Příručka projektu Komunitní plánování - kapa

Transkript

Příručka projektu Komunitní plánování - kapa
NA CESTĚ BEZ PŘEŠLAPŮ …
ANEB PŘÍRUČKA ZKUŠENOSTÍ Z KOMUNITNÍHO
PLÁNOVÁNÍ OBCÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021
NA CESTĚ BEZ PŘEŠLAPŮ …
ANEB PŘÍRUČKA ZKUŠENOSTÍ Z KOMUNITNÍHO
PLÁNOVÁNÍ OBCÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE
ZPRACOVALY:
KATEŘINA KRČMÁŘOVÁ A ŠÁRKA HLISNIKOVSKÁ
Projekt
Projek
Pro
jektt Komunitní
Komuni
Kom
unitní
tní pl
plá
plánování
lánován
án
ní – bez trén
tréninku
rénink
in u nechoď do ringu
g
je
financován
programu
je fi
financ
fin
ancová
ován
n zz prostředků
prostř
tředků
ků ESF prostřednictvím
prost
pr
ostřed
řednic
nictví
tvím
m operačního
o
oper
p ačn
per
ačního
ího pr
p
ogr
g amu
Lidské
zdroje
rozpočtu
Lidské zd
zdroj
rojje aa zaměstnanost
zaměs
městna
ě tnanos
nostt aa státního
státn
st
átního
átn
ího ro
rozpo
zpočt
čtu ČR
ČR.
Registrační
číslo
projektu:
CZ.1.04/3.1.03/97.00021
Regist
Reg
istrač
rační
ní čís
slo
o pro
projek
jekttu:
jek
tu: CZ
.1.04/
1 04/
04/3
3.1
1.03
.03/97
03/97.00
.00021
00021
[1]
[1]
ÚVOD
„Jestliže jde vše podle plánu, stala se někde chyba.“
Murphyho zákon
Milí přátelé komunitního plánování sociálních služeb,
v úvodu bychom rády upozornily, že naším záměrem nebylo vytvořit ucelenou učebnici
o komunitním plánování sociálních služeb, která pokryje všechny oblasti daného tématu
a bude teoretickým východiskem pro nastartování procesu plánování sociálních služeb
v obci. Stanovily jsme si jiný cíl, a to předat vám, kteří chcete dělat plánování kvalitně a vyvarovat se chyb, které už udělal před vámi někdo jiný, naše zkušenosti, jež jsme posbíraly
v rámci spolupráce s obcemi Moravskoslezského kraje.
Publikaci jsme pro názornost protkaly řadou konkrétních situací, které jsou reálnými
příběhy komunitních plánovačů, koordinátorů plánování či členů pracovních skupin, členů řídící skupiny, starostů, zastupitelů a dalších lidí, tedy vás, kteří se v komunitním plánování sociálních služeb pohybujete.
Na poli plánování sociálních služeb se pohybujeme již dlouho a při různých aktivitách,
ať se to týká vzdělávání, metodické podpory či konzultací. Potkáváme se s řadou z vás,
realizátorů plánování sociálních služeb v obcích. Jsme za tyto příležitosti vděčny, neboť
bez vaší spolupráce, vašich zážitků a příběhů bychom jen obtížně vytvářely soubor zkušeností z praxe. Proto si uchováváme naději, že předkládanou publikací vám alespoň trochu
usnadníme nelehkou cestu za vytvářením sítě podpory pro občany v obci a i nadále se
budeme při našich setkáváních vzájemně obohacovat .
[2]
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021
OBSAH
1. MNOHO ENERGIE A MÁLO UŽITKU?
… aneb Proč plánovat sociální služby ..................................................................... 4
2. JDEME DO TOHO SPOLEČNĚ
… aneb Spolupráce obcí při vytváření sítě sociálních služeb
(řešení potřeb svých občanů) .................................................................................... 10
3. Z ČEHO VYCHÁZÍME
… aneb Potřebujeme vědět, kde jsme, abychom si mohli říct,
kam máme jít ................................................................................................................... 15
4. KDO, CO, JAK, S KÝM
… aneb Jak nastavit funkční organizační strukturu .......................................... 20
5. SNAHA SE CENÍ
… aneb Jak informovat a zapojit veřejnost .......................................................... 31
6. KOMU A CO
… aneb Na co pamatovat při zjišťování potřeb občanů .................................. 36
7. KDO, CO, KDY, JAK A ZA KOLIK
… aneb Jak vytvořit dobrý komunitní plán.......................................................... 44
8. DŮVĚŘUJ, ALE PROVĚŘUJ
… aneb Jak kontrolovat, zda se práce daří ........................................................... 51
9. UČÍME SE Z CHYB
… aneb Reflexe a zkvalitňování procesu plánování sociálních služeb ....... 55
Zdroje informací ..................................................................................................................... 58
Příloha......................................................................................................................................... 59
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021
[3]
1.
MNOHO ENERGIE A MÁLO UŽITKU?
… ANEB PROČ PLÁNOVAT SOCIÁLNÍ SLUŽBY
I v dnešní době, 9 let po účinnosti zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách,
v platném znění (dále jen „zákona o sociálních službách“), se potkáváme s otázkami ze
strany obcí, proč plánovat sociální služby a jestli se energie vynaložená na proces plánování vrátí. Níže jsme pro vás připravili argumentaci, kterou můžete použít v různých
situacích, např. při přesvědčování zastupitelů malých obcí k tomu, aby spojili své síly
s většími obcemi a zapojili se do plánování, popř. pro motivaci nového povolebního
zastupitelstva k vytrvání v procesu plánování i do budoucna.
Má to smysl!
Existuje několik dobrých důvodů, proč sociální služby cíleně plánovat:
Naplňujeme tak zákonné povinnosti uložené obcím1
Zákon o sociálních službách v § 94 říká, že obec zjišťuje, jaké mají její obyvatelé
potřeby, informuje občany o sociálních službách na svém území, spolupracuje při hledání vhodného řešení nepříznivé situace konkrétních lidí s ostatními subjekty, může
zpracovat střednědobý plán rozvoje sociálních služeb, nicméně musí spolupracovat
s krajem na přípravě krajského plánu rozvoje sociálních služeb.
Zákon č. 128/2000 Sb., o obecním zřízení, v platném znění, v § 2 ukládá obci pečovat o potřeby svých občanů a také vytvářet podmínky pro rozvoj sociální péče.
1
[4]
Úplné znění uvedených částí zákona naleznete v Příloze.
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021
Peníze, peníze a zas ty peníze
Pojďme se na úvod podívat na situaci, se kterou se v poslední době potýká celá
řada obcí bez ohledu na její velikost nebo umístění:
„Na úřad přišel podnikatel a slíbil, že zrekonstruuje naši starou školku. Potom tam začal poskytovat domov pro seniory. Jsou tam tří a čtyřlůžkové pokoje, sociální zařízení na chodbě. Občané naší obce tam nechtěli a tak nabrali
llidi z celé republiky. Letos v září přišel ředitel domova s tím, že potřebuje z města
dotaci, že je ve ztrátě, protože klienti nemají dost peněz na úhrady. Jenže my jim
peníze dávat nechceme, naši občané tam nejsou! Co s tím?“
Co s tím? Obecní rozpočet je omezený, občané obce jsou raději doma a využívají
podpory rodiny nebo známých. Pojďme si udělat malý kvíz – jak byste danou situaci
řešili:
a) V příštím roce uberete peníze myslivcům a základní škole a dáte dotaci
domovu pro seniory, protože poskytuje službu potřebným.
b) Dáte domovu jenom část požadovaných peněz, aby se „vlk nažral a …“.
c) Nedáte poskytovateli žádnou dotaci, protože si dopředu nezjistil, jestli službu
někdo z občanů chce, neověřil si potřebnost a tak služba neodpovídá
záměrům obce ani tomu, co lidé v obci chtějí.
„C“ je správně! Každá sociální služba musí mít svého veřejného zadavatele. Chceme-li získat zdroje na její financování, je zapotřebí, aby obec (u nadregionálních služeb kraj) jasně deklarovala, že služba odpovídá potřebám občanů jejího území. V rámci dotačního řízení na různých úrovních financování je předpokladem pro doložení
potřebnosti sociální služby např. to, že je zakotvena v plánu rozvoje sociálních služeb
dané obce.
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021
[5]
Pokud za danou službu nepřevezme odpovědnost kraj, musí její potřebnost potvrdit obec (popř. více obcí).
A co na to Moravskoslezský kraj?
Moravskoslezský kraj ve Střednědobém plánu rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na léta 2015–2020 v kapitole 5. 2. uvádí, jaké jsou podmínky financování sociálních služeb na jeho území, a to jak služeb, které již na jeho území fungují,
tak i služeb, které teprve vzniknou.
Moravskoslezský kraj říká, že u vzniku nových sociálních služeb bude požadovat, aby2:
● sociální služba byla potřebná (reagovala na potřeby občanů na daném území),
● se obec částečně podílela na jejím financování (až na některé stanovené výjimky),
● sociální služba vznikla primárně v nepokryté oblasti (jejím vznikem
by se zvýšila místní dostupnost podpory).
Kraj tedy rovněž vyžaduje, aby služba měla veřejného zadavatele, který deklaruje,
že je potřebná a že se bude podílet na jejím financování.
2
[6]
Citaci podmínek financování nových služeb naleznete v Příloze.
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021
Finance z obecního rozpočtu využíváme efektivně
Je překvapivé, že se stále setkáváme s obcemi, které sice realizují proces komunitního plánování sociálních služeb, nicméně tento není provázán s dotačním řízením
obce. A tak jdou tyto 2 procesy vedle sebe, aniž by se někde protnuly:
WROCES
W\/ >KsE1
KdE1,
WZK^d\<p
 ZKWKdh
K
WROCES
WROCES
<KDhE/dE1,K
<KDhE/dE1,K
W>EKsE1
W>EKsE1
^K/>E1,
^K/>E1,
^>h
^>h
„Pečlivě jsme plánovali. Několik měsíců jsme se intenzivně scházeli a tvořili
obsah plánu, zjišťovali informace a propočítávali náklady a zdroje, abychom
měli dobrý pocit, že to, co se v dokumentu objeví, bude odpovídat realitě. Jenže když pak proběhlo dotační řízení, výsledky neodpovídaly tomu, co jsme naplánovali. Opět byly dotace rozděleny tak, jak tomu bylo v minulých letech – bez ohledu
na kvalitu nebo potřebnost služeb.“
Jedním ze zásadních benefitů, které komunitní plánování sociálních služeb přináší,
je fakt, že má obec dobře zmapovanou síť služeb na svém území, má přehled o její
kvalitě a financování. Tyto informace jsou zásadním podkladem pro rozhodování
o distribuci finančních prostředků z rozpočtu obce. S tímto předpokladem také poskytovatelé sociálních služeb vstupují do procesu plánování. Pokud jsou však tyto 2
procesy oddělené, vede to k demotivaci účastníků procesu a není naplněn účel plánování – tedy efektivní využití financí na zajištění sítě sociálních služeb v daném území.
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021
[7]
Musí plánovat všechny obce na území kraje?
„Na našem úřadě pracuje pan starosta (místní hospodský) a paní, která dělá
matrikářku, kronikářku, knihovnici, zapisovatelku a také, když je potřeba, uklízí
místní klubovnu. Kde máme vzít čas, sílu a peníze na to, abychom ještě plánovali sociální služby?“
… slýcháváme často od zástupců menších obcí.
Musí tedy všechny obce na území kraje plánovat? Nemusí, ale měly by. Nikoli však
samy. Realizace procesu plánování začíná být efektivní až pro větší obce (např. obce
s pověřeným obecním úřadem nebo obce s rozšířenou působností). Pro malé obce
je smysluplnější cestou připojit se k obcím, které již plánují, a spolupracovat s nimi
na plánování.
O síťování služeb a spolupráci obcí se podrobněji dočtete v kapitole č. 2.
Musíme všechno zajistit sociálními službami?
A opět častá situace z praxe:
„V obci nemáme domov pro seniory. Občas přijde některý ze zastupitelů s nápadem, že bychom měli nějaký zřídit. Když se zeptáte lidí, řeknou vám, že chtějí
zůstat doma a do domova se stěhovat nechtějí. Nicméně na toto slýcháváme
odpověď: ‚Však až se to postaví, on se někdo, kdo tam bude chtít bydlet, najde‘. “
Vzpomeňme si na to, co říká zákon o sociálních službách v § 2 . Sociální služby mají
odpovídat tomu, co lidé potřebují, mají na ně působit aktivně a posilovat je v tom,
aby mohli co nejdéle zůstat ve svém přirozeném prostředí, doma. Jsou-li v obci lidé,
kteří nezvládají samostatný život, je zapotřebí jim zajistit potřebnou podporu. V prvním plánu nás často napadá možnost zajištění potřeb formou zřízení sociální služby.
Zapomínáme však na to, že situace každého člověka je jiná, a že se na občany obce
nesmíme dívat jako na skupinu. Na prvním místě bychom měli pomáhat řešit situaci
každého jednotlivého člověka a využít všech přirozených zdrojů, které se nabízí (rodina, přátelé, sousedi, obyvatelé obce) a až ve chvíli, kdy přirozené zdroje podporu
[8]
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021
poskytovat nemohou, využít pomoc formou sociální služby. V takovém případě bychom však měli pamatovat na to, že pokud je to možné, nejdříve bychom měli člověku
pomoci doma – formou terénní služby a až v krajním případě mu nabídnout stěhování
z domova do pobytové služby.
Pokud vám až dosud neutkvělo v paměti nic důležitého, dovolíme si malou rekapitulaci:
●
Plánováním sociálních služeb naplňujeme potřeby občanů obce
(je to naše zákonná povinnost),
●
bez plánování nemůžeme získat dotaci na provoz sociálních služeb,
●
naplnění účelu plánování předpokládá provázání procesu plánování
sociálních služeb s dotačním řízením obce,
●
i menší obce by měly plánovat, ale je pro ně efektivnější spojit se
s větší obcí, která už proces plánování realizuje,
●
zdaleka ne všechny potřeby našich občanů musíme pokrýt
sociálními službami – někdy stačí podpořit neformální zdroje v místní
komunitě k tomu, aby to fungovalo.
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021
[9]
2.
JDEME DO TOHO SPOLEČNĚ
… ANEB SPOLUPRÁCE OBCÍ PŘI VYTVÁŘENÍ SÍTĚ
SOCIÁLNÍCH SLUŽEB (ŘEŠENÍ POTŘEB SVÝCH OBČANŮ)
Ptáte se – proč se zrovna tímto tématem zabývat?
V okamžiku, kdy se rozhodneme na úrovni obce řešit potřeby občanů v sociální
oblasti a je k tomuto účelu využita metoda komunitního plánování, pak přirozeně vyvstává nutnost vymezit si, jakého území se plánování služeb týká, a návazně, s kým je
nezbytné spolupracovat a jakým způsobem.
Spolupráce se nemusí vztahovat jen k oblasti dodržení principu triády a zapojení
dalších návazných služeb, institucí, zástupců veřejnosti a uživatelů. V případě, že zvolíme cestu pojetí většího území a překročíme hranice jednoho samosprávného celku
(obce), je zapotřebí úpravy spolupráce i mezi jednotlivými obcemi. Možností je více
a o tom, z čeho vycházíme a co je vhodné míti na paměti na počátku, abychom si
ušetřili nepříjemné situace na konci, pojednává následující text.
Na startovní čáře…
„Jsem starosta obce, která má 451 obyvatel a přichází za mnou často občané, kteří se starají doma o své rodiče, ale už tuto situaci přestávají zvládat
a chtějí nějakou pomoc. Co já s tím můžu dělat? Žádnou sociální službu tady
nemáme. Uvažovali jsme dříve o vystavění nějakého malého domova pro seniory, ale na to nemáme peníze…, ostatně lidi tam stejně nechtějí, chtějí zů-
[10]
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021
stat doma. Na to, abychom zajišťovali nějaké další sociální služby, nemáme čas, peníze,
lidi, nevíme ani pořádně jak. Tak tyto občany pošlu na sociální odbor sousední obce s rozšířenou působností, ať jim poradí, případně jim dám letáček o pečovatelské službě, kterou
tady jeden poskytovatel zanechal, ať se s ním sami domluví co a jak… Za čas jsou tu však
zpět, protože pečovatelskou službu zřizuje a spolufinancuje sousední obec a prý jim řekli,
že máme z vlastního rozpočtu přispět poskytovateli na zajištění služby pro „našeho občana“. Popsaná situace je jednou z mnoha, kterou v různých variantách slýcháme často
z řad menších obcí.
Argumenty pro spolupráci?
Již v předchozí kapitole jsme zmínili legislativní ukotvení plánování rozvoje sociálních služeb, to, že obce plánovat mohou, kraj musí. Avšak také, že obce (bez ohledu
na svou velikost) musí spolupracovat s krajem při přípravě a realizaci jeho střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb a tudíž mu sdělují k tomuto účelu spoustu
informací (o potřebách občanů obce a o možnostech uspokojování těchto potřeb
prostřednictvím sociálních služeb, o jejich dostupných zdrojích a mnoho dalšího…).
Z pohledu menší obce: nastínili jsme, že je nesystémové realizovat složitý proces
plánování sociálních služeb samostatně na území malé obce (obce I. typu) a že je lépe
pro tyto menší obce spojit síly s podobnými obcemi ve svém regionu, případně se připojit k obcím větším, které komunitně plánují a spolupracovat při řešení potřeb svých
občanů. Dojde tak k rozložení sil a zefektivnění:
z hlediska procesu plánování:
●
časově,
●
finančně,
●
personálně.
z hlediska poskytování sociálních služeb:
●
sociální služby jsou občanům obce dostupnější,
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021
[11]
●
nevytváří se neefektivní služby s obtížně naplnitelnou kapacitou,
●
je možné reagovat na potřeby méně početných skupin osob v menší obci
(lidé závislí na návykových látkách, lidé s duševním onemocněním aj.),
●
možnost vzniku nových pracovních míst,
●
větší zisk než vklad.
… aneb sdílený problém = menší problém.
Z pohledu větší obce: obec tak spoluprací s obcemi malými (ve svém okolí, spádovosti) může řešit situace, kdy se na ni neustále obrací občané obcí okolních s žádostí
o zajištění poskytování služby, které ona sama ve své samostatné působnosti plánuje,
zajišťuje, podporuje. Případně se systémově upraví situace, kdy služba podporovaná
financemi z rozpočtu jedné obce poskytuje služby množství uživatelů/občanů z obcí
zcela jiných. Často se dané aspekty a řešení potřeb lidí pak propojuje i v rámci výkonu
sociální práce (přenesené působnosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností).
Výhodami zapojení menších obcí a spolupráce obcí je pak také to, že:
●
znají podmínky a specifika své obce,
●
není třeba složitých cest ke zjišťování informací,
●
může být snazší přímé oslovení uživatelů a veřejnosti,
●
je možné lépe využít přirozených zdrojů (např. k informování – místní spolky),
●
otevře se více možností pro čerpání dotačních prostředků
(kraj, ministerstva, EU aj.),
●
podporují se nové kontakty, sdílení zkušeností a síťování sociálních služeb.
[12]
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021
Jaké mohou být formy spolupráce mezi obcemi?
Dobrou praxí je vždy pamatovat na to, že je nezbytné ošetřit spolupráci obcí smluvně (smlouvy o spolupráci, vytváření svazku obcí, využití mikroregionů…). Vhodné je
obsah smluv schválený usnesením zastupitelstev obcí neomezit pouze na obecnou
deklaraci, že se obce rozhodly spolupracovat v oblasti komunitního plánování, ale
také rozšířit usnesení o informaci, že se budou podílet jak na realizaci procesu plánování, tak na zajištění sociálních služeb na daném území. Eliminujeme tímto situaci, kdy
se realizuje od počátku proces plánování pro více obcí (popisují se regiony, zjišťuje se
množství dat, mapují se potřeby občanů všech zapojených obcí, plánují se návazně
pro ně systémy podpory a služeb…) a ve výsledku se pak zapojené obce na zajištění
takto naplánovaných služeb odmítnou finančně podílet.
Zmínili jsme síťování sociálních služeb…
Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na léta
2015–2020 hovoří o potřebě nastavit síť sociálních služeb z hlediska její potřebnosti
a definovat tak základní parametr pro její účelné a efektivní financování z veřejných
zdrojů. Tímto by mělo dojít k rozčlenění stávajících sociálních služeb na:
●
služby základní sítě (služby nezbytné pro dané území),
●
doplňující a návazné služby,
●
služby, jejichž potřebnost nebude ze strany obcí či kraje deklarována.
Je zapotřebí na úrovni obce/obcí vydefinovat, kdo spadá do sítě sociálních služeb
v obci/regionu, pro který se plánuje, a jaká jsou kritéria zařazení sociální služby do sítě.
Z praxe vyplývá, že vydefinování výše uvedené sítě a kritérií vstupu do ní je pro část
obcí teprve úkolem, který je čeká. Chceme-li však směřovat k cíli plánování sociálních
služeb a podporovat služby, které občané skutečně potřebují, pak je nezbytné základní síť sociálních služeb v regionu vymezit a její financování propojit s dotačním systémem obce i kraje (a současně vycházet z kritérií vstupu do sítě, které jsou uvedeny
v aktuálním střednědobém plánu rozvoje sociálních služeb Moravskoslezského kraje).
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021
[13]
Pokud vám dosud neutkvělo v paměti nic důležitého, dovolíme si malou
rekapitulaci:
●
je žádoucí a efektivnější pro menší obce spojit síly a plánovat sociální služby
společně pro větší území,
●
je zapotřebí spolupráci obcí ošetřit smluvně a upravit spolupráci jak
na realizaci procesu plánování služeb, tak při zajištění a financování
naplánovaných sociálních služeb,
●
aktuálně je třeba nastavit síť sociálních služeb v regionu a určit, kdo do ní
a za jakých okolností může vstoupit (kritéria vstupu).
[14]
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021
3.
Z ČEHO VYCHÁZÍME
… ANEB POTŘEBUJEME VĚDĚT, KDE JSME, ABYCHOM
SI MOHLI ŘÍCT, KAM MÁME JÍT
Ptáte se – proč se zrovna tímto tématem zabývat?
Vycházíme z minulosti a přítomností ovlivňujeme budoucnost. Takto v krátkosti lze
také vyjádřit fakt, že abychom mohli dobře plánovat sociální služby, vyjádřit, co chceme měnit a jak, je třeba, abychom věděli, na čem jsme, jak situace v regionu vypadá
nyní. Z tohoto důvodu definujeme region s ohledem na sociodemografické charakteristiky, zjišťujeme potřeby občanů, popisujeme stávající síť poskytovatelů sociálních
služeb, případně návazných aktivit (plánujeme-li je také), způsob jejich financování.
Snažíme se zmapovat – kdo, co, kde, pro koho a za kolik dělá.
Stručné sociodemografické údaje
„V naší obci jsme začali plánovat sociální služby a zjistili jsme, že bychom
měli k tomuto účelu mít zpracovanou sociodemografickou analýzu. Povedlo
se nám napsat projekt a z Evropské unie jsme dostali na tvorbu komunitního
plánu peníze. Jednou z aktivit bylo také zpracování sociodemografické analýzy. Nejsme v tomto ohledu odborníky, a tudíž město vypsalo zakázku a vyhráli
ji profesionálové v dané oblasti. Byť jsme měli rámcový obsah nastaven, doporučili nám,
co má taková správná analýza dále obsahovat (a my jim byli vděčni, ani nás nenapadlo,
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021
[15]
jaké všechny informace můžeme v komunitním plánování potřebovat). Dodali nám výstup po 4 měsících, 300 stran grafů a tabulek, popisů, na křídovém papíře. Ale víte, nějak
se v tom nedokážeme orientovat, nejsme sociologové a nedokážeme interpretovat dobře
data, tak si někdy říkám, zda jsme těch 400 000 Kč za sociodemografickou analýzu, která
nám leží v šuplíku, neměli využít smysluplněji, třeba na chybějící sociální služby…“
To, co k plánování služeb opravdu potřebujete, si zjistíte a zpracujete většinou
snadno sami
Mnoho komunitních plánů obsahuje rozsáhlá pojednání na téma sociodemografické údaje. Stránky písmenka zaplní, ale je otázkou, zda je to to, co plánovači opravdu
chtějí. Zpracovávejme v této části informace, které dokážeme opravdu využít, víme,
proč je tam máme, s čím budou spojena v návrhové části plánu. Pokud o některém
údaji pochybujeme, nevíme, proč by zde měl být uveden, pak pryč s ním. Naopak se
zaměřujme na informace, které mají přímou souvislost se sociálními službami a potřebností lidí. Sociodemografická analýza má dokreslit situaci v regionu, podtrhnout
jeho specifika, predikovat vývoj. Je jedním z kamínků celé mozaiky – mapující stav
regionu, potřeby jeho občanů.
V plánu se zaměřme na tyto údaje, u ostatních zvažme jejich nezbytnost:
WŽēĞƚŽďLJǀĂƚĞů
^ƚƌƵŬƚƵƌĂŽďLJǀĂƚĞůnj ŚůĞĚŝƐŬĂǀĢŬƵĂƉŽŚůĂǀş;ǀşŵĞ͕ǎĞŶĂƚŽ͕njĚĂŵĄŵēŝ
ŶĞŵĄŵƉŽƚƎĞďƵƉŽĚƉŽƌLJ͕ŶĞŵĄƉŽŚůĂǀşǀůŝǀ͗Ϳ
^ƚƌƵŬƚƵƌĂŽďLJǀĂƚĞůnj ŚůĞĚŝƐŬĂnjĚƌĂǀŽƚŶşŚŽnjŶĞǀljŚŽĚŶĢŶş;ůŝĚĠƐ ǀljŚŽĚĂŵŝdW͕
ƐƚƵƉĞŸŝŶǀĂůŝĚŝƚLJͿ
^ƚƌƵŬƚƵƌĂŽƐŽďnj ŚůĞĚŝƐŬĂƉƎŝnjŶĄŶşƉƎşƐƉĢǀŬƵŶĂƉĠēŝ
WŽēĞƚƉĞēƵũşĐşĐŚŽƐŽď
EĞnjĂŵĢƐƚŶĂŶŽƐƚ
jĚĂũĞŽƐŽĐŝĄůŶĢǀLJůŽƵēĞŶljĐŚůŽŬĂůŝƚĄĐŚ;ƉŽŬƵĚƐĞŶĂĚĂŶĠŵƷnjĞŵşǀLJƐŬLJƚƵũşͿ
[16]
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021
Můžeme uvedené doplnit počtem nesvéprávných osob, informacemi o bytovém
fondu, počtu a kapacitě ubytoven či jinými daty, která jsou pro danou obec potřebná a příznačná a mají přímý vztah k plánování sociálních služeb.
Jak vidíte, není toho zase tak mnoho a ke zpracování nepotřebujete nutně externí
firmy, s využitím potenciálu a znalostí členů pracovních skupin si tyto údaje jste
schopni zmapovat a zpracovat sami.
Potřeby občanů
V rámci popisu situace v regionu je zásadní zaměřit se na zjištění potřeb občanů
v sociální oblasti. Zjišťují se jak potřeby občanů – veřejnosti, kteří aktuálně nevyužívají žádnou sociální službu (případnou podporu jim poskytují blízcí lidé či jiní,
případně o možnostech sociálních služeb ani nevědí či je využít zatím nechtěli), tak
potřeby osob, které již aktuálně některou ze sociálních služeb využívají. Tématem
zjišťování potřeb lidí se však budeme zabývat více v kapitole č. 6.
Popis stávající sítě poskytovatelů sociálních služeb
Při komunitním plánování nejde jen o to, rozvíjet sociální služby ve smyslu vzniku nových služeb, rozšíření kapacit současných, ale také o změny v druhu či formě
poskytování služby, popř. zániku služeb. Kritériem pro opodstatněnost poskytování
služby je, zda reaguje na zjištěné potřeby občanů. Abychom mohli v tomto smyslu
se sítí služeb a další podpory pracovat, je nezbytné popsat stávající stav.
Pro popis sociálních služeb potřebujeme údaje o druzích sociálních služeb v návaznosti na cílové skupiny osob (včetně územní působnosti) a formách poskytování služby, jejich kapacitách. Nejvíce se osvědčuje, když se pak do komunitního
plánu zaznamená jen souhrnný výstup, nejlépe vyjádřený graficky, kdy jsou takto
znázorněny jak druhy služeb poskytovaných na daném území (podíl daného druhu
v %), tak formy poskytování (% zastoupení terénních, ambulantních a pobytových
služeb).
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021
[17]
ĂŵďƵůĂŶƚŶş
ƐůƵǎďLJ
29 %
ƉŽďLJƚŽǀĠ
ƐůƵǎďLJ
38 %
ƚĞƌĠŶŶş
ƚĞƌĠŶŶşƐůƵǎďLJ
33 %
Je zajímavé, jak uvedené jednoduché znázornění poukáže na skutečnost, jak vypadá struktura sítě sociálních služeb v obci, jaké druhy či formy sociálních služeb převažují. Pokud navážete analýzou finančního zajištění celé sítě, pak bývá představa ještě
ucelenější a překvapení mnohých často vyšší.
Popis stávající sítě z hlediska struktury zdrojů financování
Současně je tedy vhodné popsat finanční zajištění stávající sítě. Zde se vyjadřují podíly donátorů na zajištění celé sítě služeb v % (podíly státních zdrojů, zdrojů obce, kraje, příjmů od uživatelů, zdrojů z EU či dalších, které byly získány na zajištění sítě sociálních služeb, a to v % za kalendářní rok před účinností nového plánu). A pak také popis
celkových nákladů a zdrojů na financování sítě z hlediska forem poskytování služeb
(ambulantní, terénní, pobytové). Ale tohle téma jsme nakousli již v první kapitole.
“V obecním zastupitelstvu jsem již devátým rokem a nyní se diskutuje o návrhu třetího komunitního plánu. Předchozí vždy obsahovaly údaje o financích,
ale spíše obecně, kolik peněz bude nutné sehnat na naplánovaná opatření.
Případně v přílohách bylo spousta tabulek, ale to jsem opravdu neměl čas
a chuť číst. Inu, prokousávejte se archy příloh formátu A3, velikostí písma 5.
Nyní poprvé v plánu vidím, velmi jednoduše vyjádřeno, kolik peněz na jednotlivé služby
teče a z jakých zdrojů, a přestože jsem si myslel, že částky poskytované obcí na sociální
služby jsou s ohledem na náš rozpočet velké, tak nyní mám před očima, že je to jen 5 %
z celkového objemu rozpočtů služeb a že si služby prostředky na svůj provoz shánějí všude
možně. Bez peněz z obce by tu však nebyly asi vůbec nebo jen omezeně… Předtím jsem
nad tím nikdy takto nepřemýšlel.“ Z deníku vnímavého zastupitele.
[18]
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021
Ano, opravdu mějme v úctě zastupitele i všechny ostatní, kteří si chtějí učinit rámcovou představu o struktuře sociálních služeb a jejím financování a nezahlcujme je
zbytečně podrobnými a složitými tabulkami. Je důležité, mít podklady, z nichž jsme
čerpali, k dispozici a podat informaci na případnou otázku na dílčího poskytovatele
služby, ale jinak pracujme s trendy a souhrnnými přehledy.
V případě, že se obec při plánování zabývá také návaznými aktivitami, pak se zjišťuje, o jaký druh aktivity se jedná a na koho (na jakou cílovou skupinu) se zaměřuje,
v jakém rozsahu (je-li možné zjistit kapacitu), na jakém území.
Pokud vám dosud neutkvělo v paměti nic důležitého, dovolíme si malou
rekapitulaci:
●
při popisu území mapujeme – kdo, co, kde, pro koho a za kolik dělá,
●
sociodemografickou analýzu lze zpracovat stručně, popisujte jen to, s čím
dokážete pracovat a má přímou vazbu na potřeby občanů, komunitního
plánování,
●
sociodemografické údaje si jste s pomocí pracovních skupin schopni
zpracovat sami,
●
při mapování a popisu potřeb občanů se zaměřujte na potřeby veřejnosti i lidí,
kteří již sociální službu (i pobytovou) využívají,
●
při popisu stávající sítě poskytovatelů sociálních služeb se zaměřte na
údaje o druzích sociálních služeb v návaznosti na cílové skupiny osob, formy
jejich poskytování, kapacity a navažte na to určením, v jakých podílech se na
financování služeb dle uvedeného rozlišení podílejí různí donátoři,
●
do komunitního plánu zapracujte jen souhrnné výstupy z popisu sítě
služeb – graficky, přehledně, stručně.
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021
[19]
4.
KDO, CO, JAK, S KÝM
… ANEB JAK NASTAVIT FUNKČNÍ ORGANIZAČNÍ
STRUKTURU
Ptáte se – proč se zrovna tímto tématem zabývat?
Asi jedním z nejčastějších témat, kterými se zabýváme v rámci konzultační podpory
na obcích a kde se objevují problémy, jsou otázky spojené s vytvářením organizačních
struktur, přenosem informací mezi různými aktéry a také kompetencemi v procesu
komunitního plánování sociálních služeb. O tom, čemu je třeba věnovat pozornost
a jakou zkušenost opakovaně zažívají plánovači na obcích, pojednává tato kapitola.
Víme, jak vypadá proces plánování sociálních služeb, kdo co má dělat, jaká je
jeho role?
“Je to zbytečná práce, nevidíme výsledky, …chybí nám zpětná vazba, …
setkávání je náročné, …proces je úřednický, …jen nás úkolují – nikoho stejně
náš názor nezajímá, máme na to málo času, …máme na to příliš času, …nevíme, proč věci děláme zrovna takto, …nefunguje přenos informací“. Zde jsou
zachyceny některé stesky členů pracovních skupin a na druhou stranu situace, jak ji často vnímají zástupci řídící skupiny, koordinátor: „V pracovních skupinách
jsou lidé pasivní, …ať jsou rádi, že komunitní plánování vůbec je, …neměli by zasahovat
do rozhodování o čemkoli, …i my jsme malí páni, roli tu hraje lobby, …politiky nezajímá
plánování, nevědí, o čem to je, raději si to uděláme sami…“
[20]
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021
Co s tím?
Organizační struktura – všichni o ní vědí a mají za to, že ji znají, ale v praxi je tomu jinak.
Lidé zapojení do procesu plánování různé oblasti struktury znají jen částečně, orientují
se jen ve „své“ části, nepostihnou strukturu jako celek, nevědí, kdo o čem rozhoduje, jaké
mají pravomoci jednotlivé články, o čem rozhoduje a co se řeší na úrovni pracovní skupiny, řídící skupiny, samosprávy, jak funguje schvalování dokumentů aj. Lidé z pracovních
skupin zároveň často nemají představu, jaké jsou fáze procesu plánování, jak vypadá celý
proces, co je třeba udělat teď, co potom, kdo a jak to má vykonat.
Úkoly shora? Zdola! A vytvoříme si je sami!
S výše uvedeným se pojí také názor členů pracovních skupin, že jsou neustále úkolováni koordinátorem a řídící skupinou. A naopak – vyskytuje se vnímání řídící skupiny, že
bez jasného zadání pracovní skupiny vůbec nepracují a nemají motivaci spolupracovat.
Proč tomu tak je, může mít původ v přístupu obou stran. V prvním případě k tomu
přispívá, že se členové pracovních skupin neorientují v celém systému, nevidí přes hranice své skupiny, neuvědomují si vlastní práva a povinnosti a hlavně často očekávají sami
zadání „shora“, nepřemýšlí nad tím, že sami mohou proces ovlivnit a spoluvytvářet výstupy. V případě druhé strany jde mnohdy o nedostatečné vysvětlení systému, co a proč
se vykonává a jaká je role členů skupiny v celém procesu, a to samotnými vedoucími
pracovních skupin či koordinátorem. Vnímáme absenci vedení skupiny či neposkytnutí
příležitostí členům pracovní skupiny se aktivněji zapojit.
Pracovní skupiny
„Když jsem vstoupila před rokem do komunitního plánování jako zástupce
poskytovatele za kolegyni, která se za službu účastnila dříve, tak mi nějakou
dobu trvalo, než jsem se alespoň trochu zorientovala. Chodím na pracovní
skupinu a dělám, co vedoucí skupiny zadá.“
Je stěžejní klást důraz na to, že proces a podněty musí přicházet zespodu a uvědomovat si svou roli v celém procesu, a to ať se jedná o poskytovatele, zadavatele, uživatele
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021
[21]
služby, zástupce veřejnosti aj. Mít představu, co se ode mne čeká, k čemu to vede, co
očekávám já a co to přinese.
Pracovní skupina je zásadní ve všech fázích procesu, od analyticko-popisné, plánovací, realizační až po vyhodnocovací. Pracovní skupiny mohou vznikat jak se zaměřením
na cílovou skupinu, jejíž potřeby řeší (což bývá nejčastější schéma v obcích), tak její vznik
může být opodstatněn také potřebou vyřešit nějaký problém či situaci vyskytující se napříč skupinami, tématy. Může tak vzniknout pracovní skupina „pro úkol“, například pro
nastavení systému vyhodnocování aktivit plánu, pro řešení problematiky sociálního bydlení v obci aj.
Když vedoucí nevede…
Proces plánování a celou zavedenou organizační strukturu je třeba „opečovávat“
a myslet na její funkčnost, kontinuitu a motivaci. Řada problémů, které pozorujeme v procesu plánování, se nezřídka odvíjí od (ne)schopností vedoucího pracovní skupiny.
Vedoucí pracovní skupiny je člověk, který přenáší myšlenky shora dolů a naopak, vede
skupinu k tomu, aby myšlenky pochopila a aktivně pracovala na jejich uskutečnění. Bohužel v praxi se o pozici vedoucího pracovní skupiny pěstní souboje nevedou, spíše naopak, funkce vedoucího pracovní skupiny bývá velice neoblíbeným Černým Petrem. Pozici
vedoucího mnohdy přijme (nebo je skupinou určen) člověk, který nemá zkušenosti nebo
ambice skupinu vést. Tento postoj však nemusí být způsoben nezájmem daného člověka,
ale často se jedná pouze o nezkušenost v oblasti vedení skupiny.
A jaké předpoklady by měl mít dobrý vedoucí pracovní skupiny?
D hdKZ/dh
hD1 DKd/sKsd ^<hW/Eh K s|<KEh
hD1 SE sz:\Ksd (^dZhE ͕:EKha͕
^ZKhD/d>E )
D ^,KWEK^d W\Ead /E&KZD A
/EdZWZdKsd JE K^ddE1D
hD1 >'Ksd j<K>z
E DdKz WZ SE ^<hW/EKh A hW>dGh: JE V
WZy/
[22]
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021
Je zřejmé, že ne každý člověk, který je nominován do role vedoucího pracovní skupiny,
naplňuje všechny výše uvedené předpoklady. Proto je nezbytné myslet na jeho podporu
např. formou cíleného vzdělávání.
Řídící skupina
“V obci máme formální řídící skupinu, kde je pan náměstek pro sociální oblast, paní vedoucí odboru, paní ekonomka odboru, koordinátor pro plánování služeb. Tato skupina se schází
asi dvakrát za rok. A pak máme řídící skupinu neformální, protože potřebujeme operativně
řešit záležitosti, kde kromě koordinátora a vedoucí oddělení jsou také vedoucí našich pracovních skupin. Tato skupina se schází zpravidla co dva měsíce, jenže nemůže nic zásadního rozhodnout a funguje mírně ilegálně“.
Řídící skupina, ať je nazývána různě dle potřeb obcí (manažerský tým, hlavní skupina),
má významnou úlohu při realizaci procesu v mnoha jeho fázích při posouvání výstupů
z pracovních skupin směrem k samosprávě. Přestože její složení bývá různé, je žádoucí,
aby v ní byl kromě zástupců sociálního odboru také zástupce samosprávy (např. radní,
náměstek pro sociální oblast, zástupce sociálního výboru), protože je partnerem pro diskusi a přenášení informací samosprávě, tj. zadavateli. Stejně tak se osvědčuje, pokud jsou
členy řídící skupiny vedoucí jednotlivých pracovních skupin z důvodu efektivního přenosu informací, a to oběma směry – jak potřeb vzešlých z pracovních skupin řídící skupině,
tak výstupů z řídící skupiny do pracovních skupin.
Asi není třeba zdůrazňovat, že vytváření formálních struktur valného efektu nepřináší, tudíž existence „podřídících, vedleřídících, neřídících, tajných“ skupin vede pouze
ke komplikování systému práce, který je pro mnohé méně znalé členy procesu složitý
už sám o sobě a člověk se tak jednoduše ztratí ve změti pracovních skupin, pozic, rolí
a kompetencí.
WZKsE11
^^<hW
^<h
^<
^<hW/Ez
<h
<
h
<KDWdE
<KDW
Z
ZK>
WK/
WK
/ ͍͍
͍
͍͍
K^,
͍͍
W>EKsE1 ^K/>E1,
^>h ͍͍
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021
[23]
Koordinátor
Role koordinátora komunitního plánování by měla být jasně vymezena, optimálně
i formou úvazku, a nejen činností, kterou zaměstnanec odboru dělá navíc nad svou běžnou pracovní náplň. Zaměstnanec odboru říkáme proto, že nejčastěji (a také nejlépe) jde
o pracovníka obecního úřadu, který se orientuje ve struktuře úřadu, je napojený na jednotlivé odbory, pracovní skupiny a samosprávu. V menších obcích může roli koordinátora
vykonávat i řídící skupina, ale skupinová odpovědnost je mizivá a nakonec roli organizátora, hlídače aktivit, termínů a administrativních náležitostí vykonává stejně jedna osoba
nazývaná jakkoliv.
Koordinátor je člověkem, od kterého se očekává mnohé a v krátkém čase, a proto by
měl disponovat vlastnostmi a dovednostmi:
●
znalost systému sociálních služeb,
●
orientace v procesu komunitního plánování,
●
znalost systému práce úřadu a samosprávy a jejich rozhodovacích procesů,
●
organizační schopnosti (organizovat setkávání, jednání),
●
důsledná práce s informacemi (administrativa, shromažďovat a distribuovat
informace a dokumenty, zápisy mezi jednotlivými účastníky, skupinami),
●
koordinace, případně kontrola plnění úkolů na jednotlivých úrovních,
●
flexibilita a otevřenost,
●
být odolný vůči zátěži a být obdařen pozitivním myšlením .
Komunitní plánování je proces otevřený, koordinátor osoba uzavřená…?!?
Role koordinátora, jak bylo výše naznačeno, s sebou přináší mnohé veselé pracovní
zážitky a často je také koordinátor tím, na kterého se ostatní realizátoři, zejména členové
pracovních skupin, nejvíce obracejí v případě potřeby. Současně s tím mu však někdy přisuzují rozhodovací kompetence, které ani nemá, které přísluší řídící skupině, radě apod.
[24]
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021
(proto je důležité, aby členové pracovních skupin rámcově znali proces plánování služeb
a kompetence v něm). Pro funkční přenos informací je zároveň zapotřebí, aby veškeré
informace o plánování byly zveřejňovány, aby byly jednoduše dohledatelné, což bývá
také jeden z úkolů koordinátora – zajistit otevřenost celého procesu.
Pokud je koordinátorem člověk výjimečně inteligentní, avšak introvert melancholického temperamentu, individualista s problémy s vystupováním na veřejnosti, je jisté, že
v tomto případě občas můžete mít drobný problém dopídit se potřebných informací a je
pak zapotřebí mít schopnosti agenta tajných služeb.
Samospráva
Zadavatel je třetí stranou triády. Nejlépe je, pokud jsou zástupci z řad samosprávy (radní, zastupitelé, členové výborů a komisí) zapojeni také do pracovních skupin, což s ohledem na jejich vytíženost nebývá vždy reálné. Pokud se to však daří, tak přirozeně získávají
informace o systému práce a výstupech z komunitního plánování a bývají pro ostatní
aktéry významnými spolutvůrci a partnery pro vyjednávání s dalšími členy samosprávy.
Zásadní je přítomnost zástupce samosprávy v řídící skupině. Zastupitelstvo si může jako
poradní orgán zřídit výbor pro sociální věci, rada si může zřídit komisi. Tyto orgány mají
pro samosprávu funkci poradenskou a v návaznosti na tvorbu komunitního plánu s nimi
bude projednáván výstup z řídící skupiny – návrh komunitního plánu. Tito lidé mohou
plán radě/zastupitelstvu doporučit či nedoporučit ke schválení. Pokud mají k návrhu
plánu připomínky a podněty, řídící skupina k nim poskytne své stanovisko, rada obce je
projedná a následně zastupitelstvo samotné o věci rozhodne.
Plánuje-li více obcí
V případě, že se plánování sociálních služeb účastní více obcí, je zapotřebí myslet na to,
jak zástupce spolupracujících obcí zakomponovat do organizační struktury. Nejsnadnějším řešením je, když jsou zástupci z řad spolupracujících obcí členy pracovních skupin.
Pokud to počet členů dovolí, tak řídící skupiny. Případně může vzniknout samostatná
pracovní skupina spolupracujících obcí sloužící ke komunikaci a přenosu výstupů z komunitního plánování. Není nutné vytvářet novou skupinu, pokud již obdobná existuje
a funguje na úrovni mikroregionu, svazku obcí aj. Cílem je, aby byli zastupitelé jednotli-
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021
[25]
vých součinných obcí informováni a mohli diskutovat o výsledcích, potřebách občanů,
návrzích řešení dříve, než jim je předložen návrh plánu, který je schvalován všemi zapojenými obcemi.
Jednací řády
Jednací řád bývá souslovím vyvolávajícím v mnohých plánovačích různé reakce
a emoce: počínající absolutní netečností („Co to je, k čemu ?!?“), přes dílčí synapsi („To asi
máme, to už jsem slyšel ?!?), končící radostně („Máme, používáme!“), končící neradostně
(útěk skrze prosklené dveře se zoufalým výkřikem: „Půl roku jsme jej tvořili !?!“ … a pak už
plánovače nikdy nikdo nespatřil…).
Inu, funkční jednací řád je materiálem, jehož existenci oceníte, až když jej nemáte a potřebujete.
Proč jednací řády
Jednací řád je pomůckou, kterou používáte v okamžiku, kdy se něco nedaří, jak byste
si představovali. Třeba po procesní stránce nebo je porušen některý z principů plánování
nebo když není jasné, jak se mohu stát členem skupiny, či co máme dělat, když se neustále mění členové skupiny a docházejí zástupci zástupců bez kontinuity přenosu informací,
nebo když se nemůžete dohodnout, když pátráte po informacích, když proces i skupiny
jsou uzavřené a tak dále.
Nepředložíme zde vzor jednacího řádu, protože ten si musíte ve spolupráci s pracovními skupinami vytvořit sami, jen upozorníme na některé náležitosti, které vnímáme jako
důležité:
●
stručnost (nevytvářejte zbytečné elaboráty, čím kratší a jednodušší, tím lépe),
●
buďte srozumitelní (jednacímu řádu by měl rozumět i běžný občan bez
právnického vzdělání, uživatel služby; inspirace jednacími řády zastupitelstev
tudíž není na místě),
●
ošetřete v obsahu situace, které mohou nastat s ohledem na proces (co se
[26]
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021
stává, co by znamenalo otázky či spory),
●
vytvářejte je na pracovních skupinách, řídící skupina rozhodne o konečném
výstupu (v rámci zachování duševního zdraví členů není vhodné tvořit a
aktualizovat jednací řády rok a polemizovat nad každým slovíčkem, ale sdílet
společný smysl sdělení),
●
respektujte jeho obsahem principy komunitního plánování.
Co by měl jednací řád obsahovat?
●
Organizaci jednání a zodpovědnou osobu (určení pozic a rolí – kdo vede,
kdo je člen),
●
podmínky členství (jak se mohu stát členem),
●
práva a povinnosti členů,
●
pravidla jednání,
●
zápis (kdo ho dělá, kde jej najdeme),
●
využití výstupů z jednání,
●
řešení sporných otázek a rozdílných potřeb,
●
rozhodování (hlasováním, hledáním konsenzu atd.),
●
změny jednacího řádu (kdo je může dělat).
Selže-li všechno, přečtěte si návod… aneb Štěstí přeje připraveným
V okamžiku, kdy:
●
chcete začít plánovat a vysvětlujete, co komunitní plánování znamená
samosprávě…,
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021
[27]
●
přichází nový člověk do procesu (člen pracovní skupiny, koordinátor,
zastupitel)…,
●
se stane ten vzácný okamžik a proces plánování ve vaší obci začne zajímat
i běžného občana a chce se o systému něco dozvědět…,
●
se něco nedaří, případně jste tlačeni nesystémovými zakázkami na zařazení
aktivit do plánu, které nejsou podloženy potřebami občanů…,
●
se osvědčuje zastupitelstvem schválená Základní listina.
Obsah základní listiny:
WZ/E/Wz A ,KEKdz W>EKsE1 ^K/>E1, ^>h
KZ'E/E1 ^dZh<dhZ
<KDWdE͕KWKs E K^Kz
WZs/> WZK WZKs E1 D E V >/^d/E
... :E1 \z
Základní listina obsahuje principy, na nichž komunitní plánování staví, popis organizační struktury ve vaší obci (nejlépe schematicky) se znázorněním sytému přenosu informací a se stručným vysvětlením jednotlivých pozic a kompetencí (kdo o čem rozhoduje). Měla by obsahovat informaci, jakým způsobem v ní lze činit změny. Přílohou mohou
být jednací řády pracovních skupin, řídící skupiny či další informace, které vnímáte jako
podstatné. Může vám nyní hlavou běžet myšlenka, že všechno, co zde uvádíme, míváte
zakomponované přímo v dokumentu komunitního plánu, případně tyto informace jsou
dohledatelné na webových stránkách plánování obce, u koordinátora, … nebo taky ne.
[28]
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021
“V naší obci již plánujeme asi 7 let, začínáme pracovat na třetím plánu, ale stále bojujeme s tím, že přichází někdo s žádostí, aby se ta či jiná služba objevila v komunitním plánu, odtrženě od zjištěných potřeb lidí a toho, jak s těmito potřebami
zacházíme v pracovních skupinách. Je to demotivující, zjišťovat potřeby, pečlivě
vybírat z toho množství jen ty, které jsou nejdůležitější, a společně v diskusích nastavovat cíle s ohledem na čas a peníze, a pak přijde příkaz, že se má v plánu objevit služba,
která rozhodně nebyla prioritní, pokud nechci říci přímo nežádoucí s ohledem na její nekvalitu
a také nepodloženost potřebami občanů. A říkejte něco o principech plánování, a že proces
má jít zdola, to mě taky může stát místo. Také mne už unavuje pořád vysvětlovat novým členům pracovních skupin, jak proces vypadá a co se od nich čeká.“ Zní povzdech koordinátora.
Základní listina je prostředek, který ukotvuje systém komunitního plánování ve vaší
obci, bez ohledu na to, zda jste na počátku, případně vytváříte druhý, čtvrtý komunitní plán, protože dílčí plán je jen částí celého cyklu procesu plánování. Bez ohledu na to,
k jakým personálním změnám na různých pozicích dochází. Současně proto, že se jedná
o materiál schválený samosprávou (to znamená zastupitelstvem obce, které plní funkci
zadavatele), vám může Základní listina pomoci v tom, aby byly dodržovány hodnoty plánování, pravidla, kterými se celý proces řídí, a můžete se na ni jako na veřejný dokument
odkazovat.
Doporučujeme se příliš při tvorbě materiálu nerozepisovat a sdělit to podstatné, tzn.
2–3 stránky textu vám musí stačit.
Pro každého, kdo se chce z různé úrovně do procesu plánování zapojit, rychle získat
představu, co to komunitní plánování je, jak se realizuje, kde je jeho pozice, je Základní listina s vymezením všech těchto záležitostí přehlednou mapou, vymezeným hřištěm
s pravidly hry.
Pokud vám dosud neutkvělo v paměti nic důležitého, dovolíme si malou
rekapitulaci:
●
je vhodné, aby všichni realizátoři komunitního plánování věděli, jak vypadá
proces komunitního plánování, jaké jsou jeho fáze,
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021
[29]
●
je účelné, aby se realizátoři komunitního plánování orientovali v organizační
struktuře, znali kompetence jednotlivých pozic, svá práva i povinnosti,
●
systém triády by měl být uplatňován ve všech organizačních složkách (např.
uživatel může být také vedoucí skupiny, pokud splní předpoklady a je zvolen
členy),
●
je žádoucí, aby vedoucí pracovních skupin vedli, koordinátoři koordinovali,
členové pracovních skupin vznášeli podněty a spolupracovali a všichni se
radovali, jak se dílo daří,
●
Základní listina je materiál schválený zastupitelstvem a vymezuje pravidla
celého procesu a pomáhá se v něm orientovat.
[30]
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021
5.
SNAHA SE CENÍ
… ANEB JAK INFORMOVAT A ZAPOJIT VEŘEJNOST
Co je důležité si uvědomit na začátek…
“V našem městě plánujeme už 8 let. Za tu dobu jsme udělali nespočet akcí,
vydali 2 komunitní plány, zveřejnili desítky článků… Když se ale zeptáte někoho na ulici, co ví o komunitním plánování, odpoví, že komunální služby nefungují, jak mají, protože je ve městě nepořádek, všude se válí odpadky a v zimě se
neodhrabuje sníh z chodníků! … Už opravdu nevíme, jak ještě více o procesu
obyvatele města informovat.“
Otázka informování veřejnosti je věčné téma koordinátorů komunitního plánování.
Všichni se snaží informovat, ale výsledky jsou dle jejich názoru mizivé, což vede k demotivaci všech zúčastněných.
Na úvod bychom rádi sdělili jednoduchou, leč účinnou radu. Je třeba si uvědomit,
co a komu chceme sdělit či jak a koho chceme zapojit. Je nezbytné se smířit s faktem, že není možné informovat o procesu komunitního plánování sociálních služeb
všechny obyvatele obce, respektive očekávat, že o něm budou všichni vědět. Proces
plánování má své významné etapy a v každé z etap chceme sdělit specifické informace, popř. chceme specifické informace získat. Tedy rada zní – nepřistupovat k zapojování a informování paušálně, ale vždy se zřetelem ke specifikům skupiny osob, kterou
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021
[31]
chceme oslovit, etapě plánování, v níž se nacházíme, či charakteru informací, které
chceme získat, popř. předat.
Níže uvádíme zkušenosti z praxe, které by vám mohly při zapojování a informování
pomoci:
Všechno nové už tady jednou bylo…
“Jak jsem se dověděl o tom, že se v obci plánují sociální služby? Chodím
pravidelně v neděli do kostela. A tam pan farář občas promlouvá i o tom, co
se děje nového nejen v duchovním světě, ale i v tom světském, třeba v komunitním plánování. A protože mi to přišlo zajímavé (potřeboval bych totiž, aby
mým rodičům někdo občas uklidil a dovezl oběd), zapojil jsem se do skupiny zaměřené
na seniory. Potkáváme se pravidelně na faře, ale občas taky zajdeme do hospody, protože
tam je vždycky živo a někdo se k nám přidá…“
Takto popisoval jeden z účastníků kurzu k plánování své aktivní zapojení do procesu. A popsal dobrou praxi, protože v oblasti zapojování veřejnosti mnohem lépe funguje využití přirozených zdrojů, které již fungují, než vytváření něčeho nového. Proto
je vhodné pro oslovení možných spolupracovníků využít již zavedených spolků, klubů
či sdružení nejrůznějšího zaměření a také setkávání pracovních skupin pořádat tam,
kde jsou lidé zvyklí se scházet.
Při pořádání informačních akcí typu Dne sociálních služeb je praktické opřít se
o akce, které již ve městě dlouhodobě fungují, např. Agenda 21, Zdravé město a Dny
zdraví, Den dětí či přehlídka spolkové činnosti. Propojení aktivit není efektivnější jen
z hlediska vynaložených financí, ale také počtu lidí, kteří na akci přirozeně přijdou.
Příběhy a normální život – nejlepší inspirace
„Pravidelně jsme do obecních novin přispívali články o tom, jací poskytovatelé sociálních služeb v naší obci působí. Zveřejňovali jsme jejich poslání, cíle
a kontakty. Jednou nás napadlo, že bychom změnili strategii. Zveřejnili jsme
příběh starší paní, která se zúčastnila zájezdu spojeného s prodejní akcí a na-
[32]
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021
koupila „vysoce hřejivé a antialergické deky“, konkrétně 2 ks za cenu 20 tisíc Kč. Pak jsme
popsali radu, jak deky firmě vrátit, a přidali odkaz na občanskou poradnu působící v našem městě. Asi po týdnu od zveřejnění článku jsme na úřadě řešili rozhořčený telefonát
vedoucí občanské poradny, která si stěžovala, že není v silách jejich poradců zvládnout
nával klientů, které mají v čekárně, a prosila nás, abychom již podobné články nepsali.
A pak že neumíme udělat dobrou reklamu … “
Ano, je to tak. Obyčejné lidské příběhy jsou nejlepší cestou, jak přitáhnout čtenáře
k tématu. Chceme-li informovat o existujících sociálních službách, je vhodné požádat
poskytovatele konkrétní služby o příběh člověka, který službu využívá. Ještě lepší variantou je, když se ke službě vyjadřuje klient služby sám. Pokud máme v obci funkční
obecní zpravodaj či kabelovou televizi, měli bychom tyto příležitosti pro informování
veřejnosti rozhodně využít.
Žáci a studenti – levná a efektivní základna spolupracovníků
„Potřebovali jsme zjistit odpověď na téma podpory rodin, které pečují o svého blízkého. Když jsme v minulosti vložili anketní lístek do místního zpravodaje, který jde do každé domácnosti, vrátilo se nám mizivé množství vyplněných
lístků, a tak jsme se zjištěnými údaji nemohli vůbec pracovat. Pro tentokrát
jsme však vymysleli, že oslovíme žáky základních škol s tím, že když donesou
z domu vyplněný lístek, budou zařazeni do slosování o věcné ceny. Kolik myslíte, že se nám
vrátilo vyplněných lístků…?“
V rámci procesu plánování se velice dobře osvědčuje spolupráce se školami, a to
na všech stupních vzdělávání (ZŠ, SŠ i VŠ). Děti na základní škole velice rády plní úkoly,
a tak je možné je využít ke zjištění informací od členů jejich rodiny, jako tomu bylo
v našem příběhu. Středoškoláci jsou velice aktivní při realizaci různých průzkumů
a také rádi spolupracují coby dobrovolníci na akcích určených pro veřejnost. Studenty
univerzit je možné využít jak k realizaci různých výzkumů, tak také ke zpracování konkrétního tématu v rámci diplomové práce.
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021
[33]
Nevytvářejme zbytečné překážky…
“V naší obci se neplánují jen sociální služby, ale i ty související. Dozvěděla
jsem se o tom, že v obci funguje pracovní skupina zaměřená na rodinu s dětmi.
Protože sama jsem matka a ve městě nám chybí dětská hřiště, chtěla jsem se
zúčastnit jednání pracovní skupiny, abych si poslechla, co se tam řeší, případně sdělila svou potřebu dostavby dětských hřišť. Na webových stránkách města jsem se nic nedočetla, tak jsem oslovila vedoucího pracovní skupiny – shodou okolností
mého známého, aby mi řekl, kdy a kde se koná příští jednání. Dozvěděla jsem se, že na jednání nemohu přijít jen tak, ale že mou účast musí odhlasovat členové pracovní skupiny.
Když jsem tedy v inkriminovaný den přišla na jednání, nechali mě sedět za dveřmi, hlasovali o mé účasti a až poté jsem byla ‚připuštěna’ k jednání, neboť překvapivě nikdo nebyl
proti. Připadala jsem si značně nedůstojně a příště si určitě rozmyslím, jestli zas někam
půjdu…“
Jedním ze základních principů komunitního plánování sociálních služeb je otevřenost jednání. Vše, co se v procesu komunitního plánování odehraje, by mělo být přístupno veřejnosti – tedy i možnost účastnit se jednání pracovní skupiny. Setkáváme
se však s praxí, že jednací řády pracovních skupin jsou velice složité a také podmínky
pro jednání skupiny jsou nastaveny zbytečně přísně – např. výše zmíněná povinnost
hlasování v případě, že na pracovní skupinu chce přijít člověk, který není jejím členem.
Takováto pravidla nově příchozího spíše odradí, než motivují ke spolupráci.
Víme, že jsme se pravidly jednání zabývali i v kapitole předcházející, ale zde je
na místě se k nim opět v jiných souvislostech vrátit.
Jakými pravidly se při jednání pracovní skupiny řídit?
●
počet přítomných osob na jednání omezovat jen v případě, že máme
dlouhodobě přeplněnou kapacitu,
●
každého hosta přivítat s otevřenou náručí a neklást zbytečné podmínky pro
jeho účast na jednání,
●
nastavit pravidla pro jednání vstřícně k faktu, že chceme zapojovat také osoby,
[34]
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021
které chodí do práce, mají děti, mohou se ostýchat přijít na úřad, mají
zdravotní postižení apod. Tzn. jednání organizovat v odpoledních hodinách,
když je to potřeba, tak zajistit hlídání dětí dobrovolníkem, a setkání svolávat
mimo půdu úřadu tak, aby bylo místo dostupné a také přirozené,
●
dbát na dostupnost informací o procesu plánování (tj. zveřejňovat je
na webových stránkách obce, informovat na různých vývěskách a tabulích,
myslet i na občany, kteří se nemusí orientovat ve virtuálním světě apod.).
Pokud vám až dosud neutkvělo v paměti nic důležitého, dovolíme si malou rekapitulaci:
●
na počátku je důležité si stanovit konkrétní cíle – jaké informace a od koho
potřebujeme získat, koho a v jaké fázi procesu plánování chceme zapojit či
informovat,
●
při zapojování a informování veřejnosti je dobré využít toho, co už funguje,
●
čtivost článků zvyšují lidské příběhy,
●
vyplácí se spolupráce se školami,
●
je důležité respektovat principy komunitního plánování – zejména fakt, že vše,
co se v plánování odehraje, by mělo být veřejné (jednání pracovních skupin,
zápisy apod.).
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021
[35]
6.
KOMU A CO
… ANEB NA CO PAMATOVAT PŘI ZJIŠŤOVÁNÍ POTŘEB
OBČANŮ
Ptáte se – proč se zrovna tímto tématem zabývat?
Protože jde o alfu a omegu v komunitním plánování, na zjištěných potřebách občanů všechno stojí, potřeby dávají legitimitu sociálním službám i jejich plánování.
Koho se ptáme
Zjišťují se jak potřeby občanů z řad běžné veřejnosti, která aktuálně nevyužívá žádnou sociální službu, tak potřeby osob, které již aktuálně některou ze sociálních služeb
využívají. Možná se vám jeví, že uvedené sdělení je samozřejmé, ale není tomu vždy
na obcích tak.
“Ano, při zjišťování potřeb veřejnosti jsme distribuovali dotazník do všech
domácností v obci. Z 500 kusů se nám jich vrátilo 49. Ne, lidí, co již využívají
pobytovou sociální službu, jsme se na jejich potřeby už neptali. Proč? Protože
v domově mají vše, co potřebují, ti už jsou vyřešení. A kdyby potřebovali něco
jiného, tak by nám to poskytovatelé na pracovní skupině řekli.“
Příklad to není zcela běžný a je popsán s nadsázkou, ale v principu jde o pastičku,
kam často kladou komunitní plánovači svou nožičku . Poukazuje na to, že někdy rádi
slyšíme informace o potřebách lidí zprostředkovaně, protože to bývá jednodušší, než
se ptát přímo jich samotných, a také, že někdy někteří plánovači vidí lidi, kteří již žijí
[36]
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021
v pobytové službě, jako občany, jejichž potřeby jsou uspokojovány a není třeba něco
měnit. Nicméně je třeba pamatovat na to, že lidé ne vždy využívají pobytovou službu
(či jinou) proto, že opravdu potřebují podporu v dané intenzitě, ale třeba proto, že
jiná, adekvátnější, nebyla k dispozici v místě a v čase, kdy ji člověk potřeboval, anebo
proto, že poskytovatel bojuje s kvalitou služby a neřeší, zda poskytuje službu lidem,
kteří spadají do jeho cílové skupiny mírou podpory.
A proč se ptát veřejnosti? Protože jsou to potenciální uživatelé služby, případně jim
potřebnou podporu nyní poskytují blízcí lidé či jiné osoby. Nebo také se jedná o lidi,
kteří již potřebu podpory mají, ale o možnostech sociálních služeb a jiných řešení ani
nevědí či je využít zatím nechtěli. Zde významnou roli hraje terénní sociální práce,
opatrovnictví na obci a spolupráce mezi poskytovateli sociálních služeb, aby docházelo k přenosu takto získávaných informací do procesu plánování.
Naplňovat domy lidmi – potřeba vyřešit prázdnou budovu města, nikoli potřeby občanů
Pamatujete si na příběh zrekonstruované školky z první kapitoly? Pojďme se podívat trochu do minulosti, ještě před dobu, kdy v ní podnikatel zřídil domov pro seniory,
do kterého nikdo z občanů obce nechtěl:
“Máme zde budovu, která je majetkem obce, jde o bývalou školku. Hledali
jsme pro školku využití. Je umístěná na kraji města, jde o dvoupatrový objekt,
dlouhé chodby, ze tříd by se daly udělat pokoje pro více lidí, dohromady by se
tam vlezlo možná 40 osob, sociální zařízení by byla na chodbě, prostě školka.
Tak jsme přemýšleli, když komunitně plánujeme, že by bylo dobré ji pro někoho využít:
seniory, lidi s postižením, jako azylák, ubytovnu… asi půjde o to, že bychom snad skrze
poskytování sociální služby mohli získat i peníze na její opravu. Tak bychom sfoukli dvě
mouchy jednou ranou.“
S výše uvedenými postoji se občas na obcích potkáváme. Byť rozumíme potřebě
města starat se o svůj majetek a využívat dostupných zdrojů, doporučujeme se na situaci podívat z více úhlů pohledu. Na jedné straně je zde nevyužitá budova v majetku
města, kterou je třeba opravit. Na druhé straně zjišťujeme potřeby lidí a „předpokládáme“, že by se našla nějaká cílová skupina, pro kterou by budova mohla sloužit. A pak
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021
[37]
zde máme práva člověka a jeho právo na život v NEspecifickém prostředí, v podmínkách, které jsou důstojné, respektující soukromí apod. Předpokládat potřeby osob nestačí, je zásadní vědět, jakou službu a pro kolik lidí opravdu potřebujeme a co se nám
objeví v komunitním plánu jako opatření. Pokud budova neumožňuje svým umístěním a dispozicí to, aby byla využitelná pro důstojné bydlení lidí, pak je třeba si jednoznačně říci, že pro sociální účely je nevhodná, a je třeba hledat jiné její využití. Naplnit
ji lidmi, kterým bude objekt „nejméně škodit“ není řešení (v představách komunitních
plánovačů jsou často podobné objekty vhodné pro lidi upoutané na lůžko – „stejně
se nikam nedostanou“, azylový dům – „ať jsou rádi, že mají zajištěno alespoň nějaké
bydlení“, senioři – „takových domovů je v okolí spousta a větších“). S ohledem na to,
že se začíná více hovořit o systému změn v poskytování pobytových sociálních služeb,
jejich transformaci a právu člověka na život a podmínky k životu, které jsou běžné,
byste také za čas neřešili jen finance na provoz budovy, ale také to, co s lidmi, kterými
jste budovu „naplnili“.
Ptejte se na potřeby lidí, ne na to, jaké chtějí sociální služby
“Dělali jsme v obci průzkum potřeb občanů, vytvořili jsme dotazník, kde byl
mj. výčet sociálních služeb, a občané si volili tu, kterou chtějí, tedy potřebují
nyní či potřebovat budou zřejmě v budoucnu. Z výsledku vyplynula jednoznačná potřeba domova pro seniory, taková tísňová péče a osobní asistence
byla zaškrtnuta zcela minimálně.“
Při práci s komunitními plánovači se často ukazuje jedna záležitost. A to, že i lidé,
kteří se pohybují v sociální oblasti, se ne vždy orientují ve struktuře sociálních služeb,
nevědí, která sociální služba co nabízí, na jakou nepříznivou situaci může reagovat, jak
je financována aj. Bývá to zapříčiněno tím, že každý z nich se specializuje na jinou cílovou skupinu, představa o druhu sociální služby se rovná zkušenosti se službou v místě
(když se s tímto druhem služby nepotkal, tak neví, jak vypadá její poskytování). Je velmi lehké a přirozené vycházet ze zkušenosti a nepřemýšlet nad jinými možnostmi, novými pohledy, byť by třeba více reagovaly na to, co občané potřebují doopravdy. Tudíž
i veřejnost velmi často vychází ze své vlastní zkušenosti a znalosti. Běžní občané znají
minimum sociálních služeb (domovy pro seniory, pečovatelská služba), tedy takové,
které zde historicky fungovaly i dříve a mnohdy si je spojují s názvem poskytovatele
[38]
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021
bez určení náplně činností služby (charita apod.). Pokud se tedy veřejnosti, občanů
budete ptát, jaké chtějí sociální služby, dozvíte se informaci o stavu jejich poznání,
nikoli o jejich potřebách. Ptejte se tedy občanů, v jakých oblastech potřebují podporu
a v jaké intenzitě (sebeobsluha, pomoc s hygienou, podáváním jídla apod.). Na základě těchto zjištění pak v pracovních skupinách společně hledejte způsoby řešení, které
by na jejich potřeby dokázaly reagovat co nejlépe.
Zapojte pečující osoby
Bývá obtížné zjistit objektivně, jaké potřeby občané obce mají. A je vhodné si to
přiznat, bude se vám lépe dýchat . Můžete však učinit vše pro to, abyste se k objektivitě co možná nevíce přiblížili. Vždy pracujete s množstvím dat a informací, které
se skládají po částech do skládačky a až celek poukáže na nejvýznamnější potřeby
(důležité proto, že se týkají velkého počtu lidí, nebo důležité proto, že ač není skupina
lidí, pro které se řeší, velká, tak v případě nereagování na ně by to pro dané osoby znamenalo zásadní následky). Jednou z částí skládačky jsou také informace od pečujících
osob (blízkých, veřejných opatrovníků). Za prvé se můžete ptát přímo pečujících osob,
jakou podporu potřebují oni sami pro to, aby se mohli co nejdéle starat o člověka
v domácím prostředí, nicméně jsou také cenným zdrojem informací o potřebách lidí,
o které pečují.
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021
[39]
Mluví-li druhá osoba o potřebách jiné osoby, neznamená to nutně, že tuto potřebu člověk má
Abychom byli srozumitelnější. Pokud se nezeptáte přímo člověka, který má určitý
problém, nachází se v nepříznivé sociální situaci, tak jeho potřeby s určitostí nezjistíte.
Pokud o jeho potřebách hovoří jiný člověk (rodiče, opatrovník, poskytovatel služby…),
tak mějte vždy na paměti, že tato informace je velmi cenná, přesto může být zkreslena
osobními postoji, zájmy, tužbami a hodnotami zprostředkovatele.
“Na pracovní skupinu se dostavily maminky dětí (průměrný věk 19 let), které navštěvovaly denní stacionář, s tím, že děti brzy opustí školu a jak budou
stárnout, tak se rodiče nebudou moci s ohledem na své vlastní předpokládané
stáří a problémy, o ně nadále starat. Rodiče požadovali zřízení domova pro
osoby se zdravotním postižením, přestože nyní jejich dospělé děti sice nemají potřebu intenzivní podpory pobytové služby, ale v budoucnu předpokládají, že tento stav nastane,
tak si chtějí být jistí zajištěním péče o ně.“
Nejedná se o smýšlení výjimečné a ani si v rámci uvedeného příkladu nechceme
hrát na roli soudců a hodnotit postoj rodičů. Upozorníme opět na několik faktů. Sociální služby mají reagovat na zjištěné, aktuální potřeby občanů, mají poskytnout tu
míru podpory, kterou člověk opravdu potřebuje, vést jej k co nejvyšší míře samostatnosti. Komunitní plánování je proces, který se cyklicky opakuje, a v daném období
jednoho plánu se řeší to, co je třeba řešit nyní, co odpovídá stavu věci a potřebám lidí
v danou chvíli. Pokud se potřeby lidí změní, měla by na změnu síť služeb reagovat.
Tudíž neplánujeme služby s vizí, že je lidé asi budou potřebovat za 10, 20 let. Je běžné,
že lidé stárnou a dle toho si uzpůsobují podmínky života. Je běžné, že děti v dospělém
věku opouštějí své rodiče a začínají žít svůj vlastní život (dobře, některým dětem se
nechce vylétnout z mamahotelu ani v pětatřiceti, ale to je jiný příběh ). Sociální služby mají zprostředkovat lidem podporu v nezbytné míře s ohledem na to, aby mohli
žít způsobem života jako jejich vrstevníci. Vrátíme-li se k výše popsanému příkladu,
tak cestou je zjistit skutečnou míru potřeby podpory dospělých lidí s postižením a dle
toho hledat řešení. Možná se dostaneme ke službám podpory samostatného bydlení,
osobní asistence, u někoho chráněného bydlení aj. Nepracujme se skupinami osob
(´děti´ ze stacionáře), ale s lidmi s různými potřebami a představami o životě. Současně můžeme dojít i k tomu, že byť pro maminku je nepřijatelné, aby její 30letý syn žil
[40]
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021
s partnerkou v bytě, kam dochází asistent, tak pro syna je to přesně ta hodnota, která
je prioritní pro jeho spokojený život – a to je zásadní.
Jděte za lidmi a ptejte se přímo jich
Starosta menší obce sděluje: “Byla zima, venku -20 stupňů v noci
a máme zde několik lidí bez domova. Tak jsme na zastupitelstvu řešili, co
s nimi, aby nezmrzli. Dohodli jsme se, že jim provizorně zajistíme ubytování
v místní tělocvičně. Sehnali jsme deky, matrace a šli jsme to těm lidem říct, ať
to využijí. Ale oni nechtěli! Prý si v noci poradí a zima jim tolik není, nechtějí být pohromadě na jednom místě, někteří měli psy a ti by tam nemohli a nechtěli je nechat venku. Řekli
nám, že by raději teplou polívku. To pro nás bylo poučení. Kdybychom se jich zeptali hned,
tak jsme si ušetřili starosti i náklady. Ono, co si myslím já, že je dobré pro druhého, tak on
to může vidět úplně jinak.“
Neuspokojené žádosti, důvody odmítnutí
Osvědčuje se, pokud se na pracovní skupině domluvíte a poskytovatelé služeb pro
danou cílovou skupinu lidí zrevidují, z jakých důvodů odmítají zájemce o svou službu.
Zda se jedná jen o nedostatek kapacity, případně, zda se na ně obrací člověk s potřebou, kterou oni nedokáží zajistit a musí jej odmítnout. Tento člověk tak může obejít
všechny poskytovatele sociálních služeb v dosahu, nikdo z nich mu nedokáže zajistit
žádoucí podporu, ale člověk danou potřebu stále má. Takto se mnohdy vydefinují témata, nepříznivé situace, problémy, které v obci jsou, ale nebývají podchyceny.
Způsoby zjišťování potřeb
Nemáme ambice se v tomto materiálu pouštět do výkladu výzkumných technik, jejich pozitiv a negativ. Spíše chceme upozornit na zkušenosti při zjišťování dat. V menších obcích se lidé dokáží mezi sebou více domluvit, naslouchat si a vyjít vstříc, sejít
se a plánovat. Není proto nutné dělat vždy finančně náročný vědecký průzkum. To, co
potřebujete od občanů zjistit, jsme schopni v menším měřítku připravit, zrealizovat
a zpracovat sami. S využitím případné rady odborníka a hlavně potenciálu pracovních
skupin. Zcela samostatná práce expertů není v rámci plánování služeb příliš vhodná.
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021
[41]
Získáte pouze expertní pohled, který nebude zohledňovat místní jedinečnost a možnosti a v zásadě stejně po vás bude chtít jasnou formulaci zakázky, oblasti, na něž se
má zaměřit. V lepším případě si část práce, za kterou experta budete platit, uděláte
sami (příprava, konzultace, revize). V horším případě se vám dostane výstup, který je
zpracován maximálně odborně, ale nebudete vědět, co s ním (zjistil, co jste nepotřebovali, nezjistil, co jste chtěli zjistit). Pokud již se rozhodnete zvolit zjištění dat formou poptávky, zakázky, pak pečlivě uvažte výběr odborníka. Na vás je specifikovat,
co chcete zjistit – konkrétně, na odborníkovi je určit jak, abyste došli cíle. U výběru
odborníka doporučujeme nahlédnout, jak se prezentuje, včetně odkazu na webové
stránky, nechat si předložit přehled již zpracovaných výzkumů s odkazy na kontaktní
osoby ve zmíněných obcích, jakou má odborník zkušenost v praktickém sociologickém průzkumu, zda má alespoň základní představu o komunitním plánování sociálních služeb, o sociálních službách. Zejména si však ověřte sdělované na obcích, které
uvádí expert v referencích, ptejte se na kvalitu výstupu, způsob komunikace při práci
se zadavatelem, ověřte si spokojenost těch, kteří s ním spolupracovali i dříve.
Pokud vám dosud neutkvělo v paměti nic důležitého, dovolíme si malou rekapitulaci:
●
kvalita zjištění potřeb občanů je základem pro kvalitu návrhu komunitního
plánu,
●
ptejte se občanů, v jakých oblastech potřebují podporu, pomoc a jak by tato
podpora měla vypadat,
●
neptejte se občanů, jaké by chtěli sociální služby (veřejnost se neorientuje
v možnostech podpory),
●
pracujte i s jinými možnostmi podpory nejen s nabídkou sociálních služeb,
●
využívejte všech informačních toků o potřebách lidí, které máte k dispozici
i mimo přímé zjišťování potřeb od občanů (terénní sociální pracovníci obcí,
veřejní opatrovníci, pečující osoby, poskytovatelé služeb…),
[42]
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021
●
mějte na paměti, že třetí osoba sdělující potřeby za někoho jiného, vždy může
do sdělení vnášet vlastní hodnoty a představy o potřebách a způsobu jejich
řešení (vědomě i nevědomě).
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021
[43]
7.
KDO, CO, KDY, JAK A ZA KOLIK
… ANEB JAK VYTVOŘIT DOBRÝ KOMUNITNÍ PLÁN
Ptáte se – proč se zrovna tímto tématem zabývat?
Jaké zásady dodržovat, abychom vytvořili obsahově kvalitní komunitní plán?
Zásada č. 1: Kvalitně vedený proces plánování je předpokladem pro vytvoření
kvalitního dokumentu
„Naše pracovní skupiny se scházejí 3 x ročně. Vždy si na nich popovídáme
o tom, jak se nám vede, jaké akce v našich službách plánujeme, vypijeme připravenou kávu a jdeme domů. Vzpomínám si, že jsme jednou dělali analýzu
toho, co se nám ve službách líbí a co ne. Komunitní plán pak napsaly holky
z odboru sociálních věcí.“
Tak tudy cesta nevede…
Při plánování sociálních služeb metodou komunitního plánování je třeba dodržovat jeho základní principy . Pokud jsou dodržovány, 90 % všech činností se odehrává
na úrovni pracovních skupin. Členové pracovních skupin jsou odborníci v mnoha oblastech a při plánování je zapotřebí využít jejich potenciálu. Zkušenost ukazuje, že
se tito lidé velice rádi zapojí, když v aktivitách vidí smysl. Velice důležitou osobou při
[44]
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021
zapojování členů pracovní skupiny je její vedoucí. Je nutné, aby vedoucího pracovní
skupiny dělal člověk, který umí pracovat se skupinou, zná metody zapojování a využívání potenciálu skupiny, umí motivovat, delegovat úkoly a je pro ostatní přirozenou
autoritou.
Zásada č. 2: Víme, jaké potřeby řešíme, proto máme reálný plán
Uveďme si jako příklad velice častou situaci, kterou řeší pracovní skupiny při uvažování v rámci SWOT analýzy:
„Ve městě máme lidi s duševním onemocněním, odhadem se jedná o 30
osob. Nikdo neví, jak jim pomoci. Na pracovní skupině jsme se shodli, že potřebujeme nutně domov se zvláštním režimem. Ve městě máme domov pro seniory s kapacitou 150 lidí. Nejlevnější variantou je tedy přistavět jedno oddělení
pro lidi s duševním onemocněním.“
Častou chybou při sestavování plánu je fakt, že přesně nezjistíme, co lidé, kterým
chceme pomoci, skutečně potřebují. Jaké otázky bychom si měli zodpovědět ve výše
uvedené situaci?
? O kolik osob s duševním onemocněním, které skutečně potřebují podporu,
se jedná?
? V jaké jsou věkové struktuře?
? Co ve svém životě konkrétně nezvládají? V čem skutečně potřebují pomoci?
Kdo nám na tyto otázky může odpovědět?
●
lidé s duševním onemocněním, o které se jedná (…oni jsou odborníci na svůj
život),
●
rodinní příslušníci nebo přátelé těchto osob (…dobře znají své blízké),
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021
[45]
●
opatrovníci včetně těch veřejných (…často řeší jejich problémy),
●
poskytovatelé sociálních služeb, členové pracovní skupiny (…znají lidi, kterým
poskytují služby, popř. mají přehled o lidech, kterým nemohou službu
poskytnout),
●
analýzy, které jsme si zpracovali (…často je neumíme využít),
●
další … ?
Co může být výstupem podrobnějšího prozkoumání potřeb?
Po zodpovězení otázek můžeme získat informace, které nás povedou k přehodnocení prvoplánového rozhodnutí pro zřízení služby domova se zvláštním režimem.
Zjistíme, jak velká je skupina lidí, kteří skutečně potřebují podporu. Možná zjistíme,
že část z nich k tomu, aby zvládali běžný život, nepotřebuje změnu bydlení, ale pouze
podporu terénní službou (např. podporu samostatného bydlení). U části osob může
být řešením zajištění sociálního bydlení a doprovodného ambulantního programu
v kombinaci se zřízením chráněného pracoviště. A možná se nám u části osob potvrdí,
že je potřeba zajistit místa v domově se zvláštním režimem, nicméně v menší kapacitě, než jsme původně plánovali.
Zásada č. 3: Hledáme normální řešení
Při plánování podpory je třeba pamatovat na fakt, že je třeba nejdříve hledat ta
nejjednodušší řešení, která jsou přirozená a normální . Na prvním místě využívat přirozených zdrojů člověka a komunity a až následně plánovat podporu formou zřízení
sociální služby.
[46]
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021
Zásada č. 4: Kdo je připraven, není překvapen
Častým úskalím komunitních plánů sociálních služeb bývá jejich přílišná obecnost.
Při plánování nezřídka končíme na úrovni návrhu možného řešení situace cílové skupiny (tzv. opatření). Opatření již následně nerozpracujeme do aktivit, a tak se nám těžko odhaduje, kolik peněz bude jeho realizace stát a jaký čas na realizaci potřebujeme.
ŶĄǀƌŚŵŽǎŶĠŚŽ
ƎĞƓĞŶş;ŽƉĂƚƎĞŶşͿ
njũŝƓƚĢŶĄƉŽƚƎĞďĂ
;ƉƌŝŽƌŝƚĂͿ
ŶĄǀƌŚŵŽǎŶĠŚŽ
ƎĞƓĞŶş;ŽƉĂƚƎĞŶşͿ
ƉŽƐƚƵƉƌĞĂůŝnjĂĐĞ
ƎĞƓĞŶş;ĂŬƚŝǀŝƚĂͿ
ƉŽƐƚƵƉƌĞĂůŝnjĂĐĞ
ƎĞƓĞŶş;ĂŬƚŝǀŝƚĂͿ
ƉŽƐƚƵƉƌĞĂůŝnjĂĐĞ
ƎĞƓĞŶş;ĂŬƚŝǀŝƚĂͿ
Často pak situace vypadá následovně:
„Do plánu jsme si dali, že v prvním roce realizace zřídíme osobní asistenci
s kapacitou 5 lidí. Nic dalšího jsme neuvedli, protože dopředu nevíme, kolik
peněz se nám podaří získat, kdo nám dá dotaci, ani kdo se toho úkolu ujme.“
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021
[47]
Představte si, že jste zastupitelem obce a v plánu naleznete u návrhu zřízení osobní
asistence tyto údaje:
Priorita
V obci žije 5 osob s tělesným postižením, které
potřebují podporu v běžných denních činnostech
přímo ve své domácnosti.
Opatření
Zřízení služby osobní asistence s kapacitou 5 osob
Předpokládané náklady/rok
Roční rozpočet služby
Předpokládané zdroje
Dotace obce, kraje, MPSV, EU
Realizátor opatření
NNO
Zodpovědná osoba
Vedoucí pracovní skupiny lidí se zdravotním
postižením
Jaké otázky vás – coby zastupitele, který schvaluje zásadní strategický dokument
rozvoje sociálních služeb obce – budou napadat?
? Jaké budou náklady na jeden rok fungování nové služby?
? Budou náklady v prvním roce vyšší než v letech ostatních?
? Bude osobní asistence fungovat jen jeden rok nebo bude poskytovat službu
po celou dobu realizace komunitního plánu?
? Kolik peněz bude muset obec ročně vynaložit na fungování této služby?
? Jak je to u tohoto druhu služby s úhradou provozní ztráty dle komunitního
plánu MS kraje?
Otázky zastupitele jsou legitimní. Chceme-li, aby byl dokument schválený zastupitelstvem reálný a realizovatelný, musíme znát dopředu odhad toho, kolik peněz
[48]
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021
na jeho uskutečnění potřebujeme a předpoklad % zastoupení zdrojů.
Jak by tedy tabulka v plánu mohla vypadat?
Priorita
V obci žije 5 osob s tělesným postižením, které
potřebují podporu v běžných denních činnostech
přímo ve své domácnosti.
Opatření
Zřízení služby osobní asistence s kapacitou 5 osob
Předpokládané náklady/rok 900.000 Kč/rok (4,1 mil. Kč po dobu platnosti plánu)*
Předpokládané zdroje
Obec – úhrada případné provozní ztráty ve výši 20 %,
MPSV – 70 %,
Úhrady klientů – 15 %,
Jiné – 15 %.
Realizátor opatření
NNO – bude vybrána formou poptávkového řízení
Datum zahájení provozu
služby
Červen 2015
Zodpovědná osoba
Vedoucí pracovní skupiny lidí se zdravotním postižením
*Platnost plánu – 5 let.
Údaje uvedené v tabulce budou vždy pouze „kvalifikovaným odhadem“ členů pracovní skupiny, proto je nezbytné mít nastaveny mechanismy, jak komunitní plán operativně aktualizovat v případě, že se nám nepodaří zajistit dostatečné zdroje nebo že
se změní potřeby apod. (informace k aktualizaci plánu viz kapitola č. 8).
Zásada č. 5: POZOR na mnoho povyku pro nic
V praxi se mnohdy setkáváme se situací, kdy je v komunitním plánu definováno tak
velké množství různých cílů, že není vůbec reálné je naplnit:
„Z pracovních skupin nám vzešlo velké množství témat, které je zapotřebí řešit. Nechtěli jsme nikoho upozadit, tak jsme do plánu dali všechno.
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021
[49]
Je jasné, že se všechno nedá zrealizovat, ale alespoň nemá nikdo pocit, že by se na něho
zapomnělo…“.
Pojďme se zamyslet, co nastane ve chvíli, kdy se z cílů obsažených v komunitním
plánu zrealizuje jen malá část:
●
zklameme veřejnost („Tolik jsme se těšili, že naše děti budou mít kde trávit
volný čas…“),
●
členové pracovních skupin ztratí motivaci se na procesu plánování dále
podílet („Tolik práce a výsledky minimální.“),
●
zastupitelé budou pochybovat o kvalitě procesu plánování a zejména jeho
smyslu („Na co to vlastně dáváme peníze?“).
Všichni zúčastnění se budou zamýšlet nad účelem plánování a zvažovat energii vynaloženou na proces plánování do budoucna. Proto je nezbytné při plánování zvažovat, které cíle je možné v daném období a za předpokládaných finančních podmínek
zrealizovat a neplánovat to, o čem již dopředu víme, že naplnit nelze.
Pokud vám až dosud neutkvělo v paměti nic důležitého, dovolíme si
malou rekapitulaci:
●
při práci na obsahu komunitního plánu aktivně využíváme potenciálu
pracovních skupin,
●
plánujeme vždy podle dobře zjištěných a přesně definovaných potřeb,
●
vždy na prvním místě hledáme řešení, která jsou přirozená, normální,
●
snažíme se, aby údaje v komunitním plánu byly reálné a pro zastupitele
a veřejnost srozumitelné,
●
neplánujeme „vzdušné zámky“.
[50]
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021
8.
DŮVĚŘUJ, ALE PROVĚŘUJ
… ANEB JAK KONTROLOVAT, ZDA SE PRÁCE DAŘÍ
Všechny naplánované cíle je třeba průběžně kontrolovat. Praxe obcí je různá…
a) Průběžná kontrola poskytovaných sociálních služeb
„U nás kontrolujeme, jak se nám práce daří, tak, že se členové pracovní skupiny navzájem navštěvují. Při těchto návštěvách vyplňují formulář, ve kterém
mají připravené otázky. Ptáme se, jak se službě daří, co se jim za předchozí
období podařilo nebo co je naopak trápí. Vyplněný formulář pak zasílá ten,
kdo byl na monitorovací návštěvě, poskytovateli kontrolované služby, členům pracovní
skupiny a pracovníkovi odboru sociálních věcí.“
Výše uvedený příklad dobré praxe popisuje jednu z možností, jak je možné průběžně kontrolovat činnost poskytovatelů sociální služby. Zpravidla se tak děje 1–2 x
ročně, přičemž tuto aktivitu hodnotí pozitivně jak poskytovatel, který je kontrolován,
tak člen pracovní skupiny, který návštěvu uskutečnil. Kromě toho, že dochází k průběžné kontrole toho, jak poskytovatelé v průběhu roku realizují službu, poskytovatelé
v pracovní skupině se vzájemně poznávají. Vzájemný monitoring je dobrou příležitostí, jak zapojit členy pracovní skupiny do procesu plánování i mimo exponovaná
období tvorby obsahu plánu.
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021
[51]
Při monitoringu v pracovní skupině je však třeba respektovat několik zásad:
●
pro monitoring musí být vytvořena transparentní pravidla (nejlépe definována
samotnými členy pracovní skupiny),
●
poskytovatel by měl o monitorovací návštěvě vědět dopředu,
●
struktura údajů zjišťovaných při monitorovací návštěvě by měla být u všech
poskytovatelů shodná (např. realizovaná formou vyplnění předem
připraveného formuláře),
●
výstup z návštěvy by měl být dostupný jak kontrolovanému poskytovateli,
tak ostatním členům pracovní skupiny (otevřenost procesu).
V některých obcích je monitoring členy pracovní skupiny doplněn ještě o monitorovací návštěvy pracovníky odboru sociálních věcí, kteří se zabývají systémem přidělování dotací. Zde je ovšem rovněž důležité zdůraznit, že by se tyto návštěvy měly řídit
transparentními pravidly.
Provázanost monitoringu a dotačního řízení
Informace zjištěné při průběžném monitoringu činnosti poskytovatelů mohou být
jedním z podkladů pro rozhodování o výši dotace z rozpočtu obce.
b) Jak se daří plnit nově naplánované cíle?
Výše jsme popsali průběžnou kontrolu poskytovatelů sociálních služeb, kteří jsou
zařazení do sítě služeb na území dané obce (regionu). Nicméně je zapotřebí kontrolovat také průběh realizace dalších cílů definovaných v plánu (např. vznik nějaké nové
sociální služby).
„Měli jsme v plánu, že zřídíme novou službu nízkoprahového zařízení pro
děti a mládež. V komunitním plánu bylo zahájení činnosti nastaveno na září
loňského roku. Když jsme letos v srpnu po roce realizace plánu procházeli plán
a naplňování jednotlivých cílů, zjistili jsme, že klub dosud nefunguje, protože
[52]
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021
se nám do září nepodařilo sehnat vhodné prostory. A tak jsme ani neoslovovali poskytovatele, kteří by mohli klub zřídit.“
Výše uvedený příklad ukazuje, že je velice důležité kontrolovat realizaci cílů průběžně, a to z toho důvodu, aby bylo možné operativně reagovat na problémy, které
se vyskytnou. Provádíme-li kontrolu jen jednou za čas (např. 1 x ročně), stává se, že
na řešení toho, co se nepodařilo, už je pozdě.
Jak to zařídit, aby byl průběžný monitoring efektivní a nezahlcovali jsme se zbytečně administrativou?
●
u každého cíle je třeba si dopředu stanovit konkrétní termíny, kdy
zkontrolujeme, jak se daný cíl daří naplňovat (např. ve výše uvedeném
příkladu by to bylo 1. zajištění prostor, 2. výběr vhodného poskytovatele
a 3. výsledek podané žádosti o dotaci ze státního rozpočtu),
●
u každého cíle (aktivity) by mělo být stanoveno, kdo je odpovědný za realizaci
(tohoto člověka se pak ptáme, jak se realizace daří, popř. s ním řešíme
konkrétní úskalí).
Kdo kontrolu naplňování cílů může dělat?
„V naší obci jsme do organizační struktury komunitního plánování přidali jednu pracovní skupinu. Jejími členy jsou vždy 2 zástupci z každé pracovní
skupiny. Tato nová pracovní skupina má za úkol průběžnou kontrolu cílů obsažených v komunitním plánu.“
Pokud vytvoříte pracovní skupinu, která bude kontrolovat naplňování cílů plánu,
je zapotřebí, aby fungovala podle předem stanovených pravidel. Pravidla mohou být
obdobná jako u výše popsaných monitorovacích návštěv realizovaných členy pracovní skupiny. Kromě pravidel by měla mít k dispozici také jasný harmonogram toho, kdy
a co má kontrolovat a komu má předávat zprávy o tom, jak se co daří.
Vytvoření pracovní skupiny „pro úkol“ je jednou z možných cest. V praxi se setkáváme také s tím, že jednotliví členové konkrétní pracovní skupiny si dle svého zájmu
nebo odbornosti vezmou „na starost“ konkrétní cíl a ten průběžně kontrolují.
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021
[53]
Ať už zvolíte kteroukoli z výše uvedených cest, je třeba pamatovat na to, aby:
●
monitoring probíhal systematicky, dle předem stanovených pravidel,
●
frekvence byla stanovena optimálně a účelně (ani málo, ani moc).
Jak často informovat o naplňování plánu politickou reprezentaci obce?
„Každé čtvrtletí jsme zastupitelstvu předkládali podrobnou zprávu o tom,
jak probíhá realizace komunitního plánu, co se daří a co ne. Dost nás to zatěžovalo a zároveň jsme měli pocit, že naše zprávy nikdo nečte … a to jsme se
snažili je psát poutavě…“
Univerzální odpověď na otázku „Jak často?“ neexistuje. Způsob a frekvence informování se odvíjí zejména od velikosti obce (regionu). V menších obcích může docházet k neformálnímu informování průběžně, dle aktuální situace a potřeby. V průměrně
velké obci bychom měli informovat max. 1–2 x ročně a to tak, aby zpráva byla účelná
a vypovídající.
Pokud vám až dosud neutkvělo v paměti nic důležitého, dovolíme si
malou rekapitulaci:
●
kontrolovat práci poskytovatelů sociálních služeb mohou přímo
poskytovatelé – členové pracovní skupiny, nicméně podle předem
stanovených transparentních pravidel,
●
monitoring poskytovatelů je vhodné propojit s dotačním řízením obce,
●
průběžnou kontrolu realizace jednotlivých cílů může realizovat pro tento
účel vytvořená pracovní skupina nebo přímo jednotliví členové pracovních
skupin – rovněž dle předem nastavených pravidel,
●
politickou reprezentaci je vhodné informovat průběžně, nicméně v rozumné
frekvenci tak, aby informování splnilo účel.
[54]
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021
9.
UČÍME SE Z CHYB
… ANEB REFLEXE A ZKVALITŇOVÁNÍ PROCESU
PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB
“Plánujeme už hodně dlouho. Jsem členem pracovní skupiny od začátku
fungování procesu. Pracovní skupiny fungují tak nějak automaticky, scházíme
se, povídáme si, pak něco tvoříme… Mám pocit, že jsme už všichni vyhořeli…
je to pořád dokola a nevím, jestli ta naše práce má vůbec nějaký smysl…“.
Některé obce započaly proces plánování sociálních služeb před mnoha lety a stává
se, že se dostávají do stereotypu a tento fakt má dopad i na členy pracovních skupin.
Je velice dobrou praxí, když se jednou za čas provede zjištění zpětné vazby ve vztahu
k procesu plánování od jednotlivých článků organizační struktury.
“Před časem jsme ve všech pracovních skupinách zjišťovali, jak jejich členové vnímají proces komunitního plánování, který u nás běží už hodně dlouho.
Dozvěděli jsme se spoustu zajímavých a překvapivých věcí, které jsme vůbec
netušili. Členové pracovních skupin sdělovali, že nemají dost informací, že věci
se dějí nezávisle na jejich práci a názoru, že mají pocit zbytečnosti svého konání a také
pocit rezignace pramenící z přesvědčení, že v procesu plánování nemohou nic ovlivnit. Nemůžeme říct, že by to byl názor všech členů, ale objevoval se napříč pracovními skupinami,
což byl pro nás signál k tomu, abychom se zamysleli nad tím, co změnit.“
Jak tedy zpětnou vazbu od členů pracovních skupin získat?
V praxi se osvědčilo využití SWOT analýz či vytvoření focusních skupin, kde mají
členové možnost vyjádřit svůj názor. Důležité je vedení diskuse a zjišťování názorů
nezávislým facilitátorem, který náměty sesbírá a je schopen je kvalitně předat.
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021
[55]
Nejčastější problémy vyplývající z dlouhodobého trvání procesu:
●
členové mohou ztrácet motivaci a počáteční nadšení, které bylo motorem
plánování,
●
může chybět zpětná vazba od složek, které jsou v organizační struktuře výše
(např. se ke členům pracovních skupin nedostane zdůvodnění, proč bylo
přijato to či ono rozhodnutí),
●
členové se staví do role „plničů úkolů“, nevyvíjejí žádnou iniciativu a očekávají
úkoly zadané shora,
●
může dojít k rozpadu organizační struktury vlivem fluktuace členů
jednotlivých složek (pracovních skupin, řídící skupiny i zástupců politické
reprezentace v případě voleb).
Nejedná se o vyčerpávající výčet, pouze o nejčastější problémy, které se vyskytují
a jsou reflektovány v pracovních skupinách. Přičemž odstranit lze všechny problémy
poměrně jednoduše, jen je třeba se zamyslet nad jejich příčinou.
Pokud vám až dosud neutkvělo v paměti nic důležitého, dovolíme si
malou rekapitulaci:
●
čas od času je důležité zjistit, jak se na proces komunitního plánování dívají
jednotlivé složky organizační struktury (vyjádření pochvaly i sdělení
problémů),
●
neobávat se negativní zpětné vazby, vnímat ji pozitivně a neváhat ji využít
ke zkvalitnění procesu,
●
dbát na pečlivý výběr vedoucího pracovní skupiny s ohledem na předpoklad
skupinu dobře vést.
[56]
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021
The End
aneb
The Show Must Go On!
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021
[57]
ZDROJE INFORMACÍ
Informace o komunitním plánování sociálních služeb naleznete na webových
stránkách Ministerstva práce sociálních věcí v sekci „Sociální práce a sociální služby 
Sociální služby  Plánování sociálních služeb“, viz: http://www.mpsv.cz/cs/844.
Zde naleznete volně ke stažení zejména publikace:
●
Průvodce procesem plánování sociálních služeb (MPSV, 2004)
●
Metodiky pro plánování sociálních služeb (MPSV, 2006)
●
Kritéria kvality plánování sociálních služeb (MPSV, 2007)
Z legislativních zdrojů doporučujeme zejména:
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění
Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách v platném znění
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění
[58]
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021
PŘÍLOHA
Vybraná ustanovení zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění
§2
Základní zásady
(1) Každá osoba má nárok na bezplatné poskytnutí základního sociálního poradenství
(§37 odst.2) o možnostech řešení nepříznivé sociální situace nebo jejího předcházení.
(2) Rozsah a forma pomoci a podpory poskytnuté prostřednictvím sociálních služeb
musí zachovávat lidskou důstojnost osob. Pomoc musí vycházet z individuálně určených potřeb osob, musí působit na osoby aktivně, podporovat rozvoj jejich samostatnosti, motivovat je k takovým činnostem, které nevedou k dlouhodobému setrvávání
nebo prohlubování nepříznivé sociální situace, a posilovat jejich sociální začleňování.
Sociální služby musí být poskytovány v zájmu osob a v náležité kvalitě takovými způsoby, aby bylo vždy důsledně zajištěno dodržování lidských práv a základních svobod
osob.
§ 94
Obec
a) zjišťuje potřeby poskytování sociálních služeb osobám nebo skupinám osob
na svém území,
b) zajišťuje dostupnost informací o možnostech a způsobech poskytování sociálních
služeb na svém území,
c) spolupracuje s dalšími obcemi, kraji a s poskytovateli sociálních služeb při zprostředkování pomoci osobám, popřípadě zprostředkování kontaktu mezi poskytovatelem a osobou,
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021
[59]
d) může zpracovat střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve spolupráci s krajem,
poskytovateli sociálních služeb na území obce a za účasti osob, kterým jsou poskytovány sociální služby,
e) spolupracuje s krajem při přípravě a realizaci střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb kraje; za tím účelem sděluje kraji informace o potřebách poskytování sociálních služeb osobám nebo skupinám osob na území obce, o možnostech uspokojování těchto potřeb prostřednictvím sociálních služeb a o jejich dostupných zdrojích.
Vybraná ustanovení zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném
znění
§ 35
(1) Do samostatné působnosti obce patří záležitosti, které jsou v zájmu obce a občanů
obce, pokud nejsou zákonem svěřeny krajům nebo pokud nejde o přenesenou působnost orgánů obce nebo o působnost, která je zvláštním zákonem svěřena správním úřadům jako výkon státní správy, a dále záležitosti, které do samostatné působnosti obce svěří zákon.
(2) Do samostatné působnosti obce patří zejména záležitosti uvedené v §84, 85 a 102,
s výjimkou vydávání nařízení obce. Obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi
o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje
a ochrany veřejného pořádku.
(3) Při výkonu samostatné působnosti se obec řídí
a) při vydávání obecně závazných vyhlášek zákonem,
b) v ostatních záležitostech též jinými právními předpisy vydanými na základě zákona.
[60]
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021
Vybrané části Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na léta 2015–2020
5. 2. 3 Podmínky financování sociálních služeb v letech 2015–2020 při vstupu do stanovené sítě
Prioritou pro léta 2015–2020 je udržení optimální sítě a její dlouhodobě udržitelný
rozvoj při zachování stávajících zdrojů jejího financování. K rozvoji bude docházet
pouze v případě služeb plánovaných a podpořených ze zdrojů veřejného zadavatele, přičemž prioritu má rozvoj potřebných služeb v území, které není danou službou
pokryto.
Podmínky financování:
1. deklarace potřebnosti dané služby
2. minimální míra spoluúčasti na financování sociální služby ze strany obce:
• odborné sociální poradenství – minimálně 30 % z oprávněné provozní ztráty,
• pobytové sociální služby – minimálně 30 % z oprávněné provozní ztráty,
• ambulantní sociální služby – minimálně 25 % z oprávněné provozní ztráty,
• terénní sociální služby – minimálně 20 % z oprávněné provozní ztráty.
Výjimky v podílu spolufinancování mohou vznikat u služeb:
• vycházejících z transformace,
• určených osobám s chronickým duševním onemocněním v návaznosti
na Strategii reformy psychiatrické péče, vydanou Ministerstvem zdravotnictví ČR,
• určených osobám s poruchami autistického spektra a osobám se vzácným
onemocněním,
• určených osobám, u nichž dochází ke kumulaci více potřeb s ohledem na jejich
zdravotní stav a nepříznivou sociální situaci, ve které se nacházejí, a kteří jsou
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021
[61]
proto vylučováni ze stávajícího systému sociálních služeb,
• u nichž dochází k převodu zřizovatelských funkcí,
• u nichž dochází ke změně registrace stávající služby, přičemž nedochází
ke změně v rozsahu činností a kapacit poskytovaných služeb na daném území
a dochází pouze ke změně identifikátoru.
3. místní dostupnost služby:
• vznik v primárně nepokrytých oblastech.
Oprávněnou provozní ztrátou se rozumí rozdíl mezi celkovými rozpočtovanými náklady dané sociální služby a rozpočtovanými úhradami uživatelů včetně rozpočtovaných
jiných zdrojů (např. úhrady zdravotních pojišťoven, dotace úřadu práce, tržby z vlastní činnosti, dary apod.) vyjma dotací ze státního rozpočtu poskytnutých dle zákona
o sociálních službách, přičemž musí být zachována podmínka přiměřenosti a hospodárnosti rozpočtovaných nákladů sociální služby a jejich srovnatelnosti pro daný druh
sociální služby v rámci příslušného území.
Procento spolufinancování sociálních služeb bylo nastaveno jako mechanismus, prověřující potřebnost nových sociálních služeb, jež chtějí vstoupit do systému financování. Tyto služby budou mít veřejného zadavatele, tj. obec, který potřebnost nejen
deklaruje, ale zároveň službu finančně podporuje.
Ze strany Moravskoslezského kraje bude na základě dostupných analýz potřeb, ve spolupráci s obcemi a poskytovateli sociálních služeb docházet k postupnému útlumu
podpory těch sociálních služeb, které svou činnost neopírají důsledně o sociální práci
tak, jak je definováno v tomto dokumentu. Jedná se především o sociální služby, které
nereagují na zjištěnou nepříznivou sociální situaci (pozn. v návaznosti na zjištěné potřeby) a současně nahrazují běžně dostupné zdroje v území, které mohou na danou
potřebu reagovat. Jsou to například aktivity bez prokazatelného využití metod sociální práce, která povede k aktivnímu řešení nepříznivé sociální situace. U těchto služeb
bude stanoven takový způsob financování, kdy nebude dotace navyšována a v případě nedostatku finančních prostředků, budou prioritně kráceny tyto služby.
[62]
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021
Princip normality
Principy normality definoval švédský psycholog Bengt Nirje (NIRJE, Bengt. 1969. The
normalisation principle and its human management implications. In Kugel, R. and
Wolfensberger, W. (eds.) Changing patterns in residential services for the mentally retarded. Washington, D.C.: Presidents Committee on Mental Retardation, pp. 181-194.)
Normalita v tomto kontextu poukazuje na fakt, že lidé s postižením mají stejná práva na život v přirozených podmínkách, využívat běžně dostupné zdroje společnosti.
Jedná se o:
• normální denní režim,
• normální změna místa z důvodu bydlení, práce, trávení volného času,
• normální rytmus roku, např. dovolená, cestování, rodinné svátky,
• normální průběh života. Respektování vývojové fáze člověka,
• normální očekávání, přání, volní a emocionální projevy naleznou odpovídající
odezvu,
• normální vztahy k druhému pohlaví,
• normální ekonomický standard se základní finanční jistotou,
• normalizace života, v běžných podmínkách.
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021
[63]
[6
[64]
64]
4
Projekt Komunitní plánováníí – be
bezz trén
ttréninku
rénink
inku
u nech
n
nechoď
echoď
oď do ringu
do rin
do ringu
g
je fin
financován
operačního programu
financ
ancová
ován
n zz prostředků
prost
pr
ostřed
ředků
ků ESF prostřednictvím
pr
Lidské
zdroje
ČR.
Lidské zd
zdroj
roje
e aa zaměstnanost
zaměstnanost a státního rozpočtu Č
R.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1
CZ.1.04/3.1.03/97.00021
.03/97
03/97.00021
00021
Kvalifikační a personální agentura, o. p. s.,
nestátní nezisková organizace
Závodní 815, 739 61 Třinec
Tel.: +420 558 532 303
E-mail: [email protected]
www.kapa-ops.cz
Projekt Komunitní plánování – bez tréninku nechoď do ringu
je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/97.00021

Podobné dokumenty

konference Férové zaměstnávání

konference Férové zaměstnávání V naší prezentaci jsme popsali model podporovaného zaměstnávání vyvinutý v nadaci Aspa. Hlavní důraz je kladen na podporu lidí přímo na pracovišti stejně jako z prostředí mimo něj. Školíme mentory,...

Více

wkwh

wkwh ^ƚĂŶĚĂƌĚŶşǀĞƌnjĞhW^ŵƵƐşďljƚƉƎŝƉŽũĞŶĂŶĂϯͲĨĄnjŽǀĠŶĂƉĄũĞŶşнƐƚƎĞĚŶşǀŽĚŝēнW;ŽĐŚƌĂŶŶĄnjĞŵͿƚLJƉdd͕dEŶĞďŽ/d ;ĚůĞŶŽƌŵLJ/ϲϬϯϲϰͲϯͿ͖ƉƎŝƐƉƌĄǀŶĠŵĚŽĚƌǎĞŶşƐůĞĚƵĨĄnjş͘ <ĞnjŵĢŶĢƉƎŝƉŽũĞŶş...

Více

teorie - Střední škola dostihového sportu a jezdectví

teorie - Střední škola dostihového sportu a jezdectví Tato publikace je zdrojem poznatků pro všechny, kteří se potřebují orientovat v obrovském množství nových a dostupných informací, ale ne vždy pravdivých. V Praze, dne 25. 5. 2014

Více

Skrze Marii, Matku všech národů, nám Bůh ukazuje

Skrze Marii, Matku všech národů, nám Bůh ukazuje obřad. (22) Kdyby biskup Bomers nebyl přesvědčen o pravosti zjevení a poselství, myslím si, že by toto nikdy neudělal. Během mše svaté řekl: Sešli jsme se zde jako lidé, kteří měli Idu Peerdemanovo...

Více

ROP NUTS II Severozápad

ROP NUTS II Severozápad TABULKA 38 – SROVNÁNÍ VÝVOJE HDP NA 1 OBYVATELE V KČ V ČR A KRAJÍCH REGIONU (ČR=100)....................................................................................................................

Více

Občasník - Bukovec

Občasník - Bukovec „Kučery – Turek“. Myslím si, že místní lidé si to po dlouhém čekání opravdu zaslouží. Dále nás čeká položení asfaltu na výrazné zhoršené komunikace do dvorů a realizace Změny č. 2 územního plánu ob...

Více