SLEP Ý Š - SŠEP Studénka, ops

Komentáře

Transkript

SLEP Ý Š - SŠEP Studénka, ops
Ob asník student
St ední školy ekonomicko-podnikatelské Studénka, o.p.s.
5/2006-2007
Vážení studenti a pedagogové,
pokud rezignujeme na diskusi o nekone ném a neomezeném Absolutnu,
musíme konstatovat, že v našem malém sv t je vše kone né. Každá bolest i radost, láska i nenávist, nad je i
beznad j, práce i odpo inek… a samoz ejm i samotné naše pozemské životy. Stejn tak se nám blíží ke konci (a
pro maturanty již skon il) další školní rok a s ním další ro ník Slepýše. Jaký byl? Snad lepší než p edchozí a horší
než budoucí. Ale hodnocení ponecháme vám tená m.
Pod kování Velkého Slepýše pat í p i této p íležitosti všem, kte í na asopise pracovali – p edevším
šéfredaktorce Lucii Letá kové, redaktor m Václavu Závadovi a Jakubu Lu anovi a všem ostatním, kte í
alespo ob as n ím pomohli i p isp li. Nezbývá než doufat, že jejich práce nebyla zbyte ná a bude zdárn
pokra ovat i nadále. Slepýš jim p eje pohodové prázdniny a mnoho sil, vytrvalosti a trp livosti do budoucna.
Jak zakon it úvod tohoto posledního ísla? Nevím. Asi by to m lo býti n co chytrého, uhlazeného, hodnotného… a
nejlépe klasického! Co t eba nespoutaný rebel 15. století François Villon? Nech
tedy zazní
na rozlou enou jeho poetická slova – sladkokyselá jako nálev na okurky…
Slepýš
BALADA ZE SOUT ŽE V BLOIS
Já umírám zde u studánky žízní,
žhavý jak žár se zimou tetelím;
má rodná zem jak cizina m trýzní
a u krbu se t esu mrazením;
erv nahý jsem, by od n hedvábím.
V mém smíchu plá a marnost v ekání,
pomocná dla jsou pikle postranní,
bez pot chy já t šívám se jen.
Jsem slabý tak, jak silný ve zbrani,
ctn uvítán a každým vyhán n.
Já hladovím i p i bohaté sklizni;
chci bohá být, a nejdu za jm ním;
když chválu tu, já hanu vyt žím z ní;
víc pravdu má, kdo víc je prolhaným.
M j p ítel je, kdo vystaví m lžím:
labutí b l že er je havraní.
Zlí šk dci mí, to druzi oddaní.
Tak pravda, blud jsou pro m stejných jmen.
Nic neumím – mám na vše nadání,
ctn uvítán a každým vyhán n.
Mám za jisté, co v nejistotu vyzní,
a za jasné, co temné je jak dým;
vše pr kazné m mate spornou trýzní
a pilí v d je nahodilý šprým;
když vyhrávám, jen prohru utrpím
a projev cti mi hr zu nahání.
Dím „dobrou noc“, vidím-li svítání;
jsem bohá tím, jak strádám den co den;
vleže mám strach, že pád m poraní,
ctn uvítán a každým vyhán n.
M j vévodo, ra p ijmout doznání,
že mnohé vím, le ml ím v ústraní;
a vím, í jsem, dbám práv a nechci zm n.
Co chci? Být jen, kdo p íjem neshání –
ctn uvítán a každým vyhán n.
NEWS NEWS NEWS NEWS NEWS NEWS NEWS NEWS NEWS NEWS NEWS NEWS NEWS
(!máte-li zájem o podrobnosti, sledujte nást nky vedle „skleníku“ a u hlavního vchodu!)
•
První kolo letošních maturit je za námi, blahop ejeme všem úsp šným a p ejeme jim do dalšího osobního,
studijního i profesního života vše dobré. A t m, kterým padající listí maturitu jistí, p ejeme hodn studijního
nadšení a št stí p i losování otázek.
•
Celostátní kolo recita ní sout že Puškin v památník skon ilo pro Michaelu B lunkovou a Tomáše Ho áka
zklamáním. Sout ž vlastn nebyla sout ží, nýbrž um leckým festivalem dobrovolník , kterým po adatelé
skoro necht li proplatit jízdné. Místo slíbeného zájezdu do Moskvy (prý se nekoná) pro vít ze se ú astníci
hrdinn utkali o ruské malované d ev né lžíce, které stejn nakonec dostali za ú ast všichni. Takže zase
n kdy pojedeme do Prahy…
NEWS NEWS NEWS NEWS NEWS NEWS NEWS NEWS NEWS NEWS NEWS NEWS NEWS
Poznávací zájezd do Prahy
Ve dnech 10. a 11. kv tna 2007 se žáci cestovního ruchu vydali za krásami stov žaté Prahy. Dvoudenní zájezd
do hlavního m sta navrhla a zorganizovala t ída 3.A, obor cestovní ruch, ve spolupráci s paní profesorkou
Mikulenkovou a panem Havránkem. Díky levnému ubytování na koleji Hv zda v Praze 6, které za ídila Lucie
Zajícová, byl velmi výhodný. Zú astnit se mohli však jen studenti cestovního ruchu.
Po p íjezdu opožd ného vlaku se skupinka Moravák vydala obdivovat krásy Pražského hradu, katedrály sv.
Víta a královských zahrad. V t ch se p ednášely p edem p ipravené referáty o jednotlivých památkách. Poté
studenti zamí ili p es Karl v most k Prašné brán . Cestou se mohli pokochat výhledem na Vltavu. Nevynechali ani
Starom stské nám stí s proslulým orlojem, na kterém každou celou hodinu m žete spat it 12 apoštol . Neš astní
studenti však p išli pozd , a tak pokra ovali na Václavské nám stí. Jejich pohled m neunikl ani Myslbek v svatý
Václav ani podivní lidé hlásající životní moudra. Ve er se unavená mládež vydala na kolej, v jejímž okolí strávila
volný as.
Druhý den dopoledne navštívili studenti Národní galerii. Její prohlídka trvala bezmála dv hodiny. Po dvou
hodinách volna, které n kte í využili prohlídkami dalších památek, p íjemným posezením v ulicích Prahy nebo
brouzdáním po obchodech, se dostavili všichni na hlavní nádraží, odkud se vraceli zp t na rodnou Moravu.
Zájezd se všem zú astn ným líbil a my doufáme, že další ro níky budou organizovat stejn skv lé výlety za
naším kulturním d dictvím.
V. Ku erová, red. upr.
Projekt kompetence pro trh práce - EQUAL
Na p íprav projektu kompetence pro trh práce - EQUAL se podílí dvaadvaceti lenné rozvojové partnerství,
v n mž jsou zastoupeny Moravskoslezský kraj, vybrané ú ady a vzd lávací instituce. Nemalý podíl na této innosti
mají také Ing. Monika Kochová, Mgr. Jana Mikulenková a Ing. Libor Jedli ka, kte í jsou lenové vývojového týmu.
Ten postupn p ichází s novými nástroji pro hodnocení a rozvoj klí ových kompetencí pro trh práce.
Pro cílové skupiny ze škol Moravskoslezského kraje, tj. vzd lávací instituce, pedagogy, studenty a žáky, bude
rozvojovým partnerstvím p ipravena modifikace nástroj pro hodnocení a rozvoj kompetencí, která se pracovn
nazývá školskými „klony“. Ty budou ov eny vybranými vzd lavateli v kraji a následn budou rozší eny mezi další
vzd lavatele. T mto cílovým skupinám rozvojové partnerství umožní bezprost ední využití p ipravených a
ov ených nástroj k rozvoji kompetencí pro trh práce. Absolvent m škol, využívajících výstupy z projektu, bude
sloužit i jako prevence nezam stnanosti a prost edek pro kvalitn jší nastartování profesní kariéry. Nejširším
p ínosem pro tuto cílovou skupinu je ú ast organizací jako je nap . Sv t vzd lávání – sí místních center
celoživotního vzd lávání v našem kraji, Krajské vzd lávací a informa ní centrum pro odbornou p ípravu pedagog ,
Ostravská univerzita a p edevším Moravskoslezský kraje.
V dubnu prob hlo v Ostrav školení ur ené pedagog m základních a st edních škol pod vedením paní
Kochové, paní Mikulenkové a pana Jedli ky. Jeho cílem bylo nau it kantory podn covat studenty a žáky
k podnikavosti. Zú astn ní zpracovávali v malých skupinkách specifické úkoly, b hem kterých si vyzkoušeli své
schopnosti vnímat a kriticky hodnotit podnikatelské p íležitosti, p icházet s podnikatelskými nápady, anticipovat,
akceptovat zm ny atp. O své post ehy, zážitky a nabité zkušenosti ze sv ta skute ného podnikání se pod lili
zástupci studentské spole nosti M.I.E.R. Vašek Závada a Lucie Letá ková.
L.Jedli ka, red. upr.
(Ne)smysl(nost) života?
(úvaha pro náro né tená e, jsou-li zde v bec n jací…)
Když jsem p ed týdnem za al p emýšlet nad smyslem svého života, tak jsem ani netušil, že narazím na
pom rn závažný problém. Téma d vodu pro žiju, je všudyp ítomné jako vzduch, ale já jsem si p esto s hr zou
uv domil, že jsem nad tím nikdy nikterak hluboce neuvažoval. Za al jsem tedy dumat, dumat a dumat…a práv
te , po rozsáhlé mentální p íprav , se opovážím položit zásadní otázku…má to všechno v bec n jaký zásadn jší
smysl?
Nemá! Žádný hlubší smysl to nemá, jediné co m pohání kup edu životem, je touha žít, p ekonat p ekážky,
abych mohl život žít lépe, dosáhnout bodu, kdy budu š astný a pak um ít. Kosti se rozpadnout na prach a to, že
jsem žil, se ukáže z vyššího smyslu zcela zbyte né.
Samosebou, našel jsem pár d vod , pro žít, ale abych ekl pravdu, p íliš m nenapl ují. M j primární d vod,
pro jsem zde, je stejný jako u krysy v kanalizaci, jako u trubce ve v elím úlu - jsem tu ze stejného d vodu jako
dalších 6 miliard lidí a to sice zajistit naší rase budoucnost, zajistit, aby se úsp šn množila, nevym ela, zajistit
zázemí, ochránit informace nakupené minulými generacemi a v bec, aby to klapalo. Dobrá…p iznávám, mohlo by
se zdát, že práv toto je mé vyšší ušlechtilé poslání, p eci zasadit se o budoucnost lidské rasy, poslání, za které
stojí více než trp t a zem ít, je to jedno z t ch poslání p esahujících m j malý uplývající život a je zcela jasné, že
mnoho lidí i tady našlo sv j smysl žití. Já ne. Ušlechtilé poslání by to bylo, ale to, že stejné poslání má dalších 6
miliard m podobných lidí je ubíjející a degradující m j život na život pouhého mravence v mraveništi. Z vyššího
pohledu je naprosto jedno, jaký jsem, co chci, jaké mám názory a jak moc nad tím vším okolo p emýšlím. Jednu
z prvních zajímavých informací, které jsem se krátce po té, co jsem za al rozum t lidskému jazyku dozv d l, bylo
to, že každá lidská bytost je unikátní a nenapodobitelná. Ale skute nost, že z pohledu v k je to, jací jsme,
zbyte né, že d ležité je jenom to, abychom spole nými 6 miliardami rukou p edali štafetu v b hu o p ežití dále, už
nám odvahu íct nem li.
Avšak tak strašné to není. P eci žít život pro požitek ze samotného života není až tak špatná záminka. Ale
bohužel si b hem této p íjemné innosti nemá cenu nalhávat, že to má n jaký vyšší smysl.
Václav Závada
A co na tuto depresivní ódu klasik Shakespeare v Sonetu 66?
Znaven tím vším, já chci jen smrt a klid,
jen nevid t, jak žebrá poctivec,
jak pýchou dme se pouhý parazit,
jak pok iví se každá istá v c,
jak trapn zá í pozlátko všech poct,
jak dív í cudnost brutáln rve chtí ,
jak sprostota se sápe na slušnost,
jak blbost na schopné si bere bi ,
jak um ní je po ád služkou mocných,
jak hloupost zpupn chytrým porou í,
jak prostá pravda je všem prost pro smích,
jak zlo se dobru chechtá do o í.
Znaven tím vším, já um el bych tak rád,
jen nemuset tu tebe zanechat.
Mist i spolu
Bohatý je, kdo je moudrý (Horatius)
Co je to vlastn bohatství? Každý si na tuto otázku m že odpov d t jinak. N komu se vybaví hodn pen z,
krásné auto a velký d m, ale n kdo vidí za slovem bohatství dobré srdce, ochotu nebo ob tavost lov ka. Záleží to
hlavn na tom, co je prioritou lov ka.
N kdo m že mít hodn pen z, ale to však neznamená, že je š astný. Za peníze si totiž m že skrývat mnoho
jiných záporných v cí. Nap íklad když n kdo chodí asn ráno do práce, vrací se pozd ve er utahaný a bez
nálady jen proto, aby jeho výplata byla co nejv tší a on si mohl koupit zase nové auto, to je celkem k ni emu, jelikož
ani on, ani jeho rodina nem žou být š astní, což pat í k duševnímu bohatství. Zato když lov k ví, že za peníze si
nekoupí všechno a s prací to nep ehání, m že být jeho duševní stránka o hodn bohatší, než když je bohatý
finan n . lov k pak má více asu na rodinu, p átele, má v tší as sám pro sebe a má as na to, aby mohl pomoct
ostatním. Jsou mezi námi lidé, nap íklad postižní, pro které hmotné bohatství není prioritou, asto jsou velice
duchovn bohatí, umí op tovat lásku a jsou ochotni pomoct druhým. Takovým je totiž celkem k ni emu mít peníze,
když jim to zdraví a smyl pro život nevrátí.
A tak si myslím, že být bohatý je sice p kné, ale jen to nesta í. Za peníze si totiž š astnou klidnou duši ani
zdraví nekoupíme.
Lenka K ižanová
Co nám dává televize?
To je velice zajímavá otázka. Co nám ta neodmyslitelná sou ást našich život dává? Hlavním cílem televize je
informovat, bavit, t šit, ale i pou it. Ale dává nám skute n tohle všechno? Poslední dobou jsem k televizi ím dál
více skeptická. Místo mých oblíbených v domostních sout ží zaplavují obrazovku jakési podivné sout že, ve
kterých nejde snad ani o to, co máte v hlav , ale o to, co všechno jste schopni ud lat p ed milionem divák bažících
po skandálech, abyste získali závratné sumy pen z. Reality show vytla ují pomalu ale jist dokumenty a jiné
nau né po ady a místo seriózních zpráv slýcháváme neuv itelné p íb hy z úst ne p íliš vábn nalí ených
moderátorek, z nichž nejlepší je pro diváka ta, která se pyšní nejv tším poprsím.
Zdá se vám, že jsem p íliš kritická? Možná ano, ale uv domuji si, že televize má samoz ejm své klady. Zprávy
a události z celého sv ta nám zprost edkovává neuv itelnou rychlostí a pro mnohé lidi je n ím samoz ejmým a
nepostradatelným v život . Osamocený lov k jist ocení i usm vavé moderátory a uvad e, kte í k n mu vlídným
hlasem promlouvají z obrazovky a jsou zárove jeho kontaktem s okolním sv tem. Televize nám také pomáhá
utvo it si vlastní názor na politické d ní, díky diskusním po ad m, ve kterých nekompromisní redakto i za nás
ob any kladou politik m tolik nep íjemné otázky a dožadují se vysv tlení té i oné fatální chyby, kterou mají na
sv domí. Televize nám také p ináší p ímé p enosy, výsledky i emoce ze sportovních utkání a v neposlední ad
za azují do svých nabitých program skv lé známé i neznámé eské i zahrani ní filmy, mezi kterými si každý i ten
nejnáro n jší divák p ijde na své.
Co by nám televize m la ješt dávat? Myslím, že spojí-li všechny televize vysílající v naší republice své síly,
nalezneme v nich vše, po em naše divácké srdce touží. Myslím si ale, že spolehliv v etn m dokážou každého
otrávit reklamy, kterých stále p ibývá. Výjimkou je snad jen nenucen vtipný pan tvrtní ek se svými ty nohými
milá ky reprezentující Vodafone, kterému se každý rád zasm je.
A jaký je záv r? Je tedy televize p ínosem? Ur it ano, sledujte-li ji v p im ené mí e a vybíráte-li si kvalitní
po ady. Koneckonc televize se p izp sobuje požadavk m, náro nosti, pot ebám a p áním dnešního diváka, takže
nejsme –li spokojeni, není chyba v nás dobou poznamenaných a nenáro ných lidech?
Lucie Letá ková
Koho si mohu vážit
Je docela t žké poznat jestli si n jakého lov ka mohu vážit, i nikoliv. Nevidím mu do hlavy, nevím, co si
myslí. I p esto pár lidí, kterých si opravdu vážím, znám. Není jich moc, ale jsou to opravdoví p átelé, na které se
mohu kdykoliv spolehnout. Z stává však otázka - jak poznám lov ka, kterého si mohu vážit?
Každý to pozná jinak. Pro m je d ležité, aby mi sám dal najevo, že si ho m žu doopravdy vážit. Trvá to
v tšinou delší dobu. A pro ? Pro si neza nu vážit n koho ze dne na den? Na to je jasná odpov . Nikdo na sv t
nedokáže poznat lov ka za tak krátkou dobu. Nepoznáte, jaké ten lov k má názory. Proto se snažím lov ka
poznat co nejvíce. Jak ze stránky dobré, tak i z té horší.
Každý si váží n koho z jiných d vod . Nap íklad za dobré skutky. Lidé, kte í d lají v ci, které neprospívají jen
jim, ale d lají je pro dobro t ch, kte í pomoc pot ebují, si zaslouží uznání každého z nás. Ale takových lidí je
bohužel málo a zdá se, že jich je mí a mí . A kdo si naše uznání nezaslouží? V život bych si nemohl vážit
n koho, kdo ublížil mn , mé rodin nebo mým blízkým. Nedokážu si vážit lidí, kte í se p etva ují a ženou se p es
mrtvoly za pen zi a blahobytem jen proto, aby si mohli po ídit nejluxusn jší automobil. Nemohl bych uznávat lidi,
kte í jen pro své blaho a pohodlí bez jakýchkoliv vý itek sv domí ubližují ostatním. Takoví lidé si nezaslouží uznání
nikoho z nás.
Ti nejd ležit jší lidé v mém život , kterých jsem si vždy vážil, vážím a do smrti vážit budu, jsou mí rodi e. Jsou
to pro m nejpot ebn jší osoby na sv t . Kdykoliv jsem pot eboval pomoc, poradit nebo povzbudit, stáli p i mn .
Možná si n kdo svých rodi váží práv jen proto, že to jsou rodi e. Ale já? Ne. Vážím si jich hlavn proto, že jsou
to skv lí lidé. Už od mali ka mi poskytovali tu nejlepší pé i a v novali tolik pozornosti, kolik jen mohli.
Nerozmazlovali m , p ipravovali m na budoucí život. I když jsem nebyl ob as s jejich p ístupem spokojen, tak dnes
vím, že to vše d lali pro mé dobro. Zažil jsem s nimi strašn moc krásných chvil, na které nikdy nezapomenu a do
smrti si je budu rád p ipomínat.
Jakub Haluška
A úpln na záv r inspirace pro všechny studenty a pedagogy na prázdniny. Bavte se, užívejte si, odpo ívejte,
probouzejte v sob staré i nové síly, ale nep eže te to! A co na tuto pozitivní myšlenku klasik Shakespeare
v Sonetu 66?
Když slyším zvon, jak odm uje as,
a v tlam noci vidím mizet den,
když st íbrem prokvétá už erný vlas,
a jaro set ásá kv t za kv tem,
když vidím zas, jak opadalo listí,
a holý strom že neskýtá už stín,
že zele léta vezou na strništi
jak na marách a s vousy od osin,
pak tvojí krásy ptám se v obavách,
zda tuhle zkázu asu vydrží:
než každá krása obrátí se v prach,
má vid t jinou vedle sebe žít;
pod kosou asu padne jednou každý,
jen ten, kdo plodí, m že p ežít navždy.