Identification of young intellectualy gifted children for longitudinal
developmental research. poster. In Development of human potential. Milano: European
association for developmental psychology, 36-37, 2 s.
Portešová, Š. (2003). Co by měli učitelé a psychologové vědět o nadaných dětech?
Přednáška na MŠMT.
Portešová, Š. (2003). Některé teoretické koncepce nadání. In Sborník prací Filozofické
fakulty Masarykovy university. Brno: Masarykova universita. 41-53, 13 s.
Abstrakt příspěvku: Mgr.Šárka Portešová, PhD.
Rozumově nadaní předškoláci
Odborníci z řad psychologů a pedagogů se v posledním desetiletí snaží odpovědět na
otázku, zda a od kterého věku je vůbec možné uvažovat o intelektovém nadání dítěte a
správně jej identifikovat. Rozpoznání nadání u malých dětí se odvozuje převážně od určitých
typických pozorovatelných charakteristik chování, jež přímo vycházejí z akcelerovaného
kognitivního vývoje těchto dětí a kterými se nadané děti výrazně odlišují od svých
vrstevníků. Většina z uváděných charakteristik je však spíše příslibem, potenciálem, který se
má teprve v průběhu dalšího vývoje dítěte naplnit a zcela rozvinout. Právě proto se někdy
raději dává přednost pojmu nadané chování než skutečné nadání.
Příspěvek seznamuje posluchače s typickými poznávacími, sociálními a
emocionálnímu charakteristikami rozumově nadaných dětí předškolního věku. Jednotlivé
charakteristiky jsou pro lepší názornost doplněny citáty z obsahově i emočně bohatých dopisů
maminek těchto pozoruhodných dětí, jež se obracejí na naše pracoviště (Institut výzkumu
dětí, mládeže a rodiny při Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně) s žádostí o
radu, diagnostiku aktuálního profilu schopností dětí a případnou pomoc při řešení problémů.
18
PhDr. Daniela Sobotková, CSc.
Profesní profil
PhDr. Daniela Sobotková, CSc.
Pracuje mnoho let jako psycholožka v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze. Věnuje se zde
sledování psychického vývoje dětí raného věku, a to zejména u dětí narozených předčasně či
s jinými komplikacemi v perinatálním období. Je zde rovněž lektorkou kurzu pro rodiče o
chování a psychomotorickém vývoji novorozených dětí a komunikaci rodičů s dětmi od jejich
narození. Působí i jako externí lektorka pro odborné stáže v rámci certifikovaného kurzu
Psychologická vývojová diagnostika. Zabývá se klinickou, poradenskou i výzkumnou prací
v oblasti raného vývoje dětí, věnuje se přednáškové činnosti pro odbornou veřejnost i pro
studenty na Fakultě humanitních studií UK.
Kontakt
Ústav pro péči o matku a dítě
Podolské nabřeží 157
147 00, Praha 4 – Podolí
[email protected]
Vybrané publikace:
-
Sobotková, D., Dittrichová J. et al. (2003). Narodilo se s problémy a co bude dál? Praha:
Grada Publishing.
Sobotková, D., Štembera, Z. (2003). Psychologické aspekty v perinatální medicíně
v letech 1980-2000: I. Těhotenství. Čes.Gynek., 68, 249-254.
19
-
Sobotková, D., Štembera, Z. (2003). Psychologické aspekty v perinatální medicíně
v letech 1980-2000: II. Poporod. Čes.Gynek., 68, 370-372.
Sobotková, D., Štembera, Z.(2003). Psychologické aspekty v perinatální medicíně
v letech 1980-2000: III. Poporodní období. Čes.Gynek., 68, 385-389.
Sobotková, D., Dittrichová J., Mandys, F., Paul, K., Procházková, E.(2004). Některé
problémy ve vývoji a chování nedonošených dětí raného věku a problematika jejich
rodičů. In: Chování dítěte raného věku a rodičovská péče (J. Dittrichová, M. Papoušek, K.
Paul -Eds), Praha: Grada Publishing, 139-155.
-
Sobotková, D., Kučerová, I., Dittrichová J., Velebil, P (2004). Psychomotorický vývoj
dětí ohrožených intrapartální hypoxií a monitorovaných intrapartálním fetálním pulsním
oxymetrem. Čes. Gynek, 69, suppl., 114-120.
-
Sobotková, D., Dittrichová, J., Pilařová, M., Rodná, K. (2005). Péče o psychický vývoj
dětí raného věku. Psychologie Dnes, 11(2), 35-37.
-
Sobotková, D., Uhlíková, P., Hellerová, P. (2005). Lehké mozkové dysfunkce,
hyperkinetické poruchy, ADHD. Moderní gynekologie a porodnictví, 14, 428-438.
-
Sobotková, D.(2005). Hodnocení psychomotorického vývoje dětí raného věku a jeho
význam. Vox Pediatriae, č. 10(5), 25-26.
-
Sobotková, D., Dittrichová J. (2006). Hra ve vývoji dětí v prvním roce života. Grada
Publishing 2006, (1. dotisk 2007, 2. dotisk 2009).
-
Sobotková, D. (2007). BSID-II, Využití BSID-II v práci dětského psychologa (CD).
Testcentrum, 2007.
Sobotková, D., Krejčířová, D., Šnajderová, M. et al. (2008). Psychomotorický a
kognitivní vývoj dětí narozených po mimotělním oplodnění metodou
intracytoplazmatické injekce spermie. Čes.Gynek., 73, 4-9.
Sobotková, D., Dittrichová J. et al. (2009). Narodilo se s problémy a co bude dál? Praha:
Triton, 2. vyd.
-
-
Abstrakt příspěvku: PhDr. Daniela Sobotková, CSc.
Psychomotorický vývoj dvouletých dětí s velmi nízkou porodní hmotností narozených
v roce 2006 v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze.
V naší republice dochází k postupnému nárůstu počtu dětí, které se narodí předčasně s tzv.
nízkou porodní hmotností (< 2500 g). Zatímco v roce 1989 počet těchto dětí nedosahoval ani
6% (5,39%) od roku 2006 jejich výskyt již přesáhl 7% a v roce 2007 spadalo do této
hmotnostní kategorie 7,53% dětí. Jelikož dlouhodobé sledování vývoje není možné zajistit
všem těmto dětem, je snahou sledovat alespoň vývoj dětí s tzv. velmi nízkou (<1500 g) a
extrémně nízkou porodní hmotností (<1000 g), které jsou při narození ještě velmi nezralé
s vyšším rizikem komplikací v postnatálním období i v následném dlouhodobém vývoji.
Sdělení je zaměřeno na hodnocení psychomotorického vývoje dětí ve 2. roce života, které se
narodily předčasně s porodní hmotností menší než 1500 g v Ústavu pro péči o matku a dítě
v Praze 4 – Podolí v roce 2006. Celkem se v této hmotnostní kategorii narodilo v uvedeném
roce 111 dětí, z nich zemřelo 9 dětí (8,1%). Ze zbývajících 102 dětí se k psychologickému
vyšetření nedostavilo 14 dětí (13,7%). Analyzuje se tudíž psychologické hodnocení 88 dětí,
což je 86,3% žijících dětí daného souboru. Jejich psychický vývoj je hodnocen pomocí
druhého vydání vývojových škál Bayleyové (BSID II), a to škálou mentální, motorickou i
škálou chování.
20
PhDr. Eva Šulcová
Profesní profil
PhDr. Eva Šulcová se dlouhodobě věnuje problematice nejranějších fází vývoje dítěte –
novorozencům a kojencům. Jako klinický psycholog pracovala například v kojeneckých
ústavech v Kolíně a v Dětském centru v Praze 4 – Krči. Působí jako konzultantka při ranou
péči, kterou provozuje oblastní Charita v Havlíčkově Brodě.V rámci svých výzkumných
grantových aktivit vyvinula Pražskou metodu deskripce chování novorozence a dotazník pro
hodnocení temperamentu novorozence, které jsou publikovány a používány i v zahraničí.
Proslula jako neúnavná propagátorka kojení a jeho psychologického významu při vytváření
rané citové vazby mezi matkou a dítětem.
Kontakt:
[email protected]
Vybrané publikace:
- Havlínová, M., Heyduk, E., Kozová, N., Šulcová, E., Tomášek, L., Weinholdová, E.
(2004). Measuring Psychosocial Outcomes in the Step by Step Programm: A longitudinal
study in the Czech Republic. Education Children for Democracy. No. 6., Winter/Springer
2004, pp.20-25.
- Šulcová, E. (2001). La méthode de Prague (Prague Newborn Behaviour Description
Technique), 49 – 56. In: Michel Dugnat: Observer un bébé avec attention: Avec qui?
Comment? Quand? Pourquoi?, érés, Paris.
- Šulcová, E. (2000). Pražská metoda deskripce chování novorozence: Analýza struktury
chování matky a novorozence při kojení. Československá psychologie, 44(3), 247-265.
- Šulcová, E. (2000). Pražská metoda deskripce chování novorozence . Československá
psychologie, 44(2), 148-164.
- Brožková, M. a kol. (1998). Kojení – dar pro život. Výuková pomůcka pro studující
středních a vyšších zdravotních škol., Praha: Grada Publishing, 2. přeprac vydání, ),
Šulcová, E.: kapitola Psychologie kojení, str.
- Klimová A. (ed). (1997). Jak kojit? Rady sluchově postiženým maminkám, Šulcová, E. kapitola: Kdy se má začít s kojením? str.17 – 26.
- Kolektiv autorek (1995). Kojení – dar pro život., Šulcová E. – kapitola Kojení z hlediska
psychologie, str. 40 – 47, Praha: Grada – Avicenum.
- Nazari, H., Šulcová, E. (1996). Czech Chapter – Charter of Comprehensive Prenatal Care.
ISPPM, International Journal Prenatala and Perinatal Psychology and Medicine 8,
(Suppl.), 112-113.
- Šulcová, E. (1996). Model of Comprehensive Programme for Prenatal Care and
Adjustment for Delivery. ISPPM, International Journal Prenatal and Perinatal
Psychology and Medicine, 8, (Suppl.) pp. 99 – 106.
- Šulcová, E., Kožený, J., Tišanská, J. (1994). Prague Newborn Describtion Technique:
Experimental Version. ISPPM, International Journal Prenatal and Perinatal Psychology
and Medicine, 6(2), 213 – 220.
- Kožený, J., Šulcová, E. (1994). Neonatal Temperament Questionnaire. ISPPM,
International Journal Prenatal and Perinatal Psychology and Medicine, 6(2), 221-231.
- Šulcová, E., Kožený, J. (1994). Vývoj dotazníku pro hodnocení temperamentu
novorozenců. Československá psychologie, 38(5), 391–398.
21
-
-
-
Šulcová, E. (1993): Spontánní chování novorozence v přirozené situaci a v situaci časné
separace. Sborník XX. Interdisciplinární etologické konference, Velká Lomnica, abstr. str.
33.
Mrlinová, Z., Šulcová, E. (1993). Některé faktory ohrožující vývoj novorozence v období
porodu a v době pobytu na novorozeneckém oddělení. Československá psychologie,
37(1), 14 – 25.
Havlínová, M., McLeodová, R., Šulcová, E., Jemelková, E. (1992). Anxious and nonAnxious Children at School: A longitudinal Study.
Šulcová, E., Mrlinová Z. (1992). Přístupy k metodám hodnocení chování novorozence.
Československá psychologie, 36(5), 209–225.
Šulcová E. (1991/1992). Citové problémy předškolních dětí a jejich zdraví, Predškolská
výchova, (3), 2–5.
Šulcová E. (1989 / 1990). Citové poruchy předškolních dětí, Predškolská výchova, (6), 2–
5.
Šulcová Eva, (1989/1990). Nové cesty ke zdraví. Predškolská výchova, (5), 2 - 4.
Havlínová, M., McLeodová, R., Šulcová E. (1987). An Approach to the Detection of
Schoolchildren with emotional Problems. Studia Psychologica, 29(4), 305-314.
Kloudová, R., Matoušková L., Šulcová, E. (1987). Zaměření pedagogické práce učitele
ZŠ na snižování rizik zátěže ohrožující zdravý vývoj žáků. Čs. hygiena, 32(2), 80–88.
Abstrakt příspěvku: PhDr.Eva Śulcová
Pražská metoda deskripce chování novorozence, PDCHN, DeChon
Pražská metoda deskripce chování novorozence je schéma pro hodnocení chování
dyády matka-novorozenec před a během kojení a hodnocení chování novorozence po kojení,
kdy jsou hodnoceny specifické reakce novorozence na sociální a nesociální podněty.
Kojení se v životě novorozence často opakuje, ovlivňuje biologický i psychický vývoj
dítěte. V naší metodě je dáno jako centrální a základní situace, důležitá pro novorozence i
matku. Ovlivňuje ranou zkušenost novorozence, jeho spontánní chování i interakci s matkou.
Pro matku je kojení součástí rané interakce s dítětem a napomáhá dobrému poznání
individuality dítěte. Technika kojení matky je též metodou hodnocena.
Pro minimalizaci stresu novorozence je převážná část metody založena na pozorování
interakce matka-dítě. Hodnotitel vstupuje do situace úvodní strukturovanou sociální interakcí
a prezentuje dítěti sociální i nesociální podněty až po ukončení interakce a jen tehdy,
dosáhne-li novorozenec spontánně klidného bdělého stavu pozornosti.
Pražská metoda deskripce chování novorozence je psychologická behaviorální metoda
hodnotící individuální rozdíly v chování dítěte a úroveň well-beingu.
Metoda neobsahuje neurologické a aversivní položky. Dosavadní klinické zkušenosti s
metodou jsou pozitivní. Byl vytvořen manuál metody včetně norem a obrazové foto a
videodokumentace.
Studie podporována grantem č. 1807-5, který byl udělen PhDr Evě Šulcové agenturou
Ministerstva zdravotnictví České Republiky IGA.
22
Doc. PhDr. Lenka Šulová, CSc.
Profesní profil
Doc. PhDr. Lenka Šulová, CSc. působí na katedře psychologie FFUK a externě v poradnách
a školících agenturách. Vyučuje ontogenetickou a sociální psychologii. Výzkumně se věnuje
problematice vývoje sociálních vztahů v raném dětství v rodině i v institucích předškolní
výchovy a vzdělávání. Proslula mezinárodním česko-francouzským srovnávacím výzkumem
vývoje dětí v rodině a v předškolních zařízeních. Na konci minulého století rozvířila odborný
zájem o sexuální výchovu na školách. Dlouhodobě pracovala jako psycholog zaměřený na
problematiku dětí v pěstounské péči a vytvořila metodiku pro učitele jak posilovat právní
vědomí dítěte. Je členem mnoha odborných psychologických společností v ČR i zahraničí,
účastní se mezinárodních odborných setkání i výzkumných aktivit.
Kontakt:
Katedra psychologie Filozofické fakulty UK
Celená 20
116 42 Praha 1
[email protected]
23
Vybrané publikace:
- Šulová, L. (1995). Jak učit výchovu k manželství a rodičovství? Praha: Grada –
Avicenum.
- Šulová, L. (1996). Contribution de la Psychologie en Républiue Tcheque: étude de la
formation de l´identité sexuelle. In: Lescarret, O., M de Léonardis (Eds.): Séparation des
sexes et compétences. Paris ,L´Harmattan, str.119-135.
- Šulová, L. (1997): Mateřština aneb počátky vývoje řeči. Propsy, 2, 12-13.
- Šulová, L. (1998): Člověk v rodině. In: Výrost, J., Slaměník, I.. Aplikovaná sociální
psychologie I., Praha: Portál, str. 303-343.
- Šulová, L., Dunovský, J. (1999). Specifické problémy romského dítěte. In: Dunovský, J. a
kol., Sociální pediatrie. Praha: Grada, s. 188-196.
- Šulová, L. (1999). Různé přístupy k porodu. Plánování rodiny a reprodukční zdraví, 2,
48-50.
- Šulová, L. (2001). Raná interakce dítěte s rodiči, In:Studia psychologica IX,
Psychologické problémy člověka v měnícím se světě I, Praha: Karolinum, s. 125-135.
- Šulová,L., Rosenbaumová,K. (2002). Některé aspekty vlivu sledování televize na dítě,
Československá psychologie, XLVI (3), 225-234.
- Šulová, L. (2003). Raný vývoj a formování sexuální identity dítěte. in: Bianchi,G.(Ed):
Upgrade pre sexuálnu výchovu, Human Communication Studies, vol 8, Bratislava: VedaKVSBK SAV, s. 35-45.
- Šulová, Lenka (Ed.) (2003). Problémové dítě a hra. Praha: RAABE. 2003.
- Šulová, L. (2003). Proces socializace, in: Šulová, L.(Ed.). Problémové dítě a hra. Praha:
RAABE, str. 1-9.
- Šulová,L. (2003). Psychomotorický vývoj, in: Šulová, L.(Ed.). Problémové dítě a hra.
Praha: RAABE, str. 1-8.
- Šulová,L. (2003). Psychologická pomoc dítěti s nápadným chováním, in: Šulová, L.(Ed.).
Problémové dítě a hra. Praha: RAABE, str. 1-6.
- Šulová, L., Bartanusz, Š. (2003). Vývoj dítěte v bilingvní rodině. In: Mertin, V.,
Gillernová, I. (eds.) Psychologie pro učitelky mateřské školy. Praha: Portál, s. 171 – 178.
- Šulová, L. (2003). Repetitorium vybraných poznatků vývojové psychologie. In: Mertin,
V., Gillernová, I. (eds.) Psychologie pro učitelky mateřské školy. Praha: Portál, s.11-21.
- Šulová, L.: Raná interakce matka-dítě a její význam pro další psychický vývoj dítěte, In:
Mertin, V., Gillernová, I. (eds.) Psychologie pro učitelky mateřské školy. Praha: Portál, s.
193-203.
- Šulová, L., Bartanusz, Š. (2003). Functional analysis of the communication between the
young child and his father or mother when reading an illustrated book. The European
Journal of Psychology of Education, 17(2), 112-134.
- Šulová, L., Bartanusz, Š. , Le Camus, J. (2003). L’incidence de la culture sur le langage
des meres et des peres : Comparaison entre parents tcheques et parents francais. Pratiques
Psychologiques, str. 55 – 65.
- Šulová, L., Bartanusz, Š. (2003). Otcovská a mateřská mluva. In: Šulová, L., ZaoucheGaudron, Ch. (eds.). Předškolní dítě a jeho svět, Praha: Karolinum, 2003.
- Šulová, L. (2003). Mateřská a otcovská role v rámci rané interakce dítěte s rodiči. in:
Psychologie pro každý den, Praha: FF UK, str. 70-77.
- Šulová,L. (2003). Matka a dítě - klíčový vztah raného dětství. In: Šulová, L., ZaoucheGaudron, Ch. (eds.): Předškolní dítě a jeho svět, Praha: Karolinum, str. 32-75.
- Šulová, L., Zaouche-Gaudron, Ch.(Eds.) (2003). Předškolní dítě a jeho svět – L´enfant
dans l´age préscolaire et son monde, Praha, Karolinum. 752-2
24
-
-
-
-
Šulová, L. (2004). Raný psychický vývoj dítěte.Praha: Karolinum.
Šulová,L. (2004). Agresivní chování předškolního dítěte a jeho možné příčiny, in: Šulová,
L.(Ed.). Problémové dítě a hra, Praha: RAABE, str. 1-10.
Šulová, L. (2004). Strachy a obavy předškolního dítěte, in: Šulová, L.(Ed.). Problémové
dítě a hra, Praha: RAABE, str. 1-9.
Šulová, L. (2004). Raný vztah dítěte s matkou je důležitý základ pro jeho další psychický
vývoj, in: Šulová, L.(Ed.). Problémové dítě a hra, Praha: RAABE, str. 1-16.
Šulová, L. (2004). Změny výchovných přístupů k dítěti, in: Šulová, L.(Ed.). Problémové
dítě a hra, Praha: RAABE, str. 1-16.
Šulová, L. (2004). Hra a její znaky, in: Šulová, L.(Ed.). Problémové dítě a hra, Praha:
RAABE, str. 1-8.
Šulová, L. (2004). Role otcovské a mateřské mluvy ve výchově dítěte, in: Šulová, L.(Ed.).
Problémové dítě a hra, Praha: RAABE, str. 1-14.
Šulová,L. (Ed.) (2005). Problémové dítě a hra. Praha: RAABE.
Šulová, L. (2005). Rozvod rodičů a jeho vliv na dítě. in: Šulová, L.(Ed.). Problémové dítě
a hra, Praha: RAABE, str. 1-16.
Šulová, L., Čermák, I. (2005). Vychovatel a agresivita předškoláků, in: Šulová, L.(Ed.).
Problémové dítě a hra, Praha: RAABE, str. 1-26.
Šulová,L.,Poikonen,J.,Pitkanen,P.,Morgensternová,M.: Výcvikový program
interkulturálních dovedností formou e-learningu. Pedagogika, 55(3), 286-290.
Zaouche-Gaudron,Ch.,Sulova,l.,Espiau,G. (2005). Day care nurses´perceptions of thein
educational praktice in France and in the Czech Republic. International Journal of Child
and Family Welfare, 8 (2), 2-3.
Šulová,L. (2006). Rodina funkční a dysfunkční. Právo a rodina, 8(1), 8-12.
Šulová, L. (2006). Some Remarks about Contemporary Czech family, in: Introduction to
Czech psychology, Praha: FFUK, str. 139-153.
Šulová,L. (2006). Specifický vliv otcovské a mateřské mluvy v počátcích řečového
vývoje, Československá psychologie, 50(4), 327-341.
Šulová,L. (2006). Kdy svěřit dítě do péče předškolních institucí, Aperio, 5(2), č.2, 48-54.
Šulová,L. (2006). Změny současné rodiny a jejich možný význam pro vývoj dítěte, in:
Šulová, L.(Ed.). Problémové dítě a hra, Praha: RAABE, str. 1-18.
Šulová,L. (2006). Vývoj sebepojetí a identity v raném věku, in: Šulová, L.(Ed.).
Problémové dítě a hra, Praha: RAABE, str. 1-15.
Šulová,L. (2006). Náhradní rodinná péče v ČR a její úskalí, in: Šulová, L.(Ed.).
Problémové dítě a hra, Praha: RAABE, str. 1-16.
Brikciová, K., Šulová, L. (2006). Poruchy příjmu potravy u dětí v předškolním a mladším
školním věku, in: Šulová, L.(Ed.). Problémové dítě a hra, Praha: RAABE, str. 1-26.
Šulová,L. (2006). Srovnání české a francouzské institucionální péče jeselského typu, in:
Šulová, L.(Ed.). Problémové dítě a hra, Praha: RAABE, str. 1-11.
Šulová,L.(2006). Je vhodnější prostředí instituce, či zázemí rodiny pro harmonický vývoj
dítěte do 3 let věku? In: Rymeš, M., Rotter, T.(eds). Člověk a proměny současného světa
–
možnosti a rizika. (Sborník z konference.), Praha: MATFYZPRESS, str. 205-220.
Morgensternová, M., Šulová, L. (2007). Socioemocionální aspekty sloučení rodinného a
profesního života. In: Komplexní rodinná politika jako priorita státu aneb je ČR státem
přátelským k rodině?, Praha: MPSV. (dostupné z http://www.mpsv.cz/cs/3611).
Šulová, L. (2007). Psychická deprivace a traumatizace. In: Kolektiv autorů, Syndrom
CAN a způsob péče o rodinný systém. Praha: IREAS, str. 87-99.
Šulová, L. (2007). Předškolní věk a výuka cizích jazyků. Informatorium, 14(3), 11.
25
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Šulová, L., Zaouche-Gaudron,Ch. (2007). Early child development in family or
institution? Selected finding from Czech-French research study. Československá
psychologie, Suplement LI/2007, 13-25.
Šulová, L. (2007). Výuka cizích jazyků od raného dětství? Možná rizika či výhody? Epsychologie [online]. 1(1),[cit. 5.5. 2009]. Dostupný z WWW: <http://epsycholog.eu/pdf/sulova.pdf>.
Šulová, L., Morgensternová, M. (2007). Možnosti sloučení rodinného a profesního života
s ohledem na harmonický vývoj dítěte. In: Šulová, L. Problémové dítě a hra, Aktualizace
19, Rozdíly v sociálním chování, Praha: RAABE, s.1-16.
Šulová,L.: Selected Findings of a Czech-French Study Focusing on Early Child
Development, In: CD ROM – Xth European Congres of Psychology, EFPA, Praha, 2007,
ISSN 979-80-7064-017-3
Šulová,L. (2008). Společné čtení rodičů s dětmi, . In: Šulová, L. Problémové dítě a hra,
20. aktualizace, Praha: RAABE, str.1-21.
Šulová, L., Morgensternová, M. (2008). Rozvoj emoční inteligence a podpora zdravého
sebepojetí u dítěte. In: Šulová, L. Problémové dítě a hra, 22. aktualizace, Praha: RAABE,
s.1-20. Šulová, L. (2008). Sexuální výchova v mateřských školkách? In: Šulová, L.
Problémové dítě a hra, 22. aktualizace, Praha: RAABE, s.1-24.
Šulová, L., Morgensternová, M. (2008). Součinnost rodičů a začínajících školáků při
domácí přípravě a vypracovávání domácích úkolů. In: Šulová, L.: Problémové dítě a hra,
24.aktualizace, Praha: RAABE 2008, s. 1-12.
Šulová, L. (2008). Prevence psychosociální patologií – Prevence začíná v raném dětství.
In: Fait,T., Vrablík,M.,Češka, R. a kol. Preventivní medicína, ,Praha: Maxdorf Jessenius,
str.467-495.
Šulová, L. (2008). Význam rodiny pro raný psychický vývoj In: Mertin, V., Gillernová,I.:
Psychologické problémy člověka v měnícím se světě II., Karolinum, Praha,
Šulová,L.: Searching for Optimal Facilitation of Early Childhood Development. In:
Šulová,L., Gillernová, I. (Eds.) (2008). The individual and the proces of socialisation in
the environment of current society, MATFYZPRESS,Praha, str. 133-155, ISBN 978-807378-072-2.
Šulová,L.: Introduction. In: Šulová,L., Gillernová, I. (Eds.) (2008). The individual and the
proces of socialisation in the environment of current society, MATFYZPRESS,Praha,
2008, str. 5-13, ISBN 978-80-7378-072-2.
Šulová,L.: Summary. In: Šulová, L., Gillernová, I. (Eds.) ( 2008): The individual and the
proces of socialisation in the environment of current society, MATFYZPRESS,Praha, str.
245-251, ISBN 978-80-7378-072-2.
Morgensternová, M., Šulová, L. (2008). Czech-French-Canadian Intercultural Study
Analyzing Parent-Child-Teacher Interaction in Home Preparation for School. . In:
Šulová,L., Gillernová, I. (Eds.): The individual and the proces of socialisation in the
environment of current society, MATFYZPRESS,Praha, str. 207-219, ISBN 978-807378-072-2
Šulová, L., Morgensternová, M. ( 2008): Children´s issues in the Czech Republic. In:
Limage Leslie (Ed). Children´s Issues in Europe, Vol.Europe, Encyclopedia of Children´s
issues worldwide under general editorship of Irving Epstein. Greenwood Press, New
Jersey , 63-87, ISBN 978-0-313-33619-5.
V tisku:
Šulová,L. (v tisku). Utváření identity a sebepojetí v raném dětství. In: Macek, P., Širůček, J.,
Poledňová, I. (Eds.). Sebepojetí a sebehodnocení v dětství a adolescenci, Brno: Barrister &
Principal.
26
Abstrakt příspěvku: Doc. PhDr. Lenka Šulová, CSc.
Témata raného vývoje ve výuce Ontogenetické psychologie
Během vystoupení budou posluchači seznámeni se základními tématy raného psychického
vývoje, která jsou probírána v rámci ročního kurzu ontogenetické psychologie na katedře
psychologie FF UK. Kurz má časovou dotaci 3 vyučovací hodiny týdně.
Konkrétně lze v této souvislosti zmínit příkladně následující témata:
- Prenatální období, postup zrání plodu, nedonošenost a jeho možné důsledky. Různé
přístupy k vedení porodu, působení prenatálních a perinatálních faktorů.
- Novorozenecké období, popis základních reflexů, základní vyšetřovací metody
novorozence, vývoj analyzátorů, rané formy učení, protó-sociální reakce novorozence,
interakce matka – dítě (Prechtl, Brazelton), teorie attachmentu, základní novorozenecké
stavy, potřeby novorozence, vývoj lokomotoriky.
- Kojenecké období z hlediska socioemocionálního vývoje (Bühlerová, Freudová,
Mahlerová, Spitz, Erikson a další), i kognitivního zrání (Piaget, Wallon a další),
Gesellovy vývojové zákonitosti, předřečové projevy (Papoušek, Sinclair,Gleason a další).
Teorie mateřské deprivace, citové a sociální potřeby, typy interakce rodič - dítě ( Bowlby,
Ainsworthová,Koluchová, Damborská, Matějček a další).
- Období batolete s důrazem na vývoj řeči a nástup sémiotické funkce. Jemná a hrubá
motorika, intelektové schopnosti, postup socializace. Různá pojetí procesu socializace.
Na tento základní kurz pak volně navazují výběrové přednášky „Vybrané otázky
vývojové psychologie“, kde je studentům umožněno sledovat různé videozáznamy
zachycující příkladně neurologické vyšetření novorozence, různé lokomotorické projevy
kojence, děti s různým smyslovým postižením a jejich projevy, seznámit se s konkrétními
vyšetřovacími diagnostickými metodami, slyšet přednášky zahraničních kolegů nebo se
seznamovat s jejich publikacemi. Další výběrová přednáška „Partnerské a rodinné vztahy“, je
zaměřena na rodinnou strukturu a dynamiku, seznamuje studenty s vývojem rodiny
v ontogenetickém i historickém slova smyslu, s náhradní rodinnou péčí, s aktuálními
společenskými trendy české rodiny, s problematikou předrozvodové krize a jejími dopady na
dítě, s porozvodovou adaptací členů rodiny a jejím průběhem, s možnými intervenčními
zásahy psychologů do této situace.
V závěru vystoupení budou zmíněny další kurzy, kde jsou studenti zapojováni už do
konkrétních výzkumných aktivit se zaměřením na raný vývoj, jako příkladně „ Účast ve
výzkumu“, „Specializační seminář“, „Aplikovaná sociální psychologie“, jejichž garantem je
referující.
27