Zdenka Jelenová

Návštěva:
CEGV CASSIOPEIA
Matouš Šimek:
O VYDŘÍM
NAMLOUVÁNÍ
Zdenka Jelenová:
PÍSEK MÁ PRVNÍ
EKOŠKOLU V KRAJI
PORADNY SÍTĚ KRASEC PORADNY SÍTĚ KRASEC PORADNY SÍTĚ KRASEC
C A LL A
370 04 České Budějovice, Fráni Šrámka 35
Tel.: 387 310 166, 387 311 381, e-mail: [email protected], web: http://www.calla.cz
Poradna: Po 9–13 h. (především energetika, Edvard Sequens, [email protected]),
St 14–17 h. (před. alternativy pro zemědělství, Hana Gabrielová, [email protected]),
Čt 14–17 h. (před. ochrana přírody a krajiny a ekologická obnova po těžbě surovin, Jiří Řehounek, [email protected]). Databáze instalací OZE na www.zdrojeenergie.cz.
ČESKÝ NADAČ NÍ FOND PRO VYDRU
379 01 Třeboň, Jateční 311
Tel.: 384 722 088 (Matouš Šimek 775 114 505, e-mail: [email protected])
web: http://www.vydry.org
Poradna: Po 14–18 h., Út 13–17 h. Průběžně konzultace v oblasti ochrany vydry říční,
náhrady škod (Marie Pacovská 775 364 625, [email protected])
Za podporu děkujeme
Kavárně Měsíc ve dne,
Nová ulice 3, České Budějovice,
která poskytuje prostory pro konání akcí sítě
KRASEC a pomáhá s distribucí časopisu.
Kavárna na půl cesty,
Fair-Trade obchůdek,
Galerie, Literární kavárna
www.mesicvedne.cz
DŘ ÍPATK A
383 01 Prachatice, Rumpálova 402
Tel. 388 317 806, 606 620 219 (Vlastislav Kašpar), e-mail: [email protected],
web: http://www.dripatka.cz
Poradna: Po a Čt 16–18h. (všeobecné poradenství, podpora a realizace EVVO dětí)
E KOLOGI CKÝ P R ÁV N Í S ERV I S
390 01 Tábor, Převrátilská 330
Tel: 381 253 904, fax: 381 253 910, e-mail: [email protected], web: http://www.eps.cz
Právní poradna: Z důvodu nedostatku finančních prostředků je od 1. 6. 2007 provoz poradny
EPS v Táboře až do odvolání ukončen. S dotazy se můžete obracet na poradnu EPS v Brně –
Markéta Višinková, [email protected], tel: 545 575 229 (Po 13 – 17h., St a Pá 9 – 13h.)
V Táboře pouze knihovna: Út 10 – 15 h. a St 10 – 15:30 h.
E KOWAT T
370 01 České Budějovice, Žižkova 1 (budova PVT)
Tel.: 389 608 211, web: http://www.ekowatt.cz, www.energetika.cz
Energetická poradna: Po a St 13 – 17 h. (tým odborných energetických poradců, kteří mají
akreditaci České energetické agentury)
FLORI A N US
377 01 Jindřichův Hradec, Pražská 1286/II
Tel.: 384 382 511, e-mail: [email protected], web: http://www.florianus.cz
Poradna: Út 10–13 h., Čt 14–18 h. (Martin Charvát – specializace na oblast přírodních zahrad,
zajištění odborné literatury)
ROSA
370 01 České Budějovice, Senovážné nám. 9
Tel.: 387 432 030, e-mail: Věra Soukupová - [email protected], Hana Janáčková Kojanová [email protected], Zuzana Guthová, [email protected], web: www.rosacb.cz
Poradna, i videotéka: Po 12–17 h, Út 10–12 h. (všeobecné poradenství, šetrná domácnost,
ekospotřebitelství, komunitní a strategické plánování, Místní agenda 21)
Knihovna: přemístěna na Pedagogickou fakultu JU, Jeronýmova 10, Č. Budějovice,
otevřeno Út 14–17 h.
ŠMIDINGEROVA KNIHOVNA
386 01 Strakonice, Husova 380
Tel.: 383 323 021, 383 322 219, e-mail: [email protected], web: http://www.knih-st.cz
Poradna: Po – Pá 7.30–16 h. (Ivana Jonová)
AKTUALIZOVANÝ KALENDÁŘ PŘEDNÁŠEK, SEMINÁŘŮ
A DALŠÍCH AKCÍ PRO VEŘEJNOST NAJDETE NA
www.krasec.cz/kalendar
Jihočeský čtvrtletník o životním prostředí
Název časopisu je odvozen od názvu
Krajské sítě environmentálních center v jižních
Čechách, která vznikla v rámci projektu,
podpořeného z prostředků Evropského
sociálního fondu v ČR a ze státního rozpočtu
ČR, prostřednictvím MŽP ČR.
Zveřejněné články obsahují názory autorů,
nevyjadřují (pokud není výslovně uvedeno)
ani stanovisko sítě KRASEC, ani redakční rady.
Vydává:
Rosa, o.p.s., jako časopis Krajské sítě
environmentálních center KRASEC
Partnerské organizace projektu:
Calla, Český nadační fond pro vydru, INKANO,
SVIS MŠMT-CEV Dřípatka, ZO ČSOP Šípek,
Rosa,o.p.s., Ekologický právní servis, Fakulta
managementu VŠE J. Hradec
a Jihočeský kraj
Adresa redakce:
KRASEC, Rosa,
Senovážné nám. 9, 370 01 České Budějovice
e-mail: [email protected]
Odpovědná redaktorka:
Zdenka Jelenová
Redakční rada:
Libuše Jozková, Jiří Guth, Ivana Jonová
Vladimír Molek, Jan Nový
Sazba a grafická úprava:
MADART, Vodňany (www.madart.cz)
Tisk:
TISKÁRNA HEMALA, Písek
Evidováno:
Ministerstvo kultury ČR, reg. č. E 16312
TIŠTĚNO NA RECYKLOVANÉM PAPÍŘE
Velké foto na obálce © Zbyněk Konvička
© KRASEC 2008
ISSN 1802-1441
E DI TOR IA L
Z OB S A H U
AKTUÁLNĚ ZE SÍTĚ KRASEC
zprávy od partnerských
organizací
4–5
Z dnešní trochu nostalgicky naladěné obálky dýchá znamení loučení. Ale
také nového začátku, protože ta cesta vede kamsi daleko... Devátým číslem se s Vámi čtvrtletník
Krasec loučí. Skončil velký dvouletý projekt, jehož
byl součástí. A tak se dnes trochu ohlédneme za
plynulý rokem, zavzpomínáme na některé úspěšné
akce, ale nabízíme také mnoho podnětů – pro Vaše
i naše další konání.
foto Antonín Schubert
Milé čtenářky a čtenáři,
KONEC
NEJSILNĚJŠÍHO SMRKU TŘEBOŇSKA
Vlastně to vše vyznívá velmi optimisticky. Činnost
sdružení Krasec nekončí, naopak se do jeho řad
hlásí noví zájemci o spolupráci. Nadále také fungují stránky www.krasec.cz, na nichž můžete najít aktuální zprávy a „zelené“ komentáře, kalendář akcí
pro veřejnost i rozsáhlou nabídku publikací a dalších materiálů. Část z ní obsahuje plakátek, který si
můžete vyjmout uprostřed tohoto časopisu.
Osobně musím přiznat, jak je mi dneska líto, že
jsem se víc nezapojila do burcování proti kácení
staré kaštanové aleje u píseckého kostela. Pozdě.
V době adventní tu městský úřad nechal pokácet
staré stromy, které spoluvytvářely nezapomenutelný genis loci. Připadalo mi, že je tu dost bojovníků
proti, kteří „to ohlídají“. A že pokud to není správné a skutečně nutné, tak ke kácení nedojde. Došlo.
Nezbývá než poněkud patetické poučení: Nikdo za
nás neudělá to, co pokládáme za správné... Nikdo
za nás žádný boj nevybojuje. A nesvádějme vše na
úředníky, politiky nebo zlé podnikatele...
ZDENKA JELENOVÁ, [email protected]
7
Ja n a S equ en sová
Jihočeský bronz v anketě
Strom roku
9
Vi l ém H rdl i čka
Sysel neumí mluvit
9
Ja ro sl a va B rožová
Lávka na modro
10
Zdeň ka Ch a di m ová
Na Slavonicku je živo
11
Zd e n ka J e l e n ová
Kdo nejvíc znečisťuje?
12
PLAKÁT SÍTĚ KRASEC
- KALENDÁŘ A NABÍDKA
SEMINÁŘŮ, PUBLIKACÍ ATD.
foto archiv
M a r ti n a Z i sková
Ayurveda Terra:
Kdo buduje koho?
13
NA NÁVŠTĚVĚ:
Cassiopeia – Bylo jednou
jedno semínko...
14 – 15
SYSEL NEUMÍ MLUVIT
STR. 9
Zkusme dětem, třeba i těm budoucím, vysvětlit, že jsme kdysi měli
podobného tvora u nás v krajině a že se na něj mohou jít podívat do
muzea…
Vilém HRDLIČKA
Pa vel Štra ch
Etická spotřeba: Prospěšný
obchod se svědomím?
16
GLOSÁŘ
Věry Soukupové
17
I ren a Va cková
Made in China
17
PANORAMA
tipy na webové stránky,
projekty, knihy...
18 – 19
OHLASY – DOPISY
20-21
AYURVEDA TERRA: KDO BUDUJE KOHO? STR. 13
Matouš Šimek
O vydřím namlouvání
23
Možnost vytvořit si, po čem toužíme, je dána nám všem. To mě přivedlo po 15 letech života v zahraničí zpět. Zde, v rodné zahradě, jsem
cítila potřebu zapustit dlouhodobě kořeny…
Martina ZISKOVÁ
Věra S o u k u p ová
Hra na závěr...
23
P OH L E DE M
RŮŽENY ŠANDOVÉ
Komu vadí
stromy?
Každé malé dítě ví, že stromy do města patří. Zvlášť rostou-li v místě postiženém přílišným automobilovým provozem, hlukem, prachem, smogem
atd. Město České Budějovice bylo však jiného názoru. Prý zelené zákoutí
působí svým stínem na lidi depresivně. Hovořím teď o lipách před kinem
Kotva na Lidické třídě. Ze stromů, jak už to tak bývá, padá listí. Kořeny prorůstají do inženýrských sítí. Je pravda, že předmětné lípy jsou napadené
mšicemi, které produkují lepivý sekret. I stromy, stejně jako my lidé, trpí ve
znečištěném prostředí a mohou onemocnět.
Přesto plní zcela nenahraditelné funkce – hygienické, estetické, psychologické, kulturní i ekologické. Funkce hygienická je v ulici se silným automobilovým provozem zvlášť důležitá, neboť stromy snižují hlučnost, prašnost,
teplotu, zvyšují vlhkost, a tudíž celkově zlepšují klima. Vedle schopnosti
vázat prach jsou také schopny pohlcovat škodlivé emise z dopravy,
včetně těžkých kovů.
Podle dendrologa jde o stromy poměrně zdravé, s dlouhou životní
perspektivou. Lidé vnímají vzrostlé dřeviny v této lokalitě jako zelenou
oázu, jako kus opravdové přírody. V těsné blízkosti lip je zastávka MHD,
a tak mnoho lidí v létě při čekání na spoj využívá chladivého stínu...
Vzrostlé dřeviny jsou i důležitým krajinotvorným (městotvorným) prvkem, který my lidé vnímáme velmi pozitivně. Ne každý si uvědomuje,
že hodnota stromů stoupá s jejich věkem. Mladé stromky vysázené
jako náhradní výsadba nemohou většinou funkci plnit po mnoho let.
Tyhle lípy před kinem měly, na rozdíl od mnoha jiných stromů v našich
obcích a městech, štěstí. Zdejší odbor ochrany životního prostředí rozhodl zcela správně, aby bylo pět relativně zdravých lip ponecháno při
životě. Poté proběhlo odvolací řízení na Krajském úřadě Jihočeského
kraje, a ten také rozhodl v jejich prospěch.
Mnoho z nás citlivě vnímá pokračující mizení stromů a zelených ploch
z měst, doprovázené sílícím automobilovým provozem a postupující
výstavbou nových a nových objektů. Je to ale moudré, chtít se stromům za vše odvděčovat motorovou pilou?
Autorka je členkou Hnutí DUHA.
3
Ji hoče ský čtv r tletník o životním prostředí
Přeji mnoho štěstí všem, kteří je nehledají jen sami
pro sebe.
Možná, že zaměstnance lesů k pokácení mohutného smrku motivovala i touha po trofeji, jež občas přemůže i některé myslivce, kteří ilegálně uloví velkou šelmu. Hořce groteskní je fakt, že dřevorubcům k pokácení zprvu ani nestačila pila...
Matouš ŠIMEK
foto autorka
Pokud jde o následující texty, rozhodně si nenechte ujít všechny články nadějného vydřího psavce
Matouše Šimka. Jeho příběh o zničení třeboňského smrkového velikána je ovšem hodně smutný.
Nedávno mi jeden můj známý z České inspekce
životního prostředí povídal mnoho podobných story – nebyly vymyšlené, je to jeho každodenní boj o
záchranu aleje, parčíku vedle parkoviště, staré lípy
nebo jabloňového sadu. „Vypadá to, že jsme my
lidé vyhlásili stromům válku,“ zakončil své vyprávění. Dole na této stránce ale vidíte, že příběh může
končit i jinak. Zvláště bude-li nás víc, kteří nebudeme ke zbytečnému kácení lhostejní...
STR. 8
Zd e n ka J e l e n ová
Písek má ekoškolu
A K T UÁ L N Ě Z E SÍ T Ě K R ASE C
Ivana Jonová, Šmidingerova knihovna
Ji ho č e ský čtv r tletník o životním prostředí
4
Festival ptactva na Strakonicku
Tak jako se na jaře pravidelně koná na
různých místech naší republiky Vítání ptačího zpěvu, pořádají ornitologové každý rok podobnou akci i na podzim, a to pod názvem Evropský festival
ptactva. Jedná se o pozorování dalekohledem, poslech nahrávek zpěvu
jednotlivých druhů, rozdávání propagačních materiálů České společnosti ornitologické atd. Hlavní atrakcí pro veřejnost je ukázka kroužkování
(v rámci dlouhodobého sledování ptačích populací).
Členové blatenské ZO Českého svazu
ochránců přírody Petr Pavlík a Zdeněk
Voborník tentokrát vybrali jako místo
konání rybníky nedaleko Strakonic –
Velký Rojický a Milavy. Celkový počet
účastníků dosáhl 25, i když bylo mlhavo a poměrně chladno. Na podzim se
do sítě nechytí tolik ptáků jako na jaře,
takže kroužkování proběhlo rychle, ale
i tak bylo hlavně pro děti velkým zážitkem. Vydařilo se i pozorování vodního
ptactva – měli jsme štěstí i na tak atraktivní druhy, jako je například volavka
bílá nebo potápka roháč.
Alena Hrdličková, ZO ČSOP Strakonice
Kurzy
Kurzy zpracování
masa a mléka
ZUZANA GUTHOVÁ,
[email protected]
Jedním z oborů naší činnosti směřující k udržitelnému rozvoji je podpora
rozvoje místní ekonomiky a k tomu
patří podpora místních producentů. Téměř stovka zájemců z řad drobných i větších chovatelů domácího
zvířectva prošla v loňském roce celkem sedmi kurzy zpracování mléka
a masa, které pořádala Rosa, o.p.s.
sama, popř. ve spolupráci se Svazem
chovatelů ovcí a koz (SCHOK).
foto autorka
O car-sharingu ve Strakonicích
Čajovna Inspirace a Šmidingerova
knihovna Strakonice uspořádaly v rámci Zelených večerů besedu na téma carsharing, tedy sdílení automobilů anebo také „Inteligentní způsob využívání
automobilů šetrný vůči životnímu prostředí“. Hostem večera byl Stanislav
Kutáček z občanského sdružení AUTONAPŮL. Toto sdružení sdílením auta
řeší rozpor mezi škodlivostí individuální automobilové dopravy a komunikační sítě, a potřebou vozit stavební
materiál, děti k lékaři a sebe občas do
míst, kam je složité či nemožné dostat
se hromadnou dopravou. Proto vznikla myšlenka sdíleného auta. V zahraničí podobné projekty řadu let existují a
místy jsou dokonce i dotované státem
či obcemi. Environmentálně laděné
Zelené večery se konají vždy 2. středu
v měsíci od 18 hodin.
Dva kurzy na domácí a faremní zpracování mléka vedené zkušenými slovenskými lektory se
konaly v Bílých Karpatech, čtyři kurzy zpracování mléka a kurz zpracování jehněčího masa
poblíž Českých Budějovic.
Účastníci se seznámili s výrobou čerstvého i polotvrdého sýra, jogurtu a tvarohu, někteří také
pařeného sýra a žinčice. Pozornost jsme věnovali i finální úpravě sýra – lakování a voskování.
Výroba sýra je docela zdlouhavý proces, a tak bylo mezi jednotlivými „sýrařskými“ úkony dost
času na další záležitosti týkající se zpracování mléka, ale i patřičného vybavení mini mlékárny,
hygieny provozu, současné legislativy i vlastního chovu zvířat.
Na kurzu zpracování masa se vedle výroby (a ochutnávání) šunky účastníci seznámili s přípravou klobás, různými způsoby nakládání a dalšího zpracování masa.
Ukazuje se, že mezi chovateli je dost velký zájem o rozvoj vlastní činnosti, narážejí ale na mnoho bariér. Jednou z nich je v současné době nepříliš příznivá legislativa, která výrobu a prodej
v malém zrovna nepodporuje. Další bariérou je ale i nedostatek konkrétních znalostí a dovedností. O tom svědčí i značný zájem o brožuru „Domácí zpracování mléka“ autorky P. Rubášové,
kterou Rosa vloni vydala a zájemcům prodává.
Protože v adresáří účastníků kurzů zůstává pořád dost neuspokojených zájemců (a neustále se hlásí noví), rádi bychom v pořádání kurzů pokračovali i letos. Aby kurzy byly cenově
dostupné pro široké spektrum lidí, zažádali jsme opět o dotaci na jejich pořádání. Informace
o kurzech se objeví na stránkách www.rosacb.cz a www.schok.cz.
Autorka je ředitelkou Rosy, o.p.s.
Krasec
Krasec a jeho život
život
HANA JANÁČKOVÁ KUJANOVÁ,
[email protected]
Krasec začal žít roku 2005 především díky chuti jihočeských ekologických poraden více komunikovat a podpoře z Evropského sociálního fondu. Myšlenka zasíťování a propojení ekologických poraden nadchla osm organizací, které se zapojily jako partneři projektu, aby rozvíjely
samy sebe a své aktivity i prezentaci k veřejnosti (časopis, webové stránky atd.).
Před ukončením projektu se rozhodla většina z organizací vstoupit prvního jarního dne roku
2007 do nově založeného občanského sdružení Krasec. Dnes má sdružení deset členů a vzhledem ke krátké době existence si ještě stále hledá směr a přesnou náplň. Na strategickém plánování koncem roku v centru ekologické výchovy Cassiopeia se členové shodli na vizi, podle
které by Krasec měl fungovat především jako servisní organizace, zajišťovat další vzdělávání
ekoporadců a zastupovat poradny směrem k veřejnosti i potenciálním donorům. Plánování
se účastnili i zástupci nečlenských organizací, kteří tak měli možnost se podílet na tvorbě vize
sdružení, ovlivnit jeho plány, cíle, a přiblížit se tak možnosti svého vstupu.
Krasec se zatím potýká s nepevným finančním zázemím a snaží se nalézt cestu k vícezdrojovému financování ekoporadenství. Někteří členové se věnují z větší části ekovýchově, což je
směr, který by mohl Krasec vedle ekoporadenství podporovat.
Cílem je samostatné a funkční sdružení, o němž „se bude vědět“ a bude moci apelovat na vyšší podporu pro aktivity svých členů. Hlavní síla je nyní ve vzájemné komunikaci, koordinaci,
podpoře a zájmu o spolupráci ze stran dalších organizací. Je mnoho možností a cest, kterými
se může Krasec vydat...
ilustrační foto Zdenka Jelenová
Autorka je předsedkyní o.s. Krasec
A K T UÁ L N Ě Z E SÍ T Ě K R ASE C
dobře
„našlápnuto“
dobře
VLASTISLAV KAŠPAR,
[email protected]
Přírodní památka Pod Vyhlídkou I. je současný název již čtyřicetileté první školní přírodní
rezervace na území ČR. Pod Vyhlídkou II. je současný název její o něco mladší sestřičky. A přibližně od poloviny roku 2007 začala psát svou historii také Vyhlídka coby občanské sdružení.
Důvodů, které vedly ke vzniku tohoto zatím velmi skromného seskupení, je několik. Nejdůležitějším patrně byla hrozba možného zániku CEV Dřípatka a snaha o záchranu zařízení,
pokud by snad došlo na nejhorší (k čemuž naštěstí nedošlo, alespoň zatím). Druhým důvodem je přesvědčení o prospěšnosti ekologické výchovy dětí a mládeže, a to i přesto, že pragmatismus doby dělá vše pro zánik čehokoli, co není rentabilní hned nebo alespoň do dvou let
(a ještě se mi to rýmuje).
Důvodem možná poněkud osobním bylo udržení kontinuity a pokračování práce započaté
v projektu KRASEC financovaném z evropských fondů. Přece jen by mi přišlo škoda utrácet
peníze daňových poplatníků západní Evropy a ani se nepokusit o pokračování práce. Pravda,
s minimem peněz to je mnohem obtížnější. Ale o to dobrodružnější.
A ještě mám jeden důvod, který by si pravděpodobně zasloužil čestnější místo. Jedná se o
potřebu a víru, že ochrana přírody v širokém slova smyslu je více než jen cifra v kalkulacích
ekonoma, byť by se jednalo o jakkoli slavného profesora.
Ve Vyhlídce považujeme dnes za prvořadé vejít do povědomí a pokusit se shánět finance na
činnost nad rámec, který zaštiťuje ZŠ Vodňanská, jejíž součástí se CEV Dřípatka stalo. Chceme
získat nové členy, kteří mají co nabídnout. Nadále provozujeme ekoporadnu, pokračujeme ve
sběru hliníku. Rozjednáno je několik menších výstav a máme různé drobné i větší vize.
Vyhlídka obecně je vyvýšené místo s výhledem do krajiny. Je ale možné tak označit i příslib
věcí budoucích. Myslím, že máme docela dobře „našlápnuto“. Držte nám palce!
Autor pracuje v CEV Dřípatka
Borovanskýminitrh
minitrh
s místními produkty
ZUZANA GUTHOVÁ,
[email protected]
Díky dobře zásobené Jednotě zde v sobotu nakupuje mnoho nejen místních lidí, ale také projíždějících turistů a chalupářů. Nakoupili jsme prodejní stoly na prodej zeleniny a ovoce, chladicí
vitrínu na sýry, oslovili přímo nebo prostřednictvím místního zpravodaje zahrádkáře a uhradili
nájem prostor před Jednotou. Od poloviny června se trhy konaly nejprve v dvoutýdenním intervalu, později týdenním.
Mile nás překvapil jak zájem prodejců (ve vrcholné
sezoně až sedm), tak i místních lidí, kteří zpravidla
během dvou, tří hodin skoupili vše, co se k prodeji nabízelo.
A co se prodávalo nejvíce? Ovčí sýry z místní farmy,
brambory, rajčata, okurky a saláty, třešně, ostružiny,
sušené bylinkové čajové směsi, ořechy, jablka a hrušky i mošt z nich. Méně tradiční druhy zeleniny, jako je
mangold, řapíkatý celer, topinambury a červená řepa,
tolik na odbyt nešly, ale většinou i ty se podařilo prodat. Velký zájem byl zejména o ovoce, kterého se bohužel podobně jako v jiných regionech urodilo velice málo. S postupujícím ochlazováním k podzimu stoupaly tržby i těm, kteří nabízeli med.
Myšlenka vlastního trhu se místním zalíbila a už plánují, o co všechno letos rozšíří sortiment.
Určitě začneme už v jarních měsících, protože je zájem o prodej sazeniček a rychlené zeleniny ze
skleníku. Začátkem roku plánujeme setkání všech trhovců – chceme společně zhodnotit sezónu, vymyslet konkrétní zlepšení a čeká nás stanovení pravidel trhu. Nabízí se pronájem skleníků,
zvažujeme krabicový prodej, rýsuje se možnost vybudování komunitní kuchyně pro různé zavařování apod. Pozveme také místní a uspořádáme pro ně „řepové hody“ (dobroty z červené řepy),
protože se zdá, že tuto zdravou zeleninu mají lidé povětšinou spojenu jen se „školním“ kompotem nevábné barvy i chuti.
Autorka je ředitelkou Rosy, o.p.s.
Hana Janáčková Kojanová, Rosa
Mustelid Colloquium v Třeboni
Koncem loňského roku se v třeboňských lázních Aurora konala významná mezinárodní vědecká konference
25th Mustelid Colloquium 2007. Týkala se aktuálních výzkumů a poznatků ohledně lasicovitých šelem, které jsou v naší fauně zastoupeny lasicí
kolčavou a hranostajem, kunou skalní a lesní, jezevcem lesním, vydrou říční, či prosperujícím norkem americkým, oproti čím dál vzácnějšímu tchoři
tmavému. Na Colloquium dorazilo
95 účastníků z různých končin Evropy (Portugalsko, Finsko, Velká Británie,
Maďarsko, Nizozemí, Polsko, Německo, Itálie). Akci organizovala třeboňská
nezisková organizace Český nadační
fond pro vydru, Agentura ochrany přírody a krajiny a Ústav biologie obratlovců při Akademii věd.
Účastníci se navzájem seznámili se
svou výzkumnou činností (sledování početnosti populací, mezidruhových vztahů, potravní studie, genetické studie aj.) formou prezentace
či posteru a zapojili se do navazujících neformálních diskuzí. Akce byla
ukončena exkurzí do přírody Třeboňska, kterou vedl Český nadační fond
pro vydru společně se Správou CHKO
a BR Třeboňsko. Odpoledne následovala exkurze do ZOO Ohrada u Hluboké nad Vltavou.
5
Ji hoče ský čtv r tletník o životním prostředí
foto autorka
Borovany jsou malé dvou a půl tisícové městečko v podhůří Novohradských hor. Díky dotaci
MŽP se tu vloni podařilo zorganizovat pravidelné sobotní trhy s místními produkty.
Ke kulatému stolu
Na poslední únorový čtvrtek je naplánován další kulatý stůl zástupců neziskových organizací sdružených v síti
Krasec s představiteli Jihočeského kraje. Pokračuje tak tradice, zahájená ještě
v průběhu projektu hrazeného z evropských fondů. Na programu budou tentokrát tři hlavní body – Environmentální výchova v kraji a plnění akčního
plánu EVVO; Grantování aneb podpora od kraje v této oblasti; Krasec – současná situace sítě a možnost rozšíření
o ekovýchovnou sekci.
Matouš Šimek, ČNF pro vydru
foto ČNF pro vydru
Vyhlídka
Vyhlídka má
Z R E G ION U
Pískovny
Pískovny
za humny
MATOUŠ ŠIMEK,
Toho rána byla venku zima a déšť. Přinutit
se vstát, najít svetr, pláštěnku a dopravit se
na místo srazu v Českých Budějovicích tedy
bylo možná trochu těžší, nicméně, kdo to
zvládl, nelitoval. Připravenou Karosou jsme
vyjeli směr Veselí nad Lužnicí. Perun a všichni, kdož ovládají počasí, se nad námi slitovali. Přestalo pršet a celý den už nás provázely
jen divoké mraky, mezi kterými probleskovalo sluníčko. Ve Veselí nastoupili další učitelé
a zástupci občanských sdružení, a autobus
byl plný.
To už se nám začali věnovat lektoři – Klára
Řehounková (botanika), Jiří Řehounek (zoologie) a Josef Janošťák (ekologická výchova).
Zabrzdili jsme u veselských pískoven, kolem
nichž vede naučná stezka. Klára Řehounková zdůraznila, že záleží vždy na místních podmínkách, situaci a charakteru pískovny, je-li
v krajině zásahem pozitivním, nebo negativním.
V lepším případě se může stát pískovna refugiem organismů, které se v okolním, živinami přezásobeném prostředí už téměř nevyskytují. Týká se to druhů, které umí přežít
v prostředí s nedostatkem živin (oligotrofní
prostředí). V minulosti se tyto druhy vyskytovaly i na rybnících, ty se však v průběhu staletí staly čím dál eutrofnějšími. Pískovny se
pro tyto druhy staly náhradním biotopem.
Při vzniku pískovny se totiž zpravidla shrábne svrchní půdní vrstva obohacená živinami,
při těžbě se často jde až pod úroveň hladiny podzemní vody. Tak vznikají jezera a mokřady, v nichž se chemismus vody od rybníka
dost liší, ale není shodný např. ani s rašeliništěm. Na leteckých snímcích mají pískovny na
rozdíl od rybníků krásně tyrkysovou barvu.
foto Calla
Ji ho če ský čtv r tletník o životním prostředí
6
[email protected]
Masožravky i plavuňka
Na březích jedné z veselských pískoven jsme
mohli začít obdivovat zdejší rostliny. Hned
vedle cesty tu na zamokřeném místě rost- které dělají zdejší terén členitým. Vznikají strlo slušné množství rosnatek okrouhlolistých. mé stěny, v nichž si v oblibou dělají nory vzácV navazujícím jezírku je prý k vidění i další nější příbuzné vlaštovek – břehule říční. Dnes
z našich masožravek, patřící do rodu bublina- už moc nehnízdí v nátržích břehů meandrujítek, ale tentokrát jsme ji nenalezli. Mezi ros- cích řek, ale z více než 90% v prostoru pískonatkami jsme naopak našli další vzácnou, ale ven. Problém je, že pokud jsou díky absenci
pro podobná území typickou rostlinu – pla- činnosti řeky nory déle používány, rozmnoží
vuňku zaplavovanou. Přímo na břehu pískov- se v nich parazité, kterými pak břehule trpí.
ny už ale některé zaujala výraznější bylina – Proto je prospěšné hnízdní stěny o něco posuvrbina (pův. bazanovec) kytkokvětá.
nout strhnutím (jak to dělá např. u Stropnice
Zoolog Jirka Řehounek truchlil nad počasím, Calla), aby si břehule vyhloubily nory nové.
které nebylo pro pozorování živočichů úpl- Na Pískovně u Dračice jsme stěnu s hnízdními
ně ideální. Přesto jsme se stali svědky HIS- norami břehulí spatřili, o kus dál prý dokonce
TORICKÉHO OKAMŽIKU! Poprvé byl pozoro- v posledních pěti letech bylo zaznamenáno
ván zástupce mandelinek z rodu bázlivců (při úspěšné vyhnízdění vlhy pestré (která u nás
vyrušení rychle padají z listů do podrostu) na jinak hnízdí jen na jižní Moravě).
vrbině kytkokvěté. Bázlivci se osmělili a našli Další zastávka byla na pískovně u Hluboké
nový potravní zdroj, vrbiny z toho určitě moc u Borovan. Klasická menší – tzv. selská pískovvelkou radost nemají…
na – ideální pro zanechání spontánní sukcePepa Janošťák nás seznámil s hrou na rosnat- si. Podařilo se lapit rychlého dravého brouka
ky, při níž na některé zbyla role hmyzu, kte- z rodu svižníků. Ve stěnách pískovny byly také
rý netuší, jestli je rostlina, k níž přilétá, úpl- dírky, ale menší než od břehulí. Jsou dílem
ně přátelská… (Ale já to u tý Věrky Soukupů blanokřídlého hmyzu (kutilky apod.). Pepa
tušil, přesto jsem přilít!)
nám ještě stihl vysvětlit hru o poznávání tůní
Po skončení hry jsme spočítali přeživší hmyz a určení různé propustnosti písku a humusu.
a vrátili se do autobusu, který nás pak vezl
na druhý konec CHKO Třeboňsko, do okolí Pískovna motokrosová
Suchdola nad Lužnicí.
Poslední pískovnu jsme navštívili poblíž
Mladošovic. Je z velké části zdevastována
Rekultivace někdy na škodu
– vznikla zde načerno motokrosová tréninBěhem cesty jsem diskutovali o tom, že po ková plocha. Ve zbytcích jezírek se i tak dal
skončení těžebních aktivit je dnes povinnos- ještě objevit rdest splývavý, kvetoucí lakuští danou zákonem provést rekultivaci. Pokud ník, okolo potom zevar, zblochan, či sítině
byl před zahájením těžby pozemek evidován podobná bahnička. Ornitologové spokojeně
jako les, musí zde vzniknout les apod. Někdy předli při pozorování bramborníčků.
je to škoda. Prováděné technické rekultivace Všem už ale kručelo v břiše a myšlenky všech
jsou velmi nákladné (1-1,5 mil Kč/ha) a navíc se upínaly směrem k restaurační ekologii. Po
se někdy zničí biologicky hodnotné území obědě v borovanském mlýně, kde mají minioligotrofního mokřadu a je vysázena boro- farmu se spoustou zvířat, jsme odjížděli obdavá monokultura. Z hlediska ochrany přírody ření deskami s brožurami a návody na hry s
optimální (a také daleko lacinější) je nechat dětmi. Nezbývá než pořadatelům z Cally a
území přirozené sukcesi.
Casiopeii vyjádřit DÍK!
Dorazili jsme na písčinu u jedné z tušťských
Autor pracuje v Českém nadačním fondu pro vydru
pískoven. Sem se za horkých dní chodí koupat desítky lidí. Většinou netuší (naštěstí), že
kolem nich rostou celkem vzácné rostliny, kterým neustálé narušování písčité půdy vyhovuje. Z čeledi brukvovitých se jedná o nahoprutku písečnou, mezi chmerkem vytrvalým
zde nalezneme také bělolist. Kdyby prostředí
nebylo intenzivně narušováno, uchytily by se
zde běžné druhy trav a pískomilné druhy by
vytěsnily.
Za břehulemi a vlhami
Popojeli jsme k přírodní památce Pískovna
u Dračice. Nad sedimentární třeboňskou pánev
se zde dostávají skalní výchozy (pararuly),
Mapka pískoven v jižních Čechách. Z publikace Cally.
foto Calla
Exkurze do pískoven byly velmi povedeným loňským projektem sdružení
Calla a Cassiopeia. Popíšu vám své autentické zážitky – třeba si něco
podobného naplánujete hned, jak se na jaře oteplí... V České republice je
přes 400 pískoven, které zabírají plochu téměř 5000 ha.
Z R E G ION U
První školou v kraji, která smí používat mezinárodní titul Ekoškola, se vloni stala písecká Základní škola
T. G. Masaryka. Titul se uděluje na dva roky a usilují o něj
desítky škol v celé republice. V našem kraji jej jako druhá získala ještě ZŠ Sira Nicholase Wintona v Kunžaku
na Jindřichohradecku. Dnes se ale podíváme do Písku.
Písek má
ekoškolu
ekoškolu
Z D E N K A J E L E N O V Á , [email protected]
V průběhu pětidenní listopadové návštěvy centra ekologické výchovy v šumavském Stožci stihly děti ze ZŠ T.G.Masaryka postavit prvního letošního sněhuláka.
Foto Martina Smolová
foto Martina Smolová
Žít s ohledem na přírodu
Kromě mnoha jiných ekovýchovných aktivit
písecká ekoškola uskutečnila projekt „Chráněné krajinné oblasti jižních Čech očima žáků
ZŠ T. G. Masaryka Písek“. Zúčastnilo se ho přibližně šedesát dětí ze třetích až devátých tříd.
„Fascinovalo mne, jak se mladší a starší děti
sžily, spolupracovaly, starší se staraly o mladší – kéž by to takhle mohlo fungovat při běžCHKO Třeboňsko – hra na vydry, zmije a lidi.
ném vyučování!“ – hodnotí asi největší přínos
Marta Bakalová.
Děti, které navštívily v průběhu roku chráněné krajinné oblasti Blanský les, Třeboňsko
a Šumava, představily výsledky projektu na
slavnostní závěrečné konferenci..
Byl mezi nimi například Michal Jirman z 8.A
– podílel se na zpracování prezentace CHKO
Třeboňsko: „Snažili jsme se ukázat, co jsme se
při našich pobytech v přírodě dozvěděli a co
všechno jsme zažili. A bylo toho fakt hodně. Já
osobně mám k přírodě blízko, takže jsem moc
rád, že nám škola takový zážitek nabídla.“
Filip Buchtele z 5.B hovořil o pětidenním pobytu v CHKO Šumava: „Nejvíc mě zaujal výlet ke
Stožecké kapli, dobrodružné bylo hlavně překonávání potoka.“
Projekt byl spolufinancován z grantu Jihočeského kraje. Na konferenci se proto přijela podívat i Libuše Jozková, koordinátorka
ekologické výchovy v jižních Čechách: „Tahle
písecká škola je v kraji poměrně výjimečná,
ekologické výchově se sice dnes již věnuje
mnoho škol, ale Masaryčka je takovým jihočeským průkopníkem.“
Ředitel školy Jiří Kothánek, který školu vede
od začátku tohoto školního roku, směřování
k ekologické výchově podporuje: „Už i proto,
že mám aprobaci biologie a zeměpis, jsem s
tím velmi spokojený.“
Ekoškola (Eco-Schools) je mezinárodní program, v rámci kterého se žáci učí o environmentálních tématech a zároveň sami usilují o
minimalizaci a třídění odpadů, úspory energie
či vody a zlepšení životního prostředí školy a
jejího okolí. Zakládají celoškolní pracovní tým,
vytvářejí si vlastní ekokodex, analyzují situaci na škole a navrhují zlepšení, která se snaží
posléze naplnit. Úspěšné školy získávají mezinárodní titul, vlajku a logo. Program je určen
pro celou školu, vede ke spolupráci žáků, učitelů, vedení školy i místní komunity. Věk žáků:
1. a 2. stupeň ZŠ, SŠ. Do projektu, podpořeného Evropským sociálním fondem, je zapojeno
více než dva tisíce škol z celého světa. V naší
republice o titul usiluje téměř dvě stě škol.
Více informací: http://ekoskola.cz, http://www.
eco-schools.org/
7
Ji hoče ský čtv r tletník o životním prostředí
Na splnění přísných podmínek se podíle- Ekologická výchova se na škole prolíná běžla celá škola. Na chodbách jsou vidět zajíma- ným vyučováním většiny předmětů. „Pokud
vé nástěnky s výtvory dětí, všechny třídy se to má k něčemu být, musí se dotýkat celého
účastnily projektového vyučování.
života školy,“ říká Martina Smolová. Na škole
„Ekologickou výchovou a problémy ochra- pracuje ekotým. Bylo do něj vybráno deset
ny přírody jsme se začali hlouběji zabývat po dětí z různých tříd, pan školník, vedoucí školní
povodních v roce 2002. Naše škola, umístěná jídelny, zástupci učitelů a také vedoucí odbonedaleko Otavy, byla tehdy hodně postižena ru životního prostředí městského úřadu Miloa my jsme si uvědomili, jak důležité je to téma,“ slav Šatra.
říká jedna ze dvou koordinátorek environ- Bylo náročné projekt ekoškoly prosadit ve škomentální výchovy, Marta Bakalová, která vyu- le? „Zásadní byla samozřejmě podpora vedení
čuje biologii na druhém stupni. A tak se na školy,“ zdůrazňuje Marta Bakalová. A zapojení
škole začaly rozvíjet „zelené“ aktivity.
ostatních učitelů? „Uvítaly bychom jejich větV roce 2005 udělilo sdružení Tereza škole čes- ší vlastní aktivitu, zatím spíš jen plní to, co jim
kou verzi titulu Ekoškola, vloni získala škola již navrhneme. Je to ovšem hodně práce navíc a
podle mnohem přísnějších kritérií titul mezi- jsme rády, že víceméně všichni spolupracují,“
národní. Podmínkou byl například ekologický shodují se obě koordinátorky.
audit budovy, na který přijela zvláštní komise.
Většinu požadavků škola splnila, a tak získala Pocta pro celé město
právo na logo, vlajku a certifikát.
Titul a vlajku předal na slavnostní školní akademii zástupcům školy starosta Písku Miroslav
Ekotým spolupracuje s úřadem
Sládek, který existenci ekoškoly ve svém měs„Mohli jsme si vybrat, zda převzít titul v sená- tě uvítal: „Je to velká pocta nejen pro tuto škotu, nebo od zástupců města tady doma. Roz- lu, ale pro celé město. Jsem rád, že nás Masahodli jsme se pro Písek, aby u toho mohli být rykova škola tak výborně reprezentuje.“
všichni, kteří se o úspěch zasloužili,“ vysvětlila Vedoucí odboru ŽP Miloslav Šatra k tomu
druhá koordinátorka environmentální výcho- poznamenal, že jakožto člena ekotýmu školy ho úspěch těší dvojnásob: „Věřím, že se tímvy, Martina Smolová, učitelka 1. stupně.
Na splnění podmínek se totiž podílela v pod- to směrem budou ubírat i další školy a školky
statě celá škola. „Jde o to, aby děti pochopily, ve městě. Jako úřad to nechceme nějak řídit
že na planetě se musíme naučit žít společně či přikazovat shora, ale pokud by ředitelé proa se vzájemnými ohledy – to téma zahrnu- jevili zájem, je město připraveno je v podobje vztahy mezi dětmi, k postiženým, ke star- ných aktivitách podpořit metodicky, finančší generaci, ke zvířatům, ale i otázky rasismu, ně i materiálně.“ Dodal, že v případě zájmu
by podpořil i vznik pracovní skupiny, která
válek, atd.,“ vysvětluje Marta Bakalová.
by ekologickou výchovu ve městě pomáhala
koordinovat a rozvíjet.
Z R E G ION U
Pokud si myslíte, že pokácet lesního velikána v národní přírodní rezervaci přímo v srdci Třeboňska je možné pouze s pocitem, že se dopouštíme trestného činu
a můžeme být po zásluze tvrdě potrestání, asi byste se
divili... Bohužel.
Konec
nejsilnějšího smrku
Třeboňska
Třeboňska
MATOUŠ ŠIMEK,
Stav smrku dne 9. 9. 2007.
Jindra Prach, znalec přírody Třeboňska a pozoruhodných stromů jižních Čech, student botaniky na pražské Přírodovědecké fakultě a aktivní člen třeboňského oddílu Mladých ochránců
přírody, měl při podzimní procházce po Novořecké hrázi oči dokořán a všiml si neradostné
události. Zatímco stará hrušeň v nedalekých
Hrachovištích získala v anketě Strom roku
2007 krásné 3. místo, jinému pozoruhodnému jihočeskému stromu byl právě ukončen
život... Možná, že zaměstnance lesů k pokácení mohutného smrku motivovala i jakási
touha po trofeji, jež občas přemůže i některé
myslivce, kteří ilegálně uloví např. velkou šelmu. Hořce groteskní je fakt, že dřevorubcům
k pokácení zprvu ani nestačila jejich pila...
Jindra Prach aktivně zjistil, jak k situaci mohlo dojít. Napsal následující text, který byl otištěn např. v periodiku Třeboňský svět:
Ji ho če ský čtv r tletník o životním prostředí
8
foto Jindřich Prach
[email protected]
Ve zbytku „pralesa“, v národní přírodní rezervaci Stará řeka, stál donedávna nejsilnější známý
smrk celého Třeboňska (asi 50 m pod Novořeckou hrází). Pevně se držel v bažinaté zemi, měl
velmi mohutnou spodní část kmene. Ve výšce
130 cm nad zemí dosahoval obvodu 419 cm,
v 60 cm nad zemí měl už obvod 6,3 m. Byl rovný,
krásně pravidelně větvený, 42 m vysoký, vypadal zdravě. Podobně vzrostlé smrky bychom na
Třeboňsku spočítali na prstech jedné ruky. Nejbližší další známý smrk takového obvodu kmene se nachází až v prostoru Boubína.
Jenže v pátek 7. 9. 2007 přišli lidé s pilou. Lesníci prý musí likvidovat lýkožrouta, který ve smrku údajně byl. Pochopitelně, že tam nějaký
byl, takto staré stromy využívá ke svému životu mnoho organismů, vedle ptáků třeba právě
i hmyz. Jsem přesvědčen, že nechat jeden takto mimořádný strom, i kdyby byl třeba sežraný
a suchý, by nebyl problém. Ukázalo se však, že
nemá člověk vždy hned vyhráno – pila byla krátká. A tak, když jsem v neděli 9. 9. místo navštívil,
našel jsem obrovský smrk, jak stál naříznutý a
provizorně zajištěný klíny. V traktorem rozježděném okolí leželo pokácených několik olší a dubů,
jejichž porosty jsou mimo jiné právě předmětem
ochrany rezervace Stará řeka a kácet se nesmí.
Krátce předtím byl nedaleko, také v NPR Sta-
rá řeka (naproti přes řeku od samoty „U Bouckých“) pokácen další z velkých smrků. Ten byl
5. nejmohutnější na Třeboňsku. Podle platných
předpisů mohou být takovéto zásahy v NPR
Stará řeka prováděny jen po souhlasu Správy CHKO Třeboňsko. Na Správě CHKO však nic
nevěděli a hned v pondělí ráno vyjeli zaměstnanci správy Ing. B. Kloubec a Ing. J. Hlásek na
místo. Měl jsem možnost u toho být také.
Situaci řešili se zaměstnanci Lesů ČR, s.p., lesní
správy Třeboň (lesním správcem Ing. J. Slancem a
revírníkem J. Tlačilem). To už smrk ležel. Dotyční
dřevorubci z Jihočeských lesů, a.s., kteří pro Lesy
ČR těžbu provedli, si půjčili dlouhou pilu, takovou,
jakou prý do té doby v životě nepotřebovali. Přes
zjevné porušení předpisů se přítomní vcelku přátelsky dohodli. Na místě padlo něco ve smyslu, že
příště už tedy budou Lesy na Správě zásahy hlásit, že už jim to Správa říkala několikrát... Správa
CHKO Lesy upozorňovala, později i písemně, co
bylo porušeno, a že trvá na nutnosti všechny případy nahodilé těžby nahlašovat. Žádné sankce
však, pokud vím, uplatněny nebyly.
Neříkám, že bychom měli všechno všude za každou cenu chránit. Ale kde jinde, než právě v nejpřísněji chráněných zbytcích, nejpodobnějších
původním pralesům, by mělo být přírodní prostředí ponecháno bez radikálních zásahů?
Nerad bych, aby tento článek vyzněl pouze
jako kritika státní ochrany přírody. Je potřeba
zdůraznit, že zaměstnanci Správy smrk nepokáceli a ani by k tomu zřejmě nevydali povolení. Správa CHKO ovšem ve své působnosti
řeší neustálé konflikty mezi ochranou přírody a ekonomickým využíváním krajiny. V případě Třeboňska se navíc jedná o území, kde
jsou předmětem ochrany i biotopy vzniklé lidskou hospodářskou činností. Správa musí často uplatňovat kompromisní řešení. K výsledku
se snáze dojde v přátelštější atmosféře, kdy si
obě strany nedělají naschvály. S tou „pohodovostí“ se to však, jak je vidno, nesmí přehnat.
Lesy ČR také nelze paušálně odsoudit,
v poslední době jsme svědky pozitivních
zásahů do struktury a skladby lesních porostů
a věnují se také ekologické výchově a osvětě,
jsou zapojeni i do několika ekologických výu-
kových programů, pořádají výstavy... Řada
lesníků se však považuje za ty jediné, kdo
lesům skutečně rozumí, a neradi si nechávají do něčeho mluvit. Hledí na ochranáře
či biology skrz prsty, třebaže ti mají o společenstvech živých organismů a jejich vztazích
v lese často ještě podrobnější znalosti.
O důvodu k pokácení (ohrožení kůrovcem),
který lesníci uvedli, lze mít opodstatněné pochybnosti. Vzhledem k relativně vyšší nadmořské výšce třeboňské pánve (okolo
430 m n. m.) zde mají lužní lesy jiný charakter i druhové složení, než kupříkladu v Polabí. Měkký luh je méně rozsáhlý, najdeme zde
např. daleko méně topolů. Tvrdý luh, charakterizovaný listnáči s tvrdším dřevem je naopak rozsáhlejší. Mezi duby zde rostou i lípy a
uprostřed listnáčů se v bažinatém prostředí
daří i smrkům, jedlím a borovicím.
Mnoho míst v lužním lese je špatně přístupných, nelze se sem dostat s těžkou technikou,
a proto dorostou některé stromy úctyhodných rozměrů. V případě lužních lesů na Třeboňsku se to týká i jehličnanů. Pořád ovšem
platí, že převahu tu mají listnáče, zejména
olše a duby.
Nebezpečí výskytu lýkožrouta smrkového
v pokáceném smrku proto nebylo tak horké. Nejednalo se o strom na okraji rozsáhlejšího porostu středněletých smrků. Jednotlivé
druhy lýkožroutů se specializují na konkrétní
druhy stromů a nešíří se, pokud ty jsou stovky
metrů vzdálené. Velikán navíc nejevil známky
„promoření“ broučkem. Dost možná by v boji
s ním ještě uspěl... A když ne, tak by se později
přirozeně sám položil mezi své listnaté sousedy. Jedná se přece o 1. pásmo CHKO a národní
přírodní rezervaci...
Dlužno dodat, že na základě podnětu Jindry Pracha a šetření v terénu již zahájila Česká
inspekce životního prostředí řízení o uložení
sankce s Lesy ČR a Jihočeskými lesy a.s., takže
událost tentokrát nevyšuměla do ztracena.
Závěrem bych vás rád pozval na přednášku a besedu O památných stromech jižních
Čech právě s Jindrou Prachem, která se koná
v pondělí 4.2.2008 od 16:30 hod. ve studovně Městské knihovny v Třeboni.
Autor pracuje v Českém nadačním fondu pro vydru
Z R E G ION U
Jihočeskýbronz
bronz
v anketě Strom roku
JANA SEQUENSOVÁ,
[email protected]
Celostátní anketu Strom roku 2007 již šestým rokem
uspořádala Nadace Partnerství. Nejsympatičtějším
stromem se s velkým předstihem stala Stojanova lípa
z Beňova u Přerova (Olomoucký kraj, 22 571 hlasů), na
druhé příčce se umístila Lípa ve Staré Lysé (Středočeský
kraj, 11 187 hlasů), třetí místo obsadila Hrušeň v Hrachovišti (Jihočeský kraj, 7 192 hlasů).
V anketě hlasovalo 60 588 lidí. Stojanova lípa získala celou třetinu hlasů a své soupeře nechala daleko za sebou. „Těší nás, že díky anketě
ožívá komunitní duch obcí i měst. Stejně radostná je i skutečnost, že
ve veřejné sbírce bylo letos vybráno více než 220 000 korun, které
poputují na další výsadby či úpravy veřejných ploch,“ uvedla Pavlína
Binková z Nadace Partnerství.
Mohutná, 150 let stará lípa rostoucí na návsi v Beňově, nese jméno
významného rodáka, arcibiskupa Antonína Cyrila Stojana. Do ankety Strom roku ji navrhli zástupci obce společně s místní základní a
mateřskou školou. Obci se zhruba 670 obyvateli se poté podařilo
strhnout veřejnost i podnikatele z širokého okolí a získat tak pro svého kandidáta úctyhodných 22 571 hlasů.
„Už na samém začátku jsme si řekli, že se podobná situace nemusí opakovat, a že když se do ankety pustíme, tak ji chceme vyhrát. Hlasování jsme propagovali na veřejných akcích, zároveň jsme obcházeli podniky na Přerovsku a žádali je o podporu v podobě objednání archů.
Nikdo nás neodmítl,“ prozradila místostarostka Beňova Hana Bělařová.Vítězný strom získal kromě prestižního titulu Strom roku 2007 také
poukaz na odborné ošetření od zahradnické společnosti Eden.
„Bronzová“ hrušeň v Hrachovišti.
foto Nadace Partnerství
Na skvělém 3. místě se umístil zástupce jihočeských stromů – Hrušeň v Hrachovišti nedaleko Třeboně. Jedná se o nádherný 500 let starý exemplář hrušně obecné. Její výška činí 12,5 metru a obvod kmene 293 cm. Rodina Márovcova, na jejímž pozemku hruška roste, zde
žije už od 15. století.
Pokud si tuto starobylou krásku budete chtít prohlédnout na vlastní
oči, najdete ji za humny u domu č.p. 5 a 6.
Podle tiskové zprávy Nadace Partnerství.
VILÉM HRDLIČKA,
[email protected]
Alespoň jednou týdně, když se probudím, vzpomenu si kromě jiných věcí také na sysla. Jsem jedním
z lidí, kteří mají možnost bydlet v pěkném místě České
republiky a ještě k tomu nedaleko syslů obecných.
Když se mi zachce, mohou se jít podívat na nedalekou lokalitu
– strakonické letiště, kde se tento dnes kriticky ohrožený druh živočicha (zákon 114/1992 Sb.) vyskytuje. Nedávno jsem se kdesi dočetl, že početnost tohoto živočišného druhu v naší republice klesá a
v televizi v pořadu Minuta z přírody dokonce bylo provedeno srovnání počtu syslů s počtem supermarketů.
Sysel má smůlu. Do 2. světové války to byl zcela běžný druh, označovaný jako škodlivý, a dnes je na pokraji vyhubení. Naše moderní doba udělala své. Zmizela jeho přirozená stanoviště - buď byla
nahrazena intenzivně obhospodařovanou zemědělskou plochou,
nebo zarostla ruderálním rostlinstvem, či úplně zmizela pod náporem periferních a průmyslových zón. Přežít by snad sysel mohl v některých lokalitách, které se podobají jeho původním stanovištím.
I takové pokusy byly kdysi v místě mého bydliště uskutečněny, bohužel sysel se na tato místa neadaptoval. Byl podle sdělení příro-
Autor je amatérský přírodovědec, člen ČSOP a ČSO.
9
Ji hoče ský čtv r tletník o životním prostředí
Sysel
neumí mluvit
dovědců uloven dravci dřív, než se stačil na dané lokalitě zabydlet.
Možná, že by někam mohl přemigrovat sám, ale bohužel naše dopravní síť s vysokou hustotou provozu je nebezpečná i pro nás samé,
pokud nejsme obloženi hromadou plechu nebo řízeni dopravními
pravidly a značkami. Co tedy se syslem?
Snad nejjednodušší by bylo respektovat místa, kde se vyskytuje
doposud. Někdy je to těžké. Každý vlastník pozemku má svůj zájem
na jeho využití a nory vybudované syslem mohou překážet nebo i
ztrpčovat využití pozemku. Ale je potřeba přihlížet k tomu, že syslů je málo.
Když navštívím některou ze zoologických zahrad v naší republice,
hodně lidí se zastaví u podobného druhu – psouna prérijního. Děti
mají touhu ho krmit, pohladit si ho, některé z nich si dokonce na tašku přivěsí nějakou tu plyšovou karikaturu hlodavce a odchází spokojené a rozjásané. Zkusme dětem, třeba i těm budoucím, vysvětlit, že jsme kdysi měli podobného tvora u nás v krajině a že se na
něj mohou jít podívat do muzea. Vycpaní hlodavci, které jsem v muzeích viděl, nikdy za moc nestáli. Něco jim chybělo, asi život.
Snad na závěr těm, kteří o syslech vědí: když se budete chovat tiše a
k syslům se přiblížíte, možná vás časem vezmou mezi sebe. Poznáte
to tak, že když jim nebudete protivní, budou vedle vás požírat mladé rostliny, pobíhat a panáčkovat. Stojí to za to. Pokud je pozlobíte,
neobjeví se, nebo budou stát a vysoce pískat. Zkusme se zamyslet
nad jejich osudem.
Závěrem se omlouvám všem přírodovědcům, že zde neuvádím žádná „zoologická data“ o syslovi. Ta jsou dostupná v odborných knihách, zatímco tento článek je určen případným čtenářům z řad
vlastníků lokalit s výskytem sysla obecného.
Z R E G I O NU
Stavět či nestavět
obchvat?
obchvat?
MATOUŠ ŠIMEK,
[email protected]
Možná se teď divíte, o čem že to píšu, vždyť Třeboň už dávno obchvat
má. Je to přeci onen čtyřpruhový koridor na silnici 1.třídy (I/34) mezi
Českými Budějovicemi a Jindřichovým Hradcem protínající vlhkou
rovinu tzv. Mokrých luk. Ale ti z vás, kteří přes Třeboň jezdíte směrem
na Nové Hrady či na Borovany, už víte, že se musíte proplést Třeboní,
jet kus po hrázi krčínova rybníka Svět.
Vědí to i řidiči početných kamionů převážejících Dobrou vodu (která
není z pramene v Novohradských horách, ale jde o upravovanou podzemní vodu z nivy Stropnice poblíž Byňova). Ano, nejlepší by bylo přesunout kamiony na železnici. Podobná hesla se však v praxi uvádějí
nesnadno a postupně. Osobních aut jezdících do obcí na jih od Třeboně také není zanedbatelné množství. Především naložené kamiony však silně zatěžují těleso hráze a tím ohrožují značnou část Třeboně. Hráz rybníka Svět není postavena na ideálním podloží, ambiciózní
a kontroverzní stavba Jakuba Krčína byla od počátku spjata se značnými problémy. Proto nesl rybník zprvu název Nevděk. V historii se
hráz protrhla při povodních v září 1890. V srpnu 2002 udržela velké
množství vody. Po povodních došlo k menšímu propadnutí a deformaci hráze, což je patrné i na povrchu vozovky.
Provoz na hrázi situaci samozřejmě neprospívá. Městskou policií v Třeboni bylo kupříkladu nedávno za měsíc zkontrolováno 72 kamionů.
Z toho bylo jedenáct přetížených! Provozem trpí i stromy (zejména
lípy a duby), které hráz svými kořeny zpevňují. Na procházky sem přitom chodí velké množství Třeboňáků, lázeňských hostů i turistů, vede
zde naučná stezka pro pěší i cyklotrasa.
Proč je tedy problém s obchvatem? Třeboň nemá klasickou urbanistickou strukturu s historickým jádrem. Z východní strany historické město obeplouvá Zlatá stoka a bezprostředně začíná volná krajina. Příro-
dovědně, historicky a esteticky velmi hodnotné území tzv. Mokrých
luk. Za západními předměstími vést obchvat nelze, neboť mu v cestě
stojí velké rybníky Svět a Opatovický.
A dilema a politické téma je tu: obětovat nadále hráz (a polovinu stromořadí lip, které překážejí rekonstrukci komunikace), nebo přírodu a
ráz krajiny Mokrých luk? Stavba další přeložky na Mokrých lukách mě
zděsila. Jenže, když jsem se střízlivě podíval na vcelku šetrný návrh
kolektivu pod vedením arch. Ivana Plicky, projektanta budoucího
územního plánu města Třeboně, došlo mi, že obchvat bude nakonec
méně špatným řešením. Ze zpracovaných terénních prací vyplývá, že
obchvat by měl být nijak gigantickou, 8,5 metru širokou silnicí, která
nebude zasahovat daleko do prostoru luk. Žádné nové přivaděče či
křižovatka s čtyřpruhovou přeložkou uprostřed Mokrých luk. Od autobusového nádraží má obchvat vést těsně za sportovišti u Bertiných
lázní, při křížení se silnicí ke Kopečku je na něj místo před Botanickým
ústavem a dále nejkratší cestou přes Zlatou stoku k areálu Lesostaveb.
U Zlaté stoky dojde k narušení rázu místa, ale celkově by se nejednalo
o nic drastického. Je navrženo, aby byl obchvat řešen moderně, jako
komunikace po nízkém „povodňovém mostě“, čímž nevzniká v terénu
nežádoucí tzv. dělící efekt, jako v případě náspu.
Pokud by vedení města a zastupitelstvo schválilo do územního plánu
obchvat v této podobě, jsem jeho zastáncem. Pokud by bylo nakonec
prosazeno megalomanské řešení, ničící výrazně Mokrá luka (a takové
návrhy tu zřejmě budou), pak jsem samozřejmě proti.
Autor pracuje v Českém nadačním fondu pro vydru.
10
Ji ho če ský čtv r tletník o životním prostředí
foto autor
V této chvíli se čím dál zřetelněji rýsuje, že obchvat Třeboně se stavět bude. Možná vás to překvapí, ale jako člen
ekologicky zaměřené organizace s tím nemám výraznější problém.
Lávka na modro
aneb Kudy s námi radní vyběhli
JAROSLAVA BROŽOVÁ,
[email protected]
O výstavbě nového mostu přes Malši pro automobilovou dopravu snili četní budějovičtí zastupitelé již
před rokem 2000. V roce 2001, přes silný odpor veřejnosti, sami sobě schválili hotový projekt. Když vlna
občanské nespokojenosti plnila opakovaně jednací sál zastupitelstva i stránky novin, od jeho realizace
ustoupili. Jen dočasně.
Po povodni 2002, která poškodila lávku pro pěší a cyklisty z Havlíčkovy kolonie k Poliklinice Jih, byla řeka urychleně překlenuta provizorní
lávkou. O rok později magistrát navrhl mnohem širší vozovku s oboustrannými chodníky, vzbuzující pochopitelně podezření, že se radnice
snaží svůj motoristický sen přece jen „protlačit“ – a lidé se opět začali
bouřit. „Obava z využití mostu pro průjezd motorových vozidel je bezpředmětná, stavba je povolována jako lávka pro pěší a cyklisty, takto
také bude kolaudována... Současně je počítáno jen s nutnými přejezdy
vozidel záchranné služby a hasičského záchranného sboru“ – píše se
v rozhodnutí, vydaném magistrátem 13. 3. 2003.
Radnice občanům velkoryse umožnila, aby v anketě sami rozhodli, jak
se bude nová lávka jmenovat. Název „Modrý most“ rezonoval modře
natřenou konstrukci. Lidem uniklo, že zároveň vystihuje úspěšné obalamucení veřejnosti politickou silou dominantně zastoupenou v radě
města. Po necelých třech letech byla lávka „dočasně“ zprůjezdněna pro
motorová vozidla, přičemž mělo jít o nouzové opatření po dobu oprav
ulic Mánesovy a Lidické. Koncem roku 2007 si ale toto zprůjezdnění
naši zastupitelé hlasováním požehnali „na věčné časy“. Marné byly protesty valné části veřejnosti, že tak bude zlikvidována jedna z posledních
městských lokalit se zachovalým životním prostředím. Někteří zastupitelé argumentovali zejména tím, že obyvatelé „Havlindy“ nesmějí na
věc nahlížet sobecky, neboť v jiných částech města také přece jezdí
auta. Inu – „Když mně chcípla koza, ať chcípne taky sousedovi!“
Nepředpokládám, že by se větší část zastupitelů obtěžovala přečíst si byť
jen část tzv. Aarhuské dohody o principech spolurozhodování občanské
veřejnosti v záležitostech, ovlivňujících jejich životní prostředí, kterou
podepsala v roce 1998 i Česká republika. A tak pouze cituji z „modrého“
volebního programu: „Důraz budeme klást na vyřešení dopravní situace a otázku bezpečí...“ Předvolební sliby ve skutečnosti předznamenaly
preferenci pohodlnosti a bezpečí nadřazené kasty motoristů.
Autorka je členkou sdružení Jihočeské matky.
Z REGION U
Koncepce EVVO v Táboře
V druhém pololetí roku 2007
schválilo městské zastupitelstvo
v Táboře koncepci environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty (EVVO). Jde o první ze 17 obcí
s rozšířenou působností na území kraje, která tento krok učinila, kéž by byl tento počin inspirací pro ostatní obce. Zpracováním
koncepce Tábor učinil první krok
k zajištění soustavné, dlouhodobě koordinované podpory
rozvoje systému EVVO. Zájemci mohou nahlédnout na http://
www.tabor.cz do sekce životní
prostředí, kde najdou podrobnosti.
Krajský grantový program
8. ledna schválila rada Jihočeského kraje podmínky pro žadatele
v Grantovém programu na podporu rozvoje EVVO v roce 2008 a
podmínky pro stanice pro handicapované živočichy, které budou
v tomto roce žádat o příspěvek
na činnost. Na GP EVVO je z krajského rozpočtu vyčleněno 800
tisíc Kč, tedy o 200 000 Kč více
než v roce 2007, ale zároveň stále méně než v roce 2006. Na podporu stanic bylo schváleno 600
tisíc Kč. Oba materiály musí být
předloženy ke schválení krajskému zatupitelstvu, které zasedá
29. ledna. Podmínky pro žadatele o grant a o příspěvek pro stanice pro handicapované živočichy
jsou zveřejněny na internetových
stránkách www.kraj-jihocesky.cz,
žádosti přijímají do 29. 2.
LIBUŠE JOZKOVÁ
Podaná ruka
svépomoci
k svépomoci
HANA JANÁČKOVÁ-KOJANOVÁ,
[email protected]
Projekt s tímto názvem uskutečňuje Novohradská
občanská společnost od ledna 2007 do června 2008.
Vychází z potřeby nových, mladých a aktivních lidí, kteří by se zapojili do místních
rozvojových procesů v obcích. Takoví lidé v mikroregionu jsou, jen je potřeba je
vyhledat a dát jim důvěru.
Pomocí speciálního metodického programu by mělo deset tří až pětičlenných týmů projít cestou
od nápadu, přes podrobnou přípravu, až k jeho uskutečnění.
Do mikroregionu Sdružení Růže patří 21 obcí. V mikroregionu pracuje i místní akční skupina, která
dosud realizovala všechny vyhlášené programy LEADER. Některé byly určeny pro mládež ohroženou
sociálním vyloučením, ale žádný z nich nebyl touto mládeží připraven. Jinými slovy: dospělí připravili projekty a pak je také uskutečnili, a mládež tak byla „pasivním konzumentem“.
Mezi se mladými se ale rodí řada dobrých nápadů (možných projektů), které bohužel nebývají podchyceny. Protože jim nikdo neukáže cestu, jak myšlenku uskutečnit, vzniká v lidech často pocit, že
není možné nebo je nepřekonatelně obtížné uskutečňovat své nápady. Což samozřejmě má negativní vliv na jejich sebevědomí a životní postoj. Ukázat, že dokážu něco vymyslet a poté to i realizovat, je způsob, jak získat respekt okolí a tím i vlastní sebevědomí. Vytváří se tak základ zdravé občanské společnosti, která se nebude obávat podílu na věcech veřejných.
V první fázi byly hledány záměry, nápady, o což se snažila především N.O.S. Součástí toho byla
i výzva, zveřejněná v místních zpravodajích a na internetových stránkách obcí. Bylo důležité vyhledat minimálně jednou až
dvakrát tolik záměrů, než
bude ve finále projektových týmů. Poté probíhala osobní jednání
s nositeli záměrů a dalšími možnými členy týmů.
Po těchto kontaktních
schůzkách vybral projektový tým záměry k následnému rozpracování.
Projekt je financován Evropskou unií a Jihočeským krajem.
Více informací: www.novnos.cz,
[email protected].
ZDEŇKA CHADIMOVÁ,
[email protected]
Další části projektu se zúčastnila i ZŠ Slavonice a středisko Junáka. Deváťáci vedení učitelem Jiřím Benešem zpracovali formou power
pointové prezentace, jak se nakládá s různými typy odpadů, a své práce v muzeu představili veřejnosti. Bylo s tím spojeno trochu
trémy, ale výsledek předčil očekávání. Všichni byli skvělí a věřím, že ti, kteří se do projektu zapojili, již např. pet lahev v lese nezahodí. Součástí byla i anketa o třídění ve třídách
na 2. stupni.
Tomáš Kopanič navštívil místní sběrný dvůr a
Projekt probíhal od dubna do listopadu. Zahr- školní jídelnu a vyptal se na způsoby naklánoval rozšíření webových stránek sdružení o dání s odpadem, což i fotograficky zdokuinformace o životním prostředí a plánování mentoval. Součástí prezentací byly dokonce
s veřejností, na němž se mluvilo o stavu a grafy, tabulky a nejrůznější efekty, takže žáci
úpravách zeleně ve městě a o strategii inter- museli zvládnout i složitou práci s počítačopretace Mařížského zámeckého parku.
vým programem. Cílem projektu bylo mimo
Občanské sdružení Slavonická renesanční společnost vzniklo na sklonku roku 1996. Za téměř jedenáct let
své činnosti má za sebou širokou plejádu pořadů, diskusních setkání, kulturních a vzdělávacích akcí. Od krajského úřadu jsme na rok 2007 získali
grant na projekt „Zelené Slavonicko,
aneb Smeťákovy tu nechceme“.
jiné ukázat využití problematiky odpadů
v mezipředmětových vztazích a naučit žáky
získávat informace nejrůznějšími prostředky.
Že z odpadů lze vytvořit i zajímavé dekorační předměty, ukázala výstava, kterou s dětmi
připravila učitelka Jitka Pavlů.
Děti ze slavonického Junáka se v anketě například ptaly, zda občané třídí odpady. Z 95 vyplněných anketních lístků vyplynulo, že odpad
třídí 78% dotázaných. Koordinátorka projektu
Mirka Nevrklová připravila pro kluky vycházku s pozorováním do prostor bývalé skládky
u Chvaletína – v cihelně. Při ní Junáci zjistili,
že přestože se sem již odpady ukládat nemají,
někteří to nerespektují, ačkoliv sběrný dvůr ve
Slavonicích je přístupný pro všechny a zdarma. Stav skládky nafotografovali. Děvčata
z Junáka hledala černé skládky na místě bývalých „křápišť“ a velice je potěšilo, že jich ubylo.
Také vytvořila z odpadu nápadité kreace.
Na projektu, který bude pokračovat i letos,
spolupracoval i Městský úřad a Městské kulturní středisko ve Slavonicích.
Více informací: www.slavonice.cz.
11
Ji hoče ský čtv r tletník o životním prostředí
živo
Na Slavonicku je živo
foto autorka
P OD LU P OU
Teplárna České Budějovice, a.s. na Novohradské ulici,
teplárna AES Bohemia v Plané nad Lužnicí a Teplárna Strakonice, a.s. vyšly nejhůře z nedávno zveřejněného srovnání s ostatními jihočeskými znečišťovateli
ve dvou oblastech – vypustily za rok 2006 nejvíce plynů způsobujících kyselé srážky a nejvíce skleníkových
plynů. Brisk Tábor už k nim nepatří.
Kdo nejvíc
znečišťuje?
znečisťuje?
Z D E N K A J E L E N O VÁ ,
Ji ho če ský čtv r tletník o životním prostředí
12
[email protected]
Fotografie z www.zmenaklimatu.cz, viz str. 19
Integrovaný registr znečišťování provozuje a data do něj sbírá Minis- Jaderná elektrárna Temelín je jediným provozem v IRZ z Jihočeského
terstvo životního prostředí ČR. Najdete ho na http://www.irz.cz. Údaje kraje, který musel za rok 2006 ohlásit úniky látek poškozujících ozódo registru hlásí samy jednotlivé podniky, protože jim tuto povinnost novou vrstvu Země. Konkrétně se jednalo o 96 kg měkkých freonů
ukládá zákon. Arnika pak údaje analyzuje a sestavuje z nich přehled- používaných k čištění chladicích věží.
né žebříčky znečišťovatelů. Jihočeský kraj je devátým krajem, pro kte- Informace do registru letos ohlásilo 65 provozů na území Jihočeskérý Arnika zveřejnila krajský žebříček největších znečišťovatelů.
ho kraje, což je o tři méně ve srovnání s minulým rokem. V emisích do
ovzduší hlásily 12 látek, v přenosech v odpadech také 12 látek a v přeTáborský Brisk zmizel
nosech v odpadních vodách 3 látky. Nejčastěji ohlašovanou látkou
Z tabulek největších znečišťovatelů z roku na rok zmizel Brisk Tábor, (41 případů), byl amoniak, charakteristický pro zemědělskou výrobu.
protože už se neobjevil v Integrovaném registru znečišťování (IRZ) Žádný z provozů v kraji za rok 2006 neohlásil úniky rakovinotvorných
mezi zdroji úniků potenciálně karcinogenního tetrachlorethylenu.
látek kateg. 1 podle IARC, látky nebezpečné pro vodní organismy, jež
„Dosáhli jsme toho změnou technologie odmašťování kovových díl- by vypustil do vody, ani úniky či přenosy mutagenních látek.
ců. Provoz nového zařízení je založen na vodní bázi, kde se používá
v 3-5% koncentraci čistící prostředek pro odstraňování mastných Potenciálně rakovinotvorné látky (kategorie 2A a 2B podle IARC):
Množství
usazenin a vodního kamene. K odmašťování už tedy vůbec nepotře- Poř. Organizace/firma
Provozovna
Lokalita
Trend
látek v kg
bujeme tetrachlorethylen. Kromě pozitivního efektu pro životní pro1. Fronius Česká republika s.r.o.
Fronius ČR s.r.o.
Č. Krumlov
2090,7
↑
středí nová technologie přinesla i výrazné úspory v provozních nákladech,“ vysvětlil vedoucí oddělení ekologie, energetiky a požární
2. Groz-Beckert Czech s.r.o.
České Budějovice
Č. Budějovice
1661,0
−
ochrany Brisku Tábor, a.s. Radek Šváb.
3. Ege, s.r.o.
Ege, s.r.o.
Č. Budějovice
1020,0
↓
„Brisk Tábor se stal příkladem, jak může průmyslový provoz úpravou
4. Styl, výrobní družstvo knoflíkářů provozovna 02
Studená
413,7
↓
technologie výrazně omezit negativní vliv své činnosti na životní
5. Teplárna Strakonice, a.s.
Teplárna Strakonice, a.s. Strakonice
40,2
↑
prostředí,“ pochválil přístup firmy vedoucí kampaně Budoucnost bez
6.
Teplárna
Č.
B.,
a.s.
Novohradská
ul.
Č.
Budějovice
27,3
↓
jedů a předseda Arniky RNDr. Jindřich Petrlík.
Tabulka zahrnuje pouze emise. Nejsou zde zohledněny celkové přenosy (v odpadech a odpadních vodách), které na první místa
Emise tetrachlorethylenu v důsledku používání kvalitnější celulózy
katapultují společnosti zabývající se např. likvidací olova ze starých autobaterií.
také výrazně snížila papírna ve Větřní, takže letos již v tabulkách největších znečišťovatelů rovněž nefiguruje.
Reprotoxické látky (poškozující rozmnožování), kromě oxidu uhelNové černé ovce
Na první místa v žebříčku znečišťovatelů potenciálně rakovinotvornými látkami se vyhouply provozy, které loni byly až na 4. a 5. příčce, nebo v IRZ vůbec nefigurovaly. Celkově se nahlášené úniky těchto
látek v kraji snížily o téměř devět tun. Největšími znečišťovateli těmito látkami za rok 2006 na jihu Čech jsou Fronius Česká republika, s.r.o.
v Českých Budějovicích, následovaný provozem Groz-Beckert Czech,
s.r.o. v Českém Krumlově a Ege, s.r.o. České Budějovice.
„První a třetí provoz získaly nelichotivá místa v tabulkách Arniky kvůli vysokým emisím styrenu z lakoven a Fronius ČR kvůli emisím tetrachlorethylenu, který používá jako odmašťovadlo,“ specifikovala důvody vedoucí českobudějovické pobočky Arniky Jitka Straková.
Nejde jen o sčítání
Každá látka působí jinak na lidské zdraví či na životní prostředí, a tak
není možné určit největší znečišťovatele pouhým součtem vypouštěných emisí. Arnika se proto soustředila na rakovinotvorné látky, látky
poškozující rozmnožování (reprotoxické), mutagenní látky, skleníkové plyny, látky poškozující ozónovou vrstvu Země, plyny přispívající ke tvorbě kyselých srážek, látky nebezpečné pro vodní organismy,
styren, rtuť a perzistentní organické látky.
natého:
Poř Organizace/firma
1. Teplárna Strakonice, a.s.
2 Teplárna Č. B., a.s.
Provozovna
Lokalita
Teplárna Strakonice, a.s. Strakonice
Novohradská ul.
Č.Budějovice
Látky v kg Trend
40,2
↑
27,3
↓
Skleníkové plyny:
Poř. Organizace/firma
1. Teplárna ČB, a.s.
2 AES Bohemia spol. s r.o.
3. Teplárna Strakonice, a.s.
Provozovna
Lokalita
Novohradská ulice
Č. Budějovice
AES Bohemia
Planá n. L.
Teplárna Strakonice, a.s. Strakonice
Množství
v tunách
441191
347817
250193
Trend
↓
↑
↑
Koeficienty přepočtu na potenciál přispívat ke skleníkovému efektu pro jednotlivé plyny jsou:
pro oxid uhličitý = 1, pro oxid dusný = 310 a pro metan = 21.
Posouzení znečišťovatelů je velmi složitým procesem, při němž
je nutné zohlednit řadu odborných aspektů, jejichž rozsah není
možné jednoduše vylíčit na jedné stránce. Podrobné informace,
tabulky znečisťovatelů i specifikaci nebezpečných látek a jejich
výčet najdete na http://bezjedu.arnika.org/irz.shtml.
Podle tiskové zprávy Sdružení Arnika.
Výběr z přednášek a besed „na klíč“, nabízených organizacemi sítě Krasec. Přesné
podmínky a cena záleží na konkrétní dohodě. Na závěr každé skupiny je uveden kontakt pro informace a objednávku.
Solární systémy
Způsoby využití solární energie, ekonomika provozu, způsob spolupráce s vytápěcím
systémem, dotace. (60 min.)
(EkoWATT, Karel Srdečný,
[email protected], tel. 389 608 211)
O biologii, etologii a ochraně vydry říční
Komentované promítání doplněné ukázkami preparátů a nabídkou publikací. Forma
i obsah přednášky se může upravit podle
věku posluchačů, trvá přibližně hodinu.
Známe naše skrytěji žijící sousedy?
Slunce – energie budoucnosti
Přednáška o využití OZE, od globální klimatické změny, přes energii z biomasy, vodní a větrnou, podrobně představí možnosti
využití sluneční energie. (60 až 90 min.)
Zelená energie pro Českou republiku
Přednáška vysvětlí technologie, potenciál,
důvody, proč využívat OZE.
(45 až 60 min.)
O běžných zvířatech žijících ve volné přírodě – kde se dají nejspíše pozorovat, pobytová znamení, nejčastější aktivity, chování,
čím jsou nejvíce ohrožené.
Budeme znát víc, nebudem‘ se bát
vlka nic!
O šelmách, které se vyskytují nebo v minulosti vyskytovaly na území našeho státu,
jejich úloha v přírodě, jak sestavit potravní
pyramidu a co se z ní dá vyčíst.
(CALLA – Edvard Sequens,
[email protected], tel.: 387 310 166)
Ekologická výchova
Pískovny za humny
Konopí seté jako zemědělská plodina, jeho
využití, zhodnocení významu v historii, stávající legislativa. (45 až 90 min.)
(CALLA – Hana Gabrielová,
[email protected],
tel: 387 310 166, 777 027 012)
Energeticky soběstačný dům
Jak dosáhnout úplné nebo částečné soběstačnosti na úrovni individuální výstavby, úsporná opatření, energetické bilance,
zdroje energií. (90 až 120 min.)
Energie ve veřejných budovách
Jak a proč snižovat spotřebu obecních
budov, jak stavět a rekonstruovat budovy,
aby byly náklady na energie co nejmenší,
legislativa a normy, výběrová řízení, využití
energetických auditů. (60 až 90 min.)
Ekonomika vytápění biomasou
Technické možnosti a ekonomické aspekty.
(60 min.)
Jihočeský kraj, pro některé ptáky ráj
Jak začít, kde všude lze využít, jakými metodami pracovat, kde hledat partnery a oporu,
literatura a další zdroje (cca 2 – 3 hod.).
Kterým ptákům a v jakém prostředí se u nás
daří, kteří se naopak stali vzácnými?
Šetrná domácnost
Svět našich řek
Jak se řeka přirozeně chová v závislosti na
geomorfologii, jak je provázaná s okolní
nivou a k jakým změnám dochází nevhodnou úpravou toků.
Od uvědomělé spotřeby a rozumného
nakupování přes ekologicky šetrné výrobky a biopotraviny k obalům a odpadům, až
po elektrospotřebiče a čisticí prostředky. Ze
semináře lze vybrat i samostatné téma. Od
2 hodin po blokové semináře (půldenní).
Cena každé přednášky s výjimkou té o vydře je 120
Kč/hod + úhrada cestovních nákladů.
(Český nadační fond pro vydru
– Matouš Šimek, [email protected])
Zapojování veřejnosti do plánovacích
a rozhodovacích procesů v obci
Přednáška – jaké jsou standardní a nadstandardní nástroje zapojování veřejnosti do plánovacích a rozhodovacích procesů,
výhody a mýty kolem práce s veřejností.
Komunitní spolupráce
Přednáška – netradiční řešení místních problémů v dopravě, v poskytování sociálních
služeb apod. u nás i v zahraničí (komunitní
škola a zahrada, sdílení aut, plánování...)
Časová banka
Přednáška – úvod do metody řízené vzájemné výměny služeb, kde platíte ne penězi,
ale časem, české i zahraniční zkušenosti.
„Eko-dítě“
„Děti – pleny – životní prostředí a my“, téma
vhodné k zařazení do rodinné výchovy,
občanské nauky, do výuky zdravotnických
škol a VŠ se zdravotně sociálním zaměřením, vhodné jako beseda do mateřských
center a kurzů předporodních příprav.
(ROSA – Věra Soukupová, [email protected]).
I
Ji hoče ský čtv r tletník o životním prostředí
Konopí – obnovitelný zdroj budoucnosti
(ROSA – Zuzana Guthová,
[email protected])
Vzdělávací seminář, akreditováno MŠMT.
Především pro učitele, ekoporadce, pedagogy volného času. Možnosti jednotlivce řešit
problémy životního prostředí na místní
úrovni, ekoznačení, ekozemědělství, GMO,
místní potraviny, zelený provoz školy...
Přednáška, která představí stav a možnosti
větrné energetiky. (45 až 60 minut)
(CALLA – [email protected],
tel: 387 311 381)
Využití metody „Utváření místa“ (plánování veřejných prostranství apod.); „Tvorba
vize komunity“ (plánování dalšího rozvoje obce se zapojením veřejnosti); „Plánovací víkend“ (hledání konkrétního řešení
místních problémů se zapojením veřejnosti); „Interpretace místního dědictví“ (vhodné pro oživení cestovního ruchu).
Výchova ekospotřebitele
Větrná energetika a její možnosti v ČR
Terénní exkurze pro školy zaměřená na
poznání živočichů, rostlin a biotopů v opuštěných pískovnách. Připravíme na míru
vašemu regionu, doporučený termín květen
až červen. Ve spolupráci s CEGV Cassiopeia. Dopravu si škola zajišťuje sama.
Komunitní plánování
PŘEDNÁŠKY – SEMINÁŘE
P Ř E D N Á Š K Y, S E M I N Á Ř E
DVOUSTRANNA V SAMOSTATNÉM PDF
(KRASEC Kalendar 2008 press.pdf)
DVOUSTRANNA V SAMOSTATNÉM PDF
(KRASEC Kalendar 2008 press.pdf)
P U B L I KAC E – I N F OR M AČ N Í M AT E R IÁ LY
P U B L I K A C E , C D - R O M Y, I N F O M AT E R I Á LY
Na této stránce nabízíme výběr z publikací
a informačních materiálů, které lze objednat on-line na internetových stránkách
www.krasec.cz. Publikace, označené Calla,
získáte ZDARMA v Calle či jsou zasílány
za poštovné a balné (20-30,- Kč).
JADERNÁ ENERGIE: MÝTUS A SKUTEČNOST
CD – sborník studií rozebírá hlavní otázky spojené
s jadernou energií. (Calla)
S. Thomas: EKONOMIKA JADER. ENERGIE
Studie britského odborníka o ekonomice výstavby
a provozu JE. Ke stažení na www.calla.cz.
VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY: mýty a fakta
Edvard Sequens a Petr Holub demýtizují větrné
elektrárny. Ke stažení na www.calla.cz.
Edvard Sequens: SLUNCE, ENERGIE BUDOUCNOSTI – CD
Soubor podkladů pro přednášky o možnostech
využití sluneční energie. (Calla)
ENERGETIKA? Přišel čas ji změnit
Plakát A2 znázorňuje rozdíl mezi neobnovitelnými
a obnovitelnými zdroji energie. (Calla)
ATLAS OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE
Barevná skládačka 18 x 18 cm propaguje ojedinělou databázi www.zdrojeenergie.cz. (Calla)
OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE V ČB
Monitoring realizovaných instalací OZE na území
Českých Budějovic. (Calla)
Hana
Gabrielová:
NEPOTRAVINÁŘSKÉ
VYUŽITÍ ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY
Barevný infolist, 8 stran A4. Shrnuje význam pěstování energetických plodin, včetně kontaktů na
poradenství v této oblasti. (Calla)
Jihoče ský čtv r tletník o životním prostředí
IV
PŘÍRODA BOLETIC
Barevná brožura (20 str., A5) s textem a fotografiemi. Ke stažení na www.calla.cz.
BEZLESÍ BOLETIC
Barevná skládačka A5 s mapou turisticky přístupných částí vojenského újezdu. (Calla)
LESY BOLETIC
Klára Řehounková, Jiří Řehounek, Vít Grulich,
Alena Vydrová. Kromě fotografií obsahuje mapku
jádrových zón. (Calla)
MOKŘADY BOLETIC
Vít Grulich, Alena Vydrová, Bohuslav Kloubec,
Vladimír Molek. V textu popsány reprezentativní
mokřadní biotopy. (Calla)
PÍSKOVNY ZA HUMNY
Klára Řehounková, Jiří Řehounek, Josef Janošťák.
Ilustrace: Lenka Pužmanová. Soubor informačních
listů v šanonu. Praktický návod na využití opuštěných pískoven v ekologické výchově. (Calla)
Petr Heneberg: BŘEHULE ŘÍČNÍ – PRAKTICKÉ A PRÁVNÍ ASPEKTY OCHRANY V ČR
Metodická publikace (Calla)
STROMY V KRAJINĚ A VE MĚSTĚ
Právní aspekty ochrany dřevin. Problematika
pohledem dendrologa, entomologa, právníka, krajináře urbanisty. (Calla)
PÍSKOVNY V KRAJINĚ
K. Řehounková, J. Řehounek, P. Heneberg. (Calla)
NPR BROUSKŮV MLÝN
Barevná brožura s fotografiemi, texty a mapovými
přílohami. (Calla)
POZNEJ A CHRAŇ NOVOHRADSKÉ HORY
Celobarevný plakát A2. (Calla)
ĎÁBLÍK – elektronický měsíčník sdružení Calla
Každý měsíc přináší články, názory, informace o
životním prostředí nejen z jižních Čech. Rozesílán
e-mailem nebo ke stažení na www.calla.cz.
Zpravodaj „Jaderný odpad? Děkujeme nechceme.“
Vychází 2 až 3 x do roka, vydává Calla a Hnutí
DUHA. Ke stažení na www.calla.cz.
V. Stejskal, Z. Varmouzek: PTÁCI A ZÁKON
Právní příručka nejen pro ornitologa. Vydala Česká společnost ornitologická, 2004, zdarma.
VYDŘÍ BALÍČEK
Vydal ČNF pro vydru. Materiály, pomůcky, preparáty a 35 informačních a prac. listů. (100 Kč)
VYDRA ŘÍČNÍ A JEJÍ SOUSEDÉ Z MOKŘADŮ
Audiokazeta, obsahuje nahrávky hlasů vyder i dalších živočichů s komentářem v českém i německém jazyce, včetně poznávacího testu. (50 Kč)
SAMOLEPKY A POHLEDY S VYDROU
Sada osmi různých pohledů nebo samolepek
s krásnými fotkami vyder. (20 Kč)
VYDRA ŘÍČNÍ – SYMBOL MOKŘADŮ / Der
Fischotter – ein Symboltier der Feuchtlandschaften Dvojjazyčná výpravná brožura.
NEŽ ZAČNEME STAVĚT DŮM
Praktická příručka pro ty, kteří chtějí stavět dům
s kvalitními energetickými parametry za rozumnou cenu. Přehled dostupných technologií.
Vydalo nakl. HEL. A5, 56 str., 68,- Kč + poštovné
BARVENÍ POMOCÍ ROSTLIN
Úvod do umění barvířského. 50,- Kč + poštovné
POSTAVTE SI DŮM ZE SLAMĚNÝCH BALÍKŮ
CD-ROM s podrobnou dokumentací stavby modelového slaměného domu u jihočeských Ledenic.
150,- Kč + poštovné
KUDY KAM V OKOLÍ BOROVAN
Celobarevný mapový průvodce po malebném okolí Borovan. A3, 15,- Kč (+ pošt.)
KOUPALIŠTĚ S PŘÍRODNÍM ČIŠTĚNÍM
VODY
Sborník příspěvků k tématu na CD-ROM (pdf).
S fotogalerií přírodních koupališť. 100,- Kč
MÍSTNÍ PRODUKTY – PRODUKCE A ZPRACOVÁNÍ POTRAVIN V MALÝCH PROVOZECH
CD-ROM se sborníkem (pdf) z konference o místní
produkci potravin v České republice a v Rakousku.
110,- Kč.
Karel Srdečný: ENERGETICKY SOBĚSTAČNÝ
DŮM
112 stran, barevná příloha, cena: 131,- Kč
Chcete mít dům bez účtů za energie? V knize
najdete přehled současných možností a podrobný rozbor toho, co všechno lze udělat pro to, aby
byl dům na klasických zdrojích energie co nejméně
závislý. Možno objednat na www.ekowatt.cz.
VYDRA ŘÍČNÍ, TAJEMNÁ DÁMA VOD
Plakát ke stejnojmenné výstavě ČNF pro vydru.
ENERGETICKY SOBĚSTAČNÁ OBEC
Principy a řešení, s nimiž lze omezit závislost obce
na vnějších dodávkách energií. 48 stran, za pošt.
P. Rubášová: DOMÁCÍ ZPRACOVÁNÍ MLÉKA
Informace o vybavení nezbytném pro zpracování mléka v domácích podmínkách, popis konkrétních postupů pro výrobu různých druhů sýra a
dalších výrobků. 40 Kč + poštovné
NÍZKOENERGETICKÉ STAVĚNÍ VEŘEJNÝCH
BUDOV
Praktický návod, jak dosáhnout úspory energií a
souvisejících provozních nákladů. Ke stažení na:
http://www.ekowatt.cz/publikace/
DÍTĚ A ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL
CD – ROM a tištěný sborník z mezinárodní konference (62 stran): téma děti, pleny, životní prostředí
a my. 50,- (pošt. a bal.)
Edice EPS „Paragrafy pro přírodu“
(objednávky na www.eps.cz):
PLENY POD LUPOU
Věra Soukupová, Adéla Chadimová - 15 nejčastějších otázek + návody na skládání a šití moderních
plen (30 stran). 30,- (pošt. a bal.)
Jiří Nezhyba: PRÁVEM PROTI KORUPCI
Korupce a klientelismus ve veřejné správě. Účast
veřejnosti v řízeních. (87 str., 150,- Kč)
JAK SE BALÍ DO BAVLNKY
Instruktážní CD-ROM o tom, jaké jsou typy dnes
dostupných pratelných plen. 50,- (pošt. a bal.)
Michal Bernard: OCHRANA ŽIVOTNÍHO
PROSTŘEDÍ V HORNICTVÍ
Praktický právní manuál k tématu hornictví. Jaké
jsou negativní vlivy těžby na ŽP, ekonomické
nástroje ochrany ŽP atd. (60 str., 150,- Kč)
PRŮVODCE EKOSPOTŘEBITELE
Jak být šetrní k životnímu prostředí, ekospotřebitelské rady. A5, 48 str., 35,- Kč + poštovné.
Martin Fadrný, Lukáš Matějka: HLUK VE VNĚJŠÍM PROSTŘEDÍ aneb Právní rádce občana
obtěžovaného hlukem (49 str., 100,- Kč)
NEZVANÍ HOSTÉ aneb Jak si poradit s mravenci,
moly a jinou havětí v domě a bytě BEZ CHEMIE
Překlad rakouské brožury s doplněním českých
zkušeností. A4, 28 str., 25,- Kč + pošt.
Infolist EPS
Informační list Ekologického právního servisu.
Pravidelné informace o našich aktivitách a vývoji
našich případů (www.eps.cz)
DRÁTOVÁNÍ
Pracovní návody s názornými kresbami, 3. vydání,
23 str., 30,- Kč + poštovné
Elektronický časopis VIA IURIS
(možnost pravidelného zasílání v elektronické verzi – www.eps.cz)
ODJ I N U D
Ráda bych vám představila nový projekt zvaný Ayurveda Terra. Jedná se o vybudování ekologického místa bytí
a žití podle principů ajurvédy, jen kousek od hranic Jihočeského kraje. Dovolte mi krátkou historií a vyprávěním
vysvětlit, oč se vlastně jedná.
Ayurveda
Terra:
Ayurveda Terra:
Kdo buduje koho?
MARTINA ZISKOVÁ,
[email protected]
foto autorka
13
Ji hoče ský čtv r tletník o životním prostředí
Vystudovala jsem moderní medicínu na Kar- nám všem. To mě přivedlo po patnácti letech renčního centra, centra ajurvédského vzdělálově Univerzitě v Praze v naději, že budu moci života v zahraničí zpět do Čech. Zde, v rodné vání a ekologie, a centra zdraví.
pomáhat lidem od jejich neduhů. Dařilo se zahradě, jsem cítila potřebu zapustit dlouhomi tak jen částečně. Cítila jsem, že mi chybí době kořeny a věnovat zbytek života budo- Kde začít?
celistvý pohled na člověka, který umožňuje vání místa, kde člověk, příroda, rostliny a zví- Jak vidíte, plánů je hodně. Mám pocit, že
brát v potaz veškeré části jeho života. Život řata budou žít ve zájemně se podporujícím mlýn může být ojedinělým místem nejen
mi přivedl do cesty ajurvédy, nejstarší sys- soužití tak, abychom vesmíru vraceli více, pro zájemnce o ajurvédu, ale pro všechny ty,
tém medicíny, který na zdraví a život nahlíží než si bereme. Dát zpět víc cítím v tomto pro- kdo hledají cestu k sobě, a třeba i tiché mísindividuálně a zároveň univerzálně. To se jektu jako velmi důležité. Jak tyto koncep- to k odpočinku, regeneraci a inspiraci. Viděla
mnou velmi rezonuje.
ty začít překládat do praktické roviny, to mi jsem toto vždy jako projekt pro skupinu lidí,
Po téměř deseti letech ajurvédské klinické není zatím ještě zcela jasné. Je potřeba být kteří vytvářejí ekonomickou životaschoppráce se víc a víc dívám na nemoce jako na otevřený a přizpůsobivý.
nost bez komerčnosti. Možno? Nevím. Sbíenergeticko-mentální nerovnováhy zhmotrám nyní rady a zkušenosti těch, kteří již cesnělé ve fyzickém těle. Nikdy jsem ještě nevi- Ayurveda Terra
tičku vyšlapali, takže znáte-li někoho, a máte
děla, že by se nemoc odehrávala pouze na Již po roce tohoto procesu bych mohla na- zájem, dejte vědět. Pokud chcete přijet přifyzické úrovni. Vidím svou práci s lidmi jako psat zajímavou knížku. Její hlavní část by ložit ruku k dílu, můžete kdykoliv.
pomoc navrátit je k jejich původnímu sta- bylo vyprávění o tom, jak sloučit bývalý mlýn
vu, ke stavu vnitřní harmonie, založené na s deseti hektary půdy, který je vlastněn čtyř- Jste zváni!
pochopení přírodních zákonů.
mi vzájemně nespolupracujícími majiteli se Všichni máme představu krásného harmosilnou lidskou a politickou historií, do jedno- nického života. Převést tuto představu do
Vnitřní a vnější ekologie
ho celku, jakým naposledy byl v roce 1951.
praxe, žít to každý den se nám všem daří se
Tak jako člověk odráží své nitro ve svém pro- Několik set let starý mlýn je opět téměř střídavým úspěchem. Moje dosavadní zkušestředí, tak i prostředí ovlivňuje člověka. Ve pohromadě, tedy téměř. Naučila jsem se na nost s projektem Ayurveda Terra je totožná.
védských naukách o prostředí (jako napří- tom nejenom to, že lidé přijdou na pomoc Přišla jsem ho budovat s tehdy ještě životním
klad) vastu se hovoří o vlivu prostředí, sta- zcela nečekaně, ale taky že ti, kteří vypadají partnerem. Nyní jsou mými partnery mnozí
veb, geometrických útvarů na naše zdraví a velmi pozitivně, odpadnou, když se ukážou lidé, kteří mají v sobě potřebu věnovat se něpsychiku, v ghandarvě zase například o vlivu těžkosti. Nyní se učíme rozumět novému čemu víc než svému vlastnímu písečku.
zvuků, slov, hudby a ticha na pocity a myš- světu právních norem a podnikatelských Hodně lidí říká, že vše záleží na penězích. Mají
lenky člověka.
záměrů.
do určité míry pravdu. Z práce s nemocnými
Léta práce s lidmi a můj vlastní život mi uká- Mlýn na Podskále se nachází uprostřed přírody lidmi bohatá nejsem, takže vymýšlím způsozaly, že jeden skutečný prožitek harmo- mezi obcemi Arnoštovice a Heřmaničky, přib- by, jak vše ekonomicky postavit na samostatnie zaznamenaný fyzickým tělem je daleko ližně pět kilometrů od Votic, v okrese Benešov. né nohy. Jak co nejlépe investovat počáteční
důležitější než hodiny teoretického uvažová- Do jižních Čech je to coby kamenem doho- skromnou hromádku tak, aby nám umožnila
ní o tomtéž konceptu.
dil. Je obklopen rybníky, lesy, a zemědělskou organické budování a růst a zároveň začátek
Přestože nemůžu nikoho donutit, aby se o půdou, deset hektarů patří k mlýnu. Objekt se činnosti, která vrátí nejenom nám, ale i plasebe každý den staral tak, jak je pro něj vhod- skládá z mlýnice, obytného domu a přilehlých netě Zemi víc, než kolik jsme si vzali. Mámné, největší inspirací pro lidi bylo a je naučit zemědělských budov. Jsou v dobrém stavu, li soudit podle toho, jakými změnami jsem
se určité praktické dovednosti, které mohou ale nemají žádné zázemí. Jako přirozený zdroj prošla já, tak se mi to vrátilo již mnohokrát.
ihned uplatnit ve svém životě. Někdy se jed- elektřiny se nabízí malá vodní elektrárna, dále A to jsme na úplném začátku. Takže opravdu:
ná o tak jednoduché věci jako vaření si zdra- kořenová čistička pro odpadní vody a využi- kdo buduje koho? Přeji vám život plný vzruvého, pro jejich individuální konstituci vhod- tí solární energie. Máme kus lesů plných dře- chu a klidu v sobě a se sebou. Namaste.
ného oběda či nového mentálního přístupu va, takže plánujeme ohřívat kamny na dřevo
k stále se opakujícím osobním nebo pracov- či potenciálně i biomasou.
Zájemcům o informace či spolupráci: MUDr.
ním problémům.
Místo chceme využít na agroturistiku, země- Martině Ziskové můžete napsat e-mail (viz
dělskou výrobu, vzdělávání a k přírodnímu výše) nebo telefonovat na č. 739 205 662. Dále
Dát něco zpět
léčení. Plánujeme pěstování zeleniny, zvířat můžete kontaktovat jejího spolupracovníJsem v bodě života, kdy cítím potřebu svou na mléčné výrobky (místo bude vegetarián- ka Honzu Tomana, ekologa žijícího na mlýně
životní filozofii žít v praxi na sto procent. ské), pěstování a zpracování bylin na léčebné s manželkou Zdeňkou Tomanovou Motlovou:
Možnost vytvořit si, po čem toužíme, je dána a kosmetické účely, a dále vybudování konfe- tel. 775 982 264, [email protected].
NA NÁVŠ T Ě V Ě
Dnes vás zveme na návštěvu k novému členovi sdružení Krasec. Centrum ekologické a
globální výchovy (CEGV) Cassiopeia vzniklo
v roce 1995 při základním článku Hnutí Brontosaurus Forest. Posláním organizace je
výchova k trvale udržitelnému způsobu života. Cassiopeia vypráví dětem i dospělým krásné příběhy o přírodě v areálu se zahradou
přímo uprostřed panelového sídliště. Činnost organizace je ovšem mnohem obsáhlejší – přečtěte si o ní něco víc na těchto dvou
stranách. A potom se do Cassiopeii vydejte
osobně, stojí to totiž zato! Najdete ji v Českých Budějovicích na sídlišti Vltava v areálu
MŠ Jizerská naproti konečné MHD. Můžete
jet městskou hromadnou dopravou č. 19, 14
(Vltava - točna), č. 9 (Vltava), č. 5, 8, 17 (Vltava střed). Od nádraží jedou č. 8, 9, 17, 19.
foto Cassiopeia
Cassiopea
CASSIOPEIA
Bylo jednou jedno semínko...
HELENA KUJANOVÁ,
Ji ho če sk ý čtv r tletník o životním prostředí
14
[email protected]
Cassiopeia
bude platit, a nezmění to žádný pokrok, že
člověk je součástí přírody, v ní se rodí, v (z) ní
žije i umírá.
Proto jsou pohádky o přírodě „v přírodě“ pro
děti tak důležité. Hledejte je, vyprávějte si je
a prožívejte je. Čím hezčí příběhy se v dětství
naučíme, tím snáze budeme podobné příběhy předávat dál.
„Všude dobře,
doma nejlíp“
Malinké semínko, ukryté v zemi, leželo a spa- Oáza v betonu
lo. Čekalo, až na půdu zasvítí sluníčko a pad- Aby ta pohádka nebyla nudná, aby byla plná
ne první jarní déšť. V tu chvíli se začaly dít zápletek a poučných příběhů a aby nakonec
zázraky. Semínko se protáhlo, a začalo růst. opravdu dobro zvítězilo nad zlem, vytvořili
Nejdřív kořínek, který rostl Zemi přímo do jsme v areálu bývalé mateřské školy domov ZUZANA GUTHOVÁ,
[email protected]
srdíčka, a potom stonek se dvěma lísky. Ten pro mnoho druhů rostlin a živočichů.
si namířil rovnou hvězdám do oken...
Již osmým rokem díky podpoře Magistrátu Takto je nazván projekt CEGV Cassiopeia,
města České Budějovice budujeme přírod- jehož cílem je prohlubovat vztah obyvaJe mnoho takových pohádek, přírodních ní zahradu. Zasazena do prostředí panelové- tel malých obcí k místu, kde žijí. Je to způzázraků, o kterých si můžeme s dětmi vyprá- ho sídliště působí jako zelená oáza a útočiště sob, jak stabilizovat obyvatelstvo venkova,
vět. A nejsou to jen pohádky před spaním, na pro živé organismy. V podmínkách prostředí, jak předcházet jeho odlivu do měst a městdobrou noc, ale takové příběhy je možné hle- daných polohou v zástavbě, mělkou půdou ských aglomerací.
dat kdykoliv a kdekoliv, když jsme na procház- na podkladu stavebních sutí, jsme vytvořili
ce v lese, když se koupeme u rybníka nebo celou řadu stanovišť a netradičních zahrad- Do projektu jsme zařadili tři malé jihočeské
když na jaře sázíme první kytičky na záhonku. ních prvků. Vidět zde můžete fóliové jezírko, obce: Holubov ležící pod horou Kleť v CHKO
které se stalo domovem pro žáby a zdrojem Blanský les (896 obyvatel), Jílovice z lesnatéOd počítačů k pohádkám
vody pro ptáky, vřesoviště a suchou zídku, ho okraje Třeboňské pánve (883 obyvatel) a
Zajímalo by mě, zda budou i naše děti vol- kamenný val, bylinkovou spirálu, smyslový Olešnici s mnoha rybníky, ležící v půvabném
ný čas trávit v přírodě. Budou hrát v lese na chodníček, vyvýšené záhony a nechybí zde Novohradském podhůří (730 obyvatel).
schovávanou, sbírat borůvky, brouzdat se ani zimoviště pro zvířata.
Projekt je rozdělen do dvou částí. V té prvv potoce a šplhat na vrcholky kopců? Budou Zahradu využíváme během výukových pro- ní části lidé z CEGV Cassiopeia pracují se třeumět z přírody číst, poznají, jaké bude dru- gramů pro školy, připravujeme semináře pro mi malými venkovskými školami výše zmíněhý den počasí, kdy přijde bouřka a kdy pově- pedagogické pracovníky, učíme je, jak pře- ných obcí, pomáhají jim s přípravou i realizací
sit vyprané prádlo? Měli bychom se posta- budovat klasické školní zahrady na místo celoročního vzdělávacího projektu, pořádají
rat o to, aby se lépe neorientovaly v regálech vhodné pro výuku, k odpočinku i pro dětské pro děti poznávací exkurze do okolí obce. Zde
supermarketů a aby místo jarní a podzimní hry. Pro děti z okolního sídliště zde připra- se děti dozví, co zajímavého se kolem nich narovnodennosti neznaly spíše zimní a letní vujeme odpolední aktivity, např. Vítání léta chází, blíže se seznámí s okolím svého bydliště
výprodeje.
nebo Slavnosti jeřabin.
i změnami, kterými během roku prochází. To
Některé věci je dnes již těžké zastavit a vrátit A ptáte se, čím je ta naše zahrada přírodní? je pro děti důležité, protože to, co dobře znáo „pár“ roků zpět. Ale vyprávět pohádky ještě No přece tím, že každý, kdo se v ní ocitne, zví- me, milujeme, a co milujeme, to chráníme a
umíme. A pokud se zvedneme od počítačů řata, rostliny, každý kamínek, děti, maminky neopouštíme. Na tom je vlastně postavena
a televizních obrazovek, nalezneme mnoho i babičky, prostě úplně každý si tu najde své myšlenka posilování vztahu dětí ke své obci.
pohádek o zázracích přírody i uprostřed měs- místo, kde se cítí dobře, odpočine si a načerta. A i tam, kde si můžete připadat od přírody pá potřebnou energii.
Spolu a v týmu
moc vzdáleni, je možné otevřít dveře doko- Časy se hodně změnily. My jsme se změni- Garantem druhé části projektu je Rosa o.p.s.,
řán a ona do nich za vámi určitě vstoupí.
li, naše děti jsou a budou jiné. Vždy ovšem která je zaměřena spíše na práci s dospě-
NA NÁVŠ T Ě V Ě
lými. Také zde je její rolí posilování vztahu děkoval rukám, které mu tento pocit umožnimístních lidí ke společenství v obci, kde žijí. ly prožít.
V rámci zvolené metody interpretace místního dědictví jsou lidé vedeni k tomu, aby sami Zasít semínko
nalézali a oživovali místní zajímavosti, tý- Asi si říkáte, že je to v dnešní době super-,
mově spolupracovali a hledali cesty, jak a co hyper- a jiných mega-marketů a všeobecnéz místního dědictví ostatním přiblížit.
ho nadbytku všeho možného zboží nadlidTo, že škola má pro tyto obce velký význam, ský úkol. Asi nejlépe dokážeme ocenit hodpotvrdili sami obyvatelé v rámci ankety notu jinak bezmyšlenkovitě přijímaných věcí
zjišťující kvalitu komunitního života v obci. (ne jen kořenové zeleniny), když si sami, kažAž na velmi malé výjimky se všichni shodli, že dý z nás vyzkoušíme okopat kousek půdy,
význam vlastní školy je pro obec velmi vyso- čekat, až bude dostatek tepla a vláhy, abyký, byť u malých škol musí obec doplácet chom mohli zasít semínka, a potom čekat
nemalé částky na její provoz. Školy v těch- a čekat, až z malého semínka vyroste krásto malých obcích jsou opravdu malé a jejich ná a zdravá mrkvička. Každý jistě potvrdí, že
existence je závislá na udělení výjimky MŠMT nejvíce se nám líbí a chutná nám to, na čem
a ochotě obce doplácet na provoz. (ZŠ Oleš- máme vlastní zásluhu.
nice 20 žáků, ZŠ Jílovice 32 žáků a ZŠ Holu- Také pšeničné placky, které si děti při výbov 50 žáků).
ukovém programu „Cesty jídla“ sami upeVýstupem společného projektu obou orga- čou (sesbírají zrníčka, rozdrtí na mouku, přinizací bude jednak obecná metodika pro praví těsto a na horkém plátu upečou), již
další školy pro práci s dětmi a rozvíjení jejich osvědčeně i těm nejvybíravějším žákům vevztahu k místu, kde žijí, a také návrhy kon- lice chutnají („To bych mohl jíst pořád!...“).
krétní interpretace místního dědictví (nejen V supermarketu bychom jim tento poznatek
pro děti).
jen ztěžka připomínali.
Doufáme, že i díky našemu projektu se poda- CEGV Cassiopeia, kromě realizace výukových
ří zachovat školy v obcích, povzbudit zájem programů pro děti mateřských a základních
obyvatel obce o dění v místní škole a pře- škol a studenty škol středních, pomáhá pedasvědčit je o tom, že malá místní škola může gogům se zaváděním environmentální výchobýt tím pravým základem života a předpo- vy přímo na jejich školy, do vyučování nejrůzkladem udržení mladých lidí na venkově. nějších předmětů (věřte nebo ne, i v českém
Rádi bychom, aby projekt byl inspirativní jazyce lze velice úspěšně vyučovat ekologickou
i pro další obce a malé školy, kterým nabízí- výchovu, což potom v matematice či dějepise).
me využití vytvořené metodiky.
Pedagogickým pracovníkům nabízí poradenství při sestavování Školních vzdělávacích plánů, jejichž součástí je Environmentální výchova jako průřezové téma, metodickou pomoc
s jeho realizací, publikuje metodické příručky
a každým rokem připravuje řadu seminářů na
aktuální témata ekologické výchovy.
Jak z „Mrkve“
vznikla malá
„Mrkvička“
Pomoc pro školy
Školy Jihočeského kraje (ZŠ, Spec.Š, SŠ), [email protected]
ré projevily zájem o tyto služby a užší spoluCo si představíte, když se řekne MRKEV? práci s CEGV Casiopeia, mají možnost zapojit
Někdo má před očima mrkvový salát, ně- se do celorepublikového projektu Metodikdo dušenou mrkev, jiný oranžovou koře- ka realizace komplexní ekologické výchovy
novou zeleninu, která je snadno dostupná v regionech – M.R.K.E.V., jehož je Cassiopeia
v každém supermarketu v igelitovém sáč- jihočeským koordinátorem. Do této sítě
ku, jedna mrkvička jako druhá. Zeptáte-li je průměrně zapojeno 60-70 základních a
se však některého učitele, možná se do- středních škol a cílem je školám zajišťovat
čkáte překvapivé odpovědi: „Mrkev, no to metodickou pomoc v rámci EVVO (Environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty).
je přece ekologická výchova na školách!“
A už jsme zase zpátky u naší oblíbené zeleSlovo MRKEV či MRKVIČKA je v souvislosti niny. Jak se tedy z Mrkve může stát malá
s ekologickou výchovou na školách veli- Mrkvička? Metodická pomoc základním a
ce často používané, dokonce stejně jako u středním školám se během existence výše
správných zahradníků je mrkvi věnováno
často mnoho času. A stejně jako je mrkev
velice důležitou součástí lidského jídelníčku,
snaží se CEGV Cassiopeia tuto „kořenovou zeleninu“ doporučovat všem školám a školkám,
žákům, studentům a jejich učitelům.
Cílem aktivit je upravit představy (nejen) dětí
tak, aby si za pěknou, čerstvou mrkvičkou
uměly představit ruce zahradníka, který ji zasil, jednotil, s láskou okopával a zaléval, a na
konci tohoto snažení opatrně vytáhl ze země.
Tak, aby každý z nás jedl takovouto mrkvičku
s úctou, každý kousek vychutnával, a v duchu
zmíněné sítě velice osvědčila a je pro zapojené školy doufejme přínosná. Naše činnost
je ale zaměřena také na výchovu a vzdělávání dětí mateřských škol, a proto se Cassiopeia v loňském roce rozhodla obdobné služby
nabízet i pedagogickým pracovníkům mateřských škol. Díky podpoře Jihočeského kraje
v roce 2006 a MŽP v roce 2007 vznikla krajská
síť mateřských škol se zájmem o EVVO, obdoba projektu M.R.K.E.V pro učitele ZŠ a SŠ, tedy
M.R.K.E.V. pro nejmenší – Mrkvička.
O odpadech i zahradě
Mrkvička je malá pouze tím, že je určena pro
ty nejmladší. Ani v nejmenším není malinká
kvalitou a už vůbec není malá odhodláním
řady pedagogickým pracovníků šířit ekologickou výchovu na mateřské školky, učit děti
poznávat přírodu a budovat u nich láskyplný
vztah ke všemu živému.
V prvních dvou letech života Mrkvičky,
Casiopeia pro přibližně třicet mateřských
škol zajistila šest balíčků s aktuálními informačními materiály (letáky, pozvánky na
chystané akce a semináře různých organizací
v rámci EVVO, metodické pomůcky) a připravila setkání na různá témata (Úvodní seminář
o ekologické výchově na MŠ, Zahrada trochu
jinak, Prázdné koše aneb Povídání o odpadech). Začátkem října minulého roku jsme
uspořádali konferenci s názvem „Mrkvičkový den EVVO“ pro pedagogické pracovníky
mateřských škol. Z této konference si učitelé
odnesli nejen zajímavé materiály a publikace, ale také informace o činnosti a službách
různých organizací Jihočeského kraje, které
mateřské školky v rámci ekologické výchovy
mohou využívat, a v neposlední řadě velice
cenné zkušenosti paní Mgr. Emilie Strejčkové,
která osobně přednášela o důležitosti vytváření vztahu dětí předškolního věku k přírodě
a tom, proč k výchově dětí nestačí jen slova.
HELENA KUJANOVÁ,
Projekt M.R.K.E.V. realizuje Sdružení středisek ekologické
výchovy Pavučina a je pro období 2007/2008 podporován
Evropským sociálním fondem v rámci projektu „Metodická a informační podpora při začleňování environmentální
výchovy do ŠVP“. Projekt „Podpora environmentálního vzdělávání na mateřských školách Jihočeského kraje se zájmem
o EVVO—Mrkvička“ v roce 2007 podpořilo MŽP ČR.
foto Cassiopeia
15
Ji ho če ský čtv r tletník o životním prostředí
A co dál? Doufejme, že si Mrkvička najde své
místo, nepřijde o své cíle a poslání a bude
pro učitele přínosem a že společným úsilím dokážeme vypěstovat nejen šťavnatou a
zdravou mrkvičku, ale také dostatek semínek,
která se budou úspěšně šířit a jen tak neztratí svou klíčivost.
E SE J
Ekonomický růst a dlouhodobé zvyšování životní úrovně v mnoha zemích vede k růstu spotřeby
statků. Neexistuje snad člověk, který by mohl říct,
že si nikdy nekoupil něco, co by nepotřeboval nebo
dokonce nechtěl.
spotřeba
Etická spotřeba:
Prospěšný obchod
se svědomím?
PAVEL ŠTRACH,
Ji ho če sk ý čtv r tletník o životním prostředí
16
[email protected]
Stejně tak lze jen těžko s jistotou tvrdit o všech doposud jednotlivcem spotřebovaných produktech, že při jejich výrobě byly dodrženy
technologické postupy šetrné k životnímu prostředí, že nebyla využita práce dětí nebo nucená práce, že výtěžky z těchto produktů nefinancovaly občanské bouře či nesloužily k potlačování občanských
práv v zemích svého původu.
Etický spotřebitel se snaží vyhnout takovým výrobkům nebo službám,
které by mohly ohrozit zdraví, způsobit vážné škody na životním prostředí během výroby, užívání nebo po skončení životnosti. Etické produkty bývají často označovány jako Fair Trade, GM Free nebo nesou
jiná označení o zdravotní či environmentální ohleduplnosti. Etický spotřebitel se snaží spořit energii, omezovat množství odpadu, nekupovat produkty testované na zvířatech, nepoužívat materiály obsahující vzácné suroviny nebo pocházející z ohrožených druhů živočichů a
rostlin. Eticky uvědomělý zákazník se rovněž zajímá o situaci lidí, kteří
produkt vyrobili, snaží se kupovat produkty vyrobené firmami, zajišťujícími adekvátní podmínky zaměstnanců a přispívajícími k rozvoji lokálních komunit. Rostoucí povědomí o etickém rozměru spotřeby podporuje přístupnost globálních masmédií či angažovanost celebrit.
A výčitky svědomí?
Sofistikovanost i etická uvědomělost zákazníků však není sama o
sobě zárukou, že lidé se budou etickými hodnotami řídit. Naopak,
empirické výzkumy potvrzují, že konzumenti jsou si vědomi neetičnosti ve svém spotřebním a nákupním chování, aniž by to v nich evokovalo přílišné výčitky svědomí. Neschopnost zákazníka získat všechny informace často vede k racionalizování neetického konzumu.
Problematika etické a společenské zodpovědnosti producentů i spotřebitelů je nezbytně kontroverzní. Obzvláště polarizovaným tématem se jeví vliv marketingových aktivit firem na spotřební chování
jednotlivců. Někteří jsou přesvědčeni, že zodpovědné a „hodné“ firmy jsou schopny přilákat dostatek pozornosti spotřebitelů ke svým
výrobkům a službám, zatímco neetické chování zákazníci trestají
bojkotem produktů a sníženou spotřebou. Realita však takové úvahy nepotvrzuje. Negativní informace o firmách sice na spotřebitele
působí, avšak pozitivní informace své posluchače, diváky a spotřebitele často nezasáhnou. Nevhodné chování firem odrazuje spotřebitele a snižuje prodeje, zatímco etické chování je bráno jako běžné, nevyžadující zvláštní pozornost a jako takové má poměrně nízký
význam pro zvyšování prodejů.
Sobeckost vítězí
Přestože spotřebitelé v průzkumech vyjadřují zájem, aby jejich konzumní chování bylo zodpovědné, realita prokazuje, že společenská
Fair Trade, férový nebo spravedlivý obchod, Jeden svět – pod těmito a dalšími
názvy se po celém světě rozmáhá tzv. etický způsob obchodování. Na snímku
zaměstnanec „férového“ družstva Juliana Jaramillo Cooperative v Dominikánské
republice.
Foto © 2003 Fairtrade Foundation
zodpovědnost má jen podružný vliv na nákupní chování. Je zdokumentována řada případů, kdy výzvy k nekonzumaci a bojkotu zůstaly nevyslyšeny. V ČR je třeba možno vzpomenout liché snahy některých skupin vyvolat bojkot supermarketů, před nimiž byly pokáceny
vzrostlé stromy.
Účinné zákaznické bojkoty však známe v mezinárodním měřítku např.
z benzínových stanic jedné firmy, která se podílela na ničení životního prostředí. V poslední době bývá zákaznický bojkot nejčastěji spojován s potravinami a motivován periodickým výskytem chorob, které se
mohou přenášet ze zvířat na člověka. Jde však přirozeně spíše o sobecké zájmy zákazníků, než snahu o přispění k okolnímu prostředí.
Informace o tržních důsledcích eticky problematického chování jsou
zásadní pro řídící pracovníky firem, kteří musí dosahovat ekonomických výsledků, aby dále mohli rozvíjet firemní aktivity, udržovat majetek firmy a uspokojovat vlastníky. Aktivita firem není charitativní činností a i etická spotřeba musí být dostatečně profitní, proto firemní
etika spíše odráží a následuje obecný stav společenské morálky a stav
právního vědomí. Firmy nemají politickou nebo výchovnou funkci.
Přesto však existují podniky nebo výrobky, jejichž podnikání je na
„etičnosti“ založeno. Příkladem může být celosvětový řetězec obchodů s kosmetikou The Body Shop nebo třeba hybridní technologie
pohonu automobilů. Rovněž sektor organicky produkovaných potravin se zdá být dostatečně komerčně zajímavý i v mezinárodním
měřítku. Třeba prodej vajec z volných výběhů anebo Fair Trade káva
začínají být všeobecně známými a přijímanými fenomény. Občasné zprávy o zneužívání etických označení ale snižují důvěryhodnost
etické spotřeby jako celku.
Dobro, nebo zlo?
Organizace, které ignorují rozvoj etické spotřeby a její potenciální
růst, se vystavují riziku ztráty tržního podílu, pokud společenská hlediska převáží a etická uvědomělost zákazníků bude nadále vzrůstat.
Podpora spotřeby argumentací, že takové nákupní chování přispívá k lepšímu světu, umožňuje zákazníkovi vykoupit se z pocitu viny
za konzumaci, která nebyla nezbytná. Paralelu lze spatřovat i v jinak
hodnotově motivované spotřebě, související kupř. s náboženským
přesvědčením.
Veřejný zájem na zdraví, životních podmínkách zvířat, zachování
životního prostředí, genetickém inženýrství, klonování a další celospolečenské otázky se stávají nástroji marketingové komunikace,
aby ovlivnily spotřební volbu zákazníka ve směru jeho hodnotové
orientace. Rozhodnutí o dobru a zlu je totiž jen na konzumentech
samých.
Autor vyučuje na Fakultě managementu Jindřichův Hradec, VŠE Praha.
GLOSÁŘ
K ZAMYŠ LE N Í
GLOSÁŘ VĚRY SOUKUPOVÉ
Epizoda první: víkend první.
V Hlinsku se z plastů sbírají pouze PET lahve.
Avšak o kousek dál v Novém Vrátu i další plasty a kartony. Třídíme, co se dá, a tak jednou za
čas, cestou na chalupu, vezeme z Hlinska vytříděné plasty. Ač 15 minut chůze, tak to máme
cestou, a tak jezdíme autem. Co se natrápím
s pásy v autě, které škrtí a překážejí (jen si zkuste vézt notebook, kabelku, dvě tři tašky, tentokráte i dort na oslavu a ještě krabici papíru, igelitku plastů a několik málo skleněných
lahví). I přes všechno to nepohodlí se pásuji.
Je to kousek, pomyslela jsem si však... Telepaticky i s přítelem. Pásy zůstaly viset za sedačkami. Za rohem však vykoukli dva muži zákona. A „neukecali“ jsme to: dva body a pokuta.
Prý ale také třídí odpad... (tak alespoň nějaké
pozitivum z ekologické osvěty).
Autorka je ekologická poradkyně Rosy
a přednáší na Jihočeské univerzitě.
China
MADE IN CHINA
IRENA VACKOVÁ,
[email protected]
Děkuji nechci, takové už jsme měli, vydržely vždy přesně týden, ulámala se kola, podvozky a z kabiny traktoru se odlepil řidič. Psům, kočkám a medvědům, vydávajícím příšerné zvuky, se přerušily kontakty, ztratili svítící oči a jazyky a zůstali stát v koutě. Panence upadávala hlava, nasazovali jsme ji každých pět minut, až jsem z toho ztrácela hlavu
sama. Nakonec všechny tyto hračky skončily v koši (v lepším případě v kontejneru na
plast). Bylo mi jich líto, vyhazovat hračky je docela bolestivé. Když jsem se čínské panence naposledy podívala do očí, než zapadla mezi použité PET láhve, vzpomněla jsem si
na své dětství. Na své panenky. Zvláštní, ale přežily všecko, i mou spartánskou výchovu, a mám je schované dodnes. Snesla jsem je dětem z půdy a hrají si s nimi spokojeně
už několik let.
Když jsme my, ještě jako děti, tenkrát za socialismu objevily na nějakém výrobku nápis
„Made in China“ (četly jsme ho samozřejmě tak, jak byl napsán) a zjistily, co znamená,
braly jsme jako vzácnost nosit třeba tričko, které bylo dovezeno z takové dálky až k nám,
do Československé socialistické republiky. Takových věcí tenkrát nebylo ještě moc. Dnes
se v nich utápíme.
České továrny s poměrně kvalitním zbožím zanikají – továrny, které dávaly práci místním lidem, zpracovávaly místní suroviny nebo nakupovaly místní stroje. Českých výrobků ubývá, až zmizí z trhu docela. Až si uvědomíme, že je lépe mít jednu kvalitní věc tři
roky, než šest levných za stejnou dobu, bude už možná nutné dovézt je z neskutečné
dálky, budou-li vůbec.
Přemýšlím nad hračkami, které někdo v daleké Číně vyrobí. Hotové jsou asi v mžiku,
panenky nemají šatičky ani sešité, jen slepené, vlásky mají namalované, jsou z nekvalitního plastu, který praská a láme se, jsou jednoduše zabalené, hlavně ať je vše levné a rychlé, aby už putovaly přes hory a oceán do zemí, kde chtějí víc a víc. Kolik odpadů přitom
zůstane v čínské krajině, kde nejsou řízené skládky, kolik špinavé vody odteče při výrobě,
jejíž čištění nikdo neřeší, kolik dětí pracuje u pásů a dýchá jedovaté zplodiny, kolik havárií se v továrně za pár let přihodí, nikdo nepočítá. A kolik paliva spotřebuje zbožím přeplněný jumbo jet? Nic nás netrápí, jsme spokojení, že jsme ušetřili pár korun. Ale za jakou
cenu? Ušetřených deset korun se možná rovná deseti dolarům, které by bylo vhodné
vynaložit na asanaci prostředí znečištěného čínskou továrnou a letadly odvážejícími kartony výrobků. Ale možná je to mnohem víc.
Nevidíme to, nechceme vidět. Nikomu to nevadí. Ale aspoň nám, co vidíme svět ne jako
mokrou houbu, ze které se má ždímat, z které se má jen těžit a dolovat víc a víc, ale jako
živoucí organismus, by to vadit mělo. Zalovme v peněžence a připlaťme, staneme se
tak sponzory naší modré planety, buďme k ní štědří, vždyť i ona nám zatím bohatě dává
Autorka je spolupracovnicí Rosy.
svou otevřenou dlaní.
ÚLET
Do přírody se většinou vypravíme pěšky, nebo na kole. K dobré orientaci nám slouží nepřekonaná síť turistických stezek a rozmáhajících se cyklotras. Cyklistům fandím, zvláště pokud využívají tuto
ekologickou dopravu ve městě. Díky evropským financím se ale
rozmáhá nešvar budování cyklostezek za každou cenu. Nejde již o
zpevněnou lesní cestu, ale „silnici pro kola“. Jenom takto lze utratit získané peníze. To, že se ničí příroda, už je vedlejší. Tento problém opět otevírá plánovaná cyklostezka Hluboká nad Vltavou
– Purkarec. Červenou turistickou značku má nahradit značení pro cyklisty a třímetrová asfaltka kaňonem Vltavy podél oborního plotu. Obora je tabu, a přestože ji křižují
perfektní asfaltky, lesáci sem nikoho nepustí. To raději za plotem povolí pokácet staleté stromy. Ale cyklisté, respektive politici čerpající fondy, chtějí cyklostezku. I když prostě někam se nedá na kole dojet, ale jenom dojít, a na silnici vedoucím po druhém břehu
Vltavy by se cyklista mohl setkat s autem. Takže budujme přes skály i přes odpor ochrany přírody. Není to úlet?
VLADIMÍR MOLEK
17
Ji ho če ský čtv r tletník o životním prostředí
Epizoda druhá: CITES nad telefon
Zelený čtvrtek – téma pašované radosti –
CITES. Možnost se něco dozvědět, vzdělat se.
Neváhám a jdu. Beseda předčila mé očekávání. Úžasná, skvělá, odborná. Tisíce otázek
– tisíce odpovědí. Telefon zapnutý na tichý
režim stejně v mé kabele vibruje a studenti za
mnou se náramně baví. Dvě volání, dvě SMS
za hodinu – nadstandard. Ruší mě to. Po besedě však mobil pomáhá, domlouvám si s partnerem místo a čas srazu. Akce se totiž tak trošku protáhla. Lektor běží na vlak (nevím, zda to
stihnul). Tradičně s kolegyní Hankou ještě rovnáme židličky zpět do řady. Domů jedu autem
(ano, už zase). Naštěstí je už večer, provoz není
tak velký, město se dá projet a doma jsme za
deset minut. Bez pokuty! Usínám s pocitem,
že jsem ještě něco zapomněla. Vypnout mobil
– stejně byl skoro vybitý, tak se „vypne“ sám a
ráno si ho „nakrmím“ 220V.
Ráno bez SMS, co mi kde z účtu odečetli. Ale
také bez mobilu. V kabele není, v tašce také ne.
Ani na Rose. Dokonce ani v galerii po besedě
nezůstal. Chvilku mě to mrzí (tedy ztráta čísla,
které mám už deset let, a kontaktů, přístroje
nikoli – „umíral“ mi denně a bylo jen otázkou
času, kdy oživovací procesy přestanou fungovat). Odpoledne ale prožívám první pocity
uspokojení – nikdo nevolá, mohu v klidu pracovat i odpočívat. Už jsem to jednou zažila, to
jsme slavnostně vynášeli televizi. Dodnes leží
na půdě. (Daruji zdarma!)
Milé kolegyně, kolegové, studenti. Omlouvám se za svou nedostupnost. Pravděpodobně ji úmyslně protáhnu až do mého příjezdu
z dovolené (únor), kde si budu též užívat nejen
v přírodě, ale i bez mobilu, PC... civilizace.
Je to moc fajn, bez televize, bez mobilu, ač
u notebooku. Stojí to za to zkusit. Někdy je
ztráta i přínos.
Vybírám v obchodech něco teplého na sebe (bundu, rolák, rukavice)
a nějaké zimní boty. Visí na nich cedulka: „Vyrobeno v Číně“ nebo na
Tajwanu. Sháním dárek pro dítě k narozeninám. Obracím v obchodech v rukou plastová autíčka, panenky, telefonky, ale i dřevěné
korálky, všechny nesou stejný nápis: „Made in China“.
kresba Václav Morava
Silniční zákon funguje. Separace plastů za
dva body. Vzdělávání poradce účastí na
přednáškách za mobilní telefon. Ale též
nově nabitá svoboda.
PA NOR A M A
Liedloffová, Jean:
Koncept kontinua. Hledání ztraceného štěstí.
Jean Liedloffová je spoluzakladatelka časopisu Ecologist
a přispívá do Sunday Times. V mnoha zemích pořádá psychoterapeutické semináře, na nichž odhaluje, proč jsou
lidé žijící na Západě tak nespokojení a často nešťastní. Po
několika expedicích mezi jihoamerické Indiány rozpoznala,
že tyto pocity mohou pramenit z neuspokojených potřeb
miminek a malých dětí, které se na Západě snažíme vychovávat podle všemožných teorií, jen ne podle vlastní intuice
a evolucí vytvořených jednoduchých pravidel a očekávání.
O její knize John Holt prohlásil: „Pokud by vůbec mohla kniha zachránit svět, byla by to tato kniha.“
„Když bych měl vybrat povinnou četbu pro nastávající rodiče, dal bych jim do ruky tuto knihu.“ George Leonard
Sdružení Calla vydala po předchozích
úspěšných
letácích Bezlesí a
Lesy Boletic další
infomateriál.
Mokřady Boletic
obsahují nejen odborný text docenta
Grulicha, ale i řadu barevných fotografií rostlin a živočichů žijících v mokřadech. Leták lze získat zdarma v kanceláři Cally
a v ekoporadnách Krasce.
Pískovny za humny – tentokrát v šanonu
Rosa pro ženy
Pod naším oblíbeným názvem „Pískovny za humny“ a ve spolupráci s Centrem
globální a ekologické výchovy Cassiopeia vyšel koncem léta soubor informačních listů v šanonu, který společně napsali Klára Řehounková, Jiří Řehounek a
Josef Janošťák. Je určen především učitelům, vedoucím zájmových kroužků a
dalším pracovníkům s dětmi a mládeží. Představuje pískovny jako přírodovědně zajímavá místa, která jsou vhodná i pro vycházky a exkurze. Obsahuje 76 originálních ilustrací Lenky Pužmanové, 148 fotografií a 13 leteckých snímků. První
čtyři kapitoly seznamují zájemce s různými aspekty těžby štěrkopísku, biotopy,
rostlinami a živočichy pískoven. Další část obsahuje mnoho námětů na hry a
další didaktické aktivity, kterými lze dětem život v pískovnách přiblížit. Na závěr
je připojeno několik popisů zajímavých jihočeských pískoven,
které stojí za návštěvu. Publikace vyšla v nákladu 500 kusů. Proto rozhodně nepředpokládáme,
že bychom ji šířili plošně. Pokud
jste ale vážní zájemci o školní
nebo mimoškolní ekologickou
výchovu, získáte ji od Cally nebo
Cassiopeii zdarma. K nahlédnutí a pokochání je samozřejmě
i v kanceláři Cally.
Rosa vydala leták „Šetrné k ženě – šetrné přírodě“,
věnovaný stále tabuizovanému tématu dámských
hygienických potřeb. Ekoporadna popisuje alternativy ke klasickým vložkám a tampónům: menstruační pohárky, tampóny z mořské houby, pratelné vložky či dámské potřeby z biodegradabilního
materiálu. Dozvíte se i jak se chovat šetrně a proč se
„vracet“ např. k praní. Nový leták je doplněn grafickými perokresbami. Více na www.rosacb.cz/ekoditě.
18
Ji ho če sk ý čtv r tletník o životním prostředí
Pro milovníky Boletic
4. ročník Solární ligy: Jihočeské zlato
Za zvuků petard a třesku rachejtlí skončil se Silvestrem i 4. ročník
Solární ligy ČR. Tradiční vyhlášení sídel, která si u nás vloni nejlépe vedla v Solární lize ČR, soutěži obcí a měst ve využívání energie
Slunce, se konalo 14. ledna v Ostravě při veletrhu Infotherma.
„Za rok 2007 připadly tituly Solární mistr ČR poprvé Ostravě a dále
jihomoravským Dubňanům a obci Ostrožská Lhota. Rusava ze Zlínska ho dokonce
obhájila hned ve třech kategoriích,“ shrnul výsledky předseda poroty Karel Merhaut
z LEA. Pokud jde o Jihočechy, týkají se nás dva výsledky:
Štika z vod termiky
Lze odhadovat, že stejně jako sféru fotovoltaiky čeká i termiku výraznější nárůst zájmu.
Již dnes o něm mluví např. Jiří Hrádek z montážní společnost JH-Solar z Jindřichohradecka, která sama do soutěže přihlásila přes 700 m2 kolektorů. Postarala se tak v roli
nejagilnější firmy roku o nejštědřejší příliv bodů za termiku na konta řady obcí a měst,
kde systémy osazovala.
Jihočeši zlatí
Značný bodový příděl Jihočechům zajistila hned v úvodu ročníku i ukázková „malá
domů“ zahraná bušanovickým solárním parkem. Na cílové pásce pak opravdu Jihočeši
potvrdili své loňské prvenství. Minule druhé Plzeňáky předstihl kraj Zlínský.
Plocha všech typů solárních modulů vloni v soutěži vzrostla ze 17 500 m2 na 41 700 m2,
tj. o 138 %, a objevilo se na sto nových sídel – ve hře jich LEA na prahu roku 2008 evidovala 520.
Solární ligu ČR pořádá Liga Ekologických Alternativ (LEA) za partnerství časopisu Alternativní Energie a portálů TZB-info, Calla a Atlas instalací OZE.
VĚRA SOUKUPOVÁ, Rosa
Webové stránky
klimatické koalice
Má pravdu Václav Klaus? Nebo ji mají klimatologové? Zkuste hledat pravdu na nových
stránkách www.zmenaklimatu.cz. Najdete
zde informace o příčinách a důsledcích změn
klimatu, odborné studie, zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu, prezentace
předních odborníků, infomateriály i užitečné
rady ke snížení produkce emisí. Vznik stránek
je součástí projektu podpořeného HeinrichBöll-Stiftung, provozuje je Česká klimatická koalice – neformální platforma českých
neziskovek, která vznikla loni a snaží se vést
veřejnou diskuzi o dopadech změn klimatu, obzvláště pak v rozvojových zemích. Ke
klimatické koalici se hlásí: Adra, Calla, Centrum pro dopravu a energetiku, Člověk v tísni, Educon, Ekologický institut Veronica, Ekumenická akademie Praha, FoRS - České fórum
pro rozvojovou spolupráci, Glopolis - Pražský
institut pro globální politiku, Greenpeace ČR,
Hnutí Duha, WISE Česká republika - Energetický informační servis, Zelený kruh.
HANA GABRIELOVÁ, Calla
PA N OR A M A
TIPY ZE SÍTĚ
http://www.schwegler-nature.com
Chraňte rorýsy a netopýry!
V souvislosti se zateplováním panelových
domů se množí případy střetů s hnízdy rorýsů, štěrbinami netopýrů apod. Jak lze vybudovat umělé hnízdní možnosti, řeší například nabídka firmy Schwegler, kde najdete i
množství inspirace a řadu výrobků vhodných
k kouknutí, případně i k objednání. A to i pro
ochranu hmyzu (originální je třeba sběrač
pavouků!), ježků aj., nejen na stavbách.
http://partner.southbohemia.eu/
Hledáte partnera pro projekt?
Pro budoucí programové období EU 2007 2013 je stále častěji kladen požadavek na realizaci projektů prostřednictvím partnerství.
Proto Jihočeský kraj, za přispění prostředků
EU, vytvořil databázi partnerů, aby potenciálním žadatelům pomohl při hledání odpovídajících partnerů.
Databáze je určena všem nepodnikatelským i
podnikatelským subjektům z celé Evropy, které se zajímají o možnost navázání spolupráce (včetně přeshraniční) pro realizaci projektů, podporovaných z prostředků Jihočeského
kraje, ze státních fondů nebo z prostředků
fondů EU.
Databáze je otevřena všem subjektům, které
korektně vyplní potřebné informace. Případné dotazy: Ing. Pavlína Štěpánová, Krajský
úřad Jč. Kraje, tel.: 386 720 162, e-mail: [email protected]
POZNÁMKA KRASCE: Dobrá myšlenka, realizace však zatím vázne – v polovině ledna
obsahovala databáze všeho všudy devět subjektů...
Dostaly se mi do rukou dvě zajímavé brožury, které před závěrem roku vydalo občanské sdružení Hamerský potok (www.hamerskypotok.cz).
Žabí svět
První z nich, s podtitulem “Obojživelníci Jindřichohradecka a význam vody v krajině”, zasvěcuje čtenáře průzračným způsobem do mnoha souvislostí mezi úbytkem
mokřadů, klimatickými změnami, poklesem biodiverzity a rolí mokřadů jako „útočiště
všelijaké havěti“. Obojživelníkům je věnována dobrá polovina publikace a laici budou
možná překvapeni, kolik druhů žab a čolků lze na Jindřichohradecku spatřit. Je vhodné připomenout, že oba v publikaci zmínění znalci, kteří přispěli k detailnímu poznání rozšíření obojživelníků na Jindřichohradecku, již bohužel nejsou mezi námi a není,
kdo by je nahradil.
Publikace je vynikajícím počinem, přesto si neodpustím několik připomínek. V kapitole věnované významu vody v krajině jsou překlepy a stylistické nedokonalosti, místy
je text postižen určitou „zkratkovitostí“a doplňující ilustrace jsou stylisticky nejednotné. Zato barevným kresbám obojživelníků chybí jen krůček k dokonalosti, škoda jen,
že nejsou lépe zasazeny do celkové kompozice stránek.
Publikaci lze rozhodně doporučit učitelům, zájemcům o přírodu a každému, kdo chce
více nahlédnout do jemného přediva vztahů mezi člověkem a přírodou.
Jindrova naučná stezka
Druhá brožurka popisuje na každé straně jedno z 21 zastavení na jedenáctikilometrové naučné stezce údolím
Hamerského potoka mezi Jindřichovým Hradcem a Malým
Ratmírovem. Každé zastavení nabízí poutavým způsobem
poučení i zábavu a trasu lze absolvovat v obou směrech
i po částech. Na vnitřní straně přebalu je vytištěna barevná mapka trasy i se zákresem navazujících turistických tras
a zastávek úzkokolejky. Průvodce je opravdu velmi zdařilý
a stylová nejednotnost ilustrací v tomto případě není závadou, ale naopak předností. Vřele doporučuji všem rodinám s dětmi malými i velkými.
JAN NOVÝ, FM VŠE Jindřichův Hradec
O krajině domova
Společnost pro krajinu a Česká komora architektů vyhlásily již 4. ročník konference Tvář naší země – krajina domova.
Konference se uskuteční se 1. – 4. dubna 2008. První den bude v 17 h slavnostně zahájena ve společenském středisku „Nadace Dagmar a Václava Havlových
– VIZE 97 – Pražské křižovatky“ Praha 1, Zlatá ulice. Vlastní jednání proběhne
2. – 3. 4. v kongresovém centru Výzkumného ústavu Silva-Taroucy pro krajinu a
okrasné zahradnictví v Průhonicích. Celodenní jednání budou věnována tématům zemědělská krajina, urbanismus a územní plánování, krajina v politickém
a společenském ohledu, tvorba a ochrana krajiny a ochrana přírody a krajina.
Závěrečný den jednání 4. 4. proběhne opět ve středisku „Pražské křižovatky“, kde bude dopolední jednání věnováno problematice kulturního dědictví,
památkám v krajině a památkové péči.
Bližší informace, tématické okruhy, přihláška a kontakty: www.prokrajinu.cz
Výstava „Pojďme na to místně“
Spolutvůrcem a vydavatelem výstavy je českobudějovická Rosa. Výstava byla vloni
kromě jiných míst v ČR k vidění i v Jihočeské vědecké knihovně v Českých Budějovicích. Jedno vydání výstavy je v majetku Rosy, druhé se podařilo vydat na podzim díky
prostředkům z rozpočtu Jihočeského kraje v rámci kapitoly EVVO a je tedy majetkem
Jihočeského kraje. Obě výstavy je možné zapůjčit zájemcům. Jihočeský kraj půjčuje
výstavu zdarma na základě uzavřené smlouvy o výpůjčce mezi krajem a vypůjčovatelem. Výhodou výstavy je, že se dá do slova a do písmene přenášet v ruce jako běžná
taška a nevyžaduje nákladnější převoz autem. Jde o 10 informačních panelů (pláten
s potiskem), které se snadno sbalí. Pro instalaci stačí volná zeď a 10 hřebíčků. Jak název
napovídá, tématem je lokalizace jako opak globalizace. Na výstavě lze najít odpovědi na otázky co to je lokalizace, jak ji můžeme podporovat, co to znamená podpora místní ekonomiky a k čemu přispívá. Výstava je vhodná také pro školy, lze ji využít
pro doplnění učiva ve vyšších ročnících 2. stupně ZŠ a na všech vyšších stupních škol.
V případě zájmu o zapůjčení se můžete obrátit na krajském úřadě na L. Jozkovou,
tel. 386 720 803, [email protected]
19
Ji ho če ský čtv r tletník o životním prostředí
http://www.bayerischer-wald.info/homepage/tschechisch/
Haus zur Wildnis v češtině
Informační centrum NP Bavorský les nabízí na internetu aktuální informace i v češtině. Zve například k návštěvě „Domu k divočině“ (Haus zur Wildnis) v Ludwigsthalu
(15 km od hraničního přechodu Železná
Ruda). V tomto novém informačním centru najdete 3D-kino, různé výstavy, zažijete poznávací túru tajuplnou divočinou,
k divokým koním a k rysům, 20 metrů vysoká vyhlídková věž nabízí fantastickou vyhlídku do života vlků. V jeskyni je okno otevřené
do doby ledové. Vstup je zdarma!
KRASEC DOPORUČUJE
D OP I SY – OH L ASY
Mimo hlavní
proud
Váš časopis odebírám od prvního výtisku a velice se mi líbí. Celková koncepce, rubriky a pojetí je opravdu skvělé. Myslím, že takový časopis
tady opravdu chyběl, je to skvělá alternativa ke
všem ostatním a mě nic neříkajícím plátkům.
Kromě vás čtu pouze časopis Nový prostor, což
mě přivádí k myšlence, tedy pokud ho znáte, o
navázání případné spolupráce s ním, neboť je
to také časopis „mimo hlavní proud“.
Chci vám poděkovat za to, že se věnujete tématům, která se kolikrát nedostanou ani do novin,
praktickým radám do života a domácnosti i představování zajímavých osobností. Mě samotnou
váš časopis velmi ovlivnil, i když jsem se už předtím snažila žít ekologicky, tak teď je to ještě lepší.
K tomuto se mi líbí výrok: Někdy se musíme
uskrovnit, abychom mohli žít v přepychu.
V čísle 5 mě zaujal článek o „domě, který lze
zkompostovat“. Velmi mě také potěšilo poslední
číslo časopisu, zvláště pak téma Přírodní zahrady, neboť se snažíme u našeho domku něco
v tom smyslu udělat a tento článek nám byl velkou inspirací.
Taky byste mohli napsat něco o poslední akci
Live Earth, která proběhla světem, o její organizaci, přispění ke globálnímu oteplování, angažovanosti hvězd showbysnysu, atd. Sledovala jsem
ji pozorně skoro až do konce, neboť zde vystupovali mí oblíbenci a z dokumentů, z nichž většina
byla opravdu zajímavá, poučná, vtipná, úderná,
smutná i inspirativní, jsem pochytila lecos nového. Děkuji celé redakční radě a přeji vám mnoho
štěstí a úspěchů ve všem, co děláte.
Budějovické rekordy
aneb My na to máme!
Českobudějovickou adventní atrakcí číslo jedna byla tentokrát umělá ledová plocha na
náměstí před radnicí, kterou tu na popud pana náměstka primátora pro investice Františka Jelena zřídily, jako „vánoční dárek všem Budějovičákům“, České energetické závody.
Celá ta krása o velikosti 20 krát 30 metrů (prý největší v Česku!) byla pořízena za pakatel
dvou a půl milionu korun.
„Na náměstí je místo, a tak se musíme snažit, abychom byli nejlepší... tak dneska jsme
nejlepší, máme největší kluziště...“ – sdělil k tomu náměstek Jelen redaktorce regionálního rozhlasu.
Nedávno jsme se v novinách dověděli, že dětské centrum Arpida je v krizové finanční situaci, kvůli zpožděnému příspěvku od státu na péči o postižené děti. Pokud včas neseženou
peníze na elektřinu, další provoz centra je ohrožen. A tak mne napadá, zdali by nebyly
finanční prostředky ČEZu i města účelněji využity, kdyby byly vydány na uhrazení naléhavějších potřeb. Město by mohlo peníze, které proto, „abychom byli nejlepší“, vyletěly „pánubohu do oken“ při chlazení kluziště před radnicí, věnovat na zlepšení zimní schůdnosti
chodníků, případně na úklid všudypřítomných psích exkrementů.
A chce-li ČEZ, který tvrdí, že se neobejdeme bez výstavby dalších bloků Temelína
(neboť elektřiny je prý nedostatek), konat dobro, mohl podle mne zvolit přinejmenším
dvě rozumnější varianty:
1) Zasponzorovat dočasné zrušení vstupného na bruslení pro děti na stávajícím krytém
zimním stadionu, přebudovaném nedávno za půl miliardy z městského rozpočtu a
sloužícím dnes hlavně hokejistům.
2) Výše uvedené dva a půl miliony rozdělit rovnou Arpidě a dětskému onkologickému
oddělení v nemocnici.
U příležitosti konference OSN o ochraně klimatu na Bali si 8. prosince připomněli obyvatelé několika vyspělých západoevropských zemí nutnost energetických úspor symbolickým pětiminutovým zhasnutím všech světel. U nás „v Budějcích“ nemáme takového
cizáckého pokrytectví zapotřebí. My jsme grandi a šetřit nepotřebujeme!
JAROSLAVA BROŽOVÁ
Na shledanou někde na cestě...
KAMILA KONTRÍKOVÁ, STRAKONICE
Ji ho če sk ý čtv r tletník o životním prostředí
20
Omlouváme se všem našim čtenářům, jejichž dopisy a příspěvky,
za které mnohokrát děkujeme,
se do časopisu nevešly. A přejeme Vám mnoho energie a optimismu při všem dalším konání a snažení ve prospěch naší
modrozelené planety.
ODPOVĚĎ:
Naší věrné čtenářce velmi děkujeme, její dopis
byl mnohem delší a týkal se i konkrétních
dotazů, které jsme předali k řešení ekoporadcům sítě Krasec. Asi ji zklameme zprávou, že
toto je pravděpodobně úplně poslední číslo časopisu Krasec. Ale třeba se sejdeme nad
stránkami jiné tiskoviny... A určitě bude dál
existovat internetová verze www.krasec.cz,
kde můžete najít aktuální zprávy i komentáře
a můžete se samozřejmě sami zapojit do diskuse.
redakční rada
Dopis s pohádkou
Dobrý den, posílám pohádku, kterou napsala moje desetiletá dcera Markétka, třeba
se vám bude líbit stejně jako mně, a možná
budete mít i chuť ji otisknout v časopisu.
Je o lidech a odpadcích...
S pozdravem a přáním zdaru celému Krasci
PETRA POMIJOVÁ
Za celý Krasec
ZDENKA JELENOVÁ
Don Quijote de la Mancha,
kresba z www.donquijote.cc
Anička a víla
Byla jedna holčička, která se jmenovala Anička. A maminka jí řekla, aby si šla hrát do lesíka. Anička tedy šla a v lese za ní přišla lesní
zvířátka a řekla jí: „Aničko, pomoz nám, lidé
tu chodí a házejí odpadky.“ Anička slíbila, že
jim pomůže. Šla pro kamarádky a pak spolu
všichni šli do lesa s velkými pytli, večer byly
pytle plné a to se opakovalo třikrát za sebou,
až byl les úplně čistý. Zvířátka děkovala a
za Aničkou přišla malá víla a dala jí tři přání. Anička si přála psa, panenku a třetí přání
bylo, aby lidé neházeli v lese ani nikde odpadky, a víla povídá: „To ti Aničko nesplním, lidé
jsou hloupí, to bys jim musela říct sama.“
Poté zmizela a Anička žila šťastně dál, i když
pořád přemýšlela, proč jí víla její třetí přání
nesplní...
MARKÉTA POMIJOVÁ
D OP I SY – OH L ASY
V minulém čísle Krasce jste se dozvěděli o našem záměru založit v malé vsi Jílovice komunitní a mateřské centrum. Dnes bychom se rády podělily o pokračování našeho
příběhu.
Naše centrum si od začátku klade za cíl
vytvořit místo setkávání pro všechny věkové kategorie. Snažíme se využít tento prostor
jako místo, kde se budeme vzdělávat, tvořit,
seznamovat a podílet se na jeho rozvoji. Na
jaře se s námi maminky podělily o své názory a nápady. Na základě toho se nám podařilo rozjet několik aktivit.
Jako první začaly Hrátky s dětmi, logopedicky zaměřené cvičení pro děti, které jednou za měsíc vede paní Nikola Hovorková.
Děti se také vždy ve středu těší na Angličtinu pro nejmenší, kterou učí paní Anna Hrdličková z Jílovic. Anglicky se u nás můžou
učit i dospělí – pravidelně v neděli odpoledne se studentkou PF Evou Nupkaničovou
z Ledenic.
Příjemné prosincové odpoledne jsme strávili
na kurzu Vánoční vazby, kde nám aranžérka
Petra Baštýřová ukázala, jak pěkně a jednoduše si vytvořit vánoční výzdobu.
Na jaře by se díky o. p. s. Attavena měl rozběhnout kurz počítačů pro maminky na
foto Rosa
Jak si vedou maminky
v Jílovicích
mateřské dovolené, o který maminky projevily velký zájem. Činnost KMC chceme dále
rozšiřovat, proto uvítáme další maminky či
tatínky, kteří budou ochotni se zapojit do
dalších aktivit.
Akce probíhají převážně v prostorách kulturního domu, které jsme získali díky podpoře
OÚ Jílovice. Naše KMC je závislé na finanční
pomoci z venčí, proto uvítáme sponzorské
dary v jakékoli výši (i malinké).
Informace o akcích najdete na www.obecjilovice.cz.
EVA KVĚTINOVÁ,
HANA JANÁČKOVÁ KOJANOVÁ
Modlitba
Byla ještě tma, když jsem došel na okraj lesa.
Měsíc svítil jako kolo od vozu a nebe bylo
plné hvězd. Vše halil lehký mlžný opar, který vytvářel kolem měsíce měňavé duhové
kolo. Složil jsem plášť a usedl na něj na mez.
Vzduch voněl, byl stále ještě vlahý, ale již
v něm prorážela čerstvá ostrost říjnového jitra. V dáli čas od času zablikala mlhou světla a slabě zahučel motor projíždějícího auta.
Silnice se zdála v tu chvíli ale tak vzdálená,
jakoby z jiného světa.
Kolem se pomalu probouzela příroda. Ozývaly
se ptačí hlasy a v trávě nastával pohyb. Nebe
na východě dostávalo světlou barvu. Postupně na něm vystupovaly obrysy mračen.
Zavřel jsem oči a zaposlouchal se. Vidět
v tu chvíli nebylo nutné. Slyšel jsem každý
pohyb v trávě, každého ptáka, brouka. Každý nádech stébla. Svítání.
Splynul jsem se vším a stal se součástí všeho.
Ta nejkrásnější modlitba.
19. 10. 2006 u Milčovic
foto Antonín Schubert
21
Ji ho če ský čtv r tletník o životním prostředí
FRANTIŠEK LANGMAJER
DOMÁCNOST
Podle astrologů má být rok 2008 po všech stránkách
vcelku dobrý, pokud se nám podaří zaměřit se na
to, co je podstatné, a i v každodenním životě oddělit
tzv. zrno od plev, což není jednoduché, ale je to
možné. Kéž se vám to daří! Do posledního čísla
jsem připravila tři zimní recepty, dva jsou „opsané“,
ale vyzkoušené, jeden je z vlastní dílny. Přeji vám
hezké vaření a tvoření!
Špenátový závin neboli štrůdl
balíček chlazeného listového těsta, balíček mraženého
špenátového protlaku, 2 polévkové lžíce másla, střední
cibule, 3 stroužky česneku, cca 0,1 l mléka, dětská krupička, vajíčko, trochu hl. mouky na podsypání těsta, mletý kmín, bílý
mletý pepř, muškátový květ, sůl, 2 pol. lžíce slunečnicových semínek
Cibuli nakrájíme na kostičky a na polovině tuku ji necháme
zesklovatět, přidáme mražený špenátový protlak rozkrájený na
menší kousky a dobře promícháváme, až se protlak rozpustí, přidáme mléko, promícháme a zahustíme dětskou krupičkou, necháme provařit cca 5 minut, stále mícháme. Po zhoustnutí špenátu a
provaření krupičky nádobu odstavíme a dochutíme utřeným česnekem, muškátovým květem, bílým pepřem a solí. Na závěr přisypeme slunečnicová semínka a přidáme máslo na zjemnění, dobře
promícháme. Špenát necháme zcela VYCHLADNOUT (jinak se
nedá štrůdl zavinout!) Vychladlý špenát rozetřeme na rozválené
těsto, zavineme, přemístíme na plech, potřeme rozšlehaným vajíčkem a dáme péci při cca 200 stupních. Závin lze konzumovat teplý,
nebo vychladlý a nakrájený na tenké řezy.
kresba Václav Morava
Vaříme s Líbou
Zelí na jemno nakrouháme nebo nakrájíme.
Cibuli nakrájíme na kostičky a na oleji necháme
zesklovatět, přidáme zelí, okmínujeme, NESOLÍME, podlijeme a dáme dusit jako běžné přílohové zelí. Oloupeme a prolisujeme česnek, připravíme buráky. K poloměkkému zelí přidáme
cukr, trochu octa, přisypeme buráky, zelí promícháváme, až se přebytečná tekutina vydusí, zelí
je měkké, buráky na pohled jakoby zesklovatí a
na skousnutí jsou měkké. Ostavíme z plotýnky
a dochutíme utřeným česnekem, sojovou omáčkou, popř. osolíme (zelí by ale mělo být dost slané už od buráků a sojové omáčky. Vhodnou přílohou je rýže, ale lze kombinovat i s knedlíky,
chlebem, s těstovinami.
Drožďová pomazánka (méně obvyklá)
500 g droždí (nejlépe váženého), 5 větších cibulí, 10 stroužků česneku,
½ kostky másla, ½ kg hrubé mouky, 2 polévkové lžíce celého koriandru
(kuličky), 2 kávové lžičky tymiánu, mletý kmín, bílý mletý pepř, sůl, olivový olej, sojová omáčka, voda
Sečteme-li hmotnost ingrediencí, dostaneme se nad 1 kg, což se
zdá hodně. Jde o záměr: Příprava pomazánky je časově náročná,
ale lze ji bez problému zamrazit pro následné použití!
Prolisujeme česnek, cibuli nakrájíme na drobno, přidáme koriandr
a na oleji mícháme, až zesklovatí. V další nádobě rozpustíme máslo, přidáme hrubou mouku, pečlivě promícháváme, aby se mouka na
másle opražila (typická vůně), ale nepřipálila. Droždí rozdrobíme do
většího kastrolu, zalijeme litrem teplé vody, zahřejeme k varu a promícháváme asi půl hodiny, poté stáhneme rozpuštěné droždí z plotýnky,
postupně přisypáváme opraženou mouku a promícháváme, hmota by
měla mít konzistenci husté kaše. Přidáme cibuli s koriandrem, tymián,
Zelí s buráky
česnek, sojovou omáčku, mletý kmín, pepř, sůl, důkladně promíchá½ střední hlávky bílého zelí, 200 g slaných buráků, 2 střední cibule, me. Je-li pomazánka stále příliš hustá, rozředíme ji převařenou vodou.
6 stroužků česneku, 2 pol. lžíce cukru krupice, olivový olej, celý kmín, Základ pomazánky (droždí + mouka + cibule) lze použít i pro přípraocet podle chuti, sojová omáčka, případně sůl
vu jiných vegetariánských pomazánek podle vlastní chuti a fantazie.
LIBUŠE JOZKOVÁ
VÝLE T BEZ AUTA
tí a Modrý dům z počátku 19. stol. Hlavní
lázeňská budova a Švýcarský dům pocházejí z období romantismu 19. století. Dochoval
se i starý hamr z konce 18. století. Malebnou
scenérii údolí dotváří v západní části parOtevření rekonstruované naučné stezky ku uměle vytvořený vodopád na Stropnici.
Terčino údolí ve stejnojmenné národní Na východním okraji parku stojí na vyvýšepřírodní rezervaci připravily vloni u pří- ném místě v téměř původní podobě zříceniležitosti Evropského dne parků Agentu- na gotické tvrze Cuknštejna.
ra ochrany přírody a krajiny ČR, Správa Osobně mi při otevření chyběla tradiční
CHKO Blanský les a Národní památko- vůně sena. Namísto firmy GEMINI Robervý ústav České Budějovice. Pokud jste ta Blížence, který dokázal údolí nejen pokoto zatím nestihli, rozhodně si návštěvu sit, ale i zužitkovat seno na farmě, se dnes za
nižší cenu kosí „tradičně parkově“ a tráva je
romantického parku naplánujte letos!
odpadem do kontejneru.
Terčino údolí leží asi kilometr JZ od Nových Samozřejmě nechyběla nostalgická vzpoHradů v údolí říčky Stropnice. Původně kra- mínka na první pokusy o rekonstrukci údolí
jinářský park o rozloze 140 ha byl zřízen ve v 80. letech. Ruční kosení zahraničních studruhé polovině 18. století hrabětem Janem dentů, výuka práce s pilou a ručně malovaBuquoyem. Popud k založení dala hraběnka né naučné tabule Ludvíka Slavětínského na
samorostech vyrobených pod vedením pana
Terezie Buquoyová, jejíž jméno park nese.
Koncem 18. a počátkem 19. století pro- inženýra Bohuslava Švarce. Přesto, že loni
šel park romantickými úpravami. Kromě oslavil úctyhodné pětaosmdesátiny, na znotuzemských zde byly vysázeny i exotické vuotevření stezky nechyběl – spolu s dalším
dřeviny a vznikla většina lázeňských staveb. nestorem novohradských ochranářů, panem
Nejstarší je lázeňský dům z konce 18. stole- Dorotovičem.
Terčino údolí
v nové podobě
Naučná stezka je středně náročná, má
12 zastavení a její délka je přibližně 7 km.
Díky změně trasy dovede stezka návštěvníky
i k dosud opomíjenému Cuknštejnu. Nové
informační tabule nabízejí mnoho informací, obrázků a také historických map a plánů. Předmětem ochrany NPP Terčino údolí
jsou, kromě ochrany přírodně krajinářského parku, regionálně významné populace
zvláště chráněných rostlin – všivce lesního
(Pedicularis sylvatica) a prstnatce májového (Dactylorhiza majalis) – a populace ptáků vyhledávajících rozptýlenou zeleň a staré
jedince stromů.
S využitím textu Správy CHKO Blanský les.
V L A DI M ÍR MOL EK
foto autor
Ji ho če ský čtv r tletník o životním prostředí
22
POVÍDÁNÍ O VYDŘE V.
H R A N A Z ÁV Ě R – N E B O Z A Č ÁT E K ?
O vydřím namlouvání
Moje zelená hranice
Naposled přinášíme vyprávění o šelmičce, kterou mnozí milují
a někteří nenávidí, protože ji berou za potravního konkurenta...
Naštěstí se po dlouhé době počty vyder v našem kraji do té míry
stabilizují, že máte stále větší šanci se s nimi potkat při toulkách
přírodou i vy. A jak to vydry dělají, aby jich bylo čím dál více, o
tom si něco povíme dnes.
V této aktivitě si můžete se svými přáteli, dětmi, nebo třeba
jen tak „sami pro sebe“ prakticky vyzkoušet, jak vážně to s tou
ochranou životního prostředí a ekologicky přijatelným způsobem
života, beroucím ohled na meze této planety, myslíte... A třeba
taková hříčka a při ní zaseté semínko pochybnosti může v někom
nastartovat i touhu po změně některých každodenních návyků.
Dospělá vydra má kromě péče o srst, shánění a lovu kořisti ještě další povinnosti. Musí pravidelně kontrolovat svoje teritorium,
obnovovat v něm své pachové značky, udržovat v dobrém stavu
nory, případně zakládat nové. Zejména samec čas od času podnikne několikadenní průzkumnou výpravu do širšího okolí. Vydří denní (noční) program je tedy hodně nabitý, a tak jim zbývá málo času
na oblíbené hry a dovádění, jako jsou sněžné či bahenní skluzavky
do vody apod.
U čeho se ale hodně vyblbnou, jsou námluvy. Vydra je svým způsobem života spíše samotářské zvíře, proto si na sebe budoucí partneři musí postupně zvykat. Začátek námluv je ve znamení pronásledování a honiček. Začíná si většinou samec, ale nezřídka „má babu“
taky samička. Na první pohled je od sebe většinou nerozlišíme, pouze starší samci bývají o poznání mohutnější (měří až 120 cm a váží
přes 10 kg).
Vydry spolu dovádějí na souši i ve vodě, která se pak následkem
jejich divokých námluv doslova vaří a stříká všude okolo. Partneři jsou v čím dál těsnějším tělesném kontaktu, dojde i ke rvačkám,
ale vždy jen „na oko“, nikdy se vážně nezraní. Z výzkumů vyplývá,
že v námluvách musí být i jistá dávka agrese, aby se samici uvolnilo vajíčko do vejcovodu a páření pak mohlo být úspěšné. Vydry se
při námluvách ozývají dost strašidelným vřískáním a řvaním, které
jinak používají při vážných sporech a rvačkách.
K páření, které trvá 20-60 minut, dochází většinou ve vodě. Samec
při něm objímá samici předníma nohama a je zakousnutý do kůže
v jejím týle. Souvisí s ním také jedna zajímavost z anatomie vyder.
Vydří samci mají jako jedni z mála v kopulačním orgánu penisovou kost.
Vydry říční netvoří trvalé páry, naopak, samec samici krátce po
páření opouští, popř. ho i ona zažene. Není tomu tak u všech druhů
vyder – kupříkladu vydry malé, žijící v JV Asii, tvoří rodinné skupiny, kde se o mláďata starají i samci. U nás musí vydří máma během
60-63 dní trvající březosti vybrat ve svém teritoriu nejbezpečnější
noru, kde si z rostlin připraví měkké lůžko k porodu.
Vydří máma stihne porodit a vychovat mláďata většinou jen jednou
nebo dvakrát za život. Třebaže v zajetí chované vydry se dožívají
až 15 let, v přírodě umírají zpravidla dříve. Jejich smrt často způsobí člověk. Ilegální lov je snad naštěstí na ústupu, stejně jako otravy
v důsledku znečištění vod, čím dál větší počet vyder však nalézá
smrt pod koly našich plechových miláčků.
MATOUŠ ŠIMEK, Český nadační fond pro vydru.
MOŽNÉ VÝROKY (lze obměňovat či specializovat dle tématu):
• namísto jednorázových baterií používám dobíjecí články
• upřednostňuji hromadnou dopravu před autem, i když je to
spojeno s nepohodlím
• je-li to možné, dám přednost vlaku před autobusem
• kupuji raději potraviny „na váhu“, vyhýbám se potravinám
baleným do jednorázových fólií, podnosů a krabiček ap.
• odmítám v obchodě jakékoli zbytečné obaly (např. igelitové
tašky, kelímky)
• upřednostňuji nákup kvalitních a českých výrobků
• nemám ani si nehodlám pořizovat soukromé auto
• ve své domácnosti nepotřebuji televizor
• používám úsporné žárovky
• vyhledávám místní výrobce, trhy, prodej „ze dvora“ atp.
• staré léky vracím do lékárny
• zásadně nenakupuji v hypermarketech
• při nákupu ovoce a zeleniny se zajímám,
odkud bylo dovezeno (nakupuji nejbližší možné provenience)
• oblečení nakupuji v second-handech
• třídím odpad
• místo sledování televize nebo počítače si s dětmi (přáteli) večer zahrajeme stolní hru
• dříve než zapnu topení, obleču se
• při sprchování (čištění zubů) zavírám kohoutek
• zachovalé nepotřebné věci nabízím známým, na charitu,
zkrátka k dalšímu využití
• upřednostňuji vodu z kohoutku (ze studánky) či čaj nebo
šťávy před kupovaným nápojem v pet lahvi
• je-li něco ve slevě, ještě neznamená, že mne to hned zláká ke
koupi
• nenechávám se snadno ovlivnit reklamou k nákupům
• jsem ochotna pro přírodu něco prakticky udělat
VYHODNOCENÍ:
„Vyhrává“ ten, kdo přejde danou vzdálenost jako první. Ale i každý,
koho z daných výroků něco oslovilo a rozhodl se zkusit změnit své
chování a jednání.
ZDROJ:
Aktivita je převzatá a upravená z brožury Aleše Máchala Průvodce
praktickou ekologickou výchovou – Brno, Rezekvítek 2004. Taktéž se
v různých obměnách objevuje v materiálech a publikacích ekocenter (např. Střediska ekologické výchovy SEVER, H.Maršov).
VĚRA SOUKUPOVÁ, Rosa
kresba Václav Morava
foto ČNF pro vydru
POPIS:
• zhodnocení vlastní snahy „žít lehčeji na Zemi“
• diskusní aktivita vedoucí k sebereflexi
• možnost zrevidovat vlastní postoj i jít příkladem
METODIKA:
účastníci vždy udělají krok vpřed, když s daným výrokem souhlasí (všichni začínají ve stejné vzdálenosti, na čáře, a kroky
dělají stejně veliké – nutno se předem domluvit)
ČASOVÁ NÁROČNOST:
individuální dle počtu zvolených výroků a vyvolané diskuse
O větru a změně
Včera vpodvečer jsem se vracela z procházky, slunce se ztratilo a na nebi se začaly prohánět šedivé baculaté mraky a vál silný vítr.
Meteorolog by možná toto počasí ohlásil
slovy jako: „Polojasno až oblačno, k večeru vysoká oblačnost s tvorbou kumulonimbů, nebo výskyt mrznoucí mlhy. V noci na
severozápadě a severu Čech přibývání další oblačnosti, později místy sněžení nebo
mrznoucí déšť. Nejvyšší teploty -1 až +3°C,
v 1000 m kolem -1°C. Silný západní vítr o síle
30 m/s, na horách v nárazech může dosahovat až 60 m/s.“
Rychlost větru jsem nepočítala, jenom mi
připomněl, že ho už znám, byl stejně silný
a chladný jako tenkrát na poušti v Izraeli.
Ano, je to on, vítr z En Gedi, vítr, který v sobě
nese modlitby Židů i Arabů, i jejich nadávky, voní orientálním kořením a zní kouzelnými slovy – Terem Maharal. A nic na tom, že
vane od západu. Je to také ten vítr, co hladí
stepi u Aralského jezera, pohrává si s krystalky soli a marně hledá rybáře na březích.
Je to ten vítr, který troufale vráží do Velké
čínské zdi a Tibeťanům povlává s barevnými kousky látky na důkaz, že jsou svobodní jak on.
Mám vítr ráda. Přináší změnu – po teplém
počasí chladné. Po zimě oteplení. Mám ráda
změnu, nevím proč, ale vždycky doufám, že
to bude změna k lepšímu. Vždycky věřím,
že to, co přijde, bude nejen nové a jiné, ale
i dobré. Už od dětství.
Toto číslo Krasce je poslední, možná to ve
vás vyvolá stejný smutek jako ve mně, ale
když rychle otočíte jeho listy, ucítíte vítr.
Vítr, v kterém je naděje. Jak napsal Wolker,
něco překrásného se končí, ale zároveň –
něco překrásného se začíná. A tak si přeji:
Nashledanou nad stránkami dalších „ekologických“ časopisů.
Irena Vacková
foto Jan Voběrek
JAN
ét
Portr
RNÝ
POKO
ét
Portr
ROV
JEGO
ANDR
ALEX
ELIŠKA
ét
Portr
TNÁ
NOVO
NAĎA
JOHA
ét
Portr
VÁ
NISO
MILO
ét:
Portr
A
ŠATR
SLAV
lenová
ka Je
Zden NÝ DVŮR
ŽE?
ZELE
GARÁ
nebo
DŇ
POVO
ek
š Šim
Matou DOXY
PARA
OVÉ
téma
INY
TRAV
BIOPO
PETI
PRO
CE –
rnard
al Be NŮ
Mich
OBČA
HLAS
vá:
Kujano A
Helena E DOM
ÁT
UŽ M ŽROUTA?
ADKO
ODP
l
Mácha
Aleš PLNĚ
VOT
ŽÍT ŽI
rt
hube Í
nín Sc
Anto NÁRODN
Ý
AVSK PROBLÉM
ssl
an Kö
Rom
YSLU
O SM
IC
STAN
ÝCH
RANN
ZÁCH
6.indd
jaro200
o3_
C cisl
ŠUM
ŠETR
NÁ TU
RI
téma
A
STIK
006,
„PŘÍR
1
6
9:46:2
2006,
19.4.2
9:38:4
11.10.
vštěvě
Na ná AVÍ
A SL
CALL ÁC TKU
PATN
1
dd
2006.in
podzim
cislo5_
1
ek
š Šim
Matou VINNÉ
OU PO
Y ŠKOL
VYDR
á:
upov
Souk
Věra BITELEM
OTŘE
ZENÍ
EKOSP OD NARO
:
Téma
je
stně
la
v
Co to HRADA“?
Í ZA
ODN