Alarm 32 - Nesehnutí

Tištěná verze: ISSN 1214-9632, online verze: ISSN 1801-0415
Zpravodaj o životním prostředí a lidských právech dobrovolná cena 5 Kč
číslo 32 // léto 2006
Alarm č.32
téma: cestování za lidskými právy
ohňostroje versus přehrada | ženská práva | distribuce
rozhovor s političkami | fesťáky | ekoporadna | hypermarkety
recepty z cest | festivaly | zbraně - o Iránu | knihovna
Kampaně
Ahoj,
Běda mužům, kterým žena vládne?
právě držíte v rukou nové číslo zpravodaje Alarm.
Ti z vás, kteří znají náš čtvrtletník z dřívější doby, si,
aspoň jak doufáme, mohli povšimnout jisté změny.
Především se snažíme změnit Alarm ze zpravodaje NESEHNUTÍ na zpravodaj o životním prostředí
a lidských právech. Snažíme se tímto dát v našem
periodiku prostor i takovým aktivitám, na kterých se
NESEHNUTÍ ve svých kampaních a projektech přímo
nepodílí nebo podílí jen částečně, ale tematicky se
naší činnosti týkají a máme zato, že by mohly být
zajímavé pro vás: pro naše dobrovolníky/ice a naše
sympatizanty/ky.
Takovýto podtitul nesla jedna z akcí, které
v rámci svých jarních aktivit realizoval tým kampaně
Ženská práva jsou lidská práva. Ale pojďme pěkně
po pořádku.
Touto změnou chceme také dát prostor vám, abyste
měli možnost do Alarmu přispívat svými postřehy,
nápady, zážitky, reportážemi, úvahami, vegetariánskými nebo veganskými recepty či jinými literárními
případně obrazovými příspěvky. Samozřejmě, že se
můžete také kdykoliv připojit k redakční radě a pomoci i
s utvářením finální podoby zpravodaje prostřednictvím
spolupráce při korekturách či sazbě, nebo nápady, co
dát do Alarmu příštího.
A co naleznete v tomto čísle Alarmu? Je věnován
cestování – a to především (ale nejen) cestování za
lidskými právy. Pročtete si něco o zážitcích ze Sýrie
a Makedonie, dovíte se, že k nám zase přicestuje
čečenský dětský folklorní soubor Maršo, pročtete
si vege-recepty z Uzbekistánu. Přiblížíme vám také
kritický pohled na možný útok na Írán. Na cesty
po České republice se vybral i informační stánek
NESEHNUTÍ a účastnil se několika festivalů. Proto vám
přiblížíme brněnský ProtestFest, reporty z infostánků
v rámci dalších festivalů a pozveme vás na festival
o lidských právech, který připravuje NESEHNUTÍ
v prosinci.
Větší prostor je – vzhledem k množství realizovaných aktivit – věnován ženským právům
a aktivitám zaměřeným na rovnost příležitostí žen
a mužů. Dočtete se také, jakým problémem mohou
být ohňostroje, co nového v hypermarketové kampani
a čím se zabývala ekoporadna. Již tradičnou součástí
Alarmu je také část věnována distribuční nabídce
a novinkám v knihovně – která se v létě významným
způsobem rozšířila – do sekce feminismus a genderová studia přibylo asi 1000 knížek.
A ještě malé upozornění na závěr: někteří/ré
z vás si již povšimli, že NESEHNUTÍ změnilo své sídlo.
Od srpna nás najdete v Brně na třídě Kpt. Jaroše
31 a kromě účasti na různých schůzkách k našim
kampaním, můžete navštívit naše Informační centrum
pro rovné příležitosti žen a mužů (pondělí 10:0012:00h a 16:00-18:00h), Ekologickou poradnu (středa
10:00-12:00h a 16:00-18:00h) či knihovnu (pondělí
a středa 10:00-12:00h a 16:00-18:00h po předchozí
telefonické či mailové domluvě i jinak).
Přejeme vám příjemné počtení Alarmu, těšíme se
na vaše ohlasy a příspěvky či na vaši návštěvu v naší
nové kanceláři.
Vaše redakce
| Alarm č.32
Kampak, panenko?
„Ve Vyškově, Boskovicích, Praze, dvakrát
v Ostravě, do Rožnova p. Radhoštěm, Ústí n. Labem
a Blanska," tak nějak by odpověděla kreslená
panenka, jedna z částí putovní výstavy NESEHNUTÍ
Ženská práva jsou lidská práva aneb kampak,
panenko?, kdybyste se jí zeptali jakými městy v rámci
svého putování už prošla a jakým směrem se vydá.
Výstava (jedenáct panelů obsahujících fotografie
a texty představující základní informace z problematiky ženských práv, rovnosti žen a mužů), kterou jsme
podrobně popisovali v minulém čísle Alarmu byla
uvedena 8. března 2006 v Brně, odkud se vydala na
turné po vlastech českých a moravských. Ve Vyškově
byla instalována v dubnu v místní Knihovně Karla
Dvořáčka, v Boskovicích ji mohli v květnu shlédnout
diváci a divačky v kině Panorama, mezitím stihla
krátký pobyt v ostravském Domu knihy. Začátek
léta strávila v ulicích Prahy a konec června a parný
červenec přečkává opět v Ostravě v antikvariátu
Fiducia.
Tým ženskoprávní kampaně NESEHNUTÍ
se snaží ve spolupráci s místními organizátory
a organizátorkami obohatit výstavu o doplňkové akce.
V Boskovicích a v Ostravě tak proběhly
vernisáže spojené s přednáškami o historii
a
současnosti
ženského
hnutí
a o problematice násilí na ženách. V Praze
(v režii Nadačního fondu Slovak-Czech Women’s Fund
z Prahy, který také realizaci putovní výstavy finančně
umožnil) a při letní návštěvě Ostravy se pak podařilo
výstavu spojit i s pouličním informačním stánkem
a divadlem, které pro tyto příležitosti vytvořila skupina
studentek oboru Sociální pedagogika z Pedagogické
fakulty Masarykovy univerzity v Brně. O výstavu
i doplňkové akce je zájem (snad jen kromě Boskovic,
kde vernisáž zřejmě „doplatila“ na jeden z prvních
hezkých květnových dnů) a daří se tak naplňovat
hlavní poslání výstavy a jejího putování - představit co
nejširší veřejnosti zajímavou formou základní otázky
ženských práv a rovného postavení žen a mužů
a odpovědět na tu nejzákladnější: „O co jde?“.
Do budoucna se výstava vydá a k vidění bude
v tetovacím salonu v Přerově (srpen), na některé
z chodeb vysoké školy v Ústí nad Labem nebo
gymnázia ve Vítkově, v prostorách knihovny v Rožnově
pod Radhoštěm (vše v průběhu podzimu 2006) či kina
v Blansku (prosinec).
Nenechte si výstavu a přidružené akce ujít a máte-li
o ni zájem i u vás (ve škole, knihovně, úřadu, klubu,
čajovně, kině, informačním centru apod.), neváhejte
nás kontaktovat - její putovní harmonogram se rychle
plní.
>>>
dování a ve veřejné sféře s názvem Běda mužům,
kterým žena vládne? aneb Proč ANO ženy v politice?
Jednotlivé akce se postupně věnovaly řešení otázek,
proč je dnes nedostatek žen ve veřejné sféře, proč je
třeba se tímto tématem zabývat a jakým způsobem je
možno k problému nerovného zastoupení žen a mužů
přistupovat, jak ho řešit.
Cílem bylo zvýšení přehledu veřejnosti o problematice rovnosti žen a mužů a podpora zapojení
obou pohlaví do rozhodovacích procesů. Dnes jsou
rovná politická práva ve většině zemí přiznána ženám
i mužům bez rozdílu, v praxi je však politická činnost
a rozhodování o věcech veřejných stále zejména
mužskou doménou. Muži určují politické priority
a stejně tak politická kultura je zaměřena převážně na
muže. Důvodů, proč je důležité zabývat se nedostatkem
žen v politice, je hned několik. Rozhodovací procesy,
na nichž se vyváženě nepodílí obě pohlaví nemohou
dost dobře odrážet potřeby a zkušenosti všech občanů
a občanek. Vznikají pak rozhodnutí, která
opomíjí řadu důležitých oblastí. Nedostatečným
způsobem se řeší například problém násilí na
ženách, diskriminace žen na pracovním trhu
a z toho plynoucí ekonomická nerovnováha mnoha
rodin, omezovaná reprodukční práva žen a řada
dalších sociálních i jiných problémů, které se nedotýkají pouze žen. Dalšími argumenty, proč podporovat
rovnou účast žen a mužů na politickém rozhodování
na místní, regionální, celostátní i mezinárodní úrovni,
jsou např. ty, že ženy tvoří polovinu občanů (občanky),
daňových poplatníků (poplatnice) i voličů (voličky)
a měly by být tedy stejně zastoupeny na všech pozi-
Chcete-li dostávat zpravodaj Alarm, máte dvě možnosti.
Pošlete na brněnskou adresu NESEHNUTÍ sedmnáctikorunovou známku (počet známek = počet čísel Alarmu)
nebo nám napište na adresu [email protected], kde si
můžete objednat jeho pravidelné zasílání v elektronické
verzi. ALARM si můžete také prohlédnout na našich internetových stránkách: www.nesehnuti.cz
Kontakt:
NESEHNUTÍ BRNO
třída Kpt. Jaroše 31, 602 00 Brno
tel./fax: 543 24 53 42
e-mail:[email protected]
www.nesehnuti.cz
Redakce:
Kateřina Hladišová, Andrea Láníčková, Kristýna Pešáková,
Katarína Potfajová, Dušan Rosenbaum, Milan Štefanec
Sazba:
Petr Jambor
Ilustrace na titulní straně:
Ondřej Novák
Registrace:
MK ČR E 14790
Proč ANO ženy v politice?
Vytištěno na recyklovaném papíře.
Během května a června 2006 uspořádalo
NESEHNUTÍ Brno u příležitosti letošních voleb do
poslanecké sněmovny cyklus besed a přednášek na
téma rovné zastoupení žen a mužů v politickém rozho-
Poznámka redakce:
Ne všechny články musí vyjadřovat stanovisko
NESEHNUTÍ.
Kampaně
Běda mužům, kterým žena vládne?
cích, kde jsou přijímána zásadní rozhodnutí, včetně
rozhodnutí politického charakteru spojená např. s rozhodováním o využívání veřejných financí apod. Rovnost
na základě pohlaví ve všech oblastech je základním
kamenem sociální spravedlnosti, lidských práv
i fungující demokracie. (více např. na www.padesatprocent.cz nebo www.feminismus.cz)
Na jednotlivých akcích, které byly realizovány
za finanční podpory Nadace Žena a ve spolupráci
s Knihovnou Jiřího Mahena v Brně, vystoupily jak
ženy z občanského sektoru, které se tématem rovnosti
a podporou žen v politice aktivně zabývají, tak i političky, které se různých úrovní politického života přímo
aktivně účastní. Úvodní besedu (15/5) věnovanou
otázkám, proč a jak dosáhnout paritního (rovného)
zastoupení žen a mužů v politice, zda jsou např. kvóty
tím správným řešením a jaká je situace v ČR či jinde
ve světě vedla ředitelka neziskové organizace Fórum
50% - Lenka Bennerová. Její kolegyně Jana Smiggels
Kavková pak na závěr akcí (15/6) prezentovala analýzu
výsledků parlamentních voleb i předvolební kampaně
z perspektivy prosazování rovnosti žen a mužů
a podpory ženských práv. Na další povolební akci
se známá feministická autorka Eva Hauserová ve
své přednášce (8/6) věnovala tomu, proč chybí ženy
ve veřejném životě a zda lze nalézt nějaké příčiny
z historického, sociálního či biologického pohledu.
Z aktivních političek vystoupila poslankyně parlamentu
ČR za ČSSD a předsedkyně Rady vlády pro rovné
příležitosti - Anna Čurdová, která se zabývala zejména
politikou Evropské unie a představila všem zúčastněným činnost Rady Evropy, jejíž doporučení všem
členským státům EU (tedy i ČR) se týkají i řešeného
tématu.
Těsně před volbami (30/5) pak proběhla netypická
politická debata, kde vystoupily oproti běžné praxi
netradičně pouze ženy - političky: Barbora Javorová
(KDU-ČSL), Marta Bayerová (KSČM), Jindřiška
Maršová (ČSSD), Eva Frélichová (Rovnost šancí),
Kateřina Jacques (Strana zelených), Alena Adamcová
(SNK-ED), Ivana Toufarová (ODS). Moderovaná
panelová debata se věnovala tématům zaměřeným
zejména na dva základních okruhy: jak se žije ženám
- političkám uvnitř jejich politických stran a jak se
politické strany staví k tématům z problematiky rovnosti
žen a mužů, jako jsou např. diskriminace na pracovním
trhu, slaďování rodinného a pracovního života, násilí
na ženách, reprodukční práva žen apod. Debata
byla zajímavou konfrontací osobních názorů i politických stanovisek, teoretických předsevzetí a reálné
praxe. Pozici jednotlivých stran v problematice řešení
ženských práv a rovnosti žen a mužů v různých sférách
pak nejlépe odráží výsledky soutěže Strana otevřená
ženám, kterou vyhlásilo Fórum 50%. Odborná komise
se shodla na tom, že ženám nejotevřenější je Strana
zelených. Na dalších místech se následně umístily (dle
pořadí jmenované): KSČM, SNK-ED, ČSSD, US-DEU,
KDU-ČSL, ODS.
Nicméně na závěr je třeba konstatovat, že volby
2006 z pohlednu paritního zastoupení žen a mužů
nedopadly nejlépe. Původní nízké zastoupení žen
v českém parlamentu se ještě snížilo na 15%. Česká
republika tak zabírá nižší příčky v celoevropském
průměru zastoupení žen. Přitom ženy tvoří nejméně
51% obyvatelstva Evropské unie. Tento fakt se ale
neodráží v žádné vládě, parlamentu, podnikatelské
(pokračování)
sféře, ani v institucích, které vydávají důležitá rozhodnutí. Dokud ženy nedosáhnou rovnosti v oblasti rozhodování, budou postrádat část svých občanských práv.
Taková je základní myšlenka všech aktivit, které se dají
shrnout pod jednoduché motto: „Hlas ženám v politice!“
a k nimž se NESEHNUTÍ v rámci své ženskoprávní
kampaně jistě ještě několikrát připojí. Bohužel se
ukazuje, že tyto aktivity stejně jako některá z pozitivních opatření (kvóty) jsou potřebné. Vždyť pokud
bychom čekali na „přirozený“ vývoj a věřili ve velkou
sílu žen a jejich schopnost překonat všechny viditelné
i skryté bariéry při prosazování v politice, čekali bychom
dle všech odhadů na rovné zastoupení žen a mužů asi
150 let. A to je trošku dlouhá doba, co myslíte?
Mezinárodní den rovnosti žen a mužů
Byl to ten slavný den, kdy k nám byl zaveden ten
den rovnosti, ten den rovnosti... chtělo by se téměř
zanotovat člověku vědomému si řady nerovností mezi
ženami a muži, které nás provází naším každodenním
životem a většinou nám jej ztrpčují.
Mezinárodní den rovnosti žen a mužů byl vyhlášen
poprvé 19. června 2006 jako mediální a informační
podpora nejen projektu „Půl na půl - rovné příležitosti
žen a mužů“, kde je NESEHNUTÍ Brno jednou z partnerských organizací, ale i tématu rovných příležitostí
žen a mužů obecně. Cílem aktivit v rámci tohoto dne
bylo informovat veřejnost o palčivosti problému, dát
termínu „rovné příležitosti“ tvář, seznámit ohrožené
skupiny s jejich možnostmi a vyvolat mediální a informační tlak na politiku. V rámci mezinárodního dne se
uskutečnily oslavy a informační aktivity v Praze, Brně,
Trutnově a Liberci. V Brně se na aktivitách podílelo
NESEHNUTÍ Brno ve spolupráci s dalšími partnery
projektu - Knihovnou Jiřího Mahena v Brně a Asociací
pro rovné příležitosti žen a mužů. Mezinárodní den
rovnosti žen a mužů oslavily i zahraniční partnerské
projekty v Dánsku, Lotyšsku, Polsku, Rakousku
a Španělsku. Tento den byl slaven především v rámci
projektu Půl na půl - rovné příležitosti žen a mužů realizovaný v rámci iniciativy Evropské unie EQUAL, který
je spolufinancovaný Evropským sociálním fondem
a státním rozpočtem České republiky. „Na počátku
úvah o založení Mezinárodního dne rovnosti žen
a mužů byla potřeba informovat širokou veřejnost
o stálé aktuálnosti existence nerovnosti mezi ženami
a muži ve společnosti. Věříme, že prostřednictvím
této nadnárodní akce oslovíme mnohem více lidí
z ohrožených skupin na trhu práce - tedy především
žen ve věku 24 - 35 let, žen + 50, mužů - otců a mužů
na rodičovské dovolené. Díky dni věnovanému rovnosti
žen a mužů se totiž dozvědí o existenci právní poradny
- nové služby informačního centra pro rovné příležitosti
žen a mužů na trhu práce, regionálních infocentrech
i webových stránkách obsahujících maximum informací k dané problematice a potřebné kontakty: "www.
rovneprilezitosti.cz." popisují východiska akce zástupkyně neziskové organizace Gender Studies, o. p. s.,
která je vedoucí organizací zmíněného projektu Půl
na půl - rovné příležitosti žen a mužů, v jeho tiskových
materiálech.
Tým dobrovolníků a dobrovolnic NESEHNUTÍ
u příležitosti tohoto významného dne připravil
celodenní informační stánek v centru Brna. Spolu s
pestrobarevnými balónky byly rozdávány i informační
materiály a záložky „Diskriminace je, když:…“. Ve
stánku či v informačním centru Knihovny Jiřího
Mahena, v jehož blízkosti byl stánek umístěn, měli
kolemjdoucí příležitost i přímo zkonzultovat své
případné dotazy. Lidé však využívali především širokou
nabídku letáků a dalších publikací zaměřených na daný
okruh témat. Interaktivním doplňkem infostánku bylo
pouliční divadlo, které bylo vytvořeno v rámci projektu
studentek oboru Sociální pedagogika z Pedagogické
fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Na závěr dne
se uskutečnil seminář (přednáška) v režii Asociace
pro rovné příležitosti, který byl věnován prezentaci
výsledků nového výzkumu zaměřeného na postavení
žen na trhu práce v ČR.
Další podporou projektu a jeho aktivit jsou propagační plakáty a letáky zaměřené na vysvětlení, co to
je diskriminace, kde se s ní lze setkat, jak ji rozpoznat
a kam (do jakých informačních center realizovaných
v rámci projektu) se lze obrátit pro radu a pomoc. Máteli podezření či přímo reálný problém s diskriminací,
neváhejte nás kontaktovat
Máte-li zájem spolupracovat s námi na propagaci
informačních center a užitečných informací i kontaktů
i u vás - ve vašem regionu, na vašem úřadě, mateřské
školce, ordinaci apod., určitě nás kontaktujte též.
Rádi vám pošleme informační materiály pro vystavení
a distribuci mezi vaše klientky a klienty a cílovou
skupinu našich aktivit (viz výše) i u vás.
A co dál v ženskoprávní kampani?
Během léta kampaň třídí materiály, aktualizuje
a přepracovává své webové stránky http://zenskaprava.ecn.cz a nabírá dech na novou sezónu, kterou
bude další školní rok 2006/2007. Plánuje se celá řada
menších i větších aktivit: pokračování putování výstavy
a doprovodné vernisáže a přednášky; akce proti násilí
na ženách, které se budou jakou každý rok konat ve
spojení s Mezinárodním dnem proti násilí na ženách
(25. listopad); přednášky na školách i v mimoškolských
zařízeních; velké rozšíření feministické sekce knihovny
NESEHNUTÍ zejména díky daru asi tisícovky knih od
o. s. Medúza; propagace a rozvoj informačního centra
pro rovné příležitosti žen a mužů realizovaného v rámci
projektu Půl na půl; příprava celoroční série veřejných
akcí (vernisáží, besed a přednášek, filmových projekcí)
zaměřených na různé aspekty, reflexe a ztvárnění
širokého tématu rovnosti žen a mužů, ženských práv;
publikace a distribuce informačních materiálů; plánování dalšího ročníků vzdělávacích seminářů pro různé
cílové skupiny, apod.
Máte zájem s námi spolupracovat?
Uspořádat ve vašem okolí přednášku, besedu,
vernisáž putovní výstavy či máte jiné nápady
a možnosti? Zaujala vás naše kampaň a máte alespoň
trošku času a chuť se sami/y pustit do aktivní práce?
Není nic jednoduššího než nás kontaktovat. Těšíme se
na spolupráci s dalšími lidmi - ženami i muži, jenž se
nebojí slůvka feminismus. A věřte, že se opravdu není
čeho bát. Nebo vám něco v tomto článku připadalo
děsivé?
Autorka: Kateřina Plesková
koordinátorka kampaně Ženská práva jsou
lidská práva
[email protected]
| Alarm č.32
Kampaně
Rozhovory s ....
>>>
s Kateřinou Jacques
opatření, jako je možnost flexibilního střídání rodičů na
rodičovské dovolené či podpora pružné pracovní doby
a částečných pracovních úvazků.
NESEHNUTÍ: Myslíte si, že díky převaze mužů v
politice přebírají političky mužské vzory chování?
Kateřina Jacques, Strana zelených.
Foto: Milan Štefanec.
NESEHNUTÍ: Budete se zásadně zasazovat za
prosazování rovných příležitostí pro muže
a ženy? Pokud ano, tak jakým způsobem
a v jakých oblastech? Nebo případně v jakých
oblastech vidíte největší nerovnost?
Určitě, neboť problematika nerovného postavení žen ve
společnosti je součástí ochrany lidských práv - a ta patří
k prioritám jak ve Straně zelených, tak k mým osobním.
Problémů je celá řada, jen namátkou: nízké zastoupení
žen ve veřejných a rozhodovacích funkcích, nižší průměrná mzda u žen než u mužů, diskriminace žen v přístupu
k zaměstnání, atp.
NESEHNUTÍ: Je podle Vás ve Vaší straně dostatek
žen? Myslíte si, že pokud by jich bylo více, došlo by
ve straně k nějakým zásadnějším změnám?
Strana zelených na tom není špatně, domnívám se, že
je k ženám spíše vlídná. To však nic nemění na tom, že
máme co zlepšovat. Zatím máme kvóty na kandidátkách
a ve stranických orgánech pouze na třetinové zastoupení
(týká se to obou pohlaví) a bylo by dobré, kdybychom se
dostali na rozložení půl na půl. Tolik žen zatím ale nemáme. Hlavním problémem absence žen v politice obecně
není jen jejich slabé zastoupení v politických stranách, ale
spíše jejich neochota kandidovat do vyšších stranických
a politických funkcí, která je způsobena jednak nechutí
účastnit se vnitrostranických bojů, které jsou tradičně
spíše mužskou doménou a často jsou značně agresivní,
a také tradičním rozdělením mužských a ženských rolí
v partnerských vztazích, kvůli kterým nemají ženy na
politiku dostatek času. A politika vyžaduje enormní časové
angažmá.
NESEHNUTÍ: Je pro Vás přijatelné rozdělení rolí
mužů a žen podle tradičního modelu (žena - matka,
muž - živitel)? Pokud ne, co byste udělala pro
změnu?
Striktní přisuzování tradičních rolí ženám a mužům
odmítám. Tím však v žádném případě nechci říct, že
bychom měli usilovat o nivelizaci rozdílů mezi pohlavími.
Prosazování rovných příležitostí pro muže a ženy by mělo
sledovat především dva jednoduché a racionální cíle: ženy
mají mít možnost věnovat se naplno své profesi, v níž
nesmějí být oproti mužům diskriminovány, a muži by se
naopak měli ve vyšší míře zapojit do péče o své potomky
a o domácnost. Nástrojů na nápravu současné situace
je celá řada: sahají od osvětových kampaní přes kvóty,
přijetí antidiskriminačního zákona až po praktická politická
| Alarm č.32
To je individuální. Spíše bych se odvážila tvrdit, že politika
preferuje mužské typy. Současná politika je doménou
mužů a jisté prvky mužského myšlení proto mohou být
pro ženu „pozitivním“ vkladem a předpokladem úspěchu
v politické kariéře. To by se však mělo změnit. Politická
kultura se v tomto ohledu může „zrovnoprávnit“ pouze
širším zapojením žen.
s Jindřiškou Maršovou
Jindřiška Maršová (ČSSD), předsedkyně hnutí Sociálně
demokratické ženy, nekandiduje do poslanecké sněmovny).
Foto: Milan Štefanec
NESEHNUTÍ: Budete se zásadně zasazovat za
prosazování rovných příležitostí pro muže
a ženy? Pokud ano, tak jakým způsobem
a v jakých oblastech?
Jsem předsedkyní Sociálně demokratických žen, nejsem
přímo kandidátka na žádný politický post, ale myslím
si, že už to, že řídím dva a půl tisíce žen a určuji jejich
směr je dostatečně velký kus práce. Sociálně demokratickým ženám se podařila důležitá věc. 20. května
premiér Paroubek učinil veřejný příslib na setkání SDŽ
a neziskových organizací ohledně poměrného zastoupení
žen na volitelných místech kandidátek ČSSD. Doufám, že
to bude velké překvapení pro naše mužské kolegy. Stejně
tak se zvedne i 25%ní podíl v orgánech ČSSD na dnešní
poměrné zastoupení, a to je 30%. Za poslední 3 roky
vstupuje do ČSSD 40% žen. Doufáme, že to uděláme
tak jako v Rakousku, kde 30%ní zastoupení bylo jen
přechodným opatřením, řekněme na dobu 5 let, a pak
nastartujeme 40%, a posléze to bude jako ve Francii,
kde mají změnu ústavního zákona, která umožňuje rovný
přístup k volebním místům. A na jaké oblasti bych se chtěla
zaměřit? SDŽ má postavení žen nejenom na kandidátkách,
ale vůbec v mocenských a rozhodovacích procesech,
neboť to je to nejdůležitější, dostat tam nejenom ženy
- političky, ale i ženy, které zaujímají významné pozice jak
ve státní správě, tak v soukromém sektoru.
NESEHNUTÍ: A v jakých oblastech vidíte největší
nerovnost?
V jakých oblastech je největší nerovnost? Největší nerovnost, a to je to, co brání ženám vstoupit do politiky,
je mateřská role a předsudky mužů.
NESEHNUTÍ: Je podle Vás ve Vaší straně dostatek
žen? Myslíte si, že pokud by jich bylo více, došlo by
ve straně k nějakým zásadnějším změnám?
Myslím si, že jsem dostatečně dlouho jak v ČSSD,
tak v SDŽ (Sociálně demokratické ženy, pozn. autorky)
na to, abych pochopila to, co pochopily naše západní
kolegyně, tedy že jakákoli opatření mimo kvóty nevedou
k tomu kýženému cíli, tj. aby ve veřejném prostoru bylo
více žen. Zkoušeli jsme před tím všechny možné způsoby,
to znamená prosby, doporučení, nařízení, ale nemělo to
smysl. Dokonce ta katastrofická situace, pokud bude mít
ČSSD v parlamentních volbách méně než 25%, tak tam
bude pravděpodobně jenom 6 žen a to vnímám už jenom
jako statistickou chybu.
NESEHNUTÍ: Je pro Vás přijatelné rozdělení rolí
mužů a žen podle tradičního modelu (žena - matka,
muž - živitel)? Pokud ne, co byste udělala pro
změnu?
Vzhledem k tomu, že je 50% žen rozvedených, tak tento
model už téměř nemůžou životně akceptovat, protože
musí uživit svoje děti. Proto možná jednou bude na
diskuzi, že i flexibilní formy práce, jako např. zkrácený
pracovní úvazek, pro tyto ženy není. Je vlastně jenom pro
úzký segment žen. Zastávám to stejné co gender, a to že
to jsou více méně kulturní a sociální role. Už jednou se
stalo, že ženy dokázaly, že tomu tak není, a je s podivem,
že to byl velký válečný konflikt za 1. světové války. Ženy
si musely zkrátit vlasy a sukně a řídit celé hospodářství
a zvládly jsme to, protože mužů nebylo. Za 2. světové války
to bylo to stejné. Pouze seveřanky nemusely vracet konta
a nemusely vracet kompetence s tím získané. Zůstaly jim.
A ženy v západní Evropě to hravě dohnaly. My jsme teď
měly setkání se ženami z hornorakouské SPÖ (rakouská
sociálně demokratická politická strana, pozn. autorky),
a ty mají jednoznačně 50% žen na kandidátkách a 50%
žen v parlamentu.
NESEHNUTÍ: Myslíte si, že díky převaze mužů
v politice přebírají političky mužské vzory
chování?
Naprosto určitě. To není kategorie přání, to je sociologická
a psychologická kategorie, kdy jednoznačně minoritní
skupina, aby se v politice nějak udržela, a aby měla alespoň nějaké to slovo, tak se přiřazuje ke skupině majoritní,
ale potom paradoxně ženy není v politice slyšet vůbec.
A zkuste říct, kolik je žen v parlamentu a na kolik si z nich
vzpomínáte. Jsou to pouze ty vybrané a tolerované ženy.
Ale nemyslím si, když mi některá žena řekne, že právě
ona se do politiky dostala vlastní pílí, že je to pouze její
zásluha. Vždy říkám, že všechny její předchůdkyně, které
pracovaly na emancipaci žen, ty všechny stojí za tím, že
tam ženy dneska mohou stát.
NESEHNUTÍ: Děkuji mockrát.
Nemáte za co.
>>>
Kampaně
Rozhovory: ...
(pokračování)
s Ivanou Toufarovou
Já si myslím, že v ODS není dostatek žen. Ale nemyslím
si, že by došlo tím, že by v ODS bylo více žen, k nějakým
změnám, protože ODS stejně jako i muži přistupují
k ženám jako takovým naprosto rovnocenně.
NESEHNUTÍ: Je pro Vás přijatelné rozdělení rolí
mužů a žen podle tradičního modelu (žena matka, muž - živitel)? Pokud ne, co by jste udělala
pro změnu?
Ivana Toufarová (ODS), starostka městské části
Brno - Bohunice, nekandiduje do poslanecké sněmovny).
Foto: Milan Štefanec
NESEHNUTÍ: Budete se zásadně zasazovat za
prosazování rovných příležitostí pro muže
a ženy? Pokud ano, tak jakým způsobem
a v jakých oblastech?
Domnívám se, že zákon o rovnocennosti mužů a žen
mluví. A tam, kde se tento zákon nedodržuje, je potřeba
právo vymáhat.
NESEHNUTÍ: Existuje podle Vás nějaká oblast,
kde vidíte v současné době nějakou zásadní
nerovnost v rolích mužů a žen?
Myslím si, že je to v přístupech jednotlivých firem
k ženám a mužům. Jedná se o porušování zákona
o rovnocennosti mužů a žen, který u nás platí.
NESEHNUTÍ: Je podle Vás ve Vaší straně dostatek
žen? Myslíte si, že pokud by jich bylo více, došlo by
ve straně k nějakým zásadnějším změnám?
Pro mě není přijatelné rozdělení žena-matka a mužživitel. Podle mě záleží na tom, jak si to udělá rodina jako
taková. Když se dva vezmou, tak by si měli tyto vztahy
urovnat sami mezi sebou a říci si, jak co budou dělat.
Je to totiž jejich vlastní rozhodnutí.
NESEHNUTÍ: Takže by jste to nechala na jednotlivcích, jak se spolu domluví a neprosazovala by
jste nějaké změny?
Ne, neprosazovala bych změny, ať si to doma jednotlivci
sami uspořádají, jak myslí.
NESEHNUTÍ: Myslíte si, že díky převaze mužů v
politice přebírají političky mužské vzory chování?
Já si myslím, že političky nepřebírají mužské vzory
chování, že jsou ženy samy o sobě osobnosti a umí
si udělat určité postavení úplně samy. Ale pravdou je,
že v politice žena musí být trošku chlap.
NESEHNUTÍ: Děkuji mockrát.
Autorka rozhovorů:
Kristýna Pešáková
Brňáci se chystají
rozptýlit do vzduchu
50 tun nebezpečných
látek.
V roce 2006 má být do ovzduší v Brně
rozptýleno kolem 50 tun nebezpečných látek.
Na tomto náročném úkolu mají spolupracovat všichni
obyvatelé města. Za tím účelem byla zahájena distribuce těchto látek do jednotlivých domácností.
Přečtete - li si takovou zprávu, budete si myslet,
že se jedná o novinářskou kachnu a přece je to
v podstatě pravda. Každý rok je například ve Švýcarsku
vyvrženo do ovzduší 1450 tun prachu ze zábavné
pyrotechniky, v České republice se odhaduje toto
množství na 2000 tun. Vzhledem k tomu, že značné
množství těchto látek se prodává ve stáncích, kde
často chybí evidence a zboží je mnohdy pašované,
je velmi těžko stanovit, kolik takových „hraček“ skutečně
v průběhu roku vybuchne. Můžeme odhadovat, že jen
v samotném Brně to může být až 50 tun. Informace
o škodlivosti těchto výrobků jsou často nedostatečné
a nebo silně podhodnocené. Barevné složky světelných efektů jsou často komponovány se sloučeninami
těžkých kovů, které mohou i v malých koncentracích
působit četné potíže a otravy, zvukové efekty nejen
silně poškozují sluchový aparát lidí, ale velice často
děsí psy a způsobují komplikace dalším živočichům,
kteří mají podstatně jemnější sluchové ústrojí. Je
prokázán rušivý efekt na hnízdění ptáků v hnízdní
sezóně. Ano, je to zrovna to období, kdy se konají
v Brně soutěže „ohněstrůjců“.
Pokud by se nějaký podnikatel chystat spálit v Brně
obdobné množství látek a rozptýlit je do ovzduší,
nepochybně by narazil na Českou inspekci životního
prostředí, oddělení čistoty ovzduší, která by mu akci
zarazila anebo jej pokutovala. Vzhledem k tomu,
že se na rozptylu podílí většina obyvatel a to zcela
dobrovolně, je to nepostižitelné.
Pro svoje rozptýlení jsou lidé často ochotni
provádět akce, které jsou proti zdraví a zdravému
rozumu. Někdo skáče na gumovém laně, někdo
šplhá na komíny, ale pochybuji, že by někoho učinilo
šťastnějším deset deka výbušnin. A pokud ano, tak by
bylo lépe, kdyby si své zdraví ničil ve sklepě anebo na
vojenské střelnici. A také by bylo dobře, kdyby k tomu
nepřispívala radnice.
Mojmír Vlašín
Zastupitel za Stranu Zelených
Ženy v politice - vpravo moderátorka Iva Baslarová a dále z prava debatující političky: Marta Bayerová (KSČM),
Eva Frélichová (Rovnost šancí), Kateřina Jacques (Strana zelených), Jindřiška Maršová (ČSSD), Ivana Toufarová (ODS),
Alena Adamcová (SNK-ED), Barbora Javorová (KDU-ČSL)
Brněnská přehrada.
| Alarm č.32
Kampaně
Tancem proti terorismu
Na konci prázdniny dorazilo do Prahy dvacet
mladých tanečníků ze skupiny Maršo s čtyřčlenným
doprovodem. Příjezd skupiny je vyvrcholením
projektu Tancem proti terorismu a pokračuje sérií
tanečních vystoupení v několika místech v ČR.
Prvním místem jejich pobytu je město Olomouc.
Soubor sem dorazil 29. 8. ve večerních hodinách
do školy Caritas VOŠs, kde se tanečníci seznámili
s rodinami, kde nyní bydlí, a dobrovolníky, kteří je
doprovázejí. Stráví zde celý týden a každý den je
čeká spousta akcí od kulturních, přes sportovní
po besedy na školách. Vyvrcholením pobývání v
Olomouci bude vystoupení na folklórním festivalu
Lidový rok ve Velké Bystřici a benefiční koncert
společně s folklórním souborem Krajina.
Dále soubor pokračuje na Valašsko, kde jej čeká
poznávání krajiny a lidu ze Slavičína,Valašských
Klobouk a Luhačovic, kde se také zúčastní folklorního festivalu. Poté odjedou do Brna, kde stráví tři
dny, pobesedují na školách a vystoupí společně se
souborem Čercheňa v Divadle Bolka Polívky.
14. září zahajují příjezdem do Prahy svůj
program v Čechách. Děti a mladí lidé ze souboru
Maršo vypadají spokojeně, občas užasle, občas
dost zmrzle, protože na Kavkaze je o 15 stupňů
více než u nás.
Můžeme být myslím rádi, že díky entuziasmu
občanského sdružení Berkat podařilo získat peníze
na organizaci náročného projektu a že díky nim
můžeme u nás v ČR hostit tak vzácnou návštěvu.
Vzácná je návštěva z několika důvodů. V prvé řadě
tím, že prezentace kavkazské kultury na takové
úrovni, jakou můžeme vidět u Mašo, je světový
fenomén. Za druhé tím, že Maršo trénuje v podmínkách, které my si umíme těžko představit. Dlouhou
dobu jen ve stanových uprchlických táborech v
Ingušsku. Tábor ruská vláda zrušila, a tak se museli
mladí tanečníci přesunout zpět do Grozného, kde
ale mladých hochům hrozí nebezpečí ze strany
ruských vojáků, kteří dodnes unášejí a zabíjejí
mladé Čečence.
Na základě TZ Jany Hradílkové
napsal Radim Ošmera
V prosinci
o lidských právech
V plném proudu příprav jsou nyní práce na organizaci IV. ročníku Týdne lidských práv v Brně. Letošní
ročník bude vskutku bohatý – fotografické výstavy,
multikulturní večery, besedy, přednášky, koncerty,
novinkou budou i literární čtení. A témata? Situace
na Blízkém východě, humanitární projekty na Srí
Lance, stav lidských práv v Rusku, lidská práva a
kultura v Makedonii, záchranné programy v Ladakhu,
literární čtení z knihy čečenského lékaře, výstava o
Guatemale, …to je jen malý výsek v této době se
tvořícího programu. Týden lidských práv proběhne
u příležitostí mezinárodního Dne lidských práv ve
dnech 4. – 10. 12. 2006. Naléhavě hledáme další
dobrovolné spolupracovníky a spolupracovnice, kteří
by s organizací této akce chtěli pomoci. Za Vaši pomoc
předem děkujeme.
Milan Štefanec
| Alarm č.32
Ekoporadna na vzestupu …
Ilustrace: Katka Plesková
V minulém čísle jste se dozvěděli, že v předminulém čísle došlo k výraznému rozšíření ekologického
poradenství. V minulém čísle jste se též dočetli, že
za 3 měsíce jsme řešili celkem 60 dotazů. V této
chvíli se dočítáte, že během dalších 3 měsíců došlo
k nárůstu dotazů na 86 (poznámka pro statisticky
zaměřené jedince: o 43 %, poznámka pro neoklasické ekonomy/ky: růst!). A jako obvykle trochu nudy
do jinak zajímavého časopisu - přiblížím strukturu
dotazů. Nejvíce se nás lidé ptali na možnosti účasti
veřejnosti v rozhodovacích procesech a v ochraně
životního prostředí (39 dotazů), následovala ochrana
přírody a specificky zeleně (27 tazatelů/ek). Zbytek
porad směřoval do oblasti dopravy, odpadů, energetiky,
bydlení a ochrany zvířat.
Kdo se nás ptal? Veřejnost (37), nevládní organizace
a lokální sdružení (27), studenti/ky (8), žurnalisté/ky
(7), podnikatelská a veřejnosprávní sféra (7).
Konkrétní případy byly velmi rozmanité a zajímavé.
Určitě je potřeba se zmínit o přispění naší ekologické poradny ke kampani proti bourání nejstaršího
brněnského domu „U sedmi švábů“ na Kopečné ulici.
Město Brno odmítlo (přes výzvy odborníků) stavbu
zachránit a vykoupit ji od soukromého majitele. Pomohli
jsme aktivním občanům, jež se s ničením památky
nesmířili, sestavit petici a učinit další kroky v jejich
snažení. V době psaní tohoto článku však již probíhá
demolice - vypadá to, že čas čtvrtstoletí starého domu
se naplnil.
Radou a pomocí jsme podpořili i jinou skupinu
aktivních občanů a občanek - těch, kteří se snaží
zajistit sobě a desítkám svých sousedů a sousedek
snesitelné životní prostředí při stavbě části Velkého
městského okruhu v Brně „tunelů Dobrovského“.
Nešlo však vždy o brněnské případy. Skupině
občanů/ek z Olešnice jsme pomohli vypracovat postup
obrany proti obtěžování provozem velké mlékárny.
Pomáháme také řadě místních sdružení při aktivitách
proti výstavbě nových hypermarketů a supermarketů.
Text: Jirka Koželouh
Názory
Útok na Írán by nic nevyřešil
Když šéf Mezinárodní agentury pro atomovou
energii Mohamed el Baradej 10. listopadu 2005
přebíral Nobelovu cenu za mír, prohlásil, že svět by měl
přestat chápat jaderné programy zemí, jako je Severní
Korea nebo Írán, coby izolovanou záležitost. Dobrým
začátkem by podle Baradeje bylo, kdyby Spojené
státy a další mocnosti výrazně omezily počty svých
jaderných zbraní a ušetřené náklady přesměrovaly do
podpory mezinárodního rozvoje.
„Více než patnáct let od konce studené války mnozí
nechápou, proč hlavní státy disponující jadernými
zbraněmi udržují své arsenály v nejvyšší pohotovosti,“
řekl Baradej. Ačkoliv došlo k jisté redukci jaderných
zbraní, stále ještě existuje na 27 000 jaderných hlavic
schopných během několika minut vymazat z mapy
celý lidský rod. Pocity nejistoty a ponížení, které
doprovázejí současnou jadernou nerovnováhu, jsou
hlavní příčinou současné snahy mnoha zemí získat
jadernou zbraň. Neméně nebezpečné jsou ovšem
i snahy extrémistů získat jadernou zbraň, dodal Baradej.
„Nemůžeme odpovídat na tyto hrozby stavěním dalších
zdí, vývojem větších zbraní nebo vysíláním většího
množství vojáků,“ upozornil. „Tyto hrozby především
vyžadují mezinárodní spolupráci.“ Při této příležitosti
Baradej navrhl, aby výroba paliva pro jaderné
elektrárny byla svěřena pod kontrolu MAEA, která
by zastávala roli „palivové banky“ pro signatáře Úmluvy
o nešíření jaderných zbraní.
Při předávání ceny byl Baradej oceněn za odpor
proti velkému tlaku, kterému byl vystaven v roce 2003,
kdy Spojené státy tvrdily, že Irák má aktivní program
vývoje jaderných zbraní. Baradejův plán se však
bohužel neuskutečnil.
Na konci letošního května řekl Baradej v Institutu
v Monterey, že ačkoliv není zřejmé, zda se Írán pokouší
o získání jaderné zbraně, zcela zřejmé je, že nepředstavuje bezprostřední hrozbu mezinárodní bezpečnosti.
Mezinárodní společenství by se tedy mělo vyvarovat
přehnaných reakcí, k jaké došlo například v případě
Iráku. „Porozhlédněte se po Blízkém Východě, je to
pořádná šlamastyka... nemůžete přilévat olej do tohoto
ohně. - Máme spoustu času, abychom to prošetřili.
- Trochu jsme se poučili v Severní Koreji. Když zemi
zatlačíte do kouta, dostanete do sedla zastánce tvrdé
linie,“ prohlásil doslova.
Během diskuse o možném americkém útoku na
Írán, která se uskutečnila 30. března v londýnském
Chatham House, profesor Nasser Hadian upozornil,
že íránská elita se z hlediska postoje k jaderné technologii rozpadá do čtyř různých táborů: Jeden z nich si
přeje úplné zastavení jaderného programu, druhý jeho
omezení na civilní využití, třetí chce získat kapacitu,
ale zbraň nevyrobit, a pouze poslední skupina jestřábů
jednoznačně prosazuje získání jaderných zbraní.
V dané chvíli mají největší podporu zastánci mírového využití jaderné energie a vybudování vojenských
kapacit bez výroby bomby (a la japonský jaderný
program), řekl Hadian.
Ačkoliv nyní Bushova administrativa pod tlakem
Ruska, Číny, evropských spojenců, ale i části domácí
mocenské elity (za všechny například Zbigniew
Brzezinski nebo Henry Kissinger) přistoupila k nabídce
přímých rozhovorů s Teheránem, tyto rozhovory
podmínila okamžitým zastavením obohacování uranu
v jaderném středisku Natanz, které je pro Írán politicky
nepřijatelné. Dokonce i nositelka Nobelovy ceny, disidentka a obránkyně lidských práv obhajuje právo Íránu
pokračovat v jaderném programu. Podle nedávného
vyjádření šéfa amerických národních zpravodajských
služeb Johna Negroponteho by středisko v Natanzu
v případě, že by bylo využíváno pro produkci vysoce
obohaceného uranu, umožnilo Íránu vyrobit jeden kus
jaderné zbraně teprve někdy mezi lety 2010-2015.
Vládnoucí neokonzervativní kruhy v USA jsou pod
rostoucím tlakem tradičnějších mocenských elit, které
se snaží zabránit dalšímu válečnému dobrodružství,
jež by mohlo zemi i celý svět těžce poškodit. Nicméně
rozpoutání války proti Íránu je patrně poslední akce,
kterou jsou neokonzervativci ještě schopni dotáhnout
dokonce a pod touto záminkou zmobilizovat nacionalisticky orientovanou část americké veřejnosti. Prezident
Bush podle svědectví jeho spolupracovníků, které
publikoval reportér Seymour Hersh, považuje útok na
Írán za své poslání, protože „žádný jiný prezident by
se k tomu neodhodlal“. Lze oprávněně předpokládat,
že v tomto ohledu se Bush skutečně nemýlí... K útoku
mělo původně dojít již v roce 2004, ale nakonec byl
odložen kvůli prezidentským volbám.
Nyní existuje řada indicií nasvědčujících pokračujícím přípravám k vojenskému útoku na Írán, jenž by
měl primárně podobu leteckých a raketových úderů,
patrně kombinovaných s pokusy vyvolat povstání
neperského obyvatelstva, které teheránské úřady
intenzivně utlačují a upírají mu elementární práva
na kulturní identitu. Speciální operace zaměřené
na podporu ozbrojeného odporu mezi Azery, Kurdy
a Araby údajně probíhají již nejméně jeden rok.
Mezitím došlo k řadě bombových útoků na vládní úřady
a dokonce i k útoku ozbrojenců na konvoj prezidenta.
V zemi se již také pohybují zvláštní jednotky, jejichž
úkolem je vyhledávání cílů a ověřování údajů poskytnutých íránskou opozicí.
stavba jaderné elektrárny v Búšehru, kde působí
stovky ruských techniků. Mezi případnými terči jsou
však i dva sklady radioaktivního odpadu v Karaji
a Anaraku, jejichž zasažení v každém případě hrozí
radioaktivním zamořením okolí.
Aby mohly několikatýdenní nálety na Írán nerušeně
proběhnout, plánují se ovšem také útoky na vojenská
i civilní letiště, raketové základny, spojovací a velící
střediska íránské armády a dopravní infrastrukturu.
Protože Írán v případě útoku bude chtít patrně zablokovat Hormuzský průliv, jímž je dnes dopravováno 27%
světových dodávek ropy, bude třeba zničit též íránské
námořnictvo.
Pokud k útoku skutečně dojde, Írán se patrně
pokusí odpálit rakety Šaháb s konvenčními hlavicemi
na Američany obývanou Zelenou zónu v Bagdádu,
bagdádské letiště a vojenské základny v Perském
zálivu. Politicky mnohem nebezpečnější je však
možnost vyvolat povstání šíitského obyvatelstva
v Iráku, Libanonu a palestinských radikálů. Izraelské
bezpečnostní zdroje se obávají především možné
destabilizace Jordánska.
Pokud by americký útok dosáhl zamýšlených
technických cílů, íránský jaderný program by byl vržen
zhruba o deset let zpět. Na druhé straně je zřejmé,
že v takovém případě by v zemi převládli zastánci tvrdé
linie, kteří by vypověděli smlouvu o nešíření jaderných
zbraní a zavedli mnohem tužší režim než ten, jenž
tam v danou chvíli panuje. Přes to, že se Írán dopouští
rozsáhlého porušování lidských práv, není monolitní
diktaturou ve stylu Saddámova Iráku. Veškeré šance
na postupnou liberalizaci režimu, které předpokládají
poskytnutí bezpečnostních záruk a postupnou integraci do mezinárodního společenství, by však po útoku
byly nenávratně ztraceny.
autor: Karel Dolejší
Letecká výcviková základna Fort Rucker v Alabamě
na základě požadavů Pentagonu školí zhruba
50 000 příslušníků dodatečného leteckého personálu.
Zvýšená aktivita na floridské základně Hurlburt Field,
kde sídlí U.S. Air Force Special Operation Command,
nasvědčuje tomu, že součástí útočné operace by měly
být i aeromobilní výsadky v hloubi íránského území.
Aktivita se zvýšila také v pouštním výcvikovém středisku námořní pěchoty Twentynine Palms v Kalifornii,
jehož okolí se vyznačuje přírodními podmínkami velmi
podobnými těm íránským.
Zdá se, že ruská diplomatická intervence v loňském
listopadu vyloučila použití amerických základen
v Turecku. Avšak Bahrajn, Saúdská Arábie, Pákistán,
Jordánsko, Omán a Ázerbajdžán nátlaku USA
nekladou prakticky žádný odpor. Američané také podle
polských bezpečnostních zdrojů získali ujištění ministra
obrany Radka Sikorského, že v případě rozkolu NATO
v důsledku útoku na Írán mohou USA počítat
s podporou Polska.
Primárním cílem leteckých útoků by bylo dvanáct
jaderných zařízení, z nichž čtyři se nacházejí přímo
v hlavním městě Teheránu nebo na jeho předměstí,
kde lze předpokládat velké množství obětí mezi
civilním obyvatelstvem. Dalším cílem je například
Írán, Isfahán. Foto: Milan Štefanec.
| Alarm č.32
Události
ProtestFest 2oo6
– Alternativní festival
aneb Štatl, město
uprostřed vesmíru.
V květnu proběhl v Brně ProtestFest 2oo6
s podtitulem Alternativní festival aneb Štatl – město
uprostřed vesmíru. Festival, který představuje propojení alternativní kultury a protestního hnutí byl koncipován jako týdenní program projekcí, koncertů, aktivit
pro bezdomovce a besed.
Festival alternativní kultury aktivismu proběhl
v ulicích Brna již potřetí. V rámci svých aktivit se
festival snaží vrátit život do ulic města a otevřít prostor
pro svobodnou diskusi a zamyšlení na různá témata,
kterými se zabývají organizace, skupiny a jednotlivci
zapojení v protestním hnutí. První rok festivalu byl
zaměřen na problematiku veřejných prostranství,
druhý se soustředil na téma války a militarizace
společnosti. Letos se ProtestFest zaměřoval na kritiku
politických stran a mocenských struktur – aktuálně
v době, kdy na nás ze všech stran volaly předvolební
slogany. V této souvislosti se festival vymezuje striktně
mimo stranické politické struktury: nepodporuje žádnou
politickou stranu a také není žádnou politickou stranou
podporován.
Festivalové aktivity probíhaly celý týden od
pondělí 22.5. do soboty 27.5. Program byl sestavený
z projekcí, besed, akce Jídlo místo zbraní – rozdávání
jídla bezdomovců spojené s projekcí a koncertů
a vyvrcholil streetFestem – pouličním festivalem
v centru Brna. Informační stánky různých organizací
umožnily prezentaci jiných než mainstreamových
informací o sociálních problémech, lidských právech,
životním prostředí či právech zvířat.
Informační program streetFestu byl propojen
s hudební produkcí soundsystémů či hip-hop
freestylem, karnevalovým pochodem ulicemi města
a večerním koncertem v Pisáreckém parku. Všechny
aktivity streetFestu byly pro návštěvníky přístupny
zdarma a jako každý rok centrum města i Pisárecký
park organizátoři po ukončení akcí uklidili.
Letošní ProtestFest se neobešel bez obstrukcí
ze strany městské části Brno-střed, jejíž starostka
si bezprecedentně rezervovala na čtvrt roku téměř
všechny veřejná prostranství v centru města. Tyto
překážky se však díky rychlému soudnímu podání
podařilo překonat a festivalové aktivity mohly v poklidu
přeběhnout, tak jako ostatně i dva roky předtím.
Festival je organizován neformální skupinou lidí,
kteří jsou aktivní v protestním hnutí a/nebo v alternativní
kultuře. Všichni se podílejí na organizaci festivalu ve
svém volném čase bez nároku na honorář. ProtestFest
není komerční aktivitou a není ani podporován státními
dotacemi či sponzorován podnikatelskými subjekty.
Z větší části je financován z alternativních nadací
(letos přispěla nadace XminY Solidaritesitsfond
a Alert, které podporují alternativní aktivity) a jinak
z benefičních akcí a z vlastních kapes organizátorů.
I tak se ale již potřetí podařilo vytvořit aspoň na
chvíli v centru města prostor pro svobodnou diskusi
a zamyšlení.
Autorka: Katarína Potfajová
| Alarm č.32
Malé zamyšlení k tématu festivalů a festiválků
Pod termínem festival si obvykle představíme
nějakou událost především kulturního charakteru,
která má být jakousi slavností, svátkem, přehlídkou…
prostě něčím, na co se těšíme a budeme na to ještě
dlouho vzpomínat. Od obyčejného koncertu, filmové
projekce či divadelního představení se liší především
svým rozsahem: jak programu tak počtu návštěvníků.
Program sestává z vícero kapel, filmových či divadelních představení a nabízí i mnohé další možnosti
nejrůznějšího „povyražení“. Festivaly mívají obvykle
svéráznou atmosféru – odehrávají se na místech
vykazujících jakési „genius loci“, jsou žánrově odlišeny, přitahují podobné typy lidí… navíc lidí, kteří se
obvykle na tuto událost dopředu těší a jsou připraveni
radovat se a bavit veškerými možnými způsoby, jaké
akce může poskytnout.
Zvýšená koncentrace lidí – návštěvníků festivalu
– ovšem vytváří také možnost sdělovat informace
a to velkému počtu osob v krátkém čase a na jednom
místě. Navíc tváří v tvář, takže můžou, při troše dobré
vůle, vytvářet prostor pro diskusi a komunikaci a tím
i pro šíření či sdílení informací, které nemusí být zrovna
ve velké harmonii s aktuálně dominující ideologií. (Ne,
že bychom nikdy nepotkali festivaly, které byly propagací momentálně vládnoucí moci nebo momentálně
„nejcoolovější“ komerční značky nebo momentálně
největšího filmového kasového trháku či hvězdy, ale
občas právě zvláštní atmosféra festivalu způsobí, že
se tyto „bohulibé zájmy“ obrátí ve svůj pravý opak.)
Napsat článek o festivalech a alternativní kultuře
je zadání obrovské jak Woodstock. Tato poněkud
levná metafora je vyjádřením toho, že rozmanitost
festivalů – i kdybychom se soustředili jenom na ty
alternativní – často znemožňuje jakoukoli všeplatnou
charakteristiku vůbec. A již úplně drzé by bylo vynášet
definice festivalu obecně: vždyť, co má společného
MišMaš v Bojkovicích s Pohodou v Trenčíně, filmovým
festivalem v Karlových Varech nebo karnevalovou
fiestou v Rio de Janeiru? A přece bychom tam několik
styčných bodů najít mohli.
Symbolem letošního ProtestFestu
se staly figurky z hry Člověče, nezlob se.
Dvě z nich se zúčastnily
i průvodu v ulicích města.
Festival je na každý pád událost. Jít na koncert,
na film nebo do divadla je přece něco jiného než jít
na hudební, filmový nebo divadelní festival – a teď
nemluvím jenom o ceně vstupenky (vždyť občas vás
i jeden večer s popcornem v kině nebo Shakespearův
Večer Tříkrálový na Špilberku může vyjít na vstupném
tolik, jako menší festival někde tady za rohem).
Festival je teda něco jiného, ale v čem ta jinakost
spočívá a co nás na ní láká?
Jde o počet lidí? Jako že máme rádi davy podobně
zblázněných nadšenců, kteří jsou ochotní přestát liják
nebo třicetistupňová vedra jenom proto, aby mohli
shlédnout naši a jejich oblíbenou kapelu? No nevím.
Už jsem byla na fesťákách, kterých návštěvnost
nepřesáhla dva natřískané vagóny místní lokálky
a bavila jsem se výborně – a to i navzdory tomu,
že snad ani jednu z kapel jsem neznala, nemluvě
vůbec o tom, že bych byla předsednicí jejich fanklubu.
A naopak: davy poskakující na mou oblíbenou kapelu
na megafesťáku mně občas uvádějí, mírně řečeno, do
rozpaků. (Je potřeba ovšem podotknout že třeba plný
amfiteátr na Evu Pilarovou na letošním Trutnově měl
hodně do sebe ).
Takže čím to je? Pro mne asi tím, jak je většina
lidí dobře naladěná, přístupna jak známým peckám,
tak i novým projektům, příznivě nakloněna přijímat
nové informace a nejen poslouchat, ale i diskutovat…
I proto jsme se rozhodli, že vám některé z těch
festivalů nebo informačních stánků NESEHNUTÍ na
festivalech přiblížíme. A v případě, že se vám letos
na žádný fesťák vyrazit nepodařilo, tak vězte, že
pořád není nic ztraceno: v prosinci 2006 připravuje
NESEHNUTÍ multikulturní festival Týden lidských práv
– jehož se můžete nejen účastnit, ale máte i možnost
se podílet na jeho přípravách a organizaci.
V případě zájmu nás kontaktujte na:
[email protected].
NESEHNUTÍ se festivalů pravidelně účastní
s informačním stánkem.
Figurkám konkurovali účastníci
a účastnice ProtestFestu v karnevalových maskách.
Kampaně
NESEHNUTÍ
na festivalech
Prázdniny v Telči,
Open Air Music Festival Trutnov
Léto, teplo, pohoda, festivaly… to pro mnohé z nás
patří neodmyslitelně k sobě. A k mnoha festivalům patří
již několik let i informační stánky neziskových organizací.
Možnost oslovení velkého množství lidí jsme letos využili
v rámci festivalů: ProtestFest 2oo6 v Brně, Dny lidí dobré
vůle na Velehradě, benefiční hard-core festival na podporu
NESEHNUTÍ ve Smilově, Prázdniny v Telči a Open Air
Music Festival (OAMF) Trutnov. Jak již podnadpis článku
naznačuje, víc přiblížím především účast NESEHNUTÍ
v Telči a v Trutnově – a to ne proto, že bych je vyvyšovala
nad ostatní, ale proto, že jsem se na nich, zastupujíc
NESEHNUTÍ, účastnila.
Prázdniny v Telči (28.7. – 13.8.)
Festivalu Prázdniny v Telči se NESEHNUTÍ účastnilo jako součást Ekostanu – ekoporadny na cestách,
který tam již čtvrtým rokem realizuje Hnutí Brontosaurus
(HB). S realizátorkou Ekostanu Luckou Novákouvou
jsme připravily program, který sestával především
z informačních stánků, prezentací některých organizací a témat z oblasti ekologie a ochrany životního
prostředí a projekcí. V rámci programu Ekostanu jsme,
kromě obecného představení Hnutí Brontosaurus
a kampaní NESEHNUTÍ, ve spolupráci s Hnutím Duha
a ČSOP Veronica stavěli ekologické stavení, informovali
o separaci a recyklaci odpadů, uspořádali ochutnávku
biopotravin (díky místním biozemědělcům) či představili výstavu k problematice hypermarketů. Návštěvníci
projekcí měli možnost shlédnout také různé filmy
a seznámit se se souvisejícími informačními materiály.
Uspořádali jsme také dva cestovatelské večery: jeden se
zaměřením na Írán, druhý na Indii.
Za pomoc, podporu, pochopení a trpělivost děkujeme
všem v Telči, organizátorovi festivalu a jeho týmu, odboru
kultury a odboru životního prostředí v Telči, místním
biozemědělcům, spřízněným organizacím, a zejména
všem dobrovolníkům a dobrovolnicím či praktikantům
a praktikantkám, kteří/ré to s námi navzdory chladnému
a deštivému počasí pár dní vydrželi.
Open Air Music Festival Truntov
OAMF Trutnov již tradičně poskytuje prostor pro prezentace neziskových organizací. Protože jsme již v Telči zjistili,
že spolupráce a vzájemná podpora se nám vrátí ve větším
zájmu lidí o materiály, výstavy či kvíz, rozhodli jsme se, že
spojíme i pro tento festival síly s Hnutím Brontosaurus
a s ČSOP Veronica. Festival s návštěvností 15000 lidí nám
ukázal, že to byla dobrá strategie. Výstava NESEHNUTÍ
k problematice hypermarketů, ekokvíz ČSOP Veronica
či Ekofór Hnutí Brontosaurus přilákaly různé druhy lidí
i k takovým materiálům, které by jinak možná v široké
nabídce různých informačních stánků přehlídli.
Díky organizátorům a organizátorkám festivalu
za poskytnutý prostor a pomoc a dobrovolníkům
a dobrovolnicím ze všech zmíněných organizací za
ochotu a práci na stánku.
V případě, že byste měli zájem se takových akcí
s NESEHNUTÍm v budoucnu účastnit, kontaktujte
koordinátorku dobrovolníků NESEHNUTÍ
Kristýnu Pešákovou ([email protected]).
Hypermarkety - nekonečný příběh
Hypermarketovou
kampaní NESEHNUTÍ
hýbala i v uplynulém
období především
kauza
plánované
výstavby
Hobby
marketu v brněnských
Ivanovicích (o kauze
více v ALARMu č. 31).
Přestože se stavbou
nesouhlasí občané
Ivanovic (v nezávislém
Zde byl před pár lety mokřad sociologické průzkumu
s chráněnými druhy rostlin se více než 72% dotái živočichů. zaných vyslovilo proti)
Foto: Milan Štefanec
ani ivanovické zastupitelstvo ani starostka obce, proti stavbě protestuje vedle
NESEHNUTÍ i místní občanské sdružení a přestože
v dokumentaci ke stavbě je řada nedostatků, stavební
úřad vydal souhlasné rozhodnutí na výstavbu Hobby
marketu.
Toto rozhodnutí úřadu vyvolalo velkou nelibost
u dotčených občanů, takže se proti němu odvolalo šest
desítek ivanovických, místní sdružení, NESEHNUTÍ,
stejně jako městská část Ivanovice. Ve svých odvoláních upozorňují odpůrci Hobby marketu, na fakt,
že stavební úřad se dopustil řady pochybení (nevypořádal se s individuálními připomínkami více než stovky
ivanovických občanů, zástupcům sdružení Klidné
Ivanovice stavební úřad v rozporu se zákonem zamítnul
přístup k některým částem spisu, protizákonně doplnil
spisový materiál o dokumenty dodané až po zákonné
lhůtě a nevyvěsil územní rozhodnutí na své internetové
stránce, jak mu ukládá zákon). Odpůrci také varují,
před negativními vlivy plánované stavby na životní
prostředí, na kvalitu života lidí v dané lokalitě (zvýšení
intenzity dopravy, hluku i znečištění ovzduší) a dopad
na možnost rozvoje obce (dojde k zabrání důležité
rozvojové plochy).
V žádném případě plánovaný objekt prodejny Hobby
marketu neodpovídá charakteru území. Není splněna
podmínka začlenění objektu do území a začlenění do
krajiny. Dále nebyly splněny podmínky pro smíšené
plochy výroby a služeb dle městské vyhlášky“, říká
k důvodům odvolání městské části Ivanovice její
starostka Eva Slavíková.
Protesty proti Hobby marketu v Ivanovicích
se však nevedou pouze v právní rovině. Poslední
aktivitou vyjadřující nesouhlas s plánovanou výstavbou
je i internetový protest. Z adresy http://nesehnuti.cz/
ivanovice posílají občané nesouhlasící s výstavbou
Hobby marketu dopis přímo primátorovi města Brna
Richardu Svobodovi. V něm jej upozorňují na rizika
výstavby hypermarketu v dané lokalitě, na jednoznačný
nesouhlas obyvatel Ivanovic se stavbou a na vážné
nedostatky projektové dokumentace i vydaného územního rozhodnutí. V textu, který občané podepisují je
obsažena i následující výzva: „Apeluji proto na Vás
pane primátore, jako na zástupce občanů/ek, aby jste
se zasadil o respektování jasně vyjádřených zájmů
voličů/ek a jejich práva na životní prostředí a také
o respektování zákonů a vyhlášek ze strany dílčích
úřadů a úředníků Magistrátu města Brna.“ Souběžně
s touto aktivitou se NESEHNUTÍ obrátilo na významné
osobnosti brněnského kulturního a společenského
života. Prosí je o podpis otevřeného dopisu určeného
představitelům města i zástupcům potencionálních
investorů Hobby marketu (konkrétní řetězec se zatím
skrývá za developerské společnosti, které zařizují
potřebná povolení). V dopise je obsažena žádost, aby
daná výstavba nebyla prosazována proti vůli ivanovických občanů i samosprávných orgánů. „Proti výstavbě
tohoto Hobby marketu je většina ivanovických občanů,
jejich sdružení, celé zastupitelstvo i radnice, přesto však
hrozí nebezpečí, že jejich vůle nebude demokraticky
respektována,“ popisuje současnou absurdní situaci Jiří
Koželouh z NESEHNUTÍ. Aktivity proti výstavbě Hobby
marketu podpořilo i ivanovické zastupitelstvo, které
schválilo žádost o změnu územního plánu. Obsahem
žádosti o změnu územního plánu je ochrana místa před
výstavbou velkých nákupních komplexů a umožnění
rozvoje lokality prostřednictvím provozů drobné výroby
a služeb. „V poslední době se na vedení městské části
obrátilo mnoho společností, které mají zájem postavit
v této lokalitě administrativní budovy, stavby pro sociální
účely, či drobné prodejny. Jsem přesvědčena o tom, že
vyjmenované stavby jsou mnohem vhodnější pro tuto
lokalitu, především vzhledem k nové výstavbě rodinných
domů v blízkém okolí. Přinesou také menší zatížení
dopravou a jejich umístění do krajiny bude citlivější,“
vysvětluje žádost Ivanovic starostka Eva Slavíková.
Hypermarketová kampaň NESEHNUTÍ se však
zabývala i jinými kauzami. Navázali jsme např. kontakt
a poskytujeme poradenství občanům Bučovic, kteří
nesouhlasí se stavbou supermarketu Lidl v centru
města Bučovic. Supermarket má být postaven na místě
posledních měšťanských patrových domů z 19. stol.
Zastupitelstvo města schválilo prodej uvedených domů
jedné soukromé společnosti a ta je obratem převedla
na Lidl. Supermarket má navíc přilákat další dopravu na
ulici, po které vede silnice E 50 procházející náměstím,
50 m od renesančního zámku má být parkoviště
supermarketu.
Na hypermarketové téma proběhlo i několik
besed pro veřejnost. Přednáška na gymnáziu
v Třinci, v knihovně v Rokycanech či kavárně v Plzni.
Hypermarketová kampaň se však nesoustředí pouze
na protesty proti výstavbám hypermarketů či upozorňováním na jejich negativa. Mezi její aktivity patří také
hledání alternativ rozvoje maloobchodu, shromažďování pozitivních zkušeností ze zahraničí s regulací
těchto nákupních obrů apod. Například ve Francii
rozhoduje o všech nových projektech na výstavbu
obchodů s prodejní plochou nad 1 500 m2 ministerská
komise pro rozvoj obchodu. V Belgii musí žadatel
o výstavbu doložit stanovisko „sociálního a hospodářského výboru pro otázky distribuce“, který posuzuje,
jaký bude mít obchod dopad na stávající obchodní síť,
zabývá se počtem nových pracovních míst a vlivem
na konkurenční prostředí s cílem zachovat rovnováhu
mezi jednotlivými druhy obchodu. V Itálii se k výstavbě
nových prodejen vyjadřují mj. i zástupci regionů,
profesních komor, ministerstev a zaměstnaneckých
svazů. V Norsku dokonce fungovalo pětileté vládní
moratorium na výstavbu maloobchodních prodejen
o rozloze větší než 3 000 m2 mimo města. V současné
době se snažíme v zahraničí osvědčené metody regulace hypermarketů začlenit také do nově připravovaného (a veřejností připomínkovaného) Územního plánu
města Brna.
Autor: Milan Štefanec
| Alarm č.32
Recepty z cest
UZBEKISTÁN
V této nové rubrice budeme přinášet zajímavé
nápady a recepty na dobroty, které se jí v různých
zemích světa. Specifikum rubriky bude, že se
zaměříme na takové pokrmy, které mohou obohatit
jídelníček i vegeteriánů/-ek a veganů/-ek.
V nejnovějším čísle časopisu NESEHNUTÍ
nazvaném PŘES (http://pres.nesehnuti.cz) se můžete
dočíst např. o situaci v oblasti lidských práv v středoasijském Uzbekistánu. V ALARMu přinášíme informace
o trošku příjemnější stránce života v této zajímavé
zemi.
Uzbecká kuchyně kombinuje prvky kuchyně
kazašské, perské a ruské. Přestože Uzbeci konzumují
různé druhy zeleniny (rajčata, papriky, cibule, tykve,
lilky apod.), mnoho luštěnin a obilovin, většina pokrmů
se neobejde bez masa. Mezi často používané druhy
koření patří kurkuma, koriandr, máta, česnek, kopr,
celer, bazalka, estragon či bobkový list. Jako příloha
většiny pokrmů slouží chlebová placka - nan.
Nejčastějším nápojem je čaj (většinou zelený)
či airan (jogurtový nápoj). Čaj se pije neslazený.
Na západě Uzbekistánu se často pije čaj s mlékem
(např. velbloudím).
Přestože většina Uzbeků se hlásí k islámu, velice
častým aperitivem i digestivem jsou různé alkoholické
nápoje, nejčastějším je (jako ostatně ve většině zemí
bývalého Sovětského svazu) vodka. V Uzbekistánu se
pije a vyrábí i pivo, v Samarkandu dokonce fungoval
i český pivovar s restaurací, který tam vybudovala
jedna firma z východních Čech. Pivovar však byl po
několika letech svého provozu prezidentským dekretem
zestátněn.
Uzbekové pojídají také velké množství ovoce,
kterému se v zemi daří - hrozny, meruňky, melouny,
granátová jablka, fíky apod.
Uzbeckým prvním chodem (i „fast-foodem“ který si
můžete koupit od pouličních prodavačů) je samsa - tedy
plněný piroh (většinou masem, občas sýrem, tykvemi či
brambory).
Nejtypičtějším uzbeckým jídlem je ale plov - což
je rýže připravovaná ve větším kotli na bavlníkovém
oleji spolu s mrkví, cibulí, česnekem, různým kořením
a většinou kousky masa. Někdy je obohacen hrachem,
rozinkami či houbami.
Zdroje:
Časopis Navýchod
Časopis Obchod-Kontakt-Marketing
http://gastrostranky.cz
http://slavomirhorak.euweb.cz
Majiz palov (Plov po bucharsky s rozinkami)
1 kg rýže, 250 g oleje, 150 g rozinek, 2-3 cibule,
500 g mrkve, sůl
Nakrájenou cibuli smažíme v silně rozehřátém oleji
v kotli (velké pánvi). Mezitím nastrouháme mrkev,
přilijeme trochu vody, posolíme a přidáme k cibulce.
Sušené bílé rozinky promyjeme v teplé vodě a přidáme
k mrkvi a cibuli. Rýži omyjeme v teplé slané vodě.
Nasypeme ji do kotle, zmenšíme intenzitu ohřevu
a dolijeme vodu tak, aby překryla rýži o 1,5 cm. Vaříme
na mírném ohni tak dlouho, dokud se voda nevyvaří,
průběžně promícháváme, v závěru přikryjeme vrch
plovu talířem (celá příprava trvá asi 20 - 25 minut).
Servírujeme společně s ředkvičkovým salátem.
Dimlama
se
zeleninou
a
ovocem
300 g oleje, 1 kg cibule, 1 kg rajčat, 500 g
mrkve, 500 g brambor, 2 svazečky koriandru,
3-4 papriky, 500 g jablek, 500 g kdoulí, sůl, kopr
V kotli (velké pánvi) na rozpáleném oleji osmahneme
cibuli a přidáme k ní nastrouhanou mrkev. Navrch pak
položíme na plátky nakrájená rajčata a na ně vrstvu
z plátků brambor. Posolíme, posypeme koriandrem,
koprem a bazalkou a přidáme papriku. Další vrstvu
vytvoříme z nakrájených kdoulí a kyselých jablek.
Vše zalijeme do poloviny vodou, přikryjeme pokličkou
a vaříme na mírném ohni cca 1,5 - 2 h. Pak podáváme.
Uzbecká tržiště jsou plná všemožných oříšků a pražených semínek připravených jak na sladko
tak ve slané verzi. Foto: Milan Štefanec
10 | Alarm č.32
Čajovna a jídelna na autobusovém nádraží
v uzbeckém Urgenchi. Foto: Milan Štefanec
Cibulový salát s granátovým jablkem
2 cibule, 1 granátové jablko, sůl
Na drobno nakrájenou cibuli omyjeme v teplé vodě
a lehce posolíme. Oloupeme granátové jablko, z části
zrn vymačkáme šťávu a polijeme jí nakrájenou cibulku,
ostatní zrna promícháme s cibulí a dáme do salátové
mísy. Salát podáváme k plovu.
Badrok chalva
200 g pražené kukuřice, 200 g ořechů,
1 dcl medu, 1 čajová lžička oleje
Opraženou kukuřici a pražené ořechy roztlučeme na prášek či pomeleme na mlýnku, položíme
na talíř vytřený tukem, zalijeme ohřátým medem,
dobře promícháme a vytvoříme vrstvu tlustou 1 cm.
Po ztuhnutí nařežeme a podáváme k čaji.
Zdroj:
Lučšije recepty uzbeckoj kuchni,
Moskva, 2003
Autor: Milan Štefanec
Dvěmi rychle kmitajícími mačetami sekají cibulku na plov v
jídelně na tržišti v Samarkandu. Foto: Milan Štefanec
INZERCE
VADÍ VÁM NIČENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ?
NECHCETE JEN NEČINNĚ PŘIHLÍŽET PORUŠOVÁNÍ LIDSKÝCH PRÁV?
MÁTE CHUŤ NĚCO AKTIVNĚ DĚLAT?
Najdete nás na adrese:
NESEHNUTÍ, třída Kpt. Jaroše 31, 602 00 Brno
Ozvěte na e-mail [email protected] nebo na tel. 543 245 342,
kontaktní osoba Kristýna Pešáková.
Více informací o NESEHNUTÍ najdete také na www.nesehnuti.cz.
NESEHNUTÍ Brno
Těšíme se na vás.
Máte zájem:
spolupracovat a zapojit se
získat nové znalosti a zkušenosti pro vlastní aktivity
seznámit se s kampaněmi a dozvědět se více o tématech
Přijďte se seznámit s našimi kampaněmi a činností:
Zbraně, nebo lidská práva / Bezpečí pro uprchlíky / Ženská práva jsou lidská práva
Zaostřeno na hypermarkety / Jídlo místo zbraní / Ekologické kauzy a poradenství
Knihovna / Přednášky a promítání / Semináře / Akce
Dovolujeme si vás pozvat na ...
Světový den vegetariánů
a Světový den ochrany zvířat
3. a 4. 10. 2006 proběhnou akce u příležitosti těchto dvou významných dnů.
3. října proběhne na Malinovském náměstí ochutnávka vegetariánských jídel
a 4. října můžete přijít do kanceláře NESEHNUTÍ (třída Kpt. Jaroše 31, Brno
602 00) na zajímavou besedu o vegetariánství, která se zde bude konat od
18 hodin.
Čtvrtky v knihovně
Od listopadu budou vždy každý první čtvrtek v měsíci probíhat
v Knihovně Jiřího Mahena zajímavé akce (besedy, výstavy, literární čtení,
přednášky apod.) týkající se rovných příležitostí žen a podobných témat,
které bude NESEHNUTÍ pořádat. Jste srdečně zváni!
5 let kampaně Jídlo místo zbraní
16. 10. se koná v Lužánkách Den stromů. NESEHNUTÍ na této akci bude
mít svůj informační stánek a hru pro děti – budeme moc rádi, když nám
pomůžete s organizací.
v listopadu oslaví kampaň NESEHNUTÍ Jídlo místo zbraní páté výročí
svého brněnského fungování. Činnost kampaně se zaměřuje na rozdávání
jídla sociálně slabým. Zároveň jde o kampaň osvětovou, která se zaměřuje
na kritiku konzumního způsobu života, produkci odpadů, nadměrných výdajů na zbrojení, nedostatečné pozornosti věnované sociálním problémům
a právům zvířat.
Večer s NESEHNUTÍm
Týden lidských práv
19. 10. 2006 v 18 hod. proběhne v kanceláři NESEHNUTÍ (třída Kpt. Jaroše
31, Brno 602 00) tzv. Večer s NESEHNUTÍm s názvem Česko – země
kuřákům zaslíbená? V 18 hod začne projekce dokumentárního filmu upozorňujícího na rizika aktivního a pasivního kouření. Po projekci bude následovat
beseda s hostem o zdravotních a společenských rizicích konzumace tabákových výrobků, nebezpečí pasivního kouření a různých možnostech odvykání
kouření a celospolečenského omezení spotřeby tabáku v České republice.
Od 4. do 10. 12. 2006 bude probíhat Týden lidských práv, který NESEHNUTÍ již
řadu let pořádá.Tato akce se koná u příležitosti Mezinárodního dne lidských práv
a je spojena s řadou zajímavých přednášek, besed, literárních čtení, koncertů
a výstav.
Den stromů
Veletrh ženských neziskových organizací
24. 10. 2006 proběhne v Knihovně Jiřího Mahena na Kobližné 4 miniveletrh ženských neziskových organizací. Tento veletrh, který spolupořádá
NESEHNUTÍ můžete navštívit od 15 do 17 hodin, v 17 hodin potom začne
zajímavá beseda. Moc vás zveme na návštěvu stánku kampaně NESEHNUTÍ
„Ženská práva jsou lidská práva“.
Pokud máte zájem podílet se na přípravě těchto akcí, kontaktujte
prosím Kristýnu Pešákovou ([email protected] nebo 723 759 082),
dobrovolnickou koordinátorku NESEHNUTÍ. Ale i vy, kteří se na přípravě
podílet nemůžete, jste na všechny akce srdečně zváni!
11 | Alarm č.32
Kampaně
PŘEDNÁŠKY NESEHNUTÍ
Využijte naší nabídky a objednejte si u nás přednášku pro vaše žáky, žákyně, studenty a studentky:
dle domluvy může být většina přednášek doplněna
i o projekci zajímavého filmového dokumentu.
Všechny přednášky jsou realizovány pro školy
zdarma, v případě mimobrněnské lokality za proplacení
cestovného.
Vyberte si některé
z následujících témat:
•Zaostřeno na hypermarkety
- o tom, co přináší nekontrolovatelná expanze
obřích obchodních řetězců
•Militarismus není řešení
- o praktikách velkých zbrojařských koncernů
a vývozech českých zbraní do nestabilních
oblastí
• Současné Bělorusko
- o stavu dodržování lidských práv a aktivitách
místních opozičních a ekologických iniciativ
• Kavkaz
- o zemích Kavkazu (Ázerbajdžán, Čečensko,
Gruzie, Arménie ad.), ze kterých do ČR míří
tisíce uprchlíků; o důvodech této migrace, situaci
v těchto zemích i možnostech pomoci
• Uprchlíci v České republice
- o historii a současném stavu uprchlictví v ČR
s důrazem na porušování práv uprchlíků
ze strany českých úřadů a možnostech pomoci
• Jaké je to být uprchlíkem?
- interaktivní workshop určený zejména
studentům(kám) ZŠ a SŠ přibližuje pomocí
zážitkových her problémy a situace,
kterými prochází uprchlíci
• Genderové stereotypy
- vysvětlení základních pojmů, souvislostí
a východisek tzv. genderových studií, historie
ženského hnutí, projevy a překonávání
stereotypů v každodenním životě žen a mužů.
• Rovné příležitosti žen a mužů
- úvod do problematiky nerovností na základě
pohlaví, rovné příležitosti v zaměstnání, vzdělání,
rodině i veřejném životě, obrana proti
diskriminaci.
•Násilí na ženách
- základní východiska, seznámení s proble
matikou nejčastějších forem (domácí násilí,
obchod se ženami, znásilnění, ženská obřízka),
prevence, možnosti obrany a pomoci.
12 | Alarm č.32
WORKSHOPY NESEHNUTÍ
Chcete uspořádat pro své studenty a studentky
workshop s odborníky?
Vyberte a objednejte si u NESEHNUTÍ jedno
následujících témat :
Proč lidská práva?
- workshop je vytvořený odborníky/icemi z české
pobočky Amnesty International určený zejména
studentům a studentkám SŠ. Přibližuje pomocí zážitkových her problémy a situace, kterými prochází uprchlíci.
Workshop se skládá z úvodní krátké diskuse, zážitkové
hry na téma lidských práv a následuje vysvětlení
hlavních pojmů a zodpovídání otázek studentů/ek.
Workshop trvá 45 minut. V případě zájmu je možné
pokračovat specializovaným rozšiřujícím workshopem
na téma uprchlíci nebo ženská práva (opět 45 minut).
Hravě k ochraně životního prostředí
- workshop je určený zejména studentům
a studentkám SŠ a byl vytvořen pracovníky NESEHNUTÍ
Brno, kteří se zabývají ochranou životního prostředí
v praxi. Pomocí zážitkové hry přibližuje podstatu
ekologických problémů a smysl a možnosti jejich řešení.
Skládá se ze tří částí – úvodního brainstormingu,
vzdělávací zážitkové hry a závěrečné diskuse
a společného vyhodnocení. Workshop trvá 45 minut.
Studenti/ky dostanou také informační leták o ochraně
životního prostředí.
VÝSTAVY NESEHNUTÍ
Chtěli byste uspořádat výstavu na téma lidských
práv, ekologie či práv zvířat ve vašem městě? Neváhejte
a objednejte si některou z výstav NESEHNUTÍ!
(O výstavy si lze napsat poštou či e-mailem, objednat
si je lze i osobně, telefonicky a v několika případech
také prostřednictvím internetových formulářů.)
• Uprchlíci u nás
Výstava se skládá z textů o zemích, ze kterých
do ČR přicházejí uprchlíci nejčastěji. Jsou doplněny
fotografiemi z těchto zemí, kresbami a malbami uprchlických dětí žijících v zařízeních pro běžence ve Zbýšově
a Zastávce u Brna. Výstava přibližuje důvody, proč
z popsaných zemí lidé utíkají a proč hledají ochranu
právě v ČR. Snaží se také ukázat, že jde o běžné lidi
(muže, ženy, děti) postihnuté krutým či nešťastným
osudem. Výstava se skládá ze 7 panelů formátu
70 x 100 cm (orientované na výšku). K výstavě si
můžete objednat též uprchlický zpravodaj „PŘES“,
informační leták „Bezpečí pro uprchlíky“, besedu
či workshop. O výstavu si lze napsat také prostřednictvím elektronického formuláře na webových stránkách
http://uprchlik.ecn.cz.
•Zaostřeno na hypermarkety
Nová verze výstavy upozorňující na negativní
dopady expanze obřích nákupních center. Celkem
11 panelů formátu 70 x 100 cm (orientované na výšku)
s fotografiemi a doprovodnými texty. Pokud budete mít
zájem, zajistíme vám jako doplnění výstavy přednášku.
Dále si můžete objednat leták ”Zaostřeno na hypermarkety” či samolepky na schránku ”Stop reklamním
materiálům”. Výstavu si lze objednat také elektronicky
prostřednictvím formuláře na stránkách www.hyper.cz.
•Zbraně, nebo lidská práva?
Série fotografií a krátkých komentářů přibližuje
následky nekontrolovaného obchodu se zbraněmi.
Fotografie zobrazující utrpení rozvojových zemí - kam
směřují velké zbrojní zásilky, aby podpořily ozbrojené
konflikty nebo udržely při moci spřátelené diktátory jsou dány do kontrastu s fotografiemi zbraní ve vyleštěných vitrínách zbrojařských veletrhů. Výstava se skládá
z 8 panelů formátu 70 x 100 cm (orientované na výšku).
Pro zapůjčení k vystavování kontaktujte NESEHNUTÍ
Brno. Můžete si ji objednat také elektronicky prostřednictvím formuláře na stránkách http://zbrane.ecn.cz.
•Za svobodu pro Tibet
Výstava se skládá z 15 barevných fotografií formátu
30 x 45 cm v lehkých rámech a je doplněna texty
o porušování lidských práv v Tibetu a mapu Tibetu
(2 panely formátu A3 a A4 navíc). Spolu s výstavou vám
můžeme poslat i nálepky a informační leták „Svobodu
Tibetu!“. V distribuci pak máme též časopis „Tibetské
listy“ a dle aktuálních možností i tibetské vlajky.
•Proč práva zvířat
Sedm velkých panelů (formát zhruba 80 x 110 cm)
s barevnými fotografiemi a doprovodnými texty je
věnováno problematice týrání zvířat na kožešinových
farmách, při lovu kožešinových zvířat, ve velkochovech
a při transportu hospodářských zvířat nebo v cirkusech. Dva panely upozorňují na krutosti na zvířatech
v pokusných laboratořích. K výstavě jsou k dispozici
i letáky s tématikou ochrany práv zvířat.
• Ženská práva jsou lidská práva aneb Kampak,
panenko?
Nejnovější výstava NESEHNUTÍ nejen o nejrůznějších aspektech feminismu, boji za ženská práva,
rovných příležitostech či každodenních stereotypech
v naší společnosti...
Pokud máte zájem o některou z přednášek,
o workshop či o výstavu, kontaktujte, prosím, kancelář
NESEHNUTÍ:
NESEHNUTÍ Brno
tř. Kpt.Jaroše 31
602 00 Brno
tel./fax.: 543 245 342
e-mail: [email protected]
www.nesehnuti.cz
CESTOVÁNÍ
Kampaně
Cestování po Sýrii
Syrská vegetariánská večeře
s melounem.
Foto: Kristýna Pešáková.
Vlajka Hizballáhu na autě v Apamei.
Foto: Milan Štefanec
Letošní léto jsme se rozhodli poznat Sýrii. Byla jsem
v této zemi poprvé a před tím, než jsme vyrazili na
cesty, jsem o této zemi neměla zcela jasnou představu.
Věděla jsem, že je to arabská země a tak se jako žena
nevyhnu tomu chodit zahalená a s šátkem na hlavě.
O to více mě překvapilo, když jsem se, v dlouhých
širokých kalhotách, široké a dlouhé haleně a s vlasy
zahalenými v šátku, postupně v Sýrii setkávala s ženami
nezahalenými a s výstřihem. Brzy jsem se dozvěděla,
že se nejedná o jev zcela neobvyklý. V Sýrii tvoří 10%
věřících lidí křesťané. A proto můžeme na ulicích vídat
ženy s odhalenými vlasy a křížkem na krku. Tak se
Sýrie liší od jiných muslimských zemí, například od
Íránu, kde chodí zahalené všechny ženy (procento
křesťanů je zde výrazně nižší).
Sýrie (Syrská arabská republika):
Náboženství: sunnitští muslimové 74%,
šíitští muslimové 12%, křesťané 10%.
Geografický server www.zemepis.com.
To ovšem v žádném případě neznamená, že by
Sýrie byla, co se např. jejich práv týče, k ženám nějak
zvlášť liberální.
Ženy jsou v Sýrii diskriminovány řadou zákonů zahrnujících oblast sňatků, rozvodů, rodiny, dědění a národnosti.
Ženy jsou nedostatečně chráněny proti domácímu a jiným
formám násilí. Například muž, který se dopustí násilí může
uniknout možnému potrestání pokud, si vezme oběť,
a muž, který zabije ženskou příbuznou na základě
jejího údajného „cizoložství“ nebo „extra-manželských
sexuálních vztahů” může také uniknout trestu nebo je
s ním zacházeno více shovívavě než s jinými vrahy.
mě to překvapilo, neboť v Sýrii jsme byli už nějakou dobu
a s ničím takovým jsem se dosud nesetkala. Bylo mi tedy
jasné, že bude asi výrazný rozdíl cestovat po Sýrii jako
samotná žena nebo v doprovodu dvoumetrového muže.
A to ani nemluvím o příhodě z palmyrské oázy, kdy se
mi mladý Syřan před mým údajným manželem (při
cestě do arabských zemí většina zkušených cestovatelů
a cestovatelek doporučuje cestujícím párům vydávat se
za manžele a vyhnout se tak nepochopení místních lidí)
snažil při vysvětlování politické geografie pod mapou
osahávat nohy a na vysvětlenou mi navrhoval, že mi
může dát spoustu melounů, když viděl, jak mi chutnají.
Kromě odhalených Syřanek a velmi přátelských
Syřanů jsme se ale na cestách setkali i s dalším
překvapením. Ve chvíli, kdy jsme už byli v Sýrii, začal
Izrael útočit na zemi sousedící se Sýrií, Libanon.
Z Libanonu proto začaly proudit do Sýrie spousty
libanonských uprchlíků. Když jsme se snažili sehnat
nějaké ubytování, setkávali jsme se díky tomu např.
v Damašku s odmítnutím z důvodu přeplnění hotelu
nebo s vysoce nadsazenými cenami. Přesto že nám
někteří místní říkali, že jsou Libanonci jejich bratři a že
jim Sýrie pomáhá a dává jídlo a ubytovává je zadarmo,
zřejmě se mnozí z nich nebojí své bratry v nouzi „obrat“.
Paradoxní navíc je, že Sýrie ještě donedávna Libanon
dlouhodobě okupovala.
Vzniklá politická situace měla také za následek,
že jsme se na každém kroku setkávali s hrdě vztyčenými
vlajkami Hizballáhu, které Syřané vyvěšovali např. na
svých obchůdcích na podporu této organizaci. Když
jsme si sedali na čaj v místních čajovnách, viděli
jsme zase téměř vždy stejný obrázek – většina mužů
v čajovně pila čaj, kouřila vodní dýmku a zaujatě
sledovala program televize Al-Džazíra, podávající nové
informace o konfliktu mezi Izraelem a Libanonem.
Co mě trochu zklamalo bylo, že všichni obyvatelé
Sýrie, se kterými jsme se setkali, měli na konflikt
s Izraelem stejný názor. Častou větou, kterou jsme
slyšeli bylo: „I hate Izrael, I hate Bush“.
Svoboda slova a sdružování zůstávají v Sýrii silně omezovány. Řada lidí byla uvězněna, stovky z nich z politických
důvodů, mezi nimi vězni svědomí a jiní odsouzení
po neférových soudních přelíčeních. Mučení a špatné
zacházení je běžné. Ženy a členové kurdské minority jsou
diskriminováni.
Podle zprávy Amnesty International.
Ale i přesto, že to může vypadat, že Sýrie je zemí
plnou milovníků Hizballáhu a lačných Syřanů, je jistě
jednou z nejkrásnějších zemí, které jsem navštívila.
Zemí neuvěřitelně milých a pohostinných lidí, kteří mají
chuť si s vámi povídat a dát vám najevo radost z toho,
že jste si vybrali na cestování právě jejich zemi. A to ani
nemluvím o útulných čajovnách, kde vás místní rádi
naučí hru nardy a o vynikajících syrských ovocných
koktejlech...
Kristýna Pešáková
Podle zprávy Amnesty International.
I tak to ale v Sýrii pro ženu turistku není zcela
snadné. Byla jsem například mírně zaskočená, když
jsem se po návštěvě lázní, které byly určeny pouze pro
ženy, ocitla v syrských uličkách na nějakou dobu bez
svého mužského doprovodu. Setkala jsem se s hlasitými výkřiky ze strany mužů, pískáním apod. Trochu
Syrská rodina u mešity. Foto: Milan Štefanec.
13 | Alarm č.32
CESTOVÁNÍ
Kampaně
Tři obrázky z Makedonie
Makedonie - základní informace
Rozloha:
25 713 km2
Počet obyvatel:
2,05 mil. (odhad 2005, Encarta.com)
Hlavní město:
Skopje
Další města:
Kumanovo, Ohrid, Bitola, Strumica, Struga
Složení obyvatel (podle scítání lidu v roce 1994):
Makedonci 66.6%, Albánci 22.7%,
Turci 4%, Romové 2.2%, Srbové 2.1%, další 2.4%
Náboženské poměry:
makedonská ortodoxní církev 67%,
islám (vesměs sunnitský) 30%, další 3%
Jazyky:
makedonština 70%, albánština 21%,
turečtina 3%, srbština 3%, další 3%
Úřední řeč:
makedonština,
albánština v místech kompaktního albánského osídlení
Státní zřízení: republika
President:
Branko Crvenkovski (od r. 2004)
HDP:
1980 USD na osobu (zdroj: Světová Banka, 2003),
složení :
zemědělství 14,2%, průmysl 30,4%, služby 57,4%
Převzato z internetových stránek Slavomíra Horáka.
Skopje, Makedonie.
…staré kláštery vysoko v horách a kopule mešit
na panoramatech měst, v kostelech líbání ikon a na
ulicích zpěvy muezzinů z vysokých minaretů, ručně
vyřezávané ikonostasy i zbytky antických památek…
pohostinnost i chudoba, pomalý, „starobylý“ tep
života a pod ním napjaté očekávání dalšího ozbrojeného konfliktu… voňavá rakije, skvělé domácí víno
a převelký výběr „exotických“ jídel… a ještě mnohem
víc je Makedonie...
Velikonoce v Makedonii
První věc, která mne na Makedonii upoutala, byla
náboženská různorodost a intenzita, s níž všichni
své náboženství prožívají. Abych více pronikl do
náboženského života, vydal jsem se do Makedonie na
Velikonoce, které letos byly podle juliánského kalendáře
o týden později než naše. Odjížděl jsem na Velikonoční
pondělí z Brna, kde jsem potkal jen pár přiopilých
14 | Alarm č.32
chlapců a několik málo hochů s vajíčky v košíku. O to
silnější byl zážitek z velikonočního Skopje.
Ve Velikém týdnu se člověk zdržuje všeho pozemského, aby byl připraven na Kristovo vzkříšení. Nejí
maso, vyhýbá se fyzické lásce a zpytuje svědomí.
Do kostela by měl jít jen vysprchovaný, s červeným
vajíčkem položeném ve vaně (na tuto sváteční koupel
se těší zejména děti).
Je Velká sobota a bude půlnoc, blíží se Oslava
vzkříšení Páně. Centrum je uzavřeno a doprava odkloněna. Do kostelů proudí davy a davy lidí, v některých
ulicích se dá jen těžko projít. Míříme do kostela svatého
Klimenta v centru Skopje, tisíce lidí – kupují svíce,
uvnitř kostela zapalují a s přáním a křižováním je noří
do stojanů s pískem, u ikony Krista a Panny Marie
trhají kus palmové ratolesti, modlí se, povídají, berou
si vařená a načerveno obarvená vajíčka, jež jsou připravena vprostřed kostela. Liturgie se ale odehrává venku,
takže kostel se postupně vyprazdňuje a tisícihlavý dav
se přesouvá před kostel, pomalu, ale jistě – chystá se
totiž nejposvátnější chvíle Velikonoc. Na první pohled
chaos (alespoň pro turistu), dav nás táhne a tlačí, místy
nevíme, zda stojíme na nohách svých nebo někoho
jiného. Avšak přichází pop, za ním arcibiskup a další
duchovní a mohutnými, krásnými hlasy začínají zpívat
liturgii. Nesou kadidlo, nad hlavou korouhve, v rukou
svíce, ikony a veliké červené evangeliáře. Koná se
tradiční „trojnásobné procesí“ (trojitý pochod) kolem
chrámu. A stále se zpívá. Dav utichá, aby pak na
arcibiskupova slova: Christos voskrese! sborově odpověděl: Vo istinu voskrese! (Církevně slovanský pozdrav
„Kristus vstal z mrtvých“, „V pravdě vstal z mrtvých“).
Část liturgie se slouží na prostranství před zvonicí
mimo chrám. Na bílé zvonici visí obrovská ikona Krista,
před ní mohutným hlasem zpívá arcibiskup liturgii. Co
chvíli lidé se svíčkami v rukou svými tisíci hlasy sborově
odpovídají Vo istinu voskrese! V hlasech přítomných
je patos, radost, vytržení, ale někdy i rutina, samozřejmost. O půlnoci (po trojnásobném a nejmohutnějším
Vo istinu voskrese!) všichni vytáhnou z tašek červená
vajíčka, která si přinesli nebo která si vzali v kostele,
a držíce je v pěsti tak, aby byla vidět jen špička,
navzájem je o sebe rozbíjejí a pojídají (a všichni
se u toho náramně baví). Arcibiskupovo procesí ale
zamířilo k zavřeným dveřím chrámu. Dav se rozestupuje, lidé líbají ikonu Krista nesenou knězi, líbají
arcibiskupovo roucho, jsou blahem bez sebe, když
se mohou arcibiskupa dotknout (též se jeho roucha
decentně dotýkám). Arcibiskup přichází k zavřeným
dveřím kostela – symbolizující bránu Kristova hrobu
– a třikrát do nich udeří. Čeká. Udeří silněji a opět čeká.
Další tři mohutné údery a dav se tetelí blaženou radostí
nad známým rituálem – dveře se otevírají, pomalu.
Procesí vchází dovnitř, lidé za ním – liturgie pokračuje
ještě několik dní. My v tuto chvíli odcházíme.
Zmíněný kousek palmy a nedohořelou svíčku, kterou
jsme drželi po dobu liturgie, si necháváme do příštího
roku. Skořápku vajíčka snězeného před chrámem
uschováme do papíru a vkládáme pak doma do polštáře, přičemž si něco hezkého přejeme. V následujících
dnech se všichni zdraví jen „Christos voskrese“ a druhý
odpovídá „Vo istinu voskrese“. Všichni se navštěvují
a pořádají hostiny a u stolu si opět o sebe rozbíj vajíčka
– tolik vajíček jsem nesnědl za celý život.
Velikonoce jsou (nejen) v Makedonii největším
svátkem, časem krásných, často i vtipných rituálů,
jež jsou společným duchovním prostorem, v němž
se setkávají všichni věřící. Jsou časem rodinných
a přátelských návštěv i časem, v němž více než
jindy člověk může zažít radost z přítomnosti dobrých
přátel, existence pevných rodinných pout a z naděje,
již Velikonoce připomínají.
Multikulturní problém
Hodná pozoru je ale nejen intenzita náboženského
prožívání, ale i nesmírná náboženská a etnická pestrost Makedonie, připomínající se na každém kroku.
Makedonské nápisy v cyrilici, albánské naopak
v latince. Vedle albánštiny a makedonštiny zní
z tureckých kaváren a cukráren orientální turečtina.
Na ulicích běžně potkáváme ženy v šátku a muže
v typických muslimských čepečcích. Mezi „komunistickými“ paneláky se vynořují mešity, pravoslavné
monastýry, katolické kostely. V centru Skopje stojí
„makedonská“ univerzita, v nedalekém Tetovu je zase
několik univerzit albánských, teď se v hlavním městě
dokonce staví univerzita židovská, první v Evropě.
Můžete sledovat mnoho makedonských televizních
kanálů, několik albánských a dva cikánské. Z ptačí
perspektivy multikulturní ráj… ne tak docela.
Z naznačené pestrosti nejvíc vystupují dvě „obce“
– albánsko-muslimská a makedonsko-pravoslavná.
Odpovědět komplexně na otázku, jak se tyto dva
národy snáší, jakou roli v jejich sžívání hraje náboženství a jakou politické a mocenské ambice, je složité.
A mně se navíc nedostává ani prostoru, ani kompetence. Naznačím jen to, co jsem viděl, zažil, o čem
jsem hovořil s místními novináři či „obyčejnými“ lidmi
na vesnici.
Stručně řečeno jde o to, že Albánci se cítí být
utiskovanou menšinou s omezovanými právy. A svých
práv se dožadují poměrně radikálními prostředky, což
v roce 2001 vyústilo v několikaměsíční ozbrojený konflikt.
Konflikt téhož roku skončil „Ochridskou smlouvou“, ale
napětí trvá a jde ho cítit všude. Na pozadí sporu
o práva menšin je navíc úsilí části albánských politických sil v Albánii o vytvoření Velké Albánie, jež by se
měla rozkládat na území Kosova, části Makedonie
a současné Albánie. O možném dalším konfliktu
se hovoří nejen v politických debatách v televizi, ale
je to živé téma i u nedělního oběda, a není to legrace.
V televizi hovoří prognostici a říkají, že koncept Velké
Albánie je jen otázkou času. Každodenní zpravodajství
se neobejde bez informace, že v té a té albánské
vesnici zabavili tolik a tolik zbraní. Projíždíte-li takovou
vesnicí, nenajdete ani kostel, ani malou kapličku, jen
mešity a na domech albánské vlajky. Jsou oblasti, kam
s rodilým Makedoncem nemůžete jít, protože se tam
bojí (nejen on sám, ale všichni Makedonci). Ptáte-li
se Albánce makedonsky na cestu, kouká se na vás,
jakože vám nerozumí, a pak na vás cosi arogantně
houkne. Chcete-li v albánském obchodě nakupovat
a mluvit makedonsky s prodavačkou, může se vám stát,
že vás prostě neobslouží. Hovoříte-li anglicky, nestane
se to, atd. Že to působí jednostranně? Bohužel. Na
mne to tak působilo. V mém pocitu mne ale podporují
stále více se vynořující zprávy o sílící diskriminaci
Makedonců v Makedonii. Je to něco, s čím my se v ČR
setkáváme v souvislosti s rómskými spoluobčany pod
pojmem „pozitivní diskriminace“. Zatímco ale u nás je
CESTOVÁNÍ
Kampaně
Kostel Sv. Jovan Kaneo na břehu Ochridského jezera.
to občasný jev, v Makedonii je to dovedeno na úroveň
politické koncepce a k pozitivní diskriminaci dochází
plošně a všude. O podrobnostech ale jindy a jinde.
Dodávám jen, že jsem se potkal samozřejmě i s milými
a přívětivými Albánci, ale byla jich bohužel menšina.
Ochridské jezero
Nechme ale politických sporů, náboženských svátků
a pojďme na výlet. Kdybych měl někomu říci, co je (pro
mne) typicky makedonské, řekl bych, že lidová hudba
se sedmiosminovým taktem, ajvar (jídlo z paprik,
baklažánů apod.) a Ochrid – město na jihozápadě
země, na břehu Ochridského jezera. Rád bych vás
na břeh Ochridu pozval, špatně se ale předává papíru
popis místa, které se pro vás stane jedním z nejkrásnějších míst, jež jste v životě navštívili.
Křivolaké uličky, antický amfiteátr, 365 kostelů
a kostelíčků, vůně kadidel, unikátní mešita s křížem
místo půlměsíce… to je město Ochrid. – Právě jsme
s přítelkyní vystoupili z malého kláštera sv. JovanaKaneo, před námi se do daleka leskne klidná hladina
třicetikilometrového jezera, kolem dokola zelené
hory, na některých vrcholcích (kolem 1 700 m n.m.)
je ještě sníh. Útes, na kterém stojíme, je asi deset
metrů nad hladinou, voda je průzračná, azurové nebe
je na západě protkáno hedvábnými mraky… Ale na
místě nejsme sami, máme intenzivní pocit, ba jsme
si jisti, že z malého starobylého chrámu s freskami
z 13. st. provoněného kadidlem s námi vystoupil mnich
a hledí s námi do krásného prostoru. Zadumaný mnich,
jenž obývá klášter už od 10. století. Cítíme jeho přítomnost, nebojíme se, jen se díváme spolu sním přes
jezero do hor, necháváme se unášet prostorem, který
se před námi otevírá, cítíme zvláštní pocit svobody,
který říká: rozběhni se ve svých myšlenkách, představách a snech, cítíme; jak Cosi dopřává přemýšlení
o velkých a krásných věcech.
Ochrid je město, kam utíkali žáci Cyrila a Metoděje
z Velké Moravy před latinskými knězi. Byla tu významná
duchovní Ochridská škola – jedno z center slovanské
vzdělanosti, a to vše je tu stále cítit. A stojíte-li u hrobu
sv. Nauma či sv. Klimenta, mužů spojených s počátky
vzdělanosti dokonce i v naší zemi, mrazí vás v zádech.
Máte pocit, že jejich oči na ikonách jsou živé.
Budete-li jen chvilku hledat, naleznete v atmosféře
Ochridu zvláštní tajemnost, svobodu a pomůže vám
v sobě objevit tichou pokoru, pochopit pravoslaví
i kulturní odkaz Makedonie.
Kdo byl v Ochridu a nezamiloval se do něj, udělal
někde chybu, nenašel ho, nebyl na správném místě
a musí tam vyrazit znovu. Kdo v Ochridu byl a zamiloval
se, dá mi za pravdu, že působí jako magnet – člověk
prostě musí znovu, znovu vidět tu obrovskou Boží
ruku, kde Jeho prsty hor a dlaň jezera dávají odvahu
a tiché požehnání… K čemu? K tomu, na čem vám
nejvíce záleží.
Svatý Jovan Kaneo za soumraku, z jiné strany.
Dogledanje vo Makedonija
Nashledanou v Makedonii
Radim Ošmera
Autor studuje FF MU
Klášter svatý Naum, na druhé straně
Ochridského jezera, na hranici s Albánií.
Skopje, Makedonie.
15 | Alarm č.32
KNIHOVNA
NOVINKY V KNIHOVNĚ
Rádi
bychom
vás
pozvali
do
knihovny
NESEHNUTÍ,
která
obsahuje
téměř
500
zajímavých publikací (odborné texty i beletrii, rozhovory, informační brožury, časopisy) rozčleněné do těchto sekcí:
Půjčujeme knížky od autorů a autorek, jako
jsou N. Chomsky, J. Keller, P. Singer,
H. Librová, M. Tikkänen, E.F. Schumacher,
N. Sadur, O. Sommerová, J. Mander,
V. Woolfová apod. a časopisy Sedmá generace,
Aspekt, Bloody Mary, Přímá cesta, Tibetské
listy, Car Busters a další.
Knihy půjčujeme bezplatně (pouze se složením vratné zálohy
50 Kč) na dobu jednoho měsíce s možností prodloužení o dalších
14 dnů.
Připravujeme
- výrazné rozšíření sekce feminismus a gender studies
- novou sekci zaměřenou na sociální práci
David Hirst: „Puška a olivová ratolest“
(Nakladatelství BB/art 2005)
Všeobecná historie izraelsko-palestinského konfliktu, která
boří mýty. Kniha líčí události už od roku 1880 a ukazuje,
jak arabské násilí, přestože je často kruté a fanatické,
představuje reakci na hrozbu opakované agrese. David
Hirst je bývalým korespondentem listu Guardian na Blízkém
východě a jeho práce jsou zakázány v šesti arabských
zemích. Věnuje se takovým tématům, jako jsou: mírový
proces z Osla, izraelská okupace Západního břehu a Gazy,
destabilizační následky židovského usazování na těchto
územích, druhá intifáda a děsivý vzrůst počtu sebevražedných atentátníků, rostoucí vliv izraelské lobby – židovských
a křesťanských fundamentalistů – ve Spojených státech,
růst disentu v Izraeli a mezi skupinami amerického židovského obyvatelstva, rozhodující střetnutí mezi Šaronem
a Arafatem a strašidlo nukleární katastrofy, která ohrožuje
oblast zničením.
Zuzana Pokorná: „Ježci“
(ZO ČSOP Veronica Brno, 2005)
33. svazek Metodiky Českého svazu ochránců přírody
pojednává tentokrát o ježcích. Publikace se věnuje jak
biologii ježka, tak i vysvětlením, kdy potřebuje ježek naši
pomoc a jak o něj pečovat, jak přilákat ježka na zahradu
a proč je důležitá pomoc ježkům. Publikace je opatřena
i seznamem organizací spadajících do Národní sítě stanic
pro handicapované živočichy.
Olga Sommerová: „O čem sní muži“
(Nakladatelství Slávka Kopecká, 2005)
Dokumentaristka a autorka tří knížek zabývajících se tím,
o čem sní a nesní ženy, se ve své další tvorbě pustila,
jak sama podotýká, „na území, v němž nejsem doma, ve
kterém tápu, v němž se nevyznám s takovou přesností
a intuicí jako ve svém ženském světě“. Deset mužů, se
kterými dělala rozhovory, je daleko od utvrzování identity
tvrdého muže, „který je právě díky své tvrdosti odsouzen
k vnitřní křehkosti“.
Zygmunt Bauman: „Individualizovaná společnost“
(Mladá fronta, 2004)
Přední světový sociolog a filozof Zygmunt Bauman věnuje
v této knize pozornost problému lidské identity a proměně
pohledu na osobnost v souvislosti s pokračujícím trendem
individualizace a rozšiřování privátní sféry. Tento proces
by mohl ohrožovat samou podstatu moderní společnosti
a Bauman se snaží analyzovat takové jevy, jako je kontrast
mezi lokálním řádem a globálním chaosem, stanovení
hranic kontroly a bezpečnosti při reklamování stále větší
svobody na jednotlivce a základní možnost dohody v době
kultu jedinečnosti a odlišnosti. Kniha myšlenkově navazuje
na autorovo předchozí dílo Tekutá modernita.
16 | Alarm č.32
DISTRIBUCE NESEHNUTÍ
Barbora Osvaldová: „Česká média a feminismus“
(Libri/Slon 2004)
Feminismus jako pojem se začal v českém prostředí
více objevovat po roce 1990. Kolovala o něm řada mýtů.
Důvodem bylo mimo jiné to, že jde zároveň o teorii, politické
hnutí i jeho praktické projevy. Byl vnímán jako další ideologie. Feministicky orientovaní autoři a autorky si naopak
stěžovali, že většinová společnost pojem, hnutí i jeho
projevy bagatelizuje, zlehčuje, zesměšňuje a nepopřává jim
ve veřejném prostoru odpovídající místo. Tím samozřejmě
mínili mediální scénu, protože to je prostředí, kde se podobné diskuse v našem světě odehrávají především.
Fritjof Capra: „Bod obratu: věda, společnost a nová
kultura“ (Dharmagaia a Maťa 2002)
„Žijeme dnes v globálně propojeném světě, kde všechny
biologické, psychologické, sociální a ekologické jevy jsou
na sobě vzájemně závislé. Pro popis tohoto světa je nutný
ekologický úhel pohledu, a takový karteziánský svět nenabízí. Potřebujeme proto nové paradigma – novou vizi reality.
Základní změnu v našem myšlení, vnímání a hodnotách. Ve
všech aspektech naší kultury se nacházíme ve skutečném
bodě obratu,“ říká k hlavní myšlence knihy sám její autor.
Luigi Zoja: „Soumrak otců. Archetyp otce a dějiny
otcovství“ (PROSTOR 2005)
Jde o ucelený soubor esejů, v nichž se autor pokouší vystihnout archetyp otce a jeho rozmanité kulturně-historické projevy a proměny. Využívá přitom své znalosti antropologie,
kulturních dějin, literatury i vlastní profese jungovského psychoanalytika. Na archaické kořeny fenoménu otce navazuje
autor líčením sociálně-kulturních dějin otcovství v západní
civilizaci. Postupuje od antiky, respektive rozboru Homérova
a Vergiliova díla, přes počátky křesťanství, francouzskou
revoluci, průmyslovou revoluci, obě světové války až
k novodobé přeměně rodiny a dnešní situaci.
Výše uvedené knížky nejsou jedinou novinkou v knihovně – ta v současné době mění svou podobu a to hned
z několika důvodů: přibude sekce zaměřená na sociální
práci a sekce právní a mírně se změní i témata již existujících sekcí. Největší změnou prošla v létě sekce zaměřená
na ženská práva: nejen, že změnila svůj název na „feminismu a genederová studia“, ale především do ní přibylo
cca 1000 nových publikací – a to nejen knížek zaměřených
na problematiku rovnosti příležitostí, ale také vybraných
knih z oblasti beletrie (poezie i próza), biografií, historie
a i různé časopisy.
Knihovna je pro vás pořád otevřena na tř.Kpt. Jaroše 31
v Brně v pondělí a středu 10:00 – 12:00h a 16:00 – 18:00 h.
po předchozí telefonické nebo mailové domluvě i jinak.
Navštivte knihovnu v našich nových prostorách.
>>>
NOVINKY
* Filip Fuchs a kol. „Přelet nad
hypermarketovým hnízdem“
(NESEHNUTÍ, 2005):
kniha s podtitulem „Deset let budování
hypermarketů v ČR“ se věnuje fenoménu budování sítě super a hypermarketů
v České republice. Na případových studiích
upozorňuje na často vznikající konflikt mezi
těmito nákupními řetězci na straně jedné a přírodou, občany,
odbornou veřejností a místními obchodníky na straně druhé.
Knihu doplňují i relevantní texty od zástupkyně ekologického
hnutí či od právníků specializujících se na ekologické právo
a právo na informace.
Cena 90 Kč
* „PŘES“ - uprchlický čtvrtletník
NESEHNUTÍ č. 6/jaro 2006:
vybrané články:
etnické konflikty na Kavkaze a jejich
humanitární dopady, tancem proti terorismu aneb Maršo znamená svoboda,
prezidentova migrace od multikulturalismu, státní integrační program pro
azylanty, dobrovolníkem mezi uprchlíky, historie uprchlictví, o afghánských
kočovnících od Petry Procházkové ad.
Cena 10 Kč
* „Ochrana uprchlíků“:
Otázky a odpovědi (UNHCR, 2006):
útlá dvanáctistránková metodická příručka
pro všechny, kdo mají zájem prakticky
pomáhat uprchlíkům. Brožurka seznamuje
se základními pojmy (kdo jsou uprchlíci,
v čem spočívá jejich ochrana, jaká mají
práva a kdy) a vysvětluje pozici UNHCR
- Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.
Zdarma za poštovné
* Ute Scheub „Mírotvorkyně“
(proFem, 2005):
11 portrétů žen z celosvětového mírového
hnutí. Kniha německé novinářky a aktivistky mírového hnutí přináší i nový možný
pohled na ženy, které mají jedno společné:
svou neúnavnou snahu o mírové řešení konfliktů (např. členka Mezinárodního
trestního tribunálu, dvojice spolupracujících žen z Izraele
a Palestiny, indická profesorka jdoucí ve stopách Ghándího,
irácká emigrantka a aktivistka za svobodný Irák a práva žen
ad.). Metody, které tyto ženy ve své práci používají, jsou různé
- společným znakem je, že svou prací chtějí prolomit hráze
mlčení, které se rozprostírají nad válečnými zločiny, a dát tak
obětem těchto zločinů zpátky jejich paměť a důstojnost.
Cena 160 Kč
* „Vegánska kuchárka“
(Ži a nechaj žiť, 2001):
kuchařka veganské - čistě rostlinné
postravy obsahuje kapitoly o veganství
jako stylu života, o faktech a důvodech
hovořících pro veganskou stravu a o zdravé a vyvážené stravě. Nechybí ani četné
recepty na kaše, saláty, zeleninová jídla,
klíčení semen, pomazánky, pečivo, polévky, omáčky, sladkosti a jiné pochoutky.
(slovensky) Cena 55 Kč
Distribuce
DISTRIBUCE NESEHNUTÍ (pokračování)
* Heinz Kourim „Ochrana zvířat“ (Svoboda zvířat, 2005):
kniha se dá charakterizovat jako moderní učebnice ochrany zvířat, naplňující smysl motta „Ochrana zvířat
srdcem a hlavou“. Může se hodit školákům/čkám, vyučujícím
a svědomitým rodičům a vůbec všem svědomitým lidem.
Dozvíte se v ní, jak lépe porozumět zvířatům a především
spoustu rad a podnětů, jak zvířatům pomáhat.
Cena 95 Kč
* Zuzana Pokorná „Ježci“ (ZO ČSOP
Veronica, 2005):
metodická brožurka Českého svazu
ochránců přírody zaměřená na praktickou
ochranu ježků obsahuje kapitoly o biologii
ježka, o tom, kdy potřebuje naši pomoc,
jak o něj pečovat, jak a proč přilákat ježka
na zahradu i legislativní stránku „ježka“ :).
Závěr patří podrobnému seznamu stanic pro handicapované
živočichy.
Zdarma za poštovné
* „Přímá cesta“ (číslo 8/říjen 2005):
nejnovější číslo časopisu vydávaného
Anarchofeministickou skupinou, které je
tématicky zaměřeno na zrušení norem
v sexualitě (články: Sexualita, Láska a svoboda, Pedofilie, Znásilnění, Náboženství,
povídky, recenze ad.).
Cena 25 Kč
* „MYŠ MAŠ GAZETA“ (č. 24):
poslední číslo nezávislého „kulturního obšťastníku o všeličems“. Hlavní téma: mediální manipulace, dále: rozhovor
s Janem Spáleným a Jiřím Konvrzkem, reportáž ze statku pro
duševně nemocné, foto-reportáž ze Srbska, sadařovo okénko
o rakytníku, básně, povídka, recenze aneb divadelní, literární,
filmové a hudební kukátko ad.
Cena 40 Kč
* benefiční placky „Stop násilí na ženách“:
3 druhy benefičních placek (kulaté odznaky na připnutí,
poloměr 3,5 cm). Zisk je věnován na provoz azylového domu
pro ženy - oběti domácího násilí.
Cena 20 Kč
* benefiční placky NESEHNUTÍ:
8 variant kulatých odznaků na připnutí (poloměr 3 cm), jejichž
zakoupením podpoříte činnost kampaní Bezpečí pro uprchlíky (černý kruh s názvem kampaně a webovými stránkami
a obrázkem uprchlice s dětmi ve středu), Ženská práva jsou
lidská práva (motiv ženy hlásící se za řadou mužů a kruhový
název kampaně), Jídlo místo zbraní (motiv zeleniny s originálním
názvem „Food Not Bombs“ a webovými stránkami kampaně),
Zaostřeno na hypermarkety (motiv zákazové značky s přeškrtnutým nákupním košíkem uprostřed a s nápisem „Další
hypermarket? Ne, děkuji!“), Zbraně, nebo lidská práva? (3 druhy
motivů placek s hesly a zbraněmi v zákazových značkách:
„Proti válce!“ + přeškrtnutý obrázek stíhaček, „Proti militarizaci
Evropy“ + přeškrtnutý obrázek značky Eura se samopaly, „Ne
militarismu“ + obrázek přeškrtnuté bomby) a ekologické aktivity
(motiv kácejícího se stromu v zákazové značce s nápisem „Ne
kácet, ale chránit!“).
Jednotná cena 15 Kč
* „PŘES“ - uprchlický čtvrtletník
NESEHNUTÍ - č. 3/léto 2005:
články o Vietnamu a Srí Lance; rozhovor
s vietnamským studentem, afghánským
uprchlíkem a ředitelem odboru azylové
a migrační politiky MV ČR ad., č. 4/podzim
2005: hl. téma: představení Běloruska země odkud před diktaturou prchají lidé;
příběh rodiny semleté azylovou procedurou v ČR; reportáž
z dobrovolnické pomoci v Indonésii; rozhovor s anglickým farářem - sociálním pracovníkem z uprchlického tábora; aktuality
z uprchlické kampaně a nového studentského projektu ad.,
č. 5/zima 2005: hlavní téma: ženy a uprchlictví (memorandum
žen z etnických menšin, rozhovory s představitelkami nevládních organizací pomáhajících uprchlíkům, uprchlictví a gender
ad.); příběh ze života převaděče; komentář k cizineckému
zákonu ČR; novinky z kampaně Bezpečí pro uprchlíky ad.,
č. 6/jaro 2006: viz novinky.
Cena 10 Kč
* „MYŠ MAŠ GAZETA“:
editorial, téma, glosa, rozhovor, povídka, poezie, osobnost,
filmové, hudební, literární a divadelní recenze, reportáž, sadařovo okénko, hudba, reklama, závěrem - to jsou rubriky tohoto
„kulturního obšťastníku o všeličems“. V č. 19 reportáž ze zasedání MMF/SB v Praze (cena 10 Kč - sleva!); Hlavní témata
č. 20,5: Lidská práva (cena 20 Kč); č. 21: (Eko)Feminismus
a gender (cena 30 Kč); dvojčíslo 21,5 - 22: In-tolerance
v Česku (cena 40 Kč); č. 23: Homosexualita (cena 40 Kč);
č. 24 (poslední vydané číslo):. Mediální manipulace, dále:
rozhovor s Janem Spáleným a Jiřím Konvrzkem, reportáž
ze statku pro duševně nemocné, foto-reportáž ze Srbska,
sadařovo okénko o rakytníku ad..
Cena 40 Kč
* „PŘES PRÁH“ č. 3:
„časopis pro ochranu rodičů, dětí a přírody ve městě“ - vydává
Hnutí Pražské matky, z obsahu: lokální zprávy, mýty o české
škole, Kdo je dula?, rady pro spotřebitele/ky atd.
Zdarma za poštovné
* „TIBETSKÉ LISTY“ řada 1/1998 - dvojčíslo 29-30/podzimzima 2005:
jediný český tištěný časopis obsahující informace o Tibetu,
jeho historii i současnosti (jazyku, kultuře, náboženství,
každodenním životě). Obsahuje rozhovory se zajímavými
lidmi, kteří se Tibetem z různých hledisek zabývají, překlady
z jinak nedostupných zahraničních materiálů, reportáže dokumentující porušování lidských práv, cestopisné články, kurzy
tibetštiny aj. Informujte se, jaká čísla jsou aktuálně k dispozici
(stavy se průběžně mění), zajímavá jsou všechna :).
Čísla 1 - 20 zdarma za poštovné,
čísla 21 - 30 Cena 20 Kč
* časopis „KONEC KONCŮ“ č. 2, 3, 4/2004:
společenský občanský dvouměsíčník, který je nástupcem
časopisu Bariéry a chce postihnout proměny doby i její hlubší
souvislosti. Má širokou oblast přispěvovatelů/ek z oblasti kultury, vědy, politiky, občanské společnosti aj. Přináší nezávislé
pohledy a úvahy, které nenajdete v běžném tisku.
Zdarma za poštovné
* „TEST, časopis pro spotřebitele“ č. 1/2004:
číslo věnované (kromě jiného) sledování nebezpečných
alergenů v kosmetice.
Zdarma za poštovné
* „CAR BUSTERS magazine“
vizuálně přitažlivý časopis (v angličtině) „vymítačů aut“
upozorňuje často i humornou formou na odvrácenou tvář
automobilismu - více na www.carbusters.org. Obsahuje
aktuality o problému a podpoře cyklistické dopravy, informace
o akcích téměř z celého světa. Informujte se jaká čísla jsou
aktuálně k dispozici (stavy se průběžně mění, nejnovější
č. 26), zajímavá jsou všechna :).
Zdarma za poštovné
* „Zpravodaj OHZ“
informační časopis organizace Ochránci Hospodářských
Zvířat, články o právech zvířat, vegetariánství a vegánství,
ochraně spotřebitele. Informujte se jaká čísla jsou aktuálně
k dispozici (stavy se průběžně mění), zajímavá jsou všechna :).
Zdarma za poštovné
* „Svoboda zvířat“
zpravodaj organizace na ochranu práv
zvířat. Články každého vydaného čísla
jsou tématicky zaměřené (např. na pokusy
na zvířatech, kožešiny apod.) a doplněné
o řadu dalších aktuálních zpráv z široké
oblasti ochrany zvířecích práv. Informujte
se jaká čísla jsou aktuálně k dispozici (stavy se průběžně mění, nejnovější
č. podzim 2005), zajímavá jsou všechna :).
Zdarma za poštovné
KNIHY A BROŽURY
* „O hypermarketech veřejně“ (NESEHNUTÍ, 2002):
sborník příspěvků celkem 15 autorů, odborných a barevných
fotografických příloh; kompilace teoretických článků od odborníků/ic z různých oborů (sociologie, architektura, ekonomie,
právo, geografie aj.), zástupců občanských sdružení Děti
Země, Calla ad. a předsedy Odborového svazu pracovníků
obchodu obsahuje řadu postřehů a faktů k tématu výstavby
obřích nákupních středisek. Sborník obsahuje i literární
dílko Michala Hvoreckého o otvírání nového hypermarketu.
Publikace poskytuje cenné informace (nejen) těm, kdo se
chtějí další expanzi hyper- a super-marketů aktivně postavit.
Cena 49 Kč
* Peter Singer „Osvobození zvířat“
(Práh, 2001):
kniha (poprvé v českém vydání) o nadvládě lidských bytostí nad bytostmi ne-lidskými, která způsobuje stále mnoho bolesti
a utrpení. Boj proti ní je pro autora právě
tak důležitý jako boj za kterékoli morální
nebo sociální otázky minulosti. Text obsahuje informace, detailní popisy a komentáře k tomu, co se
děje zvířatům v laboratořích a na farmách. Kniha je zároveň
etickým zdůvodněním vegetariánství.
Cena 195 Kč
* Charles Patterson „Věčná Treblinka“ (Práh, 2003):
rozsáhlá publikace s podtitulem „Ve vztahu ke zvířatům jsme
všichni nacisté“, ve které autor ukazuje, že krutosti páchané
na bezbranných mimolidských stvořeních jsou předzvěstí
zločinů vůči lidem samým a že zotročení a zabíjení zvířat je
kořenem všemožného zla a násilí - otroctví, rasismu, genocid,
pogromů a mnohých jiných krutostí. Kniha nás nejen donutí
k vážnému zamyšlení nad utrpením milionů bezbranných
tvorů, ale přináší také pozoruhodnou charakteristiku nacismu.
Cena 220 Kč
17 | Alarm č.32
Distribuce
DISTRIBUCE NESEHNUTÍ (pokračování)
* „Zavírání dveří“ (Lungta, 1999):
text vydalo Tibetské centrum pro lidská práva a demokracii
v Dharamsale v roce 1998. Popisuje se v ní represe v Tibetu
v letech 1996-1998 v rámci kampaně „tvrdý úder“.
Cena 45 Kč
* Roubalová, Günterová, Kostlán
„Příchozí“ (G plus G, 2005):
kniha o lidech, kteří přišli do ČR a hledají domov. V první části neobvykle
pojaté individuální příběhy a prožitky uprchlíků; v druhé části příběhy
o netoleranci vyprávěné lidmi, kteří se
na vlastní kůži setkali s rasismem a xenofobií - cizinci
i občané ČR.
Cena 99 Kč
* John Yates „September Commando:
Cesta marnosti a zklamání“ (Pohoda Records, 2004):
výběr zcela nových a dosud nezveřejněných ukázek provokujícího umění vrchního grafika labelu Alternative Tentacles.
Publikace je vizuálním popkulturním útokem proti všem
bolestem dnešního světa. Jde o soubor asi stovky fotografií
s ironizujícími hesly a komentáři (s překlady do češtiny)
trefujících se do konzumní společnosti, armády, zdravotnictví
apod.
Cena 200 Kč
* Janet Biehl „Pozvání do sociální ekologie“
(Subverze, 2003):
další práce od autorky známé knihy „Ekofašismus - Poučení
z německé zkušenosti“. Publikace se snaží o promyšlenou
radikální kritiku současných sociálních, politických a antiekologických trendů, o rekonstrukční, ekologický, komunitární
a etický přístup ke společnosti.
Cena 25 Kč
* Michel Chossudovsky „Válka a globalizace.
Pravda o 11. září“ (INTU, 2003):
Bylo rozpoutání „války proti terorismu“ skutečně reakcí
na útoku 11. září? Nešlo o pouhou záminku pro realizaci
dlouhodobě plánované strategie? Jaká je souvislost mezi
ekonomickou globalizací a válkou? Odpovědi na tyto a další
otázky, jenž autor nastiňuje, představují pohled na současné
dění, který je odlišný od frází většiny politiků a médií.
Cena 140 Kč
*Joel Andreas „Válečná závislost“
(Intu, 2004):
ilustrovaný průvodce militarismem v USA.
Komiks přibližuje srozumitelným a pečlivě zdokumentovaným způsobem kořeny,
pozadí a důsledky militarismu USA nejen
pro americké obyvatelstvo, ale i pro celý
svět, a vyzývá k odporu vůči militarismu
všude a ve všech jeho podobách.
Cena 130 Kč
* „Zpráva o monitorování průběhu demonstrací - zpráva
z projektu Občanských právních hlídek Ligy lidských
práv během demonstrací proti summitu NATO 2002“:
zajímavá sonda do průběhu demonstrací.
Zdarma za poštovné
18 | Alarm č.32
OSTATNÍ
FEMINISTICKÁ DISTRIBUCE
* pohlednice „Proti legalizaci policejního násilí“:
(plnobarevná)
Cena 7 Kč
* samolepka „Podporuji NESEHNUTÍ“
benefiční samolepky s hodnotou 50 Kč nebo 100 Kč
* samolepka „Svobodu Tibetu!“:
barevná benefiční samolepka s tibetskou vlajkou a citovaným
nápisem doplněná o vysvětlení symboliky vlajky.
Cena 10 Kč
* samolepka „Stop reklamním materiálům“:
na vaši schránku
Cena 2Kč
*“Tibeťané z Ü-CANGU 2006 - Rok ohnivého psa“:
benefiční kalendář tvoří fotografie Dalibora
Leblocha ze života na tibetském venkově.
Vydala ho galerie Malý Tibet pro podporu sbírky na obnovu tibetského kláštera
Diskit.
Cena 180 Kč
* videokazeta „Chov zvířat na kožešiny“:
Dokument obsahuje vše podstatné o otázce chovů tzv.
kožešinových zvířat podložené záběry z českých kožešinových farem a textem řady studií a Zprávy Komise EU
o zvířatech chovaných pro kožešinu.
Cena 120 Kč
* videokazeta „Zmařené životy“:
obsáhlý pohled na problematiku pokusů na zvířatech zaměřený na jejich etickou stránku a „užitečnost“. Vedle kritiky
ukazuje i jiné možnosti jak bezpečně uchránit zdraví a životy
lidí bez zbytečného týrání a zabíjení zvířat.
Cena 120 Kč
* tričko „Den bez aut“:
barva černá, dvoubarevný (bíločervený) potisk A3 vpředu,
logo NESEHNUTÍ a Hlasu Země na rukávu, velikosti L, XL
a XXL).
Cena 150 Kč
* tričko antimilitaristické kampaně NESEHNUTÍ:
Zakoupením trička můžete propagovat nejen aktivity naší
kampaně, ale navíc ji podpoříte i finančně a získáte vkusný
oděv vhodný takřka pro všechny příležitosti. Trička jsou
bavlněná s černobílým potiskem vepředu (viz obr.) a logem
NESEHNUTÍ na rukávu. velikosti S, M, L, XL, XXL, barvy
červená, modrá, okrová.
Cena 200 Kč
Na skladě poslední kusy! (barva modrá, velikost M)
* „ABC feminismu“ (NESEHNUTÍ, 2004):
soubor textů, které reflektují nejvýznamnější současná témata feministického hnutí
(postavení ženy v rodině, rovné příležitosti
mužů a žen v zaměstnání, postoj společnosti k ženskému tělu a ženské sexualitě,
domácí násilí, obchod se ženami, vysvětlení problematiky genderové nerovnosti ve
společnosti a v jazyce, souhrnný přehled historie ženského
hnutí). Autorkami textů jsou významné představitelky ženského hnutí v České republice.
Cena 120 Kč
* „Průvodce na cestě k rovnosti žen
a mužů“ (NESEHNUTÍ, 2004):
praktická brožurka pro všechny, kdo chtějí získat přehled o základních tématech
problematiky ženských práv. Kapitoly
Genderové stereotypy, Rovné příležitosti
žen a mužů a Násilí na ženách jsou
výčtem základních dat a souvislostí doplněným o cvičné otázky, příklady, citáty k zamyšlení, praktické
odkazy na adresy různých organizací, literaturu apod.
Cena 10 Kč
* Lucie Jarkovská „Rovné příležitosti dívek a chlapců ve
vzdělání“ (NESEHNUTÍ, 2003):
úkolem publikace je seznámit s problematikou genderově
odlišné výchovy a vzdělávání, ukázat, kde můžeme hledat
kořeny nerovnosti mezi pohlavími a předložit podněty, jakým
způsobem je možné vést výuku, aby přispívala k upevnění společenské rovnosti. Publikace je určena v prvé řadě
učitelům/kám, ale podnětné informace, zajímavé příklady
a postřehy z našich škol budou přínosné i pro další čtenáře/ky.
Cena 10 Kč
*„Diář Slavné ženy střední Evropy na
rok 2006“ (proFem, 2005):
diář každý den upozorňuje na významné
ženy, obsahuje i několik větších portrétů
a adresy neziskových a státních institucí
souvisejících s tématem postavení žen
ve společnosti (násilí na ženách, rovných
příležitostí žen a mužů ad.), slovníček
pojmů a menstruační kalendář.
Zdarma, od října nabízíme diář na rok 2007,
předpokládaná cena je 95 Kč
* Eve Ensler „Vagina monology“ (Pragma, 2002):
exkurze do poslední neprobádané oblasti, oslava ženské
sexuality; hra, která inspirovala dynamické hnutí V-Day, jehož
cílem je skoncovat s násilím na ženách.
Cena 165 Kč
* J. Voňková, M. Huňková a kol.
„Domácí násilí v českém právu
z pohledu žen“ (proFem, 2004):
publikace především pro odbornou a zainteresovanou veřejnost, vhodná příručka
studentů/ek práv a sociálněprávních oborů;
nabízí širší pohled na problematiku z kriminologického, viktimologického a genderového hlediska; mapuje současný právní stav v ČR vč. prvních
zákondárných kroků a možnosti dalších úprav ve srovnání
s jinými státy a mezinárodními dokumenty.
Cena 170 Kč
DISTRIBUCE
DISTRIBUCE NESEHNUTÍ (pokračování)
* „Průvodce porodnicemi České republiky“
(Aperio, 2004):
druhé, aktualizované vydání uceleného přehledu služeb porodnic Čech, Moravy a Slezska
s hodnocením; informativní texty o přirozeném
porodu doplněné autentickými porodními příběhy.
Cena 249 Kč
* edice kampaně proti násilí na ženách Amnesty
International (anglicky):
- „It's in our hands - Stop violence against women“
texty analyzují případy násilí v různých částech světa,
zdůrazňují roli státu, komunity i jednotlivců při snaze násilí
na ženách ukončit; bohatá fotografická dokumentace
Cena 50 Kč
- „Making rights a reality“
- příručka jak vést kampaň proti násilí na ženách
Cena 25 Kč
- „The impact of guns on women's lifes“
publikace, ve které se spojují východiska problematiky
obchodu se zbraněmi a násilí na ženách; bohatá fotografická
dokumentace
Cena 40 Kč
* časopis „APERIO“
nezávislý rodičovský čtvrtletník o. s. Aperio: č. 1/2004:
téma MUŽI-OTCI - jak žijí a o čem přemýšlejí (ad.);
č. 2/2004: téma ANTIKONCEPCE - mít nebo nemít děti (ad.);
č. 3/2004: téma OTAZNÍKY NAD STRAVOU (ad.); č. I/2005:
téma SLUŽBY V PORODNICTVÍ - víte z čeho vybírat? (ad.).
Cena 35 Kč
* G. Braun, Dorothee Wolters „Vel’ké a malé nie“
(Aspekt, 1998):
knížka pro děti, která učí, jak dát najevo, co nám je a není
příjemné. (slovensky).
Cena 20 Kč (původní cena 49 Kč)
* „Gender, rovné příležitosti, výzkum“ (číslo 2/2005):
časopis oddělení Gender & sociologie vydává Sociologický
ústav Akademie věd ČR. Číslo, jehož hlavním tématem jsou
ženy ve veřejném životě, obsahuje srozumitelně zpracované
práce odbornic a odborníků roztříděné do kapitol gender rovné příležitosti - výzkum - recenze - zprávy a komentáře.
Zdarma za poštovné
* „CAR BUSTERS“ č. 17, 18 a 19:
vizuálně přitažlivý časopis „vymítačů aut“ upozorňuje často
i humornou formou na odvrácenou tvář automobilismu - více
na www.carbusters.org. (anglicky).
Zdarma či za dobrovolný příspěvek.
Původní benefiční cena 35 Kč
* Rovné příležitosti do firem (Gender
Studies, 2005):
speciální vydání internetového zpravodaje
věnovaného problematice rovných příležitostí žen a mužů v zaměstnání - výběr
nejzajímavějších článků o zajímavých
názorech a postupech z různých oblastí
směrovaných k rovnosti žen a mužů na
trhu práce.
Zdarma za cenu poštovného
* Marta Kolářová „Gender in Czech Anarchist
Movement“ (Subverze, 2004):
český anarchismus i antikapitalistické hnutí bylo několikrát
analyzováno, ale nebyly reflektovány genderové aspekty
a postavení žen v tomto doposud zejména jako mužsky
prezentované hnutí (anglicky).
Cena 25 Kč
* „VAŠE PRÁVO!“ (proFem, 2004):
třetí čerstvě aktualizované vydání poradenské brožurky pro
ženy - oběti domácího násilí.
Zdarma
* časopis „PŘÍMÁ CESTA“:
vydává Anarchofeministická skupina, č. 5
- Muži v patriarchátu, č. 6 - Výchova
a vzdělávání, č. 7 - Anarchofeminismus
v každodenním životě. Nejnovější číslo
8/říjen 2005 - Zrušme normy v sexualitě (články: Sexualita, Láska a svoboda,
Pedofilie, Znásilnění, Náboženství, povídky,
* Margaret Atwood „Nevesta zbojníčka“ (Aspekt, 1998):
jeden z nejslavnějších románů kanadské autorky, v němž
hrají roli silné ženy (slovensky).
Cena 20 Kč (původní cena 169 Kč - lehké poškození
vzniklé zmoknutím knihy)
recenze ad.).
Cena 25 Kč
* edice Bloody Mary:
růžový odznáček s motivem spojeného mužského a ženského znaku a „sexbomby“ uvnitř.
Cena 23 Kč
- časopis „BLOODY MARY“ č. 8 (téma: Prostituce),
č. 9 (téma: Subkultury & Patriarchát) a č. 10 (téma:
Sexualita), č. 11 (téma: Móda).
Cena 25 Kč
nášivky „Bloody Mary“
červená obšitá s černým vyšívaným nápisem „Bloody Mary“
(cena 40 Kč) či červená s černým potiskem dívčí lebky
s copánky a nápisem „Bloody Mary“
Cena 25 Kč
* „Zpravodaj Anabell“
- měsíčník občanského sdružení Anabell,
které se věnuje pomoci nemocným anorexií a bulimií. První dvě čísla (1/prosinec
2005 a 2/leden 06) se věnují formám
pomoci, terapeutickým skupinám, výživovým doporučením apod., č. 3/únor 06 je
zaměřeno na nedosažitelný ideál krásy
a č. 4/březen 06 na rodinu a její vliv na vznik i řešení poruch
příjmu potravy.
Zdarma za poštovné
SLEVY:
* Jana Juráňová „Utrpenie starého kocúra“ (Aspekt,
2000):
ironický příběh o únosu narcistického spisovatele, rodových
stereotypech a necitlivosti vůči násilí (slovensky).
Cena 20 Kč (původní cena 78 Kč)
* „AMARO GENDALOS“ č. 11:
zajímavý a velmi čtivý časopis o tzv. romské problematice,
který se nevyhýbá řadě kontroverzních témat, ať už jde
o rasismus nebo o vládní politiku k romské menšině.
Zdarma za poštovné (původní cena 17 Kč)
* „SEDMÁ GENERACE“ č. 6/2002:
číslo věnované stále aktuálnímu tématu hypermarketů, články Jak
regulovat hypermarkety, Od malých prodejen k hypermarketům,
Vztah hypermarketů k zaměstnancům atd.
Zdarma za poštovné (původní cena 29 Kč)
* „EXISTENCE“:
„Anarchistická revue“ - teoretické články o anarchismu,
ekonomické globalizaci, boji proti ní atd. Hlavní témata č. 13:
Militarismus, č. 14: Anarchie v praxi.
Zdarma za poštovné (původní cena 28 Kč)
* videokazeta „Dalajlama v Praze Etika pro příští tisíciletí“:
zachycená přednáška ze Sportovní haly
v Praze na podzim 2000.
Cena 105 Kč (původní 180 Kč)
* videokazeta „Obchod se psy a kočkami v Jižní Koreji“:
V Jižní Koreji jsou ročně zabity asi 2 miliony psů, odhady
utýraných koček se různí. To vše i přes tamní zákony, které
toto počínání zakazují. Dokument přibližuje pozadí těchto
krutých praktik a ptá se po oprávněnosti poukazování na
„dávné kulturní tradice“.
Cena 85 Kč (původně 120 Kč)
* Märta Tikkanen „Príbeh lásky storočia“ (Aspekt, 1996):
zpověď manželky alkoholika (slovensky).
Cena 20 Kč (původní cena 70 Kč)
* Daniel Hevier „Strašidelník“ (Aspekt, 1999):
protistrašidelná knížka pro (ne)bojácné děti, která učí děti
nebát se (slovensky)
Cena 20 Kč (původní cena 77 Kč)
* edice kampaně proti mučení Amnesty International
(anglicky):
- „Stopping The Torture Trade“
- obsáhlá brožura o obchodu s policejní technikou zneužívanou k mučení;
- „Take A Step To Stamp Out Torture“
- publikace o konkrétních kauzách mučení z celého světa;
- „Broken bodies, shattered minds“
- publikace o mučení a zneužívání žen po celém světě;
- „Hidden scandal, secret shame“
- publikace o mučení a zneužívání dětí po celém světě.
Brožurky obsahují velké množství fotografií.
Jednotná cena 25 Kč (původně 80 Kč)
V případě zájmu o jakoukoliv položku nás navštivte
na naší adrese, nebo nás kontaktujte e-mailem či telefonicky. Publikace ad. si můžete vyzvednout osobně
nebo vám zásilku pošleme poštou. Při posílání poštou
budou objednané publikace apod. zaslány na dobírku
s tím, že k ceně připočteme náklady na poštovné
a doběrečné (cca 60 Kč dle váhy zásilky).
Publikace distribuované zdarma vám pošleme
pouze za cenu poštovného. Pokud si objednáte publikace vydané NESEHNUTÍm, můžeme vám vystavit
fakturu.
Pro publikace a další materiály vydané
NESEHNUTÍm hledáme distributory/distributorky, kteří/které by info-materiály, publikace, placky
apod. prodávali na svých i cizích akcích, nabízeli
knihkupectvím apod. či si je vzali do svých vlastních distribucí - ozvěte se, nabízíme výhodné
distribuční podmínky!
19 | Alarm č.32
Z tisku
DNES 31.5. 2006
DNES16.5. 2006
ROVNOST 30.6. 2006
ROVNOST 20.6. 2006
ROVNOST 2.6. 2006
20 | Alarm č.32
Inzerce
Projekt PŮL NA PŮL - rovné příležitosti žen a můžů
informační centra a poradny pro oběti diskriminace na trhu práce
21 | Alarm č.32
Kampaně
Nezávislé sociálně ekologické hnutí - NESEHNUTÍ vzniklo na podzim
1997 v Brně s cílem aktivně napomoci řešení problémů v oblasti lidských
práv a životního prostředí. Důležitá je pro nás každá pomoc - od šíření
letáků až po práci na konkrétních kampaních. Neméně důležitá je i vaše
finanční podpora, která nám umožní realizaci řady významných aktivit.
Jsou-li vám aktivity NESEHNUTÍ sympatické, uvítáme váš příspěvek
na Transparentní účet NESEHNUTÍ Brno vedený u eBanky, číslo účtu:
1190794001/2400
Nebuďte lhostejní,
přidejte se k nám!
Podpořte nás!
Vyplňte prosím návratku dobrovolníka/dobrovolnice, sympatizanta/sympatizantky NESEHNUTÍ
(v elektronické podobě také na www.nesehnuti.cz)
Návratka (můžete ji vyplnit i na www.nesehnuti.cz)
Titul, jméno a příjmení: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Datum narození: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Adresa: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Kontaktní telefon: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
E-mail: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Studující - obor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Pracující – obor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Zajímám se o tyto kampaně Nesehnutí:
ρ Zaostřeno na hypermarkety
❒ Zbraně, nebo lidská práva?
❒ Ženská práva jsou lidská práva
❒ Bezpečí pro uprchlíky
❒ Jídlo místo zbraní
❒ Eko aktivity
❒ Večery s NESEHNUTÍm
❒ Knihovna NESEHNUTÍ
❒ Další aktivity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Mohu vám pomoci s . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Mohu NESEHNUTÍ věnovat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . hodin týdně
❒ Zašlete mi, prosím, další informační materiály.
Místo pro vaše vzkazy: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ................................................................... ……………………………...............
podpis dobrovolníka/dobrovolnice
(Podpisem uživatel dává výslovný souhlas se zařazením údajů do evidence
sympatizantů/tek NESEHNUTÍ – v souladu se zák. 101/2000 Sb. – Zákon o ochraně
osobních údajů.)
Pozn.: vložte do obálky a odešlete na adresu NESEHNUTÍ
SYMPATIZANT / SYMPATIZANTKA NESEHNUTÍ
Titul, jméno a příjmení:. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Datum narození:. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Adresa:. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . E-mail: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Příspěvek posílám na Transparentní účet NESEHNUTÍ Brno
č. 1190794001/2400 vedený u eBanky.
1) Mám zájem o zasílání zpravodaje Alarm:
ANO
NE
2) Mám zájem o zasílání dalších informačních materiálů:
ANO
NE
3) Mám zájem o zasílání informací o akcích:
ANO
NE
4) Mám zájem o zasílání tiskových zpráv NESEHNUTÍ:
ANO
NE
❒ složenkou ve výši . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kč
❒ vkladem hotovosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kč na pobočce eBanky, a.s.
❒ trvalým příkazem k úhradě ve výši . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kč
měsíčně/čtvrtletně
z bankovního účtu číslo: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
❒ jednorázovým příkazem k úhradě ve výši . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kč
z bankovního účtu číslo: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
5) Mám zájem aktivně se zapojit do činnosti NESEHNUTÍ:
ANO
NE
Děkujeme vám za vyplnění a poslání této návratky, je pro nás velmi důležitá pro správnou
identifikaci vašeho příspěvku (pouze z bankovního účtu nelze rozpoznat odesilatele platby).
Finanční dary ve výši 1 000 Kč a více u fyzických osob a 2 000 Kč a výše u právnických osob lze
odečíst ze základu daně. Darovací smlouvu vám rádi na vyžádání zašleme.
................................................................................
podpis sympatizanta/sympatizantky NESEHNUTÍ
Vaše finanční podpora nám umožní pokračovat v řadě započatých kampaní a
projektů na ochranu lidských práv a životního prostředí.
V případě zaslání ročního příspěvku ve výši 365 Kč (= 1 Kč denně) a více jednorázově, nebo 30 Kč a více měsíčně (90 Kč čtvrtletně), odpovězte prosím na následující
otázky (nehodící se škrtněte):
22 | Alarm č.32
Podpisem dávám výslovný souhlas se zařazením údajů do evidence sympatizantů/sympatizantek NESEHNUTÍ (v souladu se zákonem 101/2000 Sb. – Zákon o ochraně osobních údajů).
Poznámka: vložte do obálky a pošlete na adresu NESEHNUTÍ.