1. nabídkové řízení Urban Innovative Actions 15/12/2015 – 31

1. nabídkové řízení Urban Innovative Actions 15/12/2015 – 31

Zadávací podmínky: 1. nabídkové řízení Urban
Innovative Actions
15/12/2015 – 31/03/2016
1
2
Obsah
1.
Úvod ................................................................................................................................................ 4
2.
Způsobilí příjemci – kdo může žádost podat .................................................................................. 5
3.
Tematické vymezení 1. nabídkového řízení .................................................................................... 6
4.
Zásady financování ........................................................................................................................ 12
5.
Vytváření a vývoj projektu ............................................................................................................ 13
5.1 Partnerství pro Urban Innovative Actions .................................................................................. 13
5.2 Aktivity projektu.......................................................................................................................... 15
5.3 Rozpočtové položky a přípustné náklady.................................................................................... 15
6.
Proces žádosti ............................................................................................................................... 16
7.
Proces výběru................................................................................................................................ 16
7.1 Kontroly způsobilosti a přípustnosti ........................................................................................... 17
7.2 Strategické hodnocení ................................................................................................................ 17
7.3 Operativní hodnocení ................................................................................................................. 18
7.4 Systém skóre hodnocení ............................................................................................................. 18
8.
Veřejné zakázky, audit a státní podpora ....................................................................................... 19
9.
Jak získat pomoc ........................................................................................................................... 19
10.
Důležitá data ............................................................................................................................. 19
3
1. Úvod
Jak je uvedeno v článku 8 EFRR1, může EFRR podporovat inovační akce v oblasti udržitelného rozvoje
měst. V tomto rámci Evropská komise spustila iniciativu Urban Innovative Actions (UIA), která má
objevovat a zkoušet nová řešení problémů spojených s udržitelným rozvojem měst použitelná na
úrovni celé Unie.
Hlavním cílem iniciativy UIA je proto poskytnout městským úřadům v celé Evropě prostor a zdroje k
testování odvážných a nevyzkoušených nápadů řešících vzájemně propojené problémy a k
experimentům s odezvou v komplexním reálném prostředí. Podporu mají dostat kvalitní inovativní
projekty, navržené i prováděné ve spolupráci s důležitými partnery, orientované na výsledek a
přenosné.
Iniciativa UIA má od EFRR k dispozici rozpočet zhruba 372 milionů EUR.
Projekty UIA se budou vybírat každý rok v letech 2015 až 2020 v nabídkových řízeních zaměřených na
jedno či více témat navržených Komisí.
Každý projekt může obdržet spolufinancování EFRR až do výše 5 milionů EUR. Pro projekty UIA není
stanoven pevný minimální rozpočet. U malých projektů (tj. s požadovanými prostředky od EFRR do 1
milionu EUR) však může být nižší pravděpodobnost, že budou vybrány. Může u nich být totiž obtížné
prokázat, že příslušné akce dosahují měřítka dostatečného k vyvození smysluplných závěrů.
Provádění projektu může probíhat v nejdéle tříletém období.
Iniciativa UIA je nástroj Komise a řídí ji přímo GŘ pro regionální a městskou politiku. Za účelem
provádění iniciativy jmenovala Komise pověřeným subjektem Region Nord-Pas de Calais. Za účelem
řízení iniciativy byl zřízen stálý sekretariát (PS).
Těmito zadávacími podmínkami vyzývá pověřený subjekt způsobilé příjemce, aby předložili nabídky
v 1. nabídkovém řízení. Pro toto nabídkové řízení byl vyčleněn rozpočet 80 milionů EUR.
1Nařízení
(EU) č. 1301/2013 o Evropském
content/EN/TXT/?uri=CELEX:32013R1301
fondu
pro
regionální
rozvoj:
http://eur-lex.europa.eu/legal-
4
Tento dokument vymezuje požadavky a postupy, které je nutno v 1. nabídkovém řízení dodržet. Je
nutné jej číst společně s pokyny UIA a pokyny k formulářům žádostí zveřejněnými na webových
stránkách UIA.
2. Způsobilí příjemci – kdo může žádost podat
Článek 2 UIA2 stanovuje, že o podporu při realizaci projektů UIA mohou požádat následující úřady:

Libovolný městský úřad nebo místní správní jednotka definovaná podle stupně urbanizace
jako město či předměstí s nejméně 50 000 obyvateli.

Libovolné sdružení nebo seskupení městských úřadů nebo místních správních jednotek
definované podle stupně urbanizace jako město či předměstí s nejméně 50 000 obyvateli;
mohou sem patřit i přeshraniční sdružení nebo seskupení i sdružení či seskupení v různých
regionech či členských státech.
Definice pojmů místní správní jednotka a stupeň urbanizace nabízí Eurostat3. Zejména platí, že v rámci
iniciativy UIA označuje pojem místní správní jednotka demokraticky zvolený správní orgán relevantní
pro příslušnou městskou oblast (např. městská rada, obec, městský obvod atd.).
V zájmu zajištění konzistence údajů týkajících se celkového počtu obyvatel vyzýváme žadatele, aby v
případě jednotlivých městských úřadů i sdružení a seskupení měst uváděli údaje z tabulky, kterou
vypracoval Eurostat4.
Vzhledem k tomu, že ne všechny členské státy označují samosprávné oblasti jako místní správní
jednotky, se však v údajích Eurostatu vyskytují určité nesrovnalosti a mezery. Proto pokud se příslušný
městský úřad domnívá, že je způsobilý, ale není uveden v tabulce Eurostatu, případně pokud se
domnívá, že údaje neodpovídají reálné situaci, může žádost přesto podat. Pokud se však v daném
případě vyskytnou nejasnosti, obrátí se PS UIA na Eurostat, aby způsobilost ověřil.
2Nařízení
(EU) v přenesené pravomoci č. 522/2014 o UIA: http://eur-lex.europa.eu/legalcontent/EN/TXT/?uri=celex:32014R0522
3Definice místní správní jednotky: http://ec.europa.eu/eurostat/statisticsexplained/index.php/Glossary:Local_administrative_unit_%28LAU%29
Definice stupně urbanizace: http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Glossary:Degree_of_urbanisation
4EUROSTAT/ Databáze městského auditu, srovnávací tabulka LAU2-NUTS2010, EU28 (2012):
http://ec.europa.eu/eurostat/web/nuts/local-administrative-units
5
Kategorie sdružení a seskupení městských úřadů, kde je počet obyvatel alespoň 50 000, může
zahrnovat instituce s právním statusem organizovaných aglomerací5, a může být proto považována za
stupeň veřejné správy podle národní legislativy (tj. Communautés d’Agglomeration ve Francii, Città
Metropolitane v Itálii, Metropolitan Authorities ve Velké Británii), ale také organizace bez právního
statusu organizované aglomerace vytvořené dobrovolně zúčastněnými městskými úřady (a to jak
stávající, tak nově vytvořené pro účely iniciativy UIA).
V případě sdružení a seskupení považovaných za organizované aglomerace bude instituce, včetně
všech ostatních zúčastněných městských úřadů, považována za jeden městský úřad.
V případě sdružení či seskupení městských úřadů bez právního statusu organizované aglomerace musí
zúčastněné městské úřady určit jeden hlavní městský úřad a ostatní přidružené městské úřady.
Z dřívějších zkušeností víme, že u jednotlivých projektů realizovaných sdruženími nebo seskupeními
měst bez statusu organizované aglomerace tvořené více než třemi městskými úřady bez územní
návaznosti hrozí ztráta soudržnosti a problémy s dosahováním smysluplných výsledků. Proto se
doporučuje, aby sdružení či seskupení žádajících městských úřadů (nemají-li status organizovaných
aglomerací) byla územně návazná a snažila se omezit počet zúčastněných přidružených městských
úřadů.
Všechny městské úřady se musí nacházet v členském státu EU.
V rámci nabídkového řízení UIA mohou odesílat formuláře žádostí pouze výše uvedení příjemci.
V rámci tohoto nabídkového řízení smí jeden městský úřad nebo jedno sdružení/seskupení podat
pouze jeden návrh projektu.
3. Tematické vymezení 1. nabídkového řízení
Komise rozhodla o úzkém propojení témat, která mohou městské úřady řešit prostřednictvím iniciativy
UIA, s tématy určenými v rámci městské agendy EU.
5Organizované
aglomerace jsou definovány jako sdružení a seskupení městských úřadů zastupovaných politickoadministrativními institucemi, které přenesly kompetence tvorby politik a provádění v oblasti tvorby politik, které pokrývá
projekt Inovační akce ve městech.
6
Konkrétněji se každé nabídkové řízení UIA zaměří na omezený počet témat. Pro 1. nabídkové řízení
mohou žadatelé odesílat návrhy projektů věnované následujícím tématům:

chudoba ve městech (se zaměřením na znevýhodněné části měst)

integrace migrantů a uprchlíků

energetická transformace

pracovní místa a kvalifikace v místním hospodářství
Jak již bylo uvedeno, Komise má zájem o návrhy projektů, které přinesou kreativní, inovativní a trvalá
řešení různých zjištěných problémů. Vzhledem k tomu, že UIA má rovněž fungovat jako laboratoř
nových nápadů, vyzývá Komise k novátorským experimentům, které využívají zkušenosti z různých
oborů. Z tohoto důvodu se Komise vyhýbá příliš úzkému vymezení typů projektů, o jejichž návrhy má
zájem.
Dále platí, že vzhledem k tomu, že tyto projekty jsou ve své podstatě izolované zkušební případy, bude
se také flexibilně posuzovat, co je možné financovat z prostředků EFRR v rámci určitého projektu UIA.
Projekt však musí celkově odpovídat tematickým cílům a investičním prioritám EFRR. Pokud to tedy
bude potřeba, bude možné v rámci projektu financovat i aktivity, které by běžně byly financovány
konvenčními operačními programy přes Evropské sociální fondy (ESF), a to za následujících podmínek:
1. poznatky získané celkově díky projektu lze považovat za efektivní přínos pro tematické cíle a
investiční priority EFRR; a
2. projekt se nesoustředí nadměrně na aktivitu, kterou jinak běžně pokrývají spíše ESF.

Chudoba ve městech (se zaměřením na znevýhodněné části měst)
Chudoba má na města významné dopady. Ať už se jedná o finanční dopady nevyužité produktivity či
ztrátu potenciálních příjmů pro veřejně finance nebo vedlejší účinky, jako je možné zvýšené sociální
napětí, zvýšená pravděpodobnost špatného zdravotního stavu a zvýšená tendence k sociální a
prostorové segregaci. Boj s chudobou má také přímý dopad na místní rozpočet, např. kvůli
intenzivnímu využívání pomocných služeb a místních dávek a dotací vyčleněných na zmírňování
chudoby. Není proto žádným překvapením, že boj s chudobou ve městech (zejména pak se související
sociální/prostorovou segregací) byl hlavními partnery na úrovni měst, států i Evropské unie označen
jako jedna z hlavních priorit, kterým by se městská agenda EU měla věnovat.
7
Tento problém a jeho význam není ničím objevným. Jedním z cílů strategie Evropa 2020 je snížit počet
lidí ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením v porovnání s rokem 2010 o 20 milionů.
Navzdory tomuto ambicióznímu cíli se však situace od začátku hospodářské krize zhoršila. Mezi roky
2008 a 2012 se počet lidí v EU ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením zvýšil o 6,5 milionu
na téměř čtvrtinu (24,8 %) obyvatelstva. V roce 2012 byl chudobou nebo sociálním vyloučením
ohrožen každý čtvrtý Evropan6. Proto je jasné, že v této oblasti je ještě mnoho práce, co se přicházení
s inovativními řešeními týče.
K chudobě přispívá více faktorů, jako je například nezaměstnanost, nestálé zaměstnání, nízký příjem
či penze a neodpovídající sociální dávky, nízké dosažené vzdělání, nerovnosti ve zdravotnictví, vysoké
náklady na bydlení či jeho nízká kvalita a špatná poloha, překážky v přístupu ke kvalitním službám,
vzdělání a péči o děti, neefektivní distribuce služeb, vysoké či rostoucí náklady na bydlení (např.
potraviny, služby, doprava), zvyšování počtu jednočlenných domácností a rodičů-samoživitelů,
diskriminace a nízká míra zapojení do místního a veřejného života. Často dochází ke kombinaci těchto
faktorů a uzavírá se kruh chudoby, která je v mnoha městech EU nebo jejich částech strukturální a
prostorově koncentrovaná. Tento bod je zvlášť důležitý – chudoba nejen násobí sociální rozdíly mezi
lidmi a skupinami, ale také významně poznamenává podobu městských prostorů a oblastí. S nárůstem
chudoby roste také riziko koncentrace chudých ve znevýhodněných oblastech, které charakterizuje
sociální segregace, stigmatizace širšího okruhu občanů, snížená mobilita (vč. horšího přístupu k
veřejné dopravě), omezený přístup k úvěrům, nedostatek bydlení, zhoršování stavu životního
prostředí, ale i snižování veřejných výdajů na jeho prevenci.
Má-li být dosaženo reálného pokroku ve snižování chudoby ve městech, má Komise zájem o návrhy
projektů, které přinášejí inovativní a novátorská řešení, zejména co se týče základů, od nichž se odvíjí
cyklická chudoba ve znevýhodněných oblastech. Komise má zájem o projekty, které cílí na propojenost
hlavních příčinných faktorů a využívají kombinaci přístupů zaměřených na lidi a na místa za účelem
identifikace a provádění udržitelných řešení narušujících cyklus sociální a prostorové polarizace.

Integrace migrantů a uprchlíků
Hovoříme-li o hlavních faktorech globální urbanizace, jedním z nejdůležitějších je migrace společně s
porodností a očekávanou délkou života. Pro mnohá města může být migrace dokonce tím
6EK,
Šestá
zpráva
o
hospodářské
a
sociální
a
územní
soudržnosti,
2014:
http://ec.europa.eu/regional_policy/en/information/publications?title=&themeId=0&tObjectiveId=ALL&typeId=14&countr
yId=0&periodId=0&fundId=0&policyId=0&languageCode=en&search=1
8
nejdůležitějším. Proto je do hloubky promyšlená migrační politika zásadní složkou efektivního vývoje
měst. Migrační politika však může být úspěšná jen v případě, že má oporu v efektivních politikách
začleňování, které poskytováním služeb a příležitostí zajistí dlouhodobou integraci migrantů do
městské struktury.
Města jsou nepochybně v ohnisku této situace, protože kvůli kvalitě služeb a infrastruktuře se často
jedná o primární místa, do kterých migranti směřují. Musí se tak často vypořádávat s obtížnými,
složitými a dlouhodobými procesy podporování integrace a vzájemné důvěry. Není-li tato integrace do
městské struktury dobře řízená, může vyústit do mnoha problémů a neefektivních řešení, která vůbec
nemohou naplnit základní potřeby. Dalším vývojem je potom vyloučení migrantů z trhu práce, bydlení,
zdravotní péče, vzdělávacích služeb atd. Takové riziko hrozí zejména v případech, kdy se města musí
vypořádávat s většími a náhlými pohyby obyvatelstva, které nárazově zatěžují městské služby.
Přestože mnoho městských úřadů v EU se přizpůsobilo reálným podmínkám a reakcím v rámci politik
nutným k efektivnímu začleňování migrantů a uprchlíků, z pohledu EFRR je k dispozici široká škála
opatření, která mohou podpořit účinnou integraci, jako například tyto:

investice do sociální a zdravotnické infrastruktury: komunitní sociální péče, komunitní centra,
azylové domy, zdravotnické služby prevence a primární péče atd.

investice do vzdělávací infrastruktury: mateřské školy, odborné školy atd.

regenerace městského prostoru: fyzická a sociální regenerace oblastí, kde se koncentrují
migranti či uprchlíci

bytová infrastruktura: sociální bydlení
Jak již bylo uvedeno, projekty UIA budou v zásadě izolované zkušební případy a je přípustné, aby
efektivita výše uvedených typů investic z velké části závisela na jejich koordinaci se sociální integrací a
opatřeními na trhu práce (např. školení, jazykové kurzy, poradenství, koučování, odborná průprava a
opatření na podporu zaměstnanosti). Bude se proto flexibilně posuzovat, co je možné z prostředků
EFRR v rámci určitého projektu UIA financovat, pokud bude možné projekt celkově považovat za přínos
pro tematické cíle a investiční priority EFRR.
9

Energetická transformace
Energetickou transformaci lze možná nejlépe popsat jako přechod ze systému, jemuž vévodí
neobnovitelné (hlavně fosilní) zdroje energie, na systém7 využívající z většiny obnovitelné zdroje
energie a maximalizující příležitosti, které přináší vyšší energetická účinnost a lepší řízení poptávky po
energii. Stejně jako u mnoha jiných problémů jsou městské oblasti místy, kde lze v energetické
transformaci dosáhnout největšího pokroku. Růst a fungování měst má obrovský vliv na poptávku po
energii, protože na globální spotřebě energií se města podílejí z 60–80 % a podobně tomu je i u emisí
CO2.
Pro EU se jedná o zásadní problematiku. Vysoká míra energetické účinnosti je žádoucí pro zabezpečení
dodávek, udržitelnost, dostupnost pro domácnosti i průmysl a konkurenceschopnost hospodářství EU.
Jedná se o jeden z nejdůležitějších cílů politiky v oblasti klimatu a energetiky, jak je vymezena v
nedávném Sdělení o Energetické unii, Evropské strategii energetické bezpečnosti 2014 a Sdělení o
energetické účinnosti.
Již řadu let města vytrvale prosazují místní iniciativy a projekty v oblasti udržitelné energie a stojí v
centru snah o větší efektivitu a nadějnější energetické vyhlídky. Cílem UIA je tento přechod urychlit.
Aniž bychom chtěli vymezovat typy projektů, jaké mají být předloženy, je několik důležitých aspektů,
které by městské úřady měly při návrhu projektů zohlednit. Například se jedná o tyto:

zvyšování výroby obnovitelné energie v místním měřítku a zlepšování její distribuce

energeticky účinné rekonstrukce budov – budovy v EU představují kolem 40 % konečné
spotřeby energie, a jedná se tak o největší a nákladově nejúčinnější oblast ke zlepšení

opatření na podporu energetické účinnosti s cílem minimalizace rizika energetické chudoby a
jejích důsledků (např. špatný zdravotní stav, dětská chudoba, nedosažení vzdělání atd.)

podpora přechodu na nízkouhlíkové technologie

podpora energetické účinnosti a inteligentního řízení spotřeby ve veřejné infrastruktuře a v
odvětví bydlení

regulace poptávky po vytápění i chlazení a zavádění inovativních přirozených řešení pro
vytápění a chlazení budov a oblastí
7Energy
Cities, 30 návrhů Asociace Energy Cities k procesu energetické transformace měst a obcí, 2014: http://www.energycities.eu/IMG/pdf/cahier_short_jan2014_en.pdf
10

překonávání netechnologických překážek, tj. propagace změny chování ve prospěch
udržitelnějších řešení a snižování poptávky po energii
Z výše uvedených typů aktivit jasně vyplývá, že „energetická transformace“ má technologické,
společenské, kulturní, hospodářské i ekologické aspekty, a lze jednoznačně vyvodit, že v ní musí
občané i komunity hrát aktivnější roli. Zatímco tedy městské úřady mohou bez obav experimentovat
s odvážnými nápady, neměly by zanedbávat ani zapojení a informování občanů, také kvůli vzbuzení
časného zájmu o nová technologická řešení, jejichž cílem je zlepšit výhled.

Pracovní místa a kvalifikace v místním hospodářství
V diskusích o městské agendě EU byla otázka vytváření pracovních míst pravidelně otevírána jako
jedna z nejvyšších priorit pro členské státy EU, města i občany. Není to však nic překvapivého, uvážímeli, že zatímco míra nezaměstnanosti v poslední době klesá, v září 2015 bylo v EU nezaměstnaných 22,6
milionu lidí, z nichž mnoho ve věkových skupinách, které by normálně měly být nejproduktivnější a
podílet se na zdraví a prosperitě společnosti.
Stejně jako u ostatních témat se města nacházejí v unikátní pozici, ze které mohou tento problém řešit,
protože městské úřady přijímají rozhodnutí, která jsou blízká většině občanů. Jak se EU postupně
dostává z hospodářské krize, je třeba pamatovat na to, že více než dvě třetiny pracovní síly EU žijí ve
městech a že městské aglomerace jsou hlavními silami stojícími za inovací, konkurenceschopností a
ekonomickým růstem v celé Evropě. Města tedy hrají hlavní roli při vytváření a podpoře správných
podmínek pro inovativní investice, které vedou k většímu počtu lepších pracovních míst pro občany.
Znovu připomínáme, že typy očekávaných projektů nejsou přesně definovány, ale jako inspiraci si lze
vzít například zprávu URBACT „Více pracovních příležitostí: lepší města“8, protože vymezuje některé
kroky, které mohou městské úřady podniknout na podporu růstu a tvorby pracovních míst. Například
se jedná o tyto:

posilování místního zásobovacího řetězce, což pomáhá místnímu hospodářství těžit z místního
trhu a hrát aktivní roli v propojování místních společností, jejich partnerů a místních i širších
tržních příležitostí
8Více
pracovních příležitostí: lepší města, zpráva Urbact 2013: http://urbact.eu/more-jobs-better-cities-framework-cityaction-jobs
11

akce na podporu maximalizace poptávky a užšího propojení místních malých a středních firem
s širšími trhy

podpora stávajících malých a středních firem, zjišťování jejich ústředních problémů a
poskytování inovativních řešení

poskytování stimulujícího podnikatelského prostředí, spolupráce s podnikatelskou komunitou
a budování mostů mezi vzájemně se doplňujícími firmami (např. cyklická ekonomika, kdy
odpad z jednoho procesu představuje surovinu pro jiný...)

rozvoj vyspělé podnikatelské kultury a podpora vytváření nových firem a sociálních podniků
prosazováním
příznivých
místních
ekosystémů
včetně
například
prostřednictvím
„podnikatelských inkubátorů“ a podobných iniciativ

podpora odvětví s velkým počtem pracovních míst, jako je zelená ekonomika, zdravotnictví, IT
atd.
Komise chápe, že v zájmu získání co největších výhod z hospodářského růstu musí města zajistit na
svých trzích odpovídající poměr mezi poptávkou (dostupná pracovní místa) a nabídkou (lidé, kteří o ně
mají zájem). Zásadní důležitost má zvyšování kvalifikace a lepší prognostika ohledně potřeb trhu práce.
Lidé musí mít správnou kvalifikaci, pokud je má dlouhodobě zaměstnávat konkurenceschopný
zaměstnavatel. Body, které by měly zohledňovat města při návrhu akcí: spolupráce se vzdělávacími
institucemi k naplnění jejich vyvíjejících se potřeb na trhu práce, stimulace poptávky po kvalifikaci,
spolupráce se zaměstnavateli na zajišťování potřebných kvalifikací předem.
Jak již bylo uvedeno a vzhledem k tomu, že projekty UIA budou v zásadě izolované zkušební případy,
bude se také flexibilně posuzovat, co lze financovat ze strany EFRR v rámci jednoho projektu UIA,
pokud bude možné projekt celkově považovat za přínos k tematickým cílům a investičním prioritám
EFRR a pokud projekt nebude nadměrně zaměřen na aktivity běžně financované spíš z ESF.
4. Zásady financování
Iniciativa UIA se řídí principem „celkových nákladů“. Projekt spolufinancují EFRR až z 80 % přípustných
nákladů. Každý příjemce financování EFRR musí zajistit veřejný nebo soukromý příspěvek k naplnění
rozpočtu (alespoň 20 %) buď z vlastních nebo z jiných zdrojů. Doporučujeme však, aby většina
příspěvků pocházela z veřejných zdrojů.
Platební schéma UIA vychází hlavně z principu platby EFRR předem:
12

Nejprve krátce po popisu grantové dohody proběhne platba EFRR odpovídající 50 %
grantu EFRR ve prospěch městského úřadu.

Druhá platba EFRR předem odpovídající 30 % grantu EFRR proběhne ve prospěch
městského úřadu po podání a schválení průběžné zprávy o pokroku uvádějící auditované
výdaje na projekt.

Třetí platba EFRR bude provedena po schválení konečné zprávy o pokroku, která rovněž
musí uvádět auditované výdaje na projekt.

Konečná platba EFRR bude ve prospěch projektu provedena po podání a schválení
konečné kvalitativní zprávy.
Podrobné informace o principech financování projektů UIA uvádí oddíl 1.7 pokynů UIA.
5. Vytváření a vývoj projektu
5.1 Partnerství pro Urban Innovative Actions
V rámci projektů UIA se očekává, že městské úřady budou blízkými partnery správné kombinace
místních subjektů. Všichni partneři musí být z EU. Partnerství mohou tvořit následující subjekty:

Městský úřad: iniciativa UIA funguje na základě městského úřadu, který zodpovídá za celkové
provádění a řízení celého projektu.
13
Poznámka:


V případě sdružení a seskupení považovaných za organizované aglomerace
bude instituce, včetně všech ostatních zúčastněných městských úřadů,
považována v rámci projektu UIA za jeden městský úřad.

V případě sdružení či seskupení městských úřadů bez právního statusu
organizované aglomerace musí zúčastněné městské úřady určit jeden hlavní
městský úřad a ostatní přidružené městské úřady. Konkrétněji:
o
Hlavní městský úřad zodpovídá za celkové provádění a řízení celého
projektu a nese plnou finanční a trestní odpovědnost vůči
pověřenému úřadu.
o
Přidružené městské úřady budou zodpovídat za realizaci
konkrétních aktivit a produkci souvisejících plnění/výstupů.
Přidružené městské úřady obdrží podíl z rozpočtu projektu a budou
vykazovat náklady vynaložené na realizaci aktivit.
Realizační partneři: instituce, agentury, organizace, partneři ze soukromého sektoru,
sdružení, které budou hrát aktivní roli při provádění projektu. Budou zodpovídat za realizaci
konkrétních aktivit a produkci souvisejících plnění/výstupů. Je třeba uvést, že jako formální
partneři se smějí na projektu podílet pouze organizace se statusem právnické osoby.
Poradenské firmy, které mají primární cíl vývoj a řízení evropských projektů, se na projektu
jako formální partneři podílet nesmějí.
Širší skupina partnerů by se měla podílet také na navrhování a provádění projektu. Skupina může
zahrnovat instituce, agentury, organizace a sdružení. Tyto subjekty nebudou hrát přímou roli, ale
budou považovány za důležité při zajišťování bezproblémového a efektivního provádění a budou za
projekt spoluzodpovídat.
14
Realizační partneři a všechny ostatní organizace zahrnuté v širší skupině partnerů nemohou podávat
návrhy projektů v rámci tohoto nabídkového řízení.
Podrobné informace k rolím a zodpovědnosti městských úřadů (případně i přidružených městských
úřadů) a realizačních partnerů uvádí pokyny UIA v oddílu 2.1.
5.2 Aktivity projektu
Aktivity v rámci projektů UIA musí být organizovány podle pracovních balíčků a musí podporovat
alespoň jeden tematický cíl EFRR a související investiční prioritu, jak jsou vymezeny v prvním odstavci
článku 9 NSU9 o ESIF a v článku 5 EFRR.
Každému projektu bude přidělen odborník UIA, který:

bude průběžně poskytovat asistenci a poradenství ve věci akce, zejména s ohledem na
inovativní obsah

bude asistovat při vypracovávání dokumentace a výstupů, které zachytí a budou šířit nabyté
poznatky, doporučené postupy atd. širšímu publiku

bude zajišťovat správné nasměrování akce v souladu se schváleným návrhem
Náklady na odborníky UIA (včetně výdajů na cesty a ubytování) uhradí iniciativa UIA.
Další informace o rolích a úkolech odborníků UIA uvádí oddíl 1.5 pokynů UIA.
5.3 Rozpočtové položky a přípustné náklady
Veškeré výdaje související s prováděním projektů UIA musí být přípustné podle pokynů UIA a
definované jako příslušné rozpočtové položky:

Personál

Administrativa

Cesty a ubytování

Externí konzultace a služby

Vybavení
9Nařízení
(EU)
o
společném
content/EN/TXT/?uri=celex:32013R1303
ustanovení
č.
1303/2013:
http://eur-lex.europa.eu/legal-
15

Infrastruktura a stavební práce
6. Proces žádosti
Balíček se žádostí pro 1. nabídkové řízení UIA má následující součásti:

tyto zadávací podmínky (k dispozici ve všech jazycích EU)

pracovní verze formuláře žádosti a potvrzenku a pokyny (k dispozici ve všech jazycích EU)
Dále bude potřeba důkladně z pokynů UIA (k dispozici pouze v angličtině) nastudovat zastřešující
pravidla iniciativy.
Veškerá dokumentace je k dispozici rovněž na webových stránkách UIA.
Proces žádosti probíhá zcela elektronicky prostřednictvím systému Electronic Exchange Platform (EEP)
UIA. Žádost tvoří formulář žádosti a naskenovaná podepsaná potvrzenka. Odkaz na EEP k vytvoření
a podání těchto dokumentů najdete společně s výše uvedenými dokumenty na webových stránkách
UIA. EEP bude k dispozici pro podávání žádostí alespoň jeden měsíc před konečným termínem pro
podání.
Přestože formulář žádosti je možné podat v libovolném oficiálním jazyce EU, důrazně doporučujeme
jej vyplnit jednoduchou angličtinou. Je třeba uvést, že strategické a operativní vyhodnocení podaných
formulářů žádostí bude probíhat s využitím anglické verze (v případě podání formuláře žádosti v jiném
jazyce přeloží dokument do angličtiny externí poskytovatel služeb najatý stálým sekretariátem (PS)).
Kvalitu překladu nelze zaručit.
Konečný termín pro podání formuláře žádosti a potvrzenky je 31/03/2016, 14h00 CET.
7. Proces výběru
Po podání projde každá žádost procesem výběru rozděleným do následujících fází:
1. kontroly způsobilosti a přípustnosti
2. strategické hodnocení
3. operativní hodnocení
16
7.1 Kontroly způsobilosti a přípustnosti
Po uzavření řízení bude provedeno vyhodnocení obdržených formulářů žádostí a příslušných příloh co
do shody s kritérii formální způsobilosti a přípustnosti. Tato kritéria tvoří minimální technické
požadavky, které bezpodmínečně platí pro všechny podané návrhy. Kontroly způsobilosti a
přípustnosti tvoří následující součásti:
Způsobilost
1. Formulář žádosti byl odeslán elektronicky prostřednictvím EEP před konečným termínem
uvedeným v zadávacích podmínkách nabídkového řízení.
2. Formulář žádosti je zcela vyplněn.
3. Žadatel je městský úřad nebo místní správní jednotka definovaná podle stupně urbanizace
jako město či předměstí s nejméně 50 000 obyvateli.
NEBO
Žadatel je sdružení či seskupení městských úřadů místních správních jednotek definovaných
podle stupně urbanizace jako město či předměstí s nejméně 50 000 obyvateli.
4. (Pouze v příslušných případech) V případě sdružení nebo seskupení bez právního statusu
organizované aglomerace jsou představeny hlavní městský úřad a přidružené městské úřady.
5. Jsou dodrženy časové limity: datum ukončení projektu odpovídá požadavkům řízení a
iniciativy.
6. Jsou dodrženy požadavky na maximální výši rozpočtu a princip spolufinancování.
Přípustnost
1. Podepsanou potvrzenku je třeba nahrát do EEP a přiložit k formuláři žádosti do vypršení
termínu řízení.
Nebudou-li všechny výše uvedené požadavky dodrženy, žádost nebude postoupena dále k procesu
vyhodnocení.
7.2 Strategické hodnocení
Žádosti, které budou prohlášeny za způsobilé a přípustné, projdou strategickým hodnocením, které
provede panel externích odborníků. Na strategické hodnocení připadá 80 % váhy přikládané
celkovému hodnocení projektu. Tvoří je následující kritéria:

Inovativnost (40 % váhy) – do jaké míry může žadatel prokázat, že navrhovaný projekt je nový
17
a má jasný potenciál a znamená přínos

Partnerství (15 % váhy) – do jaké míry je zapojení důležitých partnerů relevantní pro provádění
projektu

Měřitelnost (15 % váhy) – do jaké míry projekt přinese měřitelné výsledky

Přenosnost (10 % váhy) – do jaké míry bude projekt přenosný do dalších městských oblastí v
celé Evropě
Informativní otázky k hodnocení pro každé kritérium najdete v oddíle 3.2.2 pokynů UIA.
Po provedení strategického hodnocení vypracuje panel externích odborníků hodnocení žádostí a
seřadí je. Ve shodě s Komisí budou žádosti, které získají více než určitý počet bodů, postoupeny dále k
operativnímu hodnocení.
Žadatelé budou po ukončení procesu strategického hodnocení uvědoměni o rozhodnutí.
7.3 Operativní hodnocení
Operativní hodnocení provádí stálý sekretariát. Tvoří 20 % váhy přikládané celkovému hodnocení
projektu.
Hlavním cílem operativního hodnocení je vyhodnotit kvalitu návrhu (včetně zdůvodnění projektu,
proveditelnosti, ucelenosti a soudržnosti pracovního plánu kvality navrhovaných řídicích struktur,
soudržnosti a přiměřenosti rozpočtu a kvality navrhovaných komunikačních aktivit).
Informativní otázky k hodnocení pro kritérium „kvality“ najdete v oddíle 3.2.3 pokynů UIA.
Po operativním hodnocení se sejde výběrová komise složená z pověřeného subjektu a Komise a
provede konečný výběr. Komise vydá konečný souhlas s výběrem projektů. Žadatelé budou po
ukončení procesu operativního hodnocení uvědoměni o rozhodnutí.
7.4 Systém skóre hodnocení
Každému váženému kritériu bude přiděleno skóre od 1 do 5, podle kterého se spočítá průměrné skóre
projektu.
Podrobné informace o systému skóre hodnocení najdete v oddíle 3.2.4 pokynů UIA.
18
8. Veřejné zakázky, audit a státní podpora
Projektoví partneři, kteří splňují definici veřejného zadavatele podle příslušné národní legislativy
upravující veřejné zakázky, musí dodržovat příslušná pravidla pro veřejné zakázky.
Náklady nahlášení v rámci projektu musí projít auditem, který musí provést nezávislý auditor.
Stanovisko nezávislého auditu musí zmiňovat zákonnost a řádnost nahlášených výdajů, realizaci
produktů a služeb, spolehlivost nahlášených výdajů a shodu výdajů a operací s národními předpisy i
předpisy Společenství.
Schválené projekty musí dodržet pravidla státní podpory, kterou se rozumí jakékoli selektivní
zvýhodnění podniků ze strany národních veřejných orgánů. Hospodářské aktivity (tj. nabídky zboží
nebo služeb na trhu) projektů financovaných v rámci iniciativy UIA proto musí být v souladu s pravidly
pro státní podporu. V případě, že budou zjištěny aktivity využívající státní podporu, měly by projekty
zohlednit, že se na ně mohou vztahovat omezení.
Podrobné informace o veřejných zakázkách a státní podpoře najdete v oddílech 4.5.7 a 4.5.8 pokynů
UIA.
9. Jak získat pomoc
Pracovníci stálého sekretariátu budou připraveni pomoci žadatelům s technickými otázkami, které
mohou vyvstat během nabídkového řízení. Kontaktní údaje najdete na webových stránkách UIA.
Stálý sekretariát rovněž uspořádá čtyři semináře pro žadatele ve městech na severu, jihu, východě a
západě Evropy. Data a místa konání seminářů pro žadatele najdete v části „Události“ na webových
stránkách UIA.
10. Důležitá data

15/12/2015 – Zahájení 1. nabídkového řízení

31/03/2016 – Konečný termín pro podání formuláře žádosti

10/2016 – Přibližné datum konečného rozhodnutí o schválení projektů

10/2016 – Přibližné datum zahájení schválených projektů
Těšíme se na vaše návrhy!
19