ke kvalitě vzdělávání - Regionální centrum celoživotního vzdělávání

KE KVALITĚ VZDĚLÁVÁNÍ
IVA KIROVOVÁ
VŠB-TU Ostrava, Ekonomická fakulta, Katedra managementu
Abstrakt:
Význam vzdělávání je v současnosti všeobecně akceptován. Jeho přínos je zřejmý,
v souvislosti se znalostní ekonomikou, intelektuálním kapitálem nebo konkurenceschopností.
Vzdělávání se stává také významnou komoditou. Obdobně jako u jiných produktů, i u
vzdělání je důležitá jeho kvalita. Její význam vzrůstá v kontextu globalizace vzdělávání.
Kvalitativní aspekty jsou významné také u e-learningu. K hodnocení a posuzování kvality
vzdělávání jsou používány různá kritéria. Kritéria kvality se vztahují k různým fázím
vzdělávacího procesu. Důležité je nejen hodnocení tohoto procesu, ale zejména jeho
výstupů: získaných znalostí a dovedností, které by měly odpovídat požadavkům organizací,
trhu práce a umožnit rozvoj kariéry jedince.
Klíčová slova:
Vzdělávání, kvalita, kritéria hodnocení, vzdělávací proces, výstupy vzdělávání, požadavky
organizací.
Abstract:
In contemporary world the importance of education is generally accepted. Education’
contribution is obvious in context of knowledge economy, intellectual capital, or
competitiveness. The education has become an important commodity; its importance is
growing in the context of education’ globalization. Qualitative aspects are important in the
case of e-learning, too. Various criteria are used for assessment of the quality of education.
The quality criteria are applied for assessment of various stages of educational process. Very
important is not only the assessment of this process, but especially its outputs: acquired
knowledge and skills, which should respond to organizations’ and labor market’
requirements, and enhance the individual career management.
Key words:
Education, quality, assessment
organizations’ requirements.
criteria,
educational
process,
educational
outputs,
1. Úvod
Význam vzdělávání v průběhu posledních desetiletí neustále vzrůstá, a to nejen v našem
státě, ale celosvětově. Zvyšující se význam vyplývá ze souvislostí přechodu industriální éry
do éry postindustriální. Současnost je označována různými přívlastky, podle toho, které její
aspekty jsou zdůrazňovány. K častým pojmům, používaným zejména v kontextu vzdělávání,
patří např. znalostní ekonomika nebo znalostní společnost, e-ekonomika, apod. Již
z označení znalostní ekonomika vyplývá důraz kladený na znalosti (i když i tento název je
poněkud zavádějící, preferovány jsou kompetence, znalosti bez relevantních kompetencí
nejsou přínosné) a vzdělávání.
Potřeba
vzdělávání,
včetně
celoživotního,
souvisí
zejména
s problematikou
konkurenceschopnosti organizací, regionů, států nebo státních společenství. Patří také mezi
priority Evropské unie. Vzdělanostní struktura obyvatelstva představuje jeden z faktorů
ovlivňující konkurenceschopnost regionů i státních celků. Patří také ke kritériím, kterými je
konkurenceschopnost států posuzována. V této souvislosti např. Světová banka používá
kvantitativní indexy KEI (Index znalostní ekonomiky) a KI (Znalostní index) indexy.
Oblast celoživotního vzdělávání zahrnuje různé vzdělávací cíle, aktivity i metody. Přínosné
nejsou jakékoliv vzdělávací aktivity, ale ty, které poskytují kvalitní vzdělávání, odpovídající
požadavkům organizací a trhu práce. Organizace kladou na své zaměstnance nebo
uchazeče o zaměstnání požadavky, vyplývající ze specifikace pracovního místa nebo
kompetenčních přístupů, které se týkají nejen relevantní úrovně vzdělání, ale také znalostí,
dovedností a dalších požadovaných atributů. Rozhodující jsou tzv. výstupy vzdělávání, jeho
kvalita, ne pouze samotný vzdělávací proces nebo certifikát o absolvovaném vzdělání. Ten
by sice měl garantovat určitý rozsah znalostí a dovedností odpovídající úrovně a kvality.
Pouze doklad o absolvovaném vzdělání ale nezajistí absolventu získání zaměstnání, ani
nepředstavuje přidanou hodnotu pro organizace. Toto konstatování se týká všech
vzdělávacích a rozvojových aktivit, tedy i e-learningu.
2. K otázce kvality vzdělávání
V kontextu znalostní ekonomiky náleží oblast vzdělávání k prioritám současnosti. Vzdělávání
se stává komoditou i atraktivním předmětem podnikání. Přechod k postindustrialismu a
globalizace se projevuje v různých oblastech, mj. také v kontextu managementu organizací,
organizačního a pracovního designu nebo řízení a rozvoje lidských zdrojů. Tyto souvislosti
výrazně ovlivňují globalizaci vzdělávání. Projevuje se nejen přebíráním mezinárodních
vzdělávacích programů nebo metod, ale také vzrůstající konkurencí na trhu vzdělávání.
Obdobně jako u jiných komodit, jednou z významných charakteristik se stává kvalita. U
jiných produktů je otázka kvalita již spíše samozřejmostí. V našem státě se kvalita
vzdělávání stává předmětem pozornosti zejména v posledních letech. Do diskusí o kvalitě
vzdělávání se zapojují nejen různé vzdělávací instituce a organizace, ale také účastníci
vzdělávacích a rozvojových aktivit, zástupci různých organizací, představitelé vlády,
politických stran nebo i široká veřejnost.
I když je zřejmé, že kvalita vzdělávání je jednou z jeho důležitých charakteristik, přesto
vymezení jeho kvality není vždy jednoznačné. K posuzování kvality vzdělávání jsou
používány různé přístupy a kritéria. Roberts (2001) uvádí základní Barnettovy axiomy, které
aplikuje při hodnocení kvality vysokoškolského vzdělávání. Z epistemiologického axiomu
vyplývá předpoklad určité „sumy“ objektivních znalostí, s kterou by studenti měli být
seznámeni, a které by měly umět „demonstrovat“. Při akceptaci toho předpokladu pak lze
posuzovat jednotlivé předměty v rámci studijních programů jako míru vhodnosti jednotlivých
předmětů v rámci studijních programů. Podstatné je ale stanovení kritérií a standardů,
kterými budou tyto předměty hodnoceny a následně srovnávány. Druhý axiom se týká
problematiky autonomnosti a svobody akademické komunity. Vychází z předpokladu, že
objektivní znalosti jsou více rozvíjeny a „šířeny“, pokud jsou vzdělávací instituce více
autonomní a mají relativní svobodu. Z těchto axiomů vyplývají další otázky, související
s hodnocením kvality vzdělávání. Jedná se např. o problematiku stanovení objektivních
kritérií pro hodnocení jednotlivých předmětů a programů nebo o interní a externí hodnocení
kvality.
Kvalita vzdělávání souvisí s kvalitou studia, s kvalitou celého vzdělávacího procesu. Na tento
aspekt upozorňuje např. Witzany (2002). Kvalita vzdělávacího procesu zahrnuje mj.
zprostředkování poznatků, jejich objasnění a ověření. Kvantita poznatků ale nevypovídá o
kvalitě. Důležité je vymezení pojmu „kvalita studia“, včetně kritérií, která jsou používána pro
jeho hodnocení. Kvalita vzdělávacího procesu zahrnuje např. i úroveň přednášek, seminářů,
cvičení, metod výuky, ale také i kvalitu a zapojení studentů do vědeckovýzkumné činnosti.
Jak Witzany poznamenává (ibid), zajištění kvality vzdělávání je kontinuální proces, jehož
součástí je vnitrouniverzitní, ale i mimouniverzitní dialog o vzdělávání, o jeho kvalitě a
opatřeních, které ji zajišťují. K nejčastějším metodám hodnocení kvality vzdělávání patří
interní hodnocení, zahrnující např. hodnocení výuky a přednášejících studenty, univerzitními
komisemi, apod. Externí hodnocení bývá realizováno externími experty nebo externími
evaluačními agenturami. Příkladem externího hodnocení kvality vysoké školy je např.
hodnocení realizované akreditační komisí.
3. K otázce kvality e-learningu
Význam e-learningu je nesporný. Zvyšuje se nejen jeho význam, ale také rozsah elearningových vzdělávacích aktivit, jejich distribuce, trh, apod. Tento trend souvisí nejen
s neustálým rozvojem informačních a telekomunikačních technologií, ale také se zvyšujícími
požadavky na konkurenceschopnost organizací, která je ovlivňována mj. znalostmi a
dovednostmi jejich zaměstnanců.
Nadšení, okouzlení nebo naopak negativní postoje k informačních technologiím, jež
umožnily rozvoj a rozšíření e-learningu,
patří nebo by měly patřit již minulosti. Není
podstatná pouze forma, ale obsah. I u e-learningového vzdělávání je jednou z významných
charakteristik jeho kvalita. Pro hodnocení kvality e-learningu jsou vhodné již zmíněny
Barnettovy axiomy. Podstatné je vymezit pojem kvality, a to operacionálně, a stanovit
objektivní kritéria pro její hodnocení. Důležitá je kvalita nejen vzdělávacího e-learningového
procesu, ale zejména jeho výstupů. Ty jsou podstatné pro účastníky e-learningu, pro
absolventy jednotlivých kurzů nebo studijních programů. Tzv. výstupy by měly by odpovídat
požadavkům organizací, stimulovat jejich rozvoj, jako i napomáhat rozvoji kariéry a
uplatnitelnosti absolventů e-learningového vzdělávání. Tyto výstupy by měly odpovídat
požadavkům organizací. A v kontextu globalizace a znalostní ekonomiky i tyto požadavky se
stávají univerzálními. Organizace vyžadují nejen pohřebné znalosti, ale zejména různé druhy
dovedností, relevantní postoje, motivaci a další individuální charakteristiky, které jsou
zahrnuty v koncepci kompetencí. Problematika kompetencí také v současnosti patří
k prioritním.
Kvalitní studijní programy by měly umožňovat a stimulovat rozvoj požadovaných kompetencí.
Je podstatné, aby pro hodnocení kvality e-learningových studijních programů byla
stanovována a aplikována objektivní kritéria, vycházející z kompetenčních přístupů.
Globalizace e-learningového vzdělávání může být v souvislosti s hodnocením jeho kvality
pozitivním jevem. V rámci benchmarkingu je výhodné uplatňovat ta kritéria, metody nebo
postupy, které mají univerzální platnost, a jejichž adekvátnost potvrdily i četné zkušenosti.
Ne vždy jsou „výstupy“ nebo kompetence předmětem hodnocení kvality e-learningu. Např.
výzkum, realizovaný v Evropě, zaměřený na kvalitu e-learningu (Massy, 2002) vycházel
z následujících kritérií pro posouzení kvality e-learningu:
•
technické zabezpečení e-learningu pro všechny uživatele,
•
explicitní pedagogický design, odpovídající učebnímu typu, potřebám a kontextu,
•
aktualizace obsahové náplně,
•
vysoká úroveň interaktivity.
Při sestavování studijních programů je nutné reflektovat požadavky nejen současného trhu
práce a organizací, ale být v tomto směru proaktivní. Sledovat trendy a prognózy týkající se
nejen regionálního nebo „státního“ socioekonomického prostředí, ale prostředí globálního.
Oblast vzdělávání vyžaduje strategický přístup. Pokud vzdělávání opomíjí strategické
aspekty při sestavování studijních programů, jejich aktuálnost může být problematická
z různých důvodů. Např. i vzhledem k času, potřebnému nejen pro sestavení studijních
programů a jejich akreditaci, ale také pro absolvování studijního programu. Potřeby studentů
e-learningových programů se také mění, jako i potřeby organizací nebo trhu práce.
4. Závěry a doporučení
Kvalita vzdělávaní je v současnosti jednou ze zřejmých priorit, a to i pro e-learnigové
vzdělávání. Je potřebná nejen pro získání akreditací studijních programů, ale také pro
konkurenceschopnost vzdělávacích institucí v současném globalizovaném světě. Jak např.
poznamenává Field (2003), integrace terciálního vzdělávání v Evropě je součástí
„McDonaldizace“ vzdělávání.
Kvalita e-learningu je významná samozřejmě také pro účastníky e-learningu, pro studenty a
absolventy studijních programů. Na kvalitě e-learningového procesu, a zejména jeho
výstupů, záleží uplatnitelnost a konkurenceschopnost jeho absolventů, Proto hodnocení
kvality e-learningu by se nemělo zužovat na pouhý vzdělávací proces, ale na jeho „výstupy“,
na získané znalosti, dovednosti, zkušenosti, apod., celkově na získané kompetence. I když
je zřejmé, že vzdělávací proces ovlivňuje tyto výstupy.
Absolventi e-learningových studijních programů by měli být vybaveni kompetencemi,
požadovanými organizacemi a trhem práce. I když existují i v tomto aspektu regionální
rozdíly, také v kontextu kompetencí se jedná o globalizaci požadavků organizací, které
nejsou specifické pouze pro určitý region či stát. To je ale již jiné téma, i když je zřejmé, že
oblast vzdělání vyžaduje strategický a holistický přístup. Pouze pak je pravděpodobné, že
absolventi mají šanci se adekvátně uplatnit, ať v zaměstnání nebo podnikání, a představují
pro organizace i společnost přínos. Zvyšují její konkurenceschopnost, ale svou vlastní.
Mohou získané kompetence uplatnit v rozvoji své kariéry, v dalším profesionálním a osobním
rozvoji.
Literatura
1. Field H. (2003) Integrating Tertiary Education in Europe. The ANNALS of the
American Academy of Political and Social Science, 2003, 585. pp. 182-195.
2. Roberts V. (2001) Global Trends in Tertiary Education Quality Assurance: Implication
for the Anglophone Caribbean. Educational Management Administration and
Leadership. 2001; 29; s.425-440.
3. Massy J. (2002) Quality and eLearning in Europe. Summary Report 2002. [online].
[cit. 2007-11-12]. URL:< www.elearningage.co.uk/docs/qualitysummary.pdf>
4. Witzany J. (2002) Příspěvek k diskusi o kvalitě studia. Česká konference rektorů,
2002. [online]. [cit. 2007-11-11]. URL:< http://crc.muni.cz/documents/witzany.html>
Informace o autorovi:
PhDr. Iva Kirovová, PhD.
VŠB-TU Ostrava, Ekonomická fakulta, Katedra managementu, odborný asistent
[email protected]