Dějiny náboženství ve Veřovicích

--
V
-
>
c r'
p-~
~
0
~
..­
.......
I.
<
(D
<
(D
~(
0
-<
to-i •
n
~
("D<
~.
~I
:=3
~~
0
(
(D
('j
::r
~
I
r
Uvod.
V letosim roce uplyne 140 let od posveceni chnimu Nanebevzeti
Panny Marie ve Verovicich. NaskYta se otazka, kdy vlastne Verovice
vznikly a jak prochazely nabozenskymi dejinami. Z pfistupnych ma­
terialu snazll jsem se alespon ca.stecne tyto problemy objasnit. Nepo­
dafiJo se mi dovest vsak veci do konce, nebot' materialy ke studiu
jsou roztrouseny v nekolika archivech a ncktere nejsou zcela pri­
stupne nebo nebyla snaha urcite podklady poskytnout.
Ve studiu techto dejin hodlam vsak dale pokracovat a podafi-li se mi
objasnit dosud nezname skutecnosti, pak tyto opet zverejnim.
Albin Tomanek
Leden 1998
Prameny:
M.Balas: Kulturni mistopis Novojicinska, 1967.
Dr. V Severa: Vlastiveda moravska, ILmistopis okr. Navy
Jicin, Brno 1933.
Zemske desky, archiv Olomouc.
Kronika obce VefOVlc.
Rukopis nalezeny r. 1954 - autor neznamy.
Moravske Kravarsko, 1898.
Vlastivedny sbornik okr. NovY Ji6in, svazek 33, 1984.
Statni oblastni arChlY Brno, fond G 1, Bo6kova sbirka,6. 10666,
listina z r. 14 11, HelfSt)'n.
Heraldika mest a obcl Novojicinska - Jan Tejkal.
Zaznamy Ladislava Bartone.
0stni podani Johany Tomankove a Anny Matusove (Gery6kove).
Csl vlastiveda, svazek I., 1963 Orbis..
-1­
Prvni zminka 0 Vefovicich je v privilegiu pro fojta Hermana na vy­
sazeni (vymezeni) 'lsi Lichnova v lese nazyvanem "POLOM",ktere
vydava JLndfich ze Sostejna dne 7, fijna 1293. V teto Iistine je vyme­ zen prostor, kde rna misto lesa vzniknout ves Lichnov. Katastr Lich­ nova je vymezen potokem Lubinou az do mezi wernyrzovskych.
V te dobe tedy jiz Wemsdor( tili Wernirzovice, jak se puvodne Ve­ rovice jmenovaly, zfejme jiz existovaly a byly osidleny. Tato nejstarsl
podoba nazvu Verovic nas navadi na jmeno pravdepodobncho za­ klaclatele 'lSI a zaroven prvniho fojta Wernera.Ve 14. stolett spadaly
.liz Vdovice pod panstvi stramberskc Po smrti Karla IV. roku 1:178
presto toto panstvl v h~no Voka t I. Z Kravar. To znamena, ze za
vlady Karla 1V. Verovice jiz existovaly.
Pociltky nabozenskeho hnuti 'Ie Vefovicich jsou vsak mlhave. Prvni
zminka 0 nabozenskem zivote 'Ie vesnici je v "Zemskych kniMch"
v Olomouci, kde je uvedena fara 'Ie Vefovicich, V polovine 16. sto­ leti vsak tato fara zanikla, nebot' v miste nabyli vetsiny Moravsti bra­ ti'!. Ti se ve vsich na Novojicinsku zatali za Zerotinu po roce 1500
hojne usazovati. Roku 1560 zabrali Moravsti bratfi pro sve boho­ sluzby i stavajici kostelik, kde v nem vykomlvali sve bohosluzby az
do roku 1624.
V zaznamech je uvedeno, ze Verovice byly puvodne (asi do pol 16.
stoleti) pfifareny pod Stary Jicin. Teprve roku 1560 byly pfevedeny
pod famost Morkov, nebot' v Morkove, ale i ostatnich vesnicich na­ byli vetsiny Moravsti brati'i.
Ze zacatku byla fara neobsazena. V roce 1614 se pl'ipomina Jakub
Poniczky Archesius farars Hocslawsky, Morzkowsky a pastor Wer­
nirzowsky (Verovicky), ktery zfidil na neobsazene vefovicke fare
duchovni spravu V nasledujicich mlbozenskych boufich vsak tyto
fary zanikly. Neni jc.sne, zda na techto farach byli v matrikach ve­
deni i katolici.
I I
Roku 1621 rozpoutala se u Noveho Jicina bitva mezi katoliky a
evangeliky.
Po race 1624 pfivedli jezuite lid opet na viru katolickou. Vefovice
byly nakratko pfifareny k Novemu JiCinu a brzy nato prevedeny pod
famost Stramberk. Pozdeji byla opet zfizena famost v Mofkove a
tam pfifafeny i Verovice.
Roku 1687 byly Vefovice pfevedeny do farnosti Zivotice,
Kdy byl postaven prvni kosteIik, neni znamo. Neni take jasne, zda
dfeveny kostelik, ktery zabrali Moravst! bratr\ byl totozny
s dfevenym kostelikem, ktery byl roku 1784 zboren, protoze byl pro
verovicky zbozny lid jiz malY. DIe ustniho podiwi stal tento - asi
prvni- kostelik v mistech jihozapadne od nynejsiho hlavniho vchodu
do kostela na zrusenem hfbitove .
Ke stavbe tohoto kosteliku se vaic nasledujici po vest:
Pri kaceni stromu na stavbu dreveneho kostelicka (zda se jedna 0
prvni kostelik, neni znamo) se udaJa tato prihoda, ktera se v ustnim
podini dochovala dodnes. Zena z vesnice pfinesla svemu muii, kte­ ry pracoval pfi kiceni stromu, obed. Male dite v perince odlozila
opodal na zem. Znenadini tam z lesa pfibehl 'Ilk, dite odnesl a sez­ ral Na pamitku toho dali vefid vytesat z piskovce vlci hlavu, jak ne­ se v pefince zabalene dite.
Po zboreni tohoto dfeveneho kostelika byl roku 1784 vystaven kos­ tel novy zdeny s dfevenou vezi zasveceny Nanebevzeti Panny Marie.
Tento zeleny kostel byl vystaven na prostranstvi pfed vchodem do
sakristie. Cesta k nemu vedla pres fami zahradu. Klenuli a kamenne
pllire dveri z tohoto kostela byly pouzity ph stavbe ohradni zdi na
ceste od dolniho konce. Tato zed' byla pozdeji zborena.
Do roku 1784 byl kostel fllialni, od 1Ohoto roku pak loldilni.
Roku 1784 byl do Vefovic dosazen lokilni kaplan Otto Antonin
Schindler z Olomouce - Hradiska - ze zruseneho klastera. Byl to
prvni katolicky knez, ktery spravoval verovickou famost vyfarenoll
ze Zivotic.
DalSi duchovni, ktef! pak nastoupili po nem, jsou uvedeni v priloze.
II,.
1,
-3­
-2­
~
l
I:
R.oku )785 mel kostcl 4 zvony - dva vetS! po 300 kg <l elva mens!
Vsechny - krome nejmcnsiho- byly posveceny
Na vYchodni stranc od tohoto kostela ( dIe vykopavck pri bounini
kamenne zdi zapadne od nynejsl fary a uprave prostranstvi byly tam
objeveny hroby s kostmi ) byl asi prvni hfbitov.
Roku 1805 byl tento kostel jiz ve velmi spatnem stavu. V teto dobe
byly pravdepodobne zhotoveny plimy na nynejsl kostel.
Roku 1852 byl kostel zboren a z prken postavena modlitebna ( kap­
lieka ) na miste dnes jiz zruseneho hrbitova zapadne od hlavniho
vchodu nynejsiho kostela, kde predtim byla ovocna skolka.Dle vy­
praveni pametniku rostly okolo skolky morusove stromy, na jejichz
plodech si deti rady pochutnavaly. V teto ovocne skolce se deti ueily
pestovat a roubovat ovocne stromky.
Roku 1852 bylo zapoeato se stavbou nynejsiho kostela. Kdo a kdy
zhotovil plany lcostela, nepodafilo se zjistit. Je znam vsak stavitel,
kterYm byl Zapletal z Frenstatu p. R. Tento kosteJ mel byt vystaven
ve smeru jih - sever. Pracovnici se vsak nemohli dokopat na skalu
pro zaklady, proto jej postavili na ose vYchod - zapad. ( Je to vsak
zvlastni, ze puvodne chteli osu kostela orientovat na sever - jih, kdyz
vsechny okolni kostely jsou staveny na ose V-Z). Pro vet byly kopa­
ny zaklady 6 m hluboke, nez se dokopali na skalu.
.
Sotva vsak byly zdi noveho kostela vystaveny, mela by! polozena
vazba. Jelikoz klenuti kostela bylo mnohem vyssi nez vnejsl zdi, ne­
chtel stavitel phpustit, aby vazba byla poIozena bez spojovacich pasu
zeleza a uvedl, ze takova vazbaje pro tuto stavbu nedostateeni Jeho
navrh byl vsak zamitnut a stavitel byl prinucen tuto vazbu polozit die
schvaleneho planu. Nasledky teto nedostatecne zajistene vazby se
vsak pod tihou bfidhce brzy projeviIy.
Stavba byla ukoncena roku 1854 ( letopoeet je na schodu u hlavniho
vchodu ), kostel byl vysvecen roku 1858 a opet zasvecen Nanebe­
vzetl PannyMarie (15.8.).
Puvodne byl vystaven bez veze nad kostelem. Pro zvony byla vysta­
vena zvonice z tnimu na jizni strane dnesniho kostela ( na hI'bitove,
kde se nyni n<lchaz! hrobka fojta - rodlny Urbanovskych )
-+­
"
)
:I
Roku 1864 byla dodateene vystavena vcz. Tato vez rna zvlastni
ukonceni. Ole ustniho podani mela by! ukoneena cibulovitym tva­
rem. Na toto dokonecni pry chybely finance, proto stavitel vez takto
ukoncil.
Kastel Je dlouhy 45 rn + 5 m sakristie - celkem 50 m, siroky 17,5 m.
Vyska kostelaje 35 m + vez 20 m - celkem 55 m. Na strese vezeje 1
m vysoky podstavec, na nem 4 m vysok)r zelezny kfiz.
Prvni puvodni krytina kostela byla bhdlice, ktera vsak byla brzy od­
stranena, nebot' jeji vahou se zacaly krovy roztahovat a klenuti i ste­
ny praskaly.
Na podzim roku 1868 otrasl silny vitr kostelem a byla obava, ze kle­
nuti spadne. Narizeno bylo kostel uzavfit a roku 1870 se zacalo pra­
co vat na jeho opravach. Klenuti bylo stazeno silnymi pasy zeleza (
ankry ) , oblouk nad presbitafem byl strzen a nahrazen nOvYm Na
kazde strane bocnich zdi byly zvenku postaveny ctyri operne pilire
Bhd1tce na strese byla nahrazena sindely. Tyto vsak zacaly brzy za­
hnivat a musely byt strzeny. Strecha pak byla pokryta plechem. Roku
1934 byI piech odstranen a strecha pokryta eternitem.Toto pokryti
stalo 20.000 Ke.
V dokladech ( ulozenych u AT ) je uvedeno, ze " z Anglie dali jim
na stavbu kostela jakesi penize a na pamatku byla namalovana tvar
darkyne na obraze Panny Marie na klenuti velke lode ,,' Tento obraz
byl pri malovani kostela zamalovan k velke pamatkarske skode.
Starsi vericl jej vsak pamatuji.
Zda byly pliny nynejsiho kostela zameneny s plany kostela ve
Vamsdorfu v Cechach - neni zatim dolozeno a setreni zameny stale
probiha. V te dobe byly Verovice na ufadech vedeny nemecky ­
WernsdorC Ceske rnesto vsak bylo vedeno jako Warnsdor( tedy
rozdil delalo jen jedno pismeno. Tato zimena se nemohla uskutecnit
ph povolovclni n<l tchdcjsim biskupstvi, kdy v tc dobc pathly Vcfovi­
ce pod pod biskupstvi oJomoucke, kde.zto Vamsdorf pathl pod bi­
skupstvi prazske.
-5­
Z biskupstvi sly vsak plimy na schvaleni do cisarskych kancelafi do
Vidne. A prave tam byla zamena mozna, ale dnes se to Jiz neda ob­
jasnit.
Co vsak v tehdejsim ustnim podimi 0 zamene planll utvrzuje, je na­
sledujici:
V dobe stavby kostela mely Vefovice necelych 1.200 obyvatel. Ar­ chitekt by si vsak nedovolil navrhnout plany tak velkeho kostela,
ktery dnes u nas stOjl, pro tak maly pocet obyvatel male chude hor­
ske vesnice. Pri dostavbe pry chybely penize, proto byla vez dosta­
vena pozdeji a opet ne podle planu. To jsou tedy argumenty, ktere
by daly za pravdu yYmene planu. DIe korespodence s dekanstvim ve
Varnsdorfu neni vsak tate zamena nikde u nich zaznamenana
Na vYchodni strane hrbitova byla roku 1887 vystavena marnice, kte­
rei slouzila pro zemrele, kten nemeli ve Verovicich domovskou pfi­
slusnost, ale zemreli na verovickem katastru. Pro spatny stay byla
tate marnice roku 1934 zborena a tehoz roku na tomto miste posta­
vena nova mensi. Na teto stavbe pracovali nezamestnani.
V teto marnici lezel take rusky vojak, kterY padl pod vesnici "
V ILIZkach " na verovickem katastru pri osvobozovani Verovic. Po­
hrben byl na mistnim hrbitove.
Pri rozsifovani hfbitova k jihu byla tato marnice zborena a na mistc
nynejsi smutecni sine zacala se stavet kaple s marnici. Tehdejsimu
rezimu se to vsak nezamlouvalo, proto byla tate kaple s marnici zbo­
rena a na j~jim miste postavena roku 1977 nynejsi smuteeni sin.
U prostred j i7.niho hfbitova by! roku 1882 posta yen z c1an'J farniku
hlavni khz, ktery byl po rozslreni hrbitova premisten jizneji na novoLi
cast hfbjtova, kde se nachazi dodnes.
Pred vchodem do kostela stoji velky kriz z piskovce. Na jeho predni
strane je vytesana plastika Sedmibolestne Panny Marie a kolem ni
nastroje, jimiz byl Jezls Kristus umucen.Na kazde boeni stene je
kvetina v kvetinaci.
Za 1. svetove valky byly tfi velke zvony zrckvirovimy na vitlccnc
lIeely. Zustal jen nejmensi - umiracek. Zvonilo se s nim tehdy, kdyz
nekdo ve vesnici zemfel. pfi odebirani velkych ZVOfil'l tyto hodinu
vyzvanely na rozloucenou.
Do roku 1923 vyzvanel na bohosluzby jen umiracek. Toho roku byl
koupen novY zvon vazici 300 kg. Roku 1931 koupen byl dalSi zvon
o vaze 300 kg a prumeru 64 cm.
Ve II. svetove va1ce byly opet tyto dva velke zvony Nemci zabaveny
pro valeene ucely a opet zustal jen umiraeek.
Z predesh~ho kostela pochazeI i skleneny lustr, ktery byl zavesen
v pfedni casti lodi. Pri elektrifikaci kostela byl odstranen a nyn! je
uskladnen v mistnosti na kuru. Z predesh~ho kostela pochazeji i dva
klecici andele - Serafin a Cherubin -, ktefi jsou nyni umisteni po
stranach oltare.
Prvni hfbitov byl - jak jiz bylo yYse uvedeno - zapadne od fary. Po
zruseni predeW:ho kostela zacalo se pak pohfbivat na jizni strane
noveho kostela.Po zruseni skolky se zacalo pohfbivat i na zapadni
strane. Roku 1957 se na zapadni strane pohfbivat prestalo a hfbitov
se rozsiril na jizni stranu stavajiciho hrbitova.
-6­
Na miste predesleho kostela byl po prvni svetove vaJce postaven
pomnik padlych ve valee 1914 - 1918.Na pomniku je uvedeno 54
padlych vojinu, avsak skutecne jich padlo pres 60. Ty, ktei'i nemeLi
blizke pfibuzne, nemel kdo do seznamu pfihlasit.
Umisteni tohoto pomniku na kostelni pude nevyhovovalo pozLlsta­
lym ateistum Tito usilovali 0 jeho premisteni. Nasledne pak byl tento
pomnik prestehovan a postaven pred farni budovu.
~
I
I
-7­
K
od
1860 fijen
1866 kveten
1866 fijen
1868 srpen
1869 kveten
1869 prosinec
]870 kveten
1879 brezen
1879 cervenec
1887 brezen
1887 cerven
1897 prosinec
1898 kveten
1907 rijen
19081eden
1909 cerven
1912 bfezen
1919 duben
1919 cervenec
Vysvetlivky:
Administnitor - prozatirnni spnivce famosti
Deficient - knez dany predcasne na odpocinek pro nezpusobilost
vykonavat knezske povolani
Kooperator - pomocny knez farare v rozsahle farnosti
KUf<lt - vojensky knez
Loka1ie - pfifarena. obec
Lokalista - pomocny knez spravujici lokalii
Provizor - spravce farnosti ( muze byt i neknez )
Datum nastupu
1784
1792
1797
18041eden
1807
1807listop.
1810
1810 cervenec
1819
1820leden
1840
1841 brezen
1849 fijen
1850 unor
1851 zMi
1851 prosinec
1857 srpen
1858 dub en
Jmeno a hodnost
Otto Schindler, prvnj lokalista
JosefHikl, administr.,od r. 1793 lokalista
Jan Pusch, administrator a JokalisLa
Frantisek Kubeczek, admin., pak lokalista
Vincenc Ottopal, farar zivot. a adm. verov.
Josef Rucker
Josef Schvach, koop. zivot.a adm. vefov.
Frantisek Schubert, lokalista
Josef Schvach, koop.zivot.a adm. vefov.
Dominik Jakob, Iokalista
Josef Chytil, administrator
Waniel,lokalista
Bedfich Kaun, administrator
Pavel Bartak, lokalista
Ignac Zapletal, adrnin.,pohrben ve Vefov.
Josef Hronek, lokalista
Josef David, administrator
Vaclav Rybka, lokalista
-8­
1921 cervenec
1925
I'
1925
1928
1929
1935
1936
rijen
cerven
zafi
rijen
Franc Seilenfreund, administrator od r1861
lokalista
Franc Kunda, administrator
Jan Strouhal, lokalista
Matej Tchorz, administrator
Josef Matias, duchovni spravce
Franc Zapletal, administrator
Frantisek Zapletal, duchovni spravce
Florian Hlustik, administnitor
JosefKarhanek, kurat
Cyril Stojan, admin., pak olom. biskup
Leopold Zatloukal, farar'
Bartolomej Stejskal, administrator
Jan Halouzka, farar
Frantlsek Kuznik,administrator
Stepan Tesafik, farar, odesel jako dertcienl
Dr. Amost Dostal, admin.,od listop. farar
Alois Stonis, provizor nemoc. farare
Adolf Pesna, administrator
Ludvik Fucek, faraf - odpadl a stal se fara
rem evang. cirkve
Dr. Jan Postulka, farar
Frantisek Botek, provizor, pohrben ve Val.
Bystrici
Adolf Jede1sky, provizor
Alois Reznicek, administnitor
Josef lzak, farar
Metodej Virek, farar
Frantisek Blaha, [arar do listop 1946
-9­
,I
Roku 1887 byl ve Yerovicich administratorem dr. Antonin CyrIl
Stojan. Narodil se v Bellove, kde je na jeho rodnem domku parnetni
deska.Pohrben je v kapli na Yelehrade. Yerici z Yerovic, ktefi Jezdi
na pout' na Yelehrad, zastavi se vzdy u jeho rakve, aby se za neho
pomodlili. Za jeho pusobeni byla u hrbitova na vYchodni strane po­
stavena marnlce a okolo kostela a hrbltova kamenna zidka.Na stavbe
zidky pomahaly take skolni deti, ktere ( dIe vypravcni pametnikLI )
nosily v "v zastcrkach z potoka kameni. Muii staviSli a jejich zCIlY
jim ph tom pomahaly. Ph stavbe chodil dr. StoJan ad Jednoho ke
druhemu a casto val je koralkou.
Za jeho pLlsobeni ve Yerovicich musely byt na fare pres ceJou zimu
vytopeny vsechny mistnosti, aby nahodili prichozi,kteri zadali 0
nocleh, mch teplo.Kdyz pry jednou prisel dr. Stojan z Pribora (kam
pry casto chodival ), nebylo na fare ani polinko na zatopeni.Proto
mu panimama Besedova pi'inesla z domu naruc dnvL Chtcl ji za to
odmenit, ale marne hledal po kapsach nejaky peniz. Kdyz nic nena­
sel, zahledl na stole hrnicek medu, ktery mu nedavno venovaJ jeden
vcelar. Vza1jej a daroval ho panimame.
-10­
Jmeno
Narozen
Barton Jan
Barton Jan
Barton Jan
8arton Josef
Barton Yincens
Beseda Adolf
Beseda Antonin
Beseda Frantisek
Beseda Tomas
Beseda Yincenc
Blazek Yincenc
Cvacek Josef
Fajarek Jan
Fojtik Cenek
Geryk Adolf
Geryk Eduard
Geryk Frantisek
Geryk Jan
Geryk Josef
Geryk Josef
Geryk Ylncenc
Gcryk Jindl'ich
Grozman Jan
Holub (enck
1887
1889
1889
1899
1892
1885
1880
1878
1898
1889
1879
1883
1889
1875
1892
1887
1893
1877
1891
1892
1895
1898
1887
1893
-11­
Padl
1915
1915
')
1918
1918
1916
1917
1918
1916
1915
1918
1918
1915
1915
1915
1914
1918
1917
1915
1916
1915
1917
1915
1915
Krizek Adolf
Krizek Jindfich
Ki'-LZ,ek Vojtech
Kubeeka Jan
Kocian Adolf
Kocian Adolf
Kocian Vincenc
Lacina Frantisek
Lacina Frantlsek
Lacina Jan
Mach Vincenc
Marek Augustyn
MarekJan
Marek Jan
Marek Jindfich
Marek Josef
Marek Vincenc
Marek Adolf
Matus Frantisek
Pitr Frantisek
Pitr Jindnch
Pitr Jindfich
Slavik Vincenc
Sykora Adolf
Spurek Jan
Stepan Jan
Tomanek Jan
Urbanovsky Jan
Vasut Julius
Zaplctal Antonin
1900
1894
1892
1896
1884
1884
1876
1893
1875
1869
1896
1884
1876
1892
1888
1890
1899
1883
1879
1879
1892
1896
1889
1885
1884
1885
1894
1887
1884
1881
-12­
1918
1916
1914
1916
1915
1915
1916
1918
1914
1918
19]5
1914
1916
1915
1915
1915
1918
1916
1917
1919
1916
1918
1918
1914
1918
1914
1915
1918
1916
1916
Za prvni republiky byl den Boziho Tela velkYm sv<itkem. Jiz odpolec1ne
pred timto svatkem, nekdy i easne zrana tento den, vydaly se sku pinky
muzu za vesnici do mezi a potokl\ aby narczaly vetve - vetsinoll lipovc
nebo brezove - na staveni oltariku.
Brzy rima ve svatek zaeah muzi oltariky stavet. Prvni oltarik staveii u
lipy naproti byvaleho reviru 1 vedle Gyryccinnych stodulky I. Druhy
stal 1I lipy pred Fojtstvim, treti vedle Kocianu a ctvrty u ltpy na severn!
strane kostela.
Oltii'ik se stavel nisledovne: zakladem byly dye dlouhe tyee 1 zercle I,
ktere se horni casti oprely do koruny stromu. Spodni cast byla rozevre­
na a konce opreny 0 zem. K nim se nastoj-ato zacaly pfivazovat vet­
ve.Na tyto vetve se navesely lueni kvetiny. Mezi takto vznikli ramena
se ke stromu postavil stu] pfikryty bilym ubrusem.Na stole staly vazy
s lucnimi kvetinami, nad stolem visel obraz Krista nebo Panny Marie.
Pfed stolem byla mala stolieka jako klek<itko. Vsude po zemi byly roz­
hozeny kvetiny.
V tento svatek byla slavnostni mse svata v 9 hodin. Po bohosluzbach
vysel z kostela slavnostni pruvod. Vpfedu byl nesen khz, za nim sly
skolni deti, pak dechova hudba. Nisledovaly bile oblecene druzicky,
ktere nesly kosieky naplnene natrhanym lucnim kvitim. Toto kviti sypa­
ly pred kneze s monstranci. Za nimi sli ministranti, pak muii, ktef! nesli
baldachym, pod kterym sel knez s monstranci. Kolem baldachymu sli
muzi s korouhvemi. Za knezem sli muii a ieny.
U kazdeho oltar-iku se vsichni zastavili, hudebnici zalm'tli jednu sloku
kostelni pisne, nasledovaly modlitby, pozehnani a pruvod pokracovaJ
k dalsimu oltariku.
I
I
- t 3­
Kdyz 51i verici po ukonceni slavnosti domu, ulomili si z oltariku vetvic­
ku, kterou zastrCili nad domovni dvere, aby svUj dum oehninili pred
bleskem.
p
hfeb ruskeho vo
obrady Vlom zahICdl A. Tomanek na hrbitove ~I. _c JO.
(tak byli mladymi na vesniei oSIOVO'-iRTli vsiehr;
"il.
ho 0 tuto sluzbu a tento mu sel ochotne pOlloei.
••,
Ar)/c
Kdyz otevreli dvere marniee, naskytl se jim hruzostrasny IKelleru jako otrly vojak, ktery prosel na fronte 1. svetove valky nekoli­
knit pekelnou vravou a videl hodne i horslch pi'ipadu, pflstoupil ke
stolu s neboZtikem, udelal nad nim kHz a rekl: Pojd', at' mu prokazell1e
posledni sluzbu l Na stole lezel0 tela zahalene do dlouheho vojenskellO
plaste, ruee poloieny na prsou, na nieh byl polozen samopa!. Hlavc
ehyb~% horni leva polovina, zbytek hlavy byl potffsnen tmavocervenoll
zasehlou krvl.
Prinesli z.venku rakev, polozili na laviei, lelo i se samopalem vlozili do
rakvc KamcnCIl1 ptlbilJ hkbiky a z<lvolali nosicc.Ti na prislavcnych
maraeh odnesli rakev na obeeni dvUr. Tam probehl cirkevni obrad po­
hrbu. S hudbou odesel pohrebni pruvod do kostela, kde obfad pokra­
coval. Po obfadu na hfbitove byla rakev spustena do hrobu a hrob za­
sypan.
V 60.letech byl0 rozhodnuto soustredit vseehny ostatky padlych ru­
skyeh vojinu na spolecny hfbitov do Mistku. Ostatky vojina
z veroviekeho hfbitova byly exhumovany, vlozeny do nove rakve a
odvezeny. Na dotaz hrobnika, zda pri exhumaei nasli i samopaJ, odpo­
vedel, ze v hrobe nie takoveho nebylo. To potvrdili i ostatni Clenove
komise.
Zustava zahadou, kdy a kam se samopal ztratil.
J
a.
Veroviee byly osvobozeny v nedeli 6. kvetna 1945. Jelikoz se ad
Frenstatu p. R. bHzila jiz. fronta, vet5ina lidi byla s dobytkem v lese.
Ostatni byli sehov<'lOi ve sklepieh. ] en pan fanir Frantisek Blaha slouzil
s kostelnikem v prazdnem kostele msi svatou.
Behem dopoledne eelkem poklidne presla f-j-onta pres Vei'oviee, ale
pod vesniei je Nemei zastavili. A tam nastaly boje.Z Hllrek zacali
Nemei odstrelovat postupujici ruskou armadu. Ta se zakopala i s dely
po de! eesty z Verovie do Zenklavy. Rusi pak zacali dely odstrelovat
Nemee v Hurkaeh. Tento boj trval aZ do vecernieh hodin, kdy Nemei
ustouplli k Novemu JiCinu. Pri tomto boji padl "V Juzkaeh " -toto je
nazev poli ve tvaru trojuhelniku, ktery tvOr! eesty z Verovie do Mor­
kova a do Zenklavy a kopee Hurky - tento rusky vojin.
pmti den v pondell oznamil obeeni bubenik obcanum, aby obesli sve
pozemky a nahlasili nalezy padlyeh vojinu nebo uhynulyeh koni. Pri
teto akei byl nalezen tento rusky vojak. V nasledujicieh dneeh byla do
obecniho hostinee svolana sehuze obcanu, na klere byl zvolen prvni
predseda Narodniho vYboru. ByJ to Cenek Geryk z C. 81. Ten poz:adal
ucitele Albina Tomanka, ( se kterym praeoval ve vceJarskem spolku),
aby zorganizoval dopravu padleho vojina z marniee na dvlir obeeniho
hostinee, odkud mel ve dye hodiny odpoledne vyjit pohrebni pruvod.
Asi 0 pul druhe privezl stolar Eduard Geryk na kare rakev, kterou
slozil pred marnici na zem a odjel.
Mladenei, kteri meli donest rakev na obeeni dvur a pak do koslela,
odmitli jit pomoei dat mrtveho do rakve. Cas ubihal, pan farar
s ministranty cekal jiz u sakristie, aby odesel na obeeni dvUr vykonat
Tuto udalost popisuji proto, ie i kdyz nebylo znamo, - a neni asi dod­
nes - jmeno padleho vojina, ani jeho nabozenska prislusnost, mel kalo­
!icky pohfeb, na ktery prisIi ohCane eele vesniee.
-14­
I
j
-15­