LAWRENCE WELLS

LAWRENCE WELLS
MOON MONKEY CANDLE
Moon Monkey Candle
Lawrence Wells, paintings & drawings
The still-life always seemed pretty boring. We looked at Morandi in an undergrad critique, an artist’s
artist, making space with subtle shifts in colour. And there are Cezanne’s apples, the cosmic signifigance of which I would still like to understand. But I recently realised that the still-life, a bunch of
objects on a table, can contain a whole world, the mark can endow it with an emotional symbolism.
The glass is the fragile spirit, the rose is the (dying) hope for the future, the candlestick is the past,
and the monkey brings his own unpredictable, stupid and anarchic character. The whole piece becomes a kind of unconscious allegory. These are winter works, made in November and December
2012, entering the dark tunnel of night before the solstice. At this time of year we feel more clearly
that life is a mystery, our thoughts become more internalised. We are like monkeys staring at the
flame in the darkness of our souls. There are no easy answers.
“We sit in the mud... and reach for the stars.” Ivan Turgenev
Měsíc, opice, svíce
Galerie AM 180, Bělehradská 45, Praha 2
Vernisáž v pátek 25. 1. 2013 18-22 hod
Vždycky jsem si myslel, že zátiší je nuda. Morandiho, umělce obdivovaného především umělci samotnými, jsme probírali na škole, zabývali jsme se, jak nanášením jemných tónů vytváří prostor malby. A pak tu byla Cézannova jablka se svým univerzalistickým významem, kterému se stále snažím
porozumět. Až v poslední době jsem si uvědomil, že zátiší, prostá kompozice předmětů na stole,
může obsahovat celý svět; tah štětce ho může obdařit emočním symbolismem. Sklenička je křehký
duch, růže (umírající) víra v budoucnost, svícen minulost a opice zosobňuje nepředvídatelnou,
hloupou a anarchistickou postavu. Celý obraz se stává jakousi nevědomou alegorií. Tyto obrazy jsou
malovány v zimě, v listopadu a prosinci 2012, kdy před slunovratem noci byly dlouhé a dny krátké. V
takovém období ještě zřetelněji pociťujeme, že život je záhada, naše myšlenky se zvnitřňují. Jsme jako
opice zírající na plamen v temnotě naší duše. Jednoduché odpovědi neexistují.
“Sedíme v bahně … a natahujeme se po hvězdách.” Ivan Sergejevič Turgeněv
cover: Roses and Monkeys, 2012
ink on paper, 70 x 50 cm
Lawrence
Wells
http://lwells.tumblr.com/
Chlumová 20
13000 Praha 3, Czech Republic
+420 737 00 27 93
[email protected]
b. 1965 in Tuscaloosa, Alabama;
permanent resident in Prague, Czech Republic since 2001
EDUCATION
Resident – Meetfactory, Prague, Czech Republic - 2007–2008
University of Mississippi, Oxford, MS MFA in Painting - 1992
Indiana University, Bloomington, IN BFA in Painting - 1987
SOLO EXHIBITIONS
2013 “Moon Monkey Candle”, Galerie AM180, Prague, Czech Republic
2012 “Astronauts”, Galerie Ve dvoře, Litoměříce, Czech Republic
2012 “Ape and Essence”, Berlinskej model, Prague, Czech Republic
2009 Marathon, Prague, Czech Republic
2008 Marathon, Prague, Czech Republic
2007 Exit Gallery, Prague, Czech Republic
2006 Exit Gallery, Prague, Czech Republic
2004 Alternatiff Gallery, Prague, Czech Republic
2004 Hidden Gallery, Prague, Czech Republic
1997 Mermaid Gallery, New Orleans, LA
GROUP EXHIBITIONS
2013 “Global Locals”, Galerie NTK, Prague, Czech Republic
2013 “45 Výstava”, Pragovka, Prague, Czech Republic
2012 “My Wildlife as an Animal”, Abrazo Interno Gallery, New York, NY
2001 “Fuji Fox Freedom”, Millennium Film, New York, NY
1998 “Internet List Show”, National Institute of Health, Baltimore, MD
1996 Two Painters, Positive Space Gallery, New Orleans, LA
1993 American Exhibition, U Kralovsky Louky Gallery, Prague, Czech Republic
1993 “Tape Show”, (Exhibitor/Curator), Asylum Gallery, Prague, Czech Republic
Still-life with Monkey, 2012
oil on canvas, 80 x 65 cm
Still-life with Monkey, 2012
oil on canvas, 80 x 65 cm
Monkeys, Rose and Candlestick, 2012
oil on canvas, 65 x 90 cm
Four Candlesticks, 2012
ink on paper, 50 x 70 cm
Chimpanzees and Roses, 2012
ink on paper, 70 x 50 cm
Astronaut, Candlestick and Monkey, 2012
ink on paper, 70 x 50 cm
Two Monkeys (Night Creatures), 2012
oil on canvas, 60 x 60 cm
Two Monkeys, 2012
ink on paper, 50 x 50 cm
Still-life with Monkey, 2012
ink on paper, 70 x 50 cm
Still-life with Monkey, 2012
ink on paper, 70 x 50 cm
Interview, January 2013
1. How many pictures will you present on Friday? Are they new works, or have they been exhibited
already?
10-11 works, 4 paintings and 6 or 7 drawings. They are all new and are being exhibited for the first
time. All the works date from November and December 2012.
2. Common themes in your recent work are monkeys and astronauts. The first thing people think of
when they see the work is evolution and the technical evolution of man, which isn’t always positive.
Is that your intention?
The paintings are not especially meant to be about evolution, per se, but more a meditation on time,
the thousands of years since man first walked upright until today, and also, as you said, as a critique
of our increasingly technological world. If we have evolved, then why then do we seem to be on the
brink of destroying the planet? Is that civilised? But I don’t want to understand the theme completely; to be effective it needs to remain beyond comprehension, in a kind of dream-like symbolic
realm.
3. How did this theme come to you?
I started drawing astronauts and indians as soon as I came to my new studio on Kolbenova in early
2011. Both cosmonauts and indians are exiles in a sense from the world, and the theme was a reflection of my own status as a foreigner, a reflection of my alienation. But I also hope that the theme is
universal. All artists must find a direction close to their personality and then find the best form to
express it. Ideas are easy, the form is difficult.
4. You moved to the Czech Republic to escape from the consumer society in the United States and
the stress on performance there. Do you still feel the contrast in this between the Czech Republic
and the USA?
I didn’t really consciously decide to abandon the “consumer society” of America, although I do dislike the corporate conservative culture there. I wanted to live in Europe and I ended up in the Czech
Republic by chance, or by following the chances that came my way, leading towards my fate. I was a
part of that first wave of Americans in the early 90s, and then I returned to the USA for 7 years, and
then came back to Prague in 2001. As we see in the films of Petr Zelenka, Prague is a city of neurotics, so I think I fit in well here. That said, of course there is a certain melancholy and loss that comes
with leaving ones own country. Wherever we go, we carry our own baggage with us. It takes time to
accept oneself, amd be at ease with oneself. You can run, but you can’t hide.
Rozhovor, leden 2013
1. Kolik obrazu v patek predstavis? Jsou to nove veci, nebo uz jsi je nekde vystavoval?
10-11 děl. 4 malby and 6 nebo 7 kreseb. Všechny jsou nové a nikdy jsem je nevystavoval, jsou z listopadu a prosince 2012.
2. Castym nametem tvych obrazu jsou v posledni dobe opicaci a kosmonauti. Prvni, co cloveka
napadne je, ze tve obrazy jsou narazkou na evoluci, technicky pokrok lidstva, ktery nemusi byt vzdy
vyhra... Je to tak? Nebo jeste jinak?
Mé obrazy se nemají zabývat právě a jen evolucí, jsou spíš meditací o čase, o tisíci létech, která
uběhla od doby, kdy se člověk poprvé vzpřímil, až po dnešek, a, jak sama říkáš, take kritikou technologií zaujatého světa. Jestliže jsme vyspěli, proč se najednou ocitáme na pokraji zničení planety?
Znamená toto být civilizovaný? Ale nechci tématu porozumět úplně přesně; aby mělo účinek, musí
něco zůstat skryto porozumění, jakoby ve snově symbolickém oparu.
3. Co te dovedlo k tomuto tematu?
Astronauty a indiány jsem začal kreslit když jsem se přestěhoval do nového ateliéru na Kolbenově
na začátku roku 2011. Kosmonauti i indiáni, to je svým způsobem exil ze světa, téma je tedy reflexí
mého vlastního postavení jako cizince, odrazem mého odcizení. Ale doufám, že je to také univerzální téma. Každý umělec si musí najít směr, který je blízký jeho osobnosti a nalézt způsob, jak ho
nejlépe vyjádřit. Myšlenky jsou snadné, forma těžká.
4. Do Ceska jsi pry utekl pred konzumem americke spolecnosti soustredici se hlavne na vykon. Porad Cesko vvidis tak kontrastne vuci USA?
Nemůžu říci, že bych se vědomě rozhodl opustit americkou “konzumní společnost” i když konzervativní korporátní kulturu vyloženě nemám rád. Chtěl jsem žít v Evropě a skončil jsem v České
republice víceméně náhodou, nebo díky náhodám, kterými jsem se nechal vést vstříc svému osudu.
Byl jsem v první vlně Američanů v Praze na začátku 90. let, pak jsem se na 7 let vrátil do USA a pak
zase do Prahy v roce 2001. Jak známo z filmů Petra Zelenky, Praha je městem neurotiků, takže myslím, že sem dobře zapadám. To samozřejmě souvisí i s tím, že odchodem z vlastní země se lze těžko
vyhnout melancholii a pocitu ztráty. Ať jdeme kamkoli, neseme si svůj náklad sebou. Přijmout sám
sebe chvíli trvá, stejně jako se sám se sebou smířit. Můžeš utíkat, ale schovat se nemůžeš.
Monkeys, Rose and Candlesticks(detail), 2012
oil on canvas, 65 x 90 cm