Skolnicek 3_2011

Transkript

Skolnicek 3_2011
Š
3/2011
Pálení Čarodějnic je svátek v našich končinách již zlidovělý a známý. Pálení čarodějnic je též
známé jako Filipojakubská noc a koná se z 30.dubna na 1.května. Tato noc má být neobvyklá
tím, že temné síly a negativní energie mají mnohem větší moc nežli obvykle. Ohně se
zapalovaly právě proto, že měly čarodějnice a zlé síly obecně odehnat. I jejich zapalování na
kopcích a vyvýšených místech bylo zamýšleno pro zvýšení šance odehnání čarodějnic.
Tradičně se kolem ohňů tančilo a veselilo se a mimo jiné se zapalovala košťata (dopravní
prostředek čarodějnic) a vyhazovala do výše. Zapalování „figurín“ a podobizen čarodějnic se
ujalo až později. Popel z těchto ohňů měl mít pozitivní účinek na zvýšení úrody. V tuto noc
čarodějnice také pořádaly sabaty – tedy jakési srazy, na kterých si sdělovali novinky a
vyvolávali mocné síly. Dnešní podoba těchto slavností je průběhem poměrně podobná těm
historickým. Zapalují se ohně, pečou se špekáčky a lidé, kteří se sejdou, se veselí. Při
pozorování veliké zapálené hranice na člověka jisto jistě dýchne magická atmosféra.
-BV-
Žáci šesté a sedmé třídy popisovali svoje zážitky z pálení čarodějnic.
Proto sem uvádíme ty nejzdařilejší  .
O tomto víkendu jsem trávila čarodějnice s mamkou, její kamarádkou a dcerou
v lázních. Ten večer jsme ještě honem zjišťovaly, jestli se bude něco konat. A
konalo. Večer byl oheň a opékaly se buřty. Mamky šly napřed a my přišly
později. U ohně sedělo pád stařešinů, kteří si libovali na právě opečených
buřtech. Měli takový šťastný výraz v očích. Každý si dal alespoň jednoho
buřtíka a povídali se historky o dávných časech. Byla tam babička a ta vyprávěla
velmi zajímavý příběh o chlapci který žil v horách se svým dědečkem. Jednoho
dne dědeček onemocněl a chlapec musel běžet dolů pro pomoc. Měli tři psy –
bernardýny. Chlapec je zapřáhl do saní a uháněli dolů z kopce. Na poslední
chvíli přivedl pomoc a dědečka zachránil. Celý večer byl úžasný! 
Hermína Koudelková – 7.třída
Sešli jsme se celá rodina spolu. Měli jsme občerstvení a dobře jsme se bavili.
Asi v 19:30 šla maminka do lednice pro maso. Děda začal opékat maso, buřty a
klobásky. Mezitím než jsme začali jíst tak jsme šli namalovat čarodějnice na
papír. Pak jsme šli připravit oheň a k tomu ohni jsme zapíchli čarodějnice na
klacku a zapálili jsme oheň. Když se stmívalo tak nám děda nandal večeři a jedli
jsme. Po večeři půlka rodiny zůstala venku a povídala si o všem možným a
druhá půlka rodiny (kterou spíše obsazovali kluci) jsme šli se dívat na hokej.
Když skončil hokej šťastně pro Českou reprezentaci tak jsme skoro všichni šli
spát. Na tento večer bude hodně dobrých vzpomínek na to že jsme se sešli skoro
celá rodina pohromadě.
Jan Sládek, 6.tř.
Tento rok jsem pálení čarodějnic prožil celkem pohodlně. Nejdříve jsem půl
hodiny přemlouval rodiče, aby mne pustili samotného. Povedlo se. Oblékl jsem
si bundu a tepláky, dále jsem se vydal na 1 kilometr dlouhou strastiplnou cestu.
Cestou jsem potkal dva opilce a to bylo teprve 8 hodin večer. Zrovínka když
jsem dorazil, tak začalo pršet. Tak jsem si dal „limonádu“ a pak jsem se vydal
na strastiplnou zpáteční cestu domů.
Adam Benda – 7.třída
Já jsem trávila pálení čarodějnic v dětském domově. U fotbalového hřiště
jsme si rozdělali oheň, kde jsme si opékali buřty a k tomu jsme měli chléb a
hořčici. Jedna z našich tet se převlékla za čarodějnici. Bylo to velice
srandovní, ale zároveň hezké. Kluci si potom kopali a hráli fotbal, a protože
se holky nudily, tak si šly zahrát také. Hrály holky proti klukům a holky
vyhrály. Domů jsme šli asi v 8 hod. večer a to je vše, co jsem dělala .
Kateřina Urbanová – 7.třída
Pálení čarodějnic se u nás konalo u nové hospody. Ale
já, Marek, Týna a Matěj jsme ještě byli nějaký čas na
hřišti u kapličky. Na hřišti byla zábava, protože nás tam
bylo asi 15 a tolik se nás tam ještě nesešlo. Teda
myslím. Ale já, Marek, Týna a Matěj jsme měli určený
čas, kdy máme být u hospody. Tak jsme se tam pomalu
přesunuli všichni. Za necelou čtvrt hodinu se podpálila
hranice s čarodějnicí. Všichni se na oheň dlouho
koukali, ale nás to za chvíli přestalo bavit, tak jsme šli
hrát za hospodu vybíjenou. A tam nás bylo asi 30. Bylo
to zábavné, ale byl v tom jeden háček - byla už tma a
nikdo nic neviděl. Tak jsme šli zpátky k ohni. A za
chvíli mě naháněl Matěj, že budeme mít jídlo. A když mi to řekl, tak zmizel. Já ho nějakou
dobu hledala, až jsem ho nakonec našla. Ale nebyla tam Týna, tak jsem ji byla najít, to bylo
snadné. Za chvíli nám přinesli maso. Snědli jsme ho a šli zpátky za ostatními. Tam jsem
teprve objevila Andreu, tak jsme si začali povídat. Pak si šla opéct buřta a tak jsem jí řekla, že
budu někde s ostatními. Tak jsem šla. Potom přišla a šli jsme se projít. Potom mě, Týnu a
Andreu napadla jedna hra, a tak jsme ji začali hrát. Pak přišli rodiče, ti totiž byli
v Senohrabech. Přišli asi okolo 11. hodiny. Já jsem jim řekla, jestli tam ještě můžeme chvíli
být a oni řekli, že jo. Tak jsem byla ráda a šla jsem si koupit pití. Pak jsem šla za Andreou, ale
bylo už pozdě, musela jsem jít domů. Tak jsem se rozloučila a šla, abych doběhla rodiče. Byl
to hezký večer. A druhý den odpoledne, jak jsme šli okolo, tak tam byl popel, který ještě
trochu hořel. Pak jsme přišli až na oběd, když zrovna přijela mamka. Najedli jsme se a šli
pomáhat na zahradu tátovi. Pak nastal večer a také nastalo dělání úkolů. Pak jsem se šla
vykoupat a ještě chvíli koukat na televizi a šla spát.
Tereza Záleská – 6.třída
Letos jsme strávili čarodějnice u nás
v Pětihostech. Čarodějnice se pálily u hospody.
Přišli jsme tam trochu později, protože jsme
měli návštěvu. Když jsme se vypravili a šli
okolo rybníka dolů, už z dálky jsme viděli oheň.
Hospoda vypadala, jako když hoří. Nejprve
jsme se poděsili, ale přišli jsme blíže a hospoda
byla celá. Byla postavená obrovská hranice, na
jejímž vrcholku byla hadrová čarodějnice. Když zapálili hranici, čarodějnice
shořela během malinké chvilky.
Potom následovalo opékaní vuřtů, povídání se sousedy a běhání okolo
ohně. Pak si menší i větší děti hrály na babu, schovávanou a běhaly ve tmě. U
toho sousedi i sousedky sledovali hokej. I ze 300 metrové dálky bylo slyšet
jejich fandění. Šli jsme domů a já lehla a spala jako špalek.
Lucie Pulchartová – 7.třída
OSMISMĚRKY
K
O
L
O
B
Ě
Ž
K
A
A
M
ALKOHOL
KOLOBĚŽKA
K
A
K
T
U
S
B
A
N
K
A
ANANAS
KUŘE
L
L
R
U
B
R
U
S
A
O
J
ARORD
LÉKAŘ
Á
K
U
A
R
A
K CH N
R
K
ASTRA
LOUKA
D
O
K
U
F
N
V
R
A
D
A
AUTO
MAJKA
A
H
A
T
V
I
A
Á
S
R
S
BANKA
RAK
CH O
B
O
T
Á
Á
M
E
V
T
CELA
RUKA
L
L
É
K
A
Ř
K
T
K
E
R
DRAVEC
RUKÁV
A
O
É
E
N
E
E
U
E
C
A
CHLAP
ŘEKA
P
U
L
B
E
P
Ř
K
R
E
I
CHLÉB
ŘEPA
K
K
O
N
C
A
O
U
A
L
C
CHRÁM
SEKERA
K
A
L
E
N
D
Á
Ř
K
A
E
KAKTUS
SUCHAR
Nejhezčí svátky jara -…………….……..(10 písmen)
Eliška Kocourková, 5. tř.
K
P
K
K
R
Á
L
Í
K
O
E
Ů
K
D
Ů
M
O
V
Č
S
Ň
O
L
T
Ě
V
S
K
L
O
Č
O
L
E
K
O
A H V S
O O L T
K U N R
Č S A O
Í E O M
L Č A J
B M A A
A T I K
J K A A
Vlak táhne _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ .
(tajenka 10 písmen)
Anežka Juchelková, 5.tř.
KALENDÁŘ TANEC
KARAFIAT
UBRUS
KLÁDA
URNA
ČAJ
ČíČa
Králík
ČOLEK
Dům
Pes
SOJKA
Kůň
House STROM
Jablíčko Světlo
Jak
Vlna
Kočka
K
B
V
E
L
R
Y
B
A
J
LETADLO
BOMBA
MOL
L
O
Ď
S
I
A
B
Y
V
O
LOĎ
VEVERKA
AKÁT
E
M
M
Á
A
K
Á
T
E
R
ĎÁBEL
ŽRALOK
BYT
T
B
M
Á
B
C
E
C
V
P
OPICE
VELRYBA
KOMÁR
A
A
N
O
R
E
A
E
E
T
LEV
KOZA
D
A
T
E
L
V
L
K
R
Á
BOTA
MLOK
L
A
M
P
A
O
É
A
K
K
LÉKY
PTÁK
O
P
I
C
E
D
K
Z
A
O
YETTI
RAK
K
O
I
T
T
E
Y
O
N
L
LAMPA
OKO
O
E
Ž
R
A
L
O
K
C
M LEDOVEC
DATEL
Tajenka: ____________________________(15 písmen)
Kristian Matuštík, 5.tř.
k
o
k
o
s
ý
r
a
s
amerika list
o
r
l
i
s
t
á
t
a
kapr
loďka
t
o
a m e
r
i
k
a
klaun
malba
e
l
u
b
a
o
k
o
k
kokos
oko
l
á
n
j
i
l
á
l
ď
kolo
ras
e
k
a
p
r
c
b
o
o
kotel
real
v
a
b
y
r
r
e
a
l
krab
rolák
krabice
ryba
lev
sýr
Jaké máme zájmeno osobní?____
(2 písmena)
Tereza Breburdová, 5.tř.
táta
Modrá
Psychologové zjistili, že modrá je barvou klidu, uspokojení, souladu. Mají ji rádi lidé citliví,
s bohatým vnitřním životem, hledající lásku a oddanost, romantikové - prostě oni tišší
introverti. Symbolizuje něhu, věrnost, důvěru, oddanost a tradici. Dávají jí také přednost
lidé, kteří touží po klidu: unavení, přepracovaní, i ti co nemají rádi změny. A když někdo
modrou odmítá? Možná má strach ponořit se do hlubin vlastního nitra, možná není
spokojen se svými současnými vztahy, s vazbami, které tato barva představuje. Asi ho
zatěžují, není to žádné klidné bezpečí, ale spíš nudná závislost: s odmítáním modré se často
setkáváme u mladých lidí, kteří touží "vylétnout z rodného hnízda".
Modrá je barva vody a vzduchu, nekonečného průzračného nebe. Je nejčastější barvou
připisovanou bohům. Nejvyšší egyptský bůh Amón je modrý, což upomíná na jeho kosmický
původ, ostatním egyptským bohům se na nástěnných malbách dělají barvou z prášku
kamene lapis lazuli, podle kterého dostal azur své jméno, alespoň vlasy a paruky. Mexický
bůh Quetzalcoatl, Opeřený had, stvořitel Aztéků, je rovněž modrý. Indické bohy poznáme
podle sinavě modré pleti, germánský Odin nosí modrý šat, gotická Panna Marie se halí do
modrého pláště a modré pozadí na renesančních obrazech je symbolem nekonečnosti
božského vesmíru. Ale modrá, barva měsíčního svitu, může být také barvou tajuplných
mocností, dobrých i zlých. Bludičky lákají modrým světýlkem, koboldi, vodní a horští
duchové, jsou modří, modré jsou v pohádkách čarovné květy, které je nutno hledat, modrý
je pták štěstí.
EKO Votice -
Za pohádkou kolem světa
Na EKO Votice,, Za pohádkou kolem světa“ se mi líbilo, co jsme dělali ve
skupinách. Jeden kluk z naší skupiny vybral lístek, kde byl namalovaný někdo
z pohádky. My jsm, museli ukázat, co bylo v té pohádce. A taky nám pan Pepa
vyprávěl pohádku o stromě, který se nazýval ,,Lamání“. Potom jsme
ukazovali, co bylo v té pohádce. Holky byly lidmi, Ondra byl Lamáním, Matyáš
byl čarodějem, Radek byl duchem a ostatní kluci byli bojovníky. Taky jsme
hráli hru ,,chůze po kamenech přes řeku“. Každý měl namalovat do tabulky
postavu z pohádky, kterou máme nejvíce rádi. A taky jsme měli rozdělit
postavy, aby každá postava byla ,,lidová slovesnost nebo autorské dílo“. Moc
se mi to líbilo EKO Votice, protože byla plná moc hezkých příběhů.
Khrystyna Slepko – 5.třída
27.4. jsme měli přednášku na téma ,,Za pohádkou kolem světa“. Přišel k nám
pán, kterého jsme oslovovali Pepa. Bylo to zábavné. Dal nám papír, na který
jsme měli namalovat něco, co souvisí s naší oblíbenou postavou. Pak jsme si
prohlíželi výtvory našich spolužáků (jejich obrázky). Potom jsme se rozdělili do
skupin podle barev válečků, ale nesměli jsme přitom mluvit ani ukazovat
válečky. Pak jsme si vybrali jeden z papírů, na kterých byla namalována ta
postava nebo věc a měli jsme uhádnout, co to je za pohádku, a pak jsme dělali
pantomimu na tu pohádku. Potom jsme měli uhádnout, kam patří různé
pohádkové postavy. Jestli patří do skupiny ,,Lidová slovesnost“ nebo
,,Autorské dílo“. Pak jsme si zahráli africkou pohádku. Přecházeli jsme přes
,,kameny“ , pak jsme si sedli u ,,ohně“ a hráli jsme tu pohádku. Byla to o
Lamáním, který pomáhal lidem, ale pak byl chamtivý, protože ho duch Ibu
změnil. Lidem z vesnice se to nelíbilo a tak Lamáního vyhnali. Duch Ibu mu
řekl kouzlo, které zkamenělo Lamáního s jeho bojovníky. Potom jsme na papír
psali pod zvířata jejich jména, délku a váhu. Tato přednáška se mi moc líbila a
doufám, že mým spolužákům také.
Radek Jíša – 5.třída
Žáci sedmé třídy dostali za úkol nakreslit detail .
Ano, byl to velice záludný úkol a většina žáků jej pojala čistě po svém, ale výsledky byly
vynikající .
Martin Bláha
Dominika Javůrková
Kateřina Urbanová
Lucie Pulchartová
Marie Genyová
-BV-
BLUDIŠTĚ
cíl
start
Vytvořil Kristian Matuštík, 5.tř.
START
Cil
Vytvořil Ondřej Vávra, 5.tř.
START
CÍL
Vytvořil Matyáš Plocek, 5.tř.
Na rodičovském sdružení: A nezlepšil se náhodou můj syn?
Ale jistě, váš podpis již falšuje daleko lépe.
„No jak se jmenovala žena, kvůli které se ve starém Řecku vedla slavná bitva?“ ptá se
učitelka Heleny.
“Nevím.“
„No přece jako ty.“
„Cože? Kropáčková?“
Venku sněží a tak se pani učitelka ptá dětí: "Půjdeme se koulovat, děti?"
Děti volají: "Ano,ano!"
„Tak dobře“, povídá paní učitelka, "k tabuli půjde Novák!“
Grafika, sazba, tisk: Barbora Veselá, Mgr. Iva Niklesová
Vydává: Základní škola T. G. Masaryka v Pyšelích
Odpovědná redaktorka: Barbora Veselá, 7. tř.
Redakční tým: Daniel Baťha, 7.tř., Barbora Veselá, 7.tř.