C. PARKOVÁNÍ A ODSTAVOVÁNÍ KOL 1 ÚVODEM 2 TECHNICKÉ

C. PARKOVÁNÍ A ODSTAVOVÁNÍ KOL
Ing. Jaroslav Martinek, Centrum dopravního výzkumu v.v.i., www.cdv.cz
Duben 2007
V rámci projektu VaV „CYCLE21: Analýza potřeb budování cyklistické infrastruktury v ČR“, který byl
realizován v rámci Národního programu výzkumu 2004 – 2009 Ministerstva dopravy České republiky
(č. 1F43E/045/210) byl vytvořen pasport řešení cyklistické infrastruktury.
1 ÚVODEM
Jízda na kole stejně jako každý pohyb někde začne, někde se odehrává a někde končí. Pro podporu
využívání jízdního kola jako rovnocenného dopravního prostředku je tedy nutné mít možnost
zaparkovat bezpečně své kolo doma, mít kvalitní a bezpečnou infrastrukturu, mít dopravním značením
naznačenu cestu k vhodnému parkování a mít možnost bezpečně a snadno zaparkovat své jízdní kolo
co nejblíže cíli své cesty. Jinými slovy, cyklistickou dopravu nelze chápat jako přepravu z bodu A do
místa B, nýbrž jako řetěz tvořený články ZDROJ – CESTA – CÍL. Tento řetěz je silný tak jako jeho
nejslabší článek. Poskytování dostatečných parkovacích možností pro cyklisty je tedy zkvalitňováním
tohoto řetězce.
Parkování v Groningenu - Holandsko (foto: Petr Pokorný)
Parkovací dům pro kola, Breda - Holandsko (foto: Petr
Pokorný)
2 TECHNICKÉ PODMÍNKY 179 A PARKOVÁNÍ
2.1
ODSTAVNÁ ZAŘÍZENÍ PRO JÍZDNÍ KOLA (KAPITOLA 14.4.1. TP 179)
Spolu s budováním cyklistických tras je třeba cyklistům nabídnout zařízeni pro bezpečné odstaveni
jízdních kol, zejména v místech, kde je poptávka po odstavovaní jízdních kol očekávaná. Jedna se
především o lokality, které jsou zdrojem a cílem cyklistické dopravy. Odstavovaní jízdních kol se děli
teoreticky na krátkodobé (do cca 2 hodin - za účelem nákupu, návštěvy apod.) nebo dlouhodobé (nad
2 hodiny - po dobu pracovní doby, vyučováni, přes noc, systém Bike and Ride apod.).
Stanoveni potřebného počtu odstavných stání
Při návrhu a schvalování nových bytových a občanských staveb má být kromě vypočtu stání pro
motorová vozidla prokázáno i zajištěni dostatečného počtu míst pro odstaveni jízdního kola. Pro návrh
jsou rozhodující sezónní nároky (letni měsíce). V případě průmyslových podniků či obchodních
zařízeni lze potřebný počet odstavných stání stanovit průzkumem či v závislosti na dělbě přepravní
práce. Povinnosti každého zaměstnavatele je podle zákoníku práce zajistit bezpečné odstaveni
jízdního kola pro zaměstnance, pokud jej používá k cestě do zaměstnání a zpět. (zákoník práce,
§145). V případě bytových staveb je třeba při jejich navrhovaní předpokládat cca 1 kolo na 2 obyvatele
v závislosti na podmínkách pro cyklistiku v daném regionu.
Druhy odstavných zařízení pro jízdní kola
• Stojany - umisťuji se u menších atraktivit pro cyklistickou dopravu - drobné obchody, bydliště
apod.
• Odstavné plochy (objekty) - pro menši i větší počet jízdních kol. Umisťuji se u škol,
rekreačních a sportovních zařízeni, průmyslových a výrobních podniků, v nákupních centrech.
Navrhuji se zastřešené.
• Úschovné prostory - uzamykatelné prostory pro dlouhodobější odstavovaní jízdních kol
(nádraží, stanice metra, pracoviště, bydliště).
• Boxy (garáže) pro jízdní kola - uzamykatelné malé garáže pro jízdní kola. Jejich výhodou je
bezpečná ochrana jak proti krádeži a vandalismu, tak proti povětrnostním vlivům. Navrhuji se
v místě bydliště, na pracovištích, u stanic dráhy zapojených do systému Bike+Ride. Jejich
umístění má byt určeno uzemním plánem (resp. generelem cyklistické dopravy).
Potřebné rozměry odstavných stáni pro jízdní kola jsou závislé na způsobu ukládáni jízdních kol (v
jedné úrovni, ve více úrovních), jsou obsahem níže uvedeného obrázku. Stáni pro jízdní kolo bez
přístupových komunikaci zabírá plochu přibližně 0,90x2,00 m2.
Obr.: Rozměry odstavných stání pro jízdní kola.
Odstavné zařízeni pro jízdní kola má splňovat tyto základní požadavky:
• pohodlné zajištěni kola s možnosti uzamčeni (rámu nebo obou kol),
• má vyhovovat většině druhů a velikosti jízdních kol,
• musí byt pevné, aby udrželo jízdní kolo i s nákladem (nákup) nebo za silného větru,
• konstrukce musí byt taková, aby nedocházelo k poraněni osob ani poničeni jízdních kol,
• dlouhodobá stání je třeba ochránit před povětrnostními vlivy zastřešením,
• druh a provedeni stojanů a zastřešeni má architektonicky odpovídat okolnímu prostředí.
Správné umístění odstavných zařízení ovlivňuje jejich skutečné využívání cyklisty. Stojany mají byt
umístěny na viditelném místě na veřejném prostranství, pokud možno v zorném poli cyklisty, např. v
blízkosti vchodu do objektu. Větší plochy pro odstavováni jízdních kol je vhodné zajistit ostrahou
(možno sloučit s vrátnicí apod.).
3 PŘÍKLADY
3.1
PŘÍKLAD CYKLISTICKÉ PARKOVACÍ POLITIKY – BELGICKÝ GENT
Otázka parkování je v České republice prozatím opomíjenou
záležitostí. Proto jako příklad bude nejprve uvedeno město
Gent, které má svoji speciální cyklistickou parkovací politiku.
Z cyklistického rozpočtu jde na parkovací infrastrukturu
celkem 5%. V roce 1997 město započalo projekt „Provelo“,
kterým zahájilo komplexní preventivní program proti
krádežím kol na kterém pracuje cyklistické oddělení a policie
společně. Jedním z opatření byla i celá řada parkovacích
míst pro kol. cyklistické oddělení provedlo inventuru, kde
všude je možné parkovat a kde se také parkuje na „černo“.
V této chvíli je již vybudováno přes 4000 parkujících míst na
200 různých lokalitách. Plánováno je dalších 1000 míst.
Hodně se také věnuje otázce parkování residentů. Město
Gent používá dva typy přístřešků zaručující i bezpečnost.
Projekt „Provelo“ zahrnuje také hlídací parkoviště,
objednávky typizovaných kol, které mají odrazovat od
krádeží a zřízení parkovacího depa, registraci kol. V rámci projektu policie jezdí na kolech, jsou
realizovány komunikační strategie, zaměřené i na vybavenost kol. Součástí týmu jsou tři pracovníci,
kteří hledají ukradená kola a odváží je pak do cyklistického depa. Cyklistické depo slouží rovněž jako
odkládací prostor pro studenty, kteří na prázdniny odjíždějí domů a kola si tak mohou nechat ve
městě.
3.2
3.2.1
ZAŘÍZENÍ CYKLISTICKÉ PARKOVACÍ INFRASTRUKTURY
Opatření ad-hoc
Jak již bylo výše uvedeno, otázka parkování je v České republice prozatím opomíjenou záležitostí. A
tak není ani divu, že cyklista hledá možnost k zaparkování kde se dá. Ilustrační obrázky nepotřebují
další komentář.
Dobrá cyklistická parkovací politika města musí být v ulicích měst poznat. Zkuste uhodnout, které foto
je ze zahraničí a které je z domova?
3.2.2
Stojany
Stojany jsou zařízeními sloužícími buď k parkování nebo odstavení jízdních kol. Pro parkování stačí
použít jednoduchý stojan bez vlastního jistícího zařízení, kde si cyklista mùže - podle vlastního
uvážení, plynoucího obvykle z délky parkování a přehledu o parkujícím jízdním kole - toto kolo zajistit
sám. Stojany pro parkování jsou buď trvale instalované, pokud jsou pevnì připevněné, nebo jsou
instalované jen dočasně (např. po dobu prodeje před obchodem, pohostinstvím, při jednorázových
např. tělovýchovných akcích).
Pro odstavení by stojany měly být
umístěny
v
uzamykatelném
prostoru,
nejlépe
zastřešeném a s ostrahou (viz dále "Úschovny"). Při vysoké pořizovací hodnotě nových jízdních kol by
se cyklistùm vyplatil přiměřený poplatek za tuto ostrahu.
Různé typy zařízení pro odstavení jízdních kol jsou dokumentovány na přilehlých obrázcích.
Brněnské komunikace, a.s., Útvar dopravního inženýrství, doporučují budovat též stojany, které
umožňují přichycení celého rámu a které se používají např. ve Vídni (viz. níže)
Takové stojany jsou ale již vidění i v ČR. Příkladem může být město Olomouc.
Nejčastější příkladem jsou ale níže uvedené typy stojanů.
3.2.3
Úschovny
Úschovny jsou uzavíratelným zařízením pro dlouhodobé
odstavování jízdních kol. Navrhují se v různých cílových místech
cyklistické dopravy jako integrovaná součást systému této
dopravy a jeho zařízení. Tyto úschovny by měly být uzamykané
místnosti uvnitř domù nebo oplocené přístřešky a měly by být
vybavené pro odstavování jízdních kol různými druhy závěsů
nebo stojanù, jimiž mohou být stojany s vlastním zajišťovacím
zařízením nebo stojany uzpůsobené k zajištění jízdního kola
majitelem. Úschovny se obvykle zřizují v areálech škol, pracovišť
s velkým počtem zaměstnanců, železničních a autobusových
nádraží, vybraných stanic metra a dalších vybraných stanic
městské hromadné dopravy, v místech soustředěné občanské
vybavenosti (např. před obchodními domy a ve větších
sportovních a rekreačních lokalitách). Úschovny mají mít
ostrahu, která je zpřístupňuje.
Úschovna kol na nádraží v Houtenu (vlevo), v Utrechtu (vpravo)
Úschovna kol na střední škole v Utrechtu pro 500 kol, střežená kamerovým systémem.
Úschovna kol na pracovištích v Olomouci.
3.3
KOLÁRNY
Kolárny jsou zařízeními pro jízdní kola, určené pro jejich dlouhodobé uložení obvykle v
nebytových prostorech obytných budov. Někdy se s nimi počítalo (stejně tak jako s kočárkárnami) v
rámci komplexní bytové výstavby. Význam nebytových prostor pro podnikání a zisk peněz
na opravu domů plynoucí z podnikání, prakticky vylučuje instalaci koláren v nebytových prostorech
a tím je zřejmé vylučuje vůbec z panelových obytných domù, kde nejsou sklepní ani vhodné pùdní
prostory aspoň pro dlouhodobé odstavení např. přes zimu. Odstavování jízdních kol v malých bytech
panelových obytných domù je obtížné, ba nemožné. Řešení je snad ve výstavbě přilehlých úschoven,
postavených z nájemného,
získaného
z
podnikatelské
činnosti
v
prostorách
přestavěných z dosavadních nebytových místností (kočárkáren, koláren) a z příspěvků majitelů kol.
Současná situace zřejmě neprospěje rozvoji účelové cyklistiky (do které samozřejmě nepočítáme
pojíždění dětí na kolech po sídlištích nebo v parcích) a to právě v místech největšího soustředění
obyvatelstva. Zatímco cyklistickou síť není obtížné v těchto sídlištích vytvořit, neboť k tomu poslouží
obvykle málo využité obslužné motoristické komunikace nebo komunikace pro chodce, aniž by byl
problém napojit tuto síť na hlavní cyklistickou síť, je možnost odstavení jízdních kol významným
limitujícím faktorem. Průzkumy také ukazují, že obyvatelé těchto sídlišť mají stanoviště pro svá jízdní
kola na chalupách či chatách. Ve velkých městech jako Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, jsou přepravní
vzdálenosti tak velké, že navíc ovlivní rozhodnutí obyvatelstva největších okrajových sídlišť použít kolo
při cestě např. do zaměstnání, i když podmínky pro odstavení a jízdu budou vylepšeny. Nicméně v
menších městech by byly dobré podmínky pro odstavování jízdních kol při bydlení výrazně příznivým
faktorem pro jejich zvýšené použití.
3.4
PŘÍKLAD Z PROSTĚJOVA - STOJANY.
V Prostějově stojí stojany, které se úspěšně snaží předejít krádeží kol, mají tyto vlastnosti
•
•
•
Především, pokud odkládám své kolo, chci jeho rám zamknout k pevnému předmětu. To
neumožňuje téměř žádný stojan. Proto velká část cyklistů stojany nepoužívá a kola staví různě k
dopravním značkám a zábradlím.
Potřebuji, aby kolo stálo ve stojanu pevně a stabilně. Nesmí se kácet je-li zatížené (nákup, dítě v
sedačce), nebo pokud do něj někdo strčí. Tomuto požadavku nevyhovují nízké stojany, fixující
pouze přední kolo.
Pokud kolo postavím do stojanu, potřebuji je z něj také vyjmout. Skutečnost je taková, že ze
změti řidítek, bowdenů a pedálů lze vlastní kolo často vyprostit až po usilovném zápase. Každé
kolo má pevnou šířku a podle ní potřebuje i prostor pro odstavení a manipulaci. Má-li některý
stojan stání pro šest kol a přitom šířku jen jeden metr, lze do něj opravdu postavit jen tři kola a to
nepohodlně, protože kola v něm nebudou pravidelně rozmístěna.
Při jejich konstrukci se nezaměřili jen na otázku skloubení příjemného designu a nízké ceny, ale velký
důraz kladli právě na pohodlné používání a nadstandardní zajištění kola proti krádeži. Výsledkem jsou
moderní bezpečnostní stojany VELOCK.
Stojany jsou robustní a umožňují uzamčení kola za rám k pevné konzole pomocí odolného uzávěru,
který je přímo součástí stojanu. Toto řešení prakticky znemožňuje krádež odstaveného kola.
Uzamknout lze všechny běžné typy kol, včetně například i dětských a skládacích.
Funkce stojanu je následující. Předním kolem najedete do stojanu. Kolo opřete rámem o pevnou
konzolu a rám obemknete otočným třmenem, jehož konec zajede do pouzdra zámku. Zasunutím
vyjímatelného zámku do pouzdra ve stojanu je třmen zajištěn a tím je blokováno celé kolo. Třmen je
vyroben z masivní oceli a zámek je možné volit z několika typů až po bezpečnostní třídu 4 (odolný
proti rozlomení, vytržení, vyhmatání a odvrtání). Účelná konstrukce stojanů VELOCK umožňuje použití
i klasickým způsobem, kdy je kolo zamčeno k pevné konzole běžným velozámkem, nebo je odstaveno
zcela bez uzamčení. Stojany, pokud jsou volně přístupné, může používat každý, kdo si opatří
uvedený zámek (není součástí stojanu). Zámek je možné koupit ve specializovaných obchodech se
zámky (např. FAB 2004), nebo jej lze objednat u firmy TANO. K zámku je nabízen i jednoduchý
držáček k upevnění na kolo.
Stojany VELOCK nacházejí uplatnění všude tam, kde je potřeba zabránit krádežím odstavených kol.
Na veřejných prostranstvích i v soukromých objektech. Do škol, úřadů a firem jezdí žáci, nebo
zaměstnanci na kole pravidelně a je proto pro ně výhodné pořídit si vlastní zámek. Na jiných místech,
jako u kin, restaurací a podobně, mohou být zámky půjčovány. Ideálním případem je širší nasazení
uzamykatelných stojanů v jednom městě, či obci. Cyklista pak může na všech místech zamknout kolo
vlastním zámkem.
Příkladem může být město Prostějov, které rozmístilo na nejvíce frekventovaných místech 50 stojanů
VELOCK s celkovou kapacitou 200 kol. Část nákladů spojených s pořízením a instalací stojanů hradilo
Ministerstvo vnitra ČR v rámci programu prevence kriminality. Mimo to se ve městě nachází další
stojany pořízené firmami pro zaměstnance, nebo instalované u bytových domů. Veškeré podrobnosti o
vyráběných typech naleznete na www.tano.cz