OKNO č. 7-8 2008

Komentáře

Transkript

OKNO č. 7-8 2008
1
19.-20. ČERVENCE 2008
SOBOTA 19.ČERVENCE
10:00 HOD - ZÁMECKÁ KAPLE
VÝSTAVA OBRAZŮ A FOTOGRAFIÍ p. MERTLA
14:00 HOD. - ZÁMECKÝ PARK K POSLECHU I TANCI HRAJE HUDEBNÍ SKUPINA SAGITTA
16:00 HOD. - ZÁMECKÁ KAPLE KONCERT DĚTSKÉHO CHRÁMOVÉHO SBORU A SIREN
20:00 HOD. - ZÁMECKÝ PARKPOUŤOVÝ KARNEVAL SE SKUPINOU RELAX
20:00 HOD. - ZAHRÁDKA DĚLNICKÉHO DOMU
TANEČNÍ ZÁBAVA HRAJE SKUPINA MODRÁ ROSA
NEDĚLE 20.ČERVENCE
9:00 HOD. - ZÁMECKÁ ALEJ - TRŽIŠTĚ LIDOVÝCH ŘEMESEL
9:00 HOD. - ZÁMECKÁ ZAHRADA - VÝSTAVA DROBNÉHO ZVÍŘECTVA
10:00 HOD. - ZÁMECKÁ KAPLE
VÝSTAVA OBRAZŮ FOTOGRAFIÍ p. MERTLA
10:30 HOD. - ZÁMECKÝ PARK - K POSLECHU A TANCI HRAJE
DECHOVÁ HUDBA DUBŇANKA
12:00 HOD. - ZÁMECKÉ NÁDVOŘÍ DOBOVÁ HUDBA
11:00 HOD. - ZÁMECKÁ VINÁRNA - NA CIMBÁL HRAJE PAN KLOBÁSKA
14:00 HOD. - ZÁMECKÉ NÁDVOŘÍ – DOBOVÁ HUDBA
13:00 HOD. - ZÁMECKÝ PARK - K POSLECHU A TANCI HRAJE
SKUPINA MELODY MUSIC
15:00 HOD. - ZÁMECKÁ KAPLE - KOMORNÍ KONCERT LIBOR JANEČEK
PO OBA DVA DNY OTEVŘENO MUZEUM HORNICTVÍ A ENERGETIKY
A HASIČSKÉ MUZEUM, DÁLE TAKÉ ZAJIŠTĚNY PROHLÍDKY
OSLAVANSKÉHO ZÁMKU.
!!! PO DOBU KONÁNÍ POUTI OBČERSTVENÍ A POUŤOVÉ ATRAKCE ZAJIŠTĚNY !!!
2
INFORMACE Z RADNICE
INFORMACE ZE SCHŮZE RADY MĚSTA OSLAVANY č. 10/2008
Datum konání: 2. 6. 2008
Přítomni: Aldorf, Mgr. Musil, Coufal, Fic, Mgr. Horák Ladislav, Mgr. Horák Petr, Růža
Rada města vzala na vědomí:
1. Provedenou kontrolu úkolů.
2. Předložené nabídky na kamerový monitoring náměstí v Oslavanech.
3. Oznámení ředitele MŠ Oslavany o odvolání zástupkyně pro MŠ z funkce k 30. 5.
2008.
4. Dopis ředitele MŠ Oslavany, ve kterém vyjadřuje svůj názor na řešení situace
v MŠ Oslavany a případné rozdělení či delimitaci organizace.
5. Zápis o provedené likvidaci materiálu a zařízení schváleného k vyřazení ze dne
26. 5. 2008, předložený likvidační komisí.
6. Stavební záležitosti na území města předložené SÚ I. stupně Oslavany.
7. Stavební záležitosti na území města předložené MěÚ Ivančice.
8. Oznámení o ústním jednání k projednání žádosti o vydání integrovaného povolení
společnosti Metaldyne Oslavany s.r.o., pro zařízení „Zařízení pro povrchové úpravy Oslavany“ zaslané KÚ JM kraje.
9. Usnesení, kterým KÚ JM kraje určuje Svazku vodovodů a kanalizací Ivančice
lhůtu pro odstranění nedostatků žádosti o změnu povolení k nakládání s vodami –
vypouštění odpadních vod z ČOV Ivančice do vodního toku Jihlava.
10. Zápis č. 4/2008 z jednání komise pro životní prostředí.
11. Zápis č. 5/2008 z jednání komise pro školství, tělovýchovu a mládež.
12. Zápis č. 3/2008 z jednání komise pro výstavbu a investice.
13. Zápis č. 5/2008 z jednání komise pro kulturu.
14. Přehled kulturních akcí na měsíc červen 2008 tak, jak jej předložila kulturní referentka.
15. Žádost o úpravu dvou dětských pískovišť, které se nacházejí v parku mezi domy
ulic Školní, Komenského a Moravské.
16. Cenovou nabídku – chodník, nástupní plocha autobusové zastávky v Padochově
„za hasičkou“, zpracovanou společností RK-mont, spol. s r.o. Padochov.
17. Nabídku projektových prací pro stavbu severní části náměstí od APK
plan&design, s.r.o. Brno.
18. Odborný posudek od Ing. Jiřího Blažka o ceně stavebně montážních prací provedených nájemcem na nemovitosti zámek Oslavany, západní křídlo.
19. Cenovou nabídku na provedení opravy povrchu místních komunikací v ulici
V Hájku předloženou společností COLAS CZ a.s.
Rada města schválila:
1. Rozpočtové opatření č. 5/2008 tak, jak bylo předloženo a projednáno.
2. Rozhodnutí doporučit zastupitelstvu města následující řešení situace v MŠ Oslavany – k 31. 8. 2008 rozdělit MŠ Oslavany, okres Brno-venkov, příspěvková or-
3
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
4
ganizace na dvě samostatné příspěvkové organizace, a to tak, že ze stávající organizace bude odčleněna MŠ, jako nový právní subjekt.
Rozhodnutí zakoupit novou nádrž na vodu na místní hřbitov a umístit ji v okolí
hřbitovní kaple.
Návrh přerušení provozu na všech mateřských školách v době prázdnin od 30. 6.
do 29. 8. 2008.
Doplnění Kriteria pro přijímání dětí k předškolnímu vzdělávání v MŠ o bod č.6a
ve znění: volné místo na odloučeném pracovišti MŠ podle požadavku rodiče o
umístění dítěte.
Znění Smlouvy na dodávku programového produktu „pokladna“, převod práv
k jeho užití na nabyvatele a na poskytování služeb k tomuto produktu mezi městem Oslavany a společností GORDIC spol. s r.o., Jihlava, IČ: 47903783 tak, jak byla předložena a projednána.
Znění Smlouvy o přezkoumání hospodaření za rok 2008 mezi městem Oslavany a
společností BOHEMIA AUDIT, s.r.o., Brno, IČ: 63477238 tak, jak byla předložena
a projednána.
Znění Dodatku č. 2 ke Smlouvě o připojení k distribuční soustavě č.
50017791000010 mezi E.ON Distribuce, a.s. zastoupená společností E.ON Česká
republika, s.r.o., České Budějovice, IČ: 25733591, tak jak byl předložen a projednán.
Rozhodnutí ukončit, na základě žádosti paní Blanky Urbanové z Oslavan, Smlouvu o užívání veřejného prostranství ze dne 1. 1. 2000 a Smlouvu komisionářskou č.
204/2006 ze dne 3. 5. 2006 dohodou ke dni 30. června 2008.
Rozhodnutí vyvěsit záměr města o pronájmu pozemku v k. ú. Oslavany parc. č.
832/1 (ost.pl.) o výměře 20 m2 pí Grossové z Oslavan za účelem umístění novinového stánku.
Rozhodnutí vyvěsit záměr města o pronájmu pozemku v k. ú. Padochov parc. č.
PK 260/1 (KN 567/1 t. t. p.) o výměře 2000 m2 TJ SOKOL Padochov za účelem
zbudování závodní dráhy pro rádiem řízené modely aut.
Pronájem pozemku parc. č. 2501/1 (orná půda) o výměře 25 m2 v k.ú. Oslavany
za účelem skladování dřeva manželům Svobodovým z Oslavan za cenu 4 Kč/m2
na dobu určitou a to do konce roku 2008.
Pronájem, Ing. Jiřímu Šalplachtovi z Oslavan, nebytových prostor v Dělnickém
domě v Oslavanech, a to místnost č. 3 vždy každý čtvrtek v době od 18:00 do 22:00
hodin s tím, že nájemné bude činit 6 000 Kč/rok s povinností uhrazení nájemného
do 15. prosince pro rok 2008 a následně do 15. prosince příslušného roku. Nájemné se nebude platit, jestliže nájemce poskytne nepeněžité plnění ve formě hudebního vystoupení skupiny Grín na akcích pořádaných městem Oslavany, a to dle
požadavku a v termínech určených pronajímatelem. Každé hudební vystoupení se
oceňuje částkou ve výši 3 000 Kč.
Výpůjčku zasklené nástěnky umístěné na autobusovém nádraží v Oslavanech na
ulici Hlavní (třetí od bývalé samoobsluhy k centrální čekárně) na dobu neurčitou
Mateřské škole Oslavany, okres Brno-venkov, příspěvková organizace.
15. Znění Pojistné smlouvy pro pojištění podnikatelských rizik – TREND 07 mezi
městem Oslavany a Kooperativa pojišťovnou, a.s., Vienna Insurance Group Praha,
IČ: 47116617 tak, jak byla předložena a projednána.
16. Rozhodnutí vydat, na základě žádosti Klubu českých turistů Brno, souhlas
s umístění turistické vývěsní mapy na pozemku v k. ú. Oslavany, parc. č. 2637/2
(ost.pl.) v bodě č. 4.
17. Vyvěšení záměru města vypůjčit část pozemku parc. č. 2637/2 v k.ú. Oslavany
Klubu českých turistů Brno za účelem umístění turistické vývěsní mapy.
18. Znění Dodatku č. 1 ke Smlouvě o dílo ze dne 18. 2. 2008 týkající se zpracování
projektové dokumentace Obnovy zeleně na hřbitově a obnovy aleje u Oslavy mezi
městem Oslavany a Ing. Petrem Kubešou, Náklo 58, 783 32, IČ: 65162811 tak, jak
byl předložen a projednán.
19. Návrh předložený likvidační komisí na vyřazení a likvidaci materiálu a zařízení
tak, jak byl projednán.
20. Stanovisko: Město Oslavany, jako vlastník pozemku parc. č. 2643/15 v k.ú. Oslavany, souhlasí s povolením výjimky z § 17, odst. 5 vyhl. č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu pro stavbu Hlavní 141/9, 664 12 Oslavany, stavebník: Vladislav Bureš.
21. Stanovisko: Město Oslavany, jako vlastník pozemku parc. č. PK 4767/4 a parc. č.
KN 822 v k.ú. Oslavany, souhlasí s povolením výjimky z § 17, odst. 5 vyhl. č.
137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu pro stavbu situovanou v ulici Zámecká na parc. č. 811 a 812 v k.ú. Oslavany, stavebník: Pavel a
Pavla Němcovi.
22. Stanovisko: Rada města nemá námitek k akci Oslavany, Hybešova, příp. NN Přibyl s tím, že budou dodrženy podmínky OMS.
23. Stanovisko: Rada města, na základě žádosti paní Mocové z Padochova, nemá
námitek k vydání povolení zvláštního užívání místní komunikace – chodníku, před
domem žadatelky v Padochově za účelem občasného uložení materiálu na opravu
střešní konstrukce od června do konce listopadu 2008.
24. Stanovisko: Rada města, na základě žádosti paní Šárky Škodové z Padochova,
nemá námitek k vydání povolení rozšíření a připojení vjezdu k rodinnému domu.
25. Vydání souhlasu s uložením plynovodní přípojky do pozemku parc. č. 1355 v k.ú.
Oslavany, který je ve vlastnictví města Oslavany.
26. Stanovisko: Město Oslavany, jako vlastník pozemku parc. č. 840/23, 840/15,
673/5, 676/1 v k.ú. Oslavany, souhlasí s povolením výjimky z § 17, odst. 5 vyhl. č.
137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu pro stavbu bytového domu včetně vestavěných hromadných garáží a komerčních prostor na pozemcích parc.č.673/1, 673/9, 673/8, 673/7 v k.ú. Oslavany, stavebník:
O.S.DEVELOPER, s.r.o. Oslavany.
27. Celkové výše návrhů finančních darů na jednotlivé komise jako celky tak, jak bylo
navrženo a projednáno a dále schválit vyplacení finančních darů jednotlivým členům odborných komisí za jejich činnost v komisích za období od 1. 12. 2007 do
31. 5. 2008 dle návrhů předložených předsedy jednotlivých komisí tak, jak bylo
projednáno.
5
28. Vyplacení finančních darů uvolněným členům zastupitelstva města za jejich činnost na úseku rozvoje spolupráce se zahraničními partnery města tak, jak bylo
předloženo a projednáno.
29. Změnu termínu pořádání taneční zábavy v zámeckém parku ze dne 21. 6. 2008 na
7. 6. 2008.
30. Znění smluv na zajištění taneční zábavy dne 7. 6. 2008 s panem Vavříkem
z Oslavan a panem Tomšíkem z Rosic tak, jak byly předloženy a projednány a dále
schvaluje vstupné na tuto zábavu ve výši 70 Kč.
31. Rozhodnutí hradit elektrickou energii, týkající se nebytových prostor využívaných
organizacemi SDH Oslavany a Vlastivědným spolkem Rosicko-Oslavanska,
z rozpočtu města Oslavany.
32. Ceník služeb poskytovaných oddělením technických služeb MěÚ Oslavany tak,
jak byl předložen a projednán s platností od 1. 7. 2008.
33. Rozhodnutí přidělit, na základě doporučení hodnotící komise, veřejnou zakázku
malého rozsahu na stavební práce s názvem „Sanace zastřešení s vestavbou ZŠ
Oslavany I. etapa“ uchazeči RK-mont, s.r.o., se sídlem Oslavany, Padochov 232,
IČ: 25535307.
34. Změny smlouvy, a to změna výše ceny z původní 1 851 860 Kč bez DPH na cenu
novou ve výši 1 680 672 Kč bez DPH; dále schvaluje vložení nového ustanovení,
dle kterého smlouva o dílo nebude účinná dříve, než ministerstvo financí uvolní
dotaci ve výši 2 000 000 Kč ze státního rozpočtu.
35. Znění Smlouvy o dílo ve znění změn mezi městem Oslavany a společností RKmont, s.r.o. Padochov, IČ: 25535307 tak, jak byla předložena a projednána.
36. Program jednání Zastupitelstva města Oslavany, které proběhne v pondělí 16.
června 2008 v 18.00 hodin v sále sokolovny v Padochově tak, jak byl navržen a projednán.
37. Rozhodnutí doporučit zastupitelstvu města Oslavany schválit Obecně závaznou
vyhlášku města Oslavany č. 1/2008 o zákazu požívání alkoholických nápojů na veřejném prostranství v té podobě, v jaké je předložena na jednání zastupitelstva
města.
38. Program návštěvy delegace z partnerského města Schkeuditz ze SRN, která proběhne ve dnech 13. – 15. června 2008 tak, jak byl předložen a projednán.
39. Přijetí cenové nabídky od firmy F.R.Z. reklamní studio, Špitálka 33, 602 00 Brno
na vydání 3 000 výtisků 32 stránkové tříjazyčné brožury Oslavany. Náklady na tisk
budou hrazeny z prostředků za reklamní plnění od skupiny ČEZ.
INFORMACE ZE SCHŮZE RADY MĚSTA OSLAVANY č. 11/2008
Mimořádná schůze
Datum konání: 16. 6. 2008
Přítomni: Aldorf, Mgr. Musil, Coufal, Fic, Mgr. Horák Petr, Mgr. Horák Ladislav, Růža
Rada města schválila:
1. Rozhodnutí - Rada města Oslavany na svém zasedání č. 11/2008 dne 16. 6. 2008
v souladu s ustanovením § 102 odst. 2 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích
(obecní zřízení) v platném znění, a v souladu s ustanovením § 166 odst. 2 zákona
6
2.
3.
č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném
vzdělávání (školský zákon) v platném znění schválila:
a. Vypsání konkurzního řízení na funkci ředitele/ředitelky příspěvkové
organizace Mateřská škola Duha Oslavany, okres Brno-venkov, příspěvková organizace.
b. Text zadání konkurzu, kvalifikační požadavky v souladu s vyhláškou
MŠMT ČR č. 139/1997 Sb., další náležitosti přihlášky a způsob zveřejnění inzerátu o vyhlášení konkurzu.
c. Starostu Víta Aldorfa a místostarostu Mgr. Miloše Musila jako členy
konkurzní komise určené zřizovatelem.
d. Podání žádosti změnu v rejstříku škol na KrÚ JMK.
e. Specifikaci míst výkonu MŠ Duha Oslavany, okres Brno-venkov, příspěvková organizace a Školní jídelny-výdejny včetně kapacity.
f. Pověřila Bc. Milana Hoška, vedoucího oddělení OMS, funkcí tajemníka
konkurzní komise určené zřizovatelem.
g. Pověřila místostarostu Mgr. Musila podáním žádosti o zápis do rejstříku škol v mimořádném termínu.
Navýšení kapacity MŠ o 24 dětí celkem na 174 v MŠ a 174 ve školní jídelněvýdejně. Navýšení je časově omezené na 1-3 roky a podmíněné organizačními
opatřeními a úpravou vybraných prostor. V průběhu platnosti výjimky bude nutno
najít definitivní řešení.
Zapůjčení stolů a lavic, na základě žádost FK Remos Oslavany, na organizační
zabezpečení 10. ročníku turnaje v malé kopané REMOS CUP, který proběhne 21.
6. 2008.
INFORMACE ZE SCHŮZE RADY MĚSTA OSLAVANY č. 12/2008
Datum konání: 23. 6. 2008
Přítomni: Mgr. Musil, Coufal, Fic, Mgr. Horák Ladislav, Mgr. Horák Petr, Růža
Omluveni: Aldorf
Rada města vzala na vědomí:
1. Provedenou kontrolu úkolů.
2. Vzkaz občanů ulice v Oslavě představitelům města, který se zabývá problematikou budování kanalizace v této části města.
3. Ukončení smlouvy o umístění a provozování prodejního automatu č. A 007/2006B ze dne 7. 6. 2006 ze strany společnosti Autic, a.s.
4. Zápis o provedené likvidaci materiálu a zařízení schváleného k vyřazení ze dne
23. 6. 2008, předložený likvidační komisí.
5. Stavební záležitosti na území města předložené SÚ I. stupně Oslavany.
6. Stavební záležitosti na území města předložené MěÚ Ivančice.
7. Korespondenci Policie ČR, okresní ředitelství Brno-venkov, obvodní oddělení
Ivančice ve věci - vyrozumění poškozeného ohledně krádeže 2 ks kanalizačních
roštů v Padochově a 2 ks kanalizačních roštů na ul. Nádražní v Oslavanech a
Usnesení o odložení věci trestného činu poškozování cizí věci (rozbití 12 ks skleněných výplní nástěnek na autobusovém nádraží).
7
8.
Zápis č. 6/2008 z jednání komise pro školství, tělovýchovu a mládež.
Rada města schválila:
1. Rozpočtové opatření č. 6/2008 tak, jak bylo předloženo a projednáno.
2. Rozhodnutí vrátit fakturu doručenou Zahradnictvím Novák za zhotovení návrhu
na výsadbu na hřbitově v Oslavanech s tím, že na tuto fakturu neexistuje žádná
smlouva ani objednávka ze strany města.
3. Vydání souhlasu paní Juránkové z Ivančic k použití znaku města jako vzor na
keramiku, kterou bude prodávat na trzích při Karmelské pouti v Oslavanech dne
19. 7. 2008.
4. Znění Dodatku č. 6 k Hromadné licenční smlouvě o užití hudebních děl s textem i
bez textu při promítání audiovizuálních děl v kinech ze dne 11. 8. 2003 mezi městem Oslavany a OSA-Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, o.s.,
Praha, IČ: 63839997 tak, jak byla předložena a projednána.
5. Pronájem pozemku v k. ú. Oslavany parc. č. 832/1 (ost.pl.) o výměře 20 m2 pí
Grossové z Oslavan za účelem umístění novinového stánku za cenu 200/m2/rok
s inflační doložkou, na dobu neurčitou.
6. Vyvěšení záměru o výpůjčce pozemku v k. ú. Padochov parc. č. PK 260/1 (KN
567/1 t. t. p.) o výměře 2000 m2 TJ SOKOL Padochov za účelem zbudování závodní dráhy pro rádiem řízené modely aut.
7. Výpůjčku pozemku v k. ú. Oslavany, parc. č. 2637/2 (ost.pl.) o výměře 2 m2 za
účelem umístění turistické mapy Klubu českých turistů Brno na dobu neurčitou.
8. Znění vzorové smlouvy o provozování prodejního stánku při příležitosti Karmelské pouti na tržišti lidových řemesel tak, jak byla předložena a doplněna.
9. Stanovisko města k žádosti pana Božetěcha Bači z Oslavan: Město Oslavany, jako
účastník stavebního řízení, nemá žádných připomínek k zamýšlené stavbě a souhlasí s vydáním stavebního povolení stavby: „Rekonstrukce a přístavba RD“
v Padochově č.p. 152.
10. Stanovisko - rada města nemá námitek k vydání povolení vyhrazeného parkovacího stání pro vozidla České pošty, s.p. na odpočívce v místě před budovou pošty
Oslavany, Hlavní 36/24.
11. Stanovisko - rada města, na základě žádosti pana Petra Haupta z Oslavan, nemá
námitek k vydání povolení připojení sjezdu k domu v Oslavanech na ulici Havířská
28.
12. Stanovisko - rada města, na základě žádosti Mikroregionu Ivančicko, nemá námitek ke stavbě „Cyklostezka Oslavany-Ivančice“.
13. Stanovisko - rada města, na základě žádosti pana Radovana Sobotky z Oslavan,
souhlasí s uložením přípojek inženýrských sítí (voda, kanalizace, plyn) na pozemku parc. č. 1074 (PK 4759/30) v k.ú. Oslavany, který je ve vlastnictví města Oslavany a souhlasí s vydáním zvláštního užívání místní komunikace s tím, že budou
dodrženy podmínky OMS a příslušného silničního správního úřadu.
14. Rozhodnutí - rada města Oslavany pověřuje v souladu s ust. § 4 zákona č. 94/1963
Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, zastupitele města Oslavany pana Jana
Lasáka k příjímání prohlášení snoubenců o uzavření manželství.
8
15. Rozhodnutí vyplatit, na základě § 134 a vnitřního platového předpisu, v platném
znění, vedoucí Městské knihovny Oslavany paní Blance Odutové odměnu za mimořádné plnění úkolů v souvislosti se zajištěním činnosti samostatné knihovny
v Oslavanech a svědomité plnění uložených úkolů v I. pololetí 2008 tak, jak bylo
předloženo a projednáno.
16. Rozhodnutí vyčlenit všech 3 000 ks výtisků 32 stránkové tříjazyčné brožury Oslavany k propagačním účelům.
17. Objednání znaleckého posudku na budovu MŠ Padochov č.p. 160 včetně pozemku přiléhajícího k budově u společnosti STAVEXIS, s.r.o., Žižkova 63, Brno s tím,
že cena nepřesáhne částku 6 000 Kč včetně DPH.
INFORMACE ZE ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA MĚSTA
Dne 16. 6. 2008 se sešlo Zastupitelstvo města Oslavany na svém 6. zasedání. Zúčastnilo se ho celkem 18 členů zastupitelstva města. Zastupitelstvo města schválilo následující program jednání:
1. Zahájení
2. Kontrola úkolů
3. Zpráva o činnosti rady města
4. Majetek města
5. Různé
6. Diskuse
7. Náměty a připomínky občanů
Zastupitelstvo města schválilo:
1. Protinávrh – změnu programu jednání: 1. Zahájení, 2. Kontrola úkolů, 3. Zpráva o
činnosti rady města, 4. Řešení organizačních změn v MŠ Oslavany, 5. Majetek
města, 6. Různé, 7. Diskuse, 8. Náměty a připomínky občanů.
2. Zprávu o činnosti rady města Oslavany za období od 12. března 2008 do 03. června 2008 tak, jak byla předložena a projednána včetně rozpočtových opatření prováděných radou města v tomto období.
3. S účinností od 31. 08. 2008:
1. Zřízení příspěvkové organizace s názvem „Mateřská škola Duha Oslavany,
okres Brno-venkov, příspěvková organizace“.
2. Zřizovací listinu příspěvkové organizace „Mateřská škola Duha Oslavany,
okres Brno-venkov, příspěvková organizace“ (příloha zápisu č. 1).
3. Převedení činnosti mateřské školky z příspěvkové organizace „Mateřská škola Oslavany, okres Brno-venkov“ na příspěvkovou organizaci „Mateřská
škola Duha Oslavany, okres Brno-venkov, příspěvková organizace“, čímž
s účinností od 31. 08. 2008, z důvodu převodu části úkolů příspěvkové organizace „Mateřská škola Oslavany, okres Brno-venkov, příspěvková organizace“, spočívající ve vykonávání činnosti mateřské školy:
- dojde podle ust. § 338 zákoníku práce k přechodu práv a povinností
z pracovněprávních vztahů zaměstnanců příspěvkové organizace „Mateřská škola Oslavany, okres Brno-venkov, příspěvková organizace“
uvedených v příloze č. 1 zápisu (příloha č. 1 materiálu) na příspěvkovou
9
organizaci „Mateřská škola Duha Oslavany, okres Brno-venkov, příspěvková organizace“;
- dojde k přechodu práv a povinností vyplývajících z poskytování vzdělávání mateřskou školou, jejichž činnost vykonává příspěvková organizace
„Mateřská škola Oslavany, okres Brno-venkov, příspěvková organizace“
na příspěvkovou organizaci „Mateřská škola Duha Oslavany, okres Brno-venkov, příspěvková organizace“.
4. Změnu hlavního účelu a zúžení tomu odpovídajícího předmětu činnosti o mateřskou školu příspěvkové organizace „Mateřská škola Oslavany, okres Brno-venkov, příspěvková organizace“.
5. Změnu názvu příspěvkové organizace „Mateřská škola Oslavany, okres Brno-venkov, příspěvková organizace“ na „Dům dětí a mládeže a Školní družina, Oslavany, okres Brno-venkov, příspěvková organizace“.
6. Ve smyslu výše uvedeného dodatku č. 6 ke Zřizovací listině č. j. SM-296-01
příspěvkové organizace „Mateřská škola Oslavany, okres Brno-venkov, příspěvková organizace“ ze dne 16. 06. 2008, který tvoří přílohu č. 2 zápisu.
4. Vypsání konkurzu na ředitele nově vzniklé příspěvkové organizace „Mateřská
škola Duha Oslavany, okres Brno-venkov, příspěvková organizace“.
5. Pověření dalším jednáním s I. garanční, s. r. o., Kounická 26, Ivančice, týkající se
případné směny nemovitostí v Padochově a to stávající budovy MŠ a pozemku k
ní přináležejícího a nově vystavěné budovy MŠ, včetně pozemku k ní přináležejícího výboru majetkového, investičně stavebního a územně plánovacího.
6. Vyvěšení záměru obce o prodeji pozemků v k. ú. Zbýšov, parc. č. 1586/2 (lesní
pozemek) o výměře 177 m2, parc. č. 1586/3 (lesní pozemek) o výměře 68 m2,
parc. č. 1595/4 (lesní pozemek) o výměře 117 m2, parc. č. 1666/3 (lesní pozemek)
o výměře 50 m2, parc. č. 1670/3 (lesní pozemek) o výměře 47 m2 a parc. č. 1841/4
(lesní pozemek) o výměře 15 m2 městu Zbýšov, Masarykova 248, 664 111 Zbýšov.
7. Vyvěšení záměru obce o prodeji pozemku v k. ú. Padochov, parc. č. 378 (zast.pl.)
o výměře 27 m2 panu Jiřímu Bochníčkovi z Moravských Bránic.
8. Nesouhlas s prodejem pozemku v k. ú. Oslavany, parc. č. 2101/1 o výměře 5590
m2 p. Kalovi z Oslavan. Vzhledem k tomu, že pozemek parc. č. 2102 o výměře
3161 m2 není v majetku města Oslavany, nepřísluší zastupitelstvu města Oslavany
o jeho prodeji rozhodovat. V případě, že město získá daný pozemek od PF ČR do
svého vlastnictví, bude se žádostí p. Kaly zastupitelstvo města Oslavany opětovně
zabývat.
9. Vyvěšení záměru obce o prodeji pozemku v k. ú. Oslavany, parc. č. 2501/1 (orná)
o výměře 30 m2 za účelem rozšíření zahrady manželům Svobodovým z Oslavan.
10. Vyvěšení záměru obce o prodeji pozemků v k. ú. Oslavany, parc. č. 1535/2 (předzahrádka) o výměře 22 m2 a parc. č. 1535/3 (zast.pl. nádvoří) o výměře 48 m2 panu Máriovi Grametbauerovi z Prahy.
11. Vyvěšení záměru obce o prodeji pozemku v k. ú. Oslavany, parc. č. 452 (orná) o
výměře 1105 m2 manželům Vojtěským z Oslavan.
10
12. Vyvěšení záměru obce o prodeji části pozemku v k. ú. Oslavany, parc. č. 678/1
(zast.pl.) o výměře 10 m2 manželům Škodovým z Oslavan za účelem výstavby
nemovitosti.
13. Vyvěšení záměru obce o prodeji pozemku v k. ú. Padochov, parc. č. 71/3 (zast.
pl.) o výměře 85 m2 manželům Horinkovým z Drahan za účelem narovnání majetkových vztahů.
14. Vyvěšením záměru obce o prodeji pozemku v k. ú. Oslavany, parc. č. PK 123/1
(KN 951/1) o výměře 21 m2 p. Šabatovi z Oslavan za účelem rozšíření zahrady.
15. Vyvěšení záměru obce o směně části pozemku parc.č. GP st. 4/7 v k. ú. Oslavany,
ve vlastnictví O. S. DEVELOPER, s. r. o., Oslavany, za část PK st .4, KN parc. č.
673/9, KN 673/8, část GP 5/4, část GP st. 4/13, část GP 5/3, část GP st. 4/14, PK
st. 3, část KN 671/3, část KN 671/2, část GP st. 3/4, část GP 3/1, část PK 3, část
GP 3/3, část GP 6/2, GP 6/3, GP 6/4, PK 6, ve vlastnictví města Oslavany.
16. Prodej pozemků v k. ú. Oslavany, parc. č. 1762/10 (zast.pl.) o výměře 33 m2 za
cenu 250 Kč/m2 a parc. č. 1762/2 (ost.pl.) o výměře 68 m2 za cenu 40 Kč/m2 manželům Vyhnálkovým z Oslavan s tím, že náklady spojené s převodem nemovitosti
budou na straně kupujících.
17. Prodej pozemku v k. ú. Zakřany, parc. č. 1576 (ost.pl.) o výměře 846 m2 obci
Zakřany, 664 84 Zastávka u Brna za cenu vzájemně dohodnutou a to ve výši 8 460
Kč s tím, že náklady spojené s návrhem na vklad do katastru nemovitostí uhradí
obec Zakřany (správní poplatek) a město Oslavany zpracuje kupní smlouvu.
18. Prodej části pozemku v k. ú. Oslavany, parc. č. 2501/1 o výměře 280 m2 manželům Leitnerovým z Oslavan za účelem rozšíření stávající zahrady za cenu 50
Kč/m2 s tím, že náklady spojené s převodem bude hradit kupující.
19. Smlouvu o zřízení věcného břemene na pozemcích v k. ú. Oslavany, parc. č.
191/10, 196/7, 196/35, 196/4 pro stavbu veřejné telekomunikační sítě „Oslavany,
ul. Starohorská – bytové domy, M-073-2-6029“.
20. Smlouvu o zřízení věcného břemene na pozemcích v k. ú. Oslavany, parc. č.
1114/1, 114/2, 1114/4, 1115/1, 1115/5, 1188/1, 1218/2, 1246/6, 1355, 1356,
1387/1, 1428, 1518/2, 1519/2, 1527/2, 2511/1, 2511/8, 2511/22, 2511/23,
2644/14, 2644/41, 2644/42, 2651 a parc. č. PK 200/2, 1991/2, 2028/4, 2031,
2040/1, 4724, 4730/1, 4730/4 a 4769/2 pro uložení kabelového vedení NN včetně
pojistkových skříní NN pro stavbu „Oslavany, Na Vyhlídce, Čučická“.
21. Smlouvu o zřízení věcného břemene na pozemku v k. ú. Oslavany, parc. č. 1801
pro umístění venkovního vedení NN pro stavbu „Oslavany, N. Svět, úprava příp.
NN Pospíšil“.
22. Darovací smlouvu č. 08/08 od ŘSD ČR, Praha týkající se stavebních objektů
v rámci stavby silnice II/393/Oslavany – most v hodnotě 14 220 922 Kč.
23. Smlouvu o spolupráci pro zajištění společného postupu při realizaci stavby „II/393
Oslavany II. a IV. stavba“ mezi městem Oslavany a Správou a údržbou silnic Jihomoravského kraje, příspěvková organizace kraje, IČ: 709 32 581.
24. Dohodu o narovnání, která řeší úpravu sporných závazků a pohledávek vyplývajících z rekonstrukce místní komunikace na Starohorské ulici a výstavby parkoviště
a chodníků na par. č. 196/2, 196/3, 196/4, 191/1, 184/9 a 191/12 v k. ú. Oslavany
11
mezi městem Oslavany a společností AL DEVELOPER, s. r. o., Oslavany, IČ: 276
70 350.
25. Smlouvu mezi městem Oslavany a společností O. S. DEVELOPER, s. r. o., Oslavany, IČ: 276 91 764, která řeší developerskou výstavbu dvou bytových domů
včetně infrastruktury v severní části náměstí 13. prosince.
26. Obecně závaznou vyhlášku města Oslavany č. 1/2008 (včetně příloh) o zákazu
požívání alkoholických nápojů na veřejném prostranství.
27. Dodatek č. 1 k zásadám pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva
města Oslavany.
28. Zrušit usnesení zastupitelstva města ze dne 22. 10. 2007, které zní „Zastupitelstvo
města Oslavany schvaluje ponechání směnky na částku 6 532 000 Kč od společnosti G & C Pacific, a. s., avalovanou Ing. Jiřím Tomkem do 28. 11. 2007 a poté
směnku vrátit společnosti G & C Pacific, a. s.“ a dále směnku znehodnotit (skartovat) za účasti notáře a tří svědků.
29. Odměny pro členy finančního výboru a výboru majetkového, investičně stavebního a územně plánovacího, kteří nejsou členy zastupitelstva města Oslavany, za
jejich činnost ve výborech za období od 30. 11. 2007 do 03. 06. 2008, dle návrhu
předsedů výborů.
30. Dodatek č. 4 ke Smlouvě o dílo, uzavřené dne 23. 07. 2007 mezi městem Oslavany
a firmou COLAS CZ, a. s., Kolbenova 259, 198 21 Praha 9 na výstavbu severní části náměstí v Oslavanech – II. etapa.
Usnesení ze zasedání Rady města a zápisy z jednání Zastupitelstva města jsou zveřejňovány na úřední desce MěÚ Oslavany a také na dalších místech ve městě obvyklých, dále jsou také občanům k dispozici k nahlédnutí na sekretariátě starosty nebo u
tajemníka úřadu. Dále jsou také zveřejňovány na internetu na adrese www.oslavanymesto.cz
Ing. Miloš Černý, tajemník MěÚ Oslavany
ROZPOČTOVÉ OPATŘENÍ č. 5/2008
( v tis. Kč)
Příjmová část rozpočtu:
1)
§ 5311
bezpečnost a veřejný pořádek
70,0 přijaté sankční platby
Celkem
70,0
Výdajová část rozpočtu:
1) § 2223 bezpečnost silničního provozu
40,0 nájemné a služby mě-
2) § 5311
3) § 3111
bezpečnost a veřejný pořádek
předškolní zařízení
4) § 3321
činnosti památkových ústavů,hradů a zámků
12
ření rychlosti
30,0 poštovné
6,0 znal.posudek MŠ Padochov
4,0 materiál
5) § 6223
mezinárodní spolupráce jinde nezařazená
30,0 partnerství Schkeuditz
6) § 3631
veřejné osvětlení
-40,0 vyúčt.el.energie
Celkem
70,0
Stav rozpočtové rezervy k rozdělení po RO č. 5
31,7
Schváleno Radou města Oslavany dne 2. 6. 2008
ROZPOČTOVÉ OPATŘENÍ č. 6/2008
( v tis. Kč)
Příjmová část rozpočtu:
1)
pol.1122
DPPO za obce
Celkem
3 181,5 DPPO za rok 2007
3 181,5
Výdajová část rozpočtu :
1) § 6399
platby daní a poplatků státnímu rozpočtu
2) § 3745
péče o vzhled obcí a veřejnou zeleň
40,0 oprava malotraktoru
3) § 3631
veřejné osvětlení
-40,0 mzdová úspora
4) § 2143
5) § 6409
cestovní ruch
ostatní činnosti jinde neuvedené
Celkem
3 181,5 DPPO za rok 2007
6,0 oprava naučné stezky
-6,0 snížení rozpočtové
rezervy
3 181,5
Stav rozpočtové rezervy k rozdělení po RO č. 6
25,4
Schváleno Radou města Oslavany dne 23. 6. 2008
OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA MĚSTA OSLAVANY č. 1/2008 O ZÁKAZU
POŽÍVÁNÍ ALKOHOLICKÝCH NÁPOJŮ NA VEŘEJNÉM PROSTRANSTVÍ
Zastupitelstvo města Oslavany podle ustanovení § 10 písm. a) a § 84 odst. 2 písm. i),
zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů se usneslo dne 16. 6.
2008 vydat tuto obecně závaznou vyhlášku (dále jen „vyhláška“):
Čl. 1
Úvodní ustanovení
Cílem této vyhlášky v rámci zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku je
vymezit některá místa veřejného prostranství, na kterých se zakazuje konzumovat
13
alkoholické nápoje a tím vytvořit opatření směřující k ochraně před škodami na zdraví
působenými alkoholem zejména u dětí a mladistvých.
Čl. 2
Vymezení pojmů
Veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň,
parky, podchody, nadchody, lávky, pasáže, sportoviště, dětské koutky a další prostory
přístupné každému bez omezení tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na
vlastnictví k tomuto prostoru.1)
Čl. 3
Zákaz požívání alkoholických nápojů na veřejném prostranství
1. Zakazuje se konzumace alkoholu na vymezených plochách veřejného prostranství ve městě Oslavany.
2. Vymezené plochy se zákazem požívání alkoholických nápojů na veřejném prostranství jsou uvedeny v přílohách č. 1 až 2, které jsou nedílnou součástí této
obecně závazné vyhlášky.
Čl. 4
Závěrečná ustanovení
1. Tato obecně závazná vyhláška se vztahuje pouze na veřejná prostranství vyjmenovaná v přílohách č.1 až 2 této vyhlášky.
2. Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení.
V í t A l d o r f , starosta města Oslavany
M g r. M i l o š M u s i l, místostarosta města Oslavany
1)
§ 34 zák. č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů
Vymezení míst, kde je zákaz požívání alkoholu na veřejném prostranství:
Příloha č.1
Město Oslavany – k. ú. Oslavany
1. Veřejné prostranství zakreslené na mapovém podkladu modrou barvou ohraničené ulicemi včetně:
a. – hranice křižovatky ul. Hlavní – Komenského, hranice křižovatky ul. Hlavní –
Nám.
Republiky,
hranice
křižovatky
Komenského – Školní, hranice křižovatky
Školní – nám. Republiky, celé nám. Republiky,
část ulice Sportovní od křižovatky nám.
Republiky – Mlýnská po restauraci U Stadionu
č.p. 1118.
b. část ulice Hlavní od domu (smíšené zboží)
č.p.1131 a č.p.595 včetně celého areálu
autobusového nádraží, hranice křižovatky
Letkovská – Starohorská, hranice křižovatky
Letkovská – Hlavní – Školní.
tabulka č. 1 – a.
14
tabulka č. 1 – b.
2.
Veřejné prostranství zakreslené na mapovém podkladu modrou barvou ohraničené prostorem:
a. zámecké zdi, plotem mezi zámeckým parkem a zámeckým zahradnictvím, východním křídlem zámku, východním štítem jižního křídla zámku až po zámeckou zeď, která tvoří hranici s ulicí Sportovní.
b. účelovou komunikací podél řeky Oslavy, areálem TJ Oslavany, objektem čistírny důlních vod a ulicí U Stadionu.
tabulka č. 2 – a.
tabulka č. 2 – b.
Příloha č.2
Město Oslavany – k. ú. Padochov
1. Veřejné prostranství zakreslené na
mapovém podkladu modrou barvou
ohraničené prostorem:
a. od domu (MŠ Padochov) č.p. 160 po
dům č.p. 9, náves vymezená domy č.p.
9, č.p. 65, č.p. 166, č.p. 205, č.p. 50, č.p.
36 a č.p. 100.
tabulka č. 1 – a.
15
MĚSTO OSLAVANY: CENÍK SLUŽEB PLATNÝ OD 1.7. 2008
Doprava:
LIAZ, traktory tarifní pásmo do 5 km
LIAZ, traktory tarifní pásmo do 10 km
Sazba za 1 km jízdy nad 10 km
Sazba ostatních zdržení za 15 minut i
započatých (nakládka,vykládka apod.)
Manipulace s kontejnerem (spuštění, natažení)
220 Kč
350 Kč
34 Kč
70 Kč
60 Kč
Vozidlem Magma do 10 km
Sazba za 1 km jízdy nad 10 km
Práce s montážní plošinou za 1 hodinu
Ostatní zdržení za 15 minut i započatých
250 Kč
20 Kč
430 Kč
70 Kč
Práce nakladačem HON za 1 hodinu
530 Kč
Řemeslné práce – 1 hodina
260 Kč
Zimní práce:
plužení traktorem 1 km
sypač 1 km
340 Kč
400 Kč
Miroslav Tesař, vedoucí odd. TS
Z ČINNOSTI MĚSTSKÉ POLICIE
Dne 8. května bylo přijato oznámení, že na ulici Starohorská došlo k vloupání do
osobního automobilu, ze kterého bylo odcizeno autorádio a reproduktory. Byla vyrozuměna PČR Ivančice.
V nočních hodinách musel strážník městské policie na ulici Hlavní již po několikáté
uvést do původního stavu shozené dopravní značky a umístit na původní místo rozházené odpadkové koše.
V odpoledních hodinách dne 16. května byl na ulici Starohorská odchycen volně
pobíhající pes. Majitelce psa byla uložena bloková pokuta.
Dne 30. května bylo zjištěno, že neznámý pachatel odcizil na ulici Nádražní „U válu“
plechové poklopy zakrývající šachty u stavidel. Na žádost PČR provedli strážníci provizorní zakrytí otvorů, aby zamezili případnému pádu osob do těchto šachet.
V měsíci květnu provedli strážníci na ulici Letkovská sedm dopravně bezpečnostních akcí zaměřených na kontrolu dodržování povolené rychlosti v našem městě. Při
těchto kontrolách byly uloženy pokuty v celkové výši 141 000 Kč. Tři přestupky v
dopravě byly postoupeny správnímu orgánu a po devíti řidičích bude pokuta, kterou
nezaplatili, vymáhána soudní cestou.
Dne 3. června ve 3,30 hodin ráno oznámil občan z ulice Novoveská, že se nemůže
dostat do svého domu, protože na něj na ulici doráží pes – rotwailer. Po příjezdu na
místo muž nasedl do služebního vozidla, byl zavezen až ke vchodu do svého domu,
byla probuzena majitelka psa, která si rotwailera odvolala a byla jí uložena bloková
pokuta. Na základě neustálých stížností na volně pobíhajícího psa po ulici Hybešova
byla majiteli – staršímu občanovi uložena bloková pokuta a bylo mu sděleno, že pokud
16
jeho pes bude nadále volně pobíhat a znečišťovat veřejné prostranství bude případ
postoupen k projednání přestupkové komisi, kde mu hrozí uložení vyšší pokuty.
Dne 6. června v nočních hodinách provedla PČR ve spolupráci s městskou policií
kontrolu dodržování zákazu podávání alkoholických nápojů osobám mladších 18ti let.
Kontrola byla provedena v restauracích Texas bar, Bambo bar, Stadion a Zámecká
restaurace.
V ranních hodinách dne 10. června asistoval strážník městské policie policii
z Jablonce nad Nisou, která provedla na ulici Padochovská domovní prohlídku, při
které byly zabaveny věci související s trestnou činností.
Dne 18. června ve 12 hodin došlo ke spáchání přestupku proti majetku, kdy 16ti letý mladík z Oslavan rozbil sklo ve vstupních dveřích do restaurace stadion. Jako důvod
svého jednání uvedl, že se s kamarády vsadil o cigaretu, že sklo rozbije.
Jan Gross, velitel MěP Oslavany
JE JICH SKUTEČNĚ NEDOSTATEK?
V jednom z minulých čísel OKNA byla otištěna i připomínka k nedostatečnému počtu odpadkových košů v našem městě.
Komise pro životní prostředí se proto následně rozhodla odpadkové koše ve městě
spočítat a následně připravila i zakreslení rozmístění odpadkových košů a stanovišť na
separovaný odpad na území Oslavan a Padochova. Pro zajímavost uvádíme, že
v současné době se na území našeho města nachází cca 100 ks odpadkových košů. Je
to tedy skutečně málo?
Václav Coufal, předseda KŽP
17
OSLAVANY TEĎ:
- práce na novém náměstí stále pokračují, do konce května byly ukončeny pilotáže a
zabezpečovací inženýrsko geologické práce. Tím se otevírá cesta k zahájení další
výstavby v západní části náměstí.
- plocha za novou prodejnou potravin na náměstí se postupně zaplňuje více jak jeden
metr mocnou navážkou inertního materiálu dováženého z ulice Na Vyhlídce. Těžká
nákladní auta, zejména v období dešťových srážek, vytvářejí za sebou nepřehlédnutelné bahnité pásy.
- počasí celý konec května lze charakterizovat jako teplé s poměrně hojnými přeháňkami. Teploty kolem 15. května dosahovaly až 25 oC. Ke konci měsíce se dílčím
způsobem ochladilo a přibylo dešťových přeháněk. Závěr měsíce a začátek června
pak přinesl přímo letní, až tropické teploty (v pátek 29. května 29 oC). Na přelomu
května a června přicházejí i výraznější bouřky. Prudký déšť byl patrný zejména na
zvýšení hladiny v řece Oslavě a také na zbarvení její vody na charakteristickou kávovou barvu.
- 16. května byl zahájen již 14. ročník tradiční Trampské noty v Padochově. Tato
třídenní akce měla jako vždy skvělý průběh a přinesla mnoho pohody a zábavy.
- mezi mimořádné kulturní počiny oslavanského hudebního jara patřilo i kytarové
vystoupení mezinárodně uznávaného kytaristy Lubomíra Brabce.
- příhodné počasí, teplo, relativně dost vláhy vytvořilo podmínky pro intensivní rozvoj
přírody. Letos po delší době město a okolí nepostihly mrazíky spojené s ledovými
mužíky Pankrácem, Servácem a Bonifácem, takže lze očekávat možná poměrně
slušnou úrodu a to nejen obilovin, ale i ovoce.
- minule jsme již naznačili že se konečně po mnoha letech
chystá rekonstrukce Hlavní silnice a Nádražní, zhruba od
Bitumatu až po křižovatku na Novou Ves. Aktuální se to
stává zejména v poslední době, kdy se teprve jako
opožděný efekt začíná projevovat zvýšená frekvence
automobilů vyvolaná díky uzavírce mostu v Ivančicích.
Silnice se pomalu a jistě začíná proměňovat v jakýsi,
zatím pozvolný tankodrom.
- relativně teplé počasí uspíšilo na konci května a začátku
června
uzrávání
třešní, ale i jahod. Překrásně kvetou
jasmíny jak lze dokumentovat na Letkovské ulici, ale i pod Náporkami na ulici
Na Poříčí.
- na prostranství před nádražím, kde
nedávno byly vykáceny mohutné vrby a
topoly, začíná pomalu jakási dílčí stavební
činnost.
- 1. června uspořádal DDM Dětský den a
18
-
-
-
-
sedmého června se pak v zámeckém parku a na náměstí 13. prosince uskutečnil
Branný den.
v polovině června začaly prakticky po celých Oslavanech kvést lípy a odkvetl letos
velmi intenzivně kvetoucí černý bez.
cena benzinu u benzinové pumpy naproti nádraží stoupá. Od začátku roku o více jak
2 Kč. Navíc podle účtenky se změnil i majitel pumpy.
letos svým překrásným zpěvem poctil Oslavany velmi vzácný pták - slavík. Jak potvrdil ornitolog Oldřich Šlapanský z Nové Vsi, vyskytuje se jednak na haldě u oslavanské elektrárny ale také v prostoru hřbitova.
na konci května a začátku června několikráte pozorovali občané bydlící na ulici
Školní a Sportovní pohyb lišky a liščat (zejména u popelnic). Možná, že tato rodinka
našla trvalé útočiště někde v blízkém okolí.
na městském úřadě ve vstupní hale byla v květnu instalována krásná výstava obrazů
žáků ZUŠ.
v neděli 14. 6. se uskutečnil koncert ke dni hudby v zámku Oslavany pořádaný ZUŠ
Oslavany.
Redakční rada
KULTURNÍ OKÉNKO
Kulturní informační středisko Oslavany, Dělnický dům, Široká 2
Kulturní program v Oslavanech na ČERVENEC
a Pátek 18. července – COUNTRY VEČER SE SKUPINOU TREMOLO
Taneční večer na zahrádce Dělnického domu. Začátek ve 20:00 hodin.
Pořádá Restaurace Dělnický dům
a Sobota 19. července – LETNÍ NOC SE SKUPINOU MODRÁ ROSA
19
Tradiční předpouťová taneční zábava na zahrádce Dělnického domu. Začátek ve 20:00
hodin. Pořádá KIS Oslavany.
a Sobota 19. července – TRADIČNÍ KARNEVALOVÁ TANEČNÍ ZÁBAVA
Hraje skupina RELAX. Začátek ve 20:00 hod. v zámeckém parku. Pořádá TJ Oslavany.
a Sobota 19. července – VÝSTAVA FOTOGRAFIÍ v zámecké kapli
14:00 v zámeckém parku k poslechu a dobrému pivu hraje hudební skupina SAGGITA
16:00 koncert Dětského chrámového sboru CECILIA a SIREN. Pořádá KIS Oslavany.
a NEDĚLE 20. července – KARMELSKÁ POUŤ V OSLAVANECH
Kulturní akce na zámku:
Zámecký park
10:30 – 12:30 hraje dechová hudba DUBŇANKA
13:00 – 18:00 hraje hudební skupina MELODY MUZIC
Zámecká alej
9:00 – 18:00 Tržiště lidových řemesel
Zámecká kaple
10:00 – 18:00 výstava obrazů a fotografií p. Mertla
15:00 – 16:00 komorní koncert p. Libora Janečka
Zámecká vinárna
11:00 – 20:00 posezení u cimbálu s p. Klobáskou z Mutěnic
Zámecké nádvoří
12:00 – 13:00 dobová hudba WEYTORA
14:00 – 15:00 dobová hudba WEYTORA
Zámecká zahrada
9:00 výstava drobného zvířectva
Pořádá KIS Oslavany
BRANNÝ DEN DĚTÍ A MLÁDEŽE V OSLAVANECH
Oslavanské náměstí se v sobotu 7. června zaplnilo hloučky lidí, přihlížejících na
ukázky složek Záchranného integrovaného systému ČR. KIS Oslavany v tento den
připravilo pro děti Branný den dětí a mládeže a to za pomoci HZS Ivančice, PČR Brnovenkov, Krajského vojenského velitelství, Zdravotnické záchranné služby Ivančice,
SDH Neslovice a SDH Oslavany. Byl připraven program na celé dopoledne.
SDH Neslovice Branný den zahájil svoji humornou scénkou ukázky hašení požáru
za dob našich babiček a dědečků pomocí historické ruční koňmi tažné stříkačky.
Následujících několik minut patřilo mladým požárníkům SDH Oslavany, kteří
předvedli přihlížejícím divákům soutěž, se kterou se účastní hasičských závodů na čas
a to i s aktivním zapojením dětí, které si mohly sami vyzkoušet nelehkou manipulaci
s proudnicí a míření na terč.
Další jistě velmi zajímavou ukázkou byla záchrana osoby z patra pomocí automobilového výsuvného žebříku za účasti HZS Ivančice. Raněná osoba byla spuštěna
z hořícího patra budovy MěÚ, pomocí horolezeckých lan a jiného potřebného bezpečnostního vybavení, a následně ošetřena Zdravotnickou záchrannou službou Ivančice.
20
HZS Ivančice dále předvedl sílu pulzního děla a ukázku rychlého uhašení hořící
propanbutanové lahve.
Část plochy parkoviště pokryté hasicí pěnou byl výsledek ukázky SDH Oslavany,
který tak předvedl hašení nebezpečných látek pomocí pěny. I tentokrát pěna zapůsobila na děti jako velké lákadlo a nejedno z nich ji pocítilo na vlastní kůži.
Vůbec
poprvé
v Oslavanech
předvedl
cvičení a poslušnost psovod
se
svým
čtyřnohým
společníkem.
Ukázku
poslušnosti, obrany svého
pána a zadržení pachatele
zvládl cvičený pes Dan
naprosto bez chyby a to i
přesto hluk a množství
diváků, na které není zvyklý.
Na závěr dopoledního programu předvedl HZS Ivančice
záchranu tonoucí osoby z řeky s pomocí nafukovacího člunu. Připravená Záchranná
služba převzala raněnou osobu, které poskytla první pomoc - umělé dýchání, masáž
srdce a oživení pomocí resuscitačního přístroje.
Mezi těmito ukázkami si mohly děti i s rodiči vyzkoušet elektronickou střelnici
umístěnou v prostorách garáže místní hasičské zbrojnice. Na travnaté ploše u dětského hřiště si vyzkoušet postup při odebírání otisků prstů-Daktyloskopie, vyzkoušet si
výstroj Pořádkové jednotky PČR, shlédnout vybavení vozidla Záchranné služby a na
figuríně si vyzkoušet dýchání z úst do úst. U stolečku AČR se mohli případní zájemci
informovat o službách v profesionální armádě a ti menší si odnesli drobné upomínkové
předměty. Odvážnější mohli využít otevřené horolezecké stěny u budovy DDM a
vyzkoušet si tak svoji sílu a zdatnost.
Za celé dopoledne se všichni účastníci nejen dobře bavili, ale také se poučili
z ukázek a odborného výkladu ochotných profesionálů. Celým dopolednem provázel
mluveným slovem starosta města Oslavany p. Vít Aldorf.
Od 14:00 byly v zámeckém parku pro děti připraveny výsadkářské hry členy Klubu
vojenské historie KENTAUR, tradiční jízda na motorkách a skákací hrad. Po celé
odpoledne hrála k poslechu hudební skupina SAGITTA. Pro příznivce jízdy na kolečkových bruslích bylo otevřeno dopravní hřiště v areálu ZŠ Oslavany. Dětské odpoledne bylo bohužel ukončeno dříve pro nepříznivé počasí.
Celodenní akce byla ukončena večerní taneční zábavou se skupinami REVEL a
DARKEN.
Děkujeme všem složkám Záchranného integrovaného systému, ale také všem oslavanským organizacím, které nám pomohly při zajištění této akce.
Petra Skoumalová, KIS Oslavany
21
Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska
STROMY (26)
Kdo nemiluje stromy, ať nevykládá, že miluje člověka.
Zajímavé dřeviny v Oslavanech
Trnovník bílý – akát (Robinia pseudoacacia L.)
Na konci května a začátku června v Oslavanech a v okolí kvetou akáty (trnovník bílý). Již na dálku jsou všude vidět nádherné bílé hrozny jejich květů a v blízkosti pak
jejich intensivní omamující vůně a silný skoro nepřirozený bzukot opylujících včel.
Akáty neodmyslitelně patří k Oslavanům.
Trnovník bílý, ale patří ke dřevinám, které do Evropy byly importovány z Ameriky a
to až v sedmnáctém století francouzským botanikem Jeanem Robinem (v Paříži údajně
roste ještě trnovník, jež byl vysázen jeho synem Vespasienem Robinem mezi léty 1630
– 1638). Jsou to stromy, či keře, jež měly nejdříve okrasný význam, velmi brzo však,
díky rychlému růstu a přizpůsobivosti uchytit se prakticky kdekoliv, byly vysazovány i
jako lesní dřeviny. Začaly se osazovat do písčitých a skalních terénů, do míst kde
hrozila eroze půdy. Rychle rostoucí dřevní hmota měla také nějakým způsobem nahradit, doplňovat, spotřebu topného dřeva. Maximální výsadba se děla v několika
vlnách, největší byla zhruba na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Díky velké
vitalitě postupně začal trnovník vytlačovat ze svých stanovišť
ostatní vegetaci.
Trnovník bílý patří k čeledi bobovitých. Jak bylo již
řečeno, je původně severoamerická dřevina, i když většina
z nás ji dnes prakticky považuje za strom, který sem, do
tohoto kraje, patří od nepaměti. Jde o opadavý strom
dorůstající výšky až 20 m. Jeho kořeny jsou kulovité,
poměrně dlouhé, bočně mělce rozvětvené, s četnými
hlízovitými útvary. Z kořenů vyrůstá postupně řada
výmlatků, které umožňují jejich rychlé rozrůstání do okolí.
Kmen je většinou krátký. Borka kmene je u mladých
stromků světle šedá až hnědošedá a hladká, ale již brzy se
začíná trhat a později je hluboce nepravidelně až šroubovitě
rozbrázděná. Na kmen navazují vidličnatě, příkře vzpřímené,
většinou stejně silné větve. Ty jsou někdy zakřivené nebo
stočené. Listy jsou střídavé, lichospeřené s 11 – 15 oválnými
lístky do 3 cm. Palisty jsou přeměněny na trny 5-15 mm
velké, tenké a špičaté. Bílé, nebo narůžovělé květy do dvou cm, se žlutozelenou skvrnou na pavéze se vyskytují v převislých hroznech. Květy mají pronikavou vůní, Kvetou
během května či na začátku června. Plodem jsou pak až 10 cm dlouhé lysé lusky. Ty
často přetrvávají na stromech až do dalšího vegetačního období. Pod akátovými porosty se postupně vytrácí většina přirozené vegetace díky uvolňování se fenolkarboxylové
kyseliny ze spadlého, tlejícího listí.
22
Dřevo z trnovníků má mnohostranné využití. Je houževnaté, pevné a odolné, těžko
opracovatelné. Používá a používalo se ho hojně na výrobu násad, cepů, kolíků, kolářské práce, ale také k výrobě kádí, dížek a sudů. Často se ho používá i na výrobu venkovního dětského nářadí. Známé je jeho využití ve vinařství jako kůly k vinné révě.
Většina dřeva má ale křivolaký tvar, takže bylo a je využíváno jako dobré topivo. Květ
byly používány i na barvení látek a papíru na žluto
Akát je velmi medonosný a dává jeden z nelepších a nejléčivějších medů.
Květy jsou používány k léčivým účelům. Čerstvá kůra i větévky jsou léčivé (žaludeční potíže aj.). Jinak ostatní části, protože obsahují alkaloidy, jsou lehce jedovaté.
Údajně nejstarší moravský akát roste v Ivanovicích na Hané. Má údajně až 300 let.
Obvod stromu je 5 m, výška 11, 5 m. Nejstaršími akáty v Oslavanech jsou ty, jež lemují
hornickou stezku od elektrárenského mostu na Kuklu (mohou mít až 100 let). Obvod
tohoto nejmohutnějšího stromu je ca 3 m, výška 12 m. S akáty se však tady
v Oslavanech setkáváme prakticky všude.
Trnovník bílý v úvodní časti stezky na Kuklu
(rl)
JEŠTĚ POZNÁMKA K VÝSTAVBĚ PŘEHRADY
U ČUČIC NA ŘECE OSLAVĚ
V nedávné době jsme se dozvěděli z tisku, a nakonec to bylo komentováno i na
stránkách časopisu Okno, že Ministerstvo zemědělství oprášilo staré plány na výstavbu desítek vodních nádrží, prakticky na všech větších tocích v České republice, které
by měly zadržet jednak nějakou kapacitu vod v krajině, jednak by měly být i zdrojem určitého množství elektrické energie. Myšlenka určitě zajímavá, zejména v této
době, kdy dochází ke globálnímu oteplování, a navíc také k postupné energetické
krizi, vyvolané především většími vývozy elektřiny, ale i zvyšující se spotřebou proudu
doma. Tento trend, v případě nových vodních přehrad, které by tuto problematiku měl
částečně řešit, je navíc podporován i jako jakási možná retenční záloha proti povodním. Myslím si však, že vzpomínané megalomanské řešení výstavby vodních nádrží
(blíže viz na internetových stránkách MZ) je jen jakýmsi počinem podnikatelské loby,
23
než-li reálnou potřebou. Postavit vodní nádrž na Oslavě či jejich přítocích, je věc navíc
zjevně zrůdná, zejména když si uvědomíme, že jde o poslední střední tok významnější
řeky na Moravě, který nebyl mánií přehrad zatím zcela postižen. Navíc zde jde o jeden
z posledních unikátních kousků přírody (se vším všudy), kde můžeme dokumentovat
a studovat komplexně charakter takovýchto toků, jejichž vývoj započal postupně od
třetihor. Energii určitě potřebujeme, ale systém energetických „plivátek“, v podobě
drobných vodních elektráren na nevhodných místech, nebo větrných zrůd v krajině
apod., intenzivně se rozvíjející průmysl a kvadraticky se zvyšující náročnost obyvatelstva na energii nemohou nijak významně ovlivnit. To chce bezesporu asi jiné zdroje.
Řešit tuto problematiku ale necháme asi jiným hlavounům. Vrátím se zpět k té projektované vodní nádrži na Oslavě u Čučic. Ta myšlenka postavit zde nějakou vodní nádrž
je totiž již více jak sedmdesát let stará.Vodní nádrž měla být situována pod Čučicemi a
měla sloužit spíše jako vyrovnávací nádrž pro spádovou hydrocentrálu situovanou na
konci štoly ražené mezi plánovanou vodní přehradou u Dalešic (zhruba 500 m dále
proti toku od současné nádrže) s vyústěním pod Vlčím kopcem. Toto dílo se naštěstí
neuskutečnilo. Že šlo o reálnou myšlenku, ukazuje přiložený předběžný plán projektu
jež poskytl Vlastivědnému spolku Pavel Kořenář z Oslavan. K vlastním projektům
vodních nádrží na Oslavě, ale i Ketkovickém potoku a Chvojnici zahrnutých ve studiích Ministerstva zemědělství se vrátíme někdy jindy.
(rl)
24
PŮSOBENÍ BRATŘÍ KLEINOVÝCH NA ROSICKU-OSLAVANSKU
Oslavanský most, doly a RBS
Horní oslavanský most u městské radnice býval zpočátku dřevěný. Letos v létě
uplyne 105 let od zabudování prvního železného mostu, vyrobeného v roce 1903
v Kleinových Sobotínských železárnách. Tento článek má připomenout nejen některá
výročí, ale především fenomenální podnikatele, kterými bratři Kleinové byli.
Před 160 lety vstoupili se svými aktivitami bratři Kleinové také do našeho revíru.
Vybudovali padochovský důl Františka, oslavanský důl Kukla, vrtnou větrací jámu
Bohrloch v Padochově a také řadu let působili ve vedení Rosické báňské společnosti
(RBS) i v řízení zastávecké železárny.
Šest bratrů Kleinových začalo s vlastním podnikáním ve velmi mladém věku. Zpočátku byl hlavou podniku nejstarší Josef, jenže ve svých 38 letech v roce 1830 zemřel.
Ve stejném roce zemřel druhý bratr Engelbert jako třiatřicetiletý. V té době budovali
silnici do Krnova, ale tu již musel dokončit třetí z bratrů Franz (1800-1855). Franz byl
vorkoholik s neobyčejnou životní sílou a houževnatostí. Právě on byl pak hlavním
strůjcem ohromujících podnikatelských úspěchů. Začínal tak, že ve čtrnácti letech
odešel na lichtenštejnské panství do Lednice, kde se pak učil zahradníkem a již ve
svých patnácti letech dostal zakázku na vybudování parku se sítí vodních kanálů, kterou navrhl. Pozval si tehdy na pomoc oba starší bratry, zbývající tři bratři byli ještě
příliš malí. Dílo zvládli tak zdařile, že to přivodilo lavinu dalších zakázek. Byly jim
svěřeny parkové úpravy na různých zámcích, ale také náročná stavba v Brně pod
Petrovem – dnešní Denisovy sady. Bezprostředně po této práci získali zakázku na
stavbu silnice ze Starého Města do Uherského Hradiště a pak již následovaly další
stavby i státní zakázky a náročné projekty. Šest bratrů Kleinových budovalo společně.
Pak někteří zemřeli a musela je nahradit další generace.
Je až k nevíře, co dokázali za svůj relativně krátký život vytvořit. Kromě Alberta
(1807-1877), který jediný se dožil 70 let, všichni zemřeli předčasně. Po smrti Franze se
stal hlavou rodinné fírmy Albert. V roce 1858 byl Albert za své zásluhy, ale i za zásluhy
svých zemřelých bratů, povýšen do šlechtického stavu, za dalších šest let do rytířského stavu a v roce 1872 byl císařem Františkem Josefem I. dědičně povýšen do stavu
svobodných pánů s přídomkem von Wisenberg. Měli pak ve znaku čtyři spojené ruce
jako znamení bratrské solidarity a heslo „Svorností a prací“.
Kleinové dobře odhadli potřebu doby, vsadili na dopravu a stali se průkopníky
v Rakousku a v celé Evropě v železničních stavbách. Dá se říci, že celou třetinu rakousko-uherské železniční sítě dokončené do roku 1867 postavili bratři Kleinové,
samozřejmě ne sami. Na stavbách pracovaly desetitisíce dělníků, nádeníků, stovky
kameníků a jiných řemeslníků, mistři, technici, inženýři a projektanti, byla to gigantická kolektivní díla. Dělníci na stavbách pracovali a žili často ve velice špatných podmínkách.
V roce 1830 zahájili bratři Kleinové společně výstavbu první parní železnice z Vídně
do Brna. Také postavili absolutně první úsek trati Severní železniční dráhy císaře
Ferdinanda z Floridsdorfu (dnes část Vídně) do Wagramu, na kterém proběhla za
velkého zájmu veřejnosti dne 17. 11. 1837 první zkušební jízda vlaku v Rakousku.
25
Stavěli také dílčí úsek Rajhrad - Brno, kde se před 170 roky uskutečnila první jízda
parního vlaku na území České republiky a to dne 11. 11. 1838.
Od roku 1837 do 1856 postavili řadu úseků Ferdinandovy Severní železniční dráhy,
která vedla z Vídně do Haliče s odbočkami např. do Brna, Olomouce a Opavy a jejíž
stavba trvala 20 let. Na úseku Olomouc - Praha, zahájené v roce 1845, vybudovali železnici v délce 249,7 km s třebovickým tunelem dlouhým 531 metrů, který byl druhým
tunelem postaveným v Rakousku. Kleinové tehdy spolu s V. Lannou vystavěli také
první pražské nádraží. Další významnou železnicí byla trať Praha-Podmokly (dnes
Děčín hl. nádraží) – státní hranice, délka 379,2 km. Stavba byla zahájena také v roce
1845 opět s V. Lannou. Zde byl největší stavbou most přes Vltavu a Negrelliho viadukt,
který měl 87 oblouků a měřil 1 111 metrů, byla to jedna z největších železničních staveb té doby. Pracovalo zde až 22 000 dělníků najednou.
V roce 1849 vystavěli železniční trať Brno-Česká Třebová, před tím úsek BrnoSemanín a Brno-Maloměřice. Největší stavbou na tomto úseku byl tunel u Muzlova a
především nové brněnské nádraží s brněnským viaduktem dlouhým 640 metrů se 77
oblouky. Pracovalo zde 2 000 dělníků. Byla to největší a nejobdivovanější stavba své
doby. Podnikatelství Kleinů stavělo za deset let také druhé nové brněnské nádraží,
poněvadž první nádraží muselo ustoupit trati Brno-Česká Třebová.
Velmi náročnou stavbou byla stavba vídeňské spojovací železniční dráhy, kterou
stavěli bratři Kleinové spolu s Ch. L. Försterem, stavba byla zahájena v roce 1850.
Patřil sem i viadukt v Prátru a přemostění dunajského kanálu. Vystavěli také železnice
v Haliči, Krakov-Lvov. Dále Vídeň-Linec-Salcburk-bavorská hranice, Česká západní
dráha – Praha-Zdice-Plzeň bavorská hranice, kde byl největší stavbou železný viadukt
přes Klabavu u Chrástu na odbočné trati, nádraží Praha-Smíchov (únor-červenec
1862), také Vídeň-České Budějovice-Praha (Cheb) a v roce 1868 úsek České Budějovice-Plzeň v délce 135,8 km. Tak bychom mohli ještě dlouho pokračovat. Připomeneme si ještě stavbu Pražské spojovací dráhy Praha –Smíchov, kde spolu se stavitelem V.
Lannou vystavěli vinohradský tunel, viadukt pod Vyšehradem a železný most přes
Vltavu.
Kleinové podnikali prakticky bez přerušení, mnohokrát i na více stavbách najednou. Ze všech nejvýznamnější je světově proslulá stavba horské trati přes Semmering,
spojující Gloggnitz v Dolním Rakousku s Mürzzuschlagem ve Štýrsku. Zde stavěli
úsek s hlavním tunelem na vrcholu stoupání v Semmeringu, tunel dlouhý 1 430 metrů
a další úsek na stěně Weinzetelu se třemi tunely. Trať byla stavěna v létech 1850-1854
a byla mezníkem v dějinách železničního stavitelství. Dokázala, že železnice může
překonat i horský hřbet pohoří typu Alp. O realizaci takové stavby pochybovalo v té
době mnoho odborníků. Na této stavbě dlouhé 41,8 m se podílelo 10 stavebních podnikatelství, mezi nimi stavitelství bratří Kleinů a druhé jejich podnikatelství spojené se
dvěma staviteli. To již pomáhal ve firmách syn Franze, František II. Stavěli také trať
z Lublaně do Terstu. Stavbu vedli Albert a jeho synovec Franz II. a trať měřila 92 km.
Od roku 1850 byli u všech železnic na území Rakouska-Uherska, nechyběli u žádné
důležité stavby. Dále na stavbách silnic, na stavbách viaduktů, mostů. Na všech stavbách pracovaly tisíce dělníků v ne zrovna skvělých podmínkách.
26
Do výčtu staveb Kleinů patří mnoho mostů. Most přes řeku Jizeru u Rakous v délce
188 metrů dokončený v roce 1858, největší most postavili na trati Praha-Kralupy. Most
přes Vltavu pod Vyšehradem v délce 296 metrů pro pražskou spojovací dráhu, tehdy
s příhradovými nosníky nového typu. Řetězový most přes Labe v Děčíně, dále přes
Ohři v Postoloprtech, přes Ostravici v Ostravě, mosty a viadukty na dráze PardubiceLiberec. Podíleli se na desítkách mostů v Rakousku přes Dunaj, přes Rýn na hranici
Švýcarska a Rakousko-Uherska, přes Týn, Labe, Salzach, Vltavu – např. Palackého
most, přes Velkou a Malou Rábu v Maďarsku, přes řeku Sávu v Bosně, přes Drávu na
hranicích Maďarska a Chorvatska, přes Mur ve Štýrsku , dále mosty v Polsku a jinde.
Před tím v roce 1844 zakoupili od dědiců hraběte Mitrovského panství Vízmberk,
odkud pocházeli. Zde získali výrobní základnu v tamějších dolech a železárnách
v Sobotíně a Rejhoticích. Okamžitě zahájili přestavbu železáren, provozoven a ze staré
zbrojovky si vystavěli honosné rodinné sídlo - zámek Vízmberk.
Protože v Sobotínsko-štěpánovských železárnách potřebovali koks, rozšířili své
podnikání i na dolování a to jak železné rudy, tak grafitu, lignitu i uhlí. Železnou rudu
těžili v obrovské řadě lokalit, také v Javůrku, Domašově, Lažánkách, Maršově, Moravské Třebové, Kyjově, Moravském Berouně, Šumperku a mnoha místech Moravy a
Slezska. V okolí Starého Města těžili grafit. Těžířstvo Alberti vytvořili Albert, Franz a
Eduard Kleinové a A. Scholz. Těžili dále pyrit ve velkovrbenské klenbě, vápenec (saturační) pro kelčanský cukrovar těžili na Holém vrchu ve Chřibech, podíleli se na těžbě
vápence k výrobě cementu a hydraulického vápna v Tlumačově atd. Dále těžili sádrovec v Kateřinkách u Opavy, krupník ve vlastních lomech v okolí Sobotína a Vernířovic.
Ohnivzdorný kvarcit s deskovitou odlučností těžili u Sobotína pro vyzdívku pecí.
Černé uhlí těžili na svých dolech v Ostravsko-karvinském revíru, v Plzeňské pánvi,
dále v Kladenském revíru, kde bylo těžařstvo vytvořeno v roce 1848. V tomto roce
současně vytvořili těžařstvo v Rosicko-oslavanském revíru. Rok 1848 byl plodným
rokem, protože v tomto roce také dokončil František Klein, hnací síla firmy bratří
Kleinů, na hlavním náměstí v Brně známý Kleinův palác, který je až do dnešních dní
považován za architektonickou památku prvního řádu.
V Sobotíně a Petrově vyráběli prefabrikované mosty, zvlášť intenzivně od roku 1880
do první světové války a vyráběli také řetězové mosty. Některé mosty jen vyráběli.
Oslavanský železný horní most byl vyroben právě zde v roce 1903. V Petrově měli
zvláštní ústav pro stavbu mostů, které se montovaly v hale nebo pod širým nebem.
V železárnách vyráběli další široký sortiment výrobků. Například v roce 1895 železárny Sobotínsko-štěpánovského hutního a horního těžířstva v Sobotíně, Petrově, Rejhoticích a Štěpánově vyráběly parní kotle nejrůznějších systémů, parní stroje
s připojením na dynamo, vodotrubné kotle, dvojité a normální filtrovací lisy, hydraulické motory, pumpy, kompresory, jeřáby, výtahy, zařízení cukrovarů, sladoven, palíren, skláren, papíren, pivovarů , tkalcoven ad. Vyráběli zde především kolejnice, ale
také neuvěřitelně obrovský další sortiment od zařízení vodních staveb, železnic, stavebních konstrukcí po schodiště, zábradlí, zařízení stájí, plechy, telegrafní sloupy,
různé nářadí a další sortiment. Po roce 1902 se výroba omezovala a v roce 1910 byly
zrušeny vysoké pece, 1920 válcovna a mostárna a v roce 1924 ukončila činnost slévárna. V Petrově zanikla strojírna v roce 1931.
27
Bratři Kleinové a jejich další generace se výrazně zapsali také do historie RosickoOslavanska. Někdy na začátku 40.tých let 19. století se setkal s Františkem Kleinem
mladý Jan Arnošt Herring, majitelem zastáveckého těžařstva (tehdy v Božím Požehnání), který si mu postěžoval, že má problém z rozvozem uhlí, protože formani nejen
že nestačí těžbu včas rozvézt, ale navíc uhlí předražují a dokonce kazí kvalitu přimícháváním horniny. Tehdy již František s bratry stavěl železnice. Proto mladému
Herringovi doporučil postavit železnici, která bude rozvoz uhlí zajišťovat. Dokonce
prošel terén Rosicko-Oslavanska a ke stavbě se vyjádřil. Železnici se pak konečně
podařilo prosadit, ale Kleinové v té době stavěli železniční tratě na úseku Severní
železniční dráhy císaře Ferdinanda. Dodali na naši železnici „Uhelná“ alespoň kolejnice ze Sobotínských železáren.
Zřejmě v souvislosti s prohlídkou revíru se rozhodli Kleinové v Rosickooslavanském uhelném revíru zahájit těžbu uhlí. V roce 1848, tedy před 160 léty, zarazili bratři František (1825-1882), Vojtěch a Hubert (1811-1856) Kleinové spolu
s Löhnerem a Petrzickem v Padochově, v bezprostřední blízkosti důlního pole bratří
Müllerů, jámu Františku. Padochovské těžařstvo Františka spoluvlastnili Kleinové do
roku 1865, kdy se rozhodli těžařstvo prodat společnosti Rytíř Herring a spol. (Rosické
hornické společnosti) v Božím Požehnání. V té době Kleinové dokončili výstavbu nové
větrní jámy Kukla v Oslavanech, zpočátku nazývané šachta Nová a také dokončili
vrtnou lezní jámu Bohrlochschacht, zaraženou v roce 1858. Od roku 1851 se také
podíleli na budování Dědičné štoly z Oslavan směrem na Zbýšov, která byla ražena
celkem 28 let. Podílníkem a právním zástupcem padochovského těžařstva Františka
byl dr. Ullrich, který se do rodiny Kleinů přiženil. Prodej padochovského těžařstva byl
dobře promyšlenou a dojednanou transakcí, Kleinové se stávají spolu s Janem Arnoštem Herringem hlavními akcionáři sloučeného těžařstva. V květnu 1869 na poradě
těžařstva bylo rozhodnuto změnit společnost na Rosickou báňskou společnost, dr.
Ullrich se stal vícepresidentem společnosti a k hlavním podílníkům vzniklé RBS patřili
i bratři Kleinové. RBS ihned zakoupila také Rosickou železářskou a hutní společnost.
Do dozorčí rady byl jmenován spolumajitel Sobotínsko-štěpánovských železáren František Klein, syn zakladatele firmy Kleinů. Bedřich, syn jednoho z Kleinů,
v zastáveckých železárnách působil od r. 1868. Stal se správcem hutí, válcovny, vysoké
pece, slévárny, dílen a šamotárny. V řízení Rosických železáren se vystřídaly tři generace Kleinů.
Škoda, že se nedokázal zrealizovat záměr, posunout umístění našeho sobotínského
mostu, lépe řečeno lávky pro pěší se zabudováním bočních mostních oblouků, buď
níže po proudu nebo výše proti proudu řeky Oslavy. Určitě by to bylo pro obyvatele
přínosem. Pokud by se byl posunul do Růžové ulice, bylo by nyní přímé spojení nového náměstí s touto částí Oslavan, ale hlavně spojení zámku a naučné stezky. Pokud by
byl posunut nahoru proti proudu, bylo by spojení pro nedělní vycházky do údolí Oslavy a propojení ulice V Oslavě s městem. Odpadla by tak nutnost obcházet velkým
obloukem úsek kolem frekventované silnice, který nyní musí ujít obyvatelé domů
v Oslavě a teprve se dostat na náměstí. Byla by to výhoda i pro ostatní občany, kteří
míří k „Lipnu“ nebo do lesů.
28
Těchto železných mostních konstrukcí bylo do roku 1891 Kleinovými sobotínskými
železárnami dodáno nejméně 1 243 kusů, ale do dnešních dnů jich zbylo jen několik.
Nevíme které číslo nesl oslavanský most z roku 1903. Byl by však určitě zajímavou
technickou památkou a také připomínkou působení těchto geniálních bratrů v rosickooslavanském regionu.
Jarmila Plchová
DRUŽSTVO DIVADELNÍCH OCHOTNÍKŮ V OSLAVANECH – ROK 1920
V měsíci dubnu a květnu byl zveřejněn dokument o založení oslavanského Sokola,
v měsíci červnu první část opisu Zápisníku Družstva divadelních ochotníků. Dnes
budou zveřejněny zápisy z výborových schůzí od ledna do 23. června 1920.
Zápis o schůzi výboru konané dne 28. ledna 1920
Přítomni: všichni nově zvolení členové
Předmět: 1. Volba funkcionářů pro rok 1920
2. Různé zprávy
3. Volné návrhy
Schůzi zahájil nejstarší člen Jan Souček.
Týž navrhuje aklamací volbu dosavadních činovníků. Návrh po krátké debatě přijat
a zvoleni tudíž: starostou Jan Lažan, místostarostou Josef Rutar, jednatelem a režisérem Filip Hauser, pokladníkem Jan Sekanina, knihovníkem Metoděj Čejka.
K návrhu jednatele usneseno poříditi ve volné chvíli přesný inventář spolkový, dopsati „Ústřední Matici ochotnické“ ohledně vydávání odborného listu, objednati nově
vydanou hru Frant. Hlavatého „Plachý pták“. Zamítnuta nabídka knih vydaných Václavem Tryčkem v Plzni.
Režisér sděluje, že pro dobu postní připravuje večer divadelní aktovek a sice:_
„Smuteční hostina“ od V. Dyka, „Náhrdelník“ od E. Basse a „Dobrák komisař“ od G.
Courtelina.
Pro velikonoce připravován je jako slavnostní představení dvacátého výročí Mahenův „Janošík“. Zapůjčení rozepsané hry obstará J. Dolejší půjčovna v Kr. Vinohradech.
K návrhu J. Součka pozván bude člen Družstva, nyní režisér Národního divadla
v Brně Karel Urbánek, aby převzal titulní úlohu.
Ježto zdejší dělnická tělocvičná jednota nepřímo se uchází o zapůjčení dekorací ,
usneseno zásadně těchto nikomu nepůjčovati, poněvadž tyto jich přenášením trpí a
škoda takto způsobená ničím se za dnešních poměrů nahraditi nedá.
K návrhu pokladníka usneseno prostřednictvím listonoše K. Linharta vybrati členské příspěvky.
Schůze skončena.
Jan Lažan
Podepsáni: Jan Karel Souček, v.r.
Filip Hauser, v.r.
Zápis o schůzi výboru konané 6. dubna 1920
Nepřítomni: Sekanina (omluven pro nemoc, Matysík a Sobotka)
Předmětem: je rozpočet za hru „Janošík“, sehranou dne 4. a 5. dubna t. r.
Zpráva pokladny: celkový příjem za oba dny činí …………… 3 067,- K
29
veškeré vydání činí ………………………
881,95 K
Chybí však dosud účet půjčovny za kostýmy, který bude asi značný, takže nemožno
dnes plné vyúčtování provést.
Zpráva režiséra: Od pořádání večera aktovek upuštěno z obavy, že nezbylo by dosti
času k důkladnému nastudování slavnostní hry „Janošík“. Titulní úlohu převzal a také
s neobyčejnou pečlivostí provedl Karel Urbánek. Jako hosté působili redaktor J. Havránek a učitel Z. Vašíček z Brna. Provedení hry po oba večery bylo dík všem účinkujícím velice zdařilé a bezvadné a nedá se popříti, že spolupůsobení hosta v úloze titulní
mělo silný vliv na ostatní. Obecenstvo netajilo se svojí spokojeností a obdivem a divadlo bylo po oba večery přeplněno. Nacvičení hry vyžadovalo zvláštní námahy všech a
bylo velice obtížné, proto, že čtyři z účinkujících nemohli při všech zkouškách býti
přítomni. Tato sama o sobě obtížná práce ztížena také vrácením několika úloh během
cvičení a to zejména od členů R. Turka a J. Rutarové, takže bylo nutno rozdělení úloh
jinak přeskupiti. Ač příjem byl nad očekávání veliký, nedá se přece očekávati větší
čistý zisk, poněvadž bylo také značné vydání a zejména zapůjčení kostýmů bude tvořiti
položku mimořádně vysokou. Výprava kostýmní byla velice pěknou. Rovněž otázka
dekorační šťastně rozluštěna za přispění osvědčeného příznivce čestného předsedy J.
Součka, jemuž , jakož i předs. Lažanovi, nutno děkovati za pohoštění účinkujících
hostů. Před zahájením premiéry promluvil režisér k shromážděnému obecenstvu o
vzniku a působení Družstva, zdůrazniv zejména, že zásluha o založení jeho přísluší
jedině čestnému předsedovi Janu K. Součkovi.
V době nejbližší bude nutno připraviti k sehrání některou z veseloher, určitého návrhu dnes ještě podati nemožno.
Tím schůze skončena.
Podepsán: Filip Hauser, v.r
Zápis o schůzi výboru konané dne 7. června 1920
Nepřítomni: Matysík a Sobotka.
Předmětem: je rozpočet divadelního představení „Poslední muž“, konaného dne 6.
června 1920.
Zpráva pokladní: celkový příjem obnáší ………………… 804,- K
celkové vydání ……………….………. 173,- K 60 h.
Zpráva režiséra: Nastudování veselohry spojeno s obtížemi, poněvadž nebylo možno konati pravidelné zkoušky jimiž překáželo každodenní cvičení v „Sokole“, kde opět
konají se pilné přípravy k sletu. Přesto bylo provedení veselohry uspokojivé. Nutno si
opět stěžovati na to, že nemáme nápovědu. Požádán byl zpočátku učitel Štěrba, který
však nepřesným docházením do zkoušek a lhostejností k věci způsobil, že bylo nutno
požádat studujícího Jar. Rutara, aby napovídání převzal. Jako nový host vystoupil poprvé člen Sokola, technický úředník zdejší elektrárny p. K. Svoboda.
Usneseno dále zamítnouti žádost studujících obchodní akademie v Třebíči a politického sdružení živnostenského v místě o zapůjčení jeviště ku hrám divadelním.
Vzata na vědomí zpráva jednatele, že notový materiál zakoupený ku hře „Janošík“
prodán byl půjčovně knih „Thalia“ v Praze za 50,- K. Kupní cena odpočítána bude
postupně za půjčené k divad. představení knihy.
Schůze skončena.
30
Podepsáni: Filip Hauser
Jan Lažan
Zápis o schůzi výboru konané dne 17 června 1920
Nepřítomni: Sobotka a Matysík
Předmětem: jednání je otázka jakým způsobem má přispěti Družstvo těl. jednotě „Sokol“ k chystané cestě na VII. všesokolský slet do Prahy.
Usneseno dáti jednotě „Sokol“ jako náhradu za světelný proud elektrický jejž Družstvo při zkouškách a divad. představení dosud na účet „Sokola“ zdarma používá pro
tento rok 280 k.
Vzata na vědomí zpráva jednatele, že zakoupena byla při rozprodeji nábytku u učitele Jos. Havránka jedna skříň na šaty, jeden stůl a 4 židle za 400 k a koupě schválena.
K návrhu pokladníka usneseno jednati o zakoupení 50 židlí pro divadelní sál.
Schůze skončena.
Podepsáni: Filip Hauser
Jan Lažan
Zápis o schůzi výboru konané dne 23. června 1920
Přítomni: všichni členové výboru.
Předmětem: jest žádost místního sdružení živn. strany středostavovské
v Oslavanech a div. ředitele K. Brože v Ivančicích o zapůjčení jeviště.
Předseda zahájil schůzi.
Po přečtení žádosti živnostenské strany přihlásil se k slovu jednatel a navrhuje, aby
výbor Družstva ohradil se proti tomu, aby jednotliví členové v jiných spolcích organizovaní osvojovali si právo mluviti a jednati s majetkem Družstva jako s vlastním., jak to
z předložené žádosti vysvítá. Navrhuje dále, aby setrváno bylo na dosavadní zásadě
jeviště k divadelním představení nepropůjčiti.
Stejným způsobem vyslovuje se proti propůjčení jeviště i čestný předseda J. K. Souček.
Přikročeno k hlasování.
Pro zapůjčení hlasovali: Rutar, Horák, Čejka a Sobotka, proti J. K. Souček, Hauser,
Hauserová a Sekanina. Člen výboru Matysík se hlasování vzdal.
Předseda rozhodl svým hlasem proti propůjčení, čímž žádost zamítnuta.
Na to jednáno o žádosti K. Brože, J. K. Souček přimlouvá se, aby jeviště tomuto jako zasloužilému herci z povolání bylo propůjčeno. Při hlasování hlasovali pro zapůjčení pouze J. K. Souček a Hauserová, žádost tedy zamítnuta.
Jednatel sděluje, že od zakoupení židlí bylo prozatím pro příliš vysokou jich cenu
upuštěno.
Na to schůze skončena.
Podepsáni: Filip Hauser a Jan Lažan
Připravila: Jarmila Plchová
Za poskytnutí materiálu děkujeme rodině Svatopluka Hausera
31
NĚKOLIK VÝROČÍ Z HISTORIE TĚŽBY UHLÍ
Rok 1848
V roce 1848 se objevují v revíru noví těžaři a zaráží šachtu Františku v Padochově.
Jsou to bratři Kleinové, Löhner a Petrziczek. Vyvolali obrovskou paniku u ostatních
těžařů, kteří začali urychleně hloubit svoje doly, hlouběji než 100 sáhů (sáh 1,89 m), a
to z toho důvodu, že se obávali, aby padochovští těžaři nezabrali důlní pole i pod jejich
mírami. Sto sáhů hloubky bylo předpokladem pro zažádání o důlní míru v druhé těžební hloubce. Až v roce 1853 byly určeny demarkační hranice mezi jednotlivými
těžařstvy a v revíru došlo k uklidnění. Teprve za deset let, 15. 10. 1858 zarazilo těžařstvo Františka svoji první větrací jámu Bohrlochschacht, do té doby ovětrávali svoje
důlní díla přes důlní díla těžařů Müllerů. Ti však nadále toto odmítali, protože v důlním
poli Františky docházela k hromadění plynů a došlo již do té doby k několika menším
výbuchům, k poslednímu v roce 1857, kdy Müllerové uvádí, že za to zaplatili cenou
nejvyšší. Krátce na to, v roce 1860 došlo na dole Františka k největšímu důlnímu neštěstí v revíru a zahynulo 53 horníků. V té době nebyla ještě větrací jáma Bohrlochschacht dokončena a po výbuchu se zamačkávala a zatápěla. Báňským hejtmanství
bylo nařízeno vybudovat okamžitě druhou větrní jámu pro důl Františka a tou se stala
jáma Kukla. Vrtná lezní jáma Bohrlochschacht stávala v místech, kde u Neslovického
potoka, v blízkosti dolu Františka, byl z provozních budov později přebudován dům asi
s třemi byty. Toto místo je místními do dnešních dní nazýváno „Pódloch“.
V tomto roce 1848 byl dán do provozu důl Antonín, patřící Rahnově společnosti
Láska Boží ve Zbýšově, který byl zaražen v roce 1846. Důl Antonín se stal nejdéle
těžícím dolem Rosicko-oslavanského revíru. Těžil jen s malými přestávkami po celou
dobu až do likvidace těžby v revíru. Důl Antonín byl posledním těžícím dolem revíru.
Těžba z centrálního dolu Jindřich II byla ukončena k 31. 12. 1991. Záměrem vedení
RUD bylo pokračovat s těžbou uhlí co nejdéle právě z dolu Antonín, z II. patra
z hloubky 180 metrů. Vytěžené uhlí mělo sloužit pro vlastní kotelní řád. Důlní zápar na
II. patře dolu Antonín, který nešlo běžnými protipožárními hrázemi zlikvidovat, přivodil ukončení těžby i z tohoto posledního těžícího dolu Rosicko-oslavanského uhelného
revíru. Těžba byla ukončen 18. února 1992.
Také oslavanští těžaři Müllerové zarazili v roce 1848 nový důl ve Zbýšově Na Láně
a sice důl Simson. V té době v této jižní části Zbýšova provozovali několik dalších
důlních děl. Po dokončení byl důl Simson dán do provozu v roce 1853 a těžil uhlí do
roku 1925, kdy bylo těžení zastaveno a důlní pole přičleněno k důlnímu poli dolu Kukla v Oslavanech.
Rok 1973
Nejvýznamnějším výročím, které si v letošním roce připomínáme, je 35. výročí
ukončení těžby uhlí v Oslavanech. Dne 31. srpna 1973 byl vytěžen poslední vůz uhlí
z historicky nejvýznamnějšího oslavanského dolu Kukla - Václav Nosek. V tento den
byla ukončena existence dolu, zaraženého v roce 1861 jako hlavní větrací šachta dolu
Františka v Padochově. Vybudovat tuto větrní šachtu bylo nařízeno, jak shora uvedeno, bezprostředně po výbuchu na dole Františka v roce 1860. V roce 1865 byla větrní,
čerpací, ale i lezní a těžní jáma dána do provozu. Těžila jen pro vlastní kotelní řád,
případně pro oslavanský cukrovar.
32
K nejvýznamnějšímu rozhodnutí došlo v roce 1911, kdy začal být důl Kukla rekonstruován na hlavní jámu jižní části Rosicko-oslavanského revíru. Současně
s rekonstrukcí dolu probíhala výstavba elektrárny v Oslavanech, která byla první
přespolní elektrárnou v našich zemích a dodávala elektrický proud do Brna o nejvyšším napětí v Rakousku-Uhersku. Byla zařízena na spalování uhlí horší kvality z této jižní části Rosicko-oslavanského revíru.
Šedesát let důl Kukla – Václav Nosek tuto funkci plnil a dodával uhlí do elektrárny.
Před 35 lety, dne 31. srpna 1973, bylo vytěženo a dodáno do elektrárny poslední uhlí
z tohoto dolu. Zbylí horníci z dolu přešli pracovat do Zbýšova na nový důl Jindřich II,
který se stal centrálním dolem celého revíru. Ukončení dolu se obešlo bez sociálních
otřesů, zbývající horníci začali dojíždět do Zbýšova, částečně invalidní byli převzati a
rekvalifikováni závodem První brněnská strojírna, který zahájil svoji činnost
v povrchových prostorách bývalého dolu.
Po devatenácti letech od této události byla ukončena těžba uhlí z celého revíru. Rok
na to, v roce 1993, tedy před patnácti lety, skončila svoji činnost také elektrárna
v Oslavanech.
Jarmila Plchová
Brno rostlo z hlubin oslavanského podzemí
V únoru 1975 vyšel v Lidové demokracii zajímavý článek se značkou pisatele (fsš).
V úvodu článku je napsáno: Zlatý peníz vysoké hodnoty z doby římského císaře
Marka Aurelia nalezený u Oslavan je jedním z mnoha svědectví o trase pravěké Libické cesty, která spojovala Podunají s Polabím. Přestupovala Oslavu brodem a velmi
brzy mostem při osadě, jejíž osudy po dlouhá staletí určovala příslušnost ke klášteru
Vallis Mariae š e d ý c h , jak se říkalo sester cisterciaček.
„Šedou epochu“ Oslavan vystřídalo po intermezzu panství světských feudálů období černé. Od roku 1760 začíná dolování uhlí. Dominantou sídliště přestává být ztepilá
věž renesančního zámku. Těžní věže a haldy odvalů vnutily krajině dosud líbezné a
zelené monumentalitu s rysy tragickými. Od poloviny 19. století s prvním rozmachem
průmyslu a s prudkým vzestupem brněnské aglomerace se Oslavansko-Rosicko pronikavě mění sociálně. Bezzemci a zchudlí domkáři i drobní vinohradníci, které již
jejich drobné parcelky nejsou schopny uživit, se kupí před branami „havírny“ a vytvářejí novou třídu - moderní proletariát.
Je svým způsobem paradoxní, že současně s kupícími se mraky, věštícími vzdálenou sociální bouři, vzniká v Oslavanech umělecká tvorba, která zazáří jako meteor,
zanikne a upadne v totální zapomenutí, z něhož ji vynesla až nedávná objevená práce
O. Vávrové-Uhrové, je to výroba a výzdoba jemných fajánsí. Na džbánku
v Etnografickém ústavu v Brně, který autorka přisoudila Josefu Koppovi a datuje ho
k roku 1780, máme dokonce nejstarší vyobrazení oslavanského havíře – štajgra.
Země Oslavanska neposkytla technice a kultuře jenom černé démanty – uhlí a jemné bílé džbánkařské hlíny. Už od románské doby se těží v rozsáhlých lomech u nedalekých Hrubšic a Nové Vsi ušlechtilý zlatistý pískovec, z kterého kamenická a sochařská huť italských kolonistů tvoří kvádry pro monumentální stavby a ušlechtilou
33
plastickou výzdobu významných architektur. Není vyloučeno, že s činností italské
sochařské huti souvisí senzační nález torza antické sochy boha Area v Ivančicích před
dvěma roky, o němž LD referovala a jejíž zpráva převzatá agenturou AP - doslova
obletěla svět a způsobila rozruch. V Oslavanech je několik výtvarných památek po
italských umělcích, z nichž vynikající De Bertoni byl podle dochovaných epigrafických
dokladů již Čech jak poleno. Ale z pískovce od Oslavan rostlo do vznosné slávy hlavně
Brno. Vznešené prostory svatojakubského kostela mají své smělé klenby neseny
ušlechtile profilovanými žebry, jejichž kamenické značky dosvědčují původ
z Oslavanska. Ostatně patronát nad tímto kostelem měly dlouho Oslavany. A podobně
je tomu u mnoha jiných existujících i zaniklých sakrálních a světských staveb. Naposled poskytly lomy pískovec na bohatou plastickou výzdobu Zemského domu na Žerotínově náměstí (sídlo Státního archivu aj.), kde zvítězil ušlechtilý kámen nad umělou
kameninou.
Oslavanské uhlí budovalo průmyslovou dynamiku Brna. Z původně zemědělského
Rosicka-Oslavanska se stala zóna prudkého rozvoje. Rosice se dostaly do pojmenování
oblasti: doly tam nejsou a nebyly, jen ředitelství. Změnila se sídelní i společenská
struktura krajiny, pronikavě se zařezalo nové podnikání do obrazu přírody a krutě ji
postihovaly všechny hospodářské a sociální krize. Vývoj za kapitalismu se dál za dusivého tlaku na masu proletariátu, třídní rozpory se prudce zostřovaly. Velkou Prosincovou stávkou roku 1920 poprvé převzalo dělnictvo v Oslavanech a Ivančicích státní moc
do svých rukou. Jsou ještě pamětníci a je to již třetí generace, které je samozřejmé, že
nad šachtami a závody vládne lid.
S energetickou potencí uhlí se vozilo do Brna také prokletí sazí, popílků a exhalací.
To se radikálně změnilo stavbou velké elektrárny, která od roku 1913 dodává Brnu
„čistou“ energii, kdežto pachy, špínu a popílkový mor si nechává doma. Jestli existuje
vděčnost města městu, pak by ji Brno mělo pociťovat k Oslavanům: za ty ztvrdlé dlaně
kameníků, jimiž rostla plocha výstavného Brna, za ty tisíce paží v nebezpečných hlubinách země, které dodávaly městu teplo a ekonomickou prosperitu, za ty mozky a
bystré smysly, které zajišťují, aby se rozběhl stroj, rozsvítila žárovka, rozzářila obrazovka… Za statečné poselství a lepší budoucnost, v kterou nikdy Oslavanští nepřestali
věřit a o niž vytrvale bojovali, až zvítězili. Pokračování příště.
Marie Krýdlová
NOVINKY V MĚSTSKÉ KNIHOVNĚ
BELETRIE
Bachman R.: Blaze
Napínavý thriller o záhadném únosu dítěte. Předmluva Stephena Kinga.
Cornwell P.: Černý oběžník
Román z kriminální zápletkou z prostředí soudního lékařství.
Gabelhouse G.: Souboj šamanů
Příběh o expedici do Keni a hledání záhadného kmene N´doboro.
Kessler J.:
Operace Glen Miller
34
Příběh z 2. světové války z historie pluku SS Wotan.
Makoliová P.: Tanec v srdci
Příběh sedmnáctileté Lucie, která se připravuje na náročnou soutěž.
Novak E.:
Příběh lékaře
Autobiografická kniha o osudech lékaře, který emigroval do USA.
Roberts N.: Klíč vědění
Příběh tří žen s rozdílnou minulostí, které musí najít tři klíče
k tajemným skříňkám.
Snítil L.:
Nečekané letní lásky
Prázdninový příběh o Robinových láskách pro mladé ženy.
NAUČNÁ LITERATURA
Jokl J.:
Ostrov tisíce vůní
První český cykloprůvodce Korsikou s mapkami tras.
Marshall P.: Magický kruh Rudolfa II.
Kniha o době alchymie, astrologie a magie v Praze 16 stol.
Praha
Reedice atlasu města Prahy v kroužkové vazbě a s mnoha
podrobnostmi.
Podlaha P.: Receptář prima nápadů
Kniha návodů z oblasti kutilství, chalupaření a zahrádkářství.
Velká obrazová encyklopedie rybaření
Ryby, vybavení a techniky sladkovodního a mořského rybolovu.
LITERATURA PRO DĚTI A MLÁDEŽ
Awdry W.:
O mašince Tomášovi
Příběhy o mašince Tomášovi a jeho kamarádech z ostrova Sodor.
Brezina T.:
Ségry a čáry na rodiče
Další oblíbené příběhy dvou sester, které se stále snaží přelstít
své rodiče.
Horowitz A.: Zlověstná hvězda
Fantasy román pro mládež, navazuje volně na knihu Krkavčí brána.
Zlatuška a tři medvědi
Pohádkový příběh pro nejmenší čtenáře.
Vážení čtenáři a uživatelé služeb knihovny,
po dobu prázdnin v červenci a srpnu platí obvyklá půjčovní doba. Poslední týden o
prázdninách tj. 25. – 29. 8. bude knihovna z důvodu dovolené uzavřena.
Přejeme Vám příjemné prožití prázdnin a dovolených!
PŮJČOVNÍ DOBA MĚSTSKÉ KNIHOVNY:
Po 8.30 – 11.30 12.30 – 15.30
St 8.30 - 12.00 13.00 – 17.00
Pá 8.30 - 12.00 13.00 – 17.00
35
Poplatek za registraci : 50 Kč/na rok.
On-line katalog: www.knihovna.oslavany-mesto.cz
Služby: Internet, meziknihovní výpůjční služby, rezervace knih, informace v písemné
formě, besedy pro žáky ZŠ, besedy s vedoucími představiteli města, přednášky a výstavy.
Blanka Odutová, Městská knihovna Oslavany
PRANOSTIKY na červenec
• Co červenec neupeče, to již srpnu neuteče.
• Když červenec pěkně hřeje, o Vánocích se zima zaskvěje.
• Slunce peče – déšť poteče.
• Prší-li na Panny Marie navštívení, po čtyřicet dní bez deště není. (2. července)
• Den Sedmi bratří když je deštivý, bývá pak déšť trvanlivý. (10. července)
• Zapláče-li Markyta, bude dešťů dosyta. (13. července)
• Na proroka Daniele nalije též do mandele.
(21. července)
• Na Maří Magdalénu očekávej jistý déšť. (22. července)
• Prší-li v den svaté Maří Magdalény, obilí i v stodole se zazelení.
• Jakub bez deště – tuhá zima.
(25. července)
Jan Kyselák
PRANOSTIKY na srpen
• V srpnu již nelze slunci mnoho věřit.
• Když je v srpnu ráno hodně rosy, mají z toho radost vosy.
• Půlnoční větry v srpnu přinášejí stálé počasí.
• Rosí-li v srpnu silně tráva, pěkné počasí se očekává.
• Srpen k zimě hledí a rád vodu cedí.
• Je-li počasí o svatém Vavřinci pěkné, možno se těšit na deště. (10. srpna)
• O Nanebevzetí jasno před východem slunce, nastane požehnaný podzimek. (15.
srpna)
• Prší-li na svatého Rocha, je pak pěkný podzimek. (16. srpna)
• Svatý Bartoloměj zavádí mraky a činí konec bouřkám. (24. srpna)
• Okolo svatého Augustina odcházejí pryč teplé dny.
(28. srpna)
Jan Kyselák
36
SPOLEČENSKÁ RUBRIKA
V měsíci červenci oslaví své narozeniny tito občané Oslavan:
2. 7.
Ondřej Pospíšil
64 let
3. 7.
Matylda Dvořáková
73 let
4. 7.
Antonín Heindl
77 let
30. 7.
Jan Dobeš
79 let
V měsíci srpnu oslaví své narozeniny tito občané Oslavan:
1. 8.
Marie Němcová
67 let
4. 8.
František Průša
79 let
22. 8.
Miroslav Vaněček
72 let
29. 8.
Rostislav Horák
79 let
Oslavencům přejeme hlavně zdraví, štěstí, hodně spokojenosti a optimismu do dalších
let.
Souhlas s otisknutím výročí narozenin v časopise Okno byl odsouhlasen všemi účastníky schůze
Klubu seniorů (důchodci bývalé elektrárny v Oslavanech) dne 4. dubna 2008. Nikdo nebyl proti.
Za všechny Členy klubu seniorů tuto skutečnost potvrzuje Jan Kyselák, který schůzi řídil a nechal tuto záležitost veřejně odsouhlasit.
Redakce
ŠKOLNÍ ZPRAVODAJ
•
Celostátní finále Dopravní soutěže mladých cyklistů
Naše škola se pravidelně zapojuje do každoročně pořádané dopravní soutěže mladých cyklistů. Soutěž probíhá od školního kola přes okrskové (Ivančicko), oblastní
(okres Brno-venkov), krajské až do celostátního finále dopravní soutěže mladých
cyklistů v Praze, kterého se družstvo ZŠ Oslavany zúčastnilo ve dnech 17. až 19. 6.
2008. Z nižších kol do dalších vždy postupuje pouze vítězné družstvo. Naše družstvo,
ve kterém se vystřídali: Coufalová Martina 6.B, Kliková Gabriela 6.B, Jínková Kristína
6.A, Veselý David 6.B, Schneider Dominik 6.A a Šaman Dominik 6.B se v konkurenci
14 družstev celé České republiky umístilo na čtvrtém místě. Soutěžilo se v tradičních
disciplínách: jízda po DDH, testy z pravidel silničního provozu, z praktické první pomoci a jízdě zručnosti. Pro soutěžící byl připraven i doprovodný program návštěvou
Pražského hradu, jízda historickou tramvají přes „celou“ Prahu a večer návštěva 3D
kina.
Žákům naší školy se podařilo vzorně reprezentovat školu, město i Jihomoravský
kraj. Děkujeme i touto cestou za reprezentaci.
Vedení ZŠ
37
•
Sportovní den
V pátek 20. června se ve sportovním areálu školy zúčastnili žáci 1.stupně
SPORTOVNÍHO
DNE. Soutěžilo se ve čtyřech atletických disciplínách - běhu na 50 a 60 metrů, vytrvalostním běhu, skoku do dálky a hodu míčkem. Děti byly rozděleny podle věku do tří
kategorií.
V jednotlivých disciplínách zvítězili:
Hod míčkem: 1. kat. Svoboda V., 2. kat.Vyhlídal J., Pokorná M., 3. kat.Šacher K.,
Růžičková M.
Skok do dálky: 1. kat. Krčma A., 2. kat. Smutný O., Jochová M., 3. kat. Malý P.,
Kocábová L.
Běh na 50m a 60m: 1. kat. Procházka V., 2. kat. Husák P., Stojarová Z., 3. kat. Schuppler
A., Skrutková P.
38
Vytrvalostní běh: 1.kat.Kretz J ,2.kat.Horníček L,Schellenbergová E, 3.kat.Drápal D, Krobotová H
Podle ohlasu dětí se sportovní den vydařil
a tak se všichni těší na další sportovní zápolení v příštím školním roce.
Mgr. Naděžda Nešpůrková
•
Exkurze do nemocnice Ivančice
Dne 12.6. proběhla pro žáky 9.tříd
exkurze do nemocnice Ivančice. Žáci se zde
mohli seznámit s prací lékařů a sester, a to
na oddělení rehabilitačním a gynekologickoporodnickém. V další části exkurze navštívili
část archívu, kde se dozvěděli o ukládání
potřebné nemocniční agendy. Nejvíce však zaujala prohlídka nového zařízení CT,
které zde bylo otevřeno začátkem května 2008.
Exkurze se velmi líbila a naše poděkování patří všem, kteří se žákům i jejich doprovodu věnovali.
Mgr. Jarmila Šíblová
•
Návštěva v ZUŠ Oslavany
V týdnu od 16. června do 20. června se děti z naší školy zúčastnily výchovného
koncertu v ZUŠ Oslavany. Žáci viděli velmi pěkné ukázky práce dětí z hudebního,
výtvarného a dramatického oboru. Poslechli si ukázky hry na hudební nástroje, shlédli
loutkové představení a mohli si prohlédnout i výzdobu budovy. Tato akce se setkala s
mimořádnou pozorností ze strany žáků. Byla velmi pečlivě připravena a těšíme se, čím
pěkným nás žáci překvapí v příštím roce.
Mgr. Iva Kavalcová
Děkujeme všem rodičům, zřizovateli, sponzorům a našim příznivcům za spolupráci
v tomto školním roce a přejeme příjemné prožití prázdninových měsíců.
zaměstnanci ZŠ Oslavany
ZUŠ OSLAVANY INFORMUJE
Začátek měsíce června probíhal v naší škole ve znamení postupových a přijímacích
zkoušek, u nichž museli žáci dokázat, že zvládli látku stanovenou pro svůj ročník a
mohou postoupit do ročníku vyššího. Většina dětí uspěla velmi dobře a celková úroveň
letošních výkonů byla vysoká.
V uvolněné pozkouškové atmosféře se žáci i učitelé mohli již plně věnovat přípravám na jednu z nejvýznamnějších akcí v roce – Den hudby.
Letošní oslavy Dne hudby se uskutečnily v sobotu 14. června, a to již tradičně
v prostorách oslavanského zámku. První koncert se konal v zámecké sýpce, kde se
představili převážně žáci pěveckého oddělení a dětský pěvecký sbor Cecilia. Druhý
39
koncert se uskutečnil v zámecké kapli a diváci si mohli poslechnout Oslavanský komorní orchestr pod vedením p. uč. Puškášové, dále flétnové kvarteto, jež připravil p.
uč. Smutný, a vokální seskupení SIREN. Oba koncerty přilákaly řadu diváků a setkaly
se s velkým ohlasem.
V letošním roce se naše škola zúčastnila také společného projektu oslav Dne hudby
v Ivančicích, jenž byl pořádán Kulturním a informačním centrem Ivančice. Na tomto
projektu se podílely základní umělecké školy z Ivančic, Ořechova, Mikulova a Oslavan. Naše škola přispěla přibližně hodinovým programem.
Ve dnech 18. a 19. června se v ZUŠ Oslavany uskutečnily Dny otevřených dveří.
Dopoledne se zde konaly výchovné koncerty pro žáky základní školy a odpoledne byly
všechny prostory ZUŠ zpřístupněny veřejnosti. Výuka přitom probíhala podle standardního rozvrhu, takže zájemci měli možnost nahlédnout přímo do vyučování.
Všem zaměstnancům i žákům ZUŠ Oslavany přejeme příjemně strávené prázdniny
a těšíme se s nimi i s jejich rodiči na setkání při zahájení nového školního roku.
Mgr. Radka Křelinová
Z HISTORIE
Historie je svědectví času, světlo pravdy, život paměti, učitelka života, zvěstovatelka
dávných dob. (Marcus Tullius Cicero)
PAMĚTNÍ KNIHA
dobrovolného sboru hasičského v Oslavanech III.
12. část
Správní rok 1937
Koncem správního roku čítá náš sbor 42 činných členů, 12 členů čestných. Zemřelo: 1 člen činný a 1 člen čestný. Během roku byl 1 člen vyloučen. Samaritní stráž čítá 4
členy.
Přispívajících členů čítá sbor 378, zemřelo 8 členů. Přihlásilo se 9 členů, dva dobrovolně vystoupili. Všichni členové činní a 1 vozka jsou pojištěni u svazu všeobecné
podporovací pokladny v Brně. Proti úrazu je pojištěno 43 členů u hasičské pojišťovny
v Brně, též všechno nářadí a stroje.
Výborových schůzí konáno bylo 10, členských 3 a 1 řádná valná hromada.
Do svazové valné hromady byli vysláni 3 delegáti, taktéž i do svazové pohřební pokladny.
Pořádán byl ples, cvičení protiletecké obrany spojené s náletem na místní obec a
hody.
Sbor se zúčastnil oslavy 86. narozenin presidenta Osvoboditele Tomáše Garyka
Masaryka a 20. výročí bitvy u Zborova. Oslavy založení 20. výročí 10. pěšího pluku
Jana Sladkého Koziny v Brně.
V září postihla náš stát krutá rána, kdy odešel nám navždy náš budovatel a zakladatel naší samostatnosti první president Osvoboditel Tomáš Garyk Masaryk.
40
Oslavy 28. října pořádané se všemi korporacemi.
Denník došlých a zaslaných dopisů čítá 46 čísel. Na darech obdržel sbor od Lidového domu 20 korun, od potravního spolku „Blahobyt“ 100 korun, od hasičské vzájemné pojišťovny v Brně 1000 korun, za doprovození ku hrobu manželky čestného
náčelníka paní Hrubešové 200 korun, za doprovození ku hrobu přispívající členku paní
Imramovskou 50 korun, od hasičské vzájemné pojišťovny v Brně 764 korun, od Františka Pimpara 20 korun za doprovození ku hrobu činného člena bratra Jakuba Sobotky
48 korun, za konané hlídky při fotbalových zápasech 90 korun. Zájezdu při různých
slavnostech se zúčastnil sbor mimo obec jedenáctkráte. Doprovodil na poslední cestě
10 bratří přispívajících. Zúčastnil se večírku 80. narozenin našeho čestného člena a
zakládajícího bratra Jana Lažana.
Sbor se zúčastnil 20. výročí bitvy u Zborova, pořádané „Místní osvětovou komisí“ a
smuteční tryzny za našeho prvního presidenta Osvoboditele Tomáše Garyka Masaryka.
Poplachové cvičení konáno bylo jedenkrát v místě a jedenkrát v Čučicích.
U požáru byl sbor: jednou v Rosicích, dvakrát v Ivančicích a dvakrát v Dukovanech.
Sbor pořádal letecký útok na místní obec, jež provedl letoun moravskoslezského
aeroklubu v Brně. Při tomto cvičení pracovali také složky CPO (Civilní protiletecká
obrana).
Celkový příjem za rok činil 10.372,05 korun, vydání 9.834,70 korun. Hotovost pokladní 446,80 v pokladně a 90,95 korun v Občanské záložně v Oslavanech.
Sbor pořídil dva autopláště a přístroj hasící tetrachlorový. Pořádal se kurs samaritní, jež vedl bratr Dr. František Pavlík po dobu 44 hodin. Bylo konáno 34 hlídek samaritních a 4 cvičení. Poskytnuta první pomoc byla v 55 případech, z toho 5 do nemocnice a 15 k lékaři.
(na celé následující straně je zápis o tryzně za zesnulého presidenta TGM
v Oslavanech před starou školou i s fotografií).
Správní rok 1938
(zápis z valné hromady, konané 28. srpna 1938)
1895 Pro vlast a bližního 1938 28/8.
Slavnostní valná hromada na počest významného jubilea některých bratří.
Emanuel Cirkl
Jan Jedlička
Svoboda František
Žaža Albín
Cirkl Julius
Pokorný Rudolf
Adam Josef
Novotný František
Špiřík Josef
Krobáth Josef
Gross Raimund
Votava Raimund
Sladeček Emanuel
Tesař Jan
Vrška František
Pokorný Ludvík
Kopeček Rudolf
Vaňous Vojtěch
Maliník Karel
Nejezchleb Martin
Dobiáš Antonín
Musil Alois
Šalplachta Jan
Jedlička Jan
41
Outrata Jan
Novák František
Blažek František
Škoda Cyril, jednatel
Janeček Vilém
Musil Jan
Gross Stanislav
Tato slavnostní valná hromada byla svolána na počest
90.
narozenin
bratra
Raimund Votavy a 80.
narozenin bratra Cirkla
Emanuela.
Tuto zahájil bratr starosta
Vaňous
Vojtěch,
uvítal
všechny
přítomné
a
vzpomínal prvních počátků,
jak došlo k založení sboru,
děkuje bratrům za jejich
pochopení,
že
došlo
k založení sboru.
Bratrem
jednatelem
přečten zápis o první
ustavující valné hromadě.
Těm, kteří již opustili
naše řady, byla vzdána
poslední úcta povstáním.
Bratr náčelník děkuje
bratřím, zakladatelům za
jejich obětavost a slibuje, že
bude sbor v jejich šlépějích
kráčeti.
Bratr
Jedlička
Jan,
zakládající člen, děkuje všem
bratřím za jejich vážnost vůči
členům zakládajícím a přeje
sboru mnoho zdaru do budoucna.
Nato se všichni členové
zakládající a činní podepsali
do pamětní knihy a slavnostní schůze byla skončená.
Přítomno bylo 9 členů zakládajících a 22 členů činných.
Škoda Cyril, toho času jednatel.
Jan Kyselák
42
Elektrárna v době socializmu
V tomto článku nebudu popisovat, zda ta a nebo ona organizace je zavrženíhodná.
Spíše naopak. Chtěl bych starším připomenout dobu, kdy se v naší zemi žilo podle
jiných zásad, než v té dnešní a těm mladším, aby se rovněž dověděli, jak jsme v té
době žili. Také toto nepíši, abych zde propagoval nějaký systém nebo režim.
Do Oslavan jsem se s celou svou rodinou přistěhoval v roce 1965. Předtím jsem si
podal žádost o třípokojový byt. Měl jsem veliké štěstí. V té době se z elektrárenských
bytů stěhoval jeden z tehdejších čelných přestavitelů závodu do Brna a tím se uvolnil
třípokojový byt na Padochovské ulici 24, v tak zvaném červeném baráku. Byt byl suchý, světlý, prostorný, ale protože je postaven v bezprostřední blízkosti elektrárny, byl
hlučný, prašný. Z komína popílek nás přelétl, ale ten nejjemnější uhelný prášek
z uhelného prádla, další prach z uhelné skládky elektrárny, nákladní auta jezdící pro
strusku do závodu prášila pod okny, která netěsnila, ba některá nešla ani zavřít (původní z roku 1913). To byly problémy, ale ty se přežily. Televize byla rušena jiskřením
projíždějících vozíků na drážce z prádla na uhelnou skládku. Horší to bylo s placením
nájemného. Za celý byt, včetně osvětlení chodeb a sklepů, za vodu, za topení, za celoroční ohřev vody, za zahradu, včetně vody na zalévání, později i za garáž jsem platil
neuvěřitelnou částku 75, slovy sedmdesát pět korun měsíčně. Tuto částku již
v současné době nemohu písemně doložit, protože „výplatní pásky“, kde mně bylo
nájemné strháváno, již nemám. Mám ale uloženou výplatnici z ledna 1973, kdy jsem již
bydlel na tehdejší ulici Rudé armády, nyní Hlavní 90. V kolonce nájemné je srážka za
třípokojový byt, sklep, topení, vodu, osvětlení chodeb a sklepů neuvěřitelných 160,00,
slovy jedno sto šedesát korun československých. Je pravdou, že jsem měl v té době
vyšší hodinový plat a moje hrubá mzda za leden činila 3 701,40 korun, včetně přesčasů, prémií a svátku. Než jsem skončil pracovní poměr s elektrárnou, (kde jsem pracoval 27 roků) měl jsem hrubého 6 013 korun českých a platil jsem zvýšené nájemné 664
korun za stejné služby jako v roce 1973. Dnes mladí jsou rádi, když seženou menší byt
ze cenu desetkráte vyšší, i když platy jsou také někde jinde.
Když jsem nastoupil do elektrárny, měla tato dvě rekreační chaty. Jak byla drahá
rekreace na závodní chatě Chvojnice? Za osobu a noc se platila 1, slovy jedna koruna.
O něco dražší byl pobyt na chatě Bítov. Zde jedna noc a hlava se platila za 3, slovy tři
koruny. V té době byla na „vranovské“ chatě společná kuchyně, kde se vařilo na sporáku a elektrických vařičích. Je pravdou, že tato chata byla stavěná jako rybářská.
Skříně zde nebyly, šaty se věsily na hřebíky, něco se vlezlo do malé skříňky pod okny
a zbytek dalších věcí byl uložen v kufrech pod postelí. Před chatou byly postaveny
k nouzovému pobytu dva stany, každý se čtyřmi lůžky. Kufry byly převáženy tam i
zpět závodním nákladním autem. Kdo měl možnost přijet do Bítova vlastním autem,
nebo najatým, byl na tom lépe. Ostatní museli jet vlakem a autobusem ČSAD. Když se
později zakoupil závodní autobus, vozili se rekreanti až k chatě, včetně zavazadel. A za
kolik? Zadarmo! Nevím, v kterém roce se chata předělávala do téměř stávající podoby,
ale pak to bylo zcela jinak. Každá rodina si propůjčila jednu „jednotku“, kde byla úplně
vybavená obytná kuchyně (každá byla obložená dřevem) se vším kuchyňským nářadím, nábytkem, včetně rozkládací lavice, na které se dalo v případě nouze spát, skříní
43
na potraviny i šatstvo, dvoukolovým vařičem, včetně teplé a studené vody nad umývacím stolem, samozřejmě s odpadem. V každé jednotce byla absorpční lednička (nehlučná) a pro případ zimy byl kdykoliv k použití rovněž elektrický olejový radiátor.
Vedlejší místnost sloužila coby ložnice. V každé byly čtyři postele. Jen záchody a sprcha byly společné. Samozřejmě se pronikavě tato úprava projevila v ceně poplatku za
rekreaci. Za rekreanta a den se platilo 5, slovy pět korun, včetně rekreačního poplatku
v hodnotě jedné koruny, který se odváděl Místnímu národnímu výboru Bítov. Kdo
chtěl, mohl si vařit cokoliv ve své kuchyni a nikdo mu nehleděl do hrnců a nebo do
talířků. Komu se vařit nechtělo, vyběhl do Bítova, kde se mohl najíst v hotelu. Prodejna všech druhů potravin a pití byla 60 metrů od chaty. Pouze pro výsekové maso se
muselo jít do Bítova. Ložní prádlo bylo dovezeno v kufrech na chatu, kde se jednotlivcům rozdalo a po skončení turnusu je „vedoucí“ opět sesbíral a odvezlo se k oprání
zpět do elektrárny. Jak jinak než zdarma. Vedoucí turnusu, který „dohlížel“ na pořádek
a chod chaty, měl celý pobyt zdarma. Byl zde vyvěšený plán, kdy která světnice měla
příslušný den „rajóny“. Později zde byl „správce“ po dobu sezóny a byl za to placený.
Ten se staral o všechno, včetně prádla, odvozu fekálií, pořádek okolo chaty, společných místnostech a podobně. Poplatek pro rekreanty se tím nijak neupravil. Zastřešená veranda s venkovním nábytkem pak sloužila celodennímu užívání. Na elektrárně se
provedla a na Bítov dovezla dětská houpačka, kterou využívali hlavně dospělí, ruský
kulečník, několik souprav na badminton. Pro ty nejmenší zde bylo pískoviště a také
menší bazén s vodou, kde se caparti vydováděli (někdy i dospělí). Později bylo zde
vybudované i vlastní parkoviště na auta. Chata byla vybavena nejrůznějším nářadím a i
náhradními díly na drobné opravy.
Na chatě byla vybudovaná krásná společenská místnost, dokola obložená rovněž
dřevem. Byla v ní knihovna, ze které bylo možné si vypůjčit zábavnou literaturu. Rovněž nemohla chybět televize a gramorádio s gramodeskami. Několik souprav hracích
karet a jiných her. K chatě patřilo přístaviště, kde bylo několik loděk, které byly majetkem elektrárny. V dobách, kdy se mohlo používat na přehradě výbušných motorů
k pohonu plavidel, byly zde tři motory. Jeden starší a nespolehlivý a dva spolehlivé
německé Thümllery. Jen stačilo si sehnat benzin pro dvoutakty s olejem a bez jakýchkoliv problémů, školení se kdokoliv mohl stát kapitánem motorového člunu. A poplatek? Co si kdo projel v benzínu, to si zaplatil. Jezdilo se až k hrázi a nebo naopak až do
Podhradí, kde začíná jezem přehrada. Později byl vydán Povodím zákaz používání
motorů na přehradě a jezdilo se na ruční pohon pomocí pádel. Pokud se týká pitné
vody, ta se čerpala z vlastní studny hluboké 27 metrů. Byla kopaná elektrárenskými a
čerpadlem „Nautilou“ zásobovala celou chatu a ještě se přiživili jiní. Na příklad ČSAD
Šumperk, přátelé a známí. Někdy přišli také „stanaři“, a to v době, kdy ještě nebyla do
kempu přivedená pitná voda a dovážela se v cisternách. Původně odpadová voda
z chaty tekla do septiku, který prosakoval až do přehrady. Později se musely zabudovat do země nádrže a tyto se pravidelně odvážely fekálními auty, najatými elektrárnou.
Téměř ve všech turnusech byl nějaký rybář, který, pokud měl dost, nabízel své úlovky
také ostatním rekreantům. Pokud se dařilo rybářům a byly bohaté úlovky, tak se ryby
zpracovaly a v udírně se vyudily. Když se vytáhly z komína, tak to byla veliká pochoutka (až na ty kůstky, kterých mají cejni mnoho). Z počátku provozování chaty se
44
jezdilo na druhý břeh pro dřevo na uzení, ale později bylo dováženo naším nákladním
autem z různých okolních polesí. Samozřejmě elektrárna zaplatila, dovezla a kdo kolik
který turnus spotřeboval, to se nekontrolovalo. Když nebylo, dovezlo se jiné. Pokud se
turnus rozhodl, že bude večer táborák, muselo se jít na dřevo do lesa, kde se vždy
nějaká „sušina“ našla.
Na chatě, která byla na soutoku Oslavy a Chvojnice takový luxus nebyl, ale také se
svítilo elektřinou z vlastního dynama, které bylo poháněno turbínkou na vodu z bývalého náhonu na senoradský mlýn. Po rekonstrukci chaty byly ve sklepě ledničky na
plyn a stejně tak i vařiče na propan-butan v jednotlivých pokojích.
V elektrárně bývaly různé kroužky a také různé organizace na příklad Svazarm,
který zde měl střelecký kroužek nebo radioamatérský. Rovněž malířský kroužek byl
velice aktivní. Vedl jej pan profesor z Ivančic. Malovali, co se dalo. Po Oslavanech je
mnoho obrázků, které byly vyrobeny právě v tomto kroužku a jeho členy. Na vstupní
bráně elektrárny je sgrafito, které je tam, i když částečně poškozené, dodnes. Stejně
tak na budově bývalého sociálního traktu. A na místním hřbitově, v urnovém háji, je
sgrafito truchlící ženy. Jsou rovněž výtvorem tohoto kroužku. Elektrárna měla rovněž
skupinu šachistů, kteří ji reprezentovali v různých soutěžích. I naše ženy - zaměstnankyně měly své kroužky. Mnohé se zde naučily na příklad šít na šicích strojích. V jiných
se vařilo a podobně. Závod jim také umožňoval prát své rodinné prádlo v závodní prádelně. K dispozici byly velké bubnové pračky a také automatické. Prádlo se hned
osušilo a na mandlech, nebo žehličkou vyžehlilo. V této závodní prádelně se praly pro
zaměstnance modráky, košile a podobně. Špinavé se bralo a vyprané a vymandlované
do týdne se vydávalo každé pondělí. Byly někde roztržené a nebo chyběl knoflík? Díra
se zašila a nebo zalátala, knoflík se přišil. Vše bez úplaty. Podle rozdělovníku dostávali
zaměstnanci na různých pracovištích pracovní oděvy (modráky), prošívané kalhoty
nebo kabáty, boty s podrážkou wibram a nebo hladkou, gumáky, „filcáky“, čepice,
papachy, rukavice, košile, trenky a další doplňky. Na umývání se fasovalo toaletní
mýdlo, mycí pasta (solvina), krémy na ruce (Milena, Maryša, Indulona).
Mladí zaměstnanci měli na závodě vlastní organizaci Socialistického svazu mládeže
(SSM) a vykazovali zde svoji činnost. Závazky, brigády, hodnocení a samozřejmě
odměna a zájezdy.
Další organizací, která měla různé akce na závodě, byla Vědecká technická společnost (VTS). Mimo různé odborné přednášky na závodě, také měla hodně zájezdů
s odbornou tématikou. Navštívily se elektrárny v Bratislavě, Olomouci, Dukovanech,
která byla spojená s prohlídkou rozvodny ve Slavěticích. Dva zájezdy byly do elektrárny v bývalé Německé demokratické republice (NDR) Gottbusu, (nocovalo v kempu
Grosskoschen). Zájezd byl také do Berlína a každoročně se jezdilo do Prahy na výstavu Pragoterm a nebo druhý rok na Interkameru. Autobus jako vždy plně hradil závod,
včetně řidiče, který se o jeho údržbu vždy vzorně staral a neměl žádnou dopravní
nehodu. Kulturní komise při Závodním výboru pořádala do roka deset zájezdů na
kulturní představení různých, dá se říci do všech divadel v Brně. Mimo to se jezdilo na
lední revue, nebo na tehdy šlágr doby – panoramatické kino s „Létajícím cliprem“.
Zájemce si hradil pouze vstupné, což tehdy bylo od 25 do 50 korun. Jízdné jako obyčejně zdarma.
45
Na závodě se v provoze pracovalo na čtyři směny. Téměř všichni byli členové Brigád socialistické práce (BSP). Členové těchto brigád se snažili o to, aby provozní
výsledky v jejich směnách byly co nejlepší. Za jejich úspěchy byly pak tyto brigády
ohodnoceny penězi, nějaký zájezd po republice, případně i do zahraničí. Jízdu autobusem hradil plně Závodní výbor Revolučního odborového hnutí (ZV ROH), hodně
bylo hrazeno z peněz brigád a zbytek sami jednotlivci podle vlastní útraty. I dílenští
měli své Brigády socialistické práce. Rovněž na základě socialistických závazků a
jejich plnění dostávali peníze, ale ty byly využívány u každé BSP jinak. Některé si za
peníze kupovaly k Vánocům různé dárky, nebo se navštívilo nějaké restaurační zařízení, někdy zájezd a podobně. To záleželo na domluvě v jednotlivých brigádách a nikdo
jim do toho nemluvil. Také Závodní výbor Revolučního odborového hnutí připravil pro
své členy – odboráře různé zájezdy (Všichni jsme byli, asi až na jednu paní, organizovaní v ROH). Pořádaly se téměř každoročně turistické výlety do Tater (pěší túry).
Jezdilo se také do Polska, k maďarskému „moři“ Balaton, kde byly pronajaty stany a
v nich se střídaly turnusy našich zaměstnanců i s rodinami. A také ke skutečnému
moři. Každý si platil pouze pobyt. Doprava? Jak jinak, než zdarma. Na závodě byla také
Lidová milice. Mimo jejich různá cvičení se zbraní, kdy si hráli na vojáky, také se byla
podívat na dukelské bojiště a spojené se zájezdem do Polské republiky. Elektrárna
jako taková v dřívějších dobách neměla vlastní hudbu, zatímco havíři ji měli již za dob
Müllerů, a to na počátku devatenáctého století. Tehdy jim rovněž majitelé dolů zakoupili hudební nástroje a ti se naučili je ovládat. Tak také učinil v padesátých letech
minulého století Závodní výbor ROH. Zakoupil nástroje a zájemci se přihlásili. Přesto,
že někteří z nich neznali ani noty a ani na nic hrát, pod vedením kapelníka, zaměstnance našeho závodu, se podařilo sehrát orchestr, který se zúčastňoval i mnoha veřejných soutěží dechových hudeb. A aby řádně reprezentovali naši elektrárnu, získali
hudebníci také modrý stejnokroj. Od čepice „brigadýrky“ až po boty. A kolik do toho
„vrazili“ muzikanti? Pouze svůj volný čas a um. Jinak vše hradila elektrárna. Při závodě
také mnozí zaměstnanci, kteří nebyli vyučeni, získali výuční listy, případně v různých
kurzech jiná vzdělání. Na závodě byla rovněž Odborná škola pro pracující, kde mnozí
získali samozřejmě zdarma vyšší odborné vzdělání, případně i maturitu. Ve městě byla
sice knihovna, ale závod měl vlastní a hned dvě. Jedna byla „obyčejná“ a druhá byla
technická. V obou se průběžně doplňovaly nové knihy.
Když se stavěl v šedesátých letech blok 50 megawattů, stavěla se správní budova a
také budova naproti stojící – sociální trakt. Zde byly tehdy pokoje pro vedoucí montéry
a později pro různé delší návštěvy. Byla zde učebna, kde mimo výuky se dalo také
slavit v menším kolektivu. Také se zde konaly různé schůze, kdy se nemusel využívat
velký sál. Ve velkém sále se pořádaly členské schůze a nejrůznější akce našich závodních organizací. Někdy mimo naše závodní spolky se zde konaly i konference podnikové, případně akce Města Oslavany. Rovněž tento sál využívaly jiné, cizí závody.
Dokonce se zde pořádaly veřejné zábavy. Součásti byly také promítací přístroje na
filmy, které se zde promítaly i se zvukovým doprovodem (o bezpečnosti, poučné i
jiné). Snad se zde také hrálo divadlo, ale to za mne nebylo. Různé skupiny mladých
hudebních nadšenců z Oslavan se zde scházely, aby se hudebně „sladily“. Později zde
byla vybudovaná kuchyňka, ve které se připravovalo občerstvení pro akce v sále. Ve
46
sníženém přízemí správní budovy byla vybudovaná závodní kuchyně s jídelnou. Denně
se vařily dva druhy obědů. (Když se stavěl blok, tehdy v jiných prostorách se vařily
pro montéry mimo obědů i večeře). Obědy z naší závodní kuchyně se odvážely také do
cizích podniků a rovněž si je kupovali zájemci z okolí. Zaměstnanci a naši důchodci
platili stejnou cenu, a to 2,40 slovy dvě koruny a čtyřicet haléřů. Kolik se zde upeklo
těch malých buchtiček a cukroví na svatby. A nejen pro zaměstnance, ale i pro cizí. Byl
by to pěkný kopeček.
Různé podniky dávaly svým zaměstnancům různé úlevy. Železničáři jezdili vlakem
za směšnou cenu, případně měli volnou jízdenku. V energetice jsme využívali levnou,
zaměstnaneckou sazbu za spotřebovaný elektrický proud. Platili jsme jednu spotřebovanou kilowattovou hodinu 0,18 korun československých, slovy osmnáct haléřů. Nějaká drobná se platila za pronájem elektroměru, ale žádné jističe nerozhodovaly o ceně.
A již v době první republiky byl založen u Západomoravských elektráren Pluhařův
fond. Do něj si platili zaměstnanci měsíčně malou částku a když bylo na příklad úmrtí
zaměstnance, svatba, potřeboval brýle, zubní protézu, tak na základě žádosti dostal
příspěvek. Tato tradice, i když s jiným názvem pokračuje dodnes a bývalí zaměstnanci
získávají určité peníze. V té době chodilo vedení elektrárny k důchodcům - jubilantům
na tak zvané soudružské návštěvy. K tomuto je nutno poznamenat, že jako jeden
z mála okolních podniků tuto tradici dodržujeme dodnes, pokud se přihlásil bývalý náš
zaměstnanec do našeho Klubu seniorů. Přijdeme po domluvě s balíčkem v hodnotě
300 korun. V případě jeho úmrtí pak dostala rodina 1000 korun, od letošního roku
1 200 korun od odborů. A jako dříve, i v současné době se scházíme jednou ročně
v sále Dělnického domu na přátelském posezení se zaplaceným obědem, kávou a
pitím. Jednou ročně pořádáme autobusový zájezd podle domluvy po naší republice.
Oboje zdarma.
Při tomto vzpomínání nesmím zapomenout na oslavy Svátku práce, na 1. květen. To
nejen celé Oslavany (ale všechny vesnice a města), ale i elektrárna se dala celá do
„gala“. Všude se uklízelo, nepotřebný materiál se odvezl, umývala se okna, která se
pak následně vyzdobila propagačními materiály k májovým dnům. Dokonce se tlakovou vodou čistily na elektrárně vozovky a pokud to bylo možné i různé objekty. Každá
směna měla svůj úsek veřejné silnice kolem elektrárny a postarala se o její výzdobu.
Byly to různé transparenty, prapory, třepetalky, které zdobily cestu, kudy šel prvomájový průvod. V předvečer byly zapáleny pod dohledem „požárníků“ vatry. Na 1. Máje
byl ráno budíček. Hudba s nadšenými občany šla z Nového Světa přes Oslavany až
k nynějšímu zdravotnímu středisku a vyhrávala. Zaměstnanci se shromáždili u elektrárny, odkud (pokud byla hudba, která hrála řízné pochody) si to vyšlapovali až
k současnému zdravotnímu středisku, kde bylo shromaždiště jiných závodů a občanů
místních i z okolí. Pionýři, mateřské školky, školáci, svazáci, vojáci, sportovci, havíři
ve stejnokrojích, ale i (tehdy) požárníci a vůbec různé spolky, ženy, milice a dříve
rovněž motoristé a alegorické vozy. Snad vždy nejlepší výzdoba k tomuto svátku byla
na ulici Antonína Zápotockého, dnes Moravská. Tudy se procházelo a pak přes Leninovo náměstí (dnes náměstí Republiky) a Rudé armády (dnes Hlavní) šlo se na náměstí k tehdejšímu Městskému národnímu výboru (MěNV, dnes radnice), kde byly
projevy. Někdy se trasy pochodu měnily. Na příklad se šlo po dnešní Hlavní, kolem
47
škol až k Dělnickému domu, kde se průvod otočil a šlo se zpět na Náměstí 13. prosince. Na několika místech byli pověřené osoby, které počítali účast občanů. Po projevech se v sále Dělnického domu hrálo k tanci i poslechu.
Při vzpomínání na dřívější dobu není vyloučeno, že jsem na něco zapomněl. Rozhodně to nebyl úmysl, nebo něco zatajit. Jisté je, že něco mohlo být lepší, ale také, na
straně druhé, to mohlo být horší.
Možná se toto moje vyprávění bude někomu zdát jako výmysl. Ještě žije
v Oslavanech dost lidí, kteří tu dobu pamatují a mohou mně dosvědčit, že jsem si
nevymýšlel. A také, že to není pohádka, ale skutečnost. Jenže v pohádkách na závěr
zazvoní zvonec a je pohádkám konec. V našem případě můžeme závěr poněkud pozměnit. Zazvonily klíče vesele a dostali jsme se tam, kde jsme.
Jan Kyselák
Uhelná pánev Rosicko – Oslavanská - 6
Zvyky našich horníků, aneb co nám naši staří horníci vykládali.
Na každé jámě zřízena byla cejchovna, v níž se havíři denně scházeli, aby si nechali
zapsati šichtu. Před 35 lety se pracovalo na dvě směny, totiž na 12 hod s polední přestávkou. Ta se ovšem držela na dole, ale jen ten, kdo měl práci hotovou aneb věděl, že
ji po poledni ještě do večera vykoná. Pak se zkrátila doba v letech 1890 na dobu 9
hodinovou.. Scházeli se tedy havíři v cejchovně před šichtou, kde bylo povinné modlení na každé jámě dle zvyku. Někde se i zpívaly písně k sv. patronům-Barboře a Prokopu. Kdo se nepřišel pomodlit a neměl dostatečnou omluvu, nejen že upadl v nemilost
svatých patronů, ale dostal „půtku“, tj. půl šichty za trest. A to bylo dosti. Tenkráte byl
to obnos 20-50 krejcarů, dle toho, jaký měl rub. Zvyk modlení, jak si sám pamatuji,
trval až do r. 1900. Modlení bylo velice zbožné, podnes si pamatuji, jak jsme to táhli
smutečním tempem dle námětu pana poddůlního. Po modlení přišel pan naddůlní.
Ticho jako v kostele, jen zahřmělo cejchovnou jednohlasně „Glück auf!“-zápis začíná.
Po zápise havíři odcházejí, berou lampy a seřazují se před ústím jámy, čekají na vstoupení do koše, jiní čekají na rozkazy důlních a naddůlních. Za půl hodiny až hodinu vše
sjede. Na dole se rozcházejí, každý do přiděleného předku. V předku prvního havíře
jest povinností ihned zkoušet plyny, prohlédnout předek, nehrozili nebezpečí závalu.
Běháči chystají vozy, aby nakopané uhlí odvezli k nárazišti. Když uplyne doba, opouštějí horníci dílo, načež se vyměňuje druhá směna a tak to jde po celý rok.
Staří havíři věřili pověrám, ku př.: O půlnoci na dole strašili pidimužíci a skalní duchové. Žádný havíř proto v poledne nebo o půl noci nekopal, aby se nepokřižoval.
Mladé horníky strašili povídačkami a nejvíce se to dělo, tuším na nejstarší jámě „U
Mašinky“ v Padochově. Tam havíři s duchy mluvili, ale kdo s nimi nedovedl mluvit,
ničeho nenakopal, měl prý tvrdý předek.
Dovolím si povědět Vám, milí horníci, jednu příhodu, kterak (prý skutečně) pidimužík na dole se starým havířem mluvil a co. Bylo to asi vletech 1885-1890 na dole
„Františka“ v Padochově právě v den 16. července na oslavanskou pouť. Na dole nikdo
nepracoval, jen se měla v noci obsadit chodba od 10 hod. do rána 2 lidmi, kopáčem a
vozačem. Vozač na směnu nepřišel a kopáč sjel na důl sám. V těch dobách se nosily
otevřené lampy. Kopáč tento nedošel ani do předku a jak o pouti si zbožně lehl asi 30
48
m před. Na jámě této byl ve službách pan důlní N.F., který maje službu, sjel asi o 12
hod. v noci do dolu podívat se do předku. Jak užasl, vida kterak kopáč pracuje
v třískách se zavřenýma očima jako o pouti. Jinak rozumný, čilý horník. Strčí do něho,
aby se přesvědčil o pravdivosti svého poznání. Leč marně. Úžas důlního stupňuje.
V tom kopáč vypoulí oči, dívá se zjeveně a kleče spíná ruce. Důlní ze sebe vyrazí: Byl
jste u štosu (předku)? Nic. No, byl jste u štosu? Kopáč zděšeně: Ducho, ducho, povim
ti pravdo pravdivó, jen neškoď! Chraň každý Duch Hospodina a Ježíše jeho syna! (pokřižoval se): Já u što-što-štosu nebýýýýl! Duch s utajeným smíchem odešel. Do smrti
kopáče nikdo nepřesvědčil, že duch to nebyl. Už jest mrtev. Bůh mu dej lehké odpočinutí!
Havíři – Františka 1904
Františka 1920
A takových případů pověrečných bych mohl uvést více. A co to bylo? Náš havířský
lid neměl vzdělání, byl více v jámě než doma.. četba byla mu španělskou vesnicí, jeho
byl kostel a kořalka.. Nebylo jednoho domu, kde by nebyla konev kořalky (po hornicku brkál, německy „Plácat“) za 50 krejcarů plná. V domě byl ponejvíce kancionál a
hornický kalendář s pidimužikem na deskách. Pamatuji jako školák souseda, starého
havíře, když řekl synovi při dělání početní úlohy: „Co se s tím trápíš? Hned toho necháš! Do čtyřiceti počítat umíš, doktorem nebudeš a jako havíř víc jak čtyřicet zlatých
výplaty nedostaneš! Já psat a čítat neumím a vyrostl jsem“. Dle toho také lid vypadal.
Mladík sotva škole odrostlý chodil k muzice a měl už panno. Muziky bývaly jen o
výplatě a to se šlo hned po poledni. V jedné kapse čtyrky šestáky, v druhé musila být
grňa (nůž). Nebyla-li pračka, tož to nebyla žádná muzika. Musila téct krev. Nebylo
knih, nebylo vzdělání, nebylo odborných spolků. Na dolech se pokroku nedávalo,
nevěřilo se strojní práci, věřilo se jen špičáku.
Jednu dobrou vlastnost starší však přece měli. Důkladně dřevili a jeden druhého
bratrsky ctili. V dobách před 30 lety měla velký význam horníkova žena, ovšem byla-li
hezká a muž hodně dobromyslný.
V dobách před 25 lety se tento lid probouzí, více méně vzdělává se čtením, zhošťuje
se bludů a pověr. Neoddává se alkoholu, odsuzuje pračky. Poslední dobou jsou u nás
zřízeny povinné školy pro dělníky do 16 roků stáří, řízené pp. Inženýry. Dělníci mají
též svoje okresní kurzy vzdělávací a jednoty. Báňské úřednictvo má dobře vedenou
49
svoji organizaci, takže nyní již neschází nic, jen pokračovat a ku zvelebení našeho
stavu poznat samy sebe.
Též nužno podotknouti, že naši předkové byli hrdi na svůj stav, oni mu dobře rozuměli a jejich chudobou bylo obléci hornický kroj. Bohužel, novodobí horníci, opojení
politikou, se za tento kroj stydí. Na to nemohu nic říci, než otázati se proč? Četl jsem
nedávno v našem odborném listě, že moravsko-ostravští horníci a úředníci si houfně
opět pořizují hornické stejnokroje. Doufám, že i my zde přijdeme k poznání, že nečestné jest za svůj kroj se styděti! Vždyť to není u žádného stavu jako u nás.
Náš lid je povahy mírné, poněkud vznětlivé a velice důvěřivé. Nechá se často oklamat různými frázemi povrchních lidí ku své vlastní škodě. Jinak jest to lid pracovitý,
nestěhovavý a bývá veselé mysli. Mladší i starší jsou milovníci zábav a písní. Nářečí
zdejší je dost zkomoleno. Říká se ku příkladu místo teď- ničky, býl- bél, mýdlo-médlo,
kdybys-debes, brambora-jabólo,ertepla, mouka- móka, Maruša, Nánka, Fánka, Franta,
Pepek, honza, Málka, Tónka, Rezka, Polda, Matys, Vašek, Jara, Milka apod. Tance se
tančí národní. Staří rádi si skočí rejdováka nebo šlapáka na místě. Večer rádi staří
sedávají před domy a vykládají o zlaté, dobré minulosti.Krajna je dosti úrodná. Skorem
každý horník má kousek pole, chová kozičku a i prasátko. Po hodech pak slaví zabijačky.
Pokračování příště.
Sestavil Miloš Růža
Potravinové lístky
O tom, že války jsou pro lidstvo to nejhorší, co si na sebe vymyslelo, o tom nikdo
z nás jistě nemůže pochybovat. Také řečí o tom, že je hrdinství, když padneme ve
válce spravedlivé, je rovněž kruté. Většina náboženství přímo ve svých zákonech
nakazuje NEZABIJEŠ. Z historie ale víme, že se
válčilo a zabíjelo, bez ohledu na tento zákon a na
všech stranách. V současné době je u některých
náboženství slavný ten, kdo zabije nejvíce lidí.
Naštěstí se toto zatím u nás nevyskytuje, alespoň
pokud se týká zabíjení lidí.
Války přináší sebou také jiné problémy. Mimo
jiné rovněž vzniká problém se zásobování jak
vlastní armády, tak i ostatního zbytku obyvatelstva. Silně se pochopitelně omezí potraviny. Zpravidla se zavedou pro veřejnost potravinové lístky,
aby se předešlo tomu, že někdo má a druhý nedostane nic. A za druhé světové války (pokud se
pamatuji), bylo téměř všechno na lístky. Základem k tomu, aby se do jednotlivých rodin dostaly
potravinové lístky, byla kmenová listina, kde byli
uvedeni všichni členové rodiny, tj. od
novorozenců až po toho nejstaršího. Členové
rodin byli rozděleni podle stáří do různých
50
kategorií a podle toho dostávali příděly. Na příklad mléko. Šestinedělky dostávaly
téměř plnotučné mléko. Starší děti měli egalizované a ta třetí kategorie, dospělých již
dostávala mléko odstředěné, které již mělo spíše barvu namodralou, než mléko normální bílé. Rovněž denní dávky byly rozděleny podle věku občana. Od tří čtvrtí litru až
po šestnáctinku.
Cigarety získali na v té době pouze plnoletí muži. I když tehdy málokterá (téměř výjimečně) žena kouřila, nedostala nic. Samozřejmě tyto cigarety (zpravidla „zorky“) se
vydávaly na tabačenky, což byly lístky na tabák a tabákové výrobky. Náruživí kuřáci
pak kouřili, co se dalo. Dokonce tehdejší stát dovolil pěstování určitého počtu tabákových rostlin. Tabák spolu s jinými přísadami si kuřáci plnili do specielních dutinek
pomocí k tomu určených pomůcek a nebo si jej balili do zvláštních cigaretových papírků. Později se objevilo pouzdro na tabák se zvláštním zařízením, do kterého se
nasypal tabák, přiložil se cigaretový papírek a po uzavření již vypadla umotaná cigareta, která se pouze pomocí slin navlhčila, přilepila a mohlo se kouřit. Dříve téměř každý
kuřák měl sebou kovovou tabatěrku, do které si naskládal dvacet cigaret, protože
cigarety se prodávaly na kusy bez krabiček, jak jsme tomu dnes zvyklí. Navíc se tabák
z nich vytřepal (odtud rčení: vytřepaný jak zorka).
Textilie se prodávaly na body. Každý dostal šatenku, kde byly vyznačeny body a
v obchodě mu prodávající ustřihl potřebný počet bodů. Sedláci a nebo ti, kteří si doma
vykrmili a zabili prase, nedostali téměř rok lístky na maso a sádlo. Mimo to museli
naopak ještě dodat státu sádlo a krupon. Kdo měl krávy, nedostal žádné lístky na mléko. Stejné to bylo i s moučnými výrobky. Říkalo se jim samozásobitelé. Kdo měl slepice, musel odevzdávat vajíčka (na váhu, ne na kusy). Ti ostatní měli lístky. Když si chtěl
někdo koupit rohlík, musel k placení rovněž dodat lístky. Stejně tak chleba, mouka,
maso, tuky, čokoládové i nečokoládové cukrovinky, jádrové mýdlo, cukr, obuv,
podrážky, pláště na kola, téměř všechno. Na slazení se používal mimo přídělového
cukru volně prodávaný umělý med. V čajích převládala „Himča“, což měl být čaj
z himálajských krajů. Káva zrnková? Neexistovala. Vařila se cikorka, do které se dávala nějaká kávovina, nebo žitovka, což bylo opražené žito. Pila se kávovinová směs,
později melta, která se prodává pod stejným názvem dodnes. Jižní ovoce? Nebylo.
Pokud si chtěl někdo koupit uhlí (nemluvím o tomto hornickém kraji), tak na kmenovou listinu každá domácnost dostala na rok 14 metrických centů hnědého uhlí a dělej
si s tím co umíš. Odběr topiva se zapisoval do kmenové listiny. Koks si mohla koupit
domácnost, kde bylo již mnohem dříve zavedeno ústřední topení. Po válce (pokud byl
s uhlařem kamarád) dostal lignit, který v kamnech hořel jako papír. Dřevo se prodávalo v kolech (kruzích), a to ještě omezeně.
Zda se rozlišovaly za války potravinové lístky pro pracující a ty druhé, nevím. Ale
pro těžce pracující již tehdy a v určitém průmyslu se dostávaly mimo normálních
zvláštní lístky, na kterých byly navíc mnohem větší dávky všech druhů potravin. Po
válce, když jsem jezdil na montáže, byly nám zasílány z podniku, u kterého jsme byli
zaměstnaní, právě tyto potravinové lístky pro těžce pracující. Ty nám stačily k tomu,
abychom se na montážích (v hospodách, jídelnách, kantýnách a podobně) najedli
právě z těchto přídělů.
51
Když se vyfasovaly potravinové lístky, na některé zboží se odstřihovaly tak zvané
objednací lístky, aby prodejce si mohl podle množství „objednávek“ zajistit příděly
(mléko, máslo, maso a podobně).
Lístkový systém pokračoval samozřejmě i v době poválečné, a to až do 1. června
1953. I když byl ke konci toho období tak zvaný volný trh, na kterém se prodávalo za
mnohem vyšší ceny než na lístky, přece jen se dalo více koupit. Někdy na začátku
padesátých let se uvolnil prodej chleba. Pak se nalezl pohozený plesnivý někde
v popelnicích, opět to bylo uznáno jako mrhání s potravinami a byl zpět „vázán“ na
lístky.
Samozřejmě po celou dobu se prodávalo „načerno“. Na příklad mouka, ta většinou
se získala ve mlýnech (známý v tomto směru v okolí byl mlynář Vydra ze Senorad, kde
se obešlo hodně lidí, ale i u dalších). Od sedláků to bývala trocha, zpravidla čerstvě
nadojeného, a tím plnotučného mléka, někdy se koupilo i obilí. Někteří starší si vzpomenou, že chodili kontroloři, kteří kontrolovali jakost a množství mléka. To se pak
odevzdávalo do sběren a nebo někde přímo do mlékáren. Někdy ovšem prodávající
vyžadoval horentní sumy za potraviny. Těm se říkalo keťasové, lichváři. Ti měli heslo:
„Chceš, tak zaplať!“ Proti nim bojoval každý režim a tvrdě je trestal.
Před několika roky jsem obdržel od paní Kunkové zbytky potravinových lístků,
které byly určeny pro měsíc červen roku 1953. A protože je to již neuvěřitelných 55
roků, předkládám je naším čtenářům, aby mohli posoudit, kolik toho mohl jedinec
sníst, nebo lépe řečeno, na co měl nárok. Potravinové lístky nejsou úplné, ale i tak o
něčem hovoří. Opakuji, že se jedná o příděly na jeden měsíc.
Lístek na cukr a mýdlo pro děti do 12 let: 1 kus jádrového mýdla a 1 400 gramů
cukru.
Lístek na cukr a mýdlo pro zaměstnané: 1 kus jádrového mýdla a 1 200 gramů cukru.
Lístek na potraviny pro děti od dvou do šesti let: 6 kusů vajec, 650 gramů másla, na
den ½ litru mléka, 700 gramů masa, 1 500 gramů hrubé mouky, 3 000 gramů označených mouka a kupoval se na ně chléb, nebo rohlíky.
Lístek na potraviny pro zaměstnané (ne těžko pracující) umožňoval nákup 1/8 litrů
mléka denně, 320 gramů sádla, 150 gramů másla, 1 350 gramů masa, 300 gramů tuku,
1 900 gramů hrubé mouky, 4 000 gramů mouky, 5 250 gramů chleba. U chleba byla
určena doba platnosti (do 10., nebo 20. června). Za války existovalo nařízení, že se
nesmí vydat z pekáren chléb až za 24 hodin. U těchto potravinových lístků byl ještě
jeden zvláštní ústřižek, na který se prodával určitý druh potravin, který byl vyhlášen
během příslušného měsíce.
Na závěr předkládám šatenku, na které se dostaly ve vybraných obchodech různé
textilie, včetně oblečení. Každý prodávaný výrobek měl na sobě cenu a kolik bodů je
nutné k tomu přidat. Tyto body, ale i ty ostatní lístky každý měsíc lepili obchodníci na
zvláštní archy, ty se odevzdaly a samozřejmě se přísně kontrolovaly. Všechno muselo
pochopitelně souhlasit.
Ke zrušení potravinových lístků se musí samozřejmě připomenout ještě jedna výrazná skutečnost. V měsíci květnu začala „šeptaná propaganda“ (největší a nejnebezpečnější nepřítel každého režimu) prohlašovat, že v našich zemích se chystá měnová
52
reforma. Stát to tvrdošíjně odmítal a dokonce tehdejší prezident Antonín Zápotocký (*
19.12.1884 + 13.12.953, prezidentem od 21.3.1953 do své smrti) veřejně a hodně nahlas
prohlašoval, že naše měna je pevná a že se nic nechystá. Ovšem nějaký den, možná
dva na to, již to pravda nebyla. Na měnové reformě vydělali ti, kteří si zakoupili krátce
před tím nějaké cenné věci. Všeobecně se ale dá říci, že téměř všichni obyvatelé našeho národa byli oficielně, bezostyšně a krutě státem okradeni. Peníze se měnily
v poměru 1 : 5 do hodnoty 600 korun, kdy každý obdržel 50 korun. Další peníze se
měnily v poměru 1 : 50 bez ohledu na to, zda je měl kdekoliv uloženy a nebo je měl
doma. Rovněž padly tak zvané vázané účty, které byly výsledkem jakési měnové reformy již po válce. Z těchto účtů se mohly vybrat peníze na některé akce zcela mimořádně (svatba, pohřeb). V ten den byly všechny obchody okamžitě uzavřeny, prováděny „orgány“ kontrolované inventury. Mne tato akce zastihla ve vojenském výcvikovém
prostoru Libavá, kde se v kantýně prodalo všechno, i tak zvané tankové suchary, kterých byly balíky z jídelně kdykoliv a v jakémkoliv množství po celý den k odebrání.
Jeden z vojáků si chtěl dokonce koupit v armě pípu. (Arma, tak se jmenovaly obchody
ve vojenských objektech). Hodně vojáků bylo vybaveno zbraněmi a ostrými náboji a
vyjelo do všech obcí a měst, kde „dohlíželi na bezproblémovou výměnu peněz, na
pořádek a klid“. Bankovky se
válely různě po zemi, nikdo si
jich nevšímal, někteří si jimi
připalovali cigarety a podobně.
Celý národ byl rozčarován, ale
náš „tatíček stát“ si jako vždy, i
tenkrát dovedl zjednat respekt a
pořádek. Dnes by asi z toho u
nás vznikla třetí světová válka.
I po této době se prodávalo
různé druhy zboží „pod pultem“,
to
znamenalo,
že
nebylo
vystaveno
v prodejně,
ale
prodávalo se „známým“ a
podobně. Jistě si mnozí vzpomenou, jak se stálo každý týden před ránem ve frontách
na maso, kdy každá rodina dostala určité množství. Kdo si frontu nevystál, také zpravidla nic nedostal. Někdy ke každému nákupu masa se muselo vzít kousek bůčku.
V obchodech byly čínské masové konzervy, kde bylo více sádla než masa. Jinak
v prodejnách „Masny“ visely přes týden prázdné háky na maso. Rovněž problém byl
s uzeninami. Existovaly určité druhy salámů, kabanosů, klobás a dalšího řeznického a
uzenářského zboží a opět některé druhy byly „podpultové“. Jižní ovoce se prodávalo
zpravidla jen před vánočními svátky. Rovněž se musely vystát fronty, kde dostal každý
určitý počet tohoto ovoce a hotovo. Problémy byly také s toaletním papírem. Opět
vystát frontu a ještě k tomu odebrat papírové ubrousky. Ženské potřeby. V prodeji
jeden druh a to ještě se dostal koupit omezeně a jak jinak než ve frontě.
Náš národ byl ale trpělivý (nebo musel být), vše vydržel, různě si všelicos odřekl,
vše překonal, nikdo hlady neumřel, všichni měli práci a tím i peníze, za které si mohl
53
různé věci zakoupit. A kdo nechtěl pracovat, tomu práci vnutil stát ve svých specielních zařízeních. Jen si nemohu vzpomenout, jak to bylo s tou naší jistou „menšinou“.
Někteří naší občané měli výhodu, že měli v bankách zahraniční konto a mohli si zakoupit zahraniční a nebo kvalitní naše zboží v zahraničních prodejnách Tuzex za bony
(zvláštní měna pro tento druh obchodu), které se prodávaly „načerno“ i jiným občanům, kteří tu možnost neměli.
A dnes? Ať je 15. června a nebo 15. prosince, v obchodě s ovocem a zeleninou se
dostane vždy čerstvé zboží jak naší produkce, tak i ze zahraničí. Že jsou naše jablka
dražší, než jižní ovoce, to je již jiný problém. Pokud vejdeme do obchodu s masem, je
vždy velký výběr a vždy čerstvého. O uzenářských výrobcích to platí stejně. Drogistické zboží? Opalovací krémy s různými faktory, nejrůznější toaletní mýdla, šampony,
prášky na praní, parfémy, je libo s křidélky a nebo ultra tenké. Žádný problém. A že
nejsou někde peníze? Věřím, ale proč? Neznám případ, že by někdo u nás
v Oslavanech a nebo okolí zemřel hladem, žil pod mostem a nebo že se musel stát
postarat o jeho pohřeb. Buďme rádi, že se máme tak jak se máme. Mohlo být hůře, ale
také samozřejmě mnohem, mnohem lépe.
Jan Kyselák
Osvobození Oslavan v roce 1945
Omlouváme se, že tato zpráva měla být zveřejněná v měsících dubnu, nebo květnu.
Pro tyto měsíce byl zařazen materiál o našich popravených spoluobčanech Janu Hlaváčovi a Josefu Dřevikovským.
Přestože od osvobození Oslavan uběhlo letos již 63 roků, stále probíhají nejasnosti
o tom, kdy vlastně bylo tehdy naše městečko osvobozeno. Tím, že přijede jeden voják
k elektrárně, to jistě bylo po tolika letech jakési veliké znamení blížícího se konce
války, ale rozhodně tím jsme nebyli osvobozeni. Abychom se v té době mohli lépe
zorientovat, ti starší aby si ji mohli připomenout a ti mladí, aby se dověděli, jaké to
tehdy bylo v Oslavanech, nabízím výpisky Roberta Doležala, který o té době napsal
své vzpomínky, které měl uložit do makovice věže oslavanského zámku, ale bohužel
se tam nikde nenalezly. Přepisuji zde doslovně jeho zprávu bez jakýchkoliv úprav a
začínám rokem 1945:
… Bojová činnost partyzánů roste. V únoru a březnu bylo zatčeno pět mladých dělníků: Hobza František, Králík Zdeněk, Mlénský František, Treu Otto a Samlík Leopold, z nichž poslední čtyři se nevrátili. Hobza při převážení vlakem do Německa ve
kterém jel, byl přepaden letadly v Čechách u Mirošova – byl zraněn a vrátil se domů.
Při bombardování Brna 12. dubna byl zabit náš občan Jan Gross a v neděli odpoledne byl pohřben na místním hřbitově.
Rudá armáda se blíží k Brnu, je slyšet bombardování a hřmění děl. Vlaky do Brna
již nejezdí a od 17. dubna provoz na trati byl zastaven. Transporty německých uprchlíků jezdí již více jak týden od Ivančic přes Oslavany k Čučicím a dále k Náměšti. Ve
středu 18. dubna odjíždí poslední oddíl vojska ze zámku a s nimi odjíždí i jejich přisluhovači, Lipowski z elektrárny, Nowinski z dolu Kukla, kterému horníci říkali Hipko,
Liperovsky – ruský emigrant za 1. světové války – lesní měřič, oberfašista Heschel,
54
kterého na cestě chytili a dostal svůj díl, Streit, zahradník ze zámku, správce statku
Platzer a jiní poturčenci. Josef Klein zůstal a Piwnička, kapitán v.v. se oběsil před příchodem Rudé armády.
V poledních hodinách 18. dubna 1945 přijel od Ivančic na koni první voják slavné
Rudé armády až k elektrárně. Hlídka Rudé armády, která přijížděla od Ivančic později,
zastřelila za posledními domky za nádražím v Oslavanech dva německé vojáky, kteří
přijeli přes obec až za nádraží a již neměli čas auto obrátit před hlídkou Rudé armády,
která po nich zahájila palbu. Oberleutnant Paul Milke byl na místě mrtev a druhý utekl
přes pole na Písky, kde zůstal ležet mrtev pod vrbou a třetí se odplazil příkopem podle
silnice zpět do Oslavan, ve dvoře si vzal koně a odjel směrem k Náměšti. Později se
vrátilo ještě jedno auto od Čučic s vojáky, ale před obcí obrátili a jeli nazpět. V Hájku
nad obcí vzali sebou naše občany Kopečka Jana číslo 626 (dnes Čučická 30 Žemličkovi) a pokrývačského mistra Salabu Ludvíka. Nad hájkem je z auta vysadili, poručili,
aby si rozvázali tkaničky u bot a utíkali do lesa vedle silnice. Jak se dali do běhu, začali
po nich střílet. Kopeček upadl, tím se zachránil, doplazil se na svah, skutálel se dolů a
utekl. Salaba byl nad svahem zastřelen a zůstal ležet na svahu rokle. Pochován byl až
v pátek 20. dubna.
Kolem 17. hodiny toho dne projel na koni obcí ku kříži pod Skalkami vojín Rudé
armády, vrátil se a s ním celá hlídka, která zůstala v obci, zpět do Ivančic. Oslavany
zůstaly neobsazené. V pátek 20. dubna 1945 přebírá nový národní výbor správu obce.
Výbor je desetičlenný a jsou v něm za stranu komunistickou Badura Václav, já (rozuměj Robert Doležal), Gross Ludvík, Koblížek Viktor a Vyhnálek Raimund. Za stranu
sociálně-demokratickou Vaňous Jan, za českou socialistickou Zdražil Josef a za stranu
lidovou Pokorný Jan číslo 161 (dnes Čučická 26 Pokorní) a kaplan Jan Smutný. Za
partyzány Valach Rudolf. Tajemník Josef Badín byl propuštěn ze služeb obce a novým
tajemníkem ustanoven učitel soudruh Pokorný Jaroslav. Byla provedena mobilizace
mužů od 18 do 45 let s velitelem pořádkového vojenského sboru byl ustanoven poručík Václav Stránský.
Dopoledne byli zraněni nad Hájkem k Čučicím Řehoř Jaroslav do pravé ruky a dále
na silnici Kopeček Václav z Čučic do prsou. Oba byli dopraveni do nemocnice
v Ivančicích.
Ve středu 25. dubna navečer výzvědný oddíl německého vojska vrací se od Čučic
po silnici, ale do obce nedojel. Žádáme posilu od Rudé armády z Ivančic, která přijíždí
do obce s tankem, střílí za silnice před domem číslo 54 a střelami (dnes Hybešova 17
Kroupovi) byl zasažen dům Antonína Kurzbüchlera číslo 525 (dnes Čučická 27 Perntovi), který tehdy stál samostatný nad obcí u silnice k Čučicím. Tank se vrací, jede
k Nové Vsi a od Malaníkových číslo 734 (dnes Novoveská 6 Foralovi?), vypálil několik
ran do lesa v Kocouřích a do Hájku nad obcí k Čučicím. V obci je zmatek, mnoho lidí
se stěhuje do Ivančic.
Ve čtvrtek 26. dubna po 9. hodině odstřelují Němci ze silnice v Hájku nad obcí těžní
věž dolu Kukla, která byla zasažena třemi střelami menší ráže. Další občané utíkají do
Ivančic, obec je odstřelovaná z tanků. Navečer nastupuje Rudá armáda z Ivančic do
Oslavan, obsazuje část obce u bývalé cihelny, nyní Hybešova ulice a horní část ulice
Čučické a nad ní v polích jsou kopány zákopy. Palbou Němců z Kocourů byla zapálená
55
stodola rolníka Jana Rumreicha číslo 53 (dnes Hybešova 9 Rumreichovi) a při hašení
byl postřelen do břicha hasič Václav Dřevikovský, svobodný, syn hrobníka a zemřel
v noci v ivančické nemocnici. Obec je bombardovaná dále i v pátek 27. dubna a odpoledne byli v zámku na levém balkonu střepinami střel zabiti František Olšanský, listonoš a Ota Stránský, horník – oba ženatí. Ve sklepě svého domku v Kostelní ulici číslo
516 (dnes Kostelní 7 Šaldovi), kam dopadl granát, byl zabit Ferdinand Krýdl, dělník
s dětmi Jiřím a Jiřinou. Všichni mrtví – měli pohřeb v neděli 29. dubna ráno. Odstřelování obce trvá celou noc z pátku na sobotu, i v sobotu ve dne, slábne ve směru od
Čučic, ale od Lukovan trvá. Velká stará lípa na nádvoří zámku v koruně byla zasažena,
poškozená střecha zámku a bylo při tom zraněno více zaměstnanců velkostatku a
příslušník vojenské skupiny Zdeněk Just – byl těžce zraněn do nohy.
Velitelem prvního oddílu Rudé armády byl major Makarov, později 26. dubna přijíždí oddíl Rudé armády jízdy pod velením majora Ljubimova a hlavním velitelem
všech oddílů Rudé armády v obci byl plukovník Jurtajev, který měl svůj štáb u Blatnů
v Sadě číslo 719 ( dnes Sadová 6 Schildovi).
První květen 1945 jsme společně oslavili s Rudou armádou krátkou slavností v sále
Dělnického domu a ve štábu Rudé armády u Blatných. V těchto dnech oddíl partyzánů, který měl svoje velitelství v Ivančicích, popravil skupinu asi 20 zrádců, mezi nimi
z Oslavan Jana Illa a Vavřince Eigela. Rudá armáda vyčišťuje okolí obce směrem na
Náměšť nad Oslavou a na Lukovany, ve spolupráci s partyzány. Na Staré hoře k Dolině
kopou občané zákopy, protože německá vojska jsou ještě v Nové Vsi.
Také kopali zákopy v Zaražených a nad Havírnou, kudy nastupuje Rudá armáda na
Lukovany, podle potoka Balinky. Z tohoto nástupu ztratila Rudá armáda 12 vojáků –
hrdinů, kteří byli pochováni vedle cesty u Mlýnka nad Havírnou.
V pátek 4. května ráno byly zasaženy pumou od Nové Vsi domky Františka Basíka a
Františka Veselého u elektrárny přímým zásahem a vedlejší domky byly poškozeny.
V pondělí večer 7. května bylo vystřeleno od Nové Vsi několik pum, byly zasaženy
domy číslo 216 (bývalé Náměstí 13. prosince 3) Václava Svobody a Šaláta, dům ve
dvoře a zapálen dům Jana Škody číslo 34 (dnes Hlavní 40 Chraustovi) naproti faře,
která byla též značně poškozena. Bylo to poslední bombardování obce a po něm Němci – fašisti z Nové Vsi odtáhli.
V úterý byl zastřelen u Zbýšova náš občan František Česnek. Byl poslední obětí bojů v obci a okolí před neslavným koncem zločinecké armády Němců – fašistů a ostatních, která dnes kapitulovala – proklínaná obyvateli všech zemí, kam vstoupili a vládli.
Ve středu 9. května 1945 byl vyhlášen mír a kapitulace německé armády – byl konec druhé světové války a lidé si poprvé, po více jak šesti letech oddechli svobodně a
volně. Dopoledne se konal tábor lidu před starou školou, na kterém byla přečtena
poselství generalisima Stalina o kapitulaci německých fašistických armád, o skončení
druhé světové války a poselství míru.Tuto zprávu přijali shromážděni lidé s velkou
radostí a odhodláním, odstranit co nejdříve všechny škody, způsobené válkou a nepřipustit nikdy víc ony hrůzy, které lidstvo v druhé světové válce prožilo. Bylo poděkováno slavné Rudé armádě za její velkou pomoc při našem osvobození a vzdána upřímná,
hluboká pocta všem hrdinům Rudé armády v čele s kapitánem, jehož jméno je nám
neznámo, protože po projevu odjížděla dále.
56
Před námi byl úkol zajistit provoz závodů, poopravit budovy v obci, kterých bylo
poškozeno 20, mezi nimi i dvě školní budovy, z nichž budova měšťanské školy v dosti
velkém rozsahu. Budovy elektrárny poškozeny nebyly a provoz elektrárny nebyl narušen. Národní výbor jmenoval vedoucí závodů a to na Kukla Ing. Josefa Vögse,
v elektrárně Ing. Františka Brankovského, lesů Bedřicha Beneše a velkostatku Karla
Vyskočila, který byl později zatčen.
Smutná a velká je bilance druhé světové války. V obci zůstalo pohřbeno 21 hrdinů
Rudé armády, a to 9 na místním hřbitově a 12 na prozatímním hrobě u Havírny. Do
společného hrobu na místním hřbitově byli pochováni v červnu 1945 tam, kde dnes
stojí pomník našich osvoboditelů. Z našich občanů zahynulo 113. Z toho dva byli popraveni, 7 zemřelo v koncentračních táborech, Karel Kunka v zahraničním vojsku, za
bojů v obci 7 občanů, 84 cikánů a 6 židů zahynulo ve vyhlazovacích akcích rasových v
různých koncentračních táborech a 4 Němci. Mnoho lidí bylo zraněno, z nichž Zdeněk
Just a Josef Rosendorf těžce.
Koncem května a v červnu se vrátili z koncentračních táborů a vězení: Havliš Stanislav, Řezáč Jaroslav, Rambousek Alois, páter Josef Gross a jiní. MUDr. František Pavlík a Jaroslav Stránský byli propuštěni dříve. Ve vyšetřovací vazbě bylo více občanů,
kteří po krátkém čase byli propuštěni.
Rudá armáda odešla z Oslavan před 20. květnem. V červnu byl doplněn národní výbor na 30 členů a já jsem zůstal předsedou. (zde končím doslovný opis Roberta Doležala a uvedu jen důležité body):
V srpnu se národní výbor přestěhoval do zámku, kde jsou úřadovny národního výboru dodnes.
Ještě roku 1945: část partyzánské skupiny Blesk odjela na jižní Moravu, kde přišel
o oči Ladislav Kotek.
V lednu 1946 byly převezeny tělesné pozůstatky hrdinů Rudé armády na ústřední
hřbitov do Brna.
27. října 1946 byl odhalen na místním hřbitově pomník Rudé armádě, naší osvoboditelce. Je to dílo akademického sochaře Hořavy z Brna. Odhalení byl přítomen důstojník Rudé armády. Byla velká zima, padal sníh. Cukrovka na poli zmrzla – počátkem
listopadu mrazy povolily a cukrovka byla sklizená.
A závěr? Kolikátého byly Oslavany osvobozeny? Je nutné si uvědomit, že kdyby
osvobození Oslavan bylo kterýkoliv den, jistě by Robert Doležal i se svými lidmi prosadil, aby se ten den slavil, jako se oslavoval vstup a osvobození Rudou armádou v
jiných městech a nebo vesnicích. To, že sem dojel jeden voják na koni, tím nejsou
osvobozeny Oslavany. Ani tím, že zde v několika domech spali sovětští vojáci. To, že
naši lidé kopali zákopy v okolí Oslavan, nic neznamená. V Oslavanech se slavil vždy až
Den vítězství, tehdy 9. května, i když se kladly v předvečer kytice na různých místech.
A proč se dnes slaví 8. května? Němci byla podepsaná bezpodmínečná a úplná kapitulace 8. května do 24,00 hodin, což je 00,00 hodin 9. května. Sovětský svaz, dnes Rusko
a jiní, dodnes slaví Den vítězství 9. května, jak to tehdy ustanovil tehdejší nejvyšší
velitel Rudé armády a celého Svazu sovětských socialistických republik Josef Vissarionovič Stalin.
57
V roce 1987 vydali JUDr. Julius Škoda a Karel Pokorný „spisek“ Oslavany 1939 –
1945. Zde jsou popisovány v devíti kapitolách dějiny dělnictva, cikánů, odbojářů, vojáků v zahraničních armádách, partyzánů a také poslední dny války. Samozřejmě se
nedá nic vymyslet, co nebyla pravda o těchto tak krutých dnech pro Oslavany. Jsou
zde zapsány jejich postřehy a také přetištěná zpráva z Pamětní knihy Oslavan, kterou
po válce zapsal řídící učitel Jan Sekanina.
Ve „spisku“ píší oba autoři na straně 26, že v ranních hodinách dne 18. dubna 1945
byly obsazeny celé Oslavany a přehrazeny. Podminovány byly přístupové cesty pro
přísun do Oslavan… Ví se, že až o ¼ na jednu (po poledni) se objevil první sovětský
voják před elektrárnou. Kde vzali autoři zde uváděnou informaci?
Na straně 31 se dovídáme, že v sobotu odpoledne 28. dubna přijeli do obce ubytovatelé a v neděli 29. dubna obsadil Oslavany 48. kozácký pluk, který umístil na vhodných
pozicích u elektrárny, na Kukle a v Zaražených svoje dělostřelectvo.
Proč se tehdy, po válce, neprosadil tento den jako Den osvobození Oslavan, když
oba byli různými a vlivnými funkcionáři v obci? Když se píše v jiných materiálech o
osvobození Oslavan, je převážně napsáno, že po celou dobu fronty tyto byly územím
nikoho.
Mám také zprávu o partyzánském hnutí v našem kraji autora Albína Hejtmánka,
kde se zmiňuje na šesti strojopisných stranách o osvobozování Oslavan. Zde se dovíme, že v bojovém záznamu je stručně hlášena situace: „Mnohatisícové svazky Antonína Řepky vyšly vstříc jízdním gardistům, samostatně vyčistivše od Němců jednotlivé
obce (Oslavany, Novou Ves, Biskoupky atd.“ Dále je zde uvedeno, že se jednoznačně
prokazuje, že Oslavany byly osvobozeny partyzány, a to 18. dubna 1945. (vysvětlení:
Antonín Řepka byl velitel, kapitán partyzánů. Pod něj také spadala družina soudruha
Hybeše, Blesk - jednotka Oslavany, Skřípák – u železničního mostu, Dolní Kounice a
další jednotky: Nová Ves, Němčice, Hlína, Neslovice, Padochov – podle Hejtmánka.)
Takže názory mohou býti různé. Jisté ale je, že v Oslavanech bojovala vojska Rudé
armády, že zde mnozí zanechali v posledních dnech války své životy a rozhodně jim
patří za to dík! A který den byly osvobozeny, myslím, že to není již dnes vůbec důležité.
Letos v dubnu byla provedena připomínka osvobození na místním zámku. Byla zde
jak vojska německá, tak i vojska Rudé armády. Pochopitelně si zde hráli účastníci
„osvobozovacích bitev“ na vojáky. Ani datum konání nesouvisel s osvobozením Oslavan. To vyšlo tak časově organizátorům. Tato akce se přítomným líbila, zejména dětem, i když počasí se zrovna nevyvedlo. Všichni byli s ukázkou spokojeni. Zaplať Pán
Bůh, že jen s ukázkou. Ještě jedna informace, která se objevila v „Zrcadle“: „Scéna
byla fiktivní, protože za války byl na místním zámku lazaret“. O tom jsem nikdy neslyšel a nečetl. Protože zde sídlila jednotka německého vojska, pak je možné, že zde byla
nějaká ošetřovna. Ale že by zde byl lazaret, tedy nemocnice, kde by měli být nějací
vojáci, kteří utrpěli nějaká zranění ve válce? Vždyť Němci neměli ke konci války ani
čas něco podobného budovat, jak rychlý byl jejich ústup, jak rychle byli hnáni sovětskými vojsky. Pamatuji jedinou nemocnici v oslavanském zámku. To se zde točily
„Četnické humoresky“.
58
Je pravděpodobné, že někteří naši spoluobčané budou různě reagovat na tento článek. Nic jsem si nevymyslel, protože jsem v tom čase v Oslavanech nežil a co vím,
mám z různých zápisů z těch dob, které jsem postupně zde uváděl a odkud jsem čerpal uvedené informace.
Jan Kyselák
ZE ŽIVOTA OSLAVANSKÉ FARNOSTI
• Události
Ve dnech 31. 5. – 1. 6. 2008 se konaly oslavy ke 140. výročí úmrtí patrona ORLA župy Sušilovy Františka Sušila s odhalením jeho pamětní desky na budově Orlovny TJBrno-Bohunice, kde je též sídlo župy Sušilovy. V sobotu dne 31. 5. 2008 probíhaly
různé soutěže a turnaje v brněnských jednotách ORLA. Večer pak byl koncert cimbálové muziky Hradišťan. V neděly dne 1. 6. 2008 po mši svaté se konalo odhalení pamětní desky Františka Sušila. Odhalení provedli starosta ORLA br. Šustr a hejtman
jihomoravského kraje br. Juránek. Poté pokračovaly oslavy předáváním ocenění jednotlivým kandidátům navržených předsednictvem a jednotlivými jednotami ORLA
župy Sušilovy. Za jednotu Orel Oslavany byl navržen a ocenění si převzal br. Jan Musil.
Ocenění – Jan Musil
Charakteristika:
Jen málokterý občan Oslavan má tolik
zálib jako bratr pan Jan Musil (74).
Od mládí hrával v hornické kapele na
trubku, což mu zůstalo do dneška, kdy si
rád „zatroubí“ a doprovodí tak kytaristy
třeba o pálení čarodějnic. Býval dlouholetým členem svazu dobrovolných hasičů,
člen chrámového sboru a hudebního
souboru
chrámu
sv.
Mikuláše
59
v Oslavanech. Jeho velkým koníčkem je však stavění letadel a házedel.
V jednotě Orel Oslavany se věnuje výchově mladých modelářů. Přes zimu staví
modely „Házedel“, které v průběhu školního roku udržují, a jak se na jaře oteplí a mají
příznivý vítr, už s chlapci vychytávají nedostatky při Klubových soutěžích a připravují
se na závody. V jeho rukách se „zrodilo“ nemálo mistrů kraje Moravy a Slezska, ale i
České republiky.
Bratr Jan Musil je přes svůj věk a zdravotní problémy stále obětavý, nepokazí žádnou „legraci“, je stálicí na veřejném životě v oslavanské farnosti.
10. května se uskutečnilo již tradičně děkanátní setkání mládeže před slavností Seslání Ducha Svatého. Setkání zahajoval florbalový turnaj v Neslovicích, kde farnost
Oslavany po tradičním držení posledního místa z minulých let tentokrát suverénně
převzala cenu nejvyšší. Odpoledne následovala hra v lese, táborák na faře v Rosicích a
vše zakončila společná modlitba.
Za zmínku jistě také stojí 17. 5. první pouť nejen oslavanské farnosti, ale přidali se i
poutníci z okolí. Vyjeli jsme do Obyčtova, nového kostela Božího Milosrdenství ve
Slavkovicích, Žďáru nad Sázavou a potního místa Zelená Hora, kde vyvrcholila pouť
slavnou mší svatou. Věříme, že to nebyla první a poslední pouť naší farností.
• Hierarchie
Papež jako biskup římské partikulární církve nástupce apoštola Petra a z toho titulu
v něm setrvává úřad (úkol, služba), „který Pán udělil jedině Petrovi“. Jedná se tedy
o ustanovení božského práva, nikoli o delegaci od biskupského sboru nebo ode všech
katolíků.
Papež je hlavou biskupského sboru. Mezi ním a biskupy je totéž vzájemné spojení,
jaké bylo mezi Petrem a ostatními apoštoly. Je zástupcem Krista (Vicarius Christi) a
pastýřem celé církve na zemi.
Plný titul papeže zní:
biskup římský
náměstek (vicarius) Ježíše Krista
nástupce knížete apoštolů
nejvyšší velekněz všeobecné Církve
patriarcha západu
primas Itálie
arcibiskup a metropolita římské provincie
suverén státu Vatikánské Město
služebník služebníků Božích
• Malé moudrosti
Někteří lidé nemají ze svého bohatství nic než strach, že o ně přijdou.
V bohatství ztvrdne srdce rychleji než vejce ve vařící vodě.
• Kalendárium
16. 7. – Pana Maria Karmelská - tradiční oslavanská pouť ve dnech 19. – 20. 6. 2008
B.P.
60
61
62
Z REDAKČNÍ POŠTY
VYCHÁZKA DO PŘÍRODY PŘÍMO VE MĚSTĚ
Pořád si myslím, že jedna z nejkrásnějších vycházek do přírody v Oslavanech a
v okolí je ta, která vede údolím řeky Oslavy pod Zaklášteřím. Ta jež kopíruje Naučnou
stezku permokarbonem boskovické brázdy. Teď na konci jara je opravdu úchvatná i
přes vandalismus místní mládeže, který je zde pozorovatelný na každém kroku. Již ta
vstupní pasáž, která je uvozována stoletými, mohutnými akáty je přímo impozantní.
Je to jak pomyslná slavobrána do pestrobarevné
plejády kamení, rostlin, stromů, zvířeny, úžasného
předletního ovzduší, navíc doprovázená hudbou
proudícího toku řeky Oslavy. Ti co dovedou pak i snít,
doplní tento zážitek i o představu vztahující se k
historií která těmito místy kráčela, nebo možná i
pocitem že tady, snad i vedle něho, se pohybují zdejší
skalní skřítci, permoníci. Na tuto procházku
nemusíme vstupovat vůbec za účelem poznání Naučné
geologické stezky jako takové, ona nás k sobě ale
přivede postupně určitě sama, když budeme míjet
některé z četných výchozů různých typů hornin. Na
této cestě nám totiž stačí jen mít otevřené oči,
zaposlouchat se do zvuků zdejší přírody, a umět se
nadechnout všech vůní co tento kousek krajiny skýtá.
Zkrátka být připraven relaxovat, zastavit se na správném místě a ve správnou chvíli,
umět se „kochat“. Uvidíte když se „vcucnete“ do tohoto „ráje“ budete sami překvapeni.
Taková povinná zastávka je určitě hned u starého známého lomu označovaného
místními „Pod Kuklou“, „Žlutá skála“ atd. V kamenité suti lze nalézt řadu zajímavé
květeny, dřevin, ale především ve skalní stěně můžeme sledovat, dnes již asi vyvedenou drobotinu různých vzácných dravců. Kde asi dravci hnízdili, nebo hnízdí, poznáme podle nezaměnitelných bílých proudů výměšků na převislých plochách pískovců.
Lom, hned u cesty, je uvozen velkým pískovcovým balvanem, na němž nově svítí modrá turistická značka. Je to kámen, jež by po úpravě mohl vévodit i novému náměstí.
Cesta dál je lemována řadou výchozů různých břidlic, pískovců, slínovců apod. U
známé překocené vrásy se po deštích vytvořil dílčí suťový kužel kamení, který poskytuje řadu exemplářů, ve kterých lze jen prostým odklepnutím nalézt četné otisky zkamenělých rostlinných zbytků. Ty lze nalézt po cestě i dále. Stráň až k Dědičné štole,
teď na jaře, byla přímo, a stále bude i během léta, úžasnou bylinnou zahradou teplomilné květeny a celé plejády hmyzu, motýlů, i když opět postupně stráň zarůstá náletovými, invazními křovinami. Bude pastvou pro oči.
Celá cesta a stráň je tedy nejenom rájem geologů, mineralogů, paleontologů, ale
především rájem botaniků, ornitologů, entomologů, zoologů, hydrologů atd. Jako malý
63
důkaz přikládám fotografii vzácného česneku horského, který vyrostl přímo na okraji
stezky.
Některé z rostlin, jež vyžadují vyšší vlhkost, se
pak postupně objevují vedle nás i při okraji řeky.
Popisovat cestu dále je jako nošení dříví do lesa.
Každý Oslavaňák by ji měl vstřebat několikráte do
roka sám, resp. se svými přáteli či rodinou. Projít ji
celou až na „Popel“. Víte, je to taková medicína bez
prášků. A na závěr této cesty stojí za to se jen tak
zastavit
na mostu
a
upřít
svůj
pohled
proti
proudu
řeky
Oslavy směrem ke Kovářovu kopci. Bude
vám u srdce příjemně na dlouhou dobu.
Mimo to si všimněte skoro přírodního
úkazu, kdy se nad jezem, snad u nějaké dřevěné překážky zachytil a prosperuje trs
trávy.
(rl)
HORKO NA KYPRU
Turistický ruch na Kypru začíná narůstat po období dešťů,tedy koncem února až
začátkem března.
Nejdříve přijíždějí turisté dříve narození. Nestojí o úmorná vedra subtropů.Sluní se
v závětří a procházejí se po mořských plážích. Kdo si chce zaplavat, má k dispozici
v některých hotelích vyhřívané bazény. V moři plave jen několik otužilců. Kypřané
s koupáním v moři vůbec nespěchají a o slunění se nestojí. Vědí až moc dobře, že si
této radosti užijí mírou vrchovatou. Dlouho chodí teple oblékaní ve svetrech a bundách. A tak na první pohled každý pozná turistu. Chodí v šortkách, tričkách, ruce,
nohy a obličeje načervenalé. Nepoznala jsem, je –li to první náznak působení sluníčka
nebo od dovádění studeného větru, který vane od moře nebo od pohoří Trodos. Dovedu pochopit myšlení těchto lidí. Když už jsem si dovolenou zaplatil, ať je to na mé kůži
vidět. Jsou to vesměs cizinci.
Před nástupem horka probíhá nad Kyprem období silných větrů ženoucích tmavé
mraky ne deště, ale prachu a drobného písku. Tento jev nebývá pravidelný a trvá různě dlouhou dobu. V bytech je písek všude. Na podlaze, na nábytku, na šatech. A kdybyste uklízeli od rána do večera, vždy se někde najde. Když cirkulace vzduchu nad
mořem a pevninou se teplotně vyrovnává, vítr ustává.
64
V květnu nastupují horka, která vrcholí v letních měsících. Není výjimkou, že ráno
teplota ve stínu dosahuje 40 stupňů C. Přes den na sluníčku rtuť teploměru vystoupí na
doraz. V ulicích se těžko dýchá. Mnohé obchody jsou od 13 do 16 hodiny zavřené.
Lidé zůstávají ve svých domech, stahují rolety, zavírají okenice, mnozí, hlavně děti, spí.
Nelze se tedy divit, že i malé děti velmi pozdě večer na ulici skotačí a hrají si. V dnešní
době je velkou výhodou klimatizace, kterou vlastní snad každá domácnost. V naší
rodině se zapíná klimatizace, když syn při práci s počítačem prohlásí: „Papír se mi lepí
na ruce!“. V noci se přikrýváme prostěradly. Spíme na menších polštářích, které jsou
ráno propocené, jako by spadly do vody. Nevěděla jsem, jak silně se dokáže potit hřbet
ruky. Mé ruce velmi často byly pokryty krůpějemi potu. A moře? Je teplé. Připomíná
vodu ve vaně. Děti se koupou v tričkách a s kloboučky na hlavě. Velká část dospělých
při koupání v moři si také chrání hlavu kloboučkem. Na plážích lidé vysedávají pod
velkými slunečníky a různými
přístřešky. U moře se vždy lépe
dýchá.
Moc příjemné je na Kypru babí
léto – září, říjen. Úmorná vedra
zmoudřela a ustoupila. Je stále
horko, moře je prohřáté, i když se
dny krátí. Dozrává hroznové víno,
kterého je všude nepřeberné
množství a zmrzlina stále výborně
chutná…
Podělím se s vámi, vážení
čtenáři, s některými poznatky
z letošního pobytu na tomto
ostrově.
V zimě téměř nepršelo. Je tu velký nedostatek pitné vody. Dodávka do bytů se
omezuje již od konce března. Letos období prašných mraků trvá poněkud dlouho,
téměř celý duben.
Tloustneme, přátelé, tloustneme. Zima je k našim tělům shovívavá, ale když začneme odkládat teplé oblečení, špatné tvary našich postav připomínající tlačenky, jelita
a jitrnice jsou vystaveny jak ve výkladních skříních. Udivuje mě, jak majitelé tyto přebytky bez zábran ukazují svému okolí. Doma mi říkají babi. I já nosím nějaká kila
navíc. Kritice mého zjevu se vehementně bráním: „Neříkejte mi, že jsem tlustá. Já
jsem dobře živený Moravák.“ S rodinou jsem byla několik dní mimo Limassol, v Pafosu. Je to velmi oblíbené turistické místo Kypru. Stravovali jsme se v hotelu formou
švédských stolů – každý si mohl vybrat co chtěl a kolik chtěl. Kyperská strava již
barvami je pastvou pro oči. Hlavně lákají zeleninové a ovocné saláty. Chutnají znamenitě. Když jsem si se svým talířem sedla vedle syna, očima zhodnotil množství lahůdek
mnou vybraných a řekl: „Babi, měj rozum. I moře chce mít z turistů estetický zážitek.“
Nezhořklo mi sousto v ústech. S chutí jsem vše snědla, i když jsem se synem naprosto
souhlasila. Přiznám se, že se snažím, aby žádné kilo na mém těle nepřibylo. Chci se
65
líbit i ve svém věku našim lesům, polím, lukám, přehradám, až se do ČR vrátím. I naše
příroda má právo na určité estetické zážitky z nás, lidí, třebaže nemáme moře.
Naposledy jsem se vracela z Kypru v říjnu. Teplota dosahovala ve stínu 34 stupňů
C. Moře bylo teplé jako kafíčko. Před přistáním letadla v Praze na Ruzyni hlásil pilot
zprávu o počasí. „Stav: 6 stupňů C, slabě prší.“ Já jsem se těšila, přátelé, že mi bude
zima.
Alena Urbánková –Cempírková
SOCIÁLNÍ A FINANČNÍ PORADNA ČR VE SPOLUPRÁCI S KRAJSKOU
RADOU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE SVAZU DŮCHODCŮ ČR
INFORMUJE
Finanční poradna sjedná slevy pro mladé rodiny s dětmi, sociálně slabší skupiny
obyvatel, pro seniory, pro držitele průkazů TP,ZTP a ZTP-P
Sociálně finanční poradna ČR nabízí touto cestou pro všechny klienty slevy:
v na elektrickou energii ( roční vyúčtování 4 – 6 %) u vybraného dodavatele
v na benzin a naftu v síti vybraných čerpacích stanic
v na služby vybraného mobilního operátora (slevy 30-40%), pevné linky, internet,
Telefonica O2
v na zákonné a havarijní pojištění osobních aut (10-20%)
v na pojištění domácnosti a nemovitosti (slevy 10-20%)
v na dodávku plynu (od července 2008) u vybraného dodavatele
Pro držitele průkazů ZTP a ZTP-P sjednáme slevy na pojištění za škodu způsobenou
zaměstnavateli,zákonné a havarijní poj. aut, pojištění domácnosti a nemovitosti u vybraných pojišťoven. Neplaťte víc, než je potřeba!
Finanční poradna dále informuje:
Od 1. června 2008 lze uzavírat stavební spoření pro děti do 17 let bez vstupního poplatku.
Sociální poradna nabízí kontakt na bezplatné právní, sociální, daňové a psychologické
služby pro všechny občany
Bližší informace:
Kontaktní místo – Krajská rada Svazu důchodců, Běhounská 17 Brno 61600
Tel. 545 575 257, mob. 721 344 323
Úřední den – úterý 13.00 – 16.00 hod.
POZNATKY
Dne 31. 5. se uskutečnil, díky spolužákovi Milanovi Mannovi, který vše organizačně
zařídil, sraz šedesátipětiletých spolužáků, v hotelu Horník v Oslavanech.
O zdárný průběh se postarala paní Jiřina Ryšková s kolektivem. Patří jí díky.
Těšil jsem se, že se po několika měsících uvidím a pokecám se spolužákem Jirkou
Šanderovým z Padochova.
„Střízlík“ Jirka, v dětství vynikal ve všem na co „mákl“. Byl nejlepší ve všem.
V karetních hrách, kulečník ovládal obdivuhodně, ve fotbale ho nikdo za cenu faulů
nedokázal oddělit od míče.
66
Za rok to bude 40 let co ho klíšťová encefalitida upoutala na vozík. Je obdivuhodné,
jak se Jirka s tímto stavem vypořádává.
V ústavu pro tělesně postižené v Habrovanech, kde v současnosti pobývá, organizuje společenský život pořádáním různých her, turnajů, zájezdů pro své „spolubydlící“,
shání sponzory na léčebné pobyty. Možná, že mnozí si pamatují jeho vystoupení
v televizi při aktuálních komentářích z ústavu v Habrovanech.
Vždy při našich setkáních je plný optimismu a dokáže „nabudit“ i nás „zdravé“.
Domnívám se, že Jirka Šanderuj, jak jsme mu říkali, žije svůj život na invalidním vozíku mnohem hodnotněji, než mnozí z nás.
Při tomto setkání jsem si ještě musel připomenout kamarády z Padochova, se kterými se už neuvidím.
Mezi ně patří: Jiří Valeš, Jiří Přinesdomů, Julius Prášek, Jan Koudela, Aleš Růža,
Zdeněk Kubeš a další.
Bohuš
CVIČENÍ PROSPÍVÁ ZDRAVÍ
Již po několik roků se scházejí ženy v sále Domu dětí a mládeže ke cvičení.
Z počátku to byla malá skupinka, hlavně ženy postižené roztroušenou sklerózou. Postupně se přidávaly i další. Kolektiv má něco přes 20 cvičenek, většinou v důchodovém
věku. Cvičitelky jsou proškolené a ví co nemocným prospívá. Když některá cvičenka
cítí, že by cvik nezvládla, nemusí ho cvičit. Cvičení je vždy v úterý..Kolektiv žen si
dobře rozumí. Občas je také potřeba se pobavit a proto se sejdou také mimo tělocvičnu. Poslední schůzka byla 17.června v baru restaurace Dělnický dům. 26 cvičenek se
zde posadilo kolem pěkně prostřených stolů. Obsluha hned věnovala příchozím po-
67
zornost a splnila jejich požadavky. Večeře byla objednána předem. Schůzku, která byla
na závěr školního roku zahájila cvičitelka paní Čermáková. Přivítala nás a popřála
příjemnou zábavu, kterou nám hrou na elektronické klávesy a zpěvem zpestřil pan
Zikmund. Jako poděkování za cvičení dostala paní Čermáková kytku. Hlavní cvičitelka
Unie Roska paní Nováková byla omluvena. V současné době byla v lázních. Zábava se
pěkně rozproudila. Ženy na parketu tančily i cvičily. Popovídaly si také o svých radostech a starostech. Rozloučily jsem se s přáním pěkně prožít léto a v září se sejít opět ve
stejném kolektivu. Rádi mezi sebou přivítáme i další zájemkyně o cvičení. Děkujeme
cvičitelkám za jejich ochotu věnovat svůj volný čas ve prospěch kolektivu pod hlavičkou organizace Unie Roska. Děkujeme za příjemné posezení vedoucí restaurace Dělnický dům, za vzornou obsluhu číšnici a za dobrou večeři paní kuchařce. Dík patří i
panu Zikmundovi.
Marie Krýdlová za kolektiv cvičenek
HUDEBNÍ SLAVNOSTI
Stalo se již tradicí, že i město Oslavany je zařazeno do programu hudebních slavností, které se letos konaly pod záštitou hejtmana kraje Vysočina Miloše Vystrčila a
prvního náměstka Jihomoravského kraje Milana Venclíka.
Milovníci hudby se již seznámili s houslisty Jaroslavem Svěceným, Pavlem
Šporclem a Gabrielou Deméterovou. Melodie z jejich nástrojů znějící naším chrámem
nadchly posluchače.
V brožůrkách vydaných k těmto slavnostem jsou uváděny i Oslavany s krátkým
výčtem historie.
V letošním roce se v chrámu sv. Mikuláše představil kytarista Lubomír Brabec a
zpěváci souboru Q Vox. Přítomné přivítal a vystupující představil pan Václav Coufal,
člen městské rady, předseda místní organizace KDU ČSL. Několik slov pronesl i starosta města Vít Aldorf a popřál všem příjemný zážitek. Lubomír Brabec patří
k nejvýznamnějším koncertním kytaristům. Odbornými kritiky je považován za hudebníka
vybraného
vkusu, tónů a techniky.
Je
řazen
k nejbrilantnějším
kytaristům světa. Jako
první hudebník na světě
uskutečnil v roce 1997
koncert
v šestém
světadílu, v Antarktidě.
Q Vox je soubor,
který byl založen v roce
1997. Těleso je jediným
profesionálním
souborem
v tomto
složení
v České
68
republice. Vystupuje nejen doma, ale i v zahraničí. Repertoár zahrnuje mimo skladeb
z různých období i umělecké zpracování lidových písní evropských národů, černošské
spirituály a další. Skladby přednesené na kytaru i Lubomírem Brabcem i zpěv souboru
Q Vox vyslechli posluchači se
zaujetím. Byli unešeni tóny
kytary znějícími chrámem.
Dlouhotrvající potlesk svědčil
o nadšení přítomných a byl
vystupujícím odměnou za
jejich mistrovství. Oslavanský
koncert
zpestřilo
také
vystoupení souboru Sirén ze
ZUŠ Oslavany.
Na závěr koncertu předaly
členky
tohoto
souboru
zpěvákům Q Voxu růži.
Starosta města poděkoval
mistru Brabcovi také předáním kytice.
Marie Krýdlová
NAROZENINY
Narozeniny oslaví dne 4. srpna 2008 pisatel článků o přírodě a zajímavostech Oslavanska v časopise „OKNO“, pan (rl).
Pod Vysočinou, na rovině,
v údolíčku Mariině,
kde příroda si rány hojí,
je městečko Oslavany,
v něm prastarý zámek stojí.
A v tom zámku „chlapců, holek“,
v kroužku „Vlastivědný spolek“.
Opět přišel v spolek mejl,
„narozky“ má Luboš Rejl.
Potíž s rýmováním zdolám,
ústy Luboše už volám,
uprostřed své krátké básně.:
„na světě je přece krásně!“
Minerály, poštovní známky shání,
v zámku stále expozice chystá,
vše se mu hodí, co je k mání,
zanícený filatelista.
Pracovitý, skromný „šedý ptáček“,
však, aby nevznikl žádný dvojsmyslný háček,
podotýkám.: „To není žádný hejl!“
69
Kdo je to tedy? Přece doktor Luboš Rejl.
Na konci své krátké básně
volám: „Chlapi,to je hrůza“,
na světě je přesto krásně,
když opouští mě můza.
Luboši, Ti přejem zdraví.
K „narozkám“, Ti dodám „vdolek“.
Žij dlouho s námi v Pooslaví,
přeje celý Vlastivědný spolek.
Život tvůj, ať samá švanda!
To Ti přeje „Bobík Panda“
LÉKAŘI A NEMOCNICE ZA VÁLKY A PO VÁLCE
Dne 18. dubna 1945 byly sovětskou armádou osvobozeny Ivančice, ale spolu
s okolím se dostaly do obklíčení. V rámci partyzánské skupiny Josefa Hybeše se vytvořila zdravotnická služba pod vedením MUDr. Zdeňka Berky, primáře ivančické
nemocnice. Její člen MUDr. František Mezník se stal členem komise, která 20. dubna
odvedla v rámci mobilizace 239 vojínů, 13 četařů aspirantů, 2 rotmistry a 45 důstojníků.
Vraťme se ještě do posledního roku války.
Známá je pomoc při poskytnutí úkrytu spisovateli Miroslavu Elplovi, který byl znám
především dílem „Tři zlaté poháry“ a dalšími romány z hornického prostředí. Elpl byl
v říjnu 1944 zatčen a uvězněn ve Vratislavi, ale když se k tomuto městu přiblížila sovětská armáda využil zmatku a uprchl. MUDr. Berka u uprchlého vězně nejprve fingoval plícní nález, ale když hrozilo prozrazení, přemístil Elpla s pomocí Miloše Navrátila
do sanatoria v Jevíčku, kde se Elpl dožil osvobození.
Po 18. dubnu se ivančická nemocnice
octla na okraji fronty. Postupně se plnila
zraněnými jak sovětskými vojáky, tak i
partyzány. Němci odstřelovali Ivančice od
Čučic a Polánky a zasahovali i nemocnici
v Široké ulici. Část pacientů musela být
převezena
do soukromých domů.
K nešťastnému překvapení došlo
23.
dubna ve 14 hodin. Pilot sovětského
letadla
si
nevšimnul
smluvených
varovných světlic a shodil na tehdejší
Záloženské náměstí před Besední dům
dvě tříštivé bomby Deset osob bylo na místě zabito a střepinami byl zraněn velký
počet občanů.
Kritické postavení ivančické nemocnice dovršily tragické události 8. května 1945
v Hrotovicích, kde do shromážděného davu na náměstí, oslavujícího osvobození padla
70
těžká bomba a její výbuch měl strašné následky. Bylo zabito 36 vojáků Rudé armády,
114 občanů Hrotic a okolí a 60 jich bylo těžce zraněno. Obtížné se stalo i první ošetření
zraněných, protože mezi zabitými byl také hrotovický lékař MUDr. Josef Orel. Třebíč
byla ještě obsazena nacisty a jediným východiskem bylo dopravit zraněné osobními i
nákladními auty do ivančické nemocnice. Převoz se uskutečnil díky 200 litrům benzínu, které poskytl ivančický hasičský sbor. Pro lékaře a všechen personál nastaly krušné dny. S krajním vypětím sil zahájili úsilí o uzdravení a přežití zraněných. Občané
byli vedením nemocnice vyzýváni, aby darovali krev, které byl neustále nedostatek.
Sto padesát ivančických občanů, ponejvíce žen, se rychle a ochotně nabídlo
k bezplatnému odběru. Přesto v dalších dnech podlehlo v nemocnici následkům utrpěných zranění 10 osob Zatímco město prožívalo první mírové dny, v nemocnici nebyl
na oslavy čas.
Je samozřejmé, že ivančická nemocnice sehrála v tomto období mimořádnou úlohu.
Nesmíme však zapomenout i na lékaře v okolních městech a obcích. V Oslavanech
působil za války MUDr. Miroslav Vlček, který 14. října 1944 vstoupil do odbojové
skupiny B5 vedené Rudolfem Valachem. V jejím rámci se 17. dubna 1945 zúčastnil
odzbrojení oslavanské stanice a v dalších dnech bojových akcí v okolí Oslavan. MUDr.
Vlček se dostal do kritické situace, když místo osobního ošetření sovětských partyzánů zaslal do bunkru jen léčebné pokyny. Velitel Antonín Řepka dal příkaz k jeho popravě, náčelník štábu Albín Hejtmánek odepřel tento rozkaz splnit, což Vlčkovi zachránilo život.
Do
Oslavan
se
přemístili i dva brněnští
lékaři.
Členem
partyzánské skupiny se
stal od 18. dubna 1945
MUDr. Karel Uhlíř,
který působil v Brně
v Národně
osvobozenecké armádě.
O den později začal
vykonávat sanitní službu
v Oslavanech
MUDr.
František
Pavlík,
praktický lékař v BrněŽidenicích
Zřejmě už nikdo nespočítá kolik raněných, nemocných vojáků a občanů v dubnu a
květnu roku 1945 lékaři v ivančické nemocnici a v okolí zachránili. Neškodí proto
připomenout jejich snahu, se kterou se tohoto úkolu s úspěchem zhostili a o jejichž
tehdejší práci se v dnešním období už ani neví.
Prameny: Vlastivědný věstník moravský 2/97, Kolektiv autorů: Ivančice, dějiny
města
Jiří Široký
71
RADY NEJEN DIABETIKŮM
Užívejme si jídla, i když jíme venku
(D I A log – časopis pro diabetiky)
Zdá se vám, že stravování v restauracích, oslavy a speciální příležitosti jsou pohromou pro váš diabetes a kontrolu váhy?
Nemusí tomu tak být.
Pokud jíte venku pouze při speciálních příležitostech, tak si to užijte. Nebojte se, že
si dáte jídlo, které může být méně zdravé než to, které byste normálně jedli. Pokud se
vás to týká, plánujte dopředu. Během dne jezte nízkotučná jídla s vysokým obsahem
vlákniny, abyste to kompenzovali, a cvičte, abyste se zbavili nadbytečných kalorií.
Pokud ovšem jíte v restauraci často, pak musíte být více opatrní, protože se vám
může zvýšit hladina krevního cukru. Navíc můžete mít problémy s nadváhou. Tady je
několik rad na co si dávat pozor, pokud jíte venku:
- hlídejte si množství jídla-vzpomeňte si jak vypadá vaše normální porce, když jíte
doma. Nemusíte sníst všechno.
- naopak, některé restaurace servírují pouze malé porce uhlohydrátů, jako třeba
brambor, takže požádejte o přídavek, pokud je porce menší, než jíte normálně.
- pokud chcete předkrm, vyberte si něco nízkotučného, jako je třeba meloun, čirá
polévka nebo salát bez drezínku.
- zeptejte se pokud nevíte, jak se jídla připravují. Jídla minutkové úpravy, jídla gratinovaná nebo podávaná s holandskou omáčkou či krémovou omáčkou budou plná
tuku.
- nebojte se požádat o něco trochu jiného-můžete požádat o brambory či zeleninu bez
másla, salát bez drezínku nebo maso bez omáčky.
- vyhýbejte se tučným nebo smaženým masům a nezapomínejte na velkou zeleninovou oblohu.
- na rautech si vybírejte z variací čerstvé z zeleniny se salsou (druh slané omáčky)
namísto hranolků a krémových omáček jezte celozrnný chléb s masem nebo ryby a
salát na místo jednohubek.
- v italských restauracích volte raději rajčatovou omáčku namísto krémových omáček
s těstovinami. Na pizzu si vybírejte zeleninovou oblohu, servírovanou se salátem a
ne česnekový chléb. Co se čínského jídla týče, polévka jako předkrm je lepší než
smažené rolky a vařená rýže je lepší než smažená.
- pokud máte chuť na dezert,rozdělte se!
- hlídejte konzumaci alkoholu – má spoustu kalorií.
- pokud se léčíte inzulínem nebo perorálními antidiabetiky (tablety), je u vás větší
riziko hypoglykémie, takže se ujistěte, že jíte dostatečné množství uhlohydrátů.
- nezapomínejte počítat výměnné jednotky.
Marie Krýdlová, Svaz diabetiků Ivančice
72
DÁVNO VYŘČENÁ PŘÍSLOVÍ
(japonská)
Den, kdy ses narodil, je šťastný.
I tisícimílová cesta začíná prvním krokem.
Lidský život je nejcennější poklad.
Lidský život je stejně křehký jako květina, která kvete jen chvíli.
Získat čas není snadné, promarnit ho je lehké.
Umění žije dlouho, člověk krátce.
I na sklonku života je pořád co dělat.
Kolik lidských tváří, tolik lidských srdcí.
Psí pranice přitahují děti, dětské pranice rodiče.
Větší vliv mají přátelé než rodiče.
Jan Kyselák
TJ SOKOL PADOCHOV
MDD V PADOCHOVĚ
Tradiční MDD proběhl v Padochově 31. 5. 2008, za účasti 25 dětí, ve třech věkových kategoriích. Ta nejstarší kategorie 10 – 15 let byla obsazena pouze třemi účastníky! Soutěžilo se v běhu na 40 m, hod míčkem, jízda na koloběžce, střelba na branku a
přespolním během (kros). Za účasti asi deseti rodičů probíhaly urputné boje pod dohledem zkušených rozhočích Standou Kalábem, Oldem Tlustým a Vláďou Ryškem.
73
Padochov a pí Vlastě Dvořákové a Josefu Jozefčákovi.
Celkový vítěz kategorie 4 – 6
let se stala Kristina Dvořáková,
v kategorii 7 – 10 let zvítězil
Jarek Galda a v kategorii 11 –
15 let Lukáš Adam.
Bylo
uděleno 50 diplomů a cen od
hlavního
sponzora
Zdeňka
Šlechtického,
který
k hodnotným cenám napekl
skvělé koláče. Poděkování patří
i sponzorům pí Musilovépotraviny Havírna, pí Zdence
Grégrové – textil Padochov, pí
Petře Procházkové – Hospůdka
Škoda, že poslední dva ročníky
jsou tak málo navštěvované jak
dětmi, tak i rodiči. Ještě v r. 2006
bylo na závodišti 50 dětí. Počasí
bylo nádherné, ceny super, ale
zřejmě u počítačů je to méně
namáhavé a to se „někde“ časem
projeví. Vždyť pohyb a kolektiv
jsou nejlepšími „zbraněmi“ na
současné problémy některých
mladých lidí.
Napsal Miloš Růža
74
KŘÍŽOVKA
Další druhy sýkorek, které se u nás vyskytují … tajenka.
A
B
C
D
E
F
G
H
1 L
A
V
I
C
E
D
R
2 A
L
M
O
T
O
R
H
3 N
B
O
L
I
D
N
E
4 D
U
B
V
R
T
Á
K
5 E
M
U
I
A
T
K
R
6 K
Á
V
A
D
O
M
Y
7 K
R
K
K
Ř
E
M
E
8 R
I
V
A
L
L
E
T
9 O
E
I
N
U
A
M
O
10 V
O
L
T
K
N
U
T
1. Veselí, zábava
2. Kolem, bismut, FL
3. Napodobování pohybu, SPZ Čes. Lípa, í
4. Tajenka
5. Stolní hra, africký kmen
6. Potah na fotopapíru, jedn. ob. Finsko
7. Tajenka, opak velcí
8. Fantasta, listnatý strom
9. Upadnout do spánku
10. Papoušek, paže, laoské platidlo
I
A. 12 měsíců, sklon např. 90o, kaz ve dřevě
B. Cizí pol. míra, citosl. jídla u dětí, jednotka
hmotnosti Dánsko
C. Předložka, EE, zastarale luh
D. Olga, řím. 950, řím. 50, zn. dusíku, plavidlo
E. Kávová sedlina, neoblečení, Evropská
unie, uran
F. Zn. tritia, SPZ Beroun, citosl. ržání, řím.
1100, tlak krve
G. Lidově vědro, slov. pád. otázka., tajenka
H. Značka poloměru, záplata, chování
I. Jméno psa, vzdalovat se během
Nápověda: Hoku, unse, kea, bat, alura, at
Tajenka: úhelníček, lužní, babka
Marie Krýdlová
OKNO – Oslavanské kuriozity, novinky, oznámení – měsíčník, vydává Město Oslavany,
nám 13. prosince 2/51, IČ: 00282286, telefon: 546 418 414 - 15, ev. č.: MK ČR E 10253,
řídí redakční rada, počet výtisků 600, grafická úprava Luděk Krobot, DiS.
Tisk Centrpress, spol. s r.o., Brno. Otištěné příspěvky nemusí vždy vyjadřovat názor redakce.
Uzávěrka 19. 6. 2008.
75

Podobné dokumenty

HP01_2014 - 3851299 B

HP01_2014 - 3851299 B Po skončení války, kdy se v nejrůznějších internačních a pracovních táborech ocitla velká většina českých Němců, šlo navíc o poměrně častý jev, takže je na místě zabývat se jím jako neopomenutelnou...

Více

LISTOPAD 2008 ROČNÍK 10 VYCHÁZÍ MĚSÍČNĚ ZDARMA

LISTOPAD 2008 ROČNÍK 10 VYCHÁZÍ MĚSÍČNĚ ZDARMA dovolte mi, abych reagovala na Vበnázor zaslan˘ redakci Novin Prahy 2. Rekonstrukce budovy úfiadu Mâ Praha 2 byla dokonãena v roce 2005, tedy v minulém volebním období. Hlavním a zcela zásadním

Více

Svazek I: Historie hasičů

Svazek I: Historie hasičů výstavnější osady si člověk budoval, tím více se musel obávat ohně. Až do devatenáctého století byla většina staveb dřevěná, vymazávaná hlínou, krytá šindeli či došky a s dřevěnými komíny. V šestná...

Více

Obnovitelné zdroje energie

Obnovitelné zdroje energie elektrické energie, p i vytáp ní r zných objekt a p i oh ívání vody, p estože i slune ní energie byla d íve využívána. Mén problematické je za azení do nových energetických zdroj energie vln, energ...

Více