teaser in PDF

Komentáře

Transkript

teaser in PDF
PE TRNI KLZÁ HÁD KY
zá
hádky
pe trni kl
/ moto /
Zlatí hadi
zlatě kadí.
Nepoznáš,
co je had
a co né.
Je to tak
ZÁ HAD NÉ!
Zlatí hadi
zlatě kadí.
Když nakreslil Antoine de Saint-Exupéry hroznýše, jak zažívá slona,
kdekdo si myslel, že je to klobouk.
Kdyby nakreslil hroznýše zažívajícího žirafu,
vypadal by jako zasněžená Eiffelovka.
Ale kdyby nakreslil hroznýše zažívajícího myš,
byl by to na první pohled jen hroznýš.
Tato kniha vychází s laskavou podporou Ministerstva kultury České republiky
Veškerá práva vyhrazena
© Petr Nikl, 2007
Illustrations © Petr Nikl, 2007
Epilogue © Ivan Wernisch, 2007
© Meander, 2007
ISBN 978-80-86283-57-9
7
Bylo jednou jedno krásné místo.
Mohla se tu pást lama,
ale nepřeskočila řeku.
Mohl tu zaklíčit baobab,
ale vítr ho sem nezavál.
Mohlo se tu usadit hejno plameňáků,
ale nenašli to tu.
Mohla se tu vyhřívat lvice,
ale ještě se nenarodila.
To všechno teprve bude...
Vidíme-li klokana,
z jehož kapsy vykukuje klokánek,
je to v pořádku.
Vidíme-li klokana,
z jehož kapsy vykukuje myš,
je to v pořádku.
Vidíme-li klokana,
z jehož kapsy vykukuje slon,
i to je v pořádku.
Musí to ale být klokan,
jiné zvíře s kapsou si jen těžko představit!
Zvolna se ztrácí,
pomalu plavou
p o m a l í
p t á c i
s
p o m a l o u
h l a v o u.
8
9
Nejdřív se krtek prohrabal do hromady peří,
a jak byl v teple, málem usnul.
Pak ale šlápl do vajíčka a obalil se žloutkem.
Vylezl z hromady, ochmýřený jako kuře,
rovnou před dvě báby, které draly peří.
Právě se hádaly, co bylo dřív...
slepice, nebo vejce?
Krtek sykl „Ani to, ani to“
a zmizel v zemi.
Jeseter
se sune
ven z jezer,
vačnatec
se dívá
za kopec,
jepice
naň padá
z měsíce,
ledovec
vše zalil
nakonec.
10
Přešli po mém břichu měkcí šneci,
napadly mě v tichu hned dvě věci:
Za prvé, proč škrábou, když jsou měkcí?
Za druhé, proč rychle, když jsou šneci?
11
Ovce spásly pole s jetelem.
Ovčáci ostříhali ovce.
Holiči oholili vousy ovčákům.
Vši se pustily do holičů.
Holiči se vyholili dohola,
lehli si na jetelové pole a čekali,
až to všechno zase doroste.
Čtyři okouni
tady okouní.
První zleva —
v noc se slévá,
druhý zpředu —
hrouda ledu,
třetí shora —
lesklá hora,
čtvrtý zprava —
nic než tráva.
12
13
„Postavím se na zadní a budu stříhat ušima,“
pískl delfín.
„Přeplavu na druhý břeh,“
poznamenal králík.
„Jdu se provětrat,“
sdělil platýz.
„Asi se zahrabu,“
oznámila žirafa...
Tomu všemu by se dalo smát, kdyby slon nakonec nekřikl:
„Tak já letím!“
Přišel jsem k louži.
Naklonil jsem se
a uviděl svou hlavu, jak se naklání,
za ní ještě větší hlavu,
za ní ještě větší a za ní ještě větší.
Zabíraly skoro celou kaluž.
Po jejím obvodu putovala oblaka.
Zatáhlo se.
Když jsem oddálil tvář,
hlavy se začaly zvětšovat,
až jsem se stal středem zornice obřího oka.
Vtom se spustil déšť...
Skrz nerv želv tón harf zní, když v nich spí smrt stých larv.
Přes lesk hvězd mží stesk můr, když dnem průrv žhne lvem dech.
Bezhlesně těsní
kolibřík kolibříka.
Jeden nahlas sní,
druhý v duchu říká...
14
15
Kdyby byl králem zvířat termit,
zem by byla plná katedrál.
Kdyby jím byla mnohonožka,
udirigovala by svět obří filharmonií.
Kdyby jím byla jepice,
nemělo by to dlouhého trvání.
Kdyby jím byl gepard,
všude by byla závodiště.
Kdyby jím byla želva,
bylo by to na dlouhé lokte.
Kdyby jím byl lev,
krajina by spala klidným spánkem.
Kdyby byl králem zvířat blboun nejapný,
všechna chytrá zvířata by utekla...
Ženu se v úžasu želvím snem,
všechno kolem je strnulé,
můj tanec možná že vidí jen
kaluže dávno sežehlé.
Ženu se v úžasu želvím snem
přes řeku, která nevlhne,
šest žiraf prochází lvem
a žádná z nich se nepohne.
16
17
Jednou se hladina moře napnula tak, že praskla.
Do vzduchu vyletěl bílý delfín.
Jak letí, vidí, že je to dobré!
Potom se oblohou mihl hroch.
Udělal lehký, vláčný pohyb,
a bylo to dobré!
Za ním se provlnil krokodýl
a nechal po sobě duhu.
To taky bylo dobré!
Nakonec přiletěla sova
a překryla všechno, co se stalo...
Byl jednou jelen, který neprolezl lesem.
Větvily se mu parohy.
Rozběhl se proti skále, sklonil hlavu,
a rozsochatá koruna s křupnutím spadla.
Po nárazu udělal přemet vzad
a pahýlem se zabodl do kypré země.
Pahýl zaklíčil a jelen vyrostl.
Byl pětkrát větší.
Nakonec zafoukal vítr, vyvrátil jelena,
ten dokončil přemet a vydal se zpátky lesem,
kterým neprolezl.
Tapír je nosní podivín,
je o dvou různých koncích,
putuje spolu s rozhraním,
vždy mezi dnem a nocí.
Předek má ustavičně den,
sluncem zalitý shůry,
zadek je stále obklopen
hustou tmou noční můry.
18
19
Vlazí plazi schází
po posvátných svazích,
rosou třou se nazí,
vržou v dlouhých tazích.
Lesklé kresby křísí,
srázy cídí přízí,
dřív než sykneš — mizí,
zůstávají vizí...
20
21
„Vstávat!“ zakokrhal buvol.
„Huš!“ zabučel výr.
„Ještě neeé!“ zamečel jelen.
„Už to bude!“ zařehtal medvěd.
„Už lezu!“ zahoukal had.
„No jo!“ zabručel kohout.
„Zase slunce!“ zasyčel kozel.
„Za mnou!“ zatroubil…
Kdo?
Když po liánách sleze noc,
utichne vše v čarovnou moc,
v dálce zahouká tlustý sýc,
pak ještě sova a pak už... nic.
22
Jednou velryba zatlačila a vystříkla všechnu svou radost.
Vodotrysk chvíli lítal vzduchem jen tak,
až se zabodl do mrzutého lva.
Ten začal skákat štěstím a chechtat se na celé kolo.
Pak ale někde zakopl a gejzír mu uletěl.
Vítr ho odnesl na sever a zasekl do paroží soba.
Rázem přestal být sobcem a parohy se třásly smíchy...
Pak je ale nedopatřením shodil spolu s vodotryskem
a úsměv mu zmrzl na rtech.
Radost zatím přestříkla půl země,
až ji v Americe vykloktal krokodýl.
Tryskem změnil povahu a začal pořádat plážové tancovačky.
Pak se mu ale při jednom tangu zamotala hlava
a gejzír ho opustil také.
Už to tak asi bude, že žádná radost nevydrží věčně...
23
Da hezele zele žop.
Po železe leze had.
Tá budubu tesý sob.
Bosý se tu budu bát!
Kropenatá
vykukuje
kde se tam ten
teď si tam ta
a na stromě
zůstal tam jak
a uvnitř něj
schovává
koza
zpoza
strom vzal
koza
bílý
padal
útlá
tam
v lomu
stromu
kdoví
hoví
balvan
zlámán
škvíra
netopýra.
Kdyby si velbloud nevyždímal včas hrby
a neobklopil se jezerem,
kdyby nepřestal žvýkat a nesnažil se být sochou,
kdyby zapadající slunce nedělalo jeho srst zlatou
a odraz hladiny nemnožil jeho krásu,
taky by se nic nestalo...
24
25

Podobné dokumenty

Čištění a údržba umělých trávníků p

Čištění a údržba umělých trávníků p Špína či bláto, které se neodstraní, napomáhají růstu plevele, atd. Obzvláště ve stinných oblastech, často u hran hřiště, se velmi rychle rozšíří mech a řasy. Ruční odstraňování je extrémně nákladn...

Více

Dům a zahrada - Revitalizace bytových domů

Dům a zahrada  - Revitalizace bytových domů konstrukcí. V zemině dokonce supluje přizdívku, která chrání hydroizolaci před poškozením. Naší pozornosti by rozhodně neměla uniknout novinka v podobě grafitových desek na bázi polystyrenu. desky ...

Více

Zpravodaj Klubu kaktusářů Astrophytum Brno

Zpravodaj Klubu kaktusářů Astrophytum Brno tak to nechci rušit. Proto je teď zavedeno, že hosté si pošlou pro co chtí, když jim brambory na loupačku, nebo topinky nestačí. Ale protože jsou v Praze uzenáři, a mám Švejka, který pro cokoli můž...

Více

Omický zpravodaj červenec, srpen 2016

Omický zpravodaj červenec, srpen 2016 Bříza provází člověka od pradávna. U ledového muže z mladší doby kamenné, Ötziho nalezeného v alpském ledovci, byly nalezeny nádoby z březové kůry. Používala se k výrobě nádobí dříve než hlína. V d...

Více

Uprchlíci z NDR na Německém velvyslanectví v Praze v roce 1989

Uprchlíci z NDR na Německém velvyslanectví v Praze v roce 1989 se okamžitě znovu přihnala vlna lidí hledajících útočiště, kterou nakonec nebylo možné udržet pod kontrolou. Už 3. listopadu odpoledne bylo na velvyslanectví více než 5000 osob. Hiller se pokoušel,...

Více