Serpentine Gallery Pavilion 2002 - Toyo Ito ()

mimaart
Seminární práce
Stavební Mechanika 2
Serpentine Gallery
Pavilion 2002
Kensington Gardens, Londýn, UK
Architekt:
Toyo Ito
-1-
mimaart
Úvodem :
Toyo Ito, jehož dílem je pavilon Serpentine Gallery postavený
v roce 2002, je světově známý, výborný a vlivný architekt. Narodil se
v Japonsku v roce 1941. Universitu architektury v Tokyu vystudoval
v roce 1965. Po studiích začal pracovat pro společnost Kiyonori
Kikutake Architect and Associate. V roce 1971 založil své vlastní
studio „Urban Robot“ (Urbot), které bylo po osmi letech změněno na
Toyo Ito & Associates.
Proč byl pavilon postaven…:
Rada Serpentine Gallery každoročně pověří mezinárodně uznávanou osobnost v oboru
architektury, aby navrhla dočasný pavilon na trávníku vedle staré budovy galerie, kterou
v roce 1998 rekonstruovala pod patronací Diany, princezny z Walesu, londýnská
architektonická kancelář John Miller and Partners. Tradice zahradního pavilonu se úspešně
koná každoročně v letním období od roku 2000 (v roce 2000 pavilon navrhla Zaha Hadid,
v roce 2001 Daniel Libeskind). Cílem londýnské galerie je touto zajímavou formou ukázat
návštěvníkům současné tendence v architektuře.
Pavilon byl umístěn naproti budovy Serpentine Gallery, na mírně svažitém terénu
zatravněné plochy. Byl obehnán spoustou bohaté a krásné zeleně, neboť samotná galerie se
nachází ve středu metropole Londýna, v rozsáhlém parku – Hyde Park - Kensington Gardens.
Každoročně postavený pavilon funguje pouze po dobu prázdnin, přibližně od začátku
července do konce září, a poté je z pozemku odstraněn.
Struktura :
Ito ve svých stavbách vychází především z konstrukce a říká, že skulpturální kvality
vzniknou samy, když je konstrukce mistrovsky zvládnuta. Při svém návrhu úzce
spolupracoval s ředitelem londýnské pobočky inženýrské gigantické kanceláře Arup, Cecilem
Balmondem. Ten je vyhlášený svým zájmem o zkoumání nelineárních struktivních forem,
stejně jako o současnou architekturu. Jeho geniálních schopností již využili kromě Toyo Ita
také Rem Koolhaas nebo Daniel Libeskind. Zřejmě náhodné rozptýlení linií přes stavbu je
výsledek algoritmu, který navrhnul již zmíněný Cecil Balmond a Daniel Bosia. Navržený
speciální algoritmus je tvořen rozrůstajícím se a zároveň rotujícím čtvercem. Prodloužené
strany čtverců vytváří linie, které probíhají celým objektem od stropu přes stěny až na
podlahu. Došlo tak k vytvoření 380ti různých tvarů – trojúhelníků a lichoběžníků a především
geniální konstrukce, kterou byla zakryta plocha necelých 300m2 bez podpory vnitřních sloupů
či jakýchkoliv vnitřních konstrukcí.
-2-
mimaart
- ukázky původních návrhů
Materiál a rozměry :
Architekt zde experimentoval s lehkým hliníkovým materiálem a do své práce se
pokoušel přidat určitou transparentnost, která byla velmi důležitým aspektem v jeho kariéře za
posledních několik let. Původně měl být pavilon z hliníku, ale nakonec se konstrukce ukázala
daleko mohutnější. Šest měsíců příprav včetně montáže byla velmi krátká doba, a tak se od
původního materiálu upustilo a bylo použito na bílo natřené oceli.
Objekt zabíral čtvercovou plochu o rozloze 309,76m2. Vnitřní plocha podlahy měla
272,25m2. Hlavní konstrukce pro stěny a střechu byla řešena z ocelových plátů, které byly dle
potřeby v různě namáhaných místech nadimenzovány v tloušťce 12, 20, 25, 35 nebo 50mm.
Pláty, které byly svařeny do panelů nebyly svařovány na místě, ale v továrně a na místo pak
bezpečně nákladními auty dopraveny a smontovány jako obří skládačka. Bylo vytvořeno
opatření proti tepelnému překroucení účinkem svařování a při analýzách byla tloušťka
v místech svárů zredukována na minimum takových efektů. Každý stěnový panel byl rozdělen
na 4 kusy a stropní na 22 kusů. Délka jedné strany byla 17,6m a výška 4,7m. Konstrukční
tloušťka stěn a stropu 550mm.
- z průběhu montáže
-3-
mimaart
Průběh montáže :
Podkladem pro pavilon byl čtvercový rošt, vytvořený smontováním I-profilů. Aby byl
základ v rovině, byl z důvodu svažitého terénu vypodložen dřevěnými deskami. Ty byly také
použity do vzniklých čtvercových otvorů v základě jako ztužující podklad pro podlahu a byly
umístěny kolmo k zemi v osové vzdálenosti přibližně 20-30cm od sebe. Dále pak byla
položena dřevěná podlaha až na některá místa, kde Ito navrhnul přímo v interiéru zatravněné
plochy. Poté byly na stavbu přivezeny pomocné příhradové konstrukce, kterými se vyplnil
celý vnitřní prostor nastávajícího objektu a vymezil tak místo pro obvodové zdi a strop.
Pomocí autojeřábu se osadily a smontovaly stěny a nakonec strop. Jednotlivé části konstrukce
již byly předem v továrně před transportem nastříkány a upraveny na výslednou povrchovou
úpravu. Políčka ve stěnách a stropech se osadila hliníkovými nebo skleněnými výplněmi.
Přimontovalo se schodiště a začala se realizovat vnitřní část pavilonu. Podlaha byla nabarvena
na šedou barvu, poté byly vyfrézovány drážky linií a vyplněny na bílo nabarvenými
dřevěnými lištami. Dále byly ze dřeva smontovány malé stolky, které byly součástí navržené
podlahy, stejně jako zatravněná políčka. Z ohýbaných lamel se udělaly organické tvary
informační a kuchyňské jednotky. Výsledná barva jednotek byla světle zelená a ladila
s navrženými židlemi.
- průběh montáže
- foto interiéru
-4-
mimaart
Výsledný efekt :
Celý objekt nebyl rušen žádnými okenními rámy či dveřmi, neboť byly přirozeně
vytvořeny vzorkem křížících se linií. V případě dveří byly na každé ze čtyř stran ponechány
volné velké prostupy konstrukcí a zároveň tyto otvory fungovaly jako přirozené větrání.
Přístup dovnitř byl možný buď po schodech vytvořených z oceli nebo ze západní strany po
rampě vhodné pro starší osoby či vozíčkáře. Na pavilonu bylo použito větší množství skla jak
na stěnách, tak na stropu. Aby nedocházelo k nepříjemnému „přetopení“ vnitřních prostor,
byly navrženy speciální skleněné výplně, které výborně odrážely sluneční paprsky.
V interiéru, který je na volné rovné ploše, byly volně umístěny 2 jednotky - informační a
kuchyňský kout. Dále zde byly rozmístěny nízké stolky, normální stoly, židle a stoličky
navržené Rossem Lovegrovem.
Zahradní pavilon byl využit pro vyjímečné programy, jako architektonické přednášky,
filmové projekce, čtení poezie, BBC ples a „café.“ Serpentine Gallery leží v srdci kulturního
Londýna a je jednou z nejnavštěvovanějších galerií v britské metropoli. Pro veřejnost byl Itův
Serpentine Gallery Pavilon otevřen od 12.července do 29.září roku 2002.
- algorytmem vzniklá konstrukce
Zdroje :
Časopisy:
- Detail č.9 /2002
- GA Document č.70 /2002
- GA Document č.71 /2002
- The Japan Architect č.47 /2002
Internet:
-http://www.danda.be/outdata/?dreview=54&category=
-http://www.arup.com/europe/feature.cfm?pageid=331
-http://www.0lll.com/lud/pages/architecture/archgallery/ito_serpentine/final/
-http://www.0lll.com/lud/pages/architecture/archgallery/ito_serpentine/
-http://www.archiweb.cz/builds/vystavy/serpent.htm
-5-