Týnecké listy

Komentáře

Transkript

Týnecké listy
Měsíčník Obce Velký Týnec
TÝNECKÉ LISTY
Ročník XXIll
Listopad 2013
Cena 10,- Kč
Listopadový
úvodník
Někdy stačí otevřít jen na maličkou
škvírku. Pro pohled. Vůni. Zvuk. Závan tepla či chladu. Pro vzpomínku.
Ty za těmi škvírkami dlí nejčastěji.
Ty jsou nám jakousi podvědomou
mírou věcí k nám přicházejících. Jó,
to už jsem viděl, zažil, zase to bude
stejně špatné. Jak často těmito slovy šermujeme v obraně nebo v útoku, abychom k sobě nepřipustili nic
nového. Někdy tak vyléváme s vaničkou i dítě. Příměr, který pro mne
byl dlouho nejasný. Až jsem si ho
představil. Koupete ve vaničce synka, hrajete si s ním. Foukáte do mýdlové pěny a smějete se tomu. Na
kostele odbije sedmá. Čas ukládání
k spánku. Vezmete tudíž vaničku
a vylejete ji na dvorek. Vrátíte se
zpět do světnice a zeptáte se manželky: Mámo, nevíš, kde ten náš
kluk je? Teď tady byl. My taky nemůžeme mít nic bez problémů. A váš
synek zatím na dvorku vystrkuje
zadeček na nebe a je z toho světa
pořádně zmatený. Tak nějak se musí cítit každý den, který nepřivítáme
s nadějí. Vždyť on je tady pro nás
poprvé. Úplně nový. A od nových
věcí nebo zážitků si většinou slibujeme, že nás učiní šťastnými. To je
důvod, proč se na ně těšíme.
Velevážené čtenářky, vážení čtenáři, nechte proto svoji skepsi dřímat v podzimním šerosvitu a rozhlédněte se po kráse kolem sebe. Je
pro všechny a úplně zadarmo.
Zkuste v každém dni najít něco
nového, něco, co jste ještě nezažili,
a podělte se o to se svými blízkými.
Život se vám stane nádherným dobrodružstvím.
Bylo to zrovna včera, když jsem jel
ráno do školy na kole. Vycházelo
slunce a jeho paprsky se zprudka
opřely do domečků v ulici Boční.
Zářily jako obrazy Paula Cézanna
z francouzské Provence. Nikdy jsem
tam nebyl, ale slunce, které na ni
svítí, ji přeneslo sem k nám. Na chvíli. A já směl být u toho.
Na listopad také připadá jedno velmi významné výročí. 90 let od zahájení českého radiového vysílání.
Musím upřímně říct, že i když je
rádio mezi všemi ostatními masmédii opravdu stařečkem, nikdy
jsem se s ním v životě nenudil. Způsob, jakým dokáže v člověku probouzet fantazii, je obdivuhodný.
Jako dítě jsem se mnohokrát bavil
tím, že jsem posunoval ručičku po
stupnici vlnových délek a poslouchal zvuky z éteru. Nezapomenutelné večery naplněné sněním o dálkách a dobrodružstvích. Ani intelekt
a touha po kráse nepřijdou při poslechu rozhlasových her a koncertů
zkrátka. Rádio je prostě kamarád.
Někdy si na něj večer udělejte chvilku a oslavte s ním ty jeho úctyhodné
narozeniny. Asi tušíte, že vás chci
tímto úvodníkem zavést na cestičku, po které se dá s klidnou myslí
projít podzimními a politickými depresemi. Kráčejte po ní s hlavou
zvednutou a srdcem radostným.
Lampiónový průvod 2013
Foto: 4x Josef Londa
Lampiónový průvod k výročí vzniku samostatného Československa se letos konal 25. října
Pozvánka na Vánoční jarmark 2013
Eva Friesnerová Vážení spoluobčané, přijměte co nejsrdečnější pozvání
na druhý ročník Týneckého charitativního jarmarku, který se uskuteční dne 23. listopadu 2013 v prostorách zámecké zahrady, a to za podpory
Obce Velký Týnec a dvou dobrých andělů - paní Veroniky Batové a Lucie
Peňaškové.
Stejně jako v loňském roce bude výtěžek věnován na pomoc nemocným dětem. Letos to bude s drobnou změnou rádi bychom obdarovali a podpořili
nejen oddělení hemato-onkologické,
ale celou dětskou kliniku Fakultní nemocnice Olomouc. Novinkou je také
spojení jarmarku s akcí Rozsvěcování
vánočního stromu, které se stane pomyslnou zlatou tečkou.
Lucka i Veronika jsou velké bojovnice.
Ještě bylo léto, horko, lidé si plnými
Otázka pro...
doušky užívali léta a ony už intenzivně
pracovaly. V průběhu několika měsíců
kontaktovaly prodejce, přemlouvaly,
doslova až bombardovaly známé osobnosti, aby vám i letošní ročník jarmarku
nabídl jen to nejlepší! A věřte-nevěřte byly úspěšné! Slovy jednoho z účinkujících: „Teda paní, vy mi dáváte, ale vaši
prosbu prostě nelze odmítnout!“
A co vás tedy čeká? Na co se můžete
těšit?
Jarmark otevře své brány návštěvníkům v 10 hodin dopoledne. Od této
chvíle můžete navštívit nepřeberné
množství stánků. Těšit se můžete na
voňavé čaje, italskou kávu, perníčky,
medové výrobky, domácí uzeniny, sýry, na své si přijdou i milovníci zdravých potravin. Určitě vyzkoušejte pravou italskou pizzu z čerstvých potravin,
připravenou pod rukama italského mis-
tra! Zastavte se také u stánku s kvalitními farmářskými oleji. Kdo má sladký
zub, určitě ocení prodej frgálů, štramberských uší či pražených oříšků a mandlí.
Pokud hledáte vánoční inspiraci, okouzlí vás sušená aranžmá, keramika,
svíčky, netradiční ozdoby ze slámy,
košíky, dřevěné aroma kuličky a mnoho dalšího! Dámy určitě potěší pohled
na bižuterii, ať už klasickou či vyráběnou metodou Fimo. Dále zde najdete
háčkované zboží, knihy, spodní prádlo,
domácí mýdla, plastové výrobky, smaltované nádobí či zahradnické nářadí.
Pokud hledáte originální dárek šitý přímo na míru - výroba baňky na přání je
tím pravým! Neopomínáme ani nejmenší zákazníky - připraveny jsou dřevěné hračky, dětský textil z Anglie,
dětské korálky či bylinkoví medvídci.
... pokračování na straně 7
4
Obecní policie informuje
5
Vánoční jarmark
9
Informační technologie
očima Magdaleny Drlíkové
Jaroslava Trnečku
str. 2
Romanu Dočkalovou
PRŮVOD
str. 6
Evu Kvítkovou
10
Neslavné výročí ústupu
z hranice republiky
14
Fotografie z vítání občánků z října 2013
str. 6
Jana Machovského
str. 7
Stanislav Denk
www.velkytynec.cz
Týnecké listy neleznete v elektronické podobě na obecních internetových stránkách
2
Starostovýma očima
TÝNECKÉ LISTY
Říjnové kalendárium
12. října
Vítání občánků
- Obřadní síň OÚ Velký Týnec - 13.00. a 13.30 hodin
- Výbor pro sociální záležitosti ZO Velký Týnec
24. října
29. zasedání mikroregionu Království
- Věrovany - 9.00 hodin
25. – 26. října
Volby do Poslanecké sněmovny ČR
25. října
Lampiónový průvod k 95. výročí vzniku ČSR
- Hradisko – 17.30 hodin
- Obec Velký Týnec a SDH Velký Týnec
Další události
Dne 2. října proběhlo setkání starosty
obce s představiteli společenských organizací a sportovních oddílů. Společně připravili program akcí na rok
2014, který bude mimo jiné uveřejněn
i v chystaném týdenním kalendáři naší
obce.
Dne 7. října byla zahájena v areálu
ZŠ Milady Petřkové výstavba kurtů na
plážový volejbal. Na realizaci byla vybrána firma Jana Machovského.
Na konci měsíce října ukončila firma
SISKO Přerov práce na 1. části 2. etapy
výstavby chodníku na týneckém hřbitově. Dokončení celé stavby proběhne
na jaře 2014. Na akci se finančně spolupodílí obec Grygov.
Dne 24. října skončily úpravy prostoru
před starou školou, resp. u vjezdu do
dvora staré školy. Nově zde byla umístěna obecní úřední deska, lavička,
novou podobu mají záhony, nový je
i zde vysazený strom. Úpravy provedla
firma Stavby Žádník.
Počasí
Oč nevlídnější počasí k nám bylo v září, kdy jsme čekali útok příjemných
slunečních paprsků, o to veselejší byl
barevný říjen. Jeho začátek sice zahrozil studenými nočními teplotami,
ale konec měsíce se odehrál ve znamení pádů letitých teplotních rekordů,
a to směrem nad dvacet stupňů. První
dekáda: noc - 4, 5, 0, 1, 2, 9, 6, 8, 7, 10;
den - 12, 11, 10, 11, 12, 10, 14, 18, 12,
14. Druhá dekáda: noc - 8, 9, 10, 5, 7, 8,
6, 9, 5, 8; den - 18, 16, 15, 11, 11, 10,
11, 13, 14, 15. Třetí dekáda: noc - 8, 8,
9, 13, 13, 10, 12, 8, 12, 9, 8, 0; den - 15,
19, 19, 19, 17, 17, 12, 13, 19, 13, 12,
12.
Otázka pro...
Jaroslava TRNEČKU, vedoucího
Stavebního úřadu Velký Týnec
V letošním roce měli klienti zdejšího
stavebního úřadu možnost jednat se
třemi vedoucími. Na vesnický úřad,
který systémově zaměstnává pouze
jednu osobu, to nebylo málo. Ing. Gerlich odešel na jaře do starobního důchodu, jeho nástupkyně ing. Brzobohatá zase na počátku října na mateřskou dovolenou. V Bystrovanech tak
musí od začátku září sedlat své kolo
ing. Jaroslav Trnečka, aby usedl za
úřednický stůl a umožnil obci i občanům nadále architektonicky zvelebovat svá sídla.
nech. Srovnáváš obec, kde žiješ,
s tou, kde pracuješ?
Tak Bystrovany asi každý Týnečák zná,
protože tam minimálně navštívil proslulý Horizont. Ale pokud nezná ani
tuto krásnou botanickou zahradu, tak
prozradím, že je to obec na okraji
města Olomouce. Převládá v ní zástavba vesnického typu, nově je rozšířena o satelitní části s novostavbami
rodinných domů. Ve srovnání s obcí
Velký Týnec je u nás nižší občanská
vybavenost. Máme pouze mateřskou
školu a první stupeň základní školy.
Nově byl zbudován sportovní areál
a dva soukromé obchody s potravinami. Chybí nám bohužel zdravotní středisko, pošta a obchody s rozšířeným
sortimentem. Co se týká historie obce
Bystrovan, nachází se zde kaple svatého Bartoloměje a na cyklostezce do
Olomouce památník amerických letců
sestřelených za 2. světové války. Výhodou naší obce oproti Týnci je však
častější spojení s městem, a to díky
městské hromadné dopravě. Z hlediska architektury a urbanismu je tedy
Velký Týnec na tom lépe než Bystrovany.
Jardo, prozraď něco na sebe ze
svého životopisu…
Tak aby lidé neměli obavu, že jednají
s nekompetentní osobou, prozradím,
že jsem vystudoval Vysokou školu stavební FAST Brno, obor pozemní stavby
a fakultu soudního inženýrství v oboru soudní znalec. V této profesi jsem
pracoval třicet let nejen v Česku, ale
i v zahraničí, především v bývalém Sovětském svazu. Mimo jiné jsem také
učil na střední stavební škole. V letošním roce jsem absolvoval kurz administrativního pracovníka ukončený certifikátem platným v České republice.
Obvyklá otázka na závěr – nejen
prací je člověk živ. Co tě kromě
práce ještě baví?
Mezi mé koníčky patří hudba, rád jezdím na kole, které využívám i jako dopravní prostředek na cestu do práce.
A když už je to poslední otázka, tak mi
na závěr dovol ještě jednu větu. Byl
bych rád, aby občané vnímali, že chci
všech svých znalostí a zkušeností využít pro to, aby byli s mým působením
na stavebním úřadu spokojeni.
Bydlíš v nedalekých Bystrova-
Ptal se Petr Hanuška
Komentáře
Letos se udělalo dost akcí, řekl mi jeden občan a na první pohled byl
upřímně potěšen. Vysvětlil jsem mu,
že zafungovalo něco, po čem volali starostové v tomto státě několik let - do
městských a obecních pokladen byly
navýšeny daňové příjmy. V našem případě kalkulačka ministerstva financí
vypočítala, že by to mohla být částka
přes 6 milionů korun navíc! Na konci
října měla naše obec proti očekávanému příjmu o 4,8 milionů korun více.
A protože vedení obce sleduje příliv
financí do obecní poklady měsíc co
měsíc, postupně zastupitelé obce
zařazovali do plánu práce, resp. výdajů
jednu akci za druhou.
V měsíci říjnu to byla především
stavba chodníku na hřbitově,
kterou prováděla firma SISKO Přerov.
Jde o realizaci druhé etapy projektu,
který zahrnuje celkem tři části. K té
poslední by měla obec přistoupit příští
rok a hřbitov by tak byl kompletně
hotový. Dokončení druhé etapy proběhne vzhledem k nevyzpytatelnosti
počasí až na jaře příštího roku. V jejím
rámci budou vztyčeny i lampy veřejného osvětlení a rozvedeny nové vodovodní rozvody.
Druhá větší akce se zrodila částečně
improvizovaně, i když jsem na ni myslel již delší dobu. Na zámecké zahradě
se vinou stáří a trouchnivění ulomila
velká větev na zdejší vrbě, čímž došlo
k výraznému narušení stabilizované
polohy stromu. Díky ulomeným částem se ukázalo, že celý strom je prohnilý a je nutno jej skácet (viz fotografie ve Fotogalerii na obecních webbových stránkách). A když už pan
Pavel Hecht objednal plošinu, byly odstraněny i tři jehličnany, které rostly
vedle obchodu manželů Stejskalových.
Část veřejnosti byla velmi rozladěna
a s krokem hlasitě nesouhlasila. Byl
jsem osobně osloven a vyzván ke zdůvodnění. Konstatoval jsem, že stromy
tohoto typu a vzrůstu jednoznačně do
intravilánové zástavby nepatří. Jejich
kořeny zarostly pod přilehlou zídku
i komunikaci, které narušovaly, z valné části byly viditelné v úrovni nad
okolním terénem. Navíc rostly v bezprostřední blízkosti obchodu, nad nímž
je soukromé bydlení, chodily kolem
nich malé děti do školy. Vzhledem
k jejich stáří se tedy nedalo vyloučit
i možné ohrožení lidí i majetku. Vysvět-
lení občan nepřijal. Je mi jasné, že těch
nesouhlasících bude daleko více a že je
ani v této chvíli nepřesvědčím. Část
kritiků však nakonec akceptovala novou parkovou úpravu s pochopením
a dokonce i s dodatečnou pochvalou.
Foto: Petr Hanuška
Ve sportovním areálu ZŠ Milady Petřkové vzniká v těchto týdnech nové
sportoviště, resp. kurty pro plážový
volejbal. Obec na stavbu získala finanční prostředky z Ministerstva pro
místní rozvoj. Stavbu provádí firma
Jana Machovského z Velkého Týnce.
I tady je pohled části veřejnosti problematický: nač potřebujeme další sportoviště? Pak chybějí peníze jinde! Je to
zbytečné! Mám zcela odlišný názor.
Doba, kdy nám klukům stačila na vyblbnutí jedna rovná loučka a fotbalový
míč, je definitivně pryč. Moderní sportovní zázemí se stává standardem
nejen pro městskou zástavbu, ale i pro
život na vesnici. A pokud by naše obec
v této sféře zaostávala, dovedu si představit, že titíž lidé by poukazovali na to,
jak je možné, že u sousedů mají to a to
a my nemáme nic! Obec proto musí
paralelně řešit spoustu věcí, mj. i modernizaci sportovišť. Jsem proto velmi
rád, že podnět k výstavbě kurtů pro
plážový volejbal od TJ Sokol Velký
Týnec přišel (klasický volejbal je na
ústupu, začíná dominovat právě jeho
plážová varianta) a že se nám podařilo
na jeho výstavbu získat z dotace
400.000,- Kč. Osobně mám ještě ve
sféře rekreačních aktivit několik „drobných“ přání. Zakoupit betonové stoly
na stolní tenis, pořídit U-rampu pro
skateboardisty a hlavně ve spolupráci
s fotbalovým oddílem postavit na
místě dnešního antukového kurtu
multifunkční umělou plochu. Od přání
k realizaci je sice cesta daleká, ale pokud si pamětníci vzpomenou, jak vypadala naše sportoviště před deseti lety
a jakou podobu mají dnes, nejde o nerealizovatelné sny.
Stranu připravil Petr Hanuška
Obecní úřad ve Velkém Týnci
Zámecká 35, 783 72, Velký Týnec 1
Úřední hodiny pro veřejnost:
pondělí a středa 7:30 – 12:00 a 13:00 – 17:30
Telefonické kontakty:
Starosta obce - PhDr. Petr Hanuška Ph. D. ........................................... 585 391 495
585 151 113
fax: 585 391 506
Místostarosta - Mgr. Stanislav Denk .................................................... 585 151 120
Místostarosta - Jaroslav Chytil ............................................................ 585 151 119
Sekretariát - Radka Tomečková ........................................................... 585 151 111
Matrika, sociální věci - Oldřiška Kellerová .......................................... 585 151 115
Stavební úřad - Ing. Jaroslav Trnečka ............................................ 585 151 118
Stavební záležitosti - Eva Krkošková .................................................. 585 151 114
Účetní obce - Radana Procházková ..................................................... 585 151 116
Správce obecního majetku - Petr Drápal ............................................ 585 151 112
Obecní policie Velký Týnec .................................................................. 725 544 540
Elektronické adresy:
[email protected], [email protected]
TÝNECKÉ LISTY. Měsíčník Obce Velký Týnec. Vydává Obec Velký Týnec, Zámecká 35, 783 72 Velký Týnec
1, IČO 00299669. Evidenční číslo MK ČR: E 12522. Ročník XXIII., č. 11. Vyšlo v listopadu 2013. Cena
výtisku 10,- Kč. Adresa redakce: Zámecká 35, 783 72, Velký Týnec, e-mail: [email protected]
Šéfredaktor: PhDr. Petr Hanuška, Ph.D., tel. 585 151 113, e-mail: [email protected] Redakční rada:
Ing. Marta Kypusová, Mgr. Vendula Vránová, PhDr. Pavel Pospěch, Mgr. Stanislav Denk. e-mail:
[email protected] Sazba/zlom Pavel Peňaška, e-mail: [email protected] Tisk:
EPAVA, Chválkovická 5, 779 00 Olomouc. Poznámka redakce: Uveřejněné dopisy nemusí být totožné se
stanoviskem redakce. Neoznačené fotografie - archiv TL nebo archiv autora.
Obecní servis 3
TÝNECKÉ LISTY
Životní jubilea
V měsíci listopadu
blahopřejeme
k narozeninám:
90 let
Paní Karla Juránková z V. Týnce
86 let
Paní Antonie Krečmerová z V. Týnce
82 let
Paní Marie Tušková ze Vsiska
Pan František Vylíčil z V. Týnce
75 let
Paní Marie Stroupková z V. Týnce
65 let
Pan František Zatloukal z V. Týnce
Pan Radim Majer z V. Týnce
60 let
Paní Vlasta Podivínská z V. Týnce
Pan Karel Polášek z V. Týnce
Pan Milan Moravík z Čechovic
Pan František Zapletal z Čechovic
Ivan Martin Jirous
***
To co jsi zahlédnout nestačil
to co nestihnul jsi napsat
nádherná báseň se mi v srdci nořila
ta báseň byla pryč
Tak rychle ubíhá život
i život tak rychle ubíhá jak básně
které jsme nezapsali
vyceněné dásně saní a vlkodlaků
Jsme sami
/Ze sbírky Úloža/
Výzva
Paní Gregorová z Tršic pořádá akci na udržení lidových
tradic.
Nové knihy
Prosí o přinesení starých vyšívaných hanáckých textilií.
Jedná se o vzory výšivek. Může to být třeba jen kousek
textilie, kterou již nelze používat.
Vše si prohlédne, nakreslí vzor a přinesené materiály
budou po dokumentaci ihned vráceny.
Akce se bude konat v pondělí 25. listopadu 2013
od 9 do 12 hodin v předsálí obřadní síně
na Obecním úřadě ve Velkém Týnci.
Místní knihovna Čechovice
Kontakt: Anna Graegorová, Tršice 19, tel.: 774 585 962
Zveme vás na nákupy
potravinářského a drogistického zboží
do samoobsluhy na Návsi
Smíšené zboží na Návsi, Velký Týnec
pořádá soutěž o vánoční dárky
Stačí nakoupit v období od 1. 11. 2013 do 30. 12. 2013
zboží v hodnotě 300,- (mimo alkohol a cigarety).
Vyplnit soutěžní kupón,
který dostanete při nákupu, a odevzdat ho.
Soutěž bude vyhodnocena
dne 30. 12. 2013 v 15,00 hodin za účasti veřejnosti.
Těšíme se na vaši návštěvu a účast v soutěži.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
cena
cena
cena
cena
cena
cena
cena
cena
–
–
–
–
–
–
–
–
Televizor Samsung
Lednička
Pračka
Dětský šlapací traktor John Deere
Dětská kuchyňka Miele
Dětský uklízecí set
Model kombajnu John Deere
Cena útěchy – nákup v hodnotě 300,- Kč
1. Rudyard Kipling - Kim
2. Rudyar Kipling - Kniha džunglí
3. Kes Gray - Nelly a příšerky
4. Lenka Lanczová - Zašeptej do vlasů
5. Vlastimil Vondruška - Prokletí brněnských řeholníků
6. Rosie Thomasová - Kašmírový šál
7. Aimee Benderová - Zvláštní smutek citrónového Koláče
8. David Jan Žák, Rudolf Kalčík - Král Šumavy
9. Darinda Jonesová - První hrob napravo
10. Martin Komárek - Poslední slovo Valtra Komárka
11. Anita Moorjany - Musela jsem zemřít
12. Denise Mina - Konec vosí sezóny
13. Agatha Christie - Lord Edgware umírá
Připravila Zuzana Denková
Místní knihovna Vsisko
Beletrie dospělá
1. Johanne Hildebrandtová: Sága z Valhslly
2. Phyllis Dorothy James: Soukromá pacientka
3. Miroslav Tuščák: Gamby
4. Lawrence Sanders: Vražda v bludišti
5. Viveca Sten: Tiché vody
6. Oldřiška Ciprová: Hříšná královna
Beletrie mládež
1. Trancey Turner: Spisovatelé a jejich tlustospisy
2. Terry Deary: Rytíři
3. Thomas Brezina: Zpěvákův amulet
4. Kimberly Pauley: Pijou mi krev aneb upírkou na vlastní nebezpečí
5. Joachim Friedrich: Čtyři a půl kamaráda
6. Jitka Chomová: Tonyk
Připravila Eliška Navrátilová
Otevírací doby týneckých knihoven
naleznete na webu obce
www.velkytynec.cz
4
Obecní servis
TÝNECKÉ LISTY
Obecní policie Velký Týnec informuje
Po dohodě s panem starostou vám budu v této rubrice přinášet vždy několik
málo informací z našeho regionu.
Pokusil bych se stručně shrnout
a zhodnotit předchozí období a také
uvést podrobnosti o událostech, které
jsem jako strážník obecní policie zaznamenal. Současně bych chtěl touto
cestou poukázat na problematické situace, potenciální přestupková jednání a další různorodá chování, která buď
přímo porušují zákony České republiky
(popř. vyhlášky či nařízení obce) anebo „pouze“ narušují klidné občanské
soužití obyvatel obce.
Hned na úvod musím upozornit, že jako jediný strážník obecní policie v naší
obci nejsem samozřejmě schopný „vyřešit“ veškeré závadové jednání a být
současně vždy, všude a každému
k dispozici. Rád bych, ale bohužel to
není prakticky možné. Určitě jsem - ve
výjimečných případech - schopen flexibilně reagovat a vyrazit do práce
i v době volna, pokud to bude opravdu
naléhavé. Jestliže však nebudu v dosahu, doporučuji v těchto situacích
kontaktovat přímo Policii České republiky. Nezbytností v mé práci proto bude prioritizování jednotlivých událostí
a jejich postupné řešení. Zároveň
bych chtěl také zmínit, že dle platné
veřejnoprávní smlouvy s obcí Grygov
a Krčmaň mám oprávnění, ale také
povinnosti vykonávat svoji činnost
i v katastru obou zmíněných obcí.
V průběhu října 2013 jsem se setkal
s několika případy, které bych rád
okomentoval.
Filip Raclavský, strážník obecní policie
Podomní prodejci a nabízení rozličných služeb obchůzkou jednotlivých domů
Problematiku a s ní spojené praktiky
upravuje, ale především ZAKAZUJE
nové Nařízení obce č. 1/2013, které je
účinné od 1. 8. 2013. Proto bych chtěl
vyzvat každého, kdo by narazil na podobné podomní prodejce, aby neprodleně informoval obecní úřad nebo
přímo mě na telefonu 725 544 540.
Dne 25. října 2013 jsem zdokumentoval jednání zástupců firmy RWE
a vyhodnotil je jako protiprávní. Při následných služebních úkonech, a později i za asistence PČR, byli všichni
zástupci RWE požádáni o prokázání
totožnosti a celá věc byla oznámena
Komisi pro projednávání přestupků
města Olomouce k projednání ve správním řízení (fyzické osobě hrozí pokuta
do výše 30.000,-Kč a právnické osobě
dokonce až do výše 200.000,-Kč). Jako
perličku bych vám chtěl uvést zajímavý fakt, a to že jeden ze čtveřice
seriózních zástupců společnosti RWE
byl lustrací PČR zjištěn jako osoba
v pátrání a byl eskortován přímo z Velkého Týnce na služebnu PČR v Olomouci k provádění dalších úkonů.
Parkování vozidel na hlavních tazích ve Velkém Týnci (Vsisku i Čechovicích)
Celá situace není jednoduchá, přestože se jedná téměř vždy o porušení
zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na
pozemních komunikacích a o změnách
některých zákonů. Parkování na chod-
níku je zakázáno vždy (může být dovoleno pouze v souladu se zákonem,
většinou svislou dopravní značkou).
Stání na vozovce je potom dovoleno
jen za předem daných zákonných podmínek. Málokde je však řidič schopen
dodržet § 25 odst. 3 výše uvedeného
zákona, a to pravidlo, že při stání musí
zůstat volný alespoň jeden jízdní pruh
široký nejméně 3 m pro každý směr
jízdy. Jedná se o problematiku, na kterou si občané neustále stěžují, a sám
jsem již několik případů musel řešit.
Záměrně jsem v úvodu zmínil, že se
jedná o případy vozidel stojících na
hlavních tazích obcemi. Ony ulice jsou
oproti jiným velmi frekventované a plynulost dopravy je narušena téměř
vždy. Mnohdy se stane, že je díky
stojícímu vozidlu komunikace zcela
zablokována a nejhorší případy nastávají tehdy, kdy je stojícím vozidlem
v nepřehledném úseku bezpečnost a
plynulost silničního provozu na místní
komunikaci ohrožena (resp. jsou ohroženi ostatní účastníci silničního provozu).
V následujících měsících se společně
se zastupitelstvem obce budeme této
problematice věnovat a budeme se pokoušet najít vhodná alternativní řešení
pro jednotlivé úseky místních komunikací. Trpělivě se budeme snažit vyhodnocovat každý případ zcela individuálně a zkoumat všechny možnosti,
které přicházejí v úvahu. Sankcionování je opravdu až ta poslední možnost,
která zbývá. Je však nutné, aby občan
(řidič, provozovatel vozidla) komunikoval s obcí a obecní policií a byl ochoten podílet se konstruktivně na možných řešeních.
Institut osoby blízké, který dříve komplikoval projednávání některých přestupků, je v současných případech
nedovoleného parkování prakticky
nevyužitelný. Dle § 125f odst. 2 písm.
a) výše zmíněného zákona přechází
odpovědnost za přestupek na provozovatele vozidla (pokud ani po učiněných nezbytných krocích ke zjištění
pachatele přestupku nebyla osoba
pachatele přestupku zjištěna).
Ještě jednou bych chtěl zmínit, že si
velice dobře uvědomuji, o jak citlivou
záležitost jde a i s tímto vědomím budu k řešení jednotlivých případů přistupovat. Prozatím bych rád vyzval
všechny řidiče (především ty, kteří mají vytvořená parkovací místa před domy, popř. vlastnící průjezdy, garáže,
zahrady s možností parkování atd.),
aby svá vozidla parkovali především
na těchto místech. Na hlavních tazích
obcemi potom stáli pouze po nezbytně
nutnou dobu - nejlépe se zapnutým
výstražným osvětlením signalizujícím
překážku provozu s nepříliš dlouhou
dobou trvání.
Jízda čtyřkolek v obci
Další z řady situací, na které si občané
stěžují, je chování některých řidičů
čtyřkolek. Jízda těchto vozidel je trendem několika posledních let a platí zde,
stejně jako u ostatních řidičů jiných
typů vozidel, že nelze všechny házet
do jednoho pytle. Předem říkám, že se
tomuto motosportu sám nevěnuji a ani
to neplánuji. Mám však porozumění
pro vášeň druhých a jejich koníčky. Existuje dokonce kodex správného řidiče
čtyřkolek, který je snadno dohádatelný
na internetu, a pokud by každý tento
kodex respektoval, neměl by nikdo
žádný velký problém.
Jak už to ale bývá, vždy se najde někdo,
kdo svoji agresivní jízdou ohrožuje
ostatní, mnohdy porušuje rychlostní
limity, znečišťuje vozovku nebo jezdí
bez registrační značky, popř. ve volném terénu bez souhlasu majitele pozemku. Proti takovým je bohužel jen
velice málo možností jak zakročit. Celou problematiku jsem si však podrob-
ně nastudoval a zkonzultoval ji s právníky, kteří jsou odborníky na silniční
právo. V koordinaci s Policií České
republiky jsme schopni namátkově
plánovat společné akce a zaměřit se
(ve vytipovaných lokalitách a v rozličných denních nebo večerních hodinách) na rychlost jízdy, na kontrolu,
zda řidiči nepožili alkohol nebo jinou
návykovou látku před jízdou stejně
jako na další dodržování předepsaných
pravidel, které se k jízdě na čtyřkolce
váží.
Nicméně vždy půjde jen o to, jak moc
slušní čtyřkolkáři se mezi námi budou
vyskytovat. Když si někdo po ránu vyjede přes obec pomalou rychlostí tak,
aby zbytečně neobtěžoval ostatní hlukem a následně v dostatečné vzdálenosti od obydlí se na účelové cestě
rozvášní, tak to asi nebude nikomu
moc vadit. To stejné samozřejmě platí
také o „obyčejné“ jízdě řidičů na motocyklu nebo v automobilech.
Nákladní vozidla ve Vsisku (ulice
Přerovská)
Posledním bodem, který jsem chtěl
zmínit, je nedovolená jízda nákladních
vozidel přes most na ulici Přerovská ve
Vsisku. Je zde zřetelné dopravní značení s omezením pro průjezd vozidel do
6 tun. I zde se budu snažit kontrolovat
dodržování onoho omezení a řidiče,
který značku nerespektuje pokutovat.
V komplikovanějších případech řidičů
(cizinců), kteří by odmítali vyřešení
přestupku v blokovém řízení, budu na
místo volat kolegy z Policie České republiky, kteří mají zákonné oprávnění
vybrat od takového řidiče kauci, popř.
zabránit mu v další jízdě.
Krátká charakteristika práce
obecní policie
Běžný život v menší obci je opravdu
velmi odlišný od toho městského, a to
i při hodnocení jednotlivých situací,
které se v našem okolí objevují. Tento
fakt se týká především přestupkového
jednání, které vykazuje, právnickou
terminologií řečeno velice malou společenskou nebezpečnost. Na druhou
stranu i takové jednání může pro někoho znamenat velikou obtíž a způsobovat nemalé komplikace.
Proto bych rád přistupoval ke všem situacím individuálně a v prvé řadě vyhodnocoval jejich specifické charakteristiky. Tím nechci vůbec naznačit, že
by se protizákonné jednání mělo tolerovat, spíše jde o otázku škodlivosti.
V tomto ohledu bych byl rád, aby se na
mě obraceli sami občané, kteří nahlásí
konkrétní problém (i s podrobnostmi).
Na mě už potom bude vyhodnotit, zda
došlo nebo dochází k přestupkovému
jednání, správnímu deliktu anebo by
zde mohlo být důvodné podezření ze
spáchání trestného činu.
Takový impulz ze strany občanů považuji za klíčový a při řešení protiprávního jednání jde o neoddiskutovatelný argument vůči osobě, která se
onoho jednání dopouští.
Může se však také stát, že někdo, ať už
vědomě či nevědomě, porušuje některý z celé řady našich právních předpisů, ale nikdo si na takové jednání
nestěžuje, nikomu nevadí, nevzniká
žádná škoda na majetku a není ani
ohrožen žádný důležitý společenský
zájem. Takových jednání nebo chování
jistě existuje celá řada, a proto je
v oněch případech dokonce možné
hledat i jiná řešení, které do budoucna
konkrétní jednání „zlegalizují“ (např.
odebrání dopravního značení, umístění zpřesňujícího dopravního značení,
iniciativa ke změně nebo k doplnění vyhlášky obce apod.)
Shrnu-li výše uvedené, musím konstatovat, že klíč k naší vzájemné spolupráci leží v dobré komunikaci - oběma
směry. Osobně se budu snažit komunikovat co nejsrozumitelněji, vycházet
všem vstříc a můžete se spolehnout, že
budu vždy hledat funkční konsensus
předtím, než bych někoho musel sankcionovat. Jak už jsem zmínil dříve,
pokuta je vždy až to úplně poslední
řešení.
Musím také ještě zmínit, že mě čeká
analýza potřeb vztahující se na činnost
obecní policie v teritoriu našeho katastru. Na základě sběru dat a jejich
vyhodnocení bude možné v budoucnu
zefektivnit všechny činnosti obecní
policie jako takové a zároveň se cíleně
zaměřit na potřeby občanů i samotné
obce.
Jedním z plánovaných úkolů, který bude řešen přednostně, je budování kvalitního kamerového systému. Je samozřejmě nutné zajistit vhodné softwarové i hardwarové řešení, které
bude reflektovat potřeby naší obce
a současně bude i praktickým nástrojem pro správu dat. Kamerové systémy
nejsou zcela všemocným nástrojem.
Bezpochyby však mají své neoddiskutovatelné místo na poli prevence
kriminality. Často potom i jejich pouhá
přítomnost v dané lokalitě dokáže
předejít závadovému jednání ze strany
narušitelů veřejného pořádku.
Na závěr už bych jen rád upozornil
řidiče na řádné přezutí letních pneumatik za zimní. Nejen z hlediska vlastní
bezpečnosti, ale také s ohledem na
ostatní účastníky silničního provozu je
vhodné zavčas zvolit předepsané obutí
kol. Dojde-li k dopravní nehodě a vozidlo nebude mít předepsané obutí kol,
může se taková lehkovážnost nepěkně
prodražit. Pojišťovny obvykle škodu
nechtějí hradit, a pokud dojde v těch
horších případech i ke zranění osob,
vystavuje se řidič riziku, že po něm
budou vymáhány i náklady léčení nebo
hospitalizace poškozených. Tyto náklady zdravotních pojišťoven mohou
vystoupat i do stotisícových částek.
Zakončit článek pesimistickou vizí
jsem určitě nechtěl záměrně. Věřím, že
se všichni podobným situacím vyhneme a prožijeme klidný listopad.
Přeji všem mnoho štěstí!
Kontakty: mobil: 725 544 540,
email: [email protected]
Text a foto: Filip Raclavský
Jedním z řešených problémů bylo i poničení kontejneru na elektroodpad
Obecní servis
TÝNECKÉ LISTY
Výsledky voleb do PS PČR 2013
Zpracoval Jiří Dvořák
5
6
Obecní servis
TÝNECKÉ LISTY
Varhaník Michael Bártek
- host 1. adventního koncertu Michael Bártek je laureát Soutěže mladých varhaníků v Opavě z r. 2002,
Mezinárodní varhanní soutěže Alexandra Goedickeho v Moskvě 2011 a absolutním vítězem 13. ročníku Mezinárodní varhanní soutěže Césara Francka v Haarlemu (Nizozemí) v roce
2010.
Michael Bártek se narodil v roce 1984
v Brně. Na klavír začal hrát v sedmi letech, na varhany ve čtrnácti, a to
u Marie Karasové. Studoval varhany
na brněnské konzervatoři (2000-2005)
u Zdeňka Nováčka a Petra Kolaře, v letech 2005-2009 byl studentem Janáčkovy akademie múzických umění (varhany u Věry Heřmanové a Pavla Černého). Zúčastnil se půlročního studijního pobytu ve Štrasburku v rámci
studijního programu Erasmus u pařížského varhaníka Christopha Mantoux
(kostel sv. Severína). Je držitelem bakalářského diplomu ve varhanní interpretaci z Brna (2009) a diplomu „Ma-
ster Professionnel” (2012) ze Štrasburku (studia u C. Mantouxe a Aude
Heurtematte). Michael je taktéž držitelem štrasburského diplomu „DEM”
z cembala (2012, u Aline Zylberajch).
Michael studoval i u Martina Gestera
(barokní varhanní hru) a Francise Jacoba (basso continuo). Michael Bártek
je absolventem magisterského studia
varhan na Akademii múzických umění
v Praze (HAMU) ve řídě Pavla Černého.
Jako koncertní varhaník pravidelně
vystupuje ve Francii, Nizozemí, Německu a České republice. Provedení
jeho projektu Ring (s malířem Vladimírem Kiseljovem) jsou naplánována
pro řadu míst.
Michael Bártek v současnosti žije ve
Štrasburku. Učí varhany na Protestantské varhanní škole (AFORGEP) a v hudební škole města Sarre-Union a jako
liturgický varhaník působí v konzistoři
Robertsau-sv. Matouš Štrasburk.
Otázka pro...
Evu KVÍTKOVOU, členku národopisného souboru Týnečáci
Co pro nás chystají Týnečáci v blížícím
se adventním a předvánočním čase?
Ve dnech 6. až 8. prosince navštíví naši obec
slovenský folklórní soubor Hájiček z Chrenovce. V neděli 8. prosince od 16.00 hodin
se uskuteční koncert národopisných souborů Rovina z Velké Bystřice, Týnečáků
z Velkého Týnce a jmenovaného souboru Há-
Otázka pro...
Romanu DOČKALOVOU z Střediska výchovné péče Tršice
Paní magistro, vy a vaše Středisko výchovné péče Tršice jste nabídly základní škole své služby. Můžete nám nějak
jednoduše sdělit, v čem spočívají?
Nabízené služby jsou v rámci projektu
RAMPS VIP III., který je zaměřen na zvýšení
kvality poskytovaných služeb ve školách
a školských poradenských zařízeních.
Snahou projektu je nabídnout podporu žákům, pedagogům i rodičům, rozšířit síť preventivních služeb poskytovaných střediskem výchovné péče a zajištění spolupráce
s dalšími poradenskými zařízeními.
Dalo by se říct, že fungujete jako školní
psycholog? Jste schopna řešit například šikanu či zneužívání drog?
Psycholog má ve škole jinou roli. Etoped je
odborný pracovník, speciální pedagog a zabývá se dětmi s poruchami chování dětmi
s rizikovým chováním, péčí o tyto děti a intervencí. Řeší kromě poruch chování také
agresivitu, agresivní chování a závislostní
chování.
Text a foto: webbové stránky M. Bártka
jiček. Toto folklórní sdružení zaručuje nevšední zážitek, proto srdečně zveme všechny příznivce hudby k jeho návštěvě.
Soubor Týnečáci také zve všechny čtenáře
Týneckých listů i na tradiční předvánoční
vystoupení. Proběhne v sobotu 21. prosince
od 15.00 hodin v Husitském sboru Církve
československé husitské ve Velkém Týnci.
Své schopnosti předvede i pěvecký sbor
školy společně s kroužkem fléten a dětským souborem Sedmikrásek.
Kde vás žáci nebo rodiče najdou?
Ve Velkém Týnci jsem každý sudý týden ve
čtvrtek od 8 hodin. Po předchozí domluvě je
možno stanovit individuální termín dle možností rodičů.
V čem vidíte přínos vašeho projektu?
Věřím, že díky působení odborných pracovníků na školách se podaří efektivně
pracovat s problémovými dětmi a tím
usnadnit chod školy i práci učitelům, kteří na
cílenou individuální práci nemají při počtu
dětí ve třídách prostor. Školy přítomnost
etopedů vítají a věřím, že se odborné poradenské pracovníky podaří na školách
udržet i po skončení projektu.
Kontakty:
[email protected]
Středisko výchovné péče Tršice,
Tršice 225, PSČ 783 57
Obecní servis
TÝNECKÉ LISTY
Otázka pro...
Jana MACHOVSKÉHO, majitele firmy Mapy Machovský
Kdy vznikla tvoje firma?
V roce 2000. Otázka spíše byla, zda
vůbec začít podnikat. Malé dítě, žena
na mateřské… V té době jsem pracoval v kartografické firmě se sídlem
v Liberci s pobočkou v Olomouci. Dovedete si představit, jak „olomoucké“
problémy zajímaly centrálu v Liberci.
Po několikaletém přesvědčování vedení firmy o změnách přístupu ke
klientovi, jsem se rozhodl zkusit to
sám a po svém. Začátky samozřejmě
nebyly jednoduché. Byl jsem na
všechno sám a bylo potřeba nejen
navázat kontakt s klienty, sepsat
smlouvy, zorientovat se v účetnictví,
ale hlavně samotnou mapu vyrobit.
Znamenalo to projít celé město,
všechny ulice, parky, sídliště, hospody :o) a ručně zakreslit skutečný stav
do podkladových map, které se pak
převedli ručně do vektorových mapových dat, pak teprve bylo možné mapu vytisknout tak, jak ji dnes vidíte
v knihkupectví.
Čím se zabýváte?
V prvopočátku to byla jen výroba a tisk
map, ale v dnešní době máme portfolio firmy postavené na požadavcích
klientů (mapy, reklama, tiskové služby, dopravní a cyklistické značení, mobiliář pro turisty a cykloturisty, stavba
dětských hřišť. Pro vaši představu,
postavili jsme například hřiště za
společenským domem, opravili jsme
hřiště ve Vsisku. Pokud chodíte na
obecní a školní plesy, jarmarky či jiné
kulturní akce pořádané naší obcí,
můžete vidět i zde část naší práce –
letáky, vstupenky, programy.
Jak velká firma je a kde působí?
Firma zaměstnává 5 lidí. Pro naši činnost je nezbytné využívat práce
mnoha subdodavatelů. Mezi ně patří
i firmy z Velkého Týnce (např. zámečnictví pana Plachého, elektro-projekce
pana Vodáčka). Působíme po celé
Severní Moravě, převážně v okolí Olomouce.
Jak široký okruh zákazníků má?
Jednáme převážně se starosty obcí,
primátory měst a úředníky různých
odborů městských úřadů (životní prostředí, stavební úřad, odbor informatiky, územní plánování).
Přestěhoval ses do Velkého Týnce.
Odkud jsi s rodinou přišel? A proč
právě Velký Týnec?
Pocházím z Opavy a do Olomouce
jsem přišel za ženou. Po několika letech jsme se rozhodli přestěhovat na
vesnici do rodinného domku. Rodina
mé ženy bydlí právě zde ve Velkém
Týnci a tak jsme přirozeně směřovali
sem. Dnes už je jasné, že tato volba
byla správná. Obec mi přirostla k srdci.
Co tě v Týnci oslovuje?
Jak už jsem řekl, mám tady rodinu své
ženy, bez které bych to nedokázal,
a dnes už i přátele, kteří mi pomůžou,
kdykoliv mám problém. Mám rád dlouhé procházky přes Chlum, a když to
počasí dopřeje, jezdím tam i na běžkách. Jako kartograf rád plánuji cesty
po neznačených trasách, za což mě
rodina občas nemá ráda :o). Oceňuji,
že i v tak malé obci se nabízí spousta
možností pro společenský život. Seznam akcí by byl tak bohatý, že zmíním
pouze ty, na které rád chodím - gulášové slavnosti, vinobraní, košt vína,
vánoční jarmark ad. Tady snad můžu
ocenit i jako firma, která akce pořádá,
jak dobře jsou obcí a lidmi připraveny.
Pozvánka na Vánoční jarmark
... dokončení ze strany 1
Dětem bude také celý den k dispozici
dětská dílnička. Z nebe k nám přiletí
andílci, kteří jejich snažení odmění
nějakou tou sladkostí. K prodeji budou
také vánoční hvězdy nadace Šance.
No a kdyby vám z toho chození byla
trošku zima, zahřeje vás lahodné svařené víno!
Přijďte také ochutnat speciální přesnídávkové polévky a další speciality,
které si pro vás připraví Restaurace na
zámku.
V zámeckém sklípku vám bude celý
den k dispozici pan fotograf. Za symbolickou cenu si můžete pořídit krásné
snímky s vánoční tematikou a rekvizitami, které si rovnou odneste na CD
domů. Pro všechny dámy a slečny mu
bude navíc zdarma asistovat vizážistka s kosmetikou Mary Kay.
Samotný doprovodný program odstartuje v pravé poledne vypuštěním balónků, které si můžete zakoupit u vstupu. Navíc budete mít možnost si na něj
napsat i vy svá přání! A to vše za koncertu úžasného Adama Sychrowa
a Hudebního institutu, který bude pokračovat až do 13.00 hodin.
Mezi 13.00 až 14.00 hodinou vás o své
ukrutné síle přesvědčí Železný Zekon.
V půlhodince mezi 14.00 až 14.30
hodin vystoupí mažoretky Hvězdičky
z Lošova. V době mezi 14.30 až 15.00
hodin se nechte unášet na vlnách
hudby Školy popového zpěvu. V půlhodince mezi 15.00 až 15.30 vám
úsměv vykouzlí energií nabitá Poupata. O následujících třicet minut v době
mezi 15.30 až 16.00 hodin se postará
svým vystoupením Sbor Cassiopea.
Dále mezi 16.30-17.00 hodin se přeneseme se skupinou historického šermu Dragers do dob dávno minulých do středověku. Hodinka mezi 16.30 až
17.30 bude patřit skupině Stracené Ráj
a v 18.00 hodin bude jarmark ukončen
slavnostním rozsvícením stromečku.
Myslím, že i letošní jarmark tedy rozhodně má co nabídnout a čím překvapit! Přijďte se tedy pobavit, vánočně naladit, nasát atmosféru nadcházejícího adventu a zároveň pomoci
a podpořit dobrou věc!
7
8
Výročí, Duchovní slovo
TÝNECKÉ LISTY
Listopadová výročí středomoravského regionu
Před 100 lety – dne 4. listopadu 1913 se ve Vrbátkách narodila
Zdena KAPRÁLOVÁ, rozená Šrámková, spisovatelka, patronka
a mecenáška školy i obce Vrbátky.
Její otec, pokrokový statkář řadu let vykonával funkci starosty a podílel se na
zakládání různých spolků. Zdena vystudovala střední školu v Prostějově. Kvůli
maminčině nemoci nepokračovala ve studiu na univerzitě a absolvovala Soukromou školu pro dívky na Klášterním Hradisku v Olomouci. V r. 1932 se provdala
za Aleše Kaprála, průmyslového chemika, jehož rod měl kořeny ve Vrbátkách.
Zprvu s ním žila v Belgii a v r. 1939 koupila mlýn v Říčkách u Brna paní Kaprálová,
jejíž manžel Aleš se stal ředitelem Modřické Biochemy. Chtěli zde najít útočiště
a aspoň částečný klid před útrapami nadcházející 2. sv. války. Kaprálovi mlýn od
základu rekonstruovali, aby vyhovoval veškerým požadavkům kladených na moderní bydlení tehdejší doby a proměnili jej v útulný domov, ve kterém prožili léta
německé okupace. V dubnu 1945 se údolím Říčky přehnala fronta a mlýn byl následkem těžkých bojů silně poškozen. Po skončení války odešli Kaprálovi na
sklonku r. 1946 spolu s dvěma dcerami za prací do tehdy velmi neklidné Indie,
pak do Austrálie, kde žili v Sydney a nakonec se v r. 1957 usadili v Arizoně ve
Spojených státech. Tam inženýr Kaprál dosáhl mnoha úspěchů v průmyslové
chemii. Životní osudy své rodiny, zejména v letech války prožívaných v Horním
mlýně, popsala paní Kaprálová v knize Zítra bude líp (1992). V r. 1993 byl Mlýn ve
značně zdevastovaném stavu navrácen paní Kaprálové, která se jej rozhodla
pronajmout Junáku – Svazu skautů a skautek České republiky. Její čin připomíná
pamětní deska, umístěná na hlavní mlýnské budově.
Dne 17. 8. 1992 navštívila Zdena Kaprálová rodiště a spolu s manželem se stali
čestnými občany obce Vrbátky. K 1. 6. 1995 byla ZŠ ve Vrbátkách pojmenována
jménem slavné rodačky. Zemřela 14. dubna 2005 ve Strmilově u Jindřichova
Hradce.
(Dokořán 2005, č. 34, s. 38. * Webové stránky k historii Mlýna v Říčkách u Brna. * Kronika
obce Vrbátky.)
Před 135 lety – dne 7. listopadu 1878 se narodil v Jívové u Prahy
univ. prof. PhDr. Josef PODPĚRA, vynikající botanik, pedagog,
akademik ČSAV.
Po maturitě na gymnáziu v Mladé Boleslavi, absolvoval v r. 1902 KU v Praze, obor
přírodopis, matematiku a fyziku. O rok později složil rigorózní zkoušku z biologie,
paleontologie a geologie. Poté působil v Olomouci a učil přírodopis na Slovanském
gymnáziu (1904-08). Pak přešel do Brna, kde učil na české reálce. Za války byl na
ruské frontě v r. 1915 zajat a jako čs. legionář se vrátil do vlasti až v r. 1920. Záhy
se stal univerzitním profesorem Masarykovy univerzity v Brně. Vybudoval zde
Botanický ústav a založil Botanickou zahradu. V r. 1937 působil na brněnské univerzitě jako rektor. Po r. 1945 byl zakládajícím členem Československé akademie
věd. Za působení v Olomouci vydal už v r. 1906 prvou fytogeografickou studii na
našem území „Vývoj a zeměpisné rozšíření květeny v zemích českých“. V r. 1911
vyšla v Brně kniha „Květena Hané“. Její obsah je rozčleněn do 11 oddílů a 30 kapitol, v nichž autor podává dějinný floristický výzkum na Olomoucku a Hané, seznam dosud vydané literatury k této problematice, přehledy zeměpisné, klimatologické, geologické, dále lesní, stepní, travinné, skalní, vodní a pobřežní porosty,
adventní a tajnosnubné rostliny. V závěru knihy je mapa floristického výzkumu na
Hané a fotografická příloha některých lokalit. Mj. jsou zde uváděna i místa: Grygovský les, Chlum nad Velkým Týncem, lesní porost u Svatého Kopečka, Království
u Grygova, krajinná lokalita u Velké Bystřice aj. Autor v předmluvě knihy datované
v Brně 1. 7. 1910 uvádí: „Práci svou konal jsem tak rád, jak oblíbil jsem si po dobu
svého pobytu v Olomouci jak kraj, tak i lidi; budiž tato práce malou vzpomínkou
na můj pobyt na Hané.“ Průběžně publikoval svoje výzkumy a výsledky bryologického výzkumu Moravy ve Věstníku Klubu přírodovědného v Prostějově. Seznam
jeho prací je uveden ve Sborníku Klubu přírodovědeckého v Brně, ročník XI.
a v Časopise Vlastivědné společnosti muzejní v Olomouci, ročník LI a LVIII. Zemřel
dne 18. 1. 1954 v Brně.
(Fischer, R.: Olomoucký památník. Olomouc 1938, s. 228. * Otruba, J.: PhDr. Josef Podpěra
padesátníkem. ČVSMO, 40, 1928, s. 156. * Němec, B.: Akademik Josef Podpěra. Věstník ČSAV.
Praha 1963, s. 116-120.)
Před 75 lety – dne 11. listopadu 1938 zemřel v Olomouci František KRESTÝN, učitel a vynikající včelařský odborník.
Pocházel ze Šumvaldu, kde se 6. 6. 1868 narodil. Studoval nižší Slovanské gymnázium v Olomouci, ale později přešel na Učitelský ústav v Příboře. Po maturitě působil jako učitel zprvu ve Velkém Újezdě, poté ve Staměřicích, Výklekách, Lazničkách, Zákřově, Sobíškách a Velkých Prosenicích. Ve všech místech se zajímal
o historii obce a psal místní kroniku. Největším jeho koníčkem však bylo včelařství. Shromáždil a zachránil celou řadu historických předmětů spojených s tímto
oborem. Při Vlastivědné společnosti muzejní v Olomouci založil Včelařské oddělení,
kterému věnoval svou sbírku starožitností. V době penze se věnoval rodopisnému
bádání a včelařské osvětě. Mnoho let byl poručníkem ex offo města Olomouce.
(Kunc, J.: Kdy zemřeli…Praha 1962, s. 336.* Poznámky z místních kronik.)
Před 115 lety – dne 23. listopadu 1898 se narodil v Žeranovicích
u Kroměříže Ing. Jan JANÁSEK, vlastivědný pracovník a redaktor.
Absolvoval reálné gymnázium v Lipníku nad Bečvou a poté studoval techniku
v Brně. Jako chemický odborník přišel na Olomoucko v r. 1926. Zprvu pracoval
v cukrovarech v Doloplazích a v Čelechovicích, po r. 1952 v Holici u Olomouce,
odkud odešel o šest let později do důchodu. Od mládí se zajímal o historii a archeologii. Už v době studií publikoval své literární příspěvky spolu s Jiřím Wolkrem
a Eduardem Valentou v přerovském Sborníku českých studentů na Moravě a ve
Slezsku. Vynikl jako uznávaný archeolog na významných lokalitách, některé sám
určil, spolupracoval s profesorem Josefem Skutilem a olomouckým muzeem. Napsal mnoho historických statí, které publikoval nejen v odborném tisku, ale v letech 1966-69 redigoval Holický sborník vlastivědných prací. Dočteme se zde
nejen zajímavosti z prehistorie a historie této lokality, ale také o legionářích
i obětech 1. sv. války, kronikách a kronikářích. Některé jeho strojopisy o historii
pivovaru, sladovny i cukrovaru v Holici jsou uloženy ve Vědecké knihovně v Olomouci, kde krátce pracoval. Zemřel 8. 8. 1975.
(Dohnal, V.: Ing. Jan Janásek. In: Zprávy Vlastivědného ústavu v Ol., 1977, č. 190, s. 23.)
Před 85 lety – dne 29. listopadu 1928 zemřel v Tovačově Jan
KUBÍČEK, učitel, dirigent a vlastivědný publicista.
Pocházel z loštické učitelské rodiny, kde se povolání dědilo již několik pokolení.
Narodil se 23. 8. 1854. Hlavní školu vychodil v Mohelnici, nižší reálku v Uničově
a poté studoval německý učitelský ústav v Olomouci. Závěrečné zkoušky absolvoval na českém učitelském ústavu v Brně v r. 1873. Na podzim téhož roku byl
ustanoven podučitelem ve Velké Bystřici, odkud byl poslán na výpomoc do Velkého Týnce. Záhy začal publikovat metodické články do nově založeného časopisu
„Komenský“, který redigoval jeho krajan prof. Jan Havelka. Trvalým působištěm
se mladému učiteli stal Tovačov, kde učil na obecné škole. Založil zde hudební
spolek Ctibor, jehož byl dirigentem. Hodně publikoval také ve vlastivědném
olomouckém a prostějovském tisku, v r. 1910 začal pravidelně přispívat do
Přerovského obzoru, kde publikoval na sto článků o kulturním dění v Tovačově,
hanácké povaze, hudebních skladatelích Přerovska, lidové písni, postřehy
o železniční dopravě, elektrickém osvětlení ad. Po r. 1911 se na několik let
přestěhoval do Kroměříže, aby umožnil dvěma svým synům středoškolské
vzdělání, ale před začátkem první světové války se vrátil zpět do Tovačova.
(Fischer, R.: Čeští spisovatelé a umělci z okresu mohelnického. Olomouc 1930.)
Připravila Hana Ševčíková
Vzpomínka na věrné zemřelé
Vzpomínáme-li na naše zemřelé, znamená to, že jsme je neodepsali, že na
ně myslíme a že je nepovažujeme za
mrtvé, že věříme a vyznáváme, že žijí.
Není to tak samozřejmé, že to vyznáváme. Člověk různým způsobem
před smrtí utíká a snaží se na ni nemyslet. Jestliže na své mrtvé myslíme,
může nás to zbavovat strachu před
smrtí a přinášet do našeho života
světlo.
Společenství se zemřelými se sice připomíná při každé mši svaté, ale jednou
za rok 2. listopadu má tato skutečnost,
zvláštní místo. Tváří v tvář hrobům
našich zemřelých vyvstává otázka: Co
vlastně po smrti platí? Co má svou
cenu? Ne to, co člověk má a za čím se
tolik pachtí, ale to, co čím je uvnitř.
Všechno ostatní ztrácí svou cenu, protože, jak říká Písmo, ve smrti stojí člověk nahý před Božím soudem. Všechno, co ho obklopovalo, už mu není
nic platné.
Ale důležitější než to, co ve smrti odpadá, je to, co zůstane. Jak zase říká
Písmo, co zůstává, je láska, ta nikdy
nepřestává. Co člověk z lásky vykonal
a vytrpěl, tím Bůh formuje jeho definitivní podobu pro věčnost. V tomto
smyslu je každý člověk jedinečný a nezaměnitelný!
Pokud jde o funkci, je každý člověk nahraditelný, ale v tom, co právě tento
člověk, tedy každý z nás, má být, není
nahraditelný nikdo. Každý má dostat
jednou od Boha svou definitivní, nezaměnitelnou a nenahraditelnou podobu. Stát se právě tím, kým ho Bůh
chtěl mít, na koho od věčnosti myslel
a kdo má pak v nebi za to Boha chválit
a oslavovat.
Náhrobky zemřelých jsou projevem
úcty k našim mrtvým. Kříž na nich
umístěný je znamením naší naděje,
která sahá i za práh smrti, protože Pán
Ježíš podstoupil smrt za všechny.
Smrt nebude mít poslední slovo, hrob
není konečnou stanicí. Slovo Krista
zmrtvýchvstalého má moc probudit
všechny k životu. Život s nimi nám
ukázal jejich dobré vlastnosti, ale jejich
slabé stránky a promrhané hřivny. Boží
slovo nám i přesto dává naději, když
říká: „To nám uklidní naše svědomí.“
(1 Jan 3,20) A když máme starost
o naše mrtvé my, tím spíše má o ně
starost On.
Společenství s našimi zemřelými nám
může v našem životě pomáhat, přispívat k jeho opravdovosti, čistotě
a hloubce. Ukazuje nám, k jaké velikosti jsme povoláni. Písmo svaté o tom
mluví v obrazech: Až se rozpadne naše
pozemské obydlí, máme v nebi připraven věčný domov. Do země se
klade tělo slabé, vstane však silné. Při
myšlence na naše zemřelé nám svítí
tato naděje.
Zemřelí nám také pomáhají, abychom
měli správná měřítka na svůj nynější
život.
Proto je dobré, když máme mezi nimi
ty, na které často vzpomínáme. Oni
nám mohou pomoci ukázat správnou
cestu. Některým z nich vděčíme za
mnoho, rodičům a všem, kteří nás připravovali na život, přátelům, kteří pro
nás v životě něco znamenali. Je dobré
si občas položit
otázku: Co si teď o nás pomysleli? Měli
nás rádi, když žili mezi námi, a teď vidí
mnohem víc.
Co by se jim asi na nás líbilo a co ne, co
by nám především přáli? A jestliže nám
naše svědomí nic nevyčítá, oni nám
ukazují cestu vzhůru. Oni se už vymanili z pout sobectví, které nás ještě
spoutává, a povbuzují nás, abychom
i my čím dál tím víc přecházeli už teď ze
smrti do života, když budeme mít vzájemnou lásku. Protože jak píše sv. Jan
ve svém 1. listě (3,14), „každý, kdo
nemiluje, zůstává ve smrti, ale kdo
miluje své bratry a sestry, přešel už ze
smrti do života“. Toto Boží poselství
mějme na paměti, zvláště když vzpomínáme na všecky zemřelé a vyprošujeme jim, aby je Bůh přijal do místa
občerstvení, světla a míru. My jim
v tom můžeme pomoci, když se za ně
budeme modlit, účastí na mši svaté,
abych jejich očišťování bylo co nejkratší.
Václav Haltmar,
farář Církve římskokatolické
Desatero
Vojtěch Hrudník Pět dní v nemocnici měl
jsem možnost v klidu poslouchat názory
dalších tří spolupacientů. Také jsem slyšel
jejich názory na pořady v televizi. Reagovali různě na předvolební agitaci politických stran a různých skupin občanů. K tomu se nebudu vyjadřovat. Společné debaty
se ale vícekrát týkali pojmu rodina. A bylo
to vždy zajímavé.
Kdysi jsem už do TL formou úvahy se krátce zamyslel na základní životní normou pro
člověka - Desaterem. Dnes už jakožto letitý
kmet konstatuji, že obraz Desatera na kamenech v poměru tři ku sedmi je zásadní.
První tři přikázaní se týkají zákonodárce Boha, ostatních sedm se týká člověka. Uznat existenci zákonodárce, nevysmívat se
jeho moudrosti a občas se zastavit k přemýšlení o těch sedmi ostatních přikázáních
a snažit se žít podle nich činí člověka
šťastným. O tom přeci svědčí postupný vývoj od nemyslícího tvoru k duševnímu
člověku myslícímu.
Všechna známá negativita z minulosti lidstva, počínaje otroctvím, kolonialismem,
revolucemi, vyvražďováním národů, v posledních stoletích diktaturami s intenzivním duchovním terorem, popřením zákonodárce heslem „není Boha” a likvidací rodiny, dohání i dnešní lidskou společnost do
úzkých. A z toho jsme nešťastní všichni.
Co zbývá? Znovu, otevřeně ve společnosti,
v komunikačních prostředcích, ve školách
a hlavně v rodinách, vrátit se k Desateru jako celku. Vyprázdní se dětské domovy,
skončí týrání dětí, ubude na minimum domovů důchodců, budou poloprázné věznice, atd. Přeji proto nastupující generaci
vašich vnuků dostatek síly k obnově
DOBRA. K naučení Desateru nazpaměť.
Články, dopisy, úvahy, komentáře
TÝNECKÉ LISTY
9
Informační technologie: Popularita, ale i lenost a neochota
Magdalena Drlíková Při prvních tónech Stairway to Heaven od Led Zeppelin pokládám ruce na klávesnici
počítače a začínám psát tento článek.
Je ráno a venku se tiše plíží mlha, jako
bychom potřebovali připomínat, že se
blíží zima. Nemusím se ani moc namáhat, abych viděla z okna lidi spěchající
za povinnostmi. Nikdo se neusměje,
všichni mají tentýž zamračený výraz,
jako když kočku vyženete z kamen.
Možná, že je to počasím, na něco se to
přece svést musí. Člověk by řekl, že
v dnešní vyspělé společnosti budou
i naše povinnosti jednodušší. Nebo je
to naopak? Máme spoustu vymožeností, které neměli naši prarodiče,
některé z nich ani naši rodiče, a přesto
si všichni pořád na něco stěžujeme.
Někomu se nechce chodit do práce,
někomu se nechce vstávat, někoho to
přestane bavit už ve škole, natož ještě
řešit práci! Copak se svět zbláznil?
Proč ráno nevyjít ven s úsměvem a pocitem, že to co děláme je dobré? Přestaňme se vymlouvat na počasí, mlha
je sice skličující, ale proč jí vpouštět
dovnitř?
Neberme si příklad od dnešních školáků, kteří propadají módním stylům,
ať už je to deprese nebo prostě jen
předstíraný smutek. Tohle nás přece
nikam neposune, neudělá nás to šťastnějšími. Proč se na to všechno nepodívat z jiného úhlu? Nebaví vás to
v práci? Chodíte tam neradi? Zkuste si
představit, že do ní nechodíte, bylo by
vám lépe? Celý den proležet v posteli,
mít na stole stále horké kafe, čaj či
čokoládu a zakrnět u televize, kde vám
servírují většinou jen samé smyšlené
příběhy. To by vás bavilo? Za chvilku
byste nepoznali realitu. Práce je důležitá a to, jestli vás baví nebo ne, je už
vedlejší. Málo kdo má to štěstí, že sežene práci, která ho baví. Šťastný
člověk? Možná.
Informační Technologie. Obor, který by
měl být v dnešní době v rozkvětu a měl
by být, řekněme, populární. Rozhlížím
se kolem sebe a nacházím minimálně
tři místa, která by mohla být zaplněna
lidmy z oboru. Kde jsou? Počítače jsou
dnes snad v každé domácnosti, v některých domácnostech jsou dokonce
víckrát než jednou. Mladí lidé u nich
vysedávají od rána do večera (aniž by
věděli, jak vlastně fungují). Už ani nechodí ven, jako to bylo za mého mládí.
Všechno se dnes řeší online u obrazovky. A přesto chybí lidé, kteří by
zaplnili ta prázdná místa. Proč tomu
tak je? Je to jen lenost, neochota se
učit novým věcem nebo snad strach
z neúspěchu? Má to něco společného
s pohodlností? Obor IT je řazen mezi
těžké obory. Je tohle ten důvod nedostatků lidí? Tento obor je dnes řazen
mezi jeden z nejlépe placených, ale lidi
jako by se o něj nezajímali. Tohle je ale
obor budoucnosti. Stále se přichází na
nové věci, stále se vylepšují různé technologie. Pracovat v takovém oboru
znamená neustále se vzdělávat, a to je
přece dobře. Člověk nezakrní, může se
dál rozvíjet a poznávat nové věci. Je
snad toto ten důvod, proč je tak málo
lidí, kteří se o něj zajímají?
Zajímají vás peníze, protože jsou nepostradatelné. Pokud je nemáte, tak
riskujete svoji existenci. Dvě věty, které má každý z nás zafixované, aniž by
o nich přemýšlel. A přesto se rveme o
práci, která nám neumožní osobní
rozvoj. Možná si říkáte, že programátor
je hrozně těžká práce. Možná, že ne
manuální, ale na přemýšlení. Máte
pravdu, je to těžká práce, jak fyzicky
tak psychicky, ale těžká pro toho, kdo
to bere jen jako práci. Pokud se k tomuto místu dostane člověk, kterého
tento obor baví, tak je to dá se říct
„výhra“. Aspoň do té chvíle, než si uvědomíte, že ačkoliv je tu spousta firem,
které mají velký potenciál, chybí jim
lidé, kteří by ho naplnili. Samozřejmě,
že se dá (a musí se) fungovat v pár
lidech. Firma běží, zakázky se objevují,
programátoři nevědí, kam dřív skočit.
To je všechno v pořádku, jen je škoda,
že nedostatek lidí v oboru brání jejímu
rozkvětu. (Nebo je to snad nedostatek
motivace?)
Vraťme se do škol, kde se mládež formuje pro svůj budoucí život. Na základních školách vidíme spoustu mladých
lidí, kteří mluví o snu stát se servírkou,
zemědělcem, ekonomem. Kde jsou informatici? Proč děti nemluví o budoucnosti v IT? Je to jednoduché, lidé si na
tento obor ještě pořádně nezvykli.
Ačkoliv máte doma počítače a denně
u nich vysedáváte a hledáte informace
či hrajete hry, není to pro vás stroj,
který by mohl mít ve vašich očích jakoukoliv budoucnost. A tak to vidí i vaše děti, i když už se doba změnila.
Výsledkem je, že vaše děti vysedávají
za počítačem kvůli facebooku, twitteru
či hrám, ale nemají zájem poznat to, co
jim to umožňuje. Asi se bojíte, že se váš
syn nebo dcera od počítače nehne
a život prostě projde kolem nich, jenže
co když je budoucnost taková, že právě
díky nevědomostem budou strádat?
Souhlasím s tím, že není dobré vysedávat celý den u počítače, i když jsem
z těch, kteří takový život mají. Jenže
doba se mění, to co bylo dřív bráno jen
jako vymoženost, je dnes absolutní
samozřejmostí, případně nutností.
Počítače dnes člověk potřebuje i v supermarketu. Je nutné se naučit s nimi
komunikovat, a pokud se dítě začne
zajímat o „střeva“, ať už o ty hmatatelná, tak o systémová, proč jim bránit? „Vypni počítač a běž ven.“ S takovou se noví informatici rodit nebudou
a náš obor zůstane stále stejně „nevyplněný“.
Přeskočme tedy střední školy a vrhněme se na ty vysoké. Obor informatika
v posledních letech přece jen zaznamenává nárůst lidí, kteří se o něj zajímají. Tak kde se stala chyba? Kde jsou
ti lidé, když zájem roste? Informatika je
těžká, musí být. Rozdíl mezi domácím
vrtáním se v počítači a pravým IT oborem zaznamenáte hned na první
přednášce, kdy se roztříští veškeré
vaše představy a hlavou vám prolétne
něco jako: „A sakra, polovině té věty
jsem nerozuměla.“ Je to prostě o neustálém vzdělávání se a to v tom pravém slova smyslu. I když už je z vás
informatik, který je schopný špičkově
řešit svoje úkoly, musíte se o problematiku stále zajímat, protože pokud to
neuděláte, vaše vědomosti a tím i vaše
práce se brzy stanou zastaralými. Proto je v IT oboru taková budoucnost. Vy
prostě musíte jít s dobou, musíte se
o to zajímat. Problém? Nikoliv. Tohle
dělají informatici zcela dobrovolně
a rádi.
Žijeme ve světě techniky. Když se
půjdete projít na nádraží, zcela jistě
narazíte na někoho, kdo čekaje na vlak,
bude mít na klíně notebook či tablet a
bude si na něm zkracovat chvíli. Dost
možná to budou lidé, kteří se o IT
zajímají, ale jen se jim nechce jít do
hloubky. Když se potom takový člověk
dostane mezi lidi, co se tímto živí,
zůstává s otevřenými ústy sledu-jící
debatu a doma projíždí svoje první
fóra, kde zjišťuje, o jakých zajímavých
věcech se vlastně dotyční bavili a z če-
ho byli tak nadšení. Kdybyste spočítali
lidi, kteří na nádraží budou projíždět
internet v mobilních telefonech, bude
jich ještě víc. Kolik si myslíte, že je lidí,
kteří se věnují vývoji mobilních aplikací? Řekněme, že jich bude asi tolik,
jako programátorů s tím, že dost z nich
bude programátorem rozšiřující se
o další obor.
Potřebujeme lidi dokola se rýpající
v systémech, kódech a počítačích, a to
nejen proto, že jim to zajistí budoucnost. Je třeba bojovat za svoje
koníčky, pokud je tu možnost, že vás
uživí. Neřešte názory ostatních lidí, že
je programování práce o ničem, že se z
vás stane divný člověk, který se ani
neusměje. To není o programátorech,
to je o nešťastných lidech, kteří si za
svými sny nešli. Využijte lenosti lidí se
vzdělávat na těžkých oborech a užijte
si dobře placenou práci, která vám
umožní osobní rozvoj. Potom se možná
budete divit stejně jako já, jak je
možné, že se při pohledu z okna všichni
lidé mračí.
Jsem blázen do tvorby webových stránek, webdesignu, digitální kresby a všeho,
co s tím třeba jen úzce souvisí. Zajímám se o novinky v oboru Informační Technologie, ale také velmi ráda obdařuji svoje internetové okolí svými názory v podobě různých článků. Jsem opravdu velký perfekcionista a zdravě drzý cholerik
v jednom, díky čemu jsem se svoji prací „skoro“ věčně nespokojená. (Vždy to
přece může být lepší!) Stavím se na stranu slabších a nepřijímám názory většiny
jen proto, že bych onou většinou mohla být zadupána do země. Na druhou stranu
jsem slušně vychovaný člověk, který zná zásady společenského chování a ví, kde
jsou jeho hranice. Jako snad každý mladý člověk se nikam nehnu bez svého
hudebního přehrávače. Jsem závislá na tvrdé hudbě, za což může především můj
táta, který mě jako malou neochudil o legendární rockové kapely.
Tvorbě www stránek se věnuji od roku 2007, digitální kresbě od roku 2011.
Kontakty
Osobní stránky: http://blackmag.cz
Portfolio: http://artwork.blackmag.cz
E-mail: [email protected]
Facebook: http://facebook.com/perlaque.artwork
10
Články, dopisy, úvahy, komentáře
TÝNECKÉ LISTY
Neslavné výročí ústupu z hranice republiky
Jaroslav Chytil Když člověk uslyší
slovo výročí, tak se mu zpravidla vybaví něco kladného, pamětihodného,
a až teprve, jak se někdy říká „ve druhé
brázdě“ naskočí i jiný možný význam:
vzpomínka na událost tragickou, nešťastnou. Jistě, takový už je lidský
životaběh. Bůh dopouští, abychom
přijímali jak sladké, tak trpké. Nebo
příjemné i odporné...
Vpravdě trpká, nešťastná i tragická je
připomínka faktického konce Masarykovy republiky začátkem října
roku 1938. Ostatně, všimněte si, s jakou pozorností vládní místa i dnes
téměř všemocná média připomínají
28. říjen, kdy Československo vznikalo, a s jakou nechutí, ne-li vůbec bez
povšimnutí ponechaly rok 1938, rok
podrobení se Mnichovské kapitula ci.
Žel, mnohým je třeba připomenout, oč
vlastně tehdy šlo. Takže neuškodí
krátká rekapitulace dějin naší republiky.
Nově vzniklé Československo dostalo
do vínku mimo jiných zátěží i dost
nešťastný geografický tvar: protáhlou
délku státu téměř 1000 km (943) a naproti tomu šířku jen od 260 km až po
nejmenších 70 km. Ze severu byl tento
stát ohrožován Německem a Polskem
a z jihu Maďarskem. Zbývají cí asi 1/4
byly hranice s poměrně neutrálním
Rakouskem (žel, jen do ro ku 1936),
později Rakousko okupoval Hitler.
Mladý stát tak neměl nija kou
„únikovou cestu“ z obklíčení, nepočítáme-li krátkou hranici s Rumunskem na Podkarpatské Rusi.
Vynecháme podrobnosti o nevýhodném národnostním složení ČSR a podotkně me ještě, co nakonec odhadne
i úplný vojenský laik, totiž že takový
stát byl vojensky těžce hájitelný.
Stačil vojenský vpád ze severu někde
u Mládkova a z jihu od Břeclavi, aby
milionová německá armáda „přeštípla“ oněch ani ne 150 km a tím
rozdělila republiku na dvě části.
Podobná si tuace by nastala na
Slovensku, které by ještě na další části
rozpůlil vpád armád Polska a Maďarska. Na otázku, jak dlouho by se roztrhané ku sy státu dokázaly bránit
nesmírné přesile, není třeba extra
vojenského vzdělání, že? O tisících
mrtvých raději nemluvě!
Prezident Masaryk prý jednou prohlásil, že sice věří ve statečnost naší
armády a všeho lidu, ale v praxi nej-
lépe složité hranice ČSR může ubránit
nejlépe jen obratný ministr zahraničí.
Tím byl dr. Edvard Beneš.
Tomuto muži je všelicos dáváno za
vinu, kdejaký „ořešprut“ ví dobře, co
kdy kde a jak měl Beneš zařídit, a tomuto trendu ještě z dob 1. republiky
„přikládali“ vydatně četní noví
vykladači národních dějin, ať již z řad
některých disidentů pokračujíc přes
některé tak módní „pravdoláskaře“ až
po jistého „knížete“.
Vraťme se však do roku 1938. V očekávání německého vpádu vznikl a rea
lizoval se plán výstavby pohraničních
železobetonových opevnění a to v první řadě v kritických místech na čáře od
Ostravska po Krkonoše. V září 1938,
kdy německá agrese vrcholila, nebyl
tento pevnostní plán ješ tě úplně
dokončen, jak se o tom mohli na vlastní
kůži přesvědčit i zmobilizovaní vojáci
z Týnce a okolí.
Německem a Polskem ohrožené Československo již v květnu 1938 povolalo
do zbraně jeden ročník záloh, čímž se
podařilo na nějaký čas útok oddálit, ne
tomuto plánu agrese zabránit. Náš stát
se mohl utěšovat tím, že byl smluvně
svázán s velmocemi Anglií a Francií
a při jejich angažovanosti měl k pomoci ČSR ještě přistoupit Sovětský
svaz. Přeskočíme tragické detaily až
do konce září 1938, kdy Německo opět
tvrdě vystoupilo a kdy se velmoci
Anglie, Francie, Německo, Itálie rozhodly zabránit hro zící válce v Evropě
tím, že donutí ČSR k přijetí plánu,
kterým „dobrovol ně“ odstupuje
pohraniční území s téměř 5 miliony (!)
obyvatel k Německu, Polsku a Maďarsku. Obsazování tohoto odstoupeného
území začalo 1. října a 10. října bylo
dokončeno. Velkoněmecká říše tak začínala téměř za končícím katastrem
Velkého Týnce: za silnicí mezi Velkou
Bystřicí a Přáslavicemi. (Kolik rádoby
„historiků a pamětníků“ to vůbec ví?)
Po obsáhlém, leč jak zkušenost ukazuje potřebném úvodu si ukažme, jak
se chod dějin promítl do života našich
otců. Abych byl přesný a konkrétní, tak
šlo o mého otce Jaroslava, A. Mičulu,
V. Bartoníka a J. Štěpánka. Samozřejmě
vyčet účastníku nekončí, z naší obce
bylo zmobilizováno kolem 65 mužů.
Vyjmenovaná skupina Týnečáků, s výjimkou Josefa Štěpánka, byla při mobilizaci povolána do vyzbrojovacího střediska v Šumperku, kde byli vybaveni
Obnova Staré Vody - 19. rok naší práce
Jan Pečínka První víkend letošního
října jsme znovu vyrazili do Staré Vody.
Sešlo se nás tentokrát 51 - skauti z Čechovic, Velkého Týnce, Doloplaz, Dubu,
Ostravy, Štěpánova, Olomouce a Libavé. Sobotní ráno nás přivítalo jinovatkou na stanech a teplotou mínus
4 stupně. Sluníčko to ale brzy napravilo a hřálo krásně i v neděli.
Hlavní práce nás čekala na zajištění
torza zdi prvního patra zničeného kláštera. Vyčnívá nad troskami a připomíná, že zde byla velká budova piaristické koleje, kde studovalo mnoho významných osobností (např. Jan Evangelista Purkyně, strýc Leoše Janáčka,
Petr Halaška - pozdější rektor univerzity ve Vídni a mnozí další).
Zeď chátrala a hrozilo, že se zřítí. Do
Foto: Jan Pečínka
kamenného zdiva se zakouslo i několik
keřů. Očistili jsme okolí, odstranili uvolněné kameny a na cementovou maltu
dozdili kameny nové. Na vrchol stěny
jsme umístili velké břidlicové placáky,
aby do ní nezatékala voda.
Mimo toho jsme také vyčistili všechny
hroby na hřbitově, vysekli trávu kolem
kostela, rybníka a Královské studánky.
Přes trosky kláštera jsme vykopali
a upravili chodník ke klášterní studni,
kterou budeme opravovat na jaře příštího roku. To zase přijedou také skauti
z Kanady a Polska.
Večer se uskutečnil tradiční světelný
průvod od kostela ke Královské studánce a potom se hrálo a zpívalo u táboráku.
Foto: Jan Pečínka
k životu v polních podmínkách a zařazeni do kulometné roty určené k zesílení obranného úseku Sokolí vrch, což
byly betonové pevnůstky dodnes patrné při jízdě vlakem z Milotic nad
Odrou do Vrba pod Pradědem.
Zmíněný Josef Štěpánek byl desátník
a určený velitel poslední pevnůstky
ŘOP na Sokolím kopci. Se svým družstvem zde zaujal postavení již v květnu
1938, to ještě probíhala betonáž bunkru a tak vojáci spali přibližně tři měsíce pod stanem. Naštěstí prý bylo léto
teplé a málo deštivé.
Začátkem září začali neznámí střelci
z lesů zejména v noci ostřelovat vojáky
pod stany a nezbylo nic jiného, než se
do čerstvě odšalované pevnůstky nastěhovat. Střelba „neznámých“ útočníků sice pokračovala, ale ještě vlhký
beton jen tiše polykal kulky z pušek
a osádka je vždy ráno s klidem spočítala. Ty kulky a stopy po nich jsou tam
snad dodnes...
Když přišel 1. října rozkaz k vyklizení
pevnůstek bez boje, zůstali vojáci dezorientováni, byli bez informací, šířily
se fámy, našli se „podělanci“ i furiantští „rádobyhrdinové“. V té době - až
na několik výjimek - od jednotek utekli
zmobilizovaní vojáci německé národnosti. Na cestě třeba stálo nákladní
auto s minami úplně opuštěné, obsluha se rozutekla domů.
Odsun do vnitrozemí probíhal z obce
Milotice, kde byly vytvářeny prozatímní jednotky s cílem pochodu Prostějov-letiště. Pochodovalo se pře
vážně v dešti, výdej stravy byl spíš
náhodný a chaotický. Někdy bylo možné nakoupit si jídlo u německých obchodníků, jinde se vojákům vysmívali.
Na jeden zážitek ale vzpomínali všichni
a vázal se k události při průchodu městem Bruntál.
Bruntálští Němci obestoupili silnici
a procházejícím vojákům se pošklebovali nebo jim vyhrožovali. Proto velitel
roty vybídl vojáky ke zpěvu a ti spustili
legionářskou táhlou píseň „Masaryk
nás přivolává“ (je též známá jako píseň
kulometné roty). Při procházení zatáčky před zámkem v Bruntále, tehdejším sídlem Řádu německých rytířů
(a možná i budoucím!), stály u zdi
zahrady nějaké (snad) jeptišky v šedých kutnách a něco na zmoklé
a zplihlé vojáky pokřikovaly. Když se
nedočkaly žádné reakce od vojáků,
vyběhla najednou jedna z nich, posta-
vou zavalitá a hodně vysoká, doprostřed cesty, otočila se zadní částí
k vojákům, vyhrnula si četné suknice,
až bylo vidět mohutné „pozadí“ a (jak
to slušně napsat?) prostě si hlasitě
ulevila. Týnecke se tomu říkávalo „obzdila“.
Po způsobeném málo slušném projevu
vypuklo okolí v nadšený jásot... Ten
den dorazila rota do Lomnice, kde měla
přečkat do rána. Na začátku obce
v osadě Tylov se rozložili u strážního
domku ČSD obývaného osamělým železničářem. Vlídně je přijal, dal jim kozí
mléko - prostě sympaták. Též se snažil
mluvit česky, jak se říká „já býla stára
sokolófna“.
V noci ale nastal palebný přepad strážního domku z blízkého lesa. Nav zdory
silné palbě útočníků se vojáci ubránili,
a když Štěpánek vystřelil světlici
(osvětlovací raketu), tak s úžasem zjistili, že ten, co byl nejblíže domku a házel ruční granáty, byl právě ten sympaťák „sokolófna“...
Byli i jiní Němci. Na konci obce u č. 1 jim
velký sedlák dal postavit na silnice konve s nadojeným mlékem a naběračkami. Zadarmo. Žel, moc si mléka neužili, přišli nějací školáci a do konví nenápadně naházeli kobylince...
Toho dne rota dorazila až do Staré Vody
u Města Libavá, kde se měla nějak přečkat noc. Ve tmě na vojáky z okna kláštera někdo střílel, ale po pohrůžce
odvety střelba přestala. Několik vojáků
od stálého deště onemocnělo, měli horečku. Tak je nechal velitel přenocovat
v rozlehlé boudě u silnice, kde měli dělníci uschované nářadí. Kůlna měla
dřevěné stěny, pobitá byla térpapírem
a uzavřená vraty, bez oken. V noci se
někdo nenápadně přiblížil k boudě, polil vrata benzinem, ještě je „zašprajcoval" kusem fošny a zapálil! Kůlna
byla v okamžiku v plamenech a nebylo
z ní jak uniknout. Životy vojáků zachránil německý cestář, který bydlel opodál. Vyběhl ven a zátaras odkopl
a oheň částečně uhasil starým pytlem.
Když se ale vrátil se své chaloupce, tak
byl domek už s vybitými okny, poničeným nábytkem a roztrhanou peřinou.
Na dveřích visel provaz, aby se oběsil.
Tak odešel ze Staré Vody s vojáky až do
Prostějova.
Tím můžeme vyprávění zakončit. Kdo
chce, jistě v něm najde poučení, informace, které se nepopisují lehce, ale
které se skutečně staly.
19.mezinárodní setkání
skautských sběratelů v Olomouci
Jan Pečínka Tato akce je tradičně pořádána naším střediskem počátkem listopadu na Právnické fakultě UP v Olomouci. Vzhledem k zadání tohoto areálu pro jiné akce jsme museli tentoktrát volit dušičkový termín 2. listopadu. To se projevilo i na menší účasti.
Přišlo jen 85 sběratelů a návštěvníků
z Prahy, Ostravy, Brna, Šumperka
a dalších míst ČR. Byli zastoupení také
sběratelé z polského Krakova a ze Slo-
Foto: Jan Pečínka
venska. Největší zájem je vždy o kovové odznaky, nášivky a známky se
skautskou tématikou.
Naše středisko vydalo tiskové listy
známek s kuponem od loni zemřelého
Ladislava Ruska - Šamana. Motivem
byla hlava indiána s čelenkou a symboly indiánských měsíců. O našem
setkání vyšel hezký článek také v pondělním Olomouckém deníku.
Fotogalerie 11
TÝNECKÉ LISTY
Foto: Petr Hanuška
Od počátku listopadu probíhá na Mlýnském mostě oprava jeho pilířů
Foto: Ivo Stejskal
Opavská opereta opět bavila zaplněný sál společenského domu (2. listopadu)
Foto: Petr Hanuška
Od poloviny října panuje příjemné podzimní počasí
Foto: Petr Hanuška
Chodník na hřbitově přispěje k důstojnosti místa
Foto: Petr Hanuška
Kurty na plážový volejbal rozšíří možnosti sportovního vyžití v naší obci
Foto: Petr Hanuška
Ulomená větev z vrby naštěstí nikoho nezranila
12
Křížovka
TÝNECKÉ LISTY
V tajence listopadové křížovky naleznete portugalské přísloví
Pomůck
a: TÝNECKÉ
Koro,
Oak,
LISTY
Orály
Slaměná
1. díl Začátek
brašna tajenky
tajenky
Hlt
Římská
čtyřka
Údaje
Říman
Bývalý
jugosl.
prezident
Odnést
(nádobí)
Nízká Přípravek
Ovinout
dřevina
na
Linoleum
Předložka
Mužské
jméno
Prchati Spojovat
do párů
Část těla
Bicykl
Osobní
zájmeno
Kopec
Registrovaná
Který
(zast.)
Bohatě
jíst
Edém
Tatar
(hanlivě)
Podnožník
Zbabělec
pochoutka
Mražená
Značka
dlaždic
Míč
Domácky
Ronald
Náš
hokejista
Usazenina na
dně
Druh
palmy
Styl
Mýtická
královna
víl
Cíl
Naval
Forces
Setina
hektaru
Podnik ve
Fulneku
Tato
Značka
autosvíček
Vědomá
nepravda
Rovněž
(kniž.)
reklamu
V případě zájmu kontaktujete
Dodatek
sekretariát obecního úřadu
v dopise
[email protected]
nebo 585 151 111
Svazky
slámy
Spát
(děcky)
Spojení
kostí
Svinovací závěs
Místo pro vaši
Pech
Avšak
Západočeské
město
Subjekt
restituce
Konec
tajenky
Urazit
Rýžový
Nýty
nápoj (sloven.)
Pádová
otázka
Americký
hokejista
Dř. praž.
závod
Větná
spojka
Irové
(sloven.)
Babylon.
bohyně
Pravosl.
duchovní
Estonec
(zastar.)
Malá
Monika
Kloboučnice
Švýcar.
řeka
Hájová
bylina
Seveřan
Nevzít
12
Protiklad Tlustoši
měsíců
Nemocný
Šíje
Kůlna
(nářeč.)
SPZ
Opavy
Sloven.
uk. zájm.
Jitra
Zn. vysavačů
Ženské
jméno
Eliška
Nacpati
Značka
bizmutu
Citosl.
sykotu
Náš
režisér
Dravci
Cyklohexanon
Proč
(sloven.)
Troubele
u dýmek
Amer.
let. spol.
Sloven.
město
Dravá
ryba
Draví
ptáci
Sága
Domácky
Anatol
Amer.
herec
Domácky
Adam
Jíly
(sloven.)
Víla
Styl
hudby
Vazká
kapalina
(zdrob.)
Mistři
meče
Ručník
(slovensky)
Koukat
Time
Distance
Speed
Glazovaná
keramika
Směsice
Americ.
filmová
cena
Slepice
(nářeč.)
Forma
Kampučské
platidlo
Domácky
Halina
Cit. ryt.
hudby
Tázací
zájmeno
Náš
herec
Měsíc
Jupitera
Vyvíjet
se
Asyrský
bůh
SPZ
Rokycan
Strýc
(německy)
Tudy
(nářeč.)
Ponižovat
Kontakty
Italské
závodiště
Bodné
zbraně
Pomůcka:
Ea, Hall, Item,
Lecha, Mab,
Modano
Správné znění tajenky zašlete poštou nebo e-mailem či zatelefonujte na Obecní úřad Velký Týnec, Zámecká 35, 783 72, telefon 585 151 111
nejpozději do konce měsíce. Tajenka z minulého čísla: ...sto dvacet let, ...za jediný den. Úspěšnou řešitelkou minulé křížovky a výherkyní knihy se
stává paní Eva Šimonová z Velkého Týnce. Výherkyni gratulujeme.
Ze života našich škol 13
TÝNECKÉ LISTY
Výlet do Tršic
Foto: 3x archiv ZŠ
Rychlost
malá úvaha nad rychle plynoucím časem
Ani jsme se nenadáli a 1. čtvrtletí už je
skoro tady. Stále se mi zdá, že včera
bylo teprve 3. září. Známky se nám
pomalu hromadí a písemek a testů je
čím dál víc. Počasí je nějaké šílené.
Chvíli je zima, potom je na podzim až
moc teplo, a tak to jde pořád dokola…
Občas mi večer okolo osmé přijde sms
zpráva s dotazem od kamarádek, jestli
zítra něco píšeme nebo nemáme nějaký domácí úkol. Musíme to nějak vydržet až do konce školního roku, který
je zatím v nedohlednu. Hned po prázd-
ninách bychom chtěli prázdniny další.
Do toho zbytku volného času, který nestrávíme nad učebnicemi a domácími
úkoly, se ještě vejdou kroužky. A na
rodinu zbývají pouze víkendy. Často
domů přijdu zmožená a unavená a to
mě ještě čekají domácí úkoly. Shodou
okolností se ve fyzice učíme vypočítat
průměrnou rychlost. Kdybych se pokusila vypočítat průměrnou rychlost mého dne, asi by se mi to nepodařilo.
Hasiči ve škole
Milady Petřkové Velký Týnec
Dne 17. 10. 2013 byli v 6. třídě a v 2. třídě základní školy hasiči z Olomouce,
kteří k nám už jezdí 4. rok na besedu.
Říkali nám, jak vypadá práce hasičů,
nebo co dělat při požáru, dopravní
nehodě či záplavách. Oblékali jsme si
různé obleky např.: helmu, boty, kalhoty… Zopakovali jsme si tísňová vo-
Anežka Cajthamlová, 7.A
Drakiáda
MŠ Velký Týnec V první polovině
října se v Mateřské škole Velký Týnec
konala drakiáda v oddělení Kuřátek,
Berušek, Koťátek, Sluníček a Vrabčáků. Účast dětí s rodiči byla hojná.
Celou akci doprovázelo nádherné počasí, které vykouzlilo úsměv na tvářích
nejen dětem, ale i dospělým.
Ilustr. foto: archiv MŠ
Děti mezi sebou soutěžily, kterému
z nich doletí drak nejvýše, čí drak má
delší ocas a kdo má toho nejbarevnějšího draka. Drakiáda byla zakončena oceněním vítězů, rozdáním medailí
s omalovánkou a sladkým překvapením.
3x Ilustr. foto: archiv ZŠ
lání a jak se chovat při požáru a záplavách. Řekli jsme si, co je to požární
trojúhelník. Vyptávali se nás na mnoho
otázek a dávali nám za správnou odpověď bonbony.
Moc se nám to líbilo.
Klára Drábková
a Klaudie Pastrnková, tř. 6. A
14
Vítání občánků
TÝNECKÉ LISTY
Vítání občánků proběhlo 12. října 2013
Agáta Hájková, Alexandra Doleželová, Nicola Hrabincová, Tereza Stejskalová, Viktor Sedláček, Tomáš Najdekr, Veronika Koutná, Klára Novotná
Lukáš Klíma, Štěpán Houšťava, Alžběta Studená, Vendula Kolářová, Nela Kabilková, Vendula Magnová, Mikuláš Plachý