Sborník

Komentáře

Transkript

Sborník
 SBORNÍK
ZE SEMINÁŘE
Marketing okrasného zahradnictví
Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
ZAVÁDĚNÍ INOVACÍ DO VÝUKY SPECIALIZAČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ A
VZDĚLÁVÁNÍ PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ
CZ.1.07/3.2.11./03.0066
konaného dne 18. 9. 2014
Česká zahradnická akademie Mělník - střední a vyšší odborná škola
Obsah Ing. Helena Součková, CSc. ČZA Mělník: Marketing okrasného zahradnictví 3 18 Ing. Zdeněk Nachlinger, Bohemiaseed Praha: Technologické novinky ve výrobě květin 24 Ing. Václav Jošt, Joštimport Heřmanův Městec: Inovace sortimentu na trhu cibulovin Příloha Mgr. Natalie Sýkorová, DiS. : Katalog zahrad 2
Ing. Helena Součková, CSc. Marketing okrasného zahradnictví 3
Marketing je definován jako proces řízení, jehož výsledkem je poznání, předvídání, ovlivňování a v konečné fázi uspokojení potřeb a přání zákazníka efektivním a výhodným způsobem zajišťujícím splnění cílů organizace. Pomocí nástrojů, metod a technik marketingového výzkumu dochází ke zjištění potřeb a přání zákazníka ze strany firem, státních institucí či dalších organizací. Na základě zjištěných skutečností tyto organizace přijmou taková opatření, jejichž cílem je nabídnout zákazníkovi výrobky a služby s co největší přidanou hodnotou, ve správný čas, v ideálním místě a za vhodnou cenu Podle většiny definic je marketing chápán jako proces zaměřený na zákazníka, který prostupuje všemi činnostmi firmy od zajištění zdrojů, přes logistiku, výrobu, skladování až po prodej a zajištění poprodejního servisu. Výklad pokrývá všechna hlavní témata marketingu od základů marketingu, vytváření marketingových strategií a plánů, marketingový výzkum a odhad poptávky přes navazování dlouhodobých vztahů se zákazníky, analýzu spotřebních trhů, produktové, cenové, distribuční a komunikační strategie a programy až po zajištění úspěšného dlouhodobého růstu zahrnujícího uvádění nových tržních nabídek, účast na globálních trzích a řízení marketingové organizace. Mezi oborově specifické kompetence se řadí: ‐ kompetence k volbě manažerských nástrojů vedoucích k dosažení cílů podnikatelských subjektů; ‐ schopnost chápat produkt, cenu, distribuci a propagaci v širším marketingovém kontextu; ‐ schopnost posoudit kvalitu využití marketingových nástrojů; ‐ schopnost využití znalostí v přípravě marketingového plánu a marketingových strategií v praxi. Cílem příspěvku je upozornit zahradníky na důležitost správného marketingu pro ziskovost v zahradnictví. Jen trochu slušný a průměrný absolvent zahradnické školy, umí‐li dobře zhodnotit vypěstované okrasné zboží jak květiny, tak produkty okrasného školkařství se nemůže ocitnout na okraji trhu práce, nebo dokonce na Úřadu práce jako nezaměstnaný. Nejprve uvádíme SWOT analýzu okrasného zahradnictví jako základ pro další strategie. Silné stránky •
•
Květinářství na celém světě je velmi konkurenční. Pěstitelé v EU mají hlavní výhody v porovnání s jejich konkurenty v rozvojových zemích jako je dostupnost kapitálu, logistika a rozsáhlý domácí trh. Květinové aukce hrají velmi důležitou roli v distribučním řetězci nejen z hlediska množství, ale i z hlediska kvality. Slabé stránky •
Náhražky květin na trhu jsou nejen jiné květiny, ale i různé výrobky jako je například čokoláda, alkohol, sklo. 4
Příležitosti •
•
Možnost získání dotací jak národních tak evropských; Diverzifikace produkce a její pozitivní vliv na ekonomickou stabilitu; Rizika •
•
•
Vandalství a krádeže na veřejném prostoru; Vliv nepříznivého počasí se projeví na odbytu zboží větší mírou než ekonomická krize (lze doložit nepříznivým a krátkým jarem roku 2013); Nepředvídatelný pokles poptávky; V úvodu se nejprve podívejme na rozsah a produkci okrasného zahradnictví, dále na zahraniční obchod v zahradnictví a na zahraniční trendy. Je dobré sledovat nejen sousední a přední země v okrasném zahradnictví v Evropské unii, ale důležité je znát i trendy světového okrasného zahradnictví. Hodnota produkce v květinářství představuje kolem 5 % z celkové hrubé produkce zemědělské v zemích EU 27. Plocha se stabilizovala na 400 tis. ha, z toho 40 % se nachází v Nizozemí. Foto Ezechel 5
Následující tabulky a grafy jsou převzaty z materiálů Eurostatu a OECD. 6
Tab. Produkční plocha okrasného zahradnictví včetně vánočních stromků v EU v ha. Podržené údaje v tabulce jsou odhady. V tabulce vidíme pokles plochy z roku 1995 do roku 2004 o 9 772 ha v EU 25. Nárůsty jsou v některých zemích, jako je Nizozemí, ČR, Maďarsko, Polsko, Francie. Zajímavější je údaj v další tabulce, kde jsou uvedeny produkce v mil. €. 7
Tab. 3 Produkce okrasného zahradnictví v mil. € za jednotlivé země, kde můžeme sledovat trendy nárůstu nejen u EU 25, ale u řady zemí. Pochopitelně dále se podrobněji podíváme na nárůsty vyjádřené ve stálých a běžných cenách podle jednotlivých zemí, kde máme data do roku 2012. Produkce v mil. € v běžných cenách v tab. 1.1.a v tab. 1.1.b jsou hodnoty ve stálých cenách porovnány a základ roku 2005 = 100. 8
9
Následuje grafické vyjádření produkce vybraných zemí. 10
11
V následujícím grafu a tabulce je uveden podíl produkce podle zemí v roce 2012. 12
13
Hlavní exportéři EU do třetích zemí v t (celkem, a)řezané zboží, b)hrnkové rostliny) 14
Uvedli jsme pár čísel k zamyšlení úvodem. Podrobněji se podíváte do přiložených dalších materiálů. Být dobří v zahradnickém marketingu, to je nejen umět dobře prodat vypěstované rostliny, ale i je prodat v dobré ceně. V ceně, kdy zboží bude kvalitní a cena nízká. Zákazník musí odcházet spokojen a jen dobře obsloužený klient se vrací. Takovému zákazníkovi se dostalo odborných rad, zahradník mu ukázal jak zacházet s vybranou rostlinou, jaké má nároky. Zahrádkář se vrátí i na podzim, ale musí být přesvědčen, že ve vašem zahradnictví najde novinky na trhu, že je vítán a že vše v zahradnickém centru je jen pro něj nachystáno. Je spokojený, má‐li, kde zaparkovat před zahradnickým centrem. V zahradnickém centru uvažujeme s návštěvností celé rodiny, máme zde dětský koutek, občerstvení, zajímavé inovace jak pro muže, tak i pro ženy. Návštěva v zahradnickém centru je potěšení, je to relax na duši. Kvalita rostlinného materiálu, který je nabízen, je velmi různá. Najdete jistě zahradnictví a zahradnická centra, kde se o okrasné rostliny i keře dobře starají, koupíte je ve výborném stavu, bez nemocí, plísní či škůdců. Daleko více je ale těch, které rostlinám příliš nerozumí, a záruka i servis Vám skončí v okamžiku, kdy zaplatíte u pokladny. 15
Zahradnická centra soustředěná do Sdružení zahradnických center zaručují: •
•
•
•
•
•
vzájemná informovanost mezi členskými zahradnickými centry; zvýšení kultury prodeje a kvality nabízeného zboží; sdružení finančních prostředků na společný marketing; pětkrát ročně vydávání Zpravodaje zahradnických center pro bezplatné poskytnutí informací zákazníkům; vzájemná spolupráce s dodavateli za účelem vylepšení odběratelsko‐dodavatelských vztahů; podpora prodeje v zahradnických centrech.
Více informací najdete zde: http://www.zahradni‐centra.cz/ Z hlediska marketingu se v dalších příspěvcích budeme věnovat novinkám na trhu a změnám v zahradnických technologiích v květinářství. Oba referující jak ing. V. Jošt, tak Ing. Zdeněk Nachlinger jsou nanejvýše povolaní odborníci a stále mají co předávat dalším. Snažte se, prosím, zamyslet nad obsahem jejich příspěvků, dopadem na výrobní ceny, dopadem na marketing a nad dalšími souvislostmi. 16
Ing. Václav Jošt Inovace sortimentu cibulovin 17
Inovace sortimentu cibulovin Cibuloviny patří mezi velmi důležitou skupinu okrasných rostlin, která obsahuje desítky rodů, stovky druhů a tisíce odrůd. Máme však několik důležitých druhů, kterým bych věnoval pozornost. TULIPÁNY Tulipány jsou původem z Turecka a středoasijských stepí, kde roste více jak sto botanických druhů. V kultuře se nám již objevují více než 400 let. V roce 1554 byly první cibule přivezeny z Cařihradu do Vídně a odtud se následně dostaly do Holandska, kde našly velkou oblibu. V 20. až 30. letech 17. století dochází k prvnímu komerčnímu pěstování a šlechtění. Cibule tulipánů se stávají cílem spekulantů a vyvolávají tzv. tulipánové šílenství, kdy se dokonce prodávají virtuální odrůdy, takže dochází k totálnímu krachu obchodu s tulipány. Počátkem 20. století se zásluhou šlechtitele E. H. Krelage objevují první vysoké, velkokvěté tulipány a celá skupina je nazvána Darwinovy tulipány. V téže době firma van Tubergen získává ze střední Asie původní botanické druhy, které začíná množit a používá je pro další šlechtění. Od 30. let se řada firem v Holandsku věnuje šlechtění. Mezi nejúspěšnější patří D. W. Lefeber z Lisse, který zkřížil Darwinovy tulipány s formou Tulipa fosteriana. Výsledkem tohoto křížení byly triploidní rostliny, které se vyznačovaly velkými květy a výškou až 50 cm. V roce 1941 byla vyselektována 1 cibule a tento klon byl v roce 1951 zaregistrován pod názvem Apeldoorn. V roce 1955 se tato odrůda pěstuje již na výměře 1,82 ha a v roce 1971 dosahuje výměra této odrůdy v Holandsku 804 ha. Byla to největší množitelská plocha od jedné odrůdy. Odrůda Apeldoorn byla významnou odrůdou pro parkové výsadby, ale hlavní roli sehrála na poli řezaných květů, kde byla nepostradatelnou odrůdou pro termínované rychlení. Nevýhodou této odrůdy bylo, že se květy v teplém prostředí široce otevřely. Tato odrůda si udržela pevné postavení na trhu do konce 90. let, kdy celý východní blok používal cibule k produkci květů na svátek MDŽ. Otevření hranic a zrušení svátku způsobilo nezájem o tuto odrůdu a redukci množitelských ploch, které v současné době klesly na výměru 21 ha. Vyšlechtění nové odrůdy tulipánu a dostatečné namnožení trvá 12 – 15 let. Každoročně je zaregistrováno dalších 100 nových odrůd. Tulipány mají rozmanitý tvar květu a výšku, proto pro lepší orientaci jsou rozděleny do skupin. V současné době třídíme tulipány do 14 skupin: Jednoduché rané Plné rané Triumph Darwin hybridy Jednoduché pozdní Liliokvěté Třepenité – Crispa Viridiflora Papouškovité Plné pozdní Kaufmaniana Fosteriana 18
Greigii Všechny odrůdy z uvedených skupin lze používat pro výsadby do parků a zahrad. Ne všechny odrůdy a skupiny se hodí pro rychlení na řez květů nebo pro hrnkovou kulturu. Jelikož tulipány zaujímají významné místo na trhu řezaných květů, hledaly se nové technologie pěstování. V roce 2002 u příležitosti výstavy Floriade byla představena nová technologie hydroponického pěstování. Výhody oproti rychlení v kontejnerech naplněných zeminou: •
•
•
•
•
•
•
redukce nákladů díky skutečnosti, že nepotřebujete substrát kontejner může být použit několikrát za rychlící sezónu zakořeňovací místnost lze využít několikrát za sezónu, a tudíž může být menší rychlení na vodě vykazuje rychlejší růst, takže ve skleníku může být udržována o něco nižší teplota zařízení a produkt zůstává čistější snížené riziko chorob – botrytis žádné problémy s vytlačováním cibulí při zakořeňování Pro pěstování tulipánů na vodě potřebujeme speciální plastové přepravky tzv. pin trays, jejichž dno je vybaveno řadami bodců, mezi které se cibule napichují. Teploty chlazení pro suché cibule období 9°C do 20. října 7°C 20. října až 10. listopadu 5°C od 10. listopadu 1 ‐ 2°C od 1. prosince listopad – březen Teplota pro zakořenění na vodě 5 ‐ 9°C Doba kořenění je 3 ‐ 4 týdny Doba rychlení ve skleníku je 21 až 25 dní při teplotě 16°C. Pro rychlení na vodě se používají převážně odrůdy ze skupiny Triumph, lze však též použít plné rané, crispa a papouškovité. V roce 2013 bylo v Holandsku vysázeno 1788 odrůd o výměře od 1 aru na ploše 9 962 ha. Uvedu takzvané Top Ten odrůdy: Strong Gold 556 ha Leen van der Mark 423 ha Purple Prince 238 ha Purple Flag 216 ha Ile de France 212 ha Ben van Zanten 185 ha Debutante 147 ha Viking 141 ha Yellow Flight 131 ha Dynasty 118 ha 19
I v Československu se pěstovali a šlechtili tulipány na několika pracovištích a to na celkové výměře 50 ha. V polovině 90. let však vlivem silné konkurence holandských dovozů tyto pracoviště zanikly. Byla zde vyšlechtěna řada dobrých odrůd, z nichž však většina zanikla. V holandském sortimentu se stále drží 4 původní české odrůdy ‐ Gavota, Havran, Rajka z Heřmanova Městce a Antarctica z Průhonic. LILIE Rod Lilium čítá více jak 130 druhů, které rostou v mírném pásmu východní a západní polokoule. Do počátku 30. let minulého století se o tento rod zajímali pouze botanici a sběratelé květin. První pokusy šlechtění byly v Kanadě. V roce 1928 založil Holanďan Jan de Graaff v USA ve státě Oregon podnik na pěstování cibulovin. Kromě narcisů a holandských kosatců se začal zajímat o také lilie. Obklopil se skupinou nadšených zahradníků a botaniků a společně se pustili do intenzivního šlechtění tohoto doposud neprobádaného rodu. V roce 1949 je vyselektován klon Enchantment, který se stal světově nejznámější odrůdou a odstartoval velkovýrobní množení lilií. Jan de Graaff věnoval velké úsilí nejen šlechtění, ale i marketingu. Zaměstnal hollywoodského fotografa Hermana Walla, jehož perfektní snímky propagovaly lilie v předních časopisech v USA. Taktéž exklusivní katalog napomohl k propagaci a zájmu o lilie na celém světě. V roce 1970 patřila Oregon Bulb Farm se svými 90 ha lilií k největším producentům cibulí na světě. Vypracování metodiky rychlení lilií dalo impuls holandským pěstitelům. Hlavní lilií pro řez květů se stala odrůda Enchantmet se vzpřímenými oranžově červenými, tečkovanými květy. V roce 1968 zakoupil Jan de Graaff od šlechtitelů Stone a Payne skupinu jejich odrůd, které byly v čistých barvách bez teček. Odrůda Connecticut King způsobila doslova revoluci ve šlechtění a množení lilií. Protože se z lilií stala významná komodita, začíná se v Holandsku několik firem intenzivně zabývat šlechtěním lilií. Hlavním cílem bylo vypěstovat odrůdy se vzpřímenými květy, což je důležité pro expedici řezaných květů. Problém byl stále u skupiny orientálních hybridů, protože všechny pěstované odrůdy měly květy obráceny do stran. V roce 1974 se podařilo kalifornskému šlechtiteli Leslie Woodriffovi vyselektovat typ orientální lilie se vzpřímenými květy. Je to druhá nejznámější světová odrůda Star Gazer, která předala geny vzpřímenosti květů všem stávajícím odrůdám ze skupiny orientálních hybridů. Taktéž lilie se třídí podle původu a postavení květu do několika skupin a během posledních třiceti let vznikly i skupiny nové. Pro komerční pěstování mají největší význam tzv. asijské hybridy, orientální hybridy a longiflorum hybridy. Nové techniky křížení a pěstování umožnily vznik zcela novým hybridům, které dříve běžnými metodami nebylo možné získat. Takže máme nové skupiny lilií tzv. LA hybridy, které vznikly zkřížením Lilium longiflorum s asijskými hybridy, tyto nové odrůdy se vyznačují velkými květy v pastelových barvách, krásným olistěním a výškou. Další skupinou jsou tzv. OT – hybridy, které vznikly křížením orientálních hybridů z trubkovitými hybridy. Tato skupina se vyznačuje vysokou odolností vůči fusariu, kratší dobou rychlení oproti orientálním hybridům. Lze ji ještě rozdělit na dvě podskupiny, první pro rychlení na řez květů a druhou pro výsadbu do zahrad, této skupině se říká sequoia nebo baum lilie. Tyto odrůdy dosahují výšky až 250 cm a mohou nést i 45 květů na lodyze. Protože trh s hrnkovými rostlinami se rozrůstá, bylo šlechtění lilií zaměřeno na nízké odrůdy pro pěstování v kontejnerech. V současné době je vyšlechtěna skupina odrůd v široké škále barev ve skupině asijských a orientálních hybridů. Chlazené cibule lilií lze pěstovat během celého roku, v zimních měsících je však nutné umělé přisvětlování. Závěrem bych chtěl ukázat rozvoj množitelských ploch během posledních 50‐ti let v Holandsku: 20
rok 1960 100 ha 1970 228 ha z toho 200 ha odrůda Enchantment 1980 1120 ha 400 ha odrůda Enchantment 200 ha odrůda Connecticut King 2012 3777 ha zastoupení jednotlivých skupin v roce 2012: Asijské hybridy 316 ha 122 odrůd 932 ha 99 odrůd LA hybridy Orientální hybridy 1561 ha 214 odrůd OT hybridy 356 ha 53 odrůd Longiflorum 112 ha 13 odrůd LO hybridy 60 ha 17 odrůd Nové technologie množení, především tkáňové kultury, umožňují získání velkého množství materiálu během krátkého období. Jestliže dříve byla odrůda introdukovaná po 10 letech, nyní je to pouze 5 let, ale též dochází k rychle obměně sortimentu. Jen v Holandsku je ročně zaregistrováno až 150 odrůd lilií. MODŘENEC Rozsáhlý rod, který se vyskytuje v mnoha desítkách druhů v Turecku. Pro komerční účely především parkové výsadby se používá Muscari armeniacum. Rovněž v tomto rodě šlechtěním vznikly nové odrůdy, které mají velký význam pro hrnkovou kulturu. Celkově se Muscari pěstuje na ploše 179 ha z toho M. armeniacum 89 ha 25 ha M. aucheri Blue Magic M. aucheri White Magic 24 ha NARCIS Cibulovitá rostlina z čeledi Amarylidaceae, která má široké použití v zahradnické praxi. Především se využívá na rychlení pro řez květů a v posledních letech úspěšně jako hrnková rostlina. Barevná škála není tak pestrá jako u tulipánu, převažují žluté, bílé, oranžové a růžové tóny a jejich kombinace. Kromě použití na řez květů, lze narcisy použít pro výsadby veřejných ploch, kde mohou sloužit jako mnoholetá výsadba v trávníku. I když Holandsko patří k největším producentům narcisových cibulí, tak značná část odrůd byla vyšlechtěna v Anglii, Irsku, USA a na Novém Zélandě. V roce 2013 bylo v Holandsku vysázeno 468 odrůd na ploše 1610 ha. Odrůdy pro produkci květů Dutch Master 41 ha Carlton 26 ha Ice Folies 25 ha Hrnkové odrůdy Jetfire 29 ha Tete a Tete 737 ha 21
HYACINT Další významná cibulovina, která se především využívá pro termínované rychlení v kontejnerech. Sortiment hyacintů není tak obsáhlý jako u předchozích rodů, ale obohacuje pěstovaný sortiment o odstíny modré. Značná část pěstovaných odrůd byla vyšlechtěna v první polovině minulého století. Nyní je práce šlechtitelů zaměřena na získání zvýšené odolnosti vůči hnilobě, kterou způsobuje bakterie Erwinia. Již na počátku minulého století bylo známo rychlení cibulí ve speciálních skleněných nebo keramických nádobách. Úspěch rychlení tulipánů na vodě dal impuls k vyšlechtění odrůd hyacintů k řezu s dostatečně dlouhým stonkem. U současných odrůd je nutno květní stvol z cibule vyříznout, aby se docílilo patřičné délky. V roce 2013 bylo v Holandsku vysázeno 112 odrůd hyacintů na ploše 1220 ha. 22
Technologické novinky ve výrobě květin Ing. Zdeněk Nachlinger Bohemiaseed Praha 23
Úvod Zaměřím se na pěstování květin ve sklenících, což je moje osobní specializace podpořená praxí. Pod pojmem „technologie“ si mnozí představíte něco jiného. Vyhledal jsem si proto pojem „technologie“ ve wikipedii a našel jsem tuto definici: Technologie (řecky τεχνολογια < τεχνη „dovednost“ + λογος „slovo, nauka, znalost“ + přípona ια) je odvětví techniky, které se zabývá tvorbou, zaváděním a zdokonalováním výrobních postupů. Dnes se pojem technologie často používá ve významu technika, díky nepřesnému překladu anglického slova technology. Výraz technologie dále může znamenat: •
•
•
•
souhrn výrobních, služebních prostředků nebo prostředků opravy daného podniku veškeré použité prostředky pro danou práci, týkající se výroby, opravy nebo služby souhrn dokumentů, nazývaných výrobní tajemství nebo know‐how, patřících danému podniku, mezi něž patří prospekty, technické výkresy, plány, výrobní postupy a podobně. oddělení technické přípravy výroby ve výrobním podniku. Konstruktér nakreslí technický výkres a připraví kusovník materiálu, ze kterého se má vyrábět. Technolog (pracovník oddělení technologie) určí, na kterých strojích, jakým nářadím a za kolik peněz se bude vyrábět. Zůstanu u definice, že technologie: „ je odvětví techniky, které se zabývá tvorbou, zaváděním a zdokonalováním výrobních postupů“. Jinak řečeno pro naše téma, je to využití techniky v pěstebních postupech. Pro někoho mohou být novinkou jen technologie nové, pro někoho i takové, které se již jinde uplatnily – v Holandsku či jinde ve světě jde o běžnou technologii, ale u nás se dosud neuplatnily z různých důvodů. Věnuji se proto „novinkám“, které se u nás dosud neuplatnily nebo jen částečně a které i v našich podmínkách skýtají naději na přínosy v ekonomice pěstování. Současně se zmíním o nedostatcích, které se v našich podnicích opakují, přestože nejde o novinky. Ekonomické předpoklady Nemusím připomínat, že v tržním hospodářství je ekonomika každé činnosti rozhodující parametr míry její úspěšnosti. Při pěstování květin ve sklenících (nejdražší forma pěstování rostlin) jsou rozhodujícími parametry ovlivňující výslednou ekonomiku tyto: a) v oblasti tržeb za produkci ‐ dosažení nejvyšší možné prodejní ceny – dáno kvalitou výpěstku, originalitou na trhu, termínem uvedení na trh, částečně využitím technologických novinek, 24
ale i výběrem vhodných druhů a odrůd, správné a řízené výživy, správné a včasné ochrany rostlin atd. b) v oblasti výrobních nákladů – produkce za co nejnižší náklady s využitím technologických novinek Které jsou nejdůležitější nákladové položky? V pořadí důležitosti pro naši ekonomiku pěstování (průměrné hodnoty): ‐
‐
‐
energetické náklady – topení, elektřina, voda (u nás řádově 35% nákladů) osobní náklady ‐ mzdové náklady, pojištění, sociální náklady (řádově 25% nákladů) materiálové náklady – osiva, sazenice, květináče, substráty, hnojiva, pesticidy (řádově 25% nákladů) Mezi další méně významné nákladové položky patří: ‐
‐
doprava ‐ na přísun materiálů, na expedici výpěstků (řádově 5% nákladů) odpisy základních prostředků – řádově 5% nákladů V zahraničí jsou tyto podíly jiné, např. v NSR a Holandsku je hlavní položka osobní náklady (až 50%), energie (cca 15%), materiály (asi 20%), náklady prodeje (asi 10%). Ziskovost květinářské výroby ve sklenících je u nás velmi nízká a pohybuje se průměrně pod 5% zisku z tržeb. To znamená, že každý výkyv v ekonomice pěstování a zpeněžení nebo pěstitelská chyba stlačí výsledek činnosti do ztráty. V našich podmínkách s průměrně velmi starými skleníky (asi 45 let) je nutno též brát ohled na realitu technických možností takových objektů. Technologické možnosti zlepšení zpeněžení produkce 1. volba vhodného druhu do sortimentu – vybrat do výrobního sortimentu druhy, pro které mám příznivé vybavení celého zařízení – stavby, zdroje tepla a vody, stroje, zaměstnance a odbytové možnosti. Příklad – nemá cenu zavádět pěstování poinsetií, když nemám dostatečný zdroj tepla nebo opačně zavádět Cyclamen, když mám staré a špatně větratelné skleníky. 2. volba vhodné odrůdy – dnešní nabídkové sortimenty množitelských firem skýtají velmi široký výběr odrůd a není problém si z nabídky vybrat, vyzkoušet a využít pro sebe to nejvhodnější. Množitelské firmy přichází každoročně s celou řadou novinek, které mají vždy nějaké nové vlastnosti. Např.: ‐ nižší potřebu tepla ‐ kratší pěstební dobu ‐ kompaktnější vzrůst ‐ odolnost proti významným chorobám ‐ zajímavější barvy květů a listů 25
V posledních letech je obměna odrůdových sortimentů velmi rychlá a je problém se s těmito změnami stačit seznamovat. Uvádí se, že se každoročně nahradí asi 10‐15% odrůd, v některých druzích až 30%. Zde je na místě, aby svoje odrůdy vhodně prezentovali množitelské firmy nebo jejich distributoři. 3. správná výživa – potřeba živin se dá nalistovat pro každý druh, skutečnost v půdě se dá zjistit přesně laboratorním rozborem nebo v dobré toleranci přístroji. Přísun živin se dá podle toho zajistit dávkováním zvolených hnojiv v pevné nebo tekuté formě. Zde se projeví výhodnost substrátů z rašeliny, o které se ví, že sama o sobě neobsahuje žádné živiny. Co do substrátu namícháme nebo si necháme namíchat, to tam je. Pro rostliny je to potom startovací dávka (nejčastěji 1,5 kg/m3), se kterou začínají a která postačí alespoň po stadium zakořeňování. Výhodné je použití hnojiv s řízeným uvolňováním (např. Osmocote), které uvolní živiny přesně podle známého klíče: Při teplotě půdy 21°C se z hnojiva Osmocote Exact 3‐4 M (= asi 100 dní) uvolní 1% obsahu živin denně. Pro pěstitele, kteří nemají možnost tekutého přihnojování během kultury, je to vhodné řešení – při jednom (správném) nadávkování je zajištěna průměrná výživa na celou pěstební dobu. Čím je nižší dávka hnojiv do substrátu, tím je nižší hodnota solí v substrátu rozpuštěných a tím lepší je rozvoj kořenů v půdě. Dokonalejší metodou je proto snížená dávka základního hnojení do substrátu před sázením (1,5 kg plného hnojiva NPK) a po určitém čase pravidelné přihnojování v zálivce. Kdo má k dispozici dávkovací čerpadla (např. Dosatron), může přihnojovat v každé zálivce slabým roztokem (např. 0,05‐0,1%). Tato forma přihnojování umožní přizpůsobení druhu hnojiva potřebě rostlin – zejména potřebě dusíku či draslíku během vývojových etap. Které hnojivo použít závisí na laboratorním rozboru půdy a aktuální nabídce hnojiv na trhu. Významnou roli ve volbě hnojiva hraje i zkušenost, kdy pěstitel podle vzhledu porostu umí vyhodnotit, která živina je na minimu a potřebuje doplnit nebo jaká živina v určitém stadiu potřebuje změnit. Podobné údaje o stavu živin v půdě, ale ne zcela přesné, poskytují speciální přístroje, kterými se změří obsah všech rozpuštěných solí v půdě. V případě použití opakovaně jsou údaje o dynamice živin v půdě dobrým vodítkem. Ukazují, kolik živin celkem se spotřebovalo. Dále je potřebné zjišťovat, jaká je hodnota kyselosti půdy (pH). Jednak odběrem živin z půdy se hodnota pH posunuje nahoru a za druhé v ČR má v hlavních produkčních oblastech závlahová voda vyšší až vysokou hodnotu pH. Zálivkou se postupně posouvá její hodnota nad 7,0. Nad touto hodnotou se v rašelinových substrátech blokuje příjem některých prvků rostlinou, především stopových prvků. Výsledkem jsou chlorózy a tedy zhoršené vybarvení rostlin. Postižená rostlina je neprodejná. Opatřením je přihnojování dusíkem ve formě amonných hnojiv, která lehce okyselují substrát nebo přímý přídavek kyseliny do přihnojování. Hnojiva ze skupiny Universol mají přimíchanou okyselující přísadu, která především podporuje rozpustnost hnojiva ve vodě, ale ovlivňuje trochu i výsledné pH roztoku. Pro dlouhodobé kultury je potřeba asi 2x do roka nechat udělat laboratorní rozbor, který zjistí obsahy jednotlivých živin. To je již dražší forma a dělá se méně často. I proto, že dlouhodobých kultur u nás moc není. Důležité je, aby byl výsledek k dispozici v řádu dní, jinak ztrácí aktuálnost, protože mezitím se většinou již přihnojovalo. 26
Obecně ze zkušenosti konstatuji, že častější chybou je u našich pěstitelů nedostatek živin. Ke kvalitě vody se ještě vrátím v tématu „zálivka“. 4. správná ochrana před chorobami a škůdci – rostliny nemocné nebo poškozené škůdci jsou špatně prodejné nebo prodejné za minimální cenu. Rovněž rostliny „vyléčené“ s viditelnými příznaky napadení se prodají jen těžko. Patří mezi základní kvalifikaci pěstitele, aby napadení včas a správně identifikoval a správně nasadil vhodný přípravek. Sice se sortiment přípravků stále administrativně omezuje, ale zatím je dostačující. Musím upozornit, že přípravky podléhají registraci výrobcem u státního ústavu a každoročně se vydává registr povolených přípravků. Použití jiného nebo pro jiný účel je trestné (ale dělá se). V zahraničí běžné rostlinolékařské poradenství je u nás jen výjimečné, jen málo odborníků se tím zabývá a nestačí pokrýt poptávku. Propagovaný biologický boj proti škodlivým činitelům má u květin omezené použití. Výpěstek se prodává svojí „krásou“ a nesmí tedy být na vzhledu poškozen. Při použití predátorů na živočišné škůdce je na rostlině rovnováha škůdců a predátorů, a ty jsou viditelné i s následky. Jedinou výhodou při pěstování květin je, že se nekonzumují a výběr i aplikace přípravků mají širší výběr. Aplikace pesticidů má charakter technologie – používá se technika. Ke splnění účelu postřiku proti chorobám a škůdcům musí být zajištěno: ‐
‐
‐
správná identifikace škodlivého činitele správný výběr přípravku, je‐li ochrana možná jen chemicky správná aplikace přípravku Pro aplikaci platí zásady: ‐
‐
‐
‐
aplikují se nejlépe večer – bez slunce, bez zaměstnanců přípravek musí být zmlžen na co nejmenší kapičky, čehož se dosáhne buď vysokým tlakem (nad 30 atm) nebo vytvořením teplého aerosolu porost musí být postřikem orosen ze všech stran, přípravkem obalen skleník musí být po nezbytně nutnou dobu uzavřen, aby se udržela ve vzduchu účinná koncentrace Aplikační technika: ‐
‐
vysokotlaká čerpadla (pístová) – pro skleníky malá MARUYAMA, jsou v používání, mají servis vyvíječe teplého aerosolu – IGEBA, SWINGFOG, PUSLFOG, používají se, mají servis 5. termín uvedení na trh – pro květiny platí, že jsou připravovány pro prodej k určitému účelu a tedy i termínu. Jeho nedodržení má masivní dopady do realizované ceny. V některých případech to znamená i likvidaci porostu v podniku. Např. přivést poinsetie na 20.12. znamená velký objem červeného kompostu. Prakticky u poinsetií takový scénář nehrozí, protože nové odrůdy jsou stále ranější a při dodržení správných teplot ve skleníku přichází do prodejního stadia dříve. Nové odrůdy se dokonce spokojí s nižšími teplotami. 27
Existuje celá řada pěstovaných druhů, u kterých se dá termín nakvetení řídit na přesný termín. Zkrácení dne zatemňováním je účinné u chryzantém, poinsetií, begonií, kalanchoe, aster, Celosia venezuella a dalších. Přisvětlováním se stanoví termín nakvetení u fuchsií, některé Campanula, Calceolaria a urychlí u všech balkonových rostlin. Účinnost záleží na tom, zda jde o rostliny dlouhodenní nebo fakultativně dlouhodenní. Zatemňování je technicky řešitelné jako pevná instalace do skleníku, kdy je spolehlivě funkční a dá se řídit jednoduchým časovým programem. Levnější na pořízení je improvizovaná forma, kdy se na stoly či záhony porostu na jednoduchou konstrukci denně rozloží a složí vhodná černá tkanina. Nevýhodou je, že musí denně večer někdo (2 osoby) zatemnění rozložit, dopoledne složení už nečiní potíže, zaměstnanci jsou na pracovišti. Časem se tkanina manipulacemi potrhá a propouští světlo, což zpožďuje vývoj poupat, až se účinek nedostaví. Přisvětlování je technicky jednodušší – nad porosty se ve vhodné výši a sponu zavěsí svítidla se sodíkovými výbojkami a zapínání se řídí spínacími hodinami i bez obsluhy. Doba přisvětlování může být rozdílná – pro krátkodenní rostliny (aby nekvetly) stačí prodloužit den na 14 hodin denně, pro fakultativně dlouhodenní to může být až 24 hodin (včetně denního světla). Obvyklá svítidla se dodávají s různými reflektory přizpůsobenými možné výšce zavěšení a požadované ploše osvětlení. Dalšími metodami řízení termínu kvetení jsou: ‐ chlazení – např. Epiphyllum, Zygocactus, Phalaenopsis ‐ změna režimu závlahy („přisušení“) – např. Aeschynanthus ‐ chemickým účinkem – např. bromeliovité pomocí etylénu Tato opatření obvykle nevyžadují další technická řešení. 6. originalitou nabídky – sice to není technologie v původním smyslu, ale ovlivňuje prodejnost výpěstků. V poslední době se rozšiřuje použití barevných květináčů, květináčů s potiskem, barevných etiket s návody, QR‐kódů s odkazem na webové stránky s návody. Novinkou je nová známka „Česká květina“ jako značka kvality a původu. V zahraničí přichází firmy s dalšími metodami, jak upoutat spotřebitele a přimět ho ke koupi. Nazývají to „marketinkové koncepty“. Přestože uvedené formy podpory prodeje zvyšují náklady výroby, akceptuje trh i zvýšení ceny a konečným efektem je, že spotřebitel kupuje více. 7. Dodavatelské smlouvy ‐ za obecný problém u nás považuji stav, kdy nefungují normální obchodní vztahy – na bázi smluv. Pěstitel tak nese celé odbytové riziko a reaguje tak, že nedělá velké partie, které přináší šanci na kvalitnější výpěstky a nižší náklady. U našich západních sousedů to tak není – pěstitelé, kteří neprodávají přímo ve svém podniku, mají alespoň na ¾ produkce smlouvy. Čím je podnik větší, tím má vyšší podíl nasmlouvaného zboží. Smlouvy tam dělají rády i obchodní organizace typu řetězců, pro které je dodavatel partner. U nás i u stejných řetězců je to jinak! Technologické možnosti snižování výrobních nákladů 1. energetické náklady 28
Mají nejvyšší podíl v nákladech a jsou technicky řešitelné. Jedním z důvodů je průměrné stáří českých skleníků ‐ asi 45 let. Průměrný skleník je tedy z roku 1969, vývojově odpovídá typu UR nebo různá „samodíla“. Vyznačují se značnými netěsnostmi opláštění, v technické dokumentaci typu UR se uvádí „průvětrnost max. 10%“. To je obrovské číslo! Holandské jednoduché skleníky VENLO mají spotřebu tepla o 30% nižší než je náš průměr a pořadí podílu nákladů na výrobu je odlišné: 1. Osobní náklady až 50%, materiálové náklady 20%, energie 15%. Holanďané skleníky po 15 letech nahrazují, jsou zastaralé. Pak se konstrukce vozí k nám a u nás budou ještě 50 let sloužit. Za radikální a nejúčinnější technologii považuji výměnu za nový skleník/foliák. Efekt nebude jen v úspoře tepla (přibližně 50 %), ale i ve zvýšení světelnosti nového skleníku/foliáku a tedy zvýšení produkce! Světelnost skleníku (prostup záření sklem) klesá se stářím skla asi o 1 % ročně. Při průměrném stáří skleníků v ČR 45 let to znamená ‐45 %! Folie má oproti sklu světelnost sice o 2 % horší (89:91 %), ale musí se po asi 8‐9 letech vyměnit a má znovu původní světelnost, kdežto sklo za stejnou dobu ztratí 8‐9 % a dále ztrácí. Při výstavbě moderního foliáku s dvojitou folií bude úspora tepla i přes 50 % oproti původnímu skleníku. V diskuzi jestli foliák nebo skleník jsem musel poopravit názor a po srovnání v realitě uznávám, že je to rovnocenné řešení při hodně různých pořizovacích nákladech. S energetickými náklady souvisí způsob využívání vytápěné plochy, příp. i prostoru. Myslím tím spotřebu tepla na jednotku výpěstku. Ve starých sklenících byl u nás podíl pěstební plochy k zastavěné asi 60 %. V sedmdesátých letech se dosahovalo asi 65 %. Dnešní systémy pohyblivých stolů dosahují až 90 %. Samozřejmě, že to vyžaduje vytvoření podmínek pro obsluhu, ale i to se vyřešilo. Stoly přesuvné dosahují až 80 %, stoly pojízdné až uvedených 90 %. Posun ze 65 na 90 znamená přírůstek výroby o 38 % při stejných nákladech na vytápění. Zvyšování využitelnosti prostoru instalací závěsných polic připouštím jako nutnou výpomoc v situaci potíží s pěstební plochou v kritickém období předjaří a jen na krátkou dobu. Stíněním porostu na základní ploše ho poškozuje. Vytápění Nejčastějším systémem vytápění je teplovodní. Ve zdroji tepla (kotli) se voda ohřeje a rozvádí se do vytápěných ploch. Další možností je vytápění teplovzdušné, kdy se ve zdroji ohřívá vzduch, který je ventilátorem hnán do vytápěného prostoru. Největší podíl zahradnických podniků topí zemním plynem, je to snadné, jen trochu dražší. Zatím nehrozilo, že by plyn nebyl. Technologicky je možné hledat různé možností úsporného režimu: ‐ seřízení kotle – nepodceňovat povinné revize, kontroly spalin a podobné. Ve svém dopadu zajistí provozu kotle optimální parametry hospodárnosti. Nestojí nic navíc, než splnit povinné a úřady kontrolované kroky. ‐ použití kondenzačních kotlů – využívá kromě spalného tepla plynu též skupenského tepla vody ve zplodinách hoření. Rozdíl je v tabulkových hodnotách: ‐ na 1 GJ tepla spotřebuje běžný plynový kotel 32 m3 plynu (využití plynu na 91%) ‐ kondenzační kotel 27,5 m3 plynu (využití plynu až na 109%) Použití kondenzačních kotlů na vytápění skleníku je výhodné, protože teplota vratné vody dosahuje převážně kolem 20°C. Čím je vratná voda chladnější, tím je kondenzační přínos větší – až o 20%. 29
Vedlejším efektem odloučení kondenzátu ze spalin je téměř čistý plyn CO2, použitelný pro přihnojování porostu. Vyžaduje ještě dodatečné čištění, ale příslušné pračky vzduchu jsou též k dispozici. Kondenzační kotle jsou násobně dražší ve srovnání s klasickými, protože minimálně kondenzor musí být z nerezového plechu, ale návratnost takového zvýšení investice je asi 2 roky. Vytápění zkapalněným propanem je obdobné, jen vlastní plyn je dražší a používá se tam, kam nevede přívod zemního plynu. Výhodou je, že se dá nakoupit v létě za snížené ceny, nepodléhá odběrové regulaci a neplatí se za něj paušální platby za kapacitu. Vytápění topným olejem je momentálně výjimečné, protože je výrazně dražší, musí mít složité vybavení olejového hospodářství a daňová evidence vratky spotřební daně není jednoduchá. Zajímavější je ale kombinace vytápění zemním plynem + topným olejem. Je možné v podnicích, které mají v kotelně 2 kotle – 1x na plyn + 1x na olej. Běžný provoz je na kotel plynový, posilovacím zdrojem je kotel olejový, který se spustí, až plynový nestačí. Výhoda spočívá v tom, že se za odběr plynu platí paušální platby jen na maximální spotřebu plynového kotle a na špičkovou spotřebu tepla se nakoupí olej předem do zásobníku. Vytápění pevnými palivy je možné, ale jen novými kotli, které splní ekologické parametry. Palivem mohou být různé materiály – uhlí, koks, dřevo, sláma nebo výrobky z nich. Paliva jsou levnější, než dříve uvedená, ale nákladnější je provoz, složité jsou revize kotlů, potíže dělá ukládání popela i formality povolení před pořízením. Vytápění elektrokotlem je nejdražší způsob a má význam jen pro přitápění ve zvláštních případech. Vytápění pomocí tepelného čerpadla je možné, jen pořízení celého systému je velmi nákladné. Zdrojem tepla je vlastní tepelné čerpadlo, které využívá energetický potenciál okolního vzduchu (systém vzduch‐voda) nebo vody (systém voda‐voda). Na principu chladničky se zchladí a tím se uvolní teplo, které ohřeje vodu v potrubí. Ochlazený vzduch či voda se vypustí jako odpad. Je možné využívat i ohřátou odpadní vodu z jiných činností či geotermální nebo ohřátý a vlhký vzduch z klimatizace budov. Udává se, že tímto systémem se získá navíc stejné množství energie, jaké se do zařízení přivede elektřinou. Využití geotermální energie se zatím u nás neuvažuje, protože nemáme vhodné prameny a hluboké vrty jsou mimořádně drahé. Na Slovensku takové možnosti jsou, a pokud je investor finančně silný, aby ufinancoval vybudování zdroje, je návratnost velmi dobrá. Využití rekuperace tepla se dosud uvažuje u budov, kde jsou jiné parametry izolace staveb, tepelné setrvačnosti a energetické bilance. Vzduchotechnická výbava umožňuje centrální řešení topení a větrání pro celý objekt. Principem je, že se vzduch vstupující do ventilačního systému protiproudně ohřívá od vzduchu vypouštěného. K tomuto účelu jsou potřeba masivní vzduchotechnické instalace a ventilátory. Přesto se podobné řešení zkouší i pro skleníky, první zmínky jsou ze 70. let i u nás, ale zatím bez realizace. Skleníky by potom neměly větrací křídla ani topné trubky, ale odsávání a přívod vzduchu z centrálního pracoviště. Na podobném principu s využitím skupenského tepla vody (zde vodní páry ve vzduchu) s pomocí chloridu lithného se dá ušetřit asi 50% energie na vytápění. Bohužel, zařízení je drahé a rozměrné. Rozvody tepla 30
Ideální je stav bez rozvodného potrubí – zdroj tepla je ve vytápěném prostoru. Pokud to nejde, pak by rozvodná potrubí měla být co nejkratší a dobře zaizolovaná. Ztráty tepla na rozvodném potrubí jsou v našich podmínkách významné a i dodatečné zaizolování znamená úspory. Nejčastější ztráty jsou při rozvodech v kanálech pod cestami, kde je vlhko. Namočená izolace na potrubí přestává izolovat. Zásady hospodaření s teplem ve skleníku ‐ teplota topné vody na vstupu do skleníku má být co nejnižší, jen aby pokryla potřebu ohřevu ‐ topné trubky mají být umístěny co nejníže u porostu ‐ topné trubky mají mít menší průměr a být jich raději více (méně obíhající vody, větší plocha povrchu, méně stíní) ‐ každý skleníkový prostor i zdroj by měly mít svoji regulaci, ideálně propojenou s intenzitou světla ‐ v temné části dne nastavit nižší teploty vytápění ‐ některé druhy rostlin mohou využít technologie „cool morning“, ráno při otevírání tepelné clony se zvyšuje potřeba topení, ale toto opatření teplotu záměrně sníží a teplo spoří, přitom účinkuje jako retardátor ‐ zavlažovat jen tolik, kolik rostliny potřebují na transpiraci. Odparem z povrchu záhonů, nádob, podlah, stolů apod. se ztrácí velké množství tepla, které se vypustí větráním ‐ izolace opláštění skleníku, ale využívá se jen na svislých stěnách, na střeše by stínila ‐ používání tepelných clon, oddělí v noci pěstební prostor od opláštění dalším a chladnějším meziprostorem, většinou spojeno se stíněním přes den 2. Osobní náklady Zahradnictví je oborem s vysokým podílem ruční práce a současně s nízkými platy. Tlak na zvyšování mezd je trvalý a bude se zvyšovat ‐ viz růst zákonné minimální mzdy v poslední době a sliby našich politiků. Určitě by zahradničtí podnikatelé úroveň mezd svým zaměstnancům rádi zvýšili, ale růst cen našich výpěstků je v oblasti snů a prakticky vyloučen. Pro zachování ekonomiky podniků při zvyšování platů je nutné předem počítat s omezením podílu ruční práce. Je jednoduchá rovnice: Kolik se přidá na platech zaměstnancům, o tolik se musí snížit jejich počet. Organizační možnosti v podnicích ‐ nezaměstnávat vlastní pracovníky na nevýrobní činnosti, ale najímat je jako službu – účetní, řidiči, údržbáři, ostraha, úklid apod. Jednak mají obvykle mzdy vyšší, než ti výrobní a za druhé odpadnou ostatní náklady se zaměstnáváním spojené (+34,5% pojistné odvody + 7,5 % dovolená + 6,5% náhrady mzdy a nemoc + 1% ochranné nápoje + 9% příspěvek na stravování + 2,5% mzdová účetní + 5 % ostatní = +66 % k základnímu platu) a nebývají vždy plně využiti ‐ omezit vlastní sklady či je zcela zrušit a sjednat s dodavateli zásobování „na termín“ 31
‐ najít spolehlivého partnera na celoroční odběry výpěstků (asi teorie) Možnosti úspory práce Je známo, že největší potřeba ruční práce ve sklenících je na tyto úkony a v tomto pořadí závažnosti: ‐ ruční zálivka ‐ ruční manipulace ‐ expedice a) řešení zálivky Na záhonech je řešitelné kapkovacími hadicemi, minitryskami z boku nebo tryskami ze středu záhonů Na stolech jsou obvyklé 2 systémy: ‐ systém příliv/odliv – u nás více žádaný, ale málo vhodný. Vyžaduje sběrné nádrže a v celé sekci stejný druh rostlin ve stejném vývojovém stadiu ‐ závlaha z textilie – pro naše podmínky vhodnější, umožní i na jednom stole více partií, nasávání vody z textilie má dílčí samoregulační efekt ‐ stoly pro oba systémy jsou stejně drahé Pro záhony i stoly je vhodný závlahový most. S vlastním elektropohonem pojíždí nad záhony nebo je zavěšen nad stoly, může mít více linek trysek: pro zálivku, pro mlžení a pro postřik pesticidy. Výhodou je, že kruhové obrazce nerovnoměrného rozstřiku vody se spojí do rovnoměrně zalitého pásu. Může nést zásobník hnojiva a dávkovací čerpadlo pro přihnojování. Venkovní závlahový most může v pevnějším provedení nést i válečkovou dráhu na manipulace s přepravkami, s rostlinami, k vystavování rostlin nebo pro expedici. Automatika umožní zastavovat a znovu spouštět zálivku ve stanovených bodech. Tato zařízení jsou pro naše poměry drahá, ale po změnách ve mzdách se mohou stát relativně levnějšími. Trochu jiný účel má tzv. mlžení sloužící na množárnách ke zvlhčení vzduchu. Tam jde o rozstříknutí vody tak, aby na rostliny voda nedopadla. Vysokotlakými čerpadly (cca 40 atm) se voda rozpráší přes velmi jemné trysky. Jde o velmi drahé zařízení (Fog‐System). Podobný účinek má „studený aerosol“, kdy se voda rozstříkne za nízkého tlaku, ale do proudu vzduchu z výkonného ventilátoru, který kapičky dále rozbíjí. Jde ale o bodový zdroj na podvozku a musí se s ním pojíždět. Všechna zařízení vyžadují kvalitní a filtrovanou zálivkovou vodu, vhodný provozní tlak a výkon čerpadla a odpovídající rozvody. Pro mlžení musí být voda „superčistá“ nebo demineralizovaná. Voda a její kvalita je pro skleníkovou výrobu základní podmínkou. Přestože se v učebnicích o tom píše odedávna, většina našich podniků nemá dostatečné zdroje nebo není kvalitní. V mnohých podnicích neznají její složení. Zjednodušeně řečeno, mají všechny naše produkční oblasti vodu nekvalitní, především vysoký obsah rozpuštěných solí (zvláště Ca), vysokou hodnotu pH a vysokou hodnotu karbonátové tvrdosti (dH). Jde o říční nivy Labe a přítoků, Vltavy, Ohře, Moravy, dolní Bečvy, dolní Odry a všechny řeky jižně od Brna. Odhaduji, že asi 80 % našich podniků zalévá nekvalitní vodou, která přímo ovlivňuje kvalitu výpěstků. Prvním příznakem tvrdé vody je bílý povlak na listech 32
při zálivce přes listy. Tento povlak nejde smýt vodou a doprovází květinu až ke spotřebiteli. Řešením před expedicí je použití některých přípravků na lesk listů, které mají detergentní účinek, ale hlavně povlak překryjí. Dalším a větším problémem způsobeným tvrdou vodou je zhoršení vlastností substrátu jako prostředí pro kořeny. Trvale se zálivkou zvyšuje obsah solí v půdě, protože většina rozpuštěných solí není rostlinami spotřebována jako živiny a hromadí se. Čím je koncentrace kolem kořenů vyšší, tím je příjem živin těžší a rostliny zpomalují růst. Při dalším růstu zasolení kořeny odumírají. Obdobným způsobem roste v půdě hodnota pH, pokud je zasolení způsobeno vysokým obsahem solí Ca; a to je u nás téměř vždy. Pak záleží na délce kultury, jak dlouho se takovou vodou zalévá a zda se na rostlině projeví. Dnes používané substráty mají jako čerstvé hodnotu pH kolem 6,0 a měla by se pohybovat i nadále do 6,5 (kromě vřesovištních rostlin). Vlivem dlouhodobé zálivky nevhodnou vodou hodnota pH roste nad 7,0 (ale i nad 8,0) a tento stav ovlivňuje příjem stopových prvků kořeny rostlin, přestože tam stopové prvky jsou v dostatku. Rostliny nejprve ztrácí zdravou barvu (šednou), následně trpí chlorózou. Jako příklad uvádím chryzantémy „Multiflora“, které spotřebují velké množství živin a vody a růst pH z nekvalitní vody přichází o to rychleji, již po 2 měsících od nahrnkování. Zde je řešením stejně rychlé nasazení kyselin do přihnojování, v době růstu dusičné, v době nakvétání sírové. Nejkvalitnější vodou je dešťová, které v našich oblastech není nedostatek, někde spíše naopak. Dokonce mnohé obce si nechávají za odvedení dešťové vody platit jako za splašky. Dřívější tabulkové hodnoty uváděly, že ve skleníku se ročně při celoročním provozu spotřebuje asi 1 m3/m2, tedy asi 1.000 mm. V ČR spadne v průměru 500‐800 mm srážek. Při použití moderních závlahových zařízení spotřeba klesá a též spotřeba vody na pěstování květin je nižší než průměr, který zahrnoval i okurky či rajčata. Dnes se dá vyjít s 500 l vody /m2, a to se dá téměř pokrýt srážkami, pokud se zachytí. Je samozřejmě rozdíl mezi časovým rozložením srážek a spotřeby, ale smícháním vody studniční s dešťovou 1:1 se nevhodné složky vody rozředí na polovinu. Podniků, které tuto bezplatnou vodu shromažďují a využívají je jen málo. b) řešení manipulací Největší počet manipulací je při množení rostlin a při pěstování hrnkových nebo kontejnerovaných rostlin. Z ekonomického hlediska platí, že chůze je při pěstování ztrátový čas a musí se minimalizovat. Vzdálenosti, které je nutno ujít s rostlinami nebo pro ně, má být co nejkratší. Čím méně rostlin se takovou chůzí přenáší, tím má být dráha chůze kratší. Proto se doporučují krátké stoly do 10 m od spojovací cesty, na kterou se dá dojet vozíkem. Sklizeň řízků na matečnicích zůstává na ruční práci, protože se správná velikost řízku vybírá očima. Na to zatím žádný robot vynalezen nebyl. I proto se matečnice masově množených druhů umístily do zemí s levnou pracovní silou a se spolehlivým zázemím logistiky – Keňa, Uganda, Etiopie, Indie, Srí Lanka, Thajsko. Řízky se počítají a vkládají do PE‐sáčků po 50‐200 ks nebo do speciálních lišt k využití v robotech píchající tyto řízky do sadbovačů v množitelské firmě v Evropě. Zabalené řízky se označí a ukládají se do přepravek, které jsou v horkém počasí umístěny v příručních chladničkách u porostů. Nárazově se přepravky přesunou do velké chladírny a jsou zde uskladněny do kompletace objednávek do kartonů a na palety a následného transportu na letiště. Pro úplnost uvedu způsob množení hrnkových růží, kde se nedrží matečnice a jako zdroj řízků slouží sestřih/ zaštípnutí hrnkový rostlin speciální lištou. Odstřižky se pneumaticky (vysavačem) sbírají do 33
vaku a pracovníci z této směsi při píchání řízků do hrnků je musí vybírat, zbytek je odpad. Řízků je ve vaku přebytek, vybírají se jen v určité velikosti a nepoškozené. Píchání řízků do sadbovačů se dělá často ručně, ale jsou robotická zařízení, která to umí bez rukou. Naplnění sadbovačů substrátem zajistí plnička, pracují i v ČR. Linka začíná depaletizátorem, který postupně rozebírá zásobu sadbovačů po jednom a ukládá je na pásový dopravník. Dopravník je unáší pod plnící úsek, kde se sadbovače zasypou substrátem. Současně vibrátor pod dopravníkem substrát v jamkách přiměřeně utuží (je nastavitelné) a rotující vrtule ho urovná. Kartáče na konci plnící sekce očistí horní plochu. Z plničky vyjíždí na pásu naplněné sadbovače připravené k napíchání řízků. Píchání řízků se stále ještě dělá ručně, ale jsou k dispozici i funkční robotická zařízení. Již uvedený způsob, kdy řízky přichází ve speciálních lištách ‐ stroj je z nich odebírá a vpíchne je do jamek sadbovače. Jeden takt je jedna řada jamek v sadbovači – např. 10‐15 ks. Prázdné lišty se shromažďují pod strojem a po očištění s dezinfekcí se vrací k novému použití. Existuje novější robot, který si sám řízky jednotlivě vybírá na pásu a vpíchne je do sadbovače nebo do připravených zemních balíčků. Ve skříni robota je několik kamer, které zobrazují počítači rozložení řízků na pásu. Počítač vybere, který řízek má robotická hlavice uchopit, navede hlavici k uchopení a ta nasbírá 4 (až 6 podle sadbovače) řízky. Pak se hlavice otočí dozadu a řízky vloží do řadového držáku, který řízky vpíchne do sadbovače pod sebou na jiném dopravníku. Hlavice mezitím sbírá další řízky. Postup se opakuje a do sadbovače se vpíchne druhá polovina řádku – je‐li řádek s osmi rostlinami, je to 2x 4 řízky, je‐li řádek 12‐místný, vpíchne 2x 6 řízků. Výkon není závratný – přibližně 3.000 ks/hod., ale po dobu 24 hod. denně. Obsluhu tvoří jedna osoba, která zajistí přísun sadbovačů, rostlin, kontroluje správnost napíchání a případně opraví chybu, sleduje počty, protože se řízky píchají podle objednávek, vloží etiketu, zajistí uložení sadbovačů na pojízdný stůl a stůl odsune do skleníku. Tyto stroje jsou použitelné pro většinu druhů, ale řízky musí mít štíhlý tvar, aby je mohl robot uchopit za holý stonek. Nehodí se např. pro pelargonie, Plectranthus, Lysimachia apod. Další manipulace jsou se sadbovači či s přepravkami zemních balíčků ručně, ale po 100‐200 ks řízcích najednou, přepravky se mohou stohovat a nést 2‐3x více. Pokud má podnik pojízdné stoly, manipuluje se s celými stoly. Dodávali jsme takové technologie se stoly 430 x 160 cm a pracovna končí zavlažovacím boxem. Na jednom stole se sadbovači po 100 řízcích je přes 4.000 ks řízků. Následuje přejezd stolu po rolnové dráze k příslušné stolové řadě a po nosné trubkové dráze na svoje místo. Je též možné se stoly manipulovat i v rámci řady a to pomocí závěsného jeřábu, který jezdí po topných trubkách nad porostem. Výsevy ‐ Obdobně se pracuje se semenáči rostlin při ručním přepichování. Velké firmy však tento úkon obchází přesným výsevem vysoce klíčivých osiv. Pro naše poměry se dá využít přesný secí strojek. Musí být postaven na konkrétní sadbovač (rozměr obrysu, hustotu jamek v něm) a matrice na konkrétní velikost semen. Matric může být více velikostí, ale pro konstantní počet jamek v sadbovači, typ sadbovače nejde změnit. Firmy vyrábějící ročně miliony semenáčků jsou sestaveny celé linky s vysokým výkonem. Expedice sazenic je další manipulací, při expedici je to ruční vyjmutí sadbovačů ze stolů se současnou kontrolou kvality a případným doplněním chybějících či výměnou poškozených rostlin. Expedované sadbovače se ukládají na přepravní CC‐vozíky. Pokud má podnik pojízdné stoly, vyjede se s nimi do pracovny a expedice probíhá v pracovně. 34
U semenáčů se stává, že přes veškerou snahu některá semena nevyklíčí nebo jsou málo životná. Všechny sadbovače s výsevy pak prochází výstupní kontrolou a prázdné jamky nebo jamky se slabými rostlinami se vymění za kvalitní. I na tuto operaci existují roboty. Kamera shora udělá obrázek celého sadbovače, počítač vyhodnotí, kterou jamku je potřeba vyměnit a vadné jamky tlakem vzduchu vytlačí (vystřelí). Do prázdných jamek robot vloží náhradní rostlinky z připraveného zásobního sadbovače. Hrnkování je typickým a ověřeným příkladem možných úspor ruční práce. Dnešní hrnkovací stroje bez dalších zařízení zajistí vložení hrnku na unášecí věnec, naplnění hrnků substrátem, jeho přiměřené a stejnorodé utužení, odvrtání jamky pro kořenový balíček v jednotné hloubce, vložení dávky granulovaného hnojiva do jamky a vysunutí hrnku na dopravník. Sázení je možné ručně, buď na unášecím věnci ještě na samotném stroji, pokud sází 1 osoba nebo na navazujícím dopravníku pokud sází dvě osoby. Obsluha stroje pro výkon 2.500‐3.000 ks/hod. jsou při dobrém uspořádání pracoviště celkem čtyři osoby – první zajistí zásobování stroje substrátem, hrnky a rostlinami, druhá a třetí sází rostliny, čtvrtá vystavuje na pěstební plochu. Je‐li sadba dobře připravena a jednotná, může zapracovaná osoba stihnout nasázet až 2.500 ks/hod. Při ručním sázení by čtyři osoby společně nasázely a vystavily asi 800 ks/hod. Dnešní hrnkovací stroje mají výkony do 4.000 ks/hod., zdvojené až 8.000 ks. V ČR funguje asi 50‐60 hrnkovacích strojů různých typů a stáří. Dalšími doplňujícími zařízeními mohou být: ‐ sázecí robot – staví se k dopravníku za hrnkovací stroj, vlastně dopravník přemostí. Paralelní širší dopravník přináší sadbovače se sazenicemi do uzavřeného pracovního prostoru. Robot mívá až 6‐12 unašečů sazenic tvořených čtyřmi jehlami. Počet unašečů je dán počtem jamek sadbovače v jedné řadě. Při práci sjedou jehly v rozích do jamky sadbovače, v dolní úvrati se stisknou a sazenici vyzvednou nad sadbovač. V dalším kroku se celá řada unašečů přesune nad dopravník s květináči a rozestoupí se na vzdálenosti hrnků na dopravníku. Unašeče s rostlinami sjedou na nastavenou dolní úroveň, otevřou jehly od sebe a jehly zvednou nad hrnky. Sazenice jsou vsazeny do jamek květináčů. Unašeče se vrátí do výchozí pozice a postup se opakuje. ‐ rozdružovač substrátů – vloží se do něho celá paleta slisovaného substrátu, substrát se nadrtí, zvlhčí a sype se do zásobníku hrnkovacího stroje. Laserové čidlo hlídá, aby v zásobníku bylo stále dostatek substrátu, v případě potřeby dle čidla stroj zastaví. Stroji na míchání substrátů se nezabývám, protože se dají substráty nakoupit hotové a za přiměřené ceny. Navíc průmyslová výroba zajistí dobré promíchání. Vlastní míchání není technologickou novinkou! ‐ pásový zásobník na hrnky – doplňuje podavač hrnků do stroje a podle potřeby dle fotobuňky přisune další řadu („štos“) hrnků do podavače. Nemusí se tolik hlídat dostatek hrnků ve stroji, je tam zásoba. ‐ dávkovač hnojiv – umísťuje se za vrták jamek, v taktu stroje vsype do jamky nastavené množství granulovaného hnojiva, nejlépe Osmocote (má hladké a přesné granule) ‐ dopravníky – u stroje je obvykle jeden krátký jako manipulační úsek, ale je možné je prodloužit jako stavebnici na libovolnou délku tak, aby se nemusely nasázené rostliny překládat do přepravek, na vozíky a znovu vykládat. Dopravníkem dojedou samy až na místo ukládání na pěstební plochu. 35
‐ manipulační vidle – z dopravníku i z přepravek je možné rostliny odebírat po cca 6‐8 ks a postavit je konečné místo najednou ‐ vystavovací robot – je použitelný v podnicích vybavených pojízdnými stoly. Dopravník od hrnkovacího stroje přivede rostliny k řadiči robota, který uspořádá hrnky na přesné vzdálenosti a robot je svými vidlemi najednou odebere a postaví na stůl pod sebou. Poté si robot stůl posune o délku jedné řady hrnků a cyklus se opakuje. Je možné vystavovat hrnky do 3‐sponu i do 4‐sponu. Robota jde nastavit i na vystavení na jiné vzdálenosti řad, ale na jiné vzdálenosti v řadě se musí použít jiný řadič hrnků a jiné vidle. V ČR vím o 2 ks fungujících robotů. ‐ řadící stůl – se používá v podnicích, které vystavují rostliny na podlahu skleníku, ale i venku pomocí zařízení „Space‐o‐mat“ na vysokozdvižném vozíku. Rostliny z dopravníku od hrnkovacího stroje se v celých řadách šířky řadícího stolu přesunou na tento stůl a stůl se posune o délku hrnků. Po dosažení délky řady délky ramen „Space‐o‐mat“ najede vysokozdvižný vozík a na ramena nabere celou jejich délku v šíři řadícího stolu. Tento náklad doveze na pěstební plochu a položí rostliny na ni. I takové zařízení se u nás používá. ‐ Space‐o‐mat má též provedení s posuvnými rameny, které umožní nesené rostliny vystavit na potřebnou vzdálenost v řadě. Na ramenech jsou pohyblivé řetězy, které hrnky vysouvají ke špičkám ramen a při couvání vysokozdvihu je vystavují s mezerami na zem. Vzdálenost vystavení je dána rozdílem rychlosti jízdy vozíku a pohybu řetězů na ramenech. Nutností je naprostá rovina pěstební plochy a perfektní obsluha stroje, jinak se rostliny nevystaví stejnoměrně. Dražší provedení má možnost měnit i vzdálenosti unášecích ramen a zajistit rozestavení ve dvou směrech – v řadách i řady od sebe. Rozestavování – patří k nejpracnějším úkonům, protože bývá spojeno s přesuny na jiné plochy, s čištěním a tříděním rostlin podle velikosti. Při velikosti pěstovaných partií v našich podnicích asi velké možnosti mechanizace nenajdeme. Nasazení přepravek a vozíků sníží potřeby chození, nácvik uchopení a vystavení 4 hrnků najednou zrychlí postupy a použití manipulačních vidlí umožní pracovat až se 6‐10 hrnky najednou. Rozestavovací vidle – v pevném stavu na minimální rozestup jsou použitelné jako pevné, ale s pomocí rovnoběžníkového propojení unašečů je možné s nimi nastavit žádaný rozestup hrnků v řadách. Během pohybu na místo vystavení se v rukou rozestup otevře a na nové místo se vystaví rostliny na nový rozestup v řadě. Nový rozestup řad se stanoví empiricky. Jsou ke koupi ve „stolovém“ provedení (krátké) a v „záhonovém“ provedení na dlouhých madlech. Rozestavování na pojízdných stolech ručně – mobilita pojízdných stolů usnadní rozestavování přenosem jen mezi sousedními stoly. Partie pro rozestavení se rozloží na více stolových řad tak, že se mezi stoly plné vloží stoly prázdné. Má‐li být rozestavení provedeno v poměru 1:2, vloží se jeřábem mezi 2 stoly plné jeden prázdný. Má‐li být poměr 1:3, vkládají se dva prázdné (častější). Pro ruční rozestavování je výhodou, když vrchní krycí folie má nalinkované vodící čáry nebo čtverce. Automatické rozestavování – je reálné ve specializovaných podnicích na velkých plochách s monokulturami. Z pojízdných stolů odebírá rostliny vystavovací robot a ukládá je na dopravník. Rostliny prochází fotokabinou, kde dostane počítač fotografickou cestou vyhodnocení, jak vysoká či široká či s kolika květními stvoly rostlina je. Výběr a nastavení třídícího parametru podle snímku je součástí naprogramování zařízení. Podle snímku usměrní počítač postup na některý z následujících dopravníků. Má‐li být tříděno na 4 velikosti, musí být 5 odchozích dopravníků. Poslední slouží jako cesta „na kompost“. Na konci každého dopravníku po vytřídění je opět vystavovací robot, který 36
rostliny ukládá na jiné pojízdné stoly a je to možné v jiném sponu nezávisle pro každou velikost. Stoly pak míří do různých sekcí skleníku, protože jednotlivé velikosti budou potřebovat jiné podmínky závlahy, výživy, klimatu apod. Celkovou vnitřní logistiku zajišťuje počítač a operace musí takto být předem nastavena v programu. c) Expedice Tímto označením rozumím všechny úkony od přijetí objednávky do dodání zboží zákazníkovi. Odpovědný pracovník musí mít předem přehled, kdy která partie bude schopná prodeje, musí mít k dispozici nutné obaly, etikety, manipulační pomůcky, dopravní prostředky atd., aby byl schopen zajistit rychlé provedení. Před vlastním vybíráním rostlin z porostu musí být přiměřeně zalité, bez chorob a škůdců. Výběr rostlin – při ručním vybírání se rostliny balí přímo v porostu, pokud postačí je jen očistit a vložit do přepravek. Pokud je potřeba více úkonů, je potřeba vytvořit alespoň malý manipulační prostor, např. na vozíku. Po uvolnění části pěstební plochy po výběru rostlin a odvezení, poslouží pěstební plocha sama. Nejúspornějším provedením je situace, kdy jsou rostliny v perfektním stavu (nemusí se čistit), ukládají se přímo do přenosek po 5‐18 ks (podle velikosti hrnků) a přenosky se na místě vkládají do vozíků, ve kterých budou uloženy i během přepravy. Těmi vozíky myslím CC‐kontejnery, které lze nastavit na více pater dle výšky rostlin, jejich šířka 56,5 cm umožní vjíždět i do užších uliček. Základní úvaha rozvržení pracoviště je, že: ‐ s jednotlivými rostlinami musíme manipulovat na místě ‐ se skupinou rostlin na paletě (5‐18 rostlin) cca do 10 kroků ‐ s plným CC‐kontejnerem (průměrně 300 rostlin) podle potřeby Velké podniky vybírají rostliny vhodné pro expedici mechanizovaně. Pojízdné stoly se přesunou do expediční haly a strojní sestavou popsanou pro rozestavování se odebírají rostliny z příchozích stolů na dopravník, prochází fotokomorou, kde se klasifikují jejich parametry a podle toho se rostliny rozdělí na výstupní dopravníky ‐ většinou na: 1. Prodejní zboží velikosti A 2. Prodejní zboží velikosti B 3. Neprodejné, vrací se ještě k dopěstování Rostliny ze třetí kategorie se po dopěstování opět třídí, jen ta nejslabší kategorie odchází „na kompost“. Na koncích dopravníků mohou být pracovní stoly pro ruční adjustaci zboží nebo balící automat. Zboží odtud odchází v CC‐kontejnerech k nakládce. Balení ‐ někdy je nutné rostliny vkládat do obalů, je to ochrana před poškozením a chladem, označení zboží, přízdoba apod. Opět je výhodou balení na místě výběru rostlin z porostu. Dnes je obal i hrnek jedním z nástrojů propagace a marketingu a potvrzuji, že nástrojem účinným. 37
Někteří odběratelé požadují označení rostlin etiketou s cenou nebo čárkovým kódem nebo popisem a návodem. Pro aplikaci při expedici to znamená zvýšenou pracnost a je nutné při propočtu času na provedení s ním počítat. Při očekávaném zdražení ruční práce se stává dobrou alternativou ve velkých partiích si takové údaje nechat natisknout nebo nalepit na květináče již u jejich výrobce. Jinou možností je polep etiketou strojně. Rostliny se umístí na dopravník a na něm je usazena polepovací jednotka. Stačí do ní vložit kotouček s natištěnými etiketami a projíždějící hrnky jsou polepeny. Podmínkou je, že hrnky musí být suché a čisté. K dispozici je i toto zařízení s vlastní tiskárnou etiket. Balení strojem – existují stroje, které vkládají rostliny do sáčků a zabalené pak do přenosky nebo kartonu. Dále celé nabalené jednotky postupují po dopravníku a ručně se vkládají do CC‐kontejnerů. Tento způsob balení se dá použít i na kvetoucí Phalaenopsis! Pro úplnost ještě další možností vybavení rostlin etiketami: Zapichovací etikety – mohou obsahovat obrázek, název, návod k ošetřování, EAN, logo výrobce Některé řady hrnků a kontejnerů mají v obrubě výřez pro vsazení etikety. Závěsné etikety – mohou mít stejný obsah, zavěšují se na jednoduchý úvazek nebo na zapichovací jehlu. Zmíním i českou aktualitu – etiketu „Česká květina“, kterou pro české pěstitele a své členy přináší Svaz květinářů a floristů ČR. Je ve formě závěsné etikety nebo samolepky. Závěr Chtěl jsem Vám dát impulzy a náměty souvisící s nutností zlepšení ekonomiky výroby/pěstování květin, protože s průměrným ziskem pod 5 % objemu tržeb se nedá očekávat žádná revoluce v obnově zastaralých objektů. Již teď je nutné se připravovat na nastávající období růstu tlaku na mzdy, pokračování tlaku na ceny, na nejistotu v odbytu výpěstků. Sice se můžeme odvolávat na zvýšení nákladů v německém zahradnictví zavedením vysoké zákonné minimální mzdy, ale oni si při své ekonomické síle východiska najdou. Při naší kapitálové síle to buď urychleně změníme, nebo se budeme propadat dále. 38
39
40
Poznámky 41
Sborník sestavila ing. Helena Součková, CSc. v rámci řešení klíčové aktivity 03 projektu s názvem Zavádění inovací do výuky specializačního vzdělávání a vzdělávání pro udržitelný rozvoj, registrační číslo: CZ.1.07/3.2.11/03.0066, klíčová aktivita 03 Tato publikace neprošla jazykovou úpravou Tato publikace je financována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky 42
KA T A L O G
ZAHRAD
Autor: Mgr. Natalie Sýkorová, DiS.
Zahrádka
Zeleň malé zahrádky zadního traktu cukrárny či čajovny je
navržena tak, aby podporovala intimitu a uzavřenost prostředí.
Dvorek je lemován pásem keřů, před nimiž jsou předsazeny
květiny. Vybrané kultivary květin vysokých okolo jednoho metru
dosahují k hlavám hostů a vybízí k posezení.
Výrazným prvkem prostoru jsou organicky tvarované
barevné plochy podlahy. K nim byly navrženy obdobně tvarované
lavice. Dominantní barevné formy jsou
podpořeny výsadbou květin a keřů
korespondující s barvami na podlaze.
Květy v tónech růžových a fialových jsou
doplněny elegantními bíle lemovanými
listy svídy. Květiny vykvétají době
vrcholného léta, svída bílá a krvavá
prozařují prostor svými bílými květy
v květnu a červnu. Svída výběžkatá
vykvétá ještě v červenci.
Tyto nenáročné keře však vyniknou
teprve v zimním období, kdy rozehrají
svými barevnými výhony ohňostroj barev.
Větvičky svídy bílé jsou korálově červené,
kultivar svídy výběžkaté ´Flaviramea´ má
žlutozelené.
větvičky
výrazné
světle
Barevnou atraktivitu přináší kultivar svídy
krvavé ´Midwinter Fire´. Tento „oheň
uprostřed zimy“ svítí svými staršími
žluotooranžovými a mladšími červenými
výhonky. Porost ze zvolených kultivarů
svíd, tak přináší příjemnou atmosféru
i v době sychravých zimních dnů, kdy je
možné se v teple místnosti kochat zimním
půvabem keřů.
Dětský ráj
Prostředí, ve kterém se pohybují děti má svá specifika
– děti si chtějí hrát, tvořit, objevovat přírodu, ochutnávat její
plody, mít svá tajná zákoutí. Cítí se dobře tam, kde nejsou
ustavičně omezovány příkazy typu - nelez tam ať nespadneš,
neběhej tam ať nepolámeš květinu, nestrkej to do pusy je to
možná jedovaté…
Pobyt dětí v prostředí nebezpečném
a omezujícím stresuje nejen je samotné, ale také jejich rodiče.
Proto je dobré při plánování zahrady, v níž se budou v průběhu
několika následujících let děti pohybovat, vyjít z těchto
specifických potřeb. Rodinná zahrada se přitom nemá změnit
v hřiště ani nemá suplovat zahradu školní s herními prvky, má
zůstat rodinnou zahradou s funkcí okrasnou a užitnou.
Výběr okrasných rostlin vychází z běžného sortimentu
keřů a trvalek, které nejsou žádnou svou částí jedovaté. Také se
jedná o rostliny odolné, takže když na ně spadne míč či dítě
samotné, je malá pravděpodobnost, že se polámou. Naopak,
některé přímo vytváří rostlinný koberec
(mateřídouška,
úrazník)
a
zvou
dítě
k poležení. Jiné rostliny byly vybrány za
účelem
přilákat
co
nejvíce
živočichů
(levandule, komule Davidova, perovskie) a
dítě je tak může pozorovat z bezprostřední
blízkosti. V létě jsou tyto rostliny pastvou pro
včely, čmeláky a motýly, v zimě dávají
potravu ptactvu (slunečnice). Děti samy si
mohou pochutnávat na drobnoplodém ovoci
(borůvky, maliny, moruše, muchovník, líska)
a na lesních jahodách tvořících podrost. Také
si za pomoci rodičů mohou v zeleninové
zahrádce vypěstovat
a sklidit svoji
vlastní úrodu. V okrasné části je pamatováno
na letničky, které si mohou samy zasít a těšit
se z jejich rychlého růstu. Do návrhu byly
vybrány také některé zajímavé rostliny –
např. kultivar hortenzie ´Pinky Winky´ s květy
bílými, později výrazně červenajícími nebo
kapradina atraktivní svojí tvarovou proměnou
v průběhu růstu.
Centrální část zahrady tvoří rozlehlá travní plocha, po
obvodu byla vymodelována zvýšená terénní vlna. Ta je z čelního
pohledu osázena okrasnými rostlinami, zezadu a na vrcholu je
zarostlá jahodníkem nebo ponechána neosázena tak, aby jí
mohly děti probíhat v nejrůznějších směrech. Za terénním
převýšením zůstala volná místa pro dětské skrýše. Zahrada také
poskytuje různá prostředí pro hry – zarostlé plochy, drobný
potůček, pískoviště, kamínkoviště, ohniště.
Návrh zahrady vychází vstříc dětským potřebám, přitom
neslevuje ze své funkce okrasné. Poté, co děti odrostou, bude
možné zahradu při minimálních změnách aktualizovat dle
následných potřeb.
Zahrada regenerujícího managera
Dominujícím prvkem této zahrady je široký pruh
trvalkového záhonu táhnoucí se po její jižní straně. Návrh vychází
z principů metodiky Trvalkových výsadeb s vyšším stupněm
autoregulace a extenzivní údržbou. Tento typ výsadeb byl
vyvinut v západní Evropě s cílem snížit péči o trvalkové výsadby
ve veřejné zeleni. V České republice bylo na metodiku navázáno,
je ověřována a dále rozvíjena především v Dendrologické
zahradě VÚKOZ v Průhonicích. Metodika vydaná Výzkumným
ústavem Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví uvádí
celkovou časovou náročnost zahradnických prací průměrně 4-7
min/m2 za rok, přičemž nejnáročnější je jarní údržba, která činí
z celkového ročního času 2 min/m2.
Navržený záhon vychází ze složení směsi
nazvané Sen letní noci. Vybraná směs květin má
podpořit celkové ladění zahrady inspirované
teplem, sluncem a modří letní oblohy. Po celé
ploše zahrady jsou rozmístěny modré geometrické
akcenty. Vizuální zklidnění, kromě samotné modré
barvy, přináší jednodruhově osázené plochy. Na
celodenně osluněném stanovišti je to čistec,
pelyněk, skalník.
Střední část zahrady zabírá trávník, který
je vysetý z travní směsi určené do sucha. Její
základ tvoří kostřava ovčí, kostřava červená a
lipnice luční. Travní hmota těchto druhů přirůstá
pomaleji – tím se snižuje četnost sečení. Ale i
travní plocha může být nahrazena trvalkami,
vytvářejícími
souvislé
porosty.
Na
suché
stanoviště jsou vhodné např. některé druhy
kakostů nebo silně odnožující třezalka kalíškatá,
která rychle plochu vyplní. Péče o takovéto plochy
a především
spočívá v občasném vypletí
předjarním posečení. Majitel pak po většinu roku
může odpočívat v zelené květinové oáze, kterou
jen příležitostně ošetří.
Městská zahrada
Výběr rostlin pro městskou zahradu bývá omezen
klimatem negativně ovlivněným činností člověka. Jedná se
především
o znečištěné ovzduší, půdu, vyšší prašnost a
nízkou vlhkost vzduchu. Také estetická kritéria podléhají
přísnějším zákonitostem a imitují řád města chápaného jako
plánovaný organismus.
Plocha zahrady je rozdělena do několika obdélníků
vyplněných výsadbou sucho a horko snášejících trvalek. Výjimku
tvoří pouze hortenzie popínající zídku fontány. Drobné zahradní
stavby – zídky u fontány, zídka s vyvýšeným záhonem a volně
rozmístěné krychle, společně s vybranými rostlinami – jedná se
především o kulovitou formu akátu a buxusu, podporují
racionalitu domu. Dvojice akátů se v zahradě třikrát opakuje – u
vjezdu,
u vstupu do domu, u vyvýšeného záhonu. Pro
svoji umírněnou velikost a velkou toleranci k prostředí je velmi
vhodný do městských zahrad.
Barevnost
květů
keřů
a
trvalek koresponduje
s
fasádou
domu
a velkými prosklenými plochami.
Odstíny bílé a modré doplňuje jarní
žlutá mochnička tvořící podrost keřů
a
v letních
měsících
zahradě
dominuje nejslavnější růže 20.
století, jemně žlutá ´Gloria dei´.
Pobyt v zahradě zpříjemňují
vonné rostliny – jarní šeřík a o něco
později kvetoucí pustoryl, v létě
rozehrává karneval vůní růže, juka
a drmek. V horkých dnech pomáhá
vytvářet příjemné mikroklima vodní
plocha s vodotryskem.
Architektonicky
řešená
zahrada koresponduje s tvarovou
racionalitou a prostorovostí domu.
Tyto vlastnosti si udržuje také
v zimním
období,
kdy
nejlépe
vyniknou kulovité rostlinné kultivary,
husté trsy přízemních listů juky a zajímavá „kresba“ stonků
hortenzie na ploše zídky za fontánou.
Zahrada u nájemního domu
Zahrada nájemního domu vychází vstříc požadavkům na
levnou a rychle vzrostlou zahradu. Nájemník neví, jak dlouho
bude v domě bydlet a z tohoto důvodu nechce do založení
zahrady vkládat vysokou finanční částku. Ale rád zahradničí a
také chce využít okrasnou funkci zahrady. Další podmínkou je
snadné zrušení v případě jeho odchodu.
O zahradě se dá říci, že je téměř celá založena z výsevu.
V přední, okrasné části je rozčleněna do několika barevných polí
vytvořených z vysetých letniček vždy jednoho druhu. Barevnost
vychází ze zákonitostí barevného kruhu systémově uspořádaného
podle barev duhy. Mezi základní barvy – žlutá, červená a modrá
– jsou vloženy barvy, které vznikly jejich smíšením. Bílá je
umístěna v pozadí. Vybíhající „ostrůvek“ modré ve středu
zahrady je tvořen bylinkami, za ním navazuje
užitková zahrada. Je vizuálně skryta právě těmito
bylinkami s okrasnou funkcí. Po plotě v zadní
části zahrady se pne rostlina lidově nazvaná
„černooká Zuzana“.
Všechny vybrané rostliny lze s velkou
úspěšností
ujmutí
vypěstovat
ze
semene
rozhozením přímo na záhony přibližně v dubnu až
květnu – v tom případě je nástup jejich kvetení
opožděnější. Pokud se předpěstují pod sklem
v únoru až březnu a poté se přesadí ven, přijde
jejich kvetení dřív. Pouze šalvěj a yzop je
spolehlivější pěstovat ze zakoupených malých
sazeniček.
Délku kvetení lze prodloužit jarními
cibulovinami a podzimními hlíznatými rostlinami
v základních
druzích
–
tulipány,
narcisy,
modřence,
jiřiny.
Jejich
pořízení
opět
nepředstavuje nijak vysokou částku. Jen se musí
při sázení dbát na to, že v době jejich plného
vzrůstu se bude vstupovat do záhonu kvůli zasetí
letniček. Aby se předešlo škodám (pošlapání,
polámání květů) bude v případě daného půdorysu
výhodné zasadit je doprostřed záhonů a letničky pak opatrně
vysít
před a za cibuloviny. Následně vzrůstající letničky současně
pohledově zakryjí nevzhledné stvoly zatahujících cibulovin.
Po ukončení sezony je možné rostliny ponechat vysemenit
pro příští rok anebo rostliny odstranit. Velmi spolehlivě se
přesemeňuje len a sluncovka. Příští rok pak vykvetou na místech,
které
si
samy
našly.
Zahrada pro seniory
Návrh Zahrady pro seniory byl inspirován podobou zahrad
babiček a dědečků tak, jak si ji pamatuje dnešní střední
generace. Je to zahrada malá, ale velmi bohatě osázená
a zabydlená drobnými živočichy. Nevyskytuje se v ní travní
plocha, prvek náročný na údržbu, naopak všechny plochy jsou
osázené stromy, keři, trvalkami a půdopokryvnými rostlinami
tak, že vytváří souvislý pokryv výrazně zamezující prorůstání
plevelů. Tím je výrazně snížena péče o zahradu. Přístup ke
květinovým ostrůvkům umožňuje síť cest.
Stínomilným podrostovým trvalkám pod opadavými keři
a stromy nevadí spadané listí, naopak je pro ně vítaným zdrojem
prospěšných látek pro příští sezonu a proto se nemusí na podzim
shrabávat. Jediný vzrůstný strom, jeřáb ptačí, má složené drobné
lístky a ty se samy velmi brzy rozpadají. Typickým prvkem
babiččiných zahrádek bývaly ovocné stromy. Současný trend
návratu místních odrůd ovoce do krajiny nahrává
také jejich návratu do soukromých zahrad.
A nejlépe přeci chutná plod vypěstovaný
a utržený na vlastní zahradě. Pro ty, kteří by se
přeci jen pěstování ovoce obávali, počítá návrh
s osvědčenými okrajovými vzrůstními keři. Zcela
jsou vynechány jehličnany pro svoji minimální
proměnlivost a strnulý vzhled. Jejich místo
v zahradě přebírají stálezelené listnaté keře.
Vybrané rostliny vychází z osvědčeného
sortimentu v malé míře doplněného novými
kultivary. Základ tvoří dlouhověké trvalky, kterým
prospívá pobyt na jednom místě. Pro zpestření
každoroční proměnlivosti zahrady jsou ponechána
místa na výsev letniček, které se rády
přesemeňují, případně mohou být v následující
roce doplněny o další. Květiny jsou laděny
v teplých barvách, navržená posezení na různých
stanovištích poskytují množství smyslových
zážitků – pozorování živočichů, rozmanitého
tvarosloví rostlin a odstínů barev…
Fakt, že se v zahradě nebudou vyskytovat
děti, případně jen v minimální míře a to pod
dohledem
dospělých,
dovolila
zařadit
do
výsadbového plánu rostliny jedovaté.
Tyto rostliny se často vyznačují brzkou dobou kvetení
a výraznými plody - proto je škoda se o ně připravit.
Další skutečnost, která ovlivnila výběr rostlin, je častější
denní pobyt seniorů v domě a z toho vyplývající možnost těšit se
ze zajímavých plodenství v průběhu zimy i časného kvetení.
Zahrada tak zůstává atraktivní v průběhu celého roku.
Zahrada pro společenská setkávání
Podoba této poměrně rozlehlé zahrady je dána její
reprezentační funkcí. Má především sloužit pro častá společenská
setkávání, sám majitel zahradu využívá minimálně. Rozpočet pro
realizaci, ani pro následnou pravidelnou údržbu není limitován.
Navržená výsadba je druhově výrazně omezena tak, aby
účelově
podpořila
velkorysý
prostor,
členěný
bílými
architektonickými prvky a rozlehlou vodní plochou. Byly vybrány
sezonní rostliny s květem v těchto barvách, bílou kůrou, bíle
panašovanými či stříbřitými listy. Některé z nich jsou také
atraktivní příjemnou vůní.
Prim hrají bílé popínavé růže obrůstající pergolu velkých
rozměrů. Opticky je znásobena odleskem na vodní hladině, přes
kterou byla navržena skleněná podlaha. Znovu je růžový motiv
zopakován na dělící stěně okraje zahrady.
Rostlinou, která provoní prostor na jaře je rododendron.
Letní večerní vůni šíří růže a květy
citrusů
v přenosných
nádobách.
Pozdně letní a podzimní kvetení
s vůní přináší poměrně vzácný, u nás
málo
rozšířený
mohutný
keř,
heptakodium
jasmínovité.
Dominantou zahrady je spolu s
růžemi bříza, Betula utilis var.
Jacquemotii, která má výrazně bílou
kůru.
Jediným prvkem, který se
od
koncepce
reprezentativního
zahradního prostoru odchyluje, je
extenzivní
střešní
zahrada.
Je
vytvořena
nad
průchodem
a zahradním domkem. Pohled na ni
je možný pouze z okna východní
místnosti.
Velkorysý otevřený zahradní
prostor je pohledům zvenčí důsledně
uzavřen vysokým stříhaným živým
plotem z tisu.
Květinový záhon ve svahu
Svažité protáhlé plochy lemující zapuštěné budovy bývají
považovány za problematické a podle toho se k nim přistupuje
– bývají osety trávou, v lepším případě jsou porostlé skalníkem.
Přitom skýtají velký potenciál ukrytý v možnosti pozorování
rostlin zblízka. Ať už se jedná o kancelářské prostory či obytné
místnosti, vždy se oko rádo osvěží pohledem na přírodní detail. A
není nutné se ho vzdát ani v případě severního svahu. Vždyť
například jarní rozvíjející se list kapradiny je esencí poezie a
dynamické síly přírody.
Bezprostřední blízkost záhonu také umožní
atakovat náš další smysl – čich. Okolí stinného
svahu může v létě ovládnout například některý
z druhů omamně vonících bohyšek.
Předložený návrh je pro teplé slunné
stanoviště. Počítá s detailním pozorováním, ale
nabízí také poutavý pohled shora. Po celé délce
protáhlého obdélníku prochází vlnovka žlutě
kvetoucí třezalky, kterou uhlopříčně přetínají
levandule s šedomodrým listem a kultivar
dlužichy
´Marmalade´.
Ta
má
zajímavý
hnědooranžový zkadeřený list, ve spodní části
karmínový. Po celé délce protíná záhon oranžově
kvetoucí lilie. Zbylé plošné úseky jsou vyplněny
rostlinami kvetoucí v odstínech žluté, červené a
modré.
Pevnou
zimní
kostru
záhonu
tvoří
stálezelená třezalka, levandule a dlužicha, kraje
záhonu jsou lemovány stálezeleným zimostrázem.
Plocha pod borovicí je osázena v zimě zelenou
bikou lesní. Zimní atraktivitu zajišťují také držící
plodenství rozchodníku, třapatky a drmku. Jarní
efekt přinesou cibuloviny – narcisy, tulipány,
modřence. Proměnlivost přináší v průběhu roku
nakvétající květiny a keře.

Podobné dokumenty

černá - Pasič

černá - Pasič standardní barva: černá, C = s postranními otvory, D = se zvýšeným dnem, pro venkovní pěstování, B = otevřené dno, BA = menší otevřené dno velikost květináčů (cm)

Více

3/2012

3/2012 Po absolvování školy se měl stát drogistou, ale podle pana drogisty, kde se měl učit, byl prý příliš slabý. Nakonec mu bylo doporučeno přihlásit se na zahradnickou školu. V té době už byla Hőhere O...

Více

Zpravodaj Archa č. 27 *, 247 kB

Zpravodaj Archa č. 27 *, 247 kB nebo se bála založit rodinu. (Hodně ráda však chodívala za námi, zvláště když jsme byli s Karin malí). Při těch návštěvách ve mně vzbudila teta hlubší zájem o příčiny maminčiny nemoci. A zde jsem p...

Více

Eschatologie filmového pásu

Eschatologie filmového pásu pomalu hyne, máme druhou šanci a musíme ji naplno využít. Pusťme se naplno do digitalizace! Nedbejme na to, jak kvalitní či věrná je digitální reprodukce. Je to úplně nepodstatné. Měli bychom co ne...

Více

Hodnotící standard

Hodnotící standard předložených vzorků je 50 ks z různých skupin květin. U kompetence „ Organizace a řízení rozmnožování květin“ je pro splnění kritéria hodnocení ad e) nezbytné použití hrnkovacího stroje. Pro splněn...

Více

MEA - ACC - DOSTAW s.r.o.

MEA - ACC - DOSTAW s.r.o. Světlá šířka 100 mm, celková šířka 130 mm. S těsnící spojovací drážkou. Pro zátěžové třídy A15 – C250 kN podle ČSN EN 1433. Zátěžové třídy jsou doporučené při zabudování podle instalačních podmínek...

Více