LBK474__oznameni[1]

Transkript

LBK474__oznameni[1]

OZNÁMENÍ ZÁMĚRU
s obsahem a rozsahem podle přílohy č. 3
zákona č. 100/2001 Sb. ve znění pozdějších
předpisů
Objekt pro plnění a
skladování pramenité vody a
přemostění Jizery - Malá
Skála
Zpracovatel oznámení
Mgr. Jiří Bělohlávek - TISEA
Oznamovatel
VESETA spol. s r.o.
Datum
leden 2012
Výtisk
9
Oznámení záměru:
Objekt pro plnění a skladování pramenité vody, přemostění Jizery - Malá Skála
IDENTIFIKACE DOKUMENTU
Název:
Oznámení záměru „Objekt pro plnění a skladování pramenité vody a
přemostění Jizery - Malá Skála” s obsahem a rozsahem podle přílohy č. 3
zákona č. 100/2001 Sb. (dále jen „oznámení“)
Objednatel:
VESETA spol. s r.o.
Kyšice, V. Vlčka 202, PSČ 273 51
Zpracovatel:
Mgr. Jiří Bělohlávek - TISEA
autorizace ke zpracování dokumentace a posudku: osvědčení odborné
způsobilosti 13817/2474/OIP/03, prodloužení autorizace č. j.
26454/ENV/08
Spolupráce:
Adresa:
Bylany 66, 284 01 Kutná Hora
Tel.:
722 221 108
E-mail:
[email protected]
WWW:
www.tisea.cz
RNDr. Adam Véle, PhD.
Vladimíra Trojánková
Datum vydání:
leden 2012
Rozdělovník:
výtisk 1 – 8
Krajský úřad Libereckého kraje
výtisk 9
oznamovatel (objednatel)
el. verze
archiv zpracovatele oznámení
Doporučená citace:
Bělohlávek Jiří (2011): Oznámení záměru - Objekt pro plnění a skladování
pramenité vody a přemostění Jizery - Malá Skála. TISEA, Kutná Hora.
2
OBSAH
ÚVOD......................................................................................................................................................... 7
ČÁST A - ÚDAJE O OZNAMOVATELI ............................................................................................................ 7
1.
OBCHODNÍ FIRMA .................................................................................................................................. 7
2.
IČ........................................................................................................................................................ 7
3.
SÍDLO................................................................................................................................................... 7
4.
JMÉNO, PŘÍJMENÍ, BYDLIŠTĚ A TELEFON OPRÁVNĚNÉHO ZÁSTUPCE OZNAMOVATELE ............................................. 7
ČÁST B - ÚDAJE O ZÁMĚRU ........................................................................................................................ 8
I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE ............................................................................................................................................ 8
1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 ................................................................................ 8
2. Kapacita (rozsah) záměru ................................................................................................................... 8
3. Umístění záměru ................................................................................................................................. 9
4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry .................................................................... 9
5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních
důvodů pro jejich výběr, resp. odmítnutí ..................................................................................................... 10
6. STRUČNÝ Popis technického a technologického řešení záměru ........................................................ 12
7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení ................................................ 18
8. Výčet dotčených územně samosprávných celků ............................................................................... 18
9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí
vydávat ........................................................................................................................................................ 18
II. ÚDAJE O VSTUPECH ..................................................................................................................................... 19
1. Zábor půdy ........................................................................................................................................ 19
2. Odběr a spotřeba vody ...................................................................................................................... 19
3. Ostatní surovinové a energetické zdroje ........................................................................................... 22
4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu ....................................................................................... 25
III. ÚDAJE O VÝSTUPECH .................................................................................................................................. 26
1. Množství a druh emisí do ovzduší ..................................................................................................... 26
2. Množství odpadních vod a jejich znečištění ...................................................................................... 27
3. Kategorizace a množství Odpadů...................................................................................................... 28
4. Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií ................................................... 30
5. Hluk a vibrace.................................................................................................................................... 32
6. Další výstupy ..................................................................................................................................... 35
ČÁST C - ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ .................................................. 36
1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území ..................................... 36
2. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou
pravděpodobně významně ovlivněny .......................................................................................................... 38
ČÁST D – ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .... 49
1. CHARAKTERISTIKA MOŽNÝCH VLIVŮ A ODHAD JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI (Z HLEDISKA PRAVDĚPODOBNOSTI, DOBY
TRVÁNÍ, FREKVENCE A VRATNOSTI) ............................................................................................................................ 49
3
1. Vlivy na veřejné zdraví ...................................................................................................................... 49
2. Vlivy na ovzduší a klima .................................................................................................................... 50
3. Vlivy na akustickou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky ............................... 51
4. Vlivy na povrchové a podzemní vody ................................................................................................ 54
5. Vlivy na půdu..................................................................................................................................... 56
7. Vlivy na faunu, flóru .......................................................................................................................... 57
8. Vlivy na krajinu a kulturní památky .................................................................................................. 58
2. ROZSAH VLIVŮ VZHLEDEM K ZASAŽENÉMU ÚZEMÍ A POPULACI.............................................................................. 61
3. ÚDAJE O MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH NEPŘÍZNIVÝCH VLIVECH PŘESAHUJÍCÍCH STÁTNÍ HRANICE ....................................... 61
4. OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ ...................................... 61
5. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI SPECIFIKACI VLIVŮ .................. 63
ČÁST E - POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU ..................................................................................... 65
ČÁST F – DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE .................................................................................................................... 65
1. MAPOVÁ A JINÁ DOKUMENTACE TÝKAJÍCÍ SE ÚDAJŮ V OZNÁMENÍ ................................................ 65
2. DALŠÍ PODSTATNÉ INFORMACE OZNAMOVATELE ............................................................................ 65
ČÁST G - VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU ..................................... 66
ČÁST H - PŘÍLOHY .................................................................................................................................... 69
POUŽITÉ PODKLADY A LITERATURA ......................................................................................................... 70
4
SEZNAM TABULEK V TEXTU
Tabulka 1: Přehled hlavních kapacitních údajů posuzovaných variant ..................................................................... 12
Tabulka 2: Základní materiálové vstupy .................................................................................................................... 16
Tabulka 3: Potřeba chemických látek........................................................................................................................ 16
Tabulka 4: Pozemky dotčené výstavbou objektu a účelové komunikace ................................................................. 19
Tabulka 5: Potřeba vody pro hygienické účely .......................................................................................................... 20
Tabulka 6: Dosavadní produkce balené vody ............................................................................................................ 21
Tabulka 7: Bilance množství odebíraných podzemních vod - 2010 .......................................................................... 22
Tabulka 8: Potřeba základních vstupních surovin a médií ........................................................................................ 23
Tabulka 9: Potřeba chemických látek a přípravků .................................................................................................... 23
Tabulka 10: Klasifikaci nejvíce používaných látek dle příloh k vyhlášce č. 232/2004 Sb. ve znění pozdějších
předpisů ........................................................................................................................................................... 23
Tabulka 11: Potřeba a skladování technických plynů................................................................................................ 24
Tabulka 12: Intenzity dopravy na silnici R10 v obci Malá Skála v roce 2005 a 2010 ................................................. 25
Tabulka 13: Emise ze spalování plynu ....................................................................................................................... 27
Tabulka 14: Bilance odvedených dešťových vod – hrubá bilance ............................................................................. 28
Tabulka 15: Odpady vznikající během výstavby ........................................................................................................ 29
Tabulka 16: Odpady vznikající během provozu ......................................................................................................... 30
Tabulka 17: Předpoklad parametrů použitých strojů - zemní práce ......................................................................... 33
Tabulka 18: Předpoklad parametrů použitých strojů – stavební práce .................................................................... 33
Tabulka 19: Přehled stacionárních zdrojů hluku ....................................................................................................... 34
Tabulka 20: Charakteristika klimatické oblasti MT4 (Zdroj: Atlas podnebí ČR) ........................................................ 39
Tabulka 21: Stav vodního útvaru ............................................................................................................................... 40
Tabulka 22: Útvary podzemních vod základní vrstvy ................................................................................................ 43
Tabulka 23: Seznam nalezených rostlinných taxonů................................................................................................. 44
Tabulka 24: Seznam nalezených druhů obratlovců ................................................................................................... 45
Tabulka 25: Vlastnické vztahy v zájmovém území .................................................................................................... 47
Tabulka 26: Denní doba – doprava (všechny komunikace) - po korekci na odraz dle ČSN ISO 1996-2 ................... 52
Tabulka 27: Denní doba – stacionární zdroje - po korekci na odraz dle ČSN ISO 1996-2.......................................... 52
Tabulka 28: Noční doba – stacionární zdroje - po korekci na odraz dle ČSN ISO 1996-2 .......................................... 53
Tabulka 29: Jizera - navýšení hladin [m] při průtocích Q1, Q2, Q5, Q10, Q20, Q50, Q100 oproti stávajícím
hladinám – mostní objekt s 5 průtočnými poli (var. c dle posouzení) ............................................................. 55
5
SEZNAM OBRÁZKŮ V TEXTU
Obrázek 1: Zákres VKP, EVL, ÚSES, PPk, a jednotlivých zón CHKO ČR (Zdroj: mapový portál KÚLK). ....................... 37
Obrázek 2:Kilometráž vodního toku - Jizery .............................................................................................................. 40
Obrázek 3: Ochranná pásma II. stupně v okolí zdroje Bonny .................................................................................... 41
Obrázek 4: Poloha stavby vůči záplavovému území .................................................................................................. 42
Obrázek 5: Porovnání architektonického řešení – pohled od jihu ............................................................................ 59
Obrázek 6: Porovnání architektonického řešení – pohled od zřízeniny hradu Vranova (přiblíženo) ........................ 60
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A POJMŮ
ČHMÚ
ČR
dB
EVL
CHKO
KN
MěÚ
MŽP
OLK
OZKO
PM10
Suš.
PPk
SO
TOL
UAN
ÚSES
VKP
WHO
Český hydrometeorologický ústav
Česká republika
decibel, jednotka
evropsky významná lokalita
chráněná krajinná oblast
katastr nemovitostí
Městský úřad
Ministerstvo životního prostředí
odlučovač lehkých kapalin
oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší
suspendované částice frakce PM10 (prašný aerosol)
Sušiny
přírodní park
stavení objekty
těkavé organické látky
území archeologických nálezů
územní systém ekologické stability
význmaný krajinný prvek
Světová zdravotnická organizace
6
ÚVOD
Předmětem oznámení je projekt výstavby nového objektu pro plnění a skladování pramenité
vody firmy VESETA spol. s r.o. v obci Malá Skála a vybudování nového dopravního napojení areálu
stáčírny na silnici R10.
Zdroj podzemní vody L4JA s obchodním názvem Bonny byl zkolaudován v roce 2002. Firma
VESETA spol. s r.o. v současné době stáčí přibližně do 61,5 mil. litrů vody ročně. Záměr spočívá
v přesunu stáčení do modernějšího provozu. V souvislosti s cílem vyloučit průjezd kamionů
expedujících balenou vodu přes zastavěné území je součástí záměru vybudování nového dopravního
napojení na silnici R10. Toto dopravní napojení zahrnuje výstavbu mostu přes řeku Jizeru a výstavbu
obslužné komunikace.
ČÁST A - ÚDAJE O OZNAMOVATELI
1.
OBCHODNÍ FIRMA
VESETA spol. s r.o.
2.
IČ
475 35 431
3.
SÍDLO
Kyšice, V. Vlčka 202, PSČ 273 51
4.
JMÉNO, PŘÍJMENÍ, BYDLIŠTĚ A TELEFON OPRÁVNĚNÉHO ZÁSTUPCE
OZNAMOVATELE
Jméno a příjmení: Petr Souček
Funkce: jednatel
Adresa do sídla společnosti: Kyšice, V.Vlčka 202, PSČ 273 51
Telefon: +420 312 699 400
Pro nezbytné úkony v procesu posuzování vlivů na životní prostředí zastoupen:
Mgr. Jiřím Bělohlávkem, Bylany 66, 284 01 Kutná Hora (viz příloha 9 – plná moc)
7
ČÁST B - ÚDAJE O ZÁMĚRU
Informace o záměru vycházejí z údajů poskytnutých oznamovatelem. Projektová dokumentace
pro územní řízení bude zadána na základě výsledku zjišťovacího řízení (procesu posuzování vlivů na
životní prostředí). Některé informace budou upřesněny s tím, že budou respektovány podmínky
orgánu příslušného pro posouzení vlivů na životní prostředí.
I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE
1. NÁZEV ZÁMĚRU A JEHO ZAŘAZENÍ PODLE PŘÍLOHY Č. 1
Název:
Objekt pro plnění a skladování pramenité vody a přemostění Jizery - Malá Skála
Zařazení: Záměr je podle přílohy č. 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí zařazen do
kategorie II. mezi záměry podléhající povinnosti zjišťovacího řízení:
-
Bod 10.6 - skladové nebo obchodní komplexy včetně nákupních středisek, o celkové
výměře nad 3 000 m2 zastavěné plochy; parkoviště nebo garáže s kapacitou nad 100
parkovacích stání v součtu pro celou stavbu.
-
bod 8.1 - Výrobny nealkoholických nápojů s kapacitou od 50 000 hl/rok výrobků
-
podle stanoviska orgánu ochrany přírody vydaného podle zvláštního právního
předpisu se jedná o záměr, u něhož nebyl vyloučen významný vliv na území evropsky
významnou lokalitu Průlom Jizery u Rakous.
2. KAPACITA (ROZSAH) ZÁMĚRU
Kapacita záměru ve smyslu zařazení záměru dle přílohy č. 1 zákona:
Plochy skladování
4 787 m2 (97,3 x 49,2 m)
- objekt
z toho expediční sklad 3 660 m2
- zpevněná manipulační plocha
2590 m2
(vč. ploch zahrnujících prostor okolo stávající stáčírny cca 1300
m2)
1 200 m2 (vč. ploch zahrnujících prostor okolo stávající stáčírny)
- areálová zeleň
Celková výměra areálu vč. současné zástavby (existující stáčírny) je 1,203 ha.
Výroba nealkoholických nápojů
- 1 986 768 hl/rok (6,3 l/sec)
Zásah do evropsky významné lokality
Plocha zásahu v rámci území evropsky významné lokality Průlom Jizery u Rakous:
- průnik jižní části areálu s plochou EVL cca 1 050 m2
- nová účelová komunikace se v obou posuzovaných variantách nachází v EVL:
Dopravní varianta 1
265 m
Dopravní varianta 2
478 m (celková délka vč. trasy po existující komunikaci 623 m)
8
3. UMÍSTĚNÍ ZÁMĚRU
Kraj:
Liberecký
ORP:
Obec:
Malá Skála
Katastrální území:
Vranové I., Vranové II.
Stávající zástavba
Pozemek pro výstavbu objektu stáčírny se nachází na jižním okraji zastavěného území obce Malá
Skála v bezprostřední blízkosti stávajícího objektu stáčírny na místě bývalé pily.
Nejbližší obytná zástavba leží ve vzdálenosti 65 m severně od hranice areálu a 100 m od nově
navrhovaného objektu. Dále se nachází nejbližší rodinné domy ve vzdálenosti 75 m západně od
areálu (za železniční tratí).
Stávající doprava
Přístup na lokalitu je v současné době zajištěn z místní komunikace vedoucí k vlakovému nádraží
a na místo bývalé pily. Komunikace je z hlediska šířkového uspořádání nevhodná pro obsluhu těžkými
vozidly.
Umístění záměru je patrné ze situace – viz příloha 5 a 6.
4. CHARAKTER ZÁMĚRU A MOŽNOST KUMULACE S JINÝMI ZÁMĚRY
Charakter záměru
Záměrem je výstavba nového objektu pro stáčení podzemní vody. V souvislosti s realizací záměru
nebude navyšován odběr podzemní vody nad množství dané rozhodnutím o povolení odběru
podzemní vody ze zdroje Bonny vydaném MěÚ v Turnov z roku 2007 (viz příloha 8).
Jak již bylo řečeno v úvodu, záměr zahrnuje výstavbu nového dopravního napojení, jež má
nahradit nevyhovující dopravní napojení vedoucí zastavěným územím obce. Nové dopravní napojení
zároveň umožní dopravní obsluhu dalších navazujících ploch, které jsou v územním plánu vymezeny
pro průmyslovou výrobu, výrobní služby a sklady.
Délka nové účelové komunikace ve variantě 1 činí 265 m, z toho přemostění činí 50 m. Délka
nové komunikace v případě varianty 2 je 478 m.
Kumulace s jinými záměry (realizovanými, připravovanými, uvažovanými)
Záměrem se v souladu se zákonem o posuzování vlivů na životní prostředí rozumí stavby, činnosti
a technologie uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Kumulace vlivů připadá v úvahu v území
vymezeném dosahem vlivů z posuzovaného záměru.
Při posuzování vlivů záměru v rámci oznámení byla zvážena možnost kumulace vlivů s jinými
záměry z těchto hledisek:
- hledisko prostorové – zahrnuje stanovení území, v němž je kumulace vlivů zvažována. V případě
předkládaného záměru je hodnocena kumulace vlivů na území obce Malá Skála. Takto
vymezenému území odpovídá i dosah potenciálních vlivů na životní prostředí.
- hledisko časové – pro hodnocení kumulace vlivů je v oznámení přijat časový horizont zprovoznění
záměru – rok 2014.
9
- hledisko potenciálních významných vlivů na životní prostředí – toto hledisko se odráží v obou
předchozích kategoriích hledisek, neboť každý vliv je mimo jiné specifikován i kritérii doby trvání
vlivu a velikostí vlivu. Kumulace je předpokládána zejména u následujících vlivů:
- vlivy na evropsky významnou lokalitu,
- vlivy na akustickou situaci,
- vlivy na vody,
- vlivy na krajinný ráz.
Předkládané oznámení se uvedenými vlivy detailně zabývá v rámci dílčích studií (hluková studie,
vyhodnocení vlivů na evropsky významnou lokalitu, vyhodnocení vlivu na krajinný ráz), které jsou
přílohami oznámení.
Výčet připravovaných nebo zamýšlených záměrů lze získat z Informačního systému EIA1. K 30.1.
2012 zde není evidován žádný záměr ve smyslu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.
Případná kumulace vlivů by přicházela do úvahy v případě navýšení využívání zdroje podzemní
vody – tato situace však nenastane, z hlediska produkce balené minerální vody nahradí produkce
nového závodu výrobu stávajícího provozu.
Další potenciální kumulace vlivů by mohla souviset s nákladní dopravou. Jak však vyplývá z údajů
o vyvolané dopravě, je podíl vyvolané nákladní automobilové dopravy na celkové nákladní dopravě
po silnici R10 velmi nízký (24 TNA z cca 1 000 TNA/24 hod (průměr)).
Záměr využívá podzemní vodu hluboké zvodně, přičemž nedochází k ovlivnění jiných vodních
zdrojů v zájmovém území.
5. ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBY ZÁMĚRU A JEHO UMÍSTĚNÍ, VČETNĚ PŘEHLEDU
ZVAŽOVANÝCH VARIANT A HLAVNÍCH DŮVODŮ PRO JEJICH VÝBĚR, RESP.
ODMÍTNUTÍ
Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění
Potřeba záměru je vyvolána zvýšením produkce balené minerální vody. V této souvislosti je
žádoucí modernizovat provoz a rozšířit skladovací kapacitu.
Umístění záměru v obci Malá Skála splňuje následující kritéria pro výběr lokality:
 umístění v dostatečném odstupu od obytné zástavby,
 co nejméně konfliktní přístup na pozemek z hlediska dopravy a střety s ochranou lidského
zdraví,
 pozemek není hodnotný z hlediska ochrany přírody,
 pozemek je k dané činnosti vymezen územním plánem (jedná se o plochy pro průmyslovou
výrobu, výrobní služby a sklady),
 pozemek je napojen nebo je bez komplikací napojitelný na technickou infrastrukturu.
S výběrem dotčeného pozemku pro umístění záměru oznamovatel předpokládá realizovatelnost
záměru z hlediska vlivů na lidské zdraví a životní prostředí.
Přehled zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr
Pro potřeby posouzení vlivů záměru na životní prostředí byly formulovány dvě varianty:
 Varianta PROJEKTOVÁ
1
Zdrojem informací o jiných záměrech ve vymezeném území je Informační systém EIA (dostupné na
www.cenia.cz/eia
10
 Varianta NULOVÁ
Varianta PROJEKTOVÁ (var. P)
Tato varianta je variantou navrhovanou oznamovatelem k realizaci. Varianta je představována
výstavbou a provozem objektu pro stáčení a skladování pramenité vody. Projektovaná (maximální)
roční kapacita stáčení je 2 mil. hl/rok (tj. průměrně 6,3 l/sec). Navýšení plánované produkce oproti
současnému stavu činí až 1,5 mil. hl/rok, přičemž průměrný odběr nepřesáhne množství vyplývající
z povolení vodoprávního úřadu, tj. 8,43 l/sec (viz příloha 8).
Varianta zahrnuje výstavbu nového dopravního napojení na silnici R10. Řešeny jsou dvě
podvarianty:
 Dopravní trasa 1 (var. PD1)
Jedná se o variantu dopravního napojení západně od areálu, přemostění bezprostředně
navazuje na areál. Délka trasy nové účelové komunikace je 265 m. Po přechodu Jizery po
mostní konstrukci se komunikace stáčí severně a kopíruje trasu silnice R10, na kterou se
následně napojuje. Projektové řešení umožňuje napojení do obou směrů (jižně Turnov,
severně Železný Brod). Tato varianta je preferována oznamovatelem.
Dopravní napojení jižně od areálu. Trasa vychází z jihozápadního rohu areálu, prochází
loukami a po překročení řeky Jizery se napojuje na existující místní komunikaci. Po této
komunikaci pokračuje na sever ke křižovatce se silnicí R10. Napojení je možné pouze ve
směru na Železný Brod. Tato varianta není projekčně rozpracována a není
oznamovatelem preferována a to z důvodů větší finanční i technické náročnosti stavby.
Délka nového úseku bez započítání existujících ploch komunikací by byla 478 m.
Při dosažení maximální projektované kapacity stáčení bude průměrný denní počet nákladních
automobilů 30 (tj. 60 jízd). Uvažována je expedice i v sobotu mimo prázdniny2. Celkový uvažovaný
počet dní expedice v roce činí (po odečtení nedělí a v době prázdnin pátků, sobot a nedělí) 290 dní.
Předpokládaný reálný počet nákladních automobilů za den bude průměrně činit 24, tzn. že
projektovaná kapacita stáčení nebude pravděpodobně dosažena.
Obě varianty dopravního napojení jsou v souladu s územním plánem.
Varianta NULOVÁ (var. 0)
Varianta nulová je představována současným stavem a vývojem, který by pravděpodobně nastal
v případě nerealizace předkládaného záměru.
Roční stáčené množství - za dobu provozu zdroje společností VESETA – činilo max. 61 mil.
litrů/rok, jež odpovídá průměrné denní expedici 11 kamionů za den (při 250 dne expedice).
Maximální uvažovaný počet kamiónů expedujících balenou vodu je pro tuto variantu 17 za den.
Trasa dopravy je vedena po místní komunikaci severojižního směru souběžné s železniční tratí. Za
hotelem Malá Skála se silnice stáčí na západ a po mostě přechází přes řeku Jizeru. Za mostem leží
křižovatka s R10. Délka trasy po nájezd na R10 je 545 m.
2
Mimo prázdniny (červenec, srpen) se omezení výjezdu kamionů vztahuje jen na neděli. Přes prázdniny se
zákaz týká pátku, soboty a neděle.
11
Tabulka 1: Přehled hlavních kapacitních údajů posuzovaných variant
Počet dní expedice za rok
250
Varianta 0
kamiónů
hl./rok
průměr
11
623 700
maximum
17
Počet dní expedice za rok
290
Varianta P
kamiónů
hl./rok
průměr
24
1 578 528
maximum
30
1 973 160
6. STRUČNÝ POPIS TECHNICKÉHO A TECHNOLOGICKÉHO ŘEŠENÍ ZÁMĚRU
Pro další rozvoj výroby balené vody je zapotřebí rozšíření a modernizace stávajícího provozu.
Stáčení ve stávajícím objektu bude po zprovoznění nové stáčírny ukončeno, objekt bude nadále
sloužit pouze jako záložní prostor pro skladování balené vody a jako administrativní a sociální zázemí
nového objektu.
Využity budou převážně pozemky, kde do roku 2008 stálo zařízení pily.
Zdrojem vody bude vrt L4JA s názvem Bonny (podrobněji viz kapitola B.II. Údaje o vstupech).
Neupravovaná voda je stáčena do lahví o objemu 0,5 – 2 l. Expedice je zajištěna nákladními
automobily.
V rámci záměru budou realizovány tyto činnosti:
1. výroba, skladování a distribuce potravinářských výrobků – nealkoholických nápojů včetně
výroby obalů (PET lahví) na automatizovaných stáčecích a balicích linkách. Přeprava (dovoz
materiálu a odvoz výrobků) bude realizována nákladními automobily (TNV) smluvních
dopravců, skladová manipulace bude prováděna paletovými a vysokozdvižnými vozíky na
elektrický pohon,
2. nejnutnější provozní opravy a údržba techniky a technologických zařízení v rámci provozu
výrobní linky a skladu,
3. související administrativní činnost.
Stavební činnost bude probíhat pouze v denní době. Stavební činnost spojenou s výstavbou
nového objektu lze rozdělit do dvou fází

1. fáze: výstavba mostu a nového dopravního napojení.

2. Fáze: výstavba objektu stáčení. Výstavba zahrnuje:
o výkopové práce a terénní práce.
o hrubá stavba
a prvků,
spojená
se
zajištěním
přesunu
stavebních
materiálů
o budování interiéru včetně rozvodných sítí, fáze bude probíhat převážně
v interiéru stavby, a proto u této fáze výstavby lze očekávat výrazně nižší zatížení
posuzované lokality emisemi znečišťujících látek.
Dočasná deponie materiálu určeného k zásypům bude uložena tak, aby její umístění nekolidovalo
s následující přípravou staveb.
12
Orientační harmonogram výstavby
Časové rozpětí nevyjadřuje délku trvání výstavby, ale nejistotu ohledně její zahájení
v návaznosti na trvání povolovacího procesu:
I.
etapa 2012 - 2013 – výstavba mostu. Do trvání výstavby cca 7 měsíců.
II. etapa 2013 – 2014 výstavba objektu:
a. v úvodní etapě výkopových prací trvající cca 2 měsíce bude pohyb nákladních vozidel
spojený s převážením zeminy po vlastním pozemku. Ornice a výkopová zemina budou
uloženy na pozemku. Pro násypy bude částečně použita čistá stavební suť (recyklát)
z jiných lokalit.
b. Během 3. měsíce stavby (hrubá stavba) budou realizovány skelety včetně
základových železobetonových prefabrikátů.
c. Během 4. – 6. měsíce stavby budou prováděny dokončovací práce.
Uvažovaný počet zaměstnanců je 25 v třísměnném provozu, z toho 3 zaměstnanci administrativy.
Kapacita výroby je dána maximální kapacitou výrobní linky a povoleným množství odebírané
podzemní vody. Kapacita výrobní linky je:
- 18 000 kusů 1,5 litrových PET lahví za hodinu nebo ekvivalent při stáčení do lahví o jiných
objemech (0,3, 0,5, 2,0 l).
Urbanistické řešení
Nový objekt a areál bude navazovat na současný areál společnosti VESESTA spol. s r.o.
Administrativní a sociální zázemí bude nadále umístěno ve stávající budově.
Nová jednopodlažní budova je členěna na tyto části:
Expediční sklad
Nabíjárna
Rozvodna
Kompresorovna
Kotelna
Sanita+voda
Výrobní linka
Celkem
3 659,55 m2
34 m2
34 m2
69,80 m2
34 m2
69,80 m2
731,85 m2
4633,00 m2
Zpevněná manipulační plocha
2590 m2
Zeleň
zbývající nezpevněné plochy
Parkování osobních vozidel bude na pozemku současné stáčírny.
Výsadby v areálu budou sloužit jako ochranná, kompenzační a dekorační zeleň.
Výrobní hala bude rozdělena na dvě části: výrobní a skladovou. Ve výrobní části haly budou
umístěny 2 technologické linky na stáčení a balení vody do PET lahví a jejich paletizaci. V západní části
bude sklad výrobků a expedice.
Budova výrobní a skladové haly je koncipována jako železobetonová nosná konstrukce
s vyzdívkou či opláštěním s náležitými tepelně - izolačními vlastnostmi a neprůzvučností. Technické
vestavby jsou předpokládány zděné, celý objekt bude přestřešen plochými střechami.
Příjezd do areálu bude zajištěn po nové účelové komunikaci s přemostěním Jizery napojenou na
silnici R10.
Vjezd je situován v severozápadní části areálu. Osobní automobily zaměstnanců a hostů budou
mít vyhrazena stání v rámci současného areálu stáčírny. Nákladní vozidla budou přijíždět od nového
13
mostu přímo k nákladovým rampám. Umístěním na západní fasádě skladu. Vnitroareálová doprava
(nakládka zboží) bude zajištěna vysokozdvižnými vozíky na elektrický pohon.
Pozn.: v současné době jsou využívány dva elektrické vysokozdvižné vozíky Still RX 20-15
s maximální nosností 1 500 kg.
V rámci stavby se předpokládají terénní úpravy (skrývka ornice popř. nevhodných zemin a
výkopy, urovnání terénu nad úroveň Q100) a finální sadovnické úpravy - zatravnění a výsadba dřevin.
Vzhledem k rovinatému terénu se předpokládá vyrovnaná bilance skrývky.
Stavebně technické a technologické řešení
Stavebně technické řešení
Výrobní a skladová hala je navržena jako železobetonový montovaný skelet. Základové
konstrukce budou železobetonové. Opláštění je navrženo ze stěnových panelů YTONG tloušťky 375
mm resp. 300 mm. Okna budou plastová s izolačním dvojsklem opatřená sítí proti hmyzu. Střecha
haly bude ve skladové části tvořena plechovými panely s PUR pěnou tloušťky 100 mm, nad výrobní
částí bude střecha z žebírkových panelů se zateplením. Podlahy budou navrženy na nosnost 2500
kg/m2, ve skladech a ve výrobnách budou betonové podlahové desky opatřeny finální stěrkou. Stropy
vestavby budou složeny z železobetonových stropních panelů Spiroll.
Komunikace Příjezdová komunikace a manipulační plocha bude v živičném či betonovém
provedení, parkovací stání pro osobní vozy bude ve stávajícím areálu s živičným povrchem.
Technologické řešení
Veškerá výroba a technologický proces pro výrobu a plnění PET láhví bude umístěna ve výrobní
hale. Zásobník zkapalněného CO2 a N2 bude umístěn mezi stávající a novou halou. Dále bude u stěny
budovy umístěna jednotka chlazení vysokotlakého kompresoru.
Zařízení sestává z provozních souborů, které jsou dále členěny na provozní jednotky. Každá
jednotka zajišťuje ucelenou část technologického postupu výroby nápojů a je řízena samostatným
automatickým či poloautomatickým programovatelným systémem. Technologie sestává
z následujících provozních souborů:
 Výroba lahví a plnicí linka
 Plnění a sycení
 Sanitace
 Regenerace a neutralizace sanitačních prostředků
 Nerezové potrubí technologické
 Nerezové potrubí energetické
 Měření a regulace
 Silová elektroinstalace
 Akumulace vody
 Chlazení
 Tlakovzdušná stanice
 Výroba páry
 Stanice CO2 a N2
Výroba láhví a plnicí linky. Výroba 0,3, 0,5, 1,5 a 2,0 l PET lahví probíhá na vyfukovacím stroji. Do
stroje proudí preformy a zátky z podavačů a nápoj z výrobníku. Vyfukovací stroj je integrován
s vystřikovačkou, plnicím strojem a zavíracím strojem do jedné skupiny. Dále láhve postupují po
dopravníku do etiketovacího stroje. Po aplikaci etikety je vytisknuto potiskovacím zařízením datum
plnění a ostatní záruční parametry. Láhve dále postupují po dopravníku a jsou řazeny do skupin,
přebaleny PE fólií ve skupinové baličce a po aplikaci odnosného ucha jsou přesunuty k paletizačnímu
stroji. Paleta je poté ovinuta fólií na ovíjecím stroji a expedována do skladu.
14
Ve výrobně se předpokládá provoz poloautomatických technologických linek na výrobu balených
vod v polyetylénových lahvích. Technologická linka sestává v podstatě ze dvou hlavních částí:
 vyfukovacího stroje
 linky na plnění vody
Vyfukovací stroj vyrábí polyetylénové láhve v závislosti na požadované formě. Ze zásobníku PET
preforem jsou tyto základní vstupní suroviny podavačem a seřazovačem přesunuty na pás, který
navádí preformy do infračervené pece. V peci jsou zahřáty na požadovanou teplotu (nasávací teplota
40o C), vyfouknuty stlačeným vzduchem (25 - 40 bar) do požadovaného tvaru a ochlazeny. Formy jsou
hlazeny vodou z uzavřeného chladicího okruhu.
Plnicí linka je navržena tak že na jednom konci vstupují vyrobené prázdné PET láhve, a na
druhém konci vystupuje hotový výrobek - láhev naplněná nápojem, uzavřená plastovým uzávěrem a
opatřená papírovou etiketou.
Technologický tok linky je následující: Vstupním zařízením plnicí linky je vzduchový dopravník PET
lahví. Dopravník přesune prázdné PET láhve do zařízení na vystřikování (tzv. sanitaci), plnění a
uzavírání lahví. Na vystřikovacím karuselu jsou láhve vystřikovány čistou vodou, která je předtím
dezinfikovaná. Potom jsou láhve naplněny vodou a uzavřeny plastovým uzávěrem s ochranným
páskem. Obsluha dozírá na činnost stroje a doplňuje uzávěry do automatického zásobníku uzávěrů,
případně odstraní poškozenou láhev. Z plnicího monobloku (po vystříknutí, naplnění a uzavření) jsou
lahve pomocí destičkového dopravníku přesunuty do etiketovacího stroje. Etiketovací zařízení je plně
automatické a lepí obvodové etikety na lahve. Obsluha doplňuje etikety a lepidlo do zásobníků. Za
etiketovacím zařízením je umístěno značkovací zařízení, které označuje uzávěry datem spotřeby nebo
jiným údajem. Z etiketovacího stroje jsou lahve destičkovým dopravníkem dopraveny do stroje na
skupinové balení do fólie. Všechny dopravníky jsou mazané netoxickou mazací emulzí. Mazání
zajišťuje centrální zařízení, které umožňuje optimální dávkování emulze. Při vstupu do balicího
zařízení jsou lahve seřazené do dvou řad. Po skupinách jsou potom zasouvány do prostoru balení a
speciálním dopravníkem přesunuty skrz smršťovací tunel. Obsluha dozírá na správnou činnost a
vyměňuje balicí fólii. Výstup balíků je řešen gravitačním válečkovým dopravníkem. Na konci tohoto
dopravníku nakládají pracovníci balíky na paletu, která je umístěná na točně ovinovacího stroje.
Pracovník upevní ovinovací fólii na paletu, spustí ovíjecí cyklus a po jeho ukončení odřízne fólii. Paleta
je poté vysokozdvižným vozíkem přesunuta do skladu.
Plnění a sycení. Nápoj je míchán ze sirupů a kvalitní ve vakuu odvzdušněné vody na výrobníku
nápoje, kde je odměřován poměr dávek. Po smíchání je nápoj sycen a akumulován v nádrži a dále
přepuštěn do plnicího stroje. Na výstupu nápoje pasterizačního zařízení může být instalováno
dávkování chemosterilizačního činidla Velcorin (dimethyldikarbonát). Tento prostředek zajistí
sterilizaci celé láhve a v průběhu několika hodin se beze zbytku rozloží.
Sanitace. Sanitační stanice je určena pro sanitaci technologického zařízení a trubních rozvodů,
které přicházejí do styku s výrobkem. Ze stanice jsou sanitovány tanky, nádrže, rozvody a plniče.
Linka je instalována bezprostředně u zařízení, sanitační rozvod je krátký a je zaručeno, že spotřeba
tepla a koncentrátů je co nejmenší. Sanitace probíhá automaticky dle nastavení programu, přičemž
každý sanitační program musí proběhnout beze zbytku. Základní postup sanitace je výplach,
proplach, louhování, výplach louhu, kyselinování, výplach kyseliny, sterilizace horkou vodou ochlazení
a výplach studenou vodou. Koncentrace hydroxidu sodného a kyseliny dusičné jako základních
sanitačních roztoků je regulovatelná do 5%., teplota roztoků do 98 stupňů. Veškeré odpadní vody ze
sanitace jsou svedeny do sběrného či neutralizačního tanku.
Regenerace a neutralizace sanitačních prostředků. Neutralizace použitých sanitačních roztoků
probíhá v nerezových tancích o objemu 15 m3. Tanky jsou obvykle dva, přičemž v jednom se prování
neutralizace a do druhého se roztok shromažďuje. Proces bývá automatizován.
Nerezové potrubí technologické. Jedná se o trubní rozvody kterým jsou přečerpávány
potravinářské suroviny a dále sanitační roztoky.
15
Nerezové potrubí energetické. Jedná se o trubní rozvody kterým jsou přiváděny topná media,
stlačený vzduch, CO2, N2 atd. k výrobním linkám.
Měření a regulace: Jedná se o automatický nebo poloautomatický řídící a kontrolní systém.
Silová elektroinstalace. Jedná se o kabelové rozvody ke strojům a zařízením, uložené
v chráničkách.
Akumulace vody. Jde o soubor zařízení, které bezprostředně na vstupu do objektu zajistí měření
průtoku a úpravu tlaku.
Chlazení. Jedná se o automatickou chladicí jednotku pro chlazení nápoje. Vyfukovací stroj má
samostatné chlazení. Samostatné je rovněž chlazení kompresorů.
Tlakovzdušná stanice. Stanice je sestava kompresorů pro filtraci a úpravu vzduchu a tlakových
nádob. Sestává ze šroubového kompresoru pro nízký tlak a potlačovacího kompresoru pro vysoký
tlak.
Výroba páry. Na výrobu páry pro technologické účely jsou navrženy rychlovyvíječe páry syté o
tlaku 1,0 Mpa.
Stanice technických plynů CO2 a N2. Stanici pronajímá dodavatel technických plynů, který zajistí i
servis a doplňování. Odpařovací stanice se skládá se zásobníku (stojatá tlaková nádoba), pomocného
a vzduchového odpařovače a ovládacích armatur. Stanice je plněna zkapalněným plynem, který je
dopravován a stáčen z autocisteren.
Kapacitní údaje
Uváděné údaje o materiálových a surovinových vstupech jsou vztaženy k maximální
předpokládané roční výrobní kapacitě cca 2 miliony hektolitrů vyrobených nápojů, pokud není
uvedeno jinak. Základní materiálové vstupy (výrobní suroviny a materiál a technologické plyny) udává
následující tabulka:
Tabulka 2: Základní materiálové vstupy
Název
Spotřeba
Voda pitná (106 hl/rok)
2
Oxid uhličitý (t/rok)
2 060
Dusík (t/rok)
1 000
PET matrice (t/rok)
2 000
Pozn.: pro produkci 2 mil. hl balené vody za rok
Do výrobního procesu vstupují technické plyny pro sycení nápojů a polyetylénové (PET) matrice
pro výrobu láhví a polyuretanová víčka láhví. Dále se používají papírové etikety a smršťovací PE fólie
pro skupinové balení láhví a paletizaci výrobků.
Další tabulka ukazuje roční potřebu chemických látek, vstupujících do výrobního procesu:
Tabulka 3: Potřeba chemických látek
Název
Hydroxid sodný 0,5% (kg/rok)
Kyselina dusičná 0,3 % (kg/rok)
Etanol (l/rok)
Benzín technický (l/rok)
Ředidlo S6000 (l/rok)
Ředidlo NRL 702 Sidel (l/rok)
Ředidlo NRL 719 Sidel (l/rok)
Celkem
8 000
5 200
40
46
100
20
66
16
Stěžejními chemickými látkami používanými ve výrobním procesu jsou hydroxid sodný NaOH a
kyselina dusičná HNO3. Obě tyto látky se používají ve zředěné formě (0,5% resp. 0,3% roztok) pro
sanitaci technologických zařízení a pro neutralizaci odpadního sanitačního roztoku. Roztoky se
připravují v sanitační stanici (CIP stanice), jejíž provoz je plně automatický. Zařízení je vybaveno
měřením vstupní a výstupní koncentrace. Výchozí chemikálie je koncentrovaný zásaditý roztok
hydroxidu sodného (cca 50%), a kyselý koncentrát na bázi kyseliny dusičné (40%) s příměsí kyseliny
fosforečné a kyseliny peroctové.
Dále se používají technická organická rozpouštědla pro čištění strojů a dopravníků (etanol,
technický benzín a syntetické ředidlo typu S6000) a pro ředění tiskařských barev (resp. inkoustu pro
označování výrobků záručními údaji) se používají speciální ředidla. Dále se ve výrobním procesu
využívají mazací emulze (v potravinářském prostředí většinou na bázi saponátů), detergenty a tavné
lepidlo. Ve srovnání s chemikáliemi pro sanitaci se však jedná o řádově menší množství v maximálně
v desítkách kg.
Organizace provozu
Provoz bude třísměnný, provozní doba celoroční (250 dní za rok), s případným omezením či
rozšířením dle klimatických podmínek.
Celkový počet zaměstnanců se předpokládá v cílovém stavu zhruba 25 ve třech směnách.
Úroveň technického řešení
Navržené stavebně-technické řešení je v souladu s požadavky příslušných předpisů, zejm.
úplného znění stavebního zákona a vyhlášek k jeho provedení ve vztahu k ochraně ŽP a s obecnými
technickými požadavky na výstavbu a vyhovuje požadavkům normativů v oblasti ochrany ŽP.
Navrženy jsou pouze materiály s možností recyklace nebo takové, jejichž případná likvidace nemá
nároky na zvláštní způsoby nakládání (nebezpečné odpady - např. stavební materiály a izolace s
obsahem azbestu, formaldehydu, asfalty s příměsí dehtu apod.). Ve stavebně technickém řešení je
kladen důraz na úspory energie a ochranu před hlukem.
V technologickém řešení byl kladem důraz na minimalizaci a eliminaci výstupů do prostředí.
Provoz ani výstavba nemá mimořádné nároky na potřebu energií. Produkce odpadů z provozu je
minimální a omezuje se převážně na odpadní plasty na bázi polyetylénu (vadné PET láhve a odpadní
balicí fólie). V dalším se předpokládají běžné odpady komunálního charakteru, odpadní papír apod.
V rámci výstavby se nepředpokládá přebytková zemina ve větším množství, výstavba si nevyžádá
žádné demoliční či sanační práce, u kterých by vznikaly odpady s obsahem obsahu nebezpečných
látek. Produkce nebezpečných odpadů je zanedbatelná a omezuje se prakticky pouze na odpady
z provozu odlučovače ropných látek (předpoklad zachycené emulze ropných látek a kal z provozu
odlučovače, eventuelně použité sorpční materiály bude-li instalován např. fibroilový filtr) a běžné
provozní kapaliny (kondenzát z kompresorů, odpady z filtrace vody apod).
Technologické odpadní vody ze sanitace zařízení a čištění technologických jednotek se vyznačují
značným zatížením z hlediska kyslíkového režimu a před odvedením do kanalizace budou muset být
předčištěny. Produkce splaškových odpadních vod je malá.
Technologie či zařízení s vyšší hlukovou zátěží (tj. přes 80 dB) se v provozu nepoužívají, nebo jsou
umístěna v akusticky izolovaném prostředí (kompresorovna apod.) Emise do ovzduší jsou de facto
pouze z obslužné dopravy, kde prioritní škodlivinou jsou oxidy dusíku, dále produkce stacionárních
zdrojů spalování zemního plynu pro vytápění (střední zdroj) je poměrně malá a je využito odpadní
teplo z výrobního procesu.
Předpokládaná technologie a charakter výroby odpovídá současným trendům v oboru
potravinářské výroby balených nápojů, logistiky a skladování potravinářských výrobků. Provoz,
technologie výroby a skladování, stejně jako způsob distribuce je srovnatelný s obdobnými
zařízeními, které byly v posledních letech v ČR budovány a vycházejí ze zkušeností provozovatele
17
z provozu přímo v Kyšicích u Kladna a v Litovli. Technologická linka je v maximální možné míře
automatizovaná a budou zde použita pouze autorizovaná zařízení, u nichž jsou garantovány výstupní
hlukové parametry v souladu s požadavky hygienických předpisů. Dávkování mazací emulze i
sanitačních roztoků je automatické a jsou vyloučeny úniky mimo prostor výrobní budovy. Výrobci
technologických celků mají zaveden systém řízení jakosti podle standardů ISO.
Odpady z provozu i výstavby vznikají v poměrně malém množství a jednoduché druhové skladbě.
V koncepci technického ani technologického řešení nebyly shledány postupy, neodpovídající
současnému stavu technického pokroku.
7. PŘEDPOKLÁDANÝ TERMÍN ZAHÁJENÍ REALIZACE ZÁMĚRU A JEHO DOKONČENÍ
2011 - 2012
projekční příprava (dokumentace pro územní řízení a stavební povolení)
2012 - 2014
stavební práce
2014
zahájení provozu
8. VÝČET DOTČENÝCH ÚZEMNĚ SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ
Kraj: Liberecký kraj
Obec: Malá Skála
Obec s rozšířenou působností: Jablonec nad Nisou
9. VÝČET NAVAZUJÍCÍCH ROZHODNUTÍ PODLE § 10 ODST. 4 A SPRÁVNÍCH ÚŘADŮ,
KTERÉ BUDOU TATO ROZHODNUTÍ VYDÁVAT
Rozhodnutí
Rozhodnutí o umístění stavby
Rozhodnutí – stavební povolení
Rozhodnutí - povolení k nakládání s vodami
(vypouštění odpadních vod)
Rozhodnutí - povolení umístění stavby středního
zdroje znečišťování ovzduší (kotelna)
Rozhodnutí – povolení k umístění stavby z hlediska
zásahu do krajinného rázu (v případě, že dotčený
orgán státní správy v rámci závazného stanoviska
k projektu stanoví, že stavbou může dojít ke snížení
nebo změně krajinného rázu)
Příslušný správní úřad
MěÚ Jablonec nad Nisou, stavební úřad
MěÚ Jablonec nad Nisou, stavební úřad
MěÚ Jablonec nad Nisou, odbor životního
prostředí, vodoprávní úřad
Krajský úřad Libereckého kraje
Správa CHKO Český ráj
18
II. ÚDAJE O VSTUPECH
1. ZÁBOR PŮDY
Tabulka 4: Pozemky dotčené výstavbou objektu a účelové komunikace
Parc.č.
KN
Stavba
Výměra
2
pozemku (m )
Druh pozemku/způsob využití
k.ú. Vranové I.
2740/7*
Areál objektu pro
stáčení
Areál objektu pro
stáčení
Areál objektu pro
stáčení
Most a komunikace
1346/1
Most a komunikace
2814/1**
Most a komunikace
698/1**
Most a komunikace
122/2
Most a komunikace
102
Komunikace
103/3
Komunikace
661/3
Komunikace
1349
1337
1339/1
3871
Ostatní plocha/manipulační plocha
5533
Ostatní plocha/manipulační plocha
Orná půda
1673
(BPEJ 75600)
761
Ostatní plocha/ostatní komunikace
Trvalý travní porost
197
(BPEJ 75600)
33455 Vodní plocha / koryto vodního toku přirozené nebo upravené
k.ú. Vranové II.
31328 Vodní plocha / koryto vodního toku přirozené nebo upravené
trvalý travní porost
1472
(BPEJ 756000)
2878
(BPEJ 756000)
1139
(BPEJ 756000)
ostatní plocha/silnice
50990
* obec Malá Skála
** Česká Republika, právo hospodařit Povodí Labe, státní podnik
Záměr je spojen se zábory zemědělské půdy.
Pozemek se nachází v areálu průmyslové zóny (funkční využití „průmyslová výroba, výrobní
služby, sklady“) dle platného územního plánu.
2. ODBĚR A SPOTŘEBA VODY
Potřeba vody při výstavbě
Vzhledem k charakteru stavby nemá záměr velké nároky na potřebu vody. Do eventuelních
betonových konstrukcí vozovky a stavebních konstrukcí se předpokládá výroba cementové směsi
v zařízení mimo zájmové území v poměrně malém rozsahu. Stavba má charakter montované haly –
nosná konstrukce se sendvičovým opláštěním bez větších nároků na potřebu vody.
Potřeba vody při provozu – hygienické účely
Spotřeba vody pro hygienické účely odpovídá počtu 25 zaměstnanců v provoz a 3 pracovníkům
administrativy. Uvažovaná spotřeba je 678 m3vody za rok. Voda bude odebírána ze zdroje Bonny.
19
Tabulka 5: Potřeba vody pro hygienické účely
Zaměstnanců v jedné směně
Směrná spotřeba vody/rok
3 THP
18 m3
(WC, umyvadla a tekoucí teplá
voda)
8 v dělnických profesích
26 m3
(WC, umyvadla a tekoucí teplá
voda s možností sprchování)
Roční spotřeba
54 m3
Pozn.: uvažována 1 směna
624 m3
Pozn.: 3 směny
* dle přílohy č. 12 vyhlášky č.120/2011 Sb., jež novelizuje vyhlášku č. 428/2001 Sb. ve znění pozdějších
předpisů, kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu
a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)
Spotřeby vody – provoz (stáčení)
Potřeba vody pro výrobu jako základní vstupní suroviny vychází z výrobní kapacity stáčírny, jež
činí 2 mil. hl za rok, tj. 200 000 m3 za rok.
Potřeba vody pro technologické účely je bilancována jako 3,3% potřeby vody pro výrobu, což
v projektovaném (maximálním) stavu představuje 6 600 m3/rok. Většina této potřeby je nárokována
na údržbu (proplachování) a sanitaci technologických linek.
Z bilance potřeby vody je zřejmé, že většinu potřeby představuje voda pro výrobu balené vody.
Popis zdroje
Vrtaná studna s hydrogeologickým názvem „L4JA” a obchodním názvem „Bonny“ patří
společnosti „VESETA Kyšice spol. s r.o.“, stáčírny balené vody. Studna byla vyvrtána v r. 1998-9 na
základě povolení Okresního úřadu Jablonec n/N z. r. 199, kolaudační rozhodnutí je z r. 2002 včetně
stanovení příslušného ochranného pásma zobrazeném v příl. č. 8. 3 .
Studna hloubky 292 m končí na bázi cenomanské zvodně o mocnosti 110 m, kde začíná permské
podloží svrchnokřídových sedimentů. Vrt nahradil z technických důvodů původní vrtanou studnu L4J z
r. 1966 na sousední pozemkové parcele 1344/2 k.ú. Vranové 1.díl. K vrtu L4J hlubokém 307,2 m vydal
ONV OVLHZ Jablonec n/Nisou pro SčVK rozhodnutí k ochrannému pásmu 12.5.1989 pod č.j.
1513/89/235.1. Vyhlášeno bylo PHO I° o velikosti 5 x 5 m a II° nerozlišené pro plochu 173,05 ha.
Povolení k odběru a stanovení ochranného pásma zdroje L4J bylo zrušeno rozhodnutím MěÚ Turnov
9.8.2007.
Pro odběr vody z L4JA platí dvě rozhodnutí (dva adresáti) ze 7. 2. 2007 k odběru podzemních vod
s platností do konce roku 2017:
Průměrný odběr, odpovídající povolenému maximálnímu ročnímu odběru vody, je 8,41 l/sec.
Vzhledem k významu tohoto zdroje pro zásobení obyvatelstva pitnou vodou je citována
závěrečná kapitola hydrogeologické zprávy z roku při pořízení vrtu L4JA firmou Aquatest 1998
Stavební geologie a.s.:
„V souladu se „Smlouvou o dílo č. AQ 85/98“ byl realizován hydrogeologický průzkum s cílem
ověřit možnosti jímání podzemních vod v areálu firmy Skalní voda s.r.o. v obci Malá Skála.
3
Líšný – zásobování pitnou vodou a odkanalizování části obce. Severočeské vodovody a kanalizace a.s.,Teplice, útvar
rozvoje. Dostupné na http://www.vhsturnov.cz/files/upload/4ba214ed09bb4/studie.pdf
20
K tomuto účelu byla vyhloubena vrtaná studna L4JA, hluboká 292 m, aktivován byl úsek bazálního
kolektoru cenomanského stáří od 182,0 m do 292,0 m antikorosivní ocelovou výstrojí, v úsecích
přítoků perforovanou. Nadložní pelitické souvrství bylo izolováno zapažnicovou tlakovou cementací.
Vydatnost studny a kvalita vody byly testovány hydrodynamickou zkouškou a laboratorními
analýzami. Využitelná vydatnost vrtané studny byla stanovena na 15 l/s přelivem při zbytkovém tlaku
1,3 Barr. Přírodní zdroje - dynamická zásoba byly fundovaným odhadem stanoveny na 90 l/s.
Kvalita podzemní vody odpovídá limitům ČSN 56 7858 Kojenecká voda. Před zahájením odběru
vody z vrtané studny L4JA je nutné osadit vrt definitivním zhlavím odpovídajícím nárokům na
hygienické zabezpečení.
Návrh pásem ochrany zdroje podzemní vody je v souladu s novelou zákona č. 138/1973 Sb. ze 7.
ledna 1998 rozčleněná do dvou stupňů, a to I. stupeň - fyzická ochrana zdroje a II. stupeň zabezpečuje
kvalitu i množství vody ve dvou plochách „A“ a „B“. Odběrem 15 l/s podzemní vody z vrtané studny
L4JA nebudou negativně ovlivněny současné odběry podzemních vod, vyjma starého průzkumného
vrtu L4J, který doporučujeme odborně zlikvidovat“ .
Součástí citované zprávy byl návrh pásem ochrany zdroje, který byl v souladu s platnými předpisy
doplněn k projednání s názvem „Revize ochranných pásem – Malá Skála, zdroj L4JA“, a to v r. 2002
na základě objednávky fy Veseta. Ochrana zdroje podle „Revize“ byla legalizována vydáním
kolaudačním rozhodnutím v roce 2002.
„Vrt L4J nebyl zlikvidován. Z vrtu přepadá voda obdobně jako z vrtu L4JA v celkovém množství 2 3 l/s do Jizery, což představuje téměř 8 % hydrodynamických zásob komunikujících JZ směrem a
dochází tak k negativnímu účinku na hydrogeologické poměry.
Projevuje se to poklesem tlaku napjaté artézské hladiny a nežádoucím ochuzováním zásob
podzemních vod dotovaných srážkami na obnaženém infiltračním čele úzkého pásu cenomanské
zvodně podél Lužické poruchy. Zejména v době regionálního poklesu hladin podzemní vody je odtok
kvalitní pitné vody do řeky Jizery velmi negativní záležitostí.
Skupinový vodovod Malá Skála – Líšný zásobuje v obci Malá Skála s celkovým počtem obyvatel
1077 tzv. jádro obce, tedy části Vranové 1. díl, Vranové 2. díl, Malá Skála a Labe s počtem celkem 699
obyvatel.
Maximální potřebu vody skupinového vodovodu ve výhledu nepokrývá povolené množství ze
zdroje L4JA pro veřejný vodovod ve výši 3,5 l/s. Vrt L4JA vystrojený antikorem má dostatečně dlouhou
životnost a dostatečnou kapacitu (15 l/s při zbytkovém tlaku 1,3 Barr) i pro střednědobý výhled. Určité
ohrožení tohoto ojedinělého vrtu pro balenou vodu, ale i pro zásobení cca 1000 obyvatel, je ze strany
nezlikvidovaného původního vrtu L4J.“ (tamtéž)
K výše uvedenému doplňuji, že v době zpracování oznámení se dle informací obce připravovalo
uzavření vrtu L4J.
Tabulka 6: Dosavadní produkce balené vody
Stáčené množství
rok
hl/rok
2003
510 000
2004
480 000
2005
615 000
2006
480 000
2007
555 000
2008
525 000
2009
615 000
2010*
510 000
21
Pozn.: produkce za rok 2011 nebyla v době uzavření dokumentace známa.
* Podrobný průběh za rok 2010 je uveden v následující tabulce (odběr pro stáčení a veřejný vodovod
společně).
Tabulka 7: Bilance množství odebíraných podzemních vod - 2010
ID odběru podzemní vody: 430131
Název objektu: SčVK Teplice - Vranové I vrt L4JA
Ref. Rok:
2010
Druh užívání vody: průmysl (bez energetiky)
Množství
odebraných vod,
3
tis.m
Průměrné denní
množství
odebraných vod,
3
m /den
Průměrné
množství
odebraných vod,
l/s
1
3,689
10,107
0,117
744
2
3,269
8,956
0,104
672
3
4,328
11,858
0,137
744
4
4,986
13,66
0,158
720
5
4,84
13,26
0,153
744
6
5,833
15,981
0,185
720
7
7,229
19,805
0,229
744
8
5,604
15,353
0,178
744
9
5,091
13,948
0,161
720
10
3,924
10,751
0,124
744
11
4,187
11,471
0,133
720
12
3,73
10,219
0,118
744
Rok 2010
56,71
155,37
1,797
8 760
Kalendářní
měsíc
Počet hodin
odběrů
Kvalita podzemní vody odpovídá limitům ČSN 56 7858 Kojenecká voda.
3. OSTATNÍ SUROVINOVÉ A ENERGETICKÉ ZDROJE
Spotřeby pro výstavbu
V rámci výstavby budou spotřebovávány zejména tyto materiály:

Násypový materiál – k dorovnání terénu na úroveň Q100 v místě vlastní stavby.
Zúrodnitelné zeminy, které se na místě určeném pro výstavbu nacházejí pouze v jižní části,
budou využity v rámci výstavby k terénním úpravám.
Objemy zemin pro tvorbu pláně na úrovni Q100 budou specifikovány v další projektové fázi.

Stavební materiál
Nároky na kamenivo, štěrky a štěrkopísky případně betonové směsi pro konstrukci
zpevněných ploch vyplývají z rozsahu příslušných ploch. Pro výstavbu výrobní a skladové haly
s administrativně sociální vestavbou se předpokládají běžné stavební hmoty (beton do
základových a podlahových konstrukcí, cihly, tvárnice, sádrokarton apod.). Suroviny se
speciálními nároky na těžbu, úpravu či dovoz nejsou nárokovány.
22
Spotřeby pro provoz stáčírny
Materiálové vstupy pro výrobu balené vody
Základní surovinou pro výrobu je voda. Dalšími surovinami jsou oxid uhličitý a dusík pro sycení a
PET matrice pro výrubu láhví.
Tabulka 8: Potřeba základních vstupních surovin a médií
Název
Celkem
6
Voda pitná (10 hl/rok)
2
Oxid uhličitý (t/rok)
1 400
Dusík (t/rok)
1 000
PET matrice (t/rok)
2 000
Konzervanty a ochucovadla nebudou využívány.
Skladování a manipulace s chemickými látkami
Při provozu hodnoceného areálu se budou používat chemické látky a chemické přípravky ve
smyslu zákona č. 356/2003 Sb. o chemických látkách a přípravcích ve znění pozdějších předpisů. Tyto
látky se v areálu budou v provozně nezbytných množstvích i skladovat.
Chemické látky a přípravky se budou používat pro sanitaci technologických zařízení (hydroxid
sodný a kyselina dusičná) a pro čištění výrobních linek (etanol, technický benzín, syntetická ředidla).
Tabulka 9: Potřeba chemických látek a přípravků
Chemická látka či přípravek
Celkem roční spotřebované
množství
Hydroxid sodný 0,5%
Kyselina dusičná 0,3 %
Etanol
Benzín technický
Ředidlo S6000
Ředidlo NRL 702 Sidel
Ředidlo NRL 719 Sidel
8,2 t
5,2 t
40 l
47 l
100 l
20 l
66 l
celkem
současně skladované
množství
1000 kg (50% roztok)
400 kg (40% roztok)
x. 100 l
x. 100 l
x. 101 l
x. 100 l
x. 101 l
Tabulka 10: Klasifikaci nejvíce používaných látek dle příloh
pozdějších předpisů
Název
Ident. CAS
Klasifikace
Výstražný
symbol
Hydroxid
1310-73-2
C, R35
C
sodný
Kyselina
7697-37-2
O R8 C R35
OC
dusičná
dtto 5-20%
7697-37-2
C R34
C
Etanol
64-17-5
F, R11
F
Benzín
Karc.kat 2,R45 T
Xn R65
k vyhlášce č. 232/2004 Sb. ve znění
R věty
S věty
R35
S (1/2)26-37/39-45
R8-35
S (1/2-) 23-26-3645
R34
R11
R45-56
S (2-) 7-16
S53-45
V areálu se budou používat a skladovat látky žíravé (roztoky kyseliny a louhu) a dále hořlavé látky
(etanol, benzín, syntetická ředidla).
Látky žíravé se budou ve výrobním procesu používat jako silně zředěný vodný roztok (0,3-0,5%).
Pro skladování kyselin a hydroxidu je vyhrazena speciální místnost, kde jsou rovněž připravovány
23
sanitační roztoky. Místnost bude vybavena havarijní jímkou a nepropustnou podlahou. Výchozí 50%
koncentrát hydroxidu sodného se bude skladovat v kontejnerech či sudech v množství cca 1000 kg,
výchozí koncentrát 40% kyseliny dusičné se bude skladovat v kontejnerech či sudech v množství cca
400 kg.
Čisticí prostředky (ředidla a rozpouštědla) budou skladovány rovněž ve speciálním skladu ve
výrobní části, která bude mít společně s dílnou údržby návaznost na technologické linky. Hořlaviny se
budou skladovat a používat v malých množstvích (souhrnná roční spotřeba cca 300 kg) pro čištění
technologických zařízení (dopravníky).
Z výše uvedených předpokládaných skladovaných množství nebezpečných chemických látek
vyplývá, že množství skladovaných látek bude nižší, než je uvedeno v zákoně č. 59/2006 Sb. o
prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo
chemickými přípravky ve znění pozdějších předpisů. Skladování chemických látek v posuzovaném
areálu proto nebude podléhat režimu tohoto zákona.
Technické plyny, stlačený vzduch
Technické plyny budou skladovány ve zkapalněném stavu v tlakových nádobách mezi stávající a
novou halou.
Tabulka 11: Potřeba a skladování technických plynů
technické plyny
Celkem roční spotřebované
množství
Oxid uhličitý
Dusík
1 400 t
1 000 t
celkem
současně skladované
množství
53,3 m3
5,3 m3
Dále je ve výrobním procesu používán stlačený vzduch, který vyrábí kompresorová stanice.
Energetická bilance
Potřeba elektrické energie. Elektrická energie je nárokována pro účely venkovního osvětlení a
vnitřní osvětlení, dále pro pohon technologických zařízení a běžné provozní účely. Orientační nároky
na instalované příkonové kapacity (energetická bilance) jsou specifikovány v následujícím přehledu:
Provozní část:
Celkový instalovaný příkon
Pi = 1600 kW
Pozn.: současný příkon je 430 kW.
Potřeba elektrické energie bude zajištěna přípojkou přes areálovou trafostanici.
Předpokládaný roční odběr elektrické energie v cílovém stavu je 4080 MWh.
Potřeba tepla a zemního plynu, vzduchotechnika, chlazení
Objekt stáčírny – výrobní a skladová hala – budou temperovány. Areál bude napojen
samostatnou přípojkou na hranici pozemku, kde bude umístěna plynoměrná skříň s regulátorem
tlaku. STL plynovodní přípojka bude vedena do středotlaké kotelny v hale, kde bude připojen vyvíječ
páry. Dále bude proveden nízkotlaký rozvod ke kotli expedice a k agregátům pro temperaci
skladových prostor.
24
Spotřeba tepla na základě tepelných ztrát objektunení v současné době bilancována.
4. NÁROKY NA DOPRAVNÍ A JINOU INFRASTRUKTURU
Nároky na dopravní infrastrukturu
Současný stav
Železniční doprava
Není pro přepravu balené vody využívána.
Silniční doprava
Trasa dopravy je vedena po místní komunikaci severojižního směru souběžné s železniční tratí. Za
hotelem Malá Skála se silnice stáčí na západ a po mostě přechází přes řeku Jizeru. Za mostem leží
křižovatka s R10. Délka trasy po nájezd na R10 je 545 m.
Průměrný počet nákladních automobilů expedujících balenou vodu je 11/den, maximální počet je
17/den.
Pozn.: Kapacita 1 kamionu je 30 europalet (1 paleta 810 kg, 7,56 hl na paletě, 504 lahví o objemu
1,5 l), tj. 226,8 hl/kamion.
Tabulka 12: Intenzity dopravy na silnici R10 v obci Malá Skála v roce 2005 a 2010
sčítací
rok
T
O
M
S
začátek úseku
konec úseku
úsek
2005
4-0160
937 2 620
22 3 579 hr.okr.Semily a Železný Brod
z.z.
2010
1 073 4 782
85 5 940 Jablonec n.N.
Vysvětlivky:
T
O
M
S
celoroční průměrná intenzita těžkých vozidel [počet vozidel / 24 hod]
celoroční průměrná intenzita osobních vozidel [počet vozidel / 24 hod]
celoroční průměrná intenzita motocyklů [počet vozidel / 24 hod]
celoroční průměrná intenzita všech vozidel [počet vozidel / 24 hod]
Jak je patrné z porovnání s intenzitami dopravy na silnici R10, zjištěnými v rámci CSD v letech
2005 a 2010, je průměrný podíl dopravy vyvolané expedicí balené vody na těžké dopravě na R10
maximálně přibližně 2%.
Výhledové dopravní podmínky na silniční síti
Železniční doprava
Nebude pro přepravu balené vody využívána.
Silniční doprava
Průměrný počet nákladních automobilů expedujících balenou vodu bude při maximální (tj.
projektované) kapacitě provozu 30 za den. Vyloučena bude doprava v neděli a v době letních
prázdnin v pátek až neděli. Podíl na zátěži silnice R10 těžkými vozidly v souvislosti s provozem objektu
pro stáčení podzemní vody vzroste na max. 5,4%.
Pro modelování akustické zátěže byla využita data CSD z roku 2010, jež však nebyla dále
upravována růstovými koeficienty (tyto koeficienty nejsou pro data CDS2010 dosud vydány).
Řešení dopravy v klidu
Odstavování vozidel provozovatele objektu stáčírny bude řešeno v rámci současného areálu
VESETA.
25
Sadové úpravy
Předpokládá se úprava volných ploch uvnitř areálu a v jeho okolí rozprostřením ornice a vysetím
trávníku. Počet stromů a keřů ani jejich druhová skladba není v tomto stadiu projektové přípravy
upřesněna. Výsadba stromů a keřů bude soustředěna po obvodu areálu a na jeho východní okraj, kde
bude plnit funkci izolační zeleně. Předpokládá se využití převážně listnatých dřevin, jejichž druhová
skladba bude blízká původním společenstvům a z druhů do současného prostředí přirozeně vhodných
(hloh velkoplodý, brslen evropský, jeřáb ptačí, lípa malolistá, javor klen, líska obecná). V dalším stupni
bude zpracován projekt sadových úprav, který bude konzultován s příslušným orgánem ochrany
přírody, zejména pokud se týká počtu a druhové skladby dřevin.
V rámci výstavby či sadových úprav se nepředpokládá odstranění žádných dřevin, protože se
v ploše zástavby nevyskytují.
Plochy sadových úprav činí, při zahrnutí stávajícícho areálu, cca 1200 m2.
III. ÚDAJE O VÝSTUPECH
1. MNOŽSTVÍ A DRUH EMISÍ DO OVZDUŠÍ
V objektu budou provozovány dva střední stacionární spalovací zdroje:
-
kotel na zemní plyn pro výrobní a skladové haly,
pro vytápění objektu bude instalován plynový kotel. Projektovaný maximální tepelný výkon
kotle není znám. Odhadován je tepelný výkon do 200 kW. Spalovací zdroj spalující zemní plyn
o jmenovitém tepelném výkonu do 200 kW bude zřejmě zařazen dle zákona č. 86/2002 Sb.,
v platném znění a nařízení vlády č. 146/2007 Sb., v platném znění jako malý spalovací zdroj
znečišťování ovzduší.
-
vyvíječ páry
tepelným výkonem spadá vyvíječ páry mezi střední spalovací zdroje znečišťování ovzduší.
Umístění
Typ zařízení
Kotelna
Vyvíječ páry např. CERTUSS
1000*
Kotelna
Kotel VIADRUS G300*
počet
ks
1
1
Tepelný
výkon kW
Topný
výkon
728
195
spotřeba
plynu m3/h
28,2 – 72,7
21,9
* s ohledem na skutečnost, že projektová dokumentace stavby se bude teprve zpracovávat, jedná se o
příklad možných zdrojů. Výběr konkrétních zařízení a jejich návrh bude předmětem projektové
dokumentace pro územní řízení.
Vyvíječe páry CERTUSS, řada Universal SC 700 - 6000 kg Informace ze stránek výrobce
Tento vyvíječ páry je stojatý poloatomatický parní kotel, který je
zařazený do skupiny středotlakých parních kotlů. Parní výkon řady
UNIVERSAL SC se pohybuje v rozmezí 700 - 6000 kg páry za hodinu.
Všechny typy této výkonové řady jsou v provedení se zabudovanými hořáky
na topná media zemní plyn kapalný nebo extra lehký topný olej.
Emise budou pouze ze spalování plynu a budou odpovídat jeho
spotřebě. Hrubý odhad je 120 000 m3 plynu za rok.
Uvedené spalovací zdroje spalující plyn budou zařazeny dle
zákona č. 86/2002 Sb. , v platném znění a nařízení vlády č. 146/2007
26
Sb., v platném znění jako střední spalovací zdroje znečišťování ovzduší.
Vytápění v hala bude pravděpodobně řešeno sálavými panely. Zdrojem tepla je i samotná plnící
linka.
Pro výpočet emisí znečišťujících látek ze spalování zemního plynu byly použity emisní faktory
převzaté z přílohy č. 2 vyhlášky č. 205/2009 Sb., v platném znění.
Tabulka 13: Emise ze spalování plynu
Zneč. látka
Emisní
faktor
6
3
(kg/10 m spáleného
plynu)
TZL
20
SO2
2,0 x S
0,048
NOX
1300
156
CO
320
38,4
Org. látky*
64
7,68
Emise při odhadované roční
3
spotřebě plynu 120 000 m
(kg/rok)
2,4
* nemetanické těkavé organické látky vyjádřené jako celkový organický uhlík
S - obsah síry v původním vzorku paliva pro kapalná paliva ( % hm.), propan-butan (g/kg), plynná
paliva (mg/m3), dosazena hodnota 0,2 mg/m3
Pozn.: Emisní faktory platí pro jmenovitý tepelný výkon zdroje > 0,2 ≤ 5 MW
Z důvodu dobré kvality v zájmovém území a velmi nízkých emisí ze spalovvání nafty (nové
zdroje jsou z hlediska kvality ovzduší zcela podružné), nebylo přitoupeno k modelování změn
v kvalitě ozvduší pomocí rozptylové studie.
Liniové zdroje emisí
Jako liniové zdroje emisí jsou uvažovány komunikace pro dopravu vyvolanou záměrem, tj.
účelová komunikace mezi objektem pro stáčení a napojením na síť veřejných komunikací.
S ohledem na velmi nízký objem dopravy se záměrem související, není vyčíslení příspěvků
provedeno.
2. MNOŽSTVÍ ODPADNÍCH VOD A JEJICH ZNEČIŠTĚNÍ
Odpadní vody typu městských odpadních vod (splaškové vody)
Kanceláře, šatny, laboratoř budou nadále umístěny ve stávajícím objektu oznamovatele.
Produkce splaškových vod bude odpovídat spotřebě pitné vody. Odhad množství na základě
směrných čísel spotřeby vody je 678 m3/rok.
Splaškové odpadní vody budou odváděny do veřejné splaškové kanalizace.
„V současné době připravuje VHS Turnov projekt odkanalizování druhé části obce Malá Skála,
ležící na pravém břehu řeky Jizery – Vranové II. díl. V současné době je v obci Malá Skála vybudován
kanalizační systém na levém břehu řeky Jizery (katastrální území Vranové I. díl), odtud jsou splaškové
odpadní vody odváděny na stávající ČOV Malá Skála, která se nachází za obcí – rovněž na levém
břehu Jizery. Stávající kanalizace i ČOV byly realizovány před vstupem obce do VHS – cca před 10
lety“ (zdroj: http://www.vhsturnov.cz/mala-skala-vak-c-24.html).
Technologické odpadní vody
Technologické odpadní vody jsou představovány:
27
- odpadními vodami z oplachu lahví před plněním - jejich množství bude při maximální produkci
balené vody činit 6 600 m3/rok. Tyto vody jsou (a budou) vypouštěny do Jizery.
- odpadními vodami z proplachu a sanitace technologie. Tyto vody jsou po naředění
(neutralizaci) vypouštěny do kanalizace. Sanitace je prováděna 1 týdně, množství těchto vod
je cca 1 m3, tzn cca do 60 m3/rok.
Dešťové vody
Při výpočtu bilance dešťových vod je postupováno v souladu s projektem a jeho bilancí
zastavěných a zpevněných ploch a ploch nezpevněných.
Průtok dešťových vod Q v l/s je odvozen podle vzorce Q =  . A . q , kde  je součinitel
odtoku, A je odvodněná plocha [ha], q je vydatnost návrhového deště [ l/s/ha]
Tabulka 14: Bilance odvedených dešťových vod – hrubá bilance
Způsob zastavění
Celková plocha
Reduk.

(ha)
plocha (ha)
Zastavěné a zpevněné
0,7377
1,0
0,7377
plochy
Q15
(l/s)
113,6
M15
(m3)
102,2
*Q15 – průtok po dobu směrodatného deště M15 množství odvedené za dobu směrodatného deště
Návrhový (směrodatný) déšť byl uvažován v intenzitě q = 154 l/s/ha za předpokladu doby trvání
t=15 minut a periodicity p = 1,0.
Uvažujeme-li průměrný roční úhrn srážek 575 mm, bude pak z hodnocené zastavěné plochy a
komunikací odvedeno průměrně kolem 10 961 m3/rok dešťové vody a z manipulační plochy přes
lapol dalších 2915 m3 dešťových vod.
Stanovení průtoku je v této fázi pouze informativní - bylo stanoveno ve spolupráci s projektantem
pro účely územního řízení a posouzení v rámci tohoto oznámení a bude případně upřesněno
v dokumentaci pro stavební povolení na základě stanovení přesných ploch, hodnoty intenzity
přívalového deště a povrchu upravených a odvodňovaných ploch.
Výše uvedené údaje jsou pouze orientační, mohou být v rámci dalších fází projektové
dokumentace zpřesněny.
Srážkové vody z manipulační plochy budou svedeny přes odlučovač lehkých kapalin do dešťové
kanalizace zaústěné do Jizery.
Zasakování vod v místě jejich vzniku není s ohledem na ochranu zdroje podzemní vody vhodné.
3. KATEGORIZACE A MNOŽSTVÍ ODPADŮ
Odpady jsou členěny na předpokládanou produkci v době výstavby a produkci v době provozu
objektu pro plnění a skladování pramenité vody.
ODPADY VZNIKAJÍCÍ PŘI VÝSTAVBĚ
Při výstavbě budou vznikat obvyklé druhy odpadů typické pro výstavbu obdobných zařízení.
Přesný výčet odpadů a stanovení produkovaného množství nebylo v současné fázi přípravy záměru
provedeno a není ani účelné. Na základě zkušeností s výstavbou obdobných objektů lze očekávat
především vznik odpadů ze skupiny stavební a demoliční odpady skupiny odpadní obaly; absorpční
činidla, čisticí tkaniny, filtrační materiály a ochranné oděvy jinak neurčené, případně dalších druhů
odpadů. V následující tabulce je uveden přehled produkovaných odpadů a navrhovaný způsob
nakládání. Kategorizace je provedena podle katalogu odpadů dle vyhlášky MŽP ČR č. 381/2001 Sb.:
28
Tabulka 15: Odpady vznikající během výstavby
název
kategorie
N
O
odstraňování
N
recyklace
odstraňování
recyklace
odstraňování
17 01 01
17 01 02
17 02 01
17 02 02
Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla
nebo jiné nebezpečné látky
Jiné odpadní barvy a laky neuvedené pod číslem 08 01
11
Nechlorované minerální motorové, převodové a mazací
oleje
Papírové a lepenkové obaly
Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových
filtrů jinak blíže neurčených), čistící tkaniny a ochranné
oděvy znečištěné nebezpečnými látkami
Beton
Cihly
Dřevo
Sklo
způsob
nakládání
odstraňování
17 02 03
Plasty
O
17 02 04
N
17 03 02
17 04 05
17 04 11
Sklo, plasty a dřevo obsahující nebezpečné látky nebo
nebezpečnými látkami znečištěné
Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01
Železo a ocel
Kabely neuvedené pod 17 04 10
O
O
O
17 05 04
Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03
O
kód
08 01 11
08 01 12
13 02 05
15 01 01
15 02 02
O
N
O
O
O
O
recyklace
recyklace
využití
recyklace
odstraňování
recyklace
odstraňování
odstraňování
odstraňování
využití
recyklace
odstraňování
využití
N - nebezpečný odpad
O - ostatní odpad
Přesný výčet odpadů, které budou vznikat během výstavby, a vyčíslení množství bude provedeno
v následujících stupních projektové přípravy.
Pro shromažďování jednotlivých druhů odpadů vytvoří dodavatel v prostoru staveniště potřebné
podmínky. Za dodržování předpisů pro nakládání s odpady, včetně vyhovujícího způsobu likvidace,
které vzniknou v průběhu výstavby, odpovídá generální dodavatel stavby. Množství všech výše
uvedených odpadů vznikajících v etapě výstavby nelze zatím objektivně určit.
ODPADY VZNIKAJÍCÍ PŘI PROVOZU
Produkce odpadů z provozu je minimální a omezuje se převážně na odpadní plasty na bázi
polyetylénu (vadné PET láhve a odpadní balicí fólie). V dalším se předpokládají běžné odpady
komunálního charakteru, odpadní papír apod. V rámci výstavby se nepředpokládá přebytková zemina
ve větším množství, výstavba si nevyžádá žádné demoliční či sanační práce, u kterých by vznikaly
odpady s obsahem obsahu nebezpečných látek.
Produkce nebezpečných odpadů je zanedbatelná a omezuje se prakticky pouze na odpady
z provozu odlučovače ropných látek (předpoklad zachycené emulze ropných látek a kal z provozu
odlučovače, eventuelně použité sorpční materiály bude-li instalován např. fibroilový filtr) a běžné
provozní kapaliny (kondenzát z kompresorů, odpady z filtrace vody apod).
Z údržby plochy parkoviště, zeleně v areálu lze předpokládat vznik odpadu typu uličních smetků, a
odpady z údržby zeleně, který bude likvidovány konvenčním svozem.
Z provozu administrativní a sociální části budou vznikat odpady charakteru komunálního, a dále
odpad z tříděného sběru (sběrový papír, odpadní PET a skleněné láhve, kovové dózy apod
29
Z uvedeného je zřejmé, že produkce odpadů z provozu výrobního areálu bude poměrně malá a
v jednoduché druhové skladbě.
Tabulka 16: Odpady vznikající během provozu
O
N
N
způsob
nakládání
odstraňování
odstraňování
odstraňování
odstraňování
odstraňování
recyklace
recyklace
odstraňování
recyklace
odstraňování
recyklace
odstraňování
odstraňování
O
O
O
odstraňování
odstraňování
odstraňování
kód
název
kategorie
02 07 01
02 07 04
13 05 02
13 05 06
13 05 07
15 01 01
15 01 02
15-01-10
15 02 02
Odpady z praní, čištění a zpracování surovin
Kaly z čištění odpadních vod v místě vzniku
Kaly z odlučovačů oleje
Olej z odlučovačů oleje
Zaolejovaná voda z odlučovačů oleje
Papírové a lepenkové obaly
Plastové obaly
Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek
Absorpční činidla, čistící tkaniny a ochranné oděvy
znečištěné nebezpečnými látkami
Papír a lepenka
Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť
Vyřazené elektrické a elektronické zařízení obsahující
nebezpečné látky neuvedené pod čísly 20 01 21 a 20 01
23
Biologicky rozložitelný odpad (ze zahrad a parků)
Směsný komunální odpad
Uliční smetky
O
O
N
N
N
O
O
N
N
20 01 01
20 01 21
20 01 35
20 02 01
20 03 01
20-03-03
Odpady budou, tak jako dosud, shromažďovány v souladu s požadavky právních předpisů a
předávány oprávněné osobě.
Během provozu bude tak jako dosud vedena evidence odpadů, ve které bude stanoveno
množství, místo vzniku a způsob odstraňování jednotlivých druhů odpadů. Přednostně bude
prováděna recyklace odpadů a vytřídění druhotných surovin. Nakládání s nebezpečnými odpady
bude probíhat na základě uděleného souhlasu odborem životního prostředí krajského úřadu.
Záření radioaktivní a elektromagnetické
Součástí realizace záměru nebude instalace žádných zdrojů radioaktivního záření, ani používání
látek s obsahem otevřených radioaktivních zářičů (markerů), ani surovin s obsahem radioaktivních
nuklidů. Při výstavbě nebudou používány materiály, u kterých by se účinky radioaktivního záření daly
očekávat.
Nebudou rovněž instalovány ani používány zdroji jiného ionizujícího záření.
Z hlediska radonového rizika lze očekávat nízké, výjimečně střední radonové riziko.
Instalace ani používání výkonných zdrojů neionizujícího EM záření (vysílače) a laserů (včetně
výkonných zdrojů světla) se nepředpokládá. Instalace světelných reklam a poutačů s vyšším výkonem
se rovněž neuvažuje. V provozu předpokládáme používání zdroje UV záření při úpravě surové vody na
vstupu. Jeho účinky se vně technologické linky neprojeví.
V provozu ani při výstavbě nebudou používány žádné mobilní zdroje (přístroje, analyzátory)
radioaktivního záření ani výkonné zdroje EM záření (vysílače, UV lampy, lasery, výkonné zdroje
světla).
4. RIZIKA HAVÁRIÍ VZHLEDEM K NAVRŽENÉMU POUŽITÍ LÁTEK A TECHNOLOGIÍ
S ohledem na charakter výstavby a charakter výroby v areálu nejsou rizika vzniku havárií s
vážnějšími důsledky na životní prostředí a zdraví obyvatel příliš pravděpodobná. V rámci provozu se
budou používat látky škodlivé vodám a škodlivé zdraví pouze v omezeném rozsahu v uzavřených
30
technologických okruzích. Nejsou zde aplikovány technologické postupy a činnosti, při kterých
vznikají škodlivé látky ve formě emisí do ovzduší, či nebezpečných odpadů v tuhé či kapalné formě.
V zájmovém území nejsou a nebudou skladovány ani používány nebezpečné chemické látky
(vysoce toxické, oxidující apod.) s vyšším stupněm nebezpečnosti nebo ve větším rozsahu (např.
v režimu zákona o prevenci závažných havárií).
Jako potenciálně rizikové lze uvažovat:
 provozní náplně v zaparkovaných automobilech - pohonné hmoty a maziva, eventuelně
nízkotuhnoucí směsi, na parkovišti a manipulační ploše.
 chemické látky používané ve výrobě a údržbě zařízení (sanitační roztoky hydroxidu sodného a
kyseliny dusičné, výplachové roztoky, ředidla a rozpouštědla pro údržbu a čištění)
Skladování a používání těchto látek je specifikováno v předchozích kapitolách.
Riziko je sníženo vlastním způsobem uložení a nakládání s těmito látkami, technickými a
organizačními opatřeními pro eliminaci rizika havárie a nízkou mírou nebezpečnosti. Skladování a
manipulace se škodlivými látkami probíhá v místnostech vybavených nepropustnou podlahou a
záchytnou jímkou o objemu největší skladované či provozní nádrže. To platí zejména o skladu a
přípravě sanitačních roztoků. Tyto technologické místnosti budou rovněž vybaveny havarijní
kanalizací, svedenou do havarijní jímky, do které bude v případě úniku kapalina svedena.
Technologické okruhy, které zajišťují manipulaci s roztoky jsou automatizovány. Únik některého
z uvedených technologických roztoků mimo zabezpečený prostor výrobny je tak nepravděpodobný.
Ředidla a rozpouštědla jsou používána k čištění běžným způsobem, jejich skladované a používané
množství je malé a jejich únik mimo výrobní halu je prakticky vyloučen.
Sanitační roztoky budou neutralizovány a před odvedením do kanalizace naředěny tak, aby jejich
parametry odpovídaly přípustným hodnotám.
Další možnou havarijní situací je výpadek účinnosti předčištění a průnik těchto roztoků do
kanalizace. Tato havarijní situace bude eliminována pravidelnou kontrolou a údržbou předčisticích
zařízení, případně signalizací jejich poruchy. Sanitační činidla se budou používat ve velmi zředěných
roztocích a jejich stupeň nebezpečnosti je proto nízký.
Množství, která lze uvažovat v případě havarijního úniku na manipulační ploše či parkovišti
odpovídají množství škodlivých látek v uzavřených provozních okruzích a nádržích osobních a
nákladních automobiů. Provozní kapaliny jsou v uzavřených okruzích a náplních a riziko jejich úniku
se zvyšuje se stářím vozidla a intenzitou jeho provozu a kvalitou údržby.
Další rizikovou havarijní situací je vznik požáru v objektu provozní budovy. Hořaviny, které jsou
zde skladovány jsou nižšího stupně nebezpečnosti a nejedná se ve větším množství o nebezpečné.
Toto riziko je proto spojeno zejména ze vznikem produktů nedokonalého spalování plastů apod.
Rizikové a havarijní situace s rizikem úniku škodlivých látek mimo zabezpečený prostor ve větším
množství mohou vzniknout při havárii v dopravě.
Popsaná rizika úniků lze minimalizovat technickými a organizačními opatřeními (instalace
odlučovače ropných látek, předčisticích zařízení, zřízení záchytných jímek v místnostech, kde se látky
skladují a havarijní kanalizace s havarijní jímkou, a jejich náležitou údržbou) a dodržováním obecně
závazných předpisů, normativů a provozních řádů a pokynů výrobců zařízení. Speciální preventivní
nebo bezpečnostní opatření vně objektu (varovné systémy ap.) nejsou nutná.
Další možností havarijní situace je přetečení odlučovače v případě přívalového deště. V tomto
případě se jedná spíše o únik čisté dešťové vody zadržené v odlučovači nádrži, bez obsahu škodlivin.
Výskyt ropných látek v odlučovači je možno pravidelně kontrolovat a případně provést bezodkladná
opatření.
31
Riziko průniku uniklých látek mimo zájmovou plochu je zanedbatelné. Při havarijním úniku budou
zachyceny na ploše, nebo v odvodňovacích vpustích. Průnik škodlivé látky do horninového prostředí a
podzemní vody lze prakticky vyloučit.
Největší potenciální riziko úniku škodlivin je při požáru, kdy nelze vyloučit vývin škodlivých zplodin
hoření. Riziko požáru zvyšuje přítomnost hořlavých látek v náplních automobilů. S ohledem na pozici
areálu a omezené možnosti šíření požáru lze následky omezit pouze v rámci parkoviště. Za
potenciálně ohrožené lze označit objekty bezprostředně sousedící – provozní budovu.
Dopady na okolí
Možná rizika havárií jsou v počtu pravděpodobnosti obvyklá v objektech obdobného charakteru,
nevyžadují proto speciální preventivní opatření, kromě obvyklých.
Následky eventuelních havárií by měly pouze lokální charakter, omezený na areál výrobního
závodu. Riziko ohrožení obyvatelstva je vzhledm k pozici záměru vůči obytné zástavbě poměrně velmi
nízké, a nelze je uvažovat ani v případě mimořádné události.
Markantní dopady na obyvatelstvo nejbližší obytné zástavby, nebo ohrožení některé ze složek
životního prostředí rozsáhlejšího charakteru lze v případě popsaných typů havárií vyloučit. Jejich
předpokládané následky jsou likvidovatelné běžnými prostředky, lokálně dostupnými, respektováním
požadavků platných předpisů a normativů při výstavbě a provozu.
Riziko rozsáhlejšího poškození složek životního prostředí či ohrožení zdraví obyvatelstva nastává
prakticky pouze v případě mimořádné události, zejména požáru většího rozsahu. Za největší riziko lze
v tomto případě označit možnost znečištění ovzduší škodlivými zplodinami hoření, za potenciálně
ohroženou lze označit okolní nejbližší obytnou zástavbu a vlastní areál průmyslové zóny. Požární
prevenci i technickým opatřením eliminujícím riziko vzniku požáru musí být proto věnována náležitá
pozornost.
V případě havarijních situací menšího rozsahu je míra rizika přijatelná, neboť existuje možnost
účinného sanačního zásahu.
Prevence havárií
Prevence havárií v dopravě spočívá v organizačním zvládnutí vnitroareálové dopravy a
dodržováním dopravního značení a pokynů pověřených osob.
Jako technická preventivní opatření je nutno uvést vyspádování zpevněných ploch do dešťových
kanalizačních vpustí a jejich odvodnění přes předčisticí zařízení - odlučovač ropných látek. Tím je
minimalizováni riziko úniku škodliviny mimo zpevněné plochy i riziko průniku kontaminantu do
podzemních vod, recipientu a veřejné kanalizace mimo areál. Dále se předpokládá vybavení
místností, kde se skladují škodlivé látky, havarijními a záchytnými jímkami.
Prevence havárií v provozu spočívá v dodržování technologických postupů, pravidelné kontrole a
údržbě technologických linek a zařízení. Místnosti, kde se bude manipulovat se škodlivými látkami
budou vybaveny záchytnou jímkou a havarijní kanalizací s havarijní jímkou.
Prevence vzniku požáru spočívá v dodržování předpisů požární ochrany v projektové přípravě,
výstavbě i provozu a dodržování zásad běžné požární prevence.
Havarijní postupy v případě havarijních situací (požár, únik nebezpečných látek) se budou řídit
havarijními dokumenty schválenými orgány státní správy.
5. HLUK A VIBRACE
Hluk
Otázku akustického ovlivnění podrobně řeší akustická studie. Studie (Bělohlávek 2011) je přílohou
tohoto oznámení (příloha 1).
32
Zdroje hluku v etapě výstavby:
Hluk šířící se ze staveniště je závislý na množství, umístění, druhu a stavu používaných stavebních
strojů, počtu pracovníků v jedné pracovní směně, druhu prací, organizaci práce i snaze vedení stavby
hluk co nejvíce omezit. Všechny tyto parametry nezůstávají konstantní, ale mohou se i zásadním
způsobem měnit v závislosti na okamžitém stadiu výstavby.
Pro realizaci stavebních prací budou jako stavební stroje používány běžné stavební stroje - jedná
se o obvyklou stavební činnost prováděnou standardními technologiemi, které významně neovlivní
životní prostředí v blízkém okolí a předpokládá se, že zvuková kulisa pracujících zemních, dopravních
a stavebních strojů nepřekročí přijatelnou hlukovou hranici. Nepředpokládá se užívání všech
uvedených mechanismů současně a umístění zdrojů hluku se bude neustále měnit dle okamžité
potřeby. Negativní vliv hluku bude pouze dočasný - hluk ze staveniště však bude vznikat pouze
během výstavby, která je časově omezena.
Z uvedeného vyplývá, že přesnost predikce hluku šířícího se z budoucího staveniště do okolí
nemůže být příliš vysoká. Základem výpočtu může být určitý odhad nasazení stavebních mechanismů
vycházející z druhu a velikosti stavby a odhad hustoty dopravní obsluhy vycházející
z předpokládaného harmonogramu stavby. Odhad se v tomto případě blíží maximálnímu možnému
pracovnímu a dopravnímu ruchu na staveništi a v mnoha dnech či částech dne bude nepochybně
nižší. V tabulce jsou uvedeny i hladiny akustických výkonů stavebních mechanismů, které vycházejí
z archivních údajů.
Tabulka 17: Předpoklad parametrů použitých strojů - zemní práce
Číslo
zdroje
hluku
1
2
3
4
Doprava
Typ stroje, název
Akustický výkon
LW v dB(A)
Hladina akustického tlaku 1 m
od zdroje dB(A)
Doba používání
stroje (hod/den)
vrtná souprava pro vrtání pilot (1 kus)
rypadlo Caterpillar 428C (1 kus)
rypadlo UDS 110A (1kus)
nakladač UNC 151 (1 kus)
nákladní automobily Tatra 815 (3 kusy)
LpA10 = 80 dB(A)
4
LpA10 = 83 dB(A)
6
LpA10 = 85 dB(A)
6
LpA10 = 83 dB(A)
3
Četnost jízd nákladních automobilů na staveniště a ze staveniště – 7/hod
Tabulka 18: Předpoklad parametrů použitých strojů – stavební práce
Číslo
zdroje
hluku
1
2
3
4
5
Doprava
Typ stroje, název
Akustický výkon
LW v dB(A)
Hladina akustického tlaku 1 m
od zdroje dB(A)
Doba používání
stroje (hod/den)
autojeřáb GROVE TM 875 (1 kus)
LpA10 = 79 dB(A)
7
čerpadlo betonové směsi (1 kus)
LpA10 = 80 dB(A)
2
domíchávače betonové směsi (3 kusy)
92 dB(A)
4
stavební míchačky (2 kusy)
LpA7 = 81 dB(A)
4
stavební výtah NOV 1000 (2 kusy)
LpA1 = 80 dB(A)
6
nákladní automobily Liaz s návěsem (3
Četnost jízd nákladních automobilů na staveniště a ze staveniště – 7/hod
kusy)
Liniové zdroje hluku
Za liniové zdroje hluku jsou považovány veřejné dopravní komunikace, jež budou využívány
k obsluze areálu. Provoz nákladních automobilů souvisejících se záměrem se bude podílet na
celkovém stavu hlučnosti v okolí dotčených komunikací.
Emisní charakteristiky liniových zdrojů hluku jsou závislé na intenzitách dopravy, rychlosti vozidel,
skladbě dopravního proudu, kvalitě povrchu vozovky a sklonu. Podrobnosti o provedených
výpočtech jsou uvedeny v akustické studii.
Stacionární zdroje hluku
Žádný ze stacionárních zdrojů souvisejících s provozem hodnoceného záměru, není zdrojem hluku
s tónovým charakterem. Provoz bude realizován taktéž v noční době.
Do stacionárních zdrojů hluku se dále také počítají liniové zdroje areálových komunikací.
33
Tabulka 19: Přehled stacionárních zdrojů hluku
Zdroj/umístění
Chladiče a sání kompresoru
fasáda JIH
Techn. výdech chlazení pasterizace
střecha
Techn. výdech chlazení vyfuk.stroje
Střecha
Sání technologie
fasáda JIH
Vyvíječe páry výdech
střecha
Kotelna centrální
fasáda JIH
Nástřešní VZT jednotka větrání
Střecha
Parapetní jednotky
fasáda JIH
Přímotopy monzun
fasáda JIH
Trafostanice
fasáda JIH
Počet
Provoz v
noci
Výška
zdroje
(m)
2
Hladina
akustického
výkonu LWA v
dB(A)
68
ano
2
1
70
ano
3
1
70
ano
3
6
70
ano
6,5
2
65
ano
7
1
65
ano
7
2
61
ano
6,5
3
61
ano
5
10
54
ano
6,5
1
60
ano
1,0
Nestandardní zdroje hluku Za nestandardní zdroje hluku lze označit hluk při nakládce a vykládce
na expedičních rampách. Zde předpokládáme celkem 5 expedičních vrat.
Pro nakládku budou využity elektrické vysokozdvižné vozíky s minimální hlukovou zátěží (výrobce
udává úroveň hluku u řidiče méně než 70 dB).
Významné stacionární (bodové) zdroje v území neuvažujeme, menší stacionární zdroje v širším
okolí jsou pro svou nevýznamnost zanedbány.
Ve výhledovém stavu, tj. za provozu výrobního areálu, uvažujeme jako zdroje hluku stacionární
bodové zdroje v areálu (výdechy a sání VZT zařízení, trafostanice, kompresorovou stanici, komíny
kotelny, hluk s nakládky a vykládky v expedičních vratech na rampě, dopravu v areálu (pojezd
automobilů na parkovišti a manipulační ploše) a přitížení vyvolanou dopravou na komunikačním
systému, který bude využíván pro dopravní obsluhu.
Poloha popsaných stacionárních zdrojů hluku je znázorněna v akustické studii (příloha 1).
Vibrace
Vibrace při provozu
Zdroje vibrací jsou zhruba totožné se zdroji hluku, jsou však z pohledu hodnocení vnějších vlivů
zanedbatelné. Krátkodobě lze předpokládat vznik významnějších vibrací při stavebních pracích, ty
budou opět působit pouze krátkodobě a ovlivní pouze prostor v bezprostředním okolí.
Silniční provoz bude realizován po stávajících komunikacích, v jejichž blízkosti se nenachází
objekty ohrožené dopravními vibracemi. nepříznivý vliv na zdraví návštěvníků či obyvatel v zájmovém
území je vyloučen. S významným působením vibrací z technologických zdrojů nebo dopravy není
uvažováno. Stavba ani provoz výrobního areálu nebude zdrojem nadměrných vibrací.
Vibrace při provádění stavebních prací
Stavba bude založena na pilotech. Příprava pilot bude technikou vrtání.
34
Zdrojem vibrací při provádění stavebních prací bude hutnění pláně a podkladových vrstev nových
komunikací pomocí válce. Na stavbě může být použit např. tahačový válec CAT CP 663E (17 t). Jedná
se o vibrační válec s amplitudou 1,8/0,9 mm a frekvencí 23,3 – 30 Hz.
6. DALŠÍ VÝSTUPY
V areálu nebudou instalována zařízení, která by byla zdrojem elektromagnetického nebo
radioaktivního záření.
V rámci záměru nebudou provozovány zdroje záření, jež by mohly ovlivnit lidské zdraví.
Záměr nebude zdrojem zápachu.
35
ČÁST C - ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ
1. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO
ÚZEMÍ
ÚVOD
Záměr je situován na jižní okraj zastavěného území obce Malá Skála v bezprostřední blízkosti
stávajícího objektu stáčírny pramenité vody na místě bývalé pily. Přemostění toku Jizery, které je
součástí záměru, je navrženo na 90,26 říčním kilometru.
ÚZEMNÍ SYSTÉMY EKOLOGICKÉ STABILITY KRAJINY
Tok Jizery, jehož přemostění je plánováno v rámci realizace záměru je nadregionálním
biokoridorem K31VN. Celé zájmové území patří do ochranné dvoukilometrové zóny nadregionálního
biokoridoru.
ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ, EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY, PTAČÍ OBLASTI
Záměr zasahuje do II. a III. zóny chráněné krajinné oblasti Český ráj. CHKO Český ráj byla
vyhlášena v roce 1955, oblast Maloskalska byla do CHKO zařazena po jejím rozšíření v roce 2002.
Posláním CHKO je ochrana geomorfologických hodnot, zachování typického vzhledu krajiny a udržení
celkové biologické rozmanitosti. Oblast je tvořena především kvádrovými pískovci, které zde byly
uloženy v druhohorách na okrajích tehdejšího moře. Současná podoba skalních útvarů je výsledkem
dlouhotrvajícího působení sil z nitra Země a trvalé erozní činnosti. Skalní města a vrchy třetihorního
vulkanického původu jsou základem jedinečnosti území. K zajímavým prvkům skalních měst patří
jeskyně, pseudozávrty, skalní brány a okna. Symbolem kraje jsou tvarově unikátní Trosky se
zříceninou hradu. Rostlinná a živočišná říše je zastoupena převážně druhy skalních měst a mokřadů a
to i přes velkou rozmanitost přírodních stanovišť. Druhovou pestrost organismů obohacují horské i
teplomilné druhy.
Jižní část lokality záměru zasahuje do evropsky významné lokality Průlom Jizery u Rakous (EVL
CZ0510191). Tato EVL je vymezená na ploše cca 1062 ha v území mezi Turnovem (část Dolánky) a
Malou Skálou (část Křížky) na obou březích podél toku Jizery. Na sever zasahuje lokalita k obci
Frýdštejn, na východ k obci Klokočí. Lokalita představuje významný komplex bučin a navazujících
společenstev v severních Čechách. V rámci tohoto oznámení bylo vypracováno hodnocení vlivu na
soustavu Natura 2000 (Véle 2011), z kterého vyplývá, že předkládaný záměr nebude mít na tuto EVL
významný negativní vliv.
Zájmové území není součástí žádné ptačí oblasti.
36
Obrázek 1: Zákres VKP, EVL, ÚSES, PPk, a jednotlivých zón CHKO ČR (Zdroj: mapový portál KÚLK).
PŘÍRODNÍ PARKY
Zájmové území leží mimo území přírodních parků. Nejbližší, Přírodní park Maloskalsko, se nachází
ve vzdálenosti cca 1 km severním směrem.
Zájmové území je součástí Geoparku Český ráj. Toto území o rozloze necelých 700 km 2, které je
od roku 2005 zařazeno do prestižní sítě evropských geoparků, zahrnuje širokou škálu geologických
fenoménů, paleontologické, mineralogické a archeologické lokality i historické památky.
VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY
Tok Jizery, který bude v rámci výstavby obslužných komunikací přemostěn, je ze zákona
definovaným VKP. Na území Malé Skály se nacházejí dva registrované VKP: Zámecký park Malá Skála
a Lipová alej v Malé Skále u železniční stanice.
ÚZEMÍ HISTORICKÉHO, KULTURNÍHO NEBO ARCHEOLOGICKÉHO VÝZNAMU
Vlastní zájmové území (dotčené pozemky) není historicky, kulturně nebo archeologicky
významné.
Širší území se vyznačuje bohatou kulturní historií. První zmínky o Malé Skále pocházejí z roku
1422, jižní část obce vznikla jako samostatná ves Vranové již koncem 14. století, kdy náležela k
dominikánskému klášteru v Turnově. Dlouhé historii odpovídá i počet historických památek
37
nacházejících se v blízkém (skalní hrad Vranov - Pantheon) i širším okolí záměru (Zbirohy). Na území
obce se nachází 7 nemovitých kulturních památek: hrad Vranov, hřbitov (na pokraji listnatého lesního
porostu nad zámkem), reliéfní kříž tesaný do skály pod skalním ostrohem Pantheonu, socha sv. Aloise
před kaplí sv. Vavřince, socha sv. Jana Nepomuckého (nad zámkem), pomník Haenkův (na ostrově v
Jizeře mezi Malou Skálou a Líšným) a zámek.
HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A PŘÍRODNÍ ZDROJE
V řešeném území se nevyskytují sesuvy, poddolovaná území, dobývací prostor ani chráněná
ložiska nerostných surovin.
Využívaným zdrojem je voda která je čerpána z vrtané studna s hydrogeologickým názvem „L4JA“
a obchodním názvem „Bonny“ patřící společnosti oznamovatele, VESETA Kyšice spol. s r.o. Studna je
hluboká 292 m a končí na bázi cenomanské zvodně o mocnosti 110 m, kde začíná permské podloží
svrchnokřídových sedimentů.
GEOLOGICKÉ A GEOMORFOLOGICKÉ POMĚRY
Z geomorfologického hlediska je zájmové území součástí:
Provincie: Česká vysočina
Soustava: Česká tabule
Oblast: Severočeská tabule
Celek: Jičínská pahorkatina
Podcelek: Turnovská pahorkatina
Okrsek: Turnovská stupňovina
Turnovská stupňovina je severovýchodní částí Turnovské pahorkatiny. Má ráz ploché vrchoviny
kerné stavby na svrchnoturonských až koniackých kaolinických kvádrových pískovcích a
střednoturonských písčitých slínovcích a vápnitých pískovcích. Vyznačuje se strukturně a tektonicky
podmíněným reliéfem pískovcových kuest a tabulových plošin (s mocnými hranáčovými osypy), místy
s hlubokými údolími, pískovcovými skalními městy a s tvary selektivního zvětrávání (jeskyně,
výklenky, skalní brány aj.). Na ukloněných vysokých plošinách místy vznikly sufózní závrty. Území
okrsku je středně zalesněné, převažují borové porosty s příměsí smrku, ojediněle dubové porosty.
Kvartérní podloží zájmového území je tvořeno nezpevněným sedimentem tvořeným hlínami,
pískem a štěrkem inundovanými za vyšších vodních stavů.
2. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA STAVU SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
DOTČENÉM ÚZEMÍ, KTERÉ BUDOU PRAVDĚPODOBNĚ VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY
V
Zařazen je stručný popis všech složek životního prostředí, pokud je předpoklad významného
ovlivnění, je to v textu výslovně uvedeno.
OVZDUŠÍ A KLIMA
Klimatické podmínky
Zájmové území se nachází v mírně teplé klimatické oblasti, okresek MT 4 (Quitt, 1971), pro kterou
je charakteristické krátké léto, mírné, suché až mírně suché, přechodné období krátké s mírným
jarem a mírným podzimem, zima je normálně dlouhá, mírně teplá a suchá s krátkým trváním sněhové
pokrývky.
38
Podrobněji jsou teplotní a srážkové poměry v daném území dokumentovány v následující tabulce:
Tabulka 20: Charakteristika klimatické oblasti MT4 (Zdroj: Atlas podnebí ČR)
průměrná roční teplota [°C]
počet letních dnů
počet dnů s prům. teplot. 10 °C a vyšší
počet mrazových dnů
počet ledových dnů
průměrná teplota v lednu [°C]
průměrná teplota v červenci [°C]
průměrná teplota v dubnu [°C]
7,1
20 -30
140 -160
110 -130
40-50
-2 až -3
16 -17
6 -7
prům. min. denní teplota (leden) [°C]
průměrná teplota v říjnu [°C]
prům. počet dnů se srážk. 1 mm a více
srážkový úhrn za vegetační období [mm]
srážkový úhrn v zimním období [mm]
počet dnů se sněhovou pokrývkou
počet dnů zamračených
počet dnů jasných
-2,6
6 -7
110 -120
350 - 450
250 - 300
60 - 80
150 -160
40 - 50
Kvalita ovzduší
Zájmové území není zařazeno mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) – viz sdělení
odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou
ovzduší na základě dat za rok 2009. Totéž lze odvodit na základě dat za rok 2010, publikovaných na
stránkách Českého meteorologického ústavu. V zájmovém území nedošlo ani překročení hodnot u
látek, pro něž jsou stanoveny cílové imisní limity.
Z širšího pohledu je na území Libereckého kraje provozováno poměrně široké spektrum výrobních
procesů. Celkově je možné Liberecký kraj charakterizovat jako oblast s vyšší koncentraci lehkého
průmyslu a živočišné výroby. Naopak velkoobjemové výrobní procesy jako např. hutě, koksovny,
cementárny nebo elektrárny, apod. se zde nenacházejí. Ve větších sídlech se nacházejí výrobny tepla
pro topení a ohřev teplé užitkové vody a je zde také jedna spalovna komunálních odpadů.
Charakteristické, už historicky, pro Liberecký kraj jsou sklářský průmysl a procesy zpracování
textilu. Jako další významná průmyslová odvětví je možné označit slévárny železný a neželezných
kovů, výrobu příslušenství pro automobilový průmysl, potravinářská výroba a výrobu železničních
vozidel.
V roce 2004 bylo do kategorie zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 2)
zařazeno 161 zdrojů znečišťování ovzduší. Jejich počet se meziročně mění, vlivem vzniku nových
zdrojů, jejich zániku, resp. k přeřazování z kategorie velkých zdrojů do kategorie středních a naopak.
V kategorii středních zdrojů (REZZO 2) bylo v témže roce evidováno 962 zdrojů znečišťování ovzduší.
Kategorie malých zdrojů se týká především lokálního spalování paliv v domácnostech a v sektoru
obchodu a služeb. Podíl této kategorie zdrojů na celkových emisích je poměrně významný a lze jej
srovnat s podílem kategorie velkých zdrojů znečišťování ovzduší.
Na území Libereckého kraje se nachází celkem 23 stanic pro sledování kvality venkovního ovzduší.
Nejvíce stanic –16 – provozuje ČHMU. Výzkumný ústav rostlinné výroby provozuje 3 stanice,
Hygienická služba 2 stanice a společnost Ekotoxa 2 stanice.
Podle výsledků všech měřících stanic bylo zjištěno, že venkovní ovzduší Libereckého kraje je
zatíženo zejména zvýšenými koncentracemi přízemního ozónu (Albrechtice, Tanvald, Liberec,
Jablonec n. N.) a těžkých kovů (Cd, As, Ni) – stanice Tanvald. Je však patrné, že tyto problémy se
nedotýkají zájmového území, tzn. Malé Skály a nejbližšího okolí.
Většina území Libereckého kraje je dle výsledků imisního monitoringu, dle delších časových řad v
ročenkách ČHMÚ, zařazena do třidy znečištěni I - II.
39
POVRCHOVÉ A PODZEMNÍ VODY
Hydrologické poměry
Z hydrologického hlediska je zájmové území součástí oblasti povodí Horního a středního Labe, povodí
Jizery od Kamenice po Klenici (č.h.p. 1-05-02-005/0).
Obrázek 2:Kilometráž vodního toku - Jizery
Jizera pramení pod Smrkem v Jizerských
horách, poté protéká Velkou jizerskou
loukou (NPR Rašeliniště Jizery), tvoří
v délce asi 15 km česko-polskou hranici.
Dále protéká po hranici Krkonošského
národního
parku, Podkrkonoším a
následně
přetíná Ještědsko-kozákovský
hřbet. Po celou tuto dobu má řeka
bystřinný charakter; až k Turnovu se
střídají úseky s výrazným spádem a
kamenitým řečištěm s klidnějšími úseky.
Menší, levé rameno v Turnově se
nazývá Malá Jizera. Od Turnova Jizera
protéká otevřenou krajinou, kde má spíše
mírný spád. Řeka se vlévá po 164 km do
Labe v Lázních Toušeň mezi Brandýsem
nad Labem a Čelákovicemi.
Jizera je významným vodním tokem, je
to pstruhová řeka,
má
také vodácké
využití. Především však slouží jako
zdroj pitné vody.
Přemostění Jizery, které je součástí záměru je navrženo v ř. km 90,26.
Tabulka 21: Stav vodního útvaru
Datum hodnocení stavu:
31.12.2009
Kvantitativní stav:
nevyhovující
Chemický stav:
nedosažení dobrého stavu
Trend znečištění:
významný trvale vzestupný
Datum, od kterého je vyhodnocován trend
znečištění:
01.01.2001
Datum, do kterého je vyhodnocován trend
znečištění:
31.12.2006
Vodní zdroj využívaný oznamovateleme – vrtaná studna L4JA je situován v levobřežní části údolní
nivy Jizery v inundačním prostoru na jižním okraji intravilánu obce Malá Skála.
Chemismus podzemních vod
Kvalita podzemní vody je stabilní. Typ podzemní vody je výhradně Ca – HCO3, s mineralizací okolo
200 mg.
40
Ochranná pásma
Zájmové území se nachází v CHOPAV (chráněná oblast přirozené akumulace podzemních vod)
Severočeská křída stanovené Nařízením vlády ČSR č. 85/1981 Sb.
Do zájmového území zasahuje ochranné pásmo vodního toku Jizera. Toto pásmo je vymezováno v
šířce 6 m od břehové čáry mimo zastavěné území. V případě významného vodního toku může správce
toku užívat pozemky sousedící s korytem toku v šířce 8 m od břehové čáry.
Ochranné pásmo (dříve pásmo hygienické ochrany PHO) I. stupně vodního zdroje (vrt L4JA) se
nachází v blízkosti areálu. Toto pásmo je vymezeno stávající železobetonovou šachticí o rozměrech 4
x 4 m, výška nad terénem 4,45 m. Dno šachtice je založeno na pilotech, tak aby šachtice odolala
stoleté vodě. Taktéž vchod do vnitřního prostoru šachtice je umístěn nad kótou stoleté vody. hranné
pásmo je vymezeno s minimální vzdáleností hranice 10 m od odběrného zařízení.
Obrázek 3: Ochranná pásma I. stupně a II. stupně v okolí zdroje Bonny
PHO I vrtu L4JA
PHO I nevyužívaného vrtu L4J
V širším okolí jsou vymezena rozsáhlá ochranná pásma II. stupně výše uvedeného vodního zdroje.
Pozn.: některé menší plošky jsou evidovány jako ochranné pásmo I. stupně – s ohledem na měřítko
obrázku toto není rozlišeno.
41
Záplavové území
Zájmové území se nachází v zátopovém území Q20 (dvacetileté) a Q100 (stoleté vody) a částečně
v aktivní zóně stoleté vody.
Obrázek 4: Poloha stavby vůči záplavovému území
Q20
Q10 akt.
Q100
Q5
Hydrogeologické poměry
Zájmové území se nachází na rozhraní hydrogeologických rajonů Jizerská křída levobřežní a
Jizerská křída pravobřežní.
42
Tabulka 22: Útvary podzemních vod základní vrstvy
ID útvaru podzemních vod
Název útvaru podzemních vod
Typ a č. kolektoru
Hlavní povodí
Geologická jednotka
Litologie
Hladina
Typ propustnosti
Mineralizace [mg/l]
Chemický typ
Horizont
44100
44300
44300
Jizerská křída pravobřežní
Jizerská křída levobřežní
Jizerská křída levobřežní
1. vrstevní kolektor
přípovrchová zóna
1. vrstevní kolektor
Labe
Labe
Labe
Sedimenty svrchní křídy
pískovce a slepence
jílovce a slínovce
pískovce a slepence
volná
volná
volná
puklinová
puklinová
puklinová
vysoká > 1
vysoká >1
vysoká >1
Ca-HCO3
Ca-Mg-HCO3-SO4
Ca-Na-HCO3
hlavní
hlavní
hlavní
V hydrogeologickém rajónu 443, kde se nachází využívaný vrt L4JA, je vyvinut vodárensky
využitelný pouze bazální kolektor v peruckých a korycanských vrstvách cenomanského stáří
s napjatou hladinou podzemní vody. Ve vyšších oddílech bělohorského a jizerského souvrství
spodnoturonského-střednoturonského stáří jsou lokálně vyvinuty kolektorz, zvláště ve vyšších
etážích, které jsou odděleny od povrchu a bazálního kolektoru výrazným izolátorem totožného stáří.
Tyto kolektory mají napjatou hladinu podzemní vody a lokální hospodářský význam.
PŮDA
Převážná část zájmového území je tvořena částečně zpevněnými manipulačními plochami
(pozemky p.č. 1337, 1349). Pozemek 1339/1 je dle KN druhem orná půda. V reálné stavu se jedná o
sečenou louku.
Výstavbou komunikace na pravém břehu jsou dotčeny trvalé travní porosty.
Půdy na obou dotčených březích jsou z hlediska půdního typu fluvizeměmi, tedy půdami v nivě
Jizery, vzniklými z povodňových sedimentů.
Dle Informace o parcele, dostupné na http://nahlizenidokn.cuzk.cz, je v zájmovém území (na
pozemku 1339/1) identifikována BPEJ 7.56.00.
1. číslice BPEJ určuje příslušnost ke klimatickému regionu, tj. území s přibližně shodnými
klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin, zde:
7 – MT4 -mírně teplý, vlhký, roční teplota 6-7oC, roční úhrn srážek 650-750 mm, vláhová jistota větší
než 10.
2. a 3. číslice značí hlavní půdní jednotku, zde:
56
Nivní půdy na nivních uloženinách, středně těžké s příznivými vláhovými poměry.
FAUNA A FLÓRA
Z hlediska biogeografického území spadá do bioregionu 1.35 Hruboskalský, biochory 4UF Výrazná
údolí ve vápnitých pískovcích 4. v.s. Hruboskalský bioregion leží na severovýchodě středních Čech,
zabírá centrální část Jičínské pahorkatiny a má plochu 314 km2. Bioregion je tvořen zdviženou
pískovcovou tabulí rozčleněnou do skalních měst. Dominuje zde jednotvárná biota hercynského
charakteru, ochuzená vlivem pískovců, s charakteristickou mozaikou společenstev 3. (dubovobukového) a 4. (bukového) stupně. Bioregion má vyvážené zastoupení polí, kulturních i reliktních
borů a málo vlhkých luk. V reliéfu biochory dominují hluboké údolní říční zářezy. Převýšení hran údolí
oproti údolním dnům běžně činí 150 m, na Malé Skále až 300 m. Údolí Jizery mezi Malou Skálou a
Turnovem vytváří dva navazující zaklesnuté meandry. K údolí Jizery přiléhají okraje skalních měst.
Dominantní složkou podloží jsou vápnité křídové pískovce, porůznu doplněné slínitými pískovci až
písčitými slínovci. Nivy jsou hlinito-písčité. Klima je mírně teplé a srážkově mírně až výrazně
nadprůměrné. Lesy tvoří součást různě velkých celků, táhnoucích se údolními svahy a jen někde
přesahujících i nad hrany údolí. Převažují smrkové lesy. Místy jsou dochovány smíšené až listnaté
43
porosty. Lesy tvoří více než polovinu území, travní plochy cca 17 %, vodní plochy 6 %, pole 14 %, sady
4 %, sídla 2,5 %.
Z mapy potenciální přirozené vegetace je patrné, že původní vegetaci v území tvořila mapovací
vegetační formace Bučina s kyčelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-Fagetum). Bučina s kyčelnicí
devítilistou je tvořena stromovým a bylinným patrem. Keřové a mechové patro bývá vyvinuto jen
fragmentárně nebo chybí. Ve stromovém patru převládá buk, s vyšší stálostí bývají přimíšeny klen,
jedle a smrk. Bylinné patro bývá většinou souvisle zapojené, s pokryvností kolísající podle zápoje
stromového patra. Převažují druhy řádu Fagetalia a zastoupena je též většina druhů svazu Fagion.
V zájmovém území vymezeném k realizaci záměru a v jeho blízkém okolí byly v období od května
do listopadu 2011 provedeny inventarizační průzkumy (RNDr. Adam Véle, Ph.D.).
Během výzkumu nebyla zjištěna žádná přirozená ani přírodě blízká společenstva, proto nebylo
realizováno fytocenologické snímkování. Během průzkumu byla zjištěna přítomnost 128 rostlinných
druhů. Žádný z nalezených druhů nepatří mezi zvláště chráněné.
Pro účely botanického mapování bylo území rozčleněno do tří segmentů (1: přemostění a
výstavba komunikace – varianta 1, 2: přemostění a výstavba komunikace – varianta 2, H – území
určené k výstavbě stáčírny a skladové haly).
Tabulka 23: Seznam nalezených rostlinných taxonů
Latinský název
Acer platanoides
Acer pseudoplatanus
Aegopodium podagraria
Agrostis capillaris
Agrostis stolonifera
Achillea millefolium agg.
Alliaria petiolata
Allium ursinum
Alnus glutinosa
Alopecurus pratensis
Anemone nemorosa
Arctium tomentosum
Arenaria serpyllifolia
Armeria vulgaris
Armoracia rusticana
Arrhenatherum elatius
Artemisia vulgaris
Astragalus glycyphyllos
Athyrium filix-femina
Barbarea vulgaris
Bistorta major
Bromus hordeaceus
Bromus inermis
Bromus tectorum
Bunias orientalis
Latinský název
Calystegia sepium
Capsella bursa-pastoris
Carex contigua
Carex ovalis
Carex vulpina
Centaurea cyanus
Cirsium arvense
Cirsium vulgare
Convolvulus arvensis
Conyza canadensis
Corylus avellana
Crepis capillaris
Dactylis glomerata
Daucus carota
Dentaria bulbifera
Český název
javor mléč
javor klen
bršlice kozí noha
psineček obecný
psineček výběžkatý
řebříček obecný
česnáček lékařský
česnek medvědí
olše lepkavá
psárka luční
sasanka hajní
lopuch plstnatý
písečnice douškolistá
trávnička obecná
křen selský
ovsík vyvýšený
pelyněk černobýl
kozinec sladkolistý
papratka samičí
barborka obecná
rdesno hadí kořen
sveřep měkký
sveřep bezbranný
sveřep střešní
rukevník východní
Český název
opletník plotní
kokoška pastuší tobolka
ostřice klasnatá
ostřice zaječí
ostřice liščí
chrpa modrá
pcháč rolní
pcháč obecný
svlačec rolní
turanka kanadská
líska obecná
škarda vláskovitá
srha laločnatá
mrkev obecná
kyčelnice cibulkonosná
Segment
2
2
1,2,H
1,2,H
2,H
2,H
1,2
2
1
1
2
H
H
2
2
1,2,H
2,H
H
2
H
2
1, H
2
H
H
Segment
1,2, H
2, H
H
2
2
2
1,2,H
H
2
H
2
2,H
2,H
H
2
Echinops sphaerocephalus
Elymus caninus
Elytrigia repens
Equisetum arvense
Erigeron annuus
Festuca arundinacea
Festuca gigantea
Festuca rubra
Filago arvensis
Fraxinus excelsior
Latinský název
Galium aparine
Geranium robertianum
Geum urbanum
Glechoma hederacea
Hesperis matronalis
Holcus lanatus
Hypericum perforatum
Chaerophyllum aromaticum
Chelidonium majus
Impatiens glandulifera
Impatiens parviflora
Juncus effusus
Lamium purpureum
Lapsana communis
Lolium perenne
Lotus corniculatus
Lysimachia nummularia
Matricaria discoidea
Matricaria recutita
Medicago lupulina
Melilotus albus
Melilotus officinalis
Myosotis arvensis
Oenothera biennis
Phalaris arundinacea
Phleum pratense
Plantago lanceolata
Plantago major
Poa angustifolia
Poa annua
Poa compressa
bělotrn kulatohlavý
pýrovník psí
pýr plazivý
přeslička rolní
turan roční
kostřava rákosovitá
kostřava obrovská
kostřava červená
bělolist rolní
jasan ztepilý
Český název
svízel přítula
kakost smrdutý
kuklík městský
popenec obecný
večernice vonná
medyněk vlnatý
třezalka tečkovaná
krabilice zápašná
vlaštovičník větší
netýkavka žláznatá
netýkavka malokvětá
sítina rozkladitá
hluchavka nachová
kapustka obecná
jílek vytrvalý
štírovník růžkatý
vrbina penízková
heřmánek terčovitý
heřmánek pravý
tolice dětelová
komonice bílá
komonice lékařská
pomněnka rolní
pupalka dvojročná
chrastice rákosovitá
bojínek luční
jitrocel kopinatý
jitrocel větší
lipnice úzkolistá
lipnice roční
lipnice smáčknutá
H
1,2
1,2,H
2,H
2,H
1,2,H
2
1,2
H
2
Segment
1,2
H
1,2
1,2
H
2,H
2,H
2
H
1,2
1,2
H
2
1,2
1,2,H
H
1
1,2,H
1,2,H
2,H
2,H
H
2
1,H
1,2,H
1
H
2,H
2
1,2,H
H
44
Poa nemoralis
Poa palustris
Poa trivialis
Polygonum aviculare agg.
Potentilla anserina
Ranunculus repens
Latinský název
Rorippa palustris
Rorippa sylvestris
Rubus caesius
Rubus sp.
Rumex crispus
Salix sp.
Sanguisorba minor
Securigera varia
Senecio jacobaea
Silene latifolia subsp. alba
Silene vulgaris
Solidago canadensis
Solidago gigantea
Sonchus asper
lipnice hajní
lipnice smáčknutá
lipnice obecná
truskavec ptačí
mochna husí
pryskyřník plazivý
Český název
rukev bažinná
rukev obecná
ostružiník sivý
ostružiník
šťovík kadeřavý
vrba
krvavec menší
čičorka pestrá
starček přímětník
silenka širolistá bílá
silenka nadmutá
zlatobýl kanadský
zlatobýl obrovský
mléč drsný
2
H
1,2,H
H
H
2
Segment
H
2
1,H
H
2,H
H
H
H
2
2,H
H
2,H
2
1
Spergularia rubra
Stellaria graminea
Stellaria holostea
Symphytum officinale
Taraxacum sect. Ruderalia
Trifolium hybridum
Trifolium pallidum
Trifolium pratense
Trifolium repens
Tripleurospermum inodorum
Tussilago farfara
Ulmus glabra
Urtica dioica
Veronica arvensis
Veronica persica
Vicia cracca
Vicia hirsuta
Vicia sativa
Vicia tetrasperma
Viola reichenbachiana
kuřinka červená
ptačinec trávovitý
ptačinec velkokvětý
kostival lékařský
pampeliška
jetel zvrhlý
jetel
jetel luční
jetel plazivý
heřmánkovec nevonný
podběl lékařský
jilm horský
kopřiva dvoudomá
rozrazil rolní
rozrazil perský
vikev ptačí
vikev chlupatá
vikev setá
vikev čtyřsemenná
violka lesní
H
2
2
1,2,H
1,2,H
2,H
2
2,H
2,H
1,H
H
2
1,2,H
2
1,2
1,2,H
H
2
2
2
Nalezené druhy střevlíků patří do skupin A (druhy vázané na alespoň přirozenému stavu blízké
habitaty) a E (eurytopní druhy).
Ze zvláště chráněných druhů bezobratlých živočichů byla zjištěna přítomnost pouze čmeláků rodu
Bombus, kteří se nejhojněji vyskytují na rumišti v místě bývalé pily.
Průzkum potvrdil výskyt 34 druhů obratlovců: jednoho zástupce třídy obojživelníků, dvou
zástupců plazů, 21 druhů ptáků a 10 druhů savců.
Tabulka 24: Seznam nalezených druhů obratlovců
Obojživelníci
Plazi
Ptáci
Latinský název
Bufo bufo
Anguis fragilis
Lacerta agilis
Aegithalos caudatus
Alcedo atthis
Apus apus
Buteo buteo
Carduelis carduelis
Columba palumbus
Cyanistes caeruleus
Dendrocopos major
Fringilla coelebs
Garrulus glandarius
Lanius collurio
Motacilla alba
Parus major
Parus palustris
Phoenicurus ochruros
Český název
ropucha obecná
slepýš křehký
ještěrka obecná
mlynařík dlouhoocasý
ledňáček říční
rorýs obecný
káně lesní
stehlík obecný
holub hřivnáč
sýkora modřinka
strakapoud velký
pěnkava obecná
sojka obecná
ťuhýk obecný
konipas bílý
sýkora koňadra
sýkora babka
rehek domácí
Ptáci
Savci
Latinský název
Phylloscopus collybita
Pica pica
Sturnus vulgaris
Sylvia atricapilla
Sylvia borin
Turdus merula
Apodemus sylvaticus
Capreolous capreolus
Erinaceus europaeus
Lepus europaeus
Martes sp.
Microtus arvalis
Sorex araneus
Sus scrofa
Talpa europaea
Vulpes vulpes
Český název
budniček menší
straka obecná
špaček obecný
pěnice černohlavá
pěnice slavíková
kos černý
myšice křovinná
srnec obecný
ježek západní
zajíc polní
kuna
hraboš polní
rejsek obecný
prase divoké
krtek obecný
liška obecná
EKOSYSTÉMY
Území určené k výstavbě stáčírny a skladové haly je typickým ruderálním stanovištěm na
zbořeništi. Fytocenologicky lze vegetaci přiřadit celkově k as. Melilotetum albo-officinalis. Okrajově
lze odlišit též as. Cuscuto europaeae-Calystegietum sepium prezentovanou dominujícím porostem
Rubus caesius (podél plotu stáčírny), Rudbeckio laciniatae-Solidaginetum canadensis a Poëtum
humili-compressae. Dle katalogu biotopů se v území nachází biotop X7B (ruderální bylinná vegetace
mimo sídla – ostatní porosty).
Ve variantě 1 se na levém břehu Jizery nachází pouze porost invazní křídlatky a netýkavky
žláznaté. Na pravém břehu je vedení komunikace plánována po zanedbané a druhově velmi chudé
nivní louce. Pravděpodobně původně orané pole bylo ponecháno ladem, což se projevuje dominancí
45
pýru plazivého. V současné době expanduje konkurenčně zdatnější chrastice rákosovitá. Louku lze
charakterizovat jako mozaikovitý porost asociací Convonvulo arvensis-Elytrigietum repentis a
Phalaridetum arundinaceae. Na levém břehu Jizery se nachází biotop X7B, na pravém břehu biotop
X7A (ruderální bylinná vegetace mimo sídla – potenciální přírodní biotopy).
Ve variantě 2 se na levém břehu Jizery vyskytuje mezerovitá jednořadá kulisa dřevin s ruderálním
podrostem náležející k asociaci Convonvulo arvensis-Brometum inermis. Původně zorněná nivní louka
je nyní neobhospodařována, avšak využívána k pravidelným kulturním akcím. Aktuální vegetační kryt
lze přiřadit převážně k asociaci Convonvulo arvensis-Elytrigietum repentis variantě Galium album.
Díky občasnému mechanickému zraňování je mozaikovitě udržována asociace Aphano arvensisMatricarietum chamomillae varianta Spergula arvensis a na cestě asociaci Lolio perennisMatricarietum discoideae. Na pravém břehu plánovaná stavba v malé míře zasáhne břehové nárosty
s dominujícím javorem mléčem. Bylinné patro je v tomto případě velmi řídce vyvinuto. Kromě
ruderálů jsou nepatrně zastoupeny také druhy květnatých bučin rozšířené řekou. Následující úsek
vede přes louku, která byla v minulosti také zorněna. Díky pravidelnému sečení zde regeneruje
společenstvo asociace Poo-Trisetetum flavescentis, které je však druhově dosti chudé a s dosud
neadekvátním poměrem dominant. Podél sousedící asfaltové cesty je stromořadí ovocných stromů
(jabloň, švestka) s ruderálnějším podrostem, které ovšem nemá být záměrem dotčeno.
KRAJINA
Hlavní osu krajiny zájmového území tvoří řeka Jizera, která od Železného Brodu až do
Turnova meandruje v hluboce zaříznuté říční nivě. Tento krajinný celek zahrnuje koryto a pobřežní
pásmo Jizery, to je štěrkové a písčité náplavy řídce porostlé vegetací, úživnou údolní nivu v širších
místech údolí i části strmých svahů spadajících do vody v kaňonovitých úsecích řeky. Přes značný
antropogenní vliv (výstavby sídelních aglomerací, silnice, železnice, jezy) se v říčním údolí zachovává
stále řada stanovišť se zajímavými rostlinnými a živočišnými druhy zasluhujícími zvýšenou pozornost.
Řeka Jizera slouží mimo jiné jako důležitá migrační stezka k sestupu horských a podhorských druhů
do nižších poloh a k šíření teplomilné květeny ve směru opačném.
Jizera zde protíná druhou významnou osu Pojizeří - Ještědsko-kozákovský hřeben. Na tyto partie
se vážou nejcennější lokality, jejichž některé části se staly součástí sítě chráněných území či
významných krajinných prvků. NPR Suché skály byla vyhlášena k ochraně charakteristicky
rozeklaného velmi úzkého hřebene, budovaného cenomanskými pískovci. V přírodní rezervaci Bučiny
u Rakous se vyskytuje přirozená svahová bučina s velmi pestrým bylinným patrem. Jedinečnou
lokalitou je přírodní památka Ondříkovický pseudokrasový systém, kterou tvoří jeskyně Bartošova
pec, ponory a propadání v pískovcovém terénu, a která patří k nejznámějším pseudokrasovým jevům
v Čechách.
Typický ráz krajiny je zde dotvářen roztroušenou zástavbou vesnic a osad.
Ve Vyhodnocení změny 2,3 ÚPNSÚ Malá Skála na krajinný ráz (jehož obsah je plně převzat z
Územního plánu Obce Malá Skála, Doc. Ing. arch. J. Löw a spol.s r.o.) je zájmové území začleněno do
dvou základních krajinných celků:
Vranové díl 2. - Území s relativně dobře dochovaným krajinným rázem. Prostorové uplatnění
nové zástavby je většinou neutrální.
Vranové díl 1. - Krajinný ráz je zde jen málo dochovaný. Toto území je silně poškozeno intenzivní
a často velmi necitlivou zástavbou. Vedle typických, památkově chráněných objektů (Boučkův statek)
zde stojí budovy, které nedodržují ani měřítko, ani tradiční materiály a ani obvyklé proporce a tvary
střech. Území je pohledově exponované z řady vyhlídkových bodů i z prostorů mimo vlastní zájmové
území.
OBYVATELSTVO
Ke dni 1. 1. 2011 žilo v obci Malá Skála 1137 obyvatel. Katastrální výměra správního území obce je
10,01 km2.
46
HMOTNÝ MAJETEK
Převážná část území, plánovaného pro realizaci záměru je ve vlastnictví oznamovatele. Část
ploch, které by měly být využity přemostění Jizery a vybudování příjezdové komunikace jsou ve
vlastnictví státu a Obce Malá Skála.
Tabulka 25: Vlastnické vztahy v zájmovém území
Parc.č. KN
Výměra
2
pozemku (m )
Stavba
Druh pozemku
/způsob využití
Vlastník
k.ú. Vranové I.
1349
Areál objektu pro stáčení
3871
1337
5533
1339/1
1673
2740/7
Most a komunikace
761
1346/1
Most a komunikace
197
2814/1
Most a komunikace
33455
Ostatní
plocha/manipulační
plocha
Ostatní
plocha/manipulační
plocha
Orná půda
Ostatní plocha/ostatní
komunikace
Vodní plocha / koryto
oznamovatel
oznamovatel
oznamovatel
Obec Malá Skála
oznamovatel
ČR
vodního toku přirozené
nebo upravené
k.ú. Vranové II.
698/1
Most a komunikace
31328
122/2
102
103/3
661/3
Most a komunikace
Komunikace
Komunikace
Komunikace
1472
2878
1139
50990
Vodní plocha / koryto
vodního toku přirozené
nebo upravené
ostatní plocha/silnice
ČR
oznamovatel
oznamovatel
oznamovatel
ČR
KULTURNÍ PAMÁTKY
V zájmovém území se nenacházejí žádné kulturní památky.
Naopak Obec Malá Skála a její blízké okolí je bohaté na historické a kulturní památky. Nachází se
zde zřícenina hradu Vranova s letohradem na skalním útesu Pantheonu, který byl kdysi součástí
rozsáhlého parku, ojedinělého v oblasti střední Evropy, dále zřícenina hradu Zbirohy, původní barokní
maloskalský zámek se zámeckým parkem, lesní hřbitůvek z roku 1913 či Chrám nejsvětější Trojice,
nacházející se ve starobylé obci Bzí, který je jedním z nejstarších kostelů na Jablonecku a je
významnou pohledovou dominantou nad hlubokým údolím řeky Jizery. Ze staveb lidové roubené
architektury se dochovala stavení Vacardova mlýna a zrekonstruovaný Boučkův statek na Malé Skále.
CHARAKTER MĚSTSKÉ ČTVRTI, FUNKČNÍ CHARAKTERISTIKA PŘÍMĚSTSKÉ ZÓNY
Obec Malá Skála je lokální středisko osídlení v zázemí větších center – leží na dopravní spojnici
mezi Turnovem a Železným Brodem.
Obec Malá Skála zahrnuje 4 katastrální území a skládá se z 10 částí: Malá Skála (vymezení
nejasné, vlastní katastrální území nemá – pravděpodobně někde v k. ú. Vranové I nebo Vranové II),
Vranové 1.díl (levý břeh Jizery, vč. nádraží Malá Skála, k. ú. Vranové I), Vranové 2.díl (pravý břeh
Jizery, k. ú. Vranové II), Záborčí (v západní části k. ú. Vranové II), Křížky (v jihozápadním výběžku k. ú.
Vranové II), Mukařov (k. ú. Mukařov u Jablonce nad Nisou, včetně osad Filka, Končiny a Protivná),
Želeč (v jihovýchodním údolním výběžku k. ú. Mukařov u Jablonce nad Nisou),
Sněhov (pravděpodobně včetně samoty Houšť, v k. ú. Sněhov), Labe (v k. ú. Sněhov; přiléhá hřeben
47
se zříceninou Vranov-Pantheon v k. ú. Sněhov), Bobov (v k. ú. Sněhov; pravděpodobně zahrnuje též
osadu Vransko).
Záměr je převážnou měrou lokalizován do průmyslově využívaného území Obce Malá Skála.
Pozemek pro výstavbu objektu stáčírny se nachází na jižním okraji zastavěného území obce Malá
Skála v bezprostřední blízkosti stávajícího objektu stáčírny na místě bývalé pily.
Nejbližší obytná zástavba leží ve vzdálenosti 65 m severně od hranice areálu a 100 m od nově
navrhovaného objektu. Přístup na lokalitu je v současné době zajištěn z místní komunikace vedoucí
k vlakovému nádraží a na místo bývalé pily.
OCHRANNÁ PÁSMA
Zákon č. 458/2000 Sb. vymezuje ochranná pásma pro zařízení na výrobu elektřiny a rozvodná
zařízení. Při západní hranici zájmového území ve směru přibližně podél místní komunikace vede
vrchní vedení 35 kV, které má ochranné pásmo 7 m od krajního vodiče.
Relizace záměru nekoliduje s ochrannými pásmy teplárenských zařízení.
Záměr si nevyžádá přeložky páteřních inženýrských sítí. Ke kolizi s jiným vedením případně
ochranným pásmem v areálu nedochází a není nutno realizovat přeložky sítí.
Do ploch určených k realizaci záměru zasahuje při jeho východní hranici 60 m ochranné pásmo
dráhy (zák. č. 266/1994 Sb.)
Nedojde ke styku s podzemními vedeními podzemní telekomunikační sítě resp. s jejími
ochrannými pásmy (zák.151/2000 Sb.)
Ochranná pásma vodních zdrojů jsou popsána na str. 43 tohoto oznámení.
Do zájmového území zasahuje ochranné pásmo vodního toku Jizera. Toto pásmo je vymezováno v
šířce 6 m od břehové čáry mimo zastavěné území. V případě významného vodního toku může správce
toku užívat pozemky sousedící s korytem toku v šířce 8 m od břehové čáry.
Zájmové území se nenachází v žádných ochranných pásmech technických zařízení s významem
pro obranu státu (letiště, vojenská telekomunikační či jiná zařízení, vojenské újezdy apod.).
V souvislosti s výstavbou a provozem záměru nebude nutno vyhlašovat žádná ochranná pásma
vně areálu, která by mohla omezit či ztížit užívání sousedních pozemků.
48
ČÁST D –
1.
ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚ RU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ P ROSTŘEDÍ
CHARAKTERISTIKA MOŽNÝCH VLIVŮ A ODHAD JEJICH VELIKOSTI A
VÝZNAMNOSTI (Z HLEDISKA PRAVDĚPODOBNOSTI, DOBY TRVÁNÍ,
FREKVENCE A VRATNOSTI)
1. VLIVY NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ
Cílem hodnocení možných vlivů na veřejné zdraví je posouzení významnosti zdravotních rizik
vyplývajících z působení fyzikálních a chemických faktorů souvisejících s posuzovaným záměrem.
Posouzení se vztahuje pouze na běžné provozní podmínky záměru, tj. při dodržování právních
a technických předpisů, technologií, kapacity a charakteru záměru uvedených v podkladech, neřeší
situace při nedodržení uvedených podmínek a v případech mimořádných událostí, např. živelných
pohrom nebo havárií.
Odhad zdravotních rizik zahrnuje problematiku vlivu znečištění ovzduší a vlivu hlukové zátěže.
Odhad zdravotních rizik vychází z identifikace rizika, zhodnocení vztahu dávky a účinku, odhadu
expozice obyvatelstva a následné kvalitativní i kvantitativní charakterizace rizika.
Vlivy na zdraví v souvislosti se změnami v čistotě ovzduší
S ohledem na velmi nízké emise z plynového kotle a vyvíječe páry – oba zdroje na zemní plyn –
nejsou zdravotní rizika ve vztahu k imisním koncetracím souvisejím s provozem záměru
kvantifikována. Zájmové území leží v území s dorbou kvalitou ovzduší (nejedná se o OZKO), imisní
limity pro ochranu zdraví lidí, jakožto i cílové imisní limity, jsou dodržovány.
Vlivy na zdraví v souvislosti se změnami v kvalitě ovzduší budou nevýznamné.
Vlivy na zdraví v souvislosti s hlukovou zátěží
Vlivem realizace záměru nedojde ke zhoršení akustické situace v území. V okolí současné trasy
přepravy balené vody dojde ke zlepšení akustické situace vlivem přesunutí kamionové dopravy na
novou příjezdovou komunikaci. Zároveň nedojde v chráněném venkovním prostoru staveb pro
bydlení vlivem existence nového liniového zdroje hluku ke zhoršení akustické situace, jež by mohlo
ovlivnit zdravotní stav obyvatel. To je dáno zejména přítomností dominantního zdroje hluku v území,
kterým je silnice R10. Provoz na nové komunikace bude oproti provozu na silnici R10 zanedbatelný.
Souhrnné ekvivalentní hladiny akustického tlaku ze stacionárních zdrojů hluku (včetně areálové
dopravy) vzhledem k velké vzdálenosti nejbližších chráněných venkovních prostorů staveb s rezervou
splňují povolené limitní hodnoty pro stacionární zdroje hluku v době denní i noční. Vlivem provozu
stacionárních zdrojů samotného hodnoceného záměru by tedy nemělo dojít k negativnímu
(nadlimitnímu) ovlivnění nejbližších chráněných venkovních prostor staveb pro bydlení.
Vyhodnocení významnosti potenciálního vlivu
Velikost:
pozitivní
Frekvence:
až zanedbatelný nebo nulový
občasně
negativní
Pravděpodobnost:
velmi malá
malá
výjimečně
běžně
Vratnost:
vratný
nevratný
vysoká
49
Doba trvání:
trvalý
Výsledná významnost vlivu:
dlouhodobý
potenciálně pozitivní vliv významný
krátkodobý
potenciálně pozitivní vliv nevýznamný
nulový vliv
potenciálně negativní vliv nevýznamný
potenciálně negativní vliv významný
Poznámka:
Opatření podmiňující uvedené hodnocení:
- viz vyhodnocení vlivů na akustickou situaci a ovzduší
2. VLIVY NA OVZDUŠÍ A KLIMA
Vlivy na klimatické podmínky
Záměr není spojen s vlivy na klimatické podmínky.
Vlivy na kvalitu ovzduší
Záměr není spojen s negativními vlivy na ovzduší z hlediska rozsahu a významu těchto vlivů.
Zdrojem znečišťování ovzduší budou spalovací zdroje zařazené jako střední zdroje znečišťování
ovzduší – kotel na vytápění a vyvíječ páry. Souhrnné emise z těchto zdrojů jsou velmi nízké a
neovlivní imisní situaci v místě realizace záměru.
Obdobně produkce emisí z provozu nákladních automobilů po nové komunikaci je zanedbatelná.
Velikost:
Pravděpodobnost:
pozitivní
Frekvence:
výjimečně
zanedbatelný nebo nulový
občasně
negativní
běžně
velmi malá
Vratnost:
malá
vratný
nevratný
vysoká
Doba trvání:
trvalý
dlouhodobý
krátkodobý
nulový vliv
Poznámka:
Pro fázi přípravy – stavební práce:
 Po celou dobu výstavby omezovat prašnost, doporučena jsou tato opatření ke snižování prašnosti:
50
 u výjezdu ze staveniště umístit plochu pro mechanické dočištění vozidel vyjíždějících ze stavby
 zajistit techniku pro čištění komunikací (kropicí vůz a vozidlo s kartáči)
a v případě potřeby odstraňovat nečistoty z veřejných komunikací a skrápět vnitrostaveništní
komunikace
 za nepříznivých povětrnostních podmínek (sucho, vítr) provádět skrápění deponií
 zabezpečit převážený sypký materiál a stavební suť proti úsypům
3. VLIVY NA AKUSTICKOU SITUACI A EVENT. DALŠÍ FYZIKÁLNÍ A BIOLOGICKÉ
CHARAKTERISTIKY
HLUK Z PROVOZU LINIOVÝCH ZDROJŮ
Vyhodnocen byl vliv vyvolané dopravy na změny ekvivalentních hladin akustického tlaku v
chráněných venkovních prostorech staveb pro bydlení. Dle zadání je uvažováno se dvěma dopravními
trasami:
Jedná se o variantu dopravního napojení západně od areálu, přemostění
bezprostředně navazuje na areál. Délka trasy nové účelové komunikace je 265 m. Po
přechodu Jizery po mostní konstrukci se komunikace stáčí severně a kopíruje trasu
silnice R10, na kterou se následně napojuje. Projektové řešení umožňuje napojení do
obou směrů (jižně Turnov, severně Železný Brod). Tato varianta je preferována
oznamovatelem.
Dopravní napojení jižně od areálu. Trasa vychází z jihozápadního rohu areálu,
prochází loukami a po překročení řeky Jizery se napojuje na existující místní komunikaci.
Po této komunikaci pokračuje na sever ke křižovatce se silnicí R10. Napojení je možné
pouze ve směru na Železný Brod. Tato varianta není projekčně rozpracována a není
oznamovatelem preferována. K možnosti realizace této varianty se záporně vyjádřilo
CHKO Český ráj. Délka nového úseku bez započítání existujících ploch komunikací by byla
478 m.
V referenčních bodech situovaných v okolí hlavní pozemní komunikace R10 jsou hodnoty hluku
z dopravy ve variantě projektové se započtením korekce na odrazy dle ČSN ISO 1996-2 (odrazy
vyhodnoceny výpočtovým softwarem Hluk+ dle ČSN ISO 1996-2) pod limitní hladinou 70 dB (včetně
staré hlukové zátěže) v době denní. Toto platí pro maximální i průměrný denní výkon hodnocené
stáčírny.
V referenčních bodech situovaných v okolí místních pozemních komunikací jsou hodnoty hluku
z dopravy ve variantě projektové se započtením korekce na odrazy dle ČSN ISO 1996-2 (odrazy
vyhodnoceny výpočtovým softwarem Hluk+ dle ČSN ISO 1996-2) pod limitní hladinou 55 dB v době
denní. Toto platí pro maximální i průměrný denní výkon hodnocené stáčírny.
Vzhledem k minimální dopravní zátěži vyvolané dopravy v noční době, jedná se pouze o příjezd
zaměstnanců osobními vozidly, není hluk v noční době řešen. Bude se jednat řádově o jednotky
pohybů, které v zhledem k celkovému provozu na okolních komunikacích nejsou významné. Provoz
nákladních vozidel nebude v souvislosti se záměrem v noční době vůbec realizován.
Následující tabulky jsou souhrnné pro všechny komunikace (bez rozlišení na hlavní a místní
komunikace).
51
Tabulka 26: Denní doba – doprava (všechny komunikace) - po korekci na odraz dle ČSN ISO 1996-2
výška
nulová
varianta rok
2014 průměrný
provoz
nulová
varianta rok
2014 maximální
provoz
varianta 1
rok 2014 průměrný
provoz
varianta 1
rok 2014 maximální
provoz
varianta 2
rok 2014 průměrný
provoz
varianta 2
rok 2014 maximální
provoz
[m]
[dB]
[dB]
[dB]
[dB]
[dB]
[dB]
1
5
52.7
53.8
49.3
49.3
49.3
49.3
2
3
41.5
41.5
42.4
42.6
42.2
41.6
3
3
38.9
38.8
38.8
38.9
50.2
51.0
4
3
63.7
63.8
63.8
63.8
63.8
63.8
5
3
49.4
49.4
49.4
49.4
49.4
49.4
bod
Z porovnání posuzovaných variant vyplývá, že vlivem realizace záměru dojde ke zlepšení
akustické situace v obci Malá Skála: podél dnes využívané místní komunikace vedoucí okolo hotelu
dojde k poklesu hlukové zátěže (ekv. Hladina akustického tlaku pro denní dobu v chráněném
venkovním prostoru staveb) o cca 4 dB. V preferované variantě 1 dojde u výpočtového bodu 2
k nárůstu hladiny hluku o 0,9 – 1,1 db, přičemž výsledná hodnota leží pod limitními hodnotami pro
hluk z pozemních komunikací. Vlivem provozu liniových zdrojů hluku samotného hodnoceného
záměru by tedy nemělo dojít k negativnímu (nadlimitnímu) ovlivnění nejbližších chráněných
venkovních prostor staveb pro bydlení.
Pozn.: Vliv hluku z dopravy na železniční trati č. 030 nebyl ve studii zpracován ani hodnocen.
Dopravu po železnici záměr nepředpokládá a ani v současné době ve spojitosti s provozem plnírny
neprobíhá. Hluk z provozu železnice má své vlastní limitní hodnoty, které s hodnoceným záměrem
z pohledu platné legislativy nesouvisí. V Protokolu č. 91/2010/FFHK, Zdravotní ústav se sídlem
v Hradci Králové, ze dne 27.9.2010, byly hodnoty hluku z provozu na železnici v RB1 vyčísleny a
výsledky měření slouží zejména pro globální prohled na celkovou akustickou situaci sledované
lokality.
HLUK Z PROVOZU ZÁMĚRU (STACIONÁRNÍ ZDROJE HLUKU)
Souhrnné ekvivalentní hladiny akustického tlaku ze stacionárních zdrojů hluku (včetně areálové
dopravy) vzhledem k velké vzdálenosti nejbližších chráněných venkovních prostorů staveb s rezervou
splňují povolené limitní hodnoty pro stacionární zdroje hluku v době denní i noční.
Vlivem provozu stacionárních zdrojů samotného hodnoceného záměru by tedy nemělo dojít
k negativnímu (nadlimitnímu) ovlivnění nejbližších chráněných venkovních prostor staveb pro
bydlení.
Tabulka 27: Denní doba – stacionární zdroje - po korekci na odraz dle ČSN ISO 1996-2
výška
stacionarni
zdroje
(doprava
areál)
stacionarni
zdroje
(střechy)
stacionarni
zdroje
(celkem)
Limitní
hodnota
Překročení
limitu?
[m]
[dB]
[dB]
[dB]
[dB]
[dB]
1
5
0.0
9.5
9.5
50
splnen
2
3
17.2
20.1
21.9
50
splnen
3
3
8.8
30.2
30.2
50
splnen
4
3
18.3
34.2
34.3
50
splnen
5
3
8.1
23.5
23.6
50
splnen
bod
52
Tabulka 28: Noční doba – stacionární zdroje - po korekci na odraz dle ČSN ISO 1996-2
výška
stacionarni
zdroje
(doprava
areál)
stacionarni
zdroje
(střechy)
stacionarni
zdroje
(celkem)
Limitní
hodnota
Překročení
limitu?
[m]
[dB]
[dB]
[dB]
[dB]
[dB]
1
5
0.0
7.8
7.8
40
splnen
2
3
15.6
16.8
19.2
40
splnen
3
3
5.6
24.7
24.8
40
splnen
4
3
15.9
26.4
26.8
40
splnen
5
3
6.9
17.4
17.8
40
splnen
bod
HLUK PŘI VÝSTAVBĚ
Samostatný výpočet hluku v etapě výstavby posuzovaného záměru proveden nebyl. Ve fázi
výstavby dojde ke krátkodobému zvýšení hlučnosti v blízkém okolí a k nevýraznému zvýšení nároků
na stávající dopravní síť, které bude způsobeno stavbou a dovozem stavebních dílů na výstavbu
objektů (obvykle se bude jednat o montovaná zařízení).
V rámci výstavby záměru nebudou prováděny významné přesuny hmot mimo areál záměru.
Velikost:
Pravděpodobnost:
pozitivní*
Frekvence:
výjimečně
občasně
negativní
běžně
velmi malá
Vratnost:
malá
vratný
nevratný
vysoká
Doba trvání:
trvalý
dlouhodobý
krátkodobý
nulový vliv
Poznámka: * positivní vliv se týká snížení hlučnosti podél současné přepravní trasy (průjezd obcí v okolí
hotelu)
 nejsou navrhována
VLIVY - VIBRACE
Zdrojem vibrací při provádění stavebních prací bude hutnění pláně a podkladových vrstev nových
komunikací pomocí válce. Na stavbě může být použit např. tahačový válec CAT CP 663E (17 t). Jedná
se o vibrační válec s amplitudou 1,8/0,9 mm a frekvencí 23,3 – 30 Hz.
53
Některé zdroje hluku jsou i zdroji vibrací (např. vzduchotechnická zařízení, vzduchovody), jako
prostředky ke snížení vibrací a přenosů vibrací od vzduchotechnických zařízení jsou předpokládána
antivibrační opatření.
Velikost:
Pravděpodobnost:
pozitivní
Frekvence:
výjimečně
občasně
negativní
běžně
velmi malá
Vratnost:
malá
vratný
nevratný
vysoká
Doba trvání:
trvalý
dlouhodobý
krátkodobý
nulový vliv
Poznámka:
 zařízení, která jsou zdrojem nežádoucích vibrací a otřesů, jsou uložena na kovových aj. izolátorech
chvění (silentblocích)
 vzduchovody jsou na závěsech od stavební konstrukce pružně oddělených
 jednotky a izolátory jsou od potrubní sítě odděleny pružnými dilatačními vložkami
4. VLIVY NA POVRCHOVÉ A PODZEMNÍ VODY
Vliv na kvalitu vod
Provoz je spojen s produkcí splaškových vod, jež jsou odváděny k čištění splaškovou kanalizací na
veřejnou ČOV.
Odpadní vody z oplachu lahví před plněním v množství cca 6 600 m3/rok jsou vypouštěny do
Jizery. Odpadní vody z proplachu a sanitace technologie jsou po neutralizaci vypouštěny do
kanalizace. Sanitace je prováděna 1 týdně, množství těchto vod je cca 1 m3, tzn cca do 60 m3/rok.
Srážkové vody ze zpevněných dopravních a manipulačních ploch budou svedeny do kanalizace
přes odlučovač lehkých kapalin. Dešťová kanalizace bude zaústěná do Jizery.
Z hlediska kvalitativního se jako nejrizikovější jeví ropné látky z přijíždějících motorových vozidel.
Za tím účelem bude k dispozici havarijní plán, řešící bez odkladů následné kroky při případné havárii.
Před nátokem do vsakovacího objektu bude umístěný odlučovač lehkých kapalin, schopný zadržet
látky ropného původu, plovoucí na hladině.
Žádný z výše uvedených zdrojů není spojen, za předpokladu funkčnosti zařízení odlučovačů
lehkých kapalin, s významnými negativními vlivy na životní prostředí.
54
Vliv na povrchový odtok
Vlivy na povrchové vody jsou potenciálně spojeny s nárůstem povrchové odtoku ze zájmového
území.
Vznik nepropustných ploch výstavbou způsobí změnu odtokových poměrů na lokalitě. Dojde k
navýšení objemu povrchového odtoku z dotčených pozemků.
Ovlivnění povrchových vod v Jizeře čerpáním z vrtu se nepředpokládá.
Zásadní z hlediska ovlivnění povrchového odtoku je umístění objektu v záplavovém území.
K tomu dochází v souladu s územním plánem, kde je uvedena podmínka výškového „umístění podlah
obytných a provozních místností nových objektů bude navrhnuto nad hladinou vody při průtoku
Q100“.
Vliv na povrchový odtok při povodňových stavech byl zkoumán pouze pro stavbu mostu (Povodí
Labe 2009) ve třech profilových variantách – viz příloha 7. Z technické zprávy zpracované Povodím
Labe vyplývá, že u všech uvažovaných variant dojde k částečnému zhoršení odtokových poměrů
v zastavěné části obce Malá Skála nad navrhovaným objektem a to v rozsahu od 0,1 do 0,25 cm pro
různé průtoky a profily. Čím větší počet průtočných polí mostního objektu, tím dochází k menšímu
zdvihu hladin. Nejmenší zvýšení hladin by způsobil mostní objekt o 5 polích, pro nějž uvádíme
v tabulce výsledky.
Tabulka 29: Jizera - navýšení hladin [m] při průtocích Q1, Q2, Q5, Q10, Q20, Q50, Q100 oproti stávajícím
hladinám – mostní objekt s 5 průtočnými poli (var. c dle posouzení)
staničení [km]
90.2600
90.3996
90.5274
90.5810
90.5900
90.5980
90.8338
navýšení
navýšení
navýšení
navýšení
navýšení
navýšení
hladiny [m] hladiny [m] hladiny [m] hladiny [m] hladiny [m] hladiny [m]
při Q1
při Q2
při Q5
při Q10
při Q20
při Q50
0.00
0.00
0.00
0.00
0.00
0.00
0.00
0.00
0.00
0.00
0.01
0.00
0.01
0.02
0.01
0.01
0.00
0.00
0.01
0.01
silniční most Malá Skála
0.01
0.01
0.00
0.00
navýšení
hladiny [m]
při Q100
0.02
0.02
0.01
0.00
0.04
0.03
0.01
0.01
0.05
0.04
0.04
0.03
0.01
0.00
0.02
0.01
0.04
0.01
Vliv dalších variant je uveden v příloze č. 6.
Obdobně není v současné chvíli možné predikovat vliv umístění objektu pro stáčení. Vliv umístění
objektu pro stáčení na hladiny při zvýšených průtocích bude předmětem posouzení v rámci přípravy
projektové dokumentace (jež není v době zpracování oznámení vypracována).
Důležité je, že objekt pro stáčení nezasahuje do aktivní zóny při průtocích Q100. Ani do
záplavového území 20 leté vody.
Vlivy na podzemní vody
Záměrem je výstavba nového objektu pro stáčení podzemní vody. V souvislosti s realizací záměru
nebude navyšován odběr podzemní vody nad množství dané rozhodnutím o povolení odběru
podzemní vody ze zdroje Bonny vydaném MěÚ v Turnov z roku 2007.
Z míst položených níže než 290 m n.m. se podzemní voda odvodňuje do toku řeky Jizery, včetně
případných kontaminantů a díky mocnému nadloží (izolátoru) nemůže ovlivnit horninový kolektor,
který je jímán vrtem L4JA a kvalitativně ani kvantitativně jej ovlivnit.
55
Velikost:
pozitivní
až
Pravděpodobnost:
Frekvence:
výjimečně
občasně
negativní*
běžně
velmi malá
Vratnost:
malá
vratný
nevratný
vysoká
Doba trvání:
trvalý
dlouhodobý
krátkodobý
nulový vliv
až potenciálně negativní vliv významný*
Poznámka:
Potenciální negativní vlivy související s nakládáním s vodami jsou běžně řešeny pomocí technik čištění
odpadních vod. Pro případ havarijních a nestandardních stavů budou instalovány lapače.
Potenciální negativní vliv souvisí s umístěním objektu pro stáčení do záplavového území Q100 mimo aktivní
zónu. Tato problematika musí být řešena v rámci projektové dokumentace.

Pro ověření kvality vodního zdroje je doporučeno pokračovat ve stávajícím monitoringu a 4 x
ročně odebírat vzorky vodz na laboratorní analýzy dle vyhlášky 292/97 Sb. – Balená voda.

Bude vypracován havarijní plán pro případ havarijního zhoršení jakosti vody (tj. pro nakládání
s látkami závadnými vodám)

Před nátokem do vsakovacího objektu bude umístěn lapol

V rámci projektové dokumentaci dokladovat, že umístění objektu pro stáčení významně
negativně neovlivní hladinu vody při povodňových průtocích
* v případě havarijního stavu
5. VLIVY NA PŮDU
V rámci realizace záměru dojde k odnětí těchto pozemků 1339/1 a 1346/1 na k.ú. Vranové I. Pro
výstavbu objektu pro stáčení (celé pozemky) a dále částí pozemků 122/2, 102 a 103/3 na k.ú Vranové
II. ze zemědělského půdního fondu.
56
Parc.č. KN
Výměra pozemku
2
(m )
Stavba
Druh pozemku/způsob využití
k.ú. Vranové I.
1339/1
1346/1
Most a komunikace
Orná půda
(BPEJ 75600)
(BPEJ 75600)
1673
197
k.ú. Vranové II.
122/2
Most a komunikace
102
Komunikace
2878
103/3
Komunikace
1139
(BPEJ 756000)
(BPEJ 756000)
(BPEJ 756000)
1472
Vzhledem k rozsahu tohoto záboru a lokalizaci těchto ploch v území určeném územním plánem
jako průmyslová zóna je tento vliv hodnocen jako nevýznamný.
Velikost:
Pravděpodobnost:
pozitivní
Frekvence:
výjimečně
občasně
negativní
běžně
velmi malá
Vratnost:
malá
vratný
nevratný
vysoká
Doba trvání:
trvalý
dlouhodobý
krátkodobý
nulový vliv
Poznámka: Opatření podmiňující uvedené hodnocení:
 Nejsou navrhována
7. VLIVY NA FAUNU, FLÓRU
Záměr je situován do člověkem silně pozměněného prostředí, což dokazuje přítomnost biotopů
X7A a X7B i srovnání území s potenciální přirozenou vegetací. Pro účely biologického posouzení vlivu
záměru bylo území rozčleněno do tři segmentů: segment určený k výstavbě nové haly, segment
určený pro výstavbu komunikace a přemostění Jizery ve variantě 1 a segment určený pro výstavbu
komunikace a přemostění Jizery ve variantě 2. Z celkového počtu nalezených 7 zvláště chráněných
druhů (ropucha obecná, slepýš křehký, ještěrka obecná, ledňáček říční, ťuhýk obecný, rorýs obecný,
čmeláci Bombus sp.) budou výstavbou v segmentu H ovlivněny dva zvláště chráněné druhy (ropucha
obecná a čmeláci Bombus sp.), v segmentu 1 pouze jeden druh (čmeláci rodu Bombus) a v segmentu
2 tři druhy (ropucha obecná, slepýš křehký a čmeláci rodu Bombus). Ťuhýk obecný, rorýs obecný
nebudou záměrem nijak dotčeni. Pro ochranu ledňáčka říčního bude nutné uskutečnit zmírňující
57
opatření a to i přesto, že dle poznatků z roku 2011 by neměl být ovlivněn ani jednou z navržených
variant přemostění Jizery. V segmentu H byl zjištěn výskyt bělolistu rolního uvedeného na Červeném
seznamu rostlin ČR a v segmentu 2 výskyt ostřice liščí.
Varianta 1 se ve srovnání s variantou 2 vyznačuje nižším zásahem do života a biotopů ochranářsky
významných druhů rostlin a živočichů. Pro zmírnění vlivu zásahu na čmeláky rodu Bombus a
potenciálního vlivu na ledňáčka říčního bude vhodné realizovat níže uvedená zmírňující opatření.
Varianta 2 způsobí závažnější zásah do břehových porostů, nicméně ani v jedné variantě se nebude
jednat o zásah, který by narušil ekologickou funkci a význam okolních dřevin.
Velikost:
Pravděpodobnost:
pozitivní
Frekvence:
výjimečně
občasně
negativní
běžně
velmi malá
Vratnost:
malá
vratný
nevratný
vysoká
Doba trvání:
trvalý
dlouhodobý
krátkodobý
nulový vliv
Poznámka:
 V rámci výstavby budou provedeny sadové úpravy .
 Bude upřednostněna Dopravní varianta 1
 Před započetím prací bude vyloučena přítomnost hnízdních nor ledňáčka říčního v místě plánovaného
přemostění. I v případě jejich absence budou zemní práce spojené s úpravou břehů prováděny mimo
dobu jejich hnízdění (tj. v období srpen – polovina března).
 S ohledem na ochranu ptáků (§5a zák. č. 114/1992 Sb.) odstranění dřevin i skrývka ornice bude
prováděna v mimohnízdním období tj. od konce září do února.
 V prvních pěti letech po výstavbě bude prováděna kontrola výskytu invazních rostlin (netýkavky,
křídlatky) na stavbou narušených plochách (zejm. se jedná o okolí mostu a nové komunikace).
V případě jejich výskytu budou pravidelně likvidovány.
8. VLIVY NA KRAJINU A KULTURNÍ PAMÁTKY
Realizace záměru „Objekt pro plnění a skladování pramenité vody a přemostění Jizery - Malá
Skála“ nezpůsobí nepřípustný vliv do přírodní charakteristiky území. Záměr je situován do biologicky
málo hodnotného území, které je společně s širším okolím významné především krajinným rázem.
Kulturně-historická charakteristika území rovněž nebude nijak významně zasažena, neboť se jedná o
území dlouhodobě využívané. Kulturně-historické dominanty nacházející se v širším okolí záměru
nebudou dotčeny.
58
Na vizuální charakteristiku území, utvářenou prostorovými vztahy a estetickými kvalitami resp.
harmonií území bude mít vliv pouze výstavba skladové haly. Navržená hala bude viditelná
z vyvýšených nezalesněných míst a skalních výchozů, nacházejících se především při severním okraji
obce Malá Skála. Za nejvýznamnější jev lze označit barevnou jednotvárnost plošně rozsáhlých stěn a
střechy budoucí haly. Porovnání různých pracovních variant vzhledu ozelenění areálu a barevnosti
pláště uvádí následující obrázky.
Obrázek 5: Porovnání architektonického řešení – pohled od jihu
59
Obrázek 6: Porovnání architektonického řešení – pohled od zřízeniny hradu Vranova (přiblíženo)
Záměr významně negativně neovlivní PkP Maloskalsko, EVL Průlom Jizery u Rakous, ze zákona
definované ani registrované VKP, ÚSES, geopark Český ráj.
Vliv záměru v navržené podobě na estetické znaky krajiny a její harmonické měřítko lze
charakterizovat jako středně silný. Pro snížení míry vlivu zásahu na přijatelnou úroveň bude nutné
snížit jeho negativní vliv uskutečněním níže navržených zmírňujících opatření.
Velikost:
Pravděpodobnost:
pozitivní
Frekvence:
výjimečně
občasně
negativní
běžně
velmi malá
Vratnost:
malá
vratný
nevratný
vysoká
Doba trvání:
trvalý
dlouhodobý
krátkodobý
nulový vliv
potenciálně negativní vliv nevýznamný*
Poznámka:
*Opatření podmiňující uvedené hodnocení:
 Plášť budovy bude natřen šedou matnou barvou, která nebude způsobovat ostrý kontrast s okolními
přírodními ani antropogenními prvky krajiny. Pro střechu haly volit vhodný nátěr, např. tmavě zelené
60
barvy, event.. volit střechu s vegetační úpravou – viz vizualizace výše. Tímto opatřením se sníží
kontrast mezi nově postavenou halou a okolními travními porosty a lesy.
 Plášť budovy bude opticky rozčleněn pomocí pruhů vzniklých vysázením popínavých druhů rostlin.
Jako vhodné se jeví použití alespoň dvou druhů rostlin s odlišnou barvou listů (např. břečťan, chmel či
loubinec).
 V okolí budovy a parkoviště budou jednotlivě či po skupinkách vysázeny dřeviny. Jako vhodné druhy
lze použití např. hloh velkoplodý, brslen evropský, jeřáb ptačí, lípu malolistou, javor klen, lísku
obecnou.
2. ROZSAH VLIVŮ VZHLEDEM K ZASAŽENÉMU ÚZEMÍ A POPULACI
Identifikované vlivy nabývají vzhledem k zasaženému území a populaci tohoto rozsahu:
Vlivy na obyvatelstvo: vlivy záměru na kvalitu ovzduší a akustickou situaci se omezují na
bezprostřední okolí stavby a jsou co do významu malé. Pozitivním dopad bude mít
zprovoznění nové oblužné komunikace a vyloučení těžké dopravy ze zastavěného území
obce.
Vlivy na vody: se záměrem nejsou spojeny významné negativní vlivy na povrchové vody. Vlivem
záměru nedojde ke změně kvality povrchových ani podzemních vod.
Vlivem realizace výstavby objektu pro stáčení bude ovlivněn průtok při zvýšených vodních
stavech Q100. Problematika bude nadále řešena v rámci proejtkové dokumentace.
Vlivy na přírodní zdroje: záměr je spojen se záborem zemědělské půdy I. bonitní třídy. Vzhledem
k rozsahu tohoto záboru a lokalizaci těchto ploch v území určeném územním plánem jako
průmyslová zóna je tento vliv hodnocen jako nevýznmaný.
Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy: vlivy na faunu a flóru jsou omezeny na dotčený pozemek.
Záměrem bude dotčeno člověkem již v minulosti silně pozměněné území.
Vlivy na krajinný ráz: záměr, za podmínky provedení navrhovaných opatření, není spojen
s negativními vlivy na krajinný ráz.
Závěrem lze konstatovat, že rozsah vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví je z hlediska
únosnosti prostředí přijatelný. Záměr je možné za předpokladu splnění níže uvedených podmínek
považovat za přijatelný.
3. ÚDAJE O MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH NEPŘÍZNIVÝCH VLIVECH PŘESAHUJÍCÍCH
STÁTNÍ HRANICE
S ohledem na geografickou polohu zájmového v rámci ČR a rozsah předpokládaných vlivů, jsou
významné přeshraniční vlivy na životní prostředí nebo veřejné zdraví vyloučeny.
4. OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI
NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ
Uvedený výčet opatření odpovídá identifikovaným potenciálně negativním vlivům na životní
prostředí. Výčet nelze chápat jako přehled požadavků právních předpisů. Výčet pouze indikuje
nezbytné kroky vedoucí k tomu, že záměr lze označit za přijatelný z hlediska vlivů na životní prostředí
a veřejné zdraví.
Navržena jsou následující opatření – řazeno z hlediska složek životního prostředí a fáze realizace
projektu:
61
OPATŘENÍ VE VZTAHU K OCHRANĚ LIDSKÉHO ZDRAVÍ - KVALITA OVZDUŠÍ
Pro fázi přípravy
 Po celou dobu výstavby omezovat prašnost, doporučena jsou tato opatření ke snižování
prašnosti:

u výjezdu ze staveniště umístit plochu pro mechanické dočištění vozidel vyjíždějících ze
stavby,

zajistit techniku pro čištění komunikací (kropicí vůz a vozidlo s kartáči)
a v případě potřeby odstraňovat nečistoty z veřejných komunikací a skrápět
vnitrostaveništní komunikace,

za nepříznivých povětrnostních podmínek (sucho, vítr) provádět skrápění deponií,

zabezpečit převážený sypký materiál a stavební suť proti úsypům,

všechna opatření k omezení prašnosti budou zapracována do provozních předpisů při
výstavbě a dodavatel stavby zajistí seznámení pracovníků s těmito opatřeními a o
seznámení bude proveden záznam.
Pro fázi provozu
Nejsou navrhována opatření nad rámec právních požadavků na provoz zdrojů znečišťování
ovzduší.
OPATŘENÍ VE VZTAHU K OCHRANĚ LIDSKÉHO ZDRAVÍ - VLIVY NA AKUSTICKOU
SITUACI
Pro fázi provozu
 Ověření výstupů modelových výpočtů měřením po uvedení záměru do provozu (ve
zkušebním období) měřením hluku u nejbližší obytné zástavby. Měření bude prováděno po
dobu 24 hodin ve vztahu k hluku stacionárních zdrojů a hluku z dopravy.
OPATŘENÍ VE VZTAHU K OCHRANĚ VOD
 Srážkové vody ze zpevněných dopravních a manipulačních ploch budou svedeny do
kanalizace přes odlučovač lehkých kapalin
 Bude vypracován havarijní plán ve vztahu k ochraně vod před závadnými látkami
OPATŘENÍ VE VZTAHU K OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY
Pro fázi přípravy:
 Před započetím prací bude vyloučena přítomnost hnízdních nor ledňáčka říčního v místě
plánovaného přemostění. I v případě jejich absence budou zemní práce spojené s úpravou
břehů prováděny mimo dobu jejich hnízdění (tj. v období srpen – polovina března).
 S ohledem na ochranu ptáků (§5a zák. č. 114/1992 Sb.) bude nutné provádět odstranění
dřevin i skrývku ornice v mimohnízdním období tj. od konce září do února.
 Plášť budovy bude natřen šedou matnou barvou, která nebude způsobovat ostrý kontrast
s okolními přírodními ani antropogenními prvky krajiny. Střechu haly by bylo vhodné natřít
tmavě zelenou barvou, čímž se ještě více sníží kontrast mezi nově postavenou halou a
okolními travními porosty a lesy, eventuálně využít vegetační úpravu střechy. Problematika
bude v rámci přípravy projektové dokumentace řešena se Správou CHKO Český ráj.
62
 V okolí budovy a parkoviště budou jednotlivě či po skupinkách vysázeny dřeviny. Jako vhodné
druhy lze použití např. hloh velkoplodý, brslen evropský, jeřáb ptačí, lípu malolistou, javor
klen, lísku obecnou. Plášť budovy bude opticky rozčleněn pomocí pruhů vzniklých vysázením
popínavých druhů rostlin. Jako vhodné se jeví použití alespoň dvou druhů rostlin s odlišnou
barvou listů (např. břečťan, chmel či loubinec).
Pro fázi provozu
 V prvních pěti letech po výstavbě bude prováděna kontrola výskytu invazních rostlin
(netýkavky, křídlatky) na stavbou narušených plochách (zejm. se jedná o okolí mostu a nové
komunikace). V případě jejich výskytu budou pravidelně likvidovány.
5. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE
VYSKYTLY PŘI SPECIFIKACI VLIVŮ
K vyhodnocení významnosti vlivů byla využita následující škála:
Velikost vlivu - velikost vlivu je hodnocena na základě porovnání s příslušnými limitními hodnotami
danými právními požadavky. Zvoleno bylo jednoduché třístupňové hodnocení:
1. pozitivní – zlepšuje současný stav
2. neutrální
3. negativní - signalizuje překročení limitních hodnot, potenciální nesoulad právními
požadavky
Pravděpodobnost - očekávatelnosti výskytu jevu. Událost, která nemůže nastat, má
pravděpodobnost 0 (0%), a naopak jistá událost má pravděpodobnost 1 (100%). Pro účely
klasifikace vlivů použita stupnice (krajní poloha 0% je vyloučena)
1. velmi malá (výskyt vlivu není očekáván, např. havarijní stav)
2. malá
3. vysoká
Trvání - doba, po kterou je předpokládán výskyt vlivu v závislosti na trvání podnětu, např. činnosti,
stavby nebo technologie, která je příčinou vzniku vlivu. Pozn.: Není rozlišováno, zda-li je vliv
bezprostřední nebo nastává s určitým časovým odstupem od podnětu. Škála:
4. vliv trvalý
5. vliv dlouhodobý
6. vliv krátkodobý
Frekvence – z hlediska četnosti a opakovatelnosti výskytu vlivu zde rozlišujeme:
1. vliv s ojedinělým výskytem (např. havarijní událost)
2. vliv s občasným výskytem (např. zvýšený odtok povrchových vod při intenzivní srážce)
3. vliv s běžným výskytem četný (např. vlivy na akustickou situaci v souvislosti s dopravou)
Vratnost – vliv může mít trvalé působení i po té, co přestal působit podnět daný vliv vyvolávající. Vliv,
který je přímo spjatý s podnětem, jež ho vyvolává (např. akustické působení při demoličních
pracích) je dočasný.
Významnost - míra závažnosti účinku (vlivu). Škála:
1.
2.
3.
4.
5.
potenciálně pozitivní vliv
zanedbatelný až nulový vliv,
potenciálně negativní vliv
63
Opatření - aktivita (čin) prováděná za účelem snížení až zamezení nepříznivého vlivu na životní
prostředí
Vyhodnocení významnosti je provedeno na základě expertního úsudku. Podkladem pro
vyhodnocení velikosti dílčích vlivů byly použity různé postupy.
V případě potenciálně významných vlivů na akustickou situaci bylo použito matematické
modelování pomocí programu Hluk+. Jeho popis je uveden v příloze 1.
Pro zpracování hydrogeologického posouzení byly k dispozici geologické a hydrogeologické mapy
v měřítku 1 : 50 000 a archivní údaje provedených hydrogeologických a inženýrsko-geologických
průzkumů. Další údaje bylo možné odvodit z topografických map 1 : 10 000.
Hydrotechnické posouzení bylo provedeno s využitím software HEC-RAS River Analysis System
Version 3.0 vytvořený US Army Corps of Engineers, Hydrologic Engineering Center. Další
informace jsou uvedeny v příloze č. 6.
Neurčitosti při posouzení dopadů vyplývají ze skutečnosti, že oznámení je zpracováno ve fázi
předcházející zpracování projektové dokumentace pro územní řízení. Technologie je popisována na
základě informací o již používaných technologiích ve výrobních závodech oznamovatele. Detailní
architektonické a technické řešení (dispoziční, technologické a provozní) se může lišit od řešení
uvedeného v oznámení s tím, že nebudou překročeny parametry, jež mají význam pro hodnocení
významnosti vlivů na životní prostředí.
64
ČÁST E - POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU
Záměr výstavby objektu pro stáčení je předkládán v jedné projektové variantě.
Záměr výstavby nové obslužné komunikace je předkládán ve dvou variantách:
Jedná se o variantu dopravního napojení západně od areálu, přemostění bezprostředně
navazuje na areál. Délka trasy nové účelové komunikace je 265 m. Po přechodu Jizery po
mostní konstrukci se komunikace stáčí severně a kopíruje trasu silnice R10, na kterou se
následně napojuje. Projektové řešení umožňuje napojení do obou směrů (jižně Turnov,
severně Železný Brod). Tato varianta je preferována oznamovatelem.
Dopravní napojení jižně od areálu. Trasa vychází z jihozápadního rohu areálu, prochází
loukami a po překročení řeky Jizery se napojuje na existující místní komunikaci. Po této
komunikaci pokračuje na sever ke křižovatce se silnicí R10. Napojení je možné pouze ve
směru na Železný Brod. Tato varianta není projekčně rozpracována a není
oznamovatelem preferována a to z důvodů větší finanční i technické náročnosti stavby.
Délka nového úseku bez započítání existujících ploch komunikací by byla 478 m.
Provedené posouzení zcela nevyloučilo variantu dopravní trasy 2, nicméně ve srovnání s dopravní
trasou 1 přináší tato varianta menší užitek. To vyplývá z její délky s níž je spojen vyšší zábor půdy, a
relativně větší (významnější) dopad na ochranu přírody a krajiny. Zásadním faktorem je i její vyšší
finanční a technická náročnost (a obtížné dopravní napojení na rychlostní silnici).
Na základě provedeného porovnání variant dopravy je k realizaci doporučena varianta 1.
ČÁST F – DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE
1. MAPOVÁ A JINÁ DOKUMENTACE TÝKAJÍCÍ SE ÚDAJŮ V OZNÁMENÍ
Seznam příloh oznámení je uveden v kapitole H.
2. DALŠÍ PODSTATNÉ INFORMACE OZNAMOVATELE
Další podstatné informace, kromě informací uvedených v tomto oznámení, nejsou známy.
65
ČÁST G - VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU
Toto oznámení záměru slouží pro účely projednání záměru na Krajském úřadu Libereckého kraje
v rámci tzv. zjišťovacího řízení. Cílem zjišťovacího řízení je stanovit, zda-li má být záměr dále
podrobněji zkoumán z hlediska vlivů na životní prostředí nebo, zdali jsou informace předložené
v rámci oznámení dostačující.
V rámci oznámení je doloženo, že výstavba a provoz Objektu pro plnění a skladování pramenité
vody a přemostění Jizery v Malé Skále nebude mít významný negativní vliv na zdraví obyvatel a
životní prostředí. K vyslovení tohoto závěru je možné dojít na základě porovnání zjištěných účinků
s požadavky (limity) jednotlivých právních předpisů (zákonů, vyhlášek ad.).
STRUČNÝ POPIS ZÁMĚRU
Záměrem je projekt výstavby nového objektu pro plnění a skladování pramenité vody firmy
VESETA spol. s r.o. v obci Malá Skála a vybudování nového dopravního napojení areálu stáčírny na
silnici R10, procházející obcí.
Záměr je podle přílohy č. 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí zařazen do kategorie II.
mezi záměry podléhající povinnosti zjišťovacího řízení:
-
Bod 10.6 - skladové nebo obchodní komplexy včetně nákupních středisek, o celkové
výměře nad 3 000 m2 zastavěné plochy; parkoviště nebo garáže s kapacitou nad 100
parkovacích stání v součtu pro celou stavbu.
-
bod 8.1 - Výrobny nealkoholických nápojů s kapacitou od 50 000 hl/rok výrobků
-
podle stanoviska orgánu ochrany přírody vydaného podle zvláštního právního
předpisu se jedná o záměr, u něhož nebyl vyloučen významný vliv na území evropsky
významnou lokalitu Průlom Jizery u Rakous.
Zdroj podzemní vody L4JA s obchodním názvem Bonny byl zkolaudován v roce 2002. Firma
VESETA spol. s r.o. v současné době stáčí přibližně do 61,5 mil. litrů vody ročně. Záměr spočívá
v přesunu stáčení do modernějšího provozu. V souvislosti s cílem vyloučit průjezd kamionů
expedujících balenou vodu přes zastavěné území je součástí záměru vybudování nového dopravního
napojení na silnici R10. Toto dopravní napojení zahrnuje výstavbu mostu přes řeku Jizeru a výstavbu
obslužné komunikace.
Záměr je navrhován v jedné variantě s dvěma dopravními podvariantami. Varianta nulová slouží
jako varianta pro srovnání vlivů realizace nové výstavby.
VSTUPY
Záměr je spojen s minimálním záborem zemědělské půdy (cca 0,7 ha).
Vzhledem k charakteru stavby nemá vlastní výstavba velké nároky na potřebu vody. Do
eventuelních betonových konstrukcí vozovky a stavebních konstrukcí se předpokládá výroba
cementové směsi v zařízení mimo zájmové zemí v poměrně malém rozsahu. Stavba má charakter
montované haly – nosná konstrukce se sendvičovým opláštěním bez větších nároků na potřebu vody.
Spotřeba vody pro hygienické účely odpovídá počtu 25 zaměstnanců v provoz a 3 pracovníkům
administrativy. Uvažovaná spotřeba je 678 m3 vody za rok.
Potřeba vody pro výrobu jako základní vstupní suroviny vychází z výrobní kapacity stáčírny, jež
činí 2 mil. hl za rok, tj. 200 000 m3 za rok. Důležité je, že se nebude měnit v současné době
právoplatně povolená kapacita odběru podzemní vody. Otázku vlastního odběru podzemní vody tedy
oznámení neřeší.
66
Potřeba vody pro technologické účely je bilancována jako 3,3% potřeby vody pro výrobu, což
v projektovaném (maximálním) stavu představuje 6 600 m3/rok. Většina této potřeby je nárokována
na údržbu (proplachování) a sanitaci technologických linek.
Při provozu hodnoceného areálu se budou používat chemické látky a chemické přípravky ve
smyslu zákona č. 356/2003 Sb. o chemických látkách a přípravcích ve znění pozdějších předpisů. Tyto
látky se v areálu budou v provozně nezbytných množstvích i skladovat. Chemické látky a přípravky se
budou používat pro sanitaci technologických zařízení (hydroxid sodný a kyselina dusičná) a pro čištění
výrobních linek (etanol, technický benzín, syntetická ředidla).
Technické plyny (oxid uhličitý a dusík) budou skladovány ve zkapalněném stavu v tlakových
nádobách mezi stávající a novou halou.
Předpokládaný roční odběr elektrické energie v cílovém stavu je 4080 MWh.
Roční spotřeba plynu bude cca 120 000 – 140 000 m3. Výrazný je tepelný zisk z provozu stáčící
linky, proto pro výpočet emisí ze spalování zemního plynu byla vzata spodní hranice odhadu.
Podrobný výpočet tepelné bilance bude předložen v dalších fázích projektové přípravy.
VÝSTUPY
V objektu budou provozovány dva stacionární spalovací zdroje: kotel(e) na zemní plyn pro
výrobní a skladové haly a vyvíječ páry.
Produkce splaškových vod bude odpovídat spotřebě pitné vody. Odhad množství na základě
směrných čísel spotřeby vody je 678 m3/rok. Splaškové odpadní vody budou odváděny do veřejné
splaškové kanalizace.
Technologické (průmyslové) odpadní vody jsou představovány odpadními oplachovými vodami.
Jejich množství bude při maximální produkci balené vody činit 6 600 m3/rok. Jedná se o vody z čištění
(proplachování) technologie. Odpadní vody ze sanitace technologie budou odváděny do kanalizace
splaškové po jejich neutralizaci.
Srážkové vody z manipulační plochy budou svedeny do kanalizace přes odlučovač lehkých
kapalina dále do Jizery.
Přesný výčet odpadů, které budou vznikat během výstavby, a vyčíslení množství bude provedeno
v následujících stupních projektové přípravy.
Produkce odpadů z provozu výrobního areálu bude poměrně malá a v jednoduché druhové
skladbě.
Součástí realizace záměru nebude instalace žádných zdrojů radioaktivního záření, ani používání
látek s obsahem otevřených radioaktivních zářičů (markerů), ani surovin s obsahem radioaktivních
nuklidů. Při výstavbě nebudou používány materiály, u kterých by se účinky radioaktivního záření daly
očekávat.
Možná rizika havárií jsou v počtu pravděpodobnosti obvyklá v objektech obdobného charakteru,
nevyžadují proto speciální preventivní opatření, kromě obvyklých.
POPIS VLIVŮ
Vlivy na obyvatelstvo: vlivy záměru na kvalitu ovzduší a akustickou situaci se omezují na
bezprostřední okolí stavby a jsou co do významu malé. Pozitivním dopad bude mít
zprovoznění nové oblužné komunikace a vyloučení těžké dopravy ze zastavěného území
obce.
Vlivy na vody: se záměrem nejsou spojeny významné negativní vlivy na povrchové vody. Vlivem
záměru nedojde ke změně kvality povrchových ani podzemních vod.
Vlivem realizace výstavby objektu pro stáčení bude ovlivněn průtok při zvýšených vodních
stavech Q100. Problematika bude nadále řešena v rámci projektové dokumentace.
67
Vlivy na přírodní zdroje: záměr je spojen se záborem zemědělské půdy I. bonitní třídy. Vzhledem
k rozsahu tohoto záboru a lokalizaci těchto ploch v území určeném územním plánem jako
průmyslová zóna je tento vliv hodnocen jako nevýznmaný.
Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy: vlivy na faunu a flóru jsou omezeny na dotčený pozemek.
Záměrem bude dotčeno člověkem již v minulosti silně pozměněné území.
Vlivy na krajinný ráz: záměr, za podmínky provedení navrhovaných opatření, není spojen
s negativními vlivy na krajinný ráz.
Závěrem lze konstatovat, že rozsah vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví je z hlediska
únosnosti prostředí přijatelný. Záměr je možné za předpokladu splnění podmínek uvedených
k kapitole „Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů“
považovat za přijatelný.
Na základě provedeného porovnání variant dopravy je k realizaci doporučena varianta 1.
68
ČÁST H - PŘÍLOHY
Seznam příloh oznámení
Přílohy povinné
Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace
Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je vyžadováno podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb.,
ve znění zákona č. 218/2004 Sb.
Přílohy nepovinné
Příloha 1
Akustická studie – zařazeno samostatně
Příloha 2
Posouzení vlivu záměru na předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích
oblastí podle § 45I, zák. 114/1992 Sb. – zařazeno samostatně
Příloha 3
Posouzení vlivu na krajinný ráz – zařazeno samostatně
Příloha 4
Biologické posouzení záměru – zařazeno samostatně
Příloha 5
Situace – zákres v leteckém snímku
Příloha 6
Situace – zákres v katastrální mapě
Příloha 7
Hydrotechnické posouzení – zařazeno samostatně
Příloha 8
Povolení odběru podzemní vody
Příloha 9
Plná moc pro zastupování v procesu posuzování vlivů na životní prostředí
Příloha 10 Fotodokumentace
Přílohy, u nichž není poznámka „zařazeno samostatně“, jsou zařazeny ve svazku spolu s oznámením
záměru.
69
POUŽITÉ PODKLADY A LITERATURA
„Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou
kvalitou ovzduší na základě dat za rok 2009“.
Aktualizace dokumentu Územně energetická koncepce Libereckého kraje a Koncept snižování emisí a
imisí znečišťujících látek do ovzduší v Libereckém kraji. Analytická část. ATEM – Ateliér ekologických
modelů, s. r. o. - dostupné na http://www.krajlbc.cz/public/ozivpr/lk_analyticka_cast_4e0c997b58.pdf
Fojtík S. (2005): Výrobna limonád VESETA I. a II. etapa. Oznámení podle § 6 zákona č. 100/2001 Sb. o
posuzování vlivů na životní prostředí (dle přílohy č. 3). VESETA spol. s r.o., Kladno.
Jarolínek J. (2009): Objekt pro skladování a plnění pramenité vody Malá Skála. Dokumentace pro
územní řízení – část architektonicko - stavební (koncept dokumentace - situace). H.A.N.S.
stavby a.s.
Jíra D. a kol. (2005): Studie přístupové komunikace do obce malá Skála. VANER, s.r.o. , Liberec.
Pivrnec J., Jíra D. (2009): Komunikace s přemostěním Jizery - Malá Skála. Předběžný návrh. Doplňující
variantní návrh studie. JAP projekt, s.r.o., Liberec.
Průšová L. (2009): Studie přemostění Jizery. Návrh napojení na silnici I/10. JAP projekt s.r.o., Liberec
Quitt E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Academia, Studia Geographica 16, GÚ ČSAV, Brno.
Rozhodnutí MěÚ Turnov, odboru životního prostředí č.j.OZP/07/236/HOJ-R 35 ze dne 7.2.2007 –
povolení odběru podzemní vody z vodního zdroje Bonny pro společnost VESETA spol. s r.o.
Sekyrová B., Nakládal V.(2002): Revize ochranných pásem vodního zdroje L4JA, Malá Skála.
Hydrogeologický návrh. Závěrečná zpráva. AQUATEST a.s., Praha.
ÚAP ORP Trutnov
Údaje o životním prostředí dostupné na: http://geoportal.cenia.cz
Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě (2010): Protokol č. 91/2010/FFHK – měření hluku.
Další podklady jsou zařazeny jako přílohy oznámení
70

LBK474__oznameni[1]

Transkript

Podobné dokumenty

EKS 513 - 515 / EKX 410 - 515

LETOHRAD – LICHKOV st. hranice

Intenzifikace ČOV Svitavy

Tvrdost vody + dusičnany 2015

Oznámení o hodnocení vlivů na životní prostředí dle přílohy č. 4

prosinec 2007