měsíčník pro trvale udržitelný život

l
b i o p o t r a v i n y l ekozemědělství
l biodi v e r z i t a l ekologie
3/2007
měsíčník pro trvale udržitelný život
vydává vh press Hradec Králové
l
ročník 11
l
cena 16 Kč
BioFach stále profesionálnější
Za vývoj klimatu mohou lidé
Proč šla Andulka do zelí?
Celostní architektura a zdravé domy
Italská mozarella na BioFachu 2007 (fofo: vha)
2
biopotraviny
bio l 3/2007
OBSAH
Na BioFachu se prezentovaly české firmy v oboru BIO
březen 2007
BIOFACH STÁLE PROFESIONÁLNĚJŠÍ
BIOPOTRAVINY
BioFach stále
profesionálnější . . . . . . .2-3, 10
Biopotraviny v jídelnách . . . . .4
Jizerské pekárny s bio a bezlepkovým programem . . . . . . . . .4
Prodejna s vůní máty . . . . . . .5
Kalendárium . . . . . . . . . . . . .5
BioNákup pana Cuketky . . . . .6
BIO proti jarní únavě . . . . . .17
NORIMBERK – Pod záštitou Státního zemědělského intervenčního fondu ČR a ve spolupráci s PRO-BIO Svazem ekologických zemědělců se na světové výstavě biopotravin po
loňské odmlce zpracovatelé představili a výrobci biopotravin z České republiky. BioFach je
pokaždé zajímavou příležitostí nejen pro uzavírání kontraktů, ale také pro setkávání lidí zabývajících se ekologickým zemědělstvím, výrobou, prodejem biopotravin a samozřejmě
spotřebitelů a přátel biopotravin ze zemí celého světa. Někteří ekologičtí zemědělci a také
prodejci z bioprodejen této šance využili, aby nabrali síly do svého nelehkého (alespoň
v ČR zatím ano) oboru podnikání a nebo prohloubit své kontakty.
PORADNA A RECEPTY
Chvála mléka 2:
Bůvolí mléko a bůvolí mozarella . .6
Kobylí mléko . . . . . . . . . . . .6
Orientální skopové rgú
s hrozinkami . . . . . . . . . . . . .7
Biokuchařka Hanky Zemanové
kuchařkou roku 2006 . . . . . . . .7
Skořice – léčí nebo škodí? . . . .7
Rakytník řešetlákový . . . . . . . .7
TRVALE UDRŽITELNÝ ŽIVOT
Domácí krajinou s adrenalinem
i ekologicky . . . . . . . . . . . . . .8
Centrum ekologických projektů
v Hostětíně . . . . . . . . . . . . . .8
Zemědělci bez hranic informují .9
BIODIVERZITA / BIOZAHRADA
Proč šla Andulka do zelí aneb
Zelné hlávky, listí a košály .11-12
Pěstujeme černý kořen . . . . . .12
Biozahrada v březnu . . . . . . . .13
EKOLOGIE
Zpráva OSN: Problém klimatu je
velice vážný a je nutné ho řešit . .13
PRO-BIO INFORMUJE
Termín spuštění Programu rozvoje
venkova pro agro-envi opatření
již na jaře . . . . . . . . . . . . . . .14
Kurzy ekologického zemědělství . .14
Napsali jste nám . . . . . . . . . . .15
NAŠE TÉMA
Celostní architektura
a zdravé domy . . . . . . . . . .15-16
MAPA BIOPRODEJEN, SERVIS,
KNIHOVNIČKA, INZERCE ..18–20
OZNÁMENÍ
Vážení čtenáři Bio, pokud si váš
známý stěžuje, že mu nepřišlo
březnové BIO, možná zapomněl
poslat předplatné. Opozdilcům rádi
měsíčník dopošleme.
Pokud jste si objednali Bio či knihy
prostřednictvím naší internetové
stránky www.vhpress.cz po 20. únoru,
objednávku prosím pošlete znovu.
Zkolabovala nám e-meilová pošta.
Děkujeme za pochopení.
Redakce
http://flora.nikde.cz
internetové stránky pro
MILOVNÍKY ROSTLIN
- zajímavosti ze světa rostlin
- velký herbář
- chráněné druhy rostlin
Česká reprezentace
kterou přislíbila pro rok 2008 svou osobní účast. Komisař-
Ve srovnání s uplynulými ročníky, na kterých se Česká ka hovořila srdečně se zástupci svazu i se zemědělci, napřírepublika prezentovala velmi skromně, světlou výjimkou klad s Ludmilou Mužíkovskou, producentkou biomléka pro
byl rok 2005, kdy české bio zazářilo v tradičním přírodním BIO kysaný nápoj z Mlékárny Valašské Meziříčí spol. s r. o.
Dvacet pět vystavovatelů tu představilo svoji produkci
stylu na 85 m2, byla letos možnost využít plochy téměř
v
biokvalitě ve společné prezentaci bu osobně, nebo jen
dvojnásobné.
v zastoupení. Svojí osobní účastí podpořili prodej svých
Český stánek navštívila také Mariann Fischer Boel
produktů nebo navazovali či prohlubovali již nalezené
– evropská komisařka pro zemědělství a rozvoj venkova, kontakty – například bio*nebio, farma Abatis, PRO-BIO,
která při slavnostním zahájení BioFachu 2007 hovořila obchodní společnost, Sluneční brána, Polabské mlékárny
o nově připravovaném evropském Nařízení pro EZ, jeho a.s., firma Extrudo Bečice, Biopark, Mlékárna Valašské
důležitých bodech a zmínila se také o problematice znače- Meziříčí, Pekárna Zemanka, Ing. Bedřich Plíšek – ovocní bioproduktů a biopotravin v rámci EU.
nář. Zákazníky mohli tedy oslovit osobně, podat výklad
Společnou národní expozici českého ekologického ze- o své produkci a také přichystali ochutnávky.
mědělství a jeho produktů připravil Státní zemědělský inSamozřejmě svou produkci představily firmy, za nimiž
tervenční fond (SZIF) ve spolupráci s PRO-BIO Svazem se píše již delší historie působení na trhu a jsou známější
ekologických zemědělců. Výstavní expozice o rozloze čtenářům měsíčníku BIO, jako je Sluneční brána, Country
150 m2 byla určena k vlastní prezentaci jednotlivých vý- Life, Green marketing a ekofarma Deblín, nebo Kosterobců a zpracovatelů biopotravin. Mezi vystavovateli se lecké uzeniny, které vyrábějí biouherák Josefa Sklenáře
představilo celkem 24 společností (zpracovatelů i ekoze- z ekofarmy Sasov.
Jako další se v Norimberku představili další producenti
mědělců s vlastním prodejem), z toho 18 bylo členských
biovína,
kromě známé farmy rodiny Abrlovy, Vinselekt
podniků ze svazu PRO-BIO.
– Miloš Michlovský a Vinný sklep Eben – Vlastimil PeřiO spokojenosti vystavovatelů mluví také Ing. Drahomí- na, fa Aromatis, s. r.o., která nabízí dovezenou sušenou syra Vybíralová z Polabských mlékáren a.s. Poděbrady: rovátku AMÁLKA, velice vítanou novinkou je také koje„Bylo velmi přínosné, že jsme mohli představit naše novin- necká strava v kvalitě bio z Fruty Podivín a. s. a nebo výrobky na největším světovém bioveletrhu, osvědčila se společ- ky z rakytníku řešetlákového z firmy Ekoplanet – Miloslav
ná národní expozice s dobrou propagací i zázemím, s men- Košek.
è
ším firemním stánkem bychom byli asi
dost ztraceni.“ Rozmanitost českých
bioproduktů (počínaje kojeneckou
výživou, přes mléčné výrobky, vejce,
ovoce, zeleninu, pochutiny, trvanlivé
potraviny, víno, šávy, mošty, oleje,
různé druhy koření, čaje, hořčici, čerstvé maso, salám a další) svědčila
o stále se rozšiřující nabídce nejen pro
domácího spotřebitele.
Během návštěvy evropské komisařky na českém stánku ji zástupci
PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců, Ministerstva zemědělství ČR
a SZIF stručně seznámili se situací
ekologického zemědělství v naší zemi,
představili české vystavovatele a jejich bioprodukty a pozvali ji také na
Evropskou letní konferenci ekologicFOTO: V.Č.
kého zemědělství – Bioakademii, na U stánku ČR s bioprodukty uvítali evropskou komisařku
bio
l
3/2007
biopotraviny
3
BIOFACH STÁLE
PROFESIONÁLNĚJŠÍ
è
Na téma „Nabídka českých biopotravin
a obchodní příležitosti na českém bio trhu“ proběhla v sále Krakau série prezentací, kde se
představily v angličtině čeští zástupci z řady vystavovatelů – bohužel, převážně jen za účasti ostatních
českých zástupců firem. Prokázala však připravenost našich firem na komunikaci se zákazníky v angličtině.
BioFach přechází k větší unifikaci
stánků
Ve stánku pro Českou republiku, který využil moderní kostrukce, poskytované výstavní společností,
a který byl k nepřehlédnutí, poskytovaly informace
pro návštěvníky i zákazníky pracovnice UZPI
a PRO-BIO Svazu. Letos si všichni pochvalovali
dobré zázemí pro sebe i hosty či obchodní partnery
přítomných firem, do kterého se vstupovalo „zelenou bránou“. Využití dřeva ve spojení se sklem
a nerovou konstrukcí působilo moderně, ale přece
jen trochu studeně. Korespondovalo to s trendem,
který se prosazuje ve všech výstavních halách.
Předloňské vlastní výstavní konstrukce PRO-BIO
Svazu, které byly dřevěné, měly totiž problémy
s místními hasiči. Nebezpečí vzniku ohně tu jistě je,
i když se tu téměř nikde nekouří. Dřevo a použité
látky musí být ohnivzdorné a jejich impregnace není levná, proto zřejmě mnoho firem využije nabízených připravených konstrukcí, které ozvláštňují
Farma Abatis
Ing. Jiřina Pavelkové podává informace u stánku České republiky
pouze fantazie při uspořádání na ploše, vlastní dekorace, fotografie a vystavované zboží.
BioFach se rozrůstá – tedy zdravě
„kyne“
Tiskové zprávy z veletržní organizace NürnbergMesse GmBh uvádějí, že se pro letošek čistá
výstavní plocha zvětšila o 4 500 m2 na 39 000 m2,
a splnilo se očekávaných 37 000 návštěvníků, z toho 34 % zahraničních, kteří mohli shlédnout 2 200
vystavujících firem. Myšlenka BioFachu se také
představí na samostatných výstavách v Jižní Americe, USA a Japonsku.
Opravdu se návštěvníkům z množství vystaveného zboží točila hlava... Celkem již se nedá najít zboží, které by nemělo svůj obraz v biokvalitě. Zejména se rozrůstá nabídka polotovarů všeho druhu – od
polotovarů pro pečení či vaření v „suché“ podobě
tak zejména chlazený sortiment. Oproti loňsku se
nám zdál úbytek vystavovatelů biooblečení, i když
sortiment pro děti nechyběl, zato posílili vystavovatelé se „zdravým spaním“, tedy materiály pro pokrývky, polštáře a matrace z biobavlny či ovčí vlny.
Výstavní společnost stále vylepšuje zázemí veletrhu. Jak jsme již informovali vloni, samotné výstavní haly, které se podobají halám supermarketů,
byly doplněny vstupní budovou s kongresovými
místnostmi a prostory mezi halami se mění v odpo-
Dokončení na straně 10
è
Ztráta pronajaté půdy bude bolet
nejvíce
Ekologičtí zemědělci, „čekatelé“ na certifikaci
farmy, si po nečekané studené sprše na konci roku mohou trochu oddechnout. Do Programu rozvoje venkova se mohou hlásit již od jara. Dotace
k nim dorazí tedy v roce příštím, vyplácejí se totiž až po uplynutí hospodářského roku. Alespoň tedy to. I když na pětileté období, kdy je třeba dodržet závazek tohoto programu – třeba jen sečení louky, když by se mohla dát také přepást dobytkem –
si stěžuje většina.
Po nějaké chladivé či hojivé náplasti bychom
však potřebovali sáhnout někdy všichni. Nervy
nám rozcuchaly skutečně vážné apely z fóra vědců OSN, kteří konstatovali, že za změny klimatu
mohou z 90 % aktivity lidí na planetě. Řešení situace je již akutní a nutný bude jednotný postup
zemí celého světa. Zůstávám tu spíše pesimistou
– zatím se produkce kysličníku uhličitého nesnižuje, vážná a rázná opatření vlád jsou v nedohlednu. Stačí ekologické chování hrstky lidí ovlivnit stav? Podle jednoho ekologa je nutné snížit spotřebu aut o třetinu, snížit jejich počet a rychlost jízdy také o třetinu, omezit leteckou dopravu o třetinu, aby to bylo na zeměkouli vidět a pomohlo to
předejít katastrofám. Jak toho dosáhnout, když
ekologické chování se nevyplácí? Zatím.
Na českém zemědělství se jistě podepíše nejen
vyšší průměrná roční teplota a s ní nečekané vichřice, přívalové deště a sucha. Zasáhnou je také snížené cukerné kvóty a nadměrný dovoz masa pro supermarkety z ciziny. Náplast se ještě
může nějaká připravit.
Ovšem nejtragičtějším dopadem pro zemědělství jako celek se může stát, když vládní návrh
povolující pohodlnější odkupování půdy cinzinci,
schválí poslanci a senátoři v Parlamentu ČR.
Čeští zemědělci hospodaří z 90 % na půdě pronajaté. Už dnes mají stovky hektarů půdy cizinci
koupeny – v zastoupení českých občanů. Otázkou
bude, zda noví vlastníci budou stávající nájemní
smlouvy prodlužovat, nebo se vrhnou do hospodaření sami – to v lepším případě – či půdu využijí jinak. Noví ministr zemědělství půdu pro vlastní občany zatím ve vládě neuhájil.
Kdo tedy asi přiloží hojivou
náplast?
-vha-
4
biopotraviny
bio l 3/2007
BIOPOTRAVINY V JÍDELNÁCH
tomto případě bio). Je nutné dokázat, že bio je zdravější a kvalitnější, především rodičům.
V ČR se objevují první projekty, které se snaží protlačit biopotraviny do jídelen.
Redaktorka portálu Jídelny.cz se nedávno v Jihlavě zúčastnila kulatého stolu na
toto téma. V diskusi vystoupil i Claus Holler, který účastníky seznámil se zkušenostmi se zaváděním biopotravin z Rakouska.
Související problémy
V prosinci roku 2006 proběhla v Jihlavě diskuze
u kulatého stolu na téma Zavádění biopotravin do
školních jídelen. Promluvil na ní také Claus Holler,
rakouský odborník, který se s účastníky podělil
o své zkušenosti. Některé nápady by se jistě daly
použít i u nás, dobrá vůle na straně jídelen je, myslím, zvláště v poslední době zřetelná.
Biopotraviny v Rakousku a u nás
Ačkoli první „bionýři“ se v Rakousku objevují roku 1927, masový trend směrem k biopotravinám
byl v Rakousku zaznamenán až v letech
1994–1996. Veřejné kuchyně začaly používat
biopotraviny roku 1996. Rakušané mají tedy před
námi desetiletý náskok, navíc jejich vláda také poskytuje biofarmářům vysoké dotace. Za posledních
pět let tam vzrostl trh s biopotravinami o 100%
a dnes tvoří biopotraviny asi 4% z celkového trhu
s potravinami. Tato situace je u nás hudbou budoucnosti, vždy zatímco Rakušané mají asi 20 000 eko
zemědělců, u nás je jich pouze 900. Je tedy zřejmé,
že se od Rakouska můžeme něco naučit.
Zavádění bio v Rakousku v pěti krocích
Nejprve byly samozřejmě zpracovány odborné
studie, které zmapovaly, jak nejsnáze prosadit
biopotraviny do veřejného stravování a jak přitom
ušetřit. Podle toho se pak postupovalo:
Zavedení některých biopotravin – nezavádí se
najednou úplné vaření z biopotravin, jen se přidávají potraviny, které se nejmíň prodraží. Jako nejvhodnější potravina pro začátek se ukázalo mléko.
Ideální je tedy začít používáním biomléka místo
klasického. To navýší náklady asi o 8%. Pokud
ovšem použije jídelna biomléko do všech mléčných produktů, které podává, pak je navýšení nákladů jen asi 2–3%.
Podávání ovoce a zeleniny v sezóně – aby se tolik neprodražily, vyplatí se jídelnám postupovat podle sezóny. Tropické ovoce se tedy objevuje ve veřejném stravování jen v létě, zato má kvalitu bio.
Pokud bude jídelna takto postupovat při všech
svých nákupech, zvýší se jí náklady jen asi o 10%.
Vlastní zpracování produktů – nevyplatí se kupovat biopolotovary, studie dokázaly, že mnohem
levněji vyjde oloupání brambor kuchařkami v samotné jídelně, než nákup již oloupaných polotovarů. Podobně je to s mrkví a dalšími potravinami.
Kupovat polotovary je asi o 46% dražší než vlastní
příprava bioproduktů.
Snížit porce – podle pana Hollera je lepší podávat menší porce v biokvalitě, strávník sice sní míň,
ale jí zdravěji. Řeší se to úpravou norem a také tím,
že si strávníci mohou vybrat množství jídla, které
chtějí odebrat, tedy klasické (to známe i u nás)
„Řekni si o tolik, kolik sníš“. Samozřejmostí je snaha málo jídla vyhazovat.
Přesvědčit strávníky o prospěšnosti biopotravin – tady velmi pomůže reklama, především ta
sponzorovaná velkými supermarkety, které se chtějí odlišit a nalákat zákazníky na něco nového (v
Těchto pět kroků není samozřejmě jednoduchých.
Při zavádění některých biopotravin se ukázaly velké potíže s potravinami, které jsou v kvalitě bio velice drahé – jako například koření, maso a pečivo
(biopečivo vyjde asi o 30% dráž, v Rakousku to řeší tím, že mají jednu velkou biopekárnu, která peče
pro všechny jídelny). Někdy se proto stane, že jídelna zavede jen některé biopotraviny a jinak vaří dál
z klasických. I to je ale pokrok.
Rovněž podávání ovoce a zeleniny v sezóně je
otázka návyku strávníků, je třeba je přesvědčit, což
může déle trvat. V České republice, vzhledem
k menšímu množství ekofarmářů, dochází k tomu,
že (jak se stalo třeba letos u brambor) se nemusí povést úroda a biopotraviny jednoduše nebudou k sehnání. Mnoho jídelen má také problémy s uskladněním, protože pokud kupují ovoce a zeleninu jen
v sezóně, musí je pak delší dobu skladovat, a na to
je třeba poměrně velkých prostor.
Při diskusi s některými pracovnicemi z magistrátů také vyplynulo, že vlastní příprava místo kupování polotovarů se zatím jídelnám příliš nevyplatí. Legislativa a financování jídelen je zatím bohužel nastaveno tak, že vlastní zpracování nezvýhodňuje.
Samozřejmě nejtvrdším oříškem zůstává přesvědčit strávníky (případně jejich rodiče), protože i při
nejlepší vůli je zřejmé, že aby jídelny unesly větší
finanční zatížení, budou muset zpravidla o malinko
snížit porce a zvýšit cenu oběda. Obecně se dá říci,
že při zastoupení biopotravin asi ze 40% stoupnou
náklady asi o 15% při dodržení všech uvedených
pravidel. Vypadá to tedy, že si na plné zavedení
biopotravin do veřejného stravování ještě počkáme,
ovšem inspirací může být třeba zavedení alespoň
některých potravin v této kvalitě.
Budeme také rádi, pokud nám napíšete své názory do diskuse o biopotravinách v jídelnách.
Mgr. Monika PEČKOVÁ
http://jidelny.cz
Jizerské pekárny s bio a bezlepkovým programem
Od prosince 2004, kdy jsme z redakce BIO navštívili Jizerské pekárny, které se kromě pečení
klasického pekařského a cukrářského sortimentu věnují také programu bezlekovému, uplynuly
více než dva roky. Proto jsme se rozhodli po tomto čase opět vyzpovídat ředitele podniku Ing.
Romana Kozáka.
Tenkrát jste měli ve výrobním programu zařazeno několik pekařských výrobků, které jste byli schopni rozesílat zákazníkům. Co nového se od
té doby událo ve vašem programu „bio“?
Každým rokem se snažíme přijít s novým výrobkem, který bude přínosem na trhu s BIO potravinami. To se nám myslím daří, jen namátkou uvedu
oceněnou směs na výrobu žitno-pšeničného
biochleba. V současnosti tak nabízíme 13 výrobků
v biokvalitě.
Máte se svými výrobky úspěchy v potravinářských soutěžích?
Jak jsem již uvedl, jedním z našich oceněných výrobků je Směs na biochléb, která v roce 2005 obdržela čestné uznání jako Česká biopotravina roku
a v témže roce i ocenění výrobek Libereckého kraje. Tato směs současně dosáhla na podmínky pro
udělení značky Klasa. Představíme svoje novinky
také na pražské výstavě BioStyl.
Jak hodnotíte podmínky přidělování značky
Klasa ve srovnání s certifikátem bio?
Bereme vážně pohled zákazníka, který toto označení vnímá jako prestižní značku. Proto jsme také
rádi, že máme výrobek nesoucí toto ocenění.
Jaké bude směřování pekáren v oblasti biokvality do tohoto roku, případně dalších?
Počítáme nadále s rozšiřováním řady našich BIO
produktů. Současně bych vyzdvihl naši druhou specializaci v oblasti pekařské výroby, a tou je produkce bezlepkových potravin. Například jsme vyvinuli
a letos zavedli do výroby dvě nové směsi na výrobu bezlepkového chleba. Jedná se o směs na chléb
jáhlový a vícezrnný.
Dbáte také při provozu pekárny na ekologii?
Například na třídění odpadů, případně využití
nějaké alternativní energie či odpadního tepla?
Dnešním trendem je neustálý tlak na efektivní
a ekologickou výrobu pekařských výrobků. Proto
jsme před několika lety začali využívat odpadního
tepla z pecí na ohřev výrobní páry. Pokud se budeme bavit o odpadech, tak máme pochopitelně zaveden systém likvidace nebezpečných odpadů. A ten
je propracován tak, že i ojeté pneumatiky či nefunkční zářivky jsou recyklovány. Úsporu bych také viděl v obměně vozového parku, který nám ročně uspoří na 60 tisíc litrů motorové nafty a současně
splňuje velmi
přísná emisní
kritéria.
Konzumujete také svoje výrobky
v kvalitě bio?
Kupujete si
třeba také
zeleninu,
ovoce a další
zboží v kvalitě bio?
Samozřejmě.
Není
možné něco
vyrábět a nevědět, jak to
chutná či při
různých příležitostech neochutnat jiné bioprodukty.
Na co bych chtěl poukázat je to, že konkrétně v našem regionu je stále velmi málo možností zakoupit
certifikovaný biovýrobek. Věřím a potvrzují nám to
čísla naší rostoucí výroby v kvalitě bio, že se
biopotraviny stanou běžnou součástí jídelníčku českých zákazníků, tak jak je to již dnes ve vyspělé
Evropě, do které se právem řadíme.
-vha-
bio l 3/2007
biopotraviny
PRODEJNA S VŮNÍ MÁTY
V samém zlatém středu hlavního města Prahy, a přece trochu skryta našim zrakům, se nachází prodejna zdravé výživy především s veganským, vegetariánským a makrobiotickým
sortimentem. Je skryta zrakům turistů i obyvatel Prahy, protože se nachází ve vestibulu metra, jedno patro pod zemí, Můstek na křížení Václavského náměstí a Vodičkovy ulice.
V nadzemní části podloubí můžete najít její součást – lékárnu. Prodejna Máta zde byla otevřena v květnu 2004. Stala se jednou z prodejen se s nejširším sortimentem svého druhu vůbec.
Na její provoz a podrobnosti ze sortimentu jsme
se zeptali vedoucího prodejny Zdeňka Eliáše.
Jak se daří prodejně, která vlastně není lidem
tolik na očích?
Na návštěvnost prodejny si nemůžeme stěžovat.
Ale přece jen, lidé tudy většinou pospíchají do stanice metra a mnoho se nerozhlížejí.
Aje to škoda. V kioscích pražských ulic
se k občerstvení
dosud nabízí především párky, hamburgery a držková.
My, u nas v Mátě,
nabízíme zdravou
a odlehčenou alternativu. Navíc často
potkávám jak rodilé Pražany, tak i turisty ze zahraničí, kteří na Václavském náměstí marně hledají něco dobrého na zub,
například v kvalitě BIO. Právě jim chceme vzkázat:
„Přijte k nám – u nás si jistě vyberete.“
Co můžete v Mátě nabídnout třeba právě pro ty
spěchající, kteří hledají rychlé občerstvení při turistice nebo při polední přestávce v zaměstnání?
Myslím, že patříme k prodejnám zaměřeným na
dobrou nabídku chlazeného sortimentu – v pěti
lednicích a dvou chladících boxech nabízíme pestrou paletu výrobků. Ke svačině si sem mohou zákazníci zajít pro čerstvé celozrnné pečivo z pekárny, která peče z mouky namleté na ručním kamenném mlýnu. K němu máme sortiment vegetariánských pomazánek 30–50 druhů, sýrů i kozích produktů. K tomu nabízíme syrové čerstvé šávy: mrkev, jablko, kokos i jeřabinu. Máme i sladké či zeleninové koláče. Pro trochu „uvolněné“ makrobiotiky objednáváme různé aspiky, špízy, pomazánky,
saláty a sladké krémy bez cukru. Nabízíme také
oběd v krabičce, který vyjde levněji než jídlo v restauraci. Z našeho sortimentu si vyberou také
diabetici i lidé s bezlepkovou dietou. Samozřejmě
nabízíme čerstvé saláty a nejrůznější bagety.
Co byste z vašeho sortimentu doporučil těm, kteří tolik nespěchají a mají čas se v prodejně rozhlédnout a potom si doma něco dobrého připravit?
Snad náš sortiment, který má na tři tisíce položek
od padesáti dodavatelů, může uspokojit každého
zákazníka nadšeného pro zdravý životní styl. Samozřejmě i ty, kteří hledají výrobky pocházející
z ekologického zemědělství – BIO. Sortiment
v kvalitě BIO odhaduji na jednu třetinu. Nabízíme
pro ně obilniny, vločky, luštěniny, pohanku, oleje
i zdravé sladkosti. Čaje a byliny nabízíme v mnoha
desítkách druhů. Jsme také například první prodejnou, která nabídla originální kakaové boby, neboli
pravou čokoládu. Máme tu BIO mořské řasy, nebo
nabídku od jediného českého výrobce BIO–medu.
Máte ještě další sortiment výrobků, které vyhovují ekologickému chování a dobrému přístupu zákazníka k vlastnímu zdraví?
V našem sortimentu je také přírodní kosmetika od
sedmi dodavatelů, aromaterapie, ajurvédské přípravky i kosmetika pro děti a maminky. Také si
u nás nakoupíte pohankové polštářky. Pro ekologic-
ky zapálené spotřebitele máme samozřejmě ekologické čisticí prostředky. Také zde máme informační koutek s časopisy pro vegany a vegetariány, Aperio i měsíčník Bio a další informační letáky pro
podporu ekologického zemědělství a ochranu přírody. Nechybí ani knihy z oblasti kuchařek a léčby
zdravou stravou. Dále také přírodní svíčky a různé
dárkové předměty.
A jaká je vnitřní „filozofie“ vaší prodejny?
Prodejna je zaměřena hlavně na hodnotnou
bezmasou stravu, jak už je ze sortimentu zřejmé.
Rozhodně to ale neznamená, že jsme tu výhradně
pro vegetariány – naopak – vítáme zákazníky, kteří
se chtějí se zdravou stravou teprve seznámit, vyzkoušet si její blahodárné účinky. Často se stává, že
lidé k nám přijdou jen z pouhé zvědavosti a po čase se z nich stanou pravidelní zákazníci, kteří pak
myšlenku zdravého stravování šíří i mezi své kolegy v zaměstnání či doma ve svých rodinách – z takových máme upřímnou radost. Pro lidi, kteří nechtějí kupovat „zajíce v pytli“ pořádáme u nových
výrobků zdarma pravidelně ochutnávky. Pokud jste
se ptala na můj osobní pohled, jsem 16 let vegetariánem, tedy asi polovinu svého života, ale zajímá
mne i to další – etické, ekologické i sociální souvislosti. Když uvážíme, že ze stejného pozemku, ze
terého se uživí jeden člověk, pojídající maso, se
uživí deset vegetariánů, nebo že pro produkci kila
vepřového masa se musí prasátko nakrmit sedmi kily obilovin, zjistíme, jak je někdy náš lidský přístup
extrémně neekologický, a tím pádem i neekonomický. Myšlenka uctivého chování ke zvířatům je vždy
namístě, ale pomysleme na zbytečný a krutý konec
životů zvířat v době, kdy víme, že maso není nutno
zařazovat do jídelníčku. Bolest způsobovanou naší
lidskou sebestředností (já, člověk, já – pán světa) nelze odčinit ani tzv. biochovem. Dalším bodem „vnitřní filozofie“ obchodu Máta je, že si vybíráme mezi
našimi dodavateli především firmy s českým zázemím a menší dodavatele, kteří dělají svoji produkci –
třeba pečení koláčů nebo různých sušenek a kuliček
– poctivě a tradičně, takzvaně „podomácku“. Sami to
pak poznáte na skvělé chuti těchto výrobků.
A další plány?
Pro zákazníky v naší prodejně připravujeme další
příjemná překvapení. Zákazníci u nás budou spokojeni – ač jsme ve středu města, prodáváme s nižšími cenami než bývá běžné. Myslím, že i to, že naše společnost provozuje ještě lékárnu je vhodné
spojení. V lékárně najdou zákazníci kromě klasického lékárenského sortimentu ještě další doplňky
výživy přírodního charakteru, a tak se mohou o své
zdraví starat kompletně na jednom místě.
Miroslava VOHRALÍKOVÁ
5
KALENDÁRIUM
KOZÍ FARMA BŘEZÍ
24. března od 9 do 18 hodin
Den otevřených vrátek
Farma pro vás nabízí malé posezení spojené s nabídkou letošních jarních výrobků z kozího mléka,
např. bílé a ochucené kozí sýry, tvaroh, mléko a bylinkové pomazánky. Kozí farma Březí a její kůzlátka
se těší na vaši návštěvu právě 24. března 2007.
Provoz a nákup na farmě je každodenní i o víkendu,
můžete se však objednat na tel.: 607 914 730 nebo emailem [email protected], www.ekofarmabrezi.cz
EKOLOGICKÉ CENTRUM VERONICA
HOSTĚTÍN
Ovocné dřeviny v krajině – série 5 dvoudenních
teoretických i praktických seminářů zaměřená na
ovocné dřeviny a jejich význam v krajině.
Úvodní blok: 13.–14. dubna Ochrana přírody
a krajiny – série 7 dvoudenních seminářů s tématy:
legislativa a stav ochrany ŽP, Natura 2000, krajinné
plánování, krajinný ráz, protipovodňová a protierozní ochrana aj.
Úvodní blok: 20.–21. dubna Řemeslný kurz práce se dřevem
Cyklus přednášek a seminářů pro zahrádkáře
Bylinkové záhony: 1. května 2007 – bylinky, jejich uplatnění v kuchyni i na záhonech, konstrukce
bylinkových záhonů, kombinace s dalšími užitkovými rostlinami.
Zelené střechy: 8. května 2007 – konstrukční řešení extenzivních střešních zahrad – teorie i praxe.
Trvalkové záhony: 12.–13. května 2007 – teorie
i praxe potřebná k vysazování trvalkových záhonů
s uplatněním pestrých kombinací domácích
a okrasných druhů rostlin.
Přírodní ploty: 2.–3. června 2007 – možnosti
ohraničení pozemků, výběr rostlin a materiálů pro
ploty, způsob pěstování živých plotů. Účast na většině kurzů je díky podpoře z ESF bezplatná, účastníci si hradí jen ubytování a stravu.
Více informací: ZO ČSOP Veronica, Hostětín 86,
687 71 Bojkovice, www.veronica.cz/hostetin,
[email protected], tel.: 572 641 855
CENTRUM VERONICA BRNO
13. března – Den otevřených dveří v pasivním
domě, lektorované prohlídky domu s minimální
spotřebou energie, seznámení s jednotlivými
technologiemi a materiály ekologického stavitelství. Skupiny prosíme o přihlášení předem – Hana
Němcová – 572 641 855
BIOPOTRAVINY V MALOOBCHODĚ
Konference se uskuteční v pátek, 16.3.2007
od 9.30 do 15.00 hodin v Průmyslovém paláci
Výstaviště Holešovice v Praze, registrovat se
na ni je možno on-line na www.biostyl.cz.
MEZINÁRODNÍ VELTRH SIAB 2007
Od 5. do 9. května 2007 se bude v italské
Veroně konat 8. ročník mezinárodního
veletrhu pekárenství, cukrárenství a jejich
technologií, SIAB 2007. Výstava je určena
odborné veřejnosti a nabídne aktuální informace z těchto oborů. V rámci výstavy se budou konat také doprovodné akce a soutěže
(International Pizza Dessert Trophy, Acrobatic
Free Style Cup aj.).
6
biopotraviny
BioNákup pana Cuketky
http://www.cuketka.cz
Salát caprese s buvolí mozzarellou
a extra vergine olivovým olejem
z Toskánska
Tento typicky letní salát je snad ten nejlepší a nejsnadnější salát, jaký může italská kuchyně nabídnout. Určitě jste ho už všude viděli alespoň milionkrát, ale já si na něm právě tak dobře smlsnul,
že neodolám a přispívám zde vlastní verzí...
Hlavní finta veškeré italské kuchyně je používání
těch nejlepších a hlavně sezonních surovin. Právě
proto připomíná italská kuchyně v podání českých
picerií (sic!) nepodařený černý humor. Pokud jste
se již někdy zabývali receptem na salát caprese, určitě už jste opakovaně slyšeli, že pokud použít
mozzarelu, tak jedině tu pravou bůvolí.
Několik posledních let máme docela štěstí a tak si
už i v obyčejném supermarketu můžeme dopřát
pravou certifikovanou Mozzarella di Bufala
Campana (cena kolem 50 Kč). Já se s mozzarellou
moc nemydlím a nejčastěji kupuji „obyč“ napodobeniny, jako je například Zotarella (Delvita asi 20 Kč),
která mně díky své ceně a docela obstojné chuti vyhovuje. Vizuálně byste je od sebe asi nerozeznali, ta
bůvolí je snad jen o kousíček bělejší. Na řezu má
méně vláknitou a více tvarohovitou strukturu. Chuově a vůní však už tu pravou variantu snadno
rozpoznáte. Bůvolí mozzarella už opravdu nepřipomíná bílou gumu bez chuti, ale má jemně pikantní
chu a je o něco více slaná. Na obranu Zottarelly
musím říct, že nějaká ta chuová složka (a dokonce
obstojná) tam je také.
Závěr tedy zní – při ochutnání pravé mozzarelly
rozhodně nečekejte nějakou pecku. Za ochutnání
určitě stojí (už jen to vědomí, že pochází z obřích
černých krav a se sýřeninou pracují staří chlupatí
italové stojí za to, ale myslím si, že podobně jako já,
na jejím striktním používání nebudete trvat.
Toskánský olivový olej – Olio Extra Vergine di
Oliva (Antico Frantoio Toscano la Macina) – malý
250 ml poklad, který jsem dostal jako dárek z olivového hájku s lisovnou přímo z Toskánska. Trošinku
už sice povolil barvu (možná díky skladování v čirém skle), ale jinak se stále drží ve formě. Na olivový olej Salvagno sice nelepí, ale jinak je nad průměrem! Pokud si chcete dopřát skutečně dobrý caprese, při výběru oleje bute nekompromisní.
Kořeníme pepřem, solí a těsně před podáváním
zalijeme olivovým olejem. Žádné mixování, odstávání ani nic podobného. Já se přiznám, že mne tahle ortodoxní varianta nikdy nezachutnala, a tak
jsem si klasický desítky let osvědčený recept upravil po svém.
Používám totiž keříčková cherry rajčátka (ty nejsladší se žlutou prdelkou), která půlím. Do misky
k nim přidám kostky mozzarelly (cca 1,5 cm), okořením mletým pepřem a solí a zaleji štědrou dávkou
olivového oleje. Abych to „prznění“ ještě připojistil,
tak jako vrchol přidám lžičku třtinového cukru nebo
medu (podle nálady). Tohle vše pořádně promíchám a před podáváním nechám tak 5–10 minutek
odstát. Já vím, tohle snad už není Insalata Caprese,
ale Insalata Cukitese.
Řekněte sami – kdo by odolal? Salátek si vychutnejte jako nenáročnou svačinku pro teplý den místo oběda. Podávejte nejlépe s bílou bagetkou/ciabattou (ale klidně i s celozrnným chlebem). A ta šáva, která zbyde nakonec? Mmm,
aaaah, mmmh!
bio l 3/2007
CHVÁLA MLÉKA 2
Bůvolí mléko a bůvolí mozzarella
Dnes ovšem platí za pravou mozzarella vyrobená z mléka bůvolího, která se též těší mimořádné pověsti. Tu prý o tři století později začali
připravovat obyvatelé malého městečka Battipaglia nedaleko Neapole.
První bůvoli byli do Itálie přivezeni pravděpodobně během 16. století, a to na pastviny v Kampanii
právě v okolí Neapole. Byli chováni jen v malých
stádech, proto je po této krajině dodnes roztroušeno
velké množství malých mlékáren vyrábějících
mozzarellu z jejich mléka. Většina z nich se nyní
zapojila do nejznámějšího sdružení Consorzio
Mozzarella di Bufala Campana, které dbá na dodržování všech ustanovení a předpisů, jež se týkají
původu a kvality této sýrové speciality, a zejména
na to, aby bylo k její výrobě skutečně používáno
výhradně bůvolí mléko. Objem jeho dodávek
ovšem vzhledem k obrovskému vzrůstu poptávky
může krýt jen malou část spotřeby. Čtyři pětiny vyrobené bůvolí mozzarelly se kromě toho prodají na
domácím trhu a spotřebují přímo doma. Na vývoz
za hranice tak připadá jen malá část.
K výrobě jednoho kilogramu je přitom potřeba
jen čtyři až pět litrů bůvolího mléka pro srovnání:
spotřeba kravského mléka na kilo výrobku činí
sedm až osm litrů.
„Mozzarrela di bufala“ se při výrobě nezahřívá na
tolik stupňů jako mozzarella z mléka kravského.
Díky tomu má ve srovnání s ní poměrně svěžejší
chu a ovšem také menší trvanlivost, takže výrobky
malých italských mlékáren ponejvíce dosahují životnost pouhé čtyři až pět dní. Trvanlivost je možné prodloužit silnějším zahřátím, pro vývoz tak lze
dobu spotřeby buvolí mozzarelly protáhnout až na
dvacet dní. Přitom ovšem hraje důležitou úlohu především její konzervace v solném nálevu.
Zevně se oba druhy mozzarelly nijak neliší a jsou
prakticky nerozeznatelné, bůvolí je však měkčí a mléčnější v jádru, což podtrhuje zvláštní chu bůvolího mléka. Její výroba však představuje pouze asi
jen setinu z celé výroby mozzarelly vůbec.
Na českém a slovenském trhu se objevují výhradně sýry připravované z mléka kravského, ty z bůvolího jsou totiž velmi drahé.
http://www.gastroform.cz/catalog/newsdesk
_info.php/newsPath/16/newsdesk_id/120
Kobylí mléko
Mléko kobyl a oslic obsahuje velmi málo tuku
a bílkovin, ale má velký obsah cukru. Nejlepší mléko s vysokým obsahem dietetických účinků poskytují kobyly plemene Haflinger. Koňské mléko se
podobá mateřskému mléku. Chemické složení kobylího mléka obsahujícího málo tuku a bílkovin
a mnoho laktózy je podobnější lidskému mateřskému mléku více než mléka jiných druhů zvířat. Kobylí mléko se také vyznačuje vysokým obsahem syrovátkových bílkovin a také tím, že je mimořádně
bohaté na polynenasycené mastné kyseliny. Tím je
toto mléko zajímavé z výživově-fyziologického
hlediska a je tak potenciální složkou dietních potravin a potravin pro lékařské účely.
Kobylí mléko je přírodním zdrojem látek
s harmonizačními a regeneračními účinky. Díky
vysokému obsahu imunoglobulinů, lysozymu, specifických proteinů, vitamínů a minerálních látek
posiluje především obranyschopnost organismu.
Proteiny kobylího mléka (albuminy, globuliny,
imunoglobuliny, lysozym a aglutiny) mají výrazné
bakteriostatické účinky a mobilizují obranyschopnost organismu. Složení kobylího mléka je velice
odlišné od složení mléka kravského, je však velmi
podobné lidskému mateřskému mléku. Jeho podobnost je nejvýznamnější v obsahu IgA (specifickém
imunogloubulinu) a lysozymu, látek důležitých pro
správnou funkci vlastních obranných mechanizmů
organismu. Kobylí mléko obsahuje také vysoké
množství esenciálních mastných kyselin – kyseliny
linolové, linoleové a arachidové, které zvyšují
odolnost organismu proti infekcím. Kromě imunostimulačních účinků přispívá kobylí mléko také
ke zlepšení činnosti srdečního svalu, svalové tkáně
a cévního systému, příznivě ovlivňuje trávicí systém, oblast jater, žaludku a střev. Konzumace kobylího mléka příznivě ovlivňuje produkci užitečné
střevní mikroflóry. Pozitivní vliv kobylího mléka se
projevuje i na stavu centrálního nervového systému
a žláz s vnitřní sekrecí.
Složení kobylího mléka
Kobylí mléko je bifidní, málo tučné mléko, s vysokým obsahem vitamínů. Má mnoho nenasycených mastných kyselin (linolové, linoleové a arachidonové). Biologická hodnota je podmíněna
esenciálními aminokyselinami a polypeptidy. Ko-
Farma MARWIN
bylí mléko obsahuje stejně imunoglobulinů a mléčného cukru jako mléko mateřské, 2x více mléčného
cukru a pouze polovinu tuku než kravské mléko.
Významný je obsah glykoproteinů. Tyto bílkoviny
posilují obranné tělesné složky a podporují imunitní systém. Zabraňují předčasnému stárnutí, protože
příznivě ovlivňují obranyschopnost buněk.
Proteiny přispívají k výrazným bakteriostatickým
účinkům kobylího mléka a mobilizují obranyschopnost organismu. Mezi proteiny kobylího mléka patří albuminy, globuliny a imunoglobuliny, glykoproteiny, lysozym, aglutininy.
Přestože obsah celkového tuku a cholesterolu je
v kobylím mléce nízký, obsah esenciálních mastných kyselin (linolová, linolenová, arachidová) je
vysoký, což je pro lidský organismus velmi výhodné. Největší množství esenciálních mastných kyselin se spotřebuje na tvorbu buněčných a intracelulárních membrán, včetně pokožky. Nedostatek esenciálních mastných kyselin se projevuje na pokožce
zvýšením propustnosti pro vodu, tvorbou ekzémů,
šupinaté kůže a větší náchylností kůže k infekcím.
http://www.orling.cz/imunitin_studie1.htm
bio l 3/2007
recepty – poradna
Orientální skopové ragú s jablky a hrozinkami
Podle Emmi Erni ze Švýcarska
Předpis je pro 4 osoby.
800 g až 1 kg libové skopové kýty, 1 pol. lžíce
špaldové mouky, 1/2 čajové lžičky soli a galgantu, po
špičce nože prášku z hřebíčku, muškátového oříšku,
bertrámu a skořice, 2 biojablka, 1 menší biocibule,
2 stroužky staršího česneku, 1 dl červeného biovína,
7–8 dl masového vývaru, 40 g hrozinek (nejlépe korintky), 1 kousek celeru, 2 ks bobkového listu
Maso nakrájíme na kostičky a smícháme v míse
s kořením a moukou, necháme zakryté hodinu proležet. Pak maso opražíme na másle či řepkovém
oleji, možno i ve slunečnicovém. Jablka nakrájíme
na kousky, přidáme cibuli, česnek a lehce po dvě
minuty smažíme, přilijeme červené víno a až nakonec přidáme vývar a zbylé ingredience.
Maso a jablka spolu dusíme, doba varu je 1–2 hodiny na menším plameni – podle kvality masa.
Ovečky mají maso měkčí, beránci i něco tvrdší. Jablka lze zcela rozvařit. Teprve těsně před podáním
dochutíme solí, cukrem a kořením. Odstraníme celer, někteří lidé ho nemají na talíři rádi.
Podává se s přílohou rýže či kernotta (špaldové
kroupy), lze ale připravit i jako rizoto, kde se rýže
vaří s 1–2 hřebíčky, 1 bobkovým listem, které se
před podáním odstraní.
Tipy sv. Hildegardy
Lidé s nemocným žaludkem nesmějí jíst syrovou cibuli, ale zase česnek se má jíst spíše syrový, takže
v jídle se užívá česnek starší, který až vařením zase nabyde svou sílu. Pokud bychom nechtěli, aby byl česnek cítit při vaření v domě, odstraníme z něj klíčky.
Překlad z němčiny W. Gregorová
Biokuchařka Hanky Zemanové kuchařkou roku 2006
V soutěži o nejlepší kuchařskou knihu roku
2006 zvítězila Biokuchařka Hanky Zemanové
z nakladatelství Smart Press.
Třetího ročníku soutěže odborného časopisu pro
kuchaře a cukráře Minutka o nejlépe zpracovanou
kuchařskou knihu se letos zúčastnilo 8 knih z 6 nakladatelství. Komise hodnotila přihlášené knihy
z hlediska odborného zpracování receptur a doprovodného textu, i z hlediska celkového přínosu pro
SKOŘICE – léčí nebo škodí?
V cizích časopisech se v poslední době objevila
varování před používáním skořice v léčitelství, pisatelé se odvolávali na obsah kumarinu ve skořici
a své pokusy s pokusnými hlodavci, kteří po kumarinu ve vyšší podané dávce hynuli. Neuvědomili si
ale asi, že tu hraje velkou roli množství užité v léčitelství.
Měli se poučit u Paracelsa, který už dávno před
námi řekl: „Všechny věci obsahují jedy a nic není
bez jedů. Rozhodující je pouze množství – zda se
pak jedná a jed – nebo lék!“
Takže – zachovejme zdravý rozum a držme se
slov sv. Hildegardy, která o skořici říká toto: „Skořice je velmi teplá a má velkou sílu. Má v sobě
i mírnou vlhkost, přesto ale její teplo je tak silné, že
vlhkost potlačí. ... Kdo skořici často jí, tomu ubudou špatné šávy a utvoří se dobré. Kdo má v hlavě
pocit tíhy a tuposti, kvůli čemuž se mu špatně dýchá
nosem, a práškuje skořici a prášek, pak jí s trochou chleba či ji slíže jen tak ze dlaně. Skořice rozpustí špatné šávy a nemocnému se v hlavě uleví.“
Převedli-li bychom její slova do moderní mluvy,
zjistili bychom, že vlastně mluví o příznacích u chorého, o zahlenění čelních a čelistních dutin – a kdo
tyto potíže někdy měl, jistě by raději užíval skořici,
než se pak případně podrobil punkci...
WG
gastronomii. Grafik posuzoval kvalitu sazby, grafického zpracování, fotografií a tisku. Letos měly
přihlášené knihy srovnatelnou, a dá se říci, že i vysokou úroveň. Stálým nedostatkem u knih, které
byly převzaty z cizojazyčných originálů, je nepřesný překlad u surovin i technologií přípravy. Důležité je i přesné zacílení kuchařských knih – jiné znalosti mají profesionální kuchaři a jiné zase ti, kdo
jen rádi vaří. U některých knih se velmi šetřilo na
fotografiích, nevalná byla i kvalita tisku. Je velmi
těžké v jedné knize stejně zaujmout laiky i profesionály, to se podaří jen malému procentu kuchařských
knih. Letošní „Kuchařské knize roku 2006“ se to
zdařilo. V Biokuchařce Hanky Zemanové, která je
psaná velmi moderní formou, najdou mnoho zajímavých informací o biopotravinách v netradičních úpravách i kombinacích laici i profesionálové. Ten, kdo chce jít s dobou, musí do své hlavy i jídelního lístku zařadit i biopotraviny. V této knize najde
mnoho inspirace pro zajímavou a netradiční přípravu.
www.flora.nikde.cz
Bylinka babské ucho
hledá Saxanu
Čtenářům BIo se omlouváme za špatný obrázek a
název šalvěje u článku v minulém čísle, babské ucho má
lidový název šalvěj přeslenitá a nikoliv šalvěj lékařská,
jak nás upozornila Jaroslava Marková z ekofarmy
Mlýnec, která bylinky také pěstuje.
-vha-
Na nachlazení a horečku
rakytník poslouží ti, holečku!
Rakytník řešetlákový
Hippophae rhamnoides
Užívaná část rostliny: zralé plody – Fructus
Hippophae rhamnoides
Botanika: Rakytník řešetlákový je nízký až
středně velký keř, který ovšem může vyrůst až do
velikosti nižšího stromu – do 5 m. Kořeny vrůstají
hluboko do země, od hlavního kořene rostou četné
postranní. Větve a výhonky jsou silně trnité. Lístky
řešetláku připomínají vrbové, jsou lineární a na
spodní straně stříbřitě chlupaté – nenápadná kvítka
po oplodnění tvoří oranžové svítící bobule vejčitého tvaru. Málokdy jsou větší než 1 cm a obsahují
ořechovité jádro. Chutnají velmi kysele a mají trpkou vůni.
Výskyt: hlavně v přímoří na písčitých plážích, dá
se samozřejmě pěstovat i v zahradě a parku v našich klimatických podmínkách. Řešetlák je velmi
vhodný na svahy a stráně, protože je svými kořeny
upevní proti sesuvu půdy.
Čas květu – duben, čas zrání plodů – září, říjen.
Sklizeň je kvůli trnům svízelná a pracná.
Po sklizni se plody zpracovávají na šávu, džem
nebo marmeládu.
Obsahové a účinné látky: 200–900 mg, vitaminu C, provitamin A, vitaminy skupiny B, vitamin
E, F a PP, minerály, ovocné kyseliny, cukr, flavonoidy a anthokyany.
Léčebné účinky a použití: plody s tak velkým
obsahem vitaminu C se hodí hlavně jako osvěžení
při nachlazení a při horečnatých chorobách. Šáva
se užívá po lžících (3x denně jednu lžíci) nebo lze
užívat i vícekrát denně lžičku džemu či marmelády.
Pokud by nám to bylo moc kyselé, lze samozřejmě
dle chuti přisladit.
Řešetlák jako domácí léčebný prostředek: tam,
kde se hojně vyskytuje či je doma pěstován, zpracovávají se bobule na různé šávy, marmelády
a ovocné kaše, které jsou pak při chorobách z nachlazení podávány jako lék – na chlebě, jako nápoj
a podobně. Značně blahodárný účinek lze očekávat
u horečnatých chorob – teplota zakrátko klesne.
Vedlejší nežádoucí účinky: nejsou známé žádné,
snad jen tehdy, byl-li by kdo na řešetlák alergický.
Waltraud GREGOROVÁ
8
trvale udržitelný život
Domácí krajinou s adrenalinem i ekologicky
Pohodový aktivní pohyb v krajině – pěšmo, kolmo či koňmo může odbourávat pro někoho škodlivý adrenalin, a nebo může navozovat zajímavé nácvikové situace – s trochou zdravého adrenalinu,
které třeba poslouží při přežití příštích klimatických změn. Pohyb a přežívání v krajině nelze procvičit ze židle z počítače... Pobyt v odlehlých oblastech naší republiky může umožnit chápat soulad
s přírodou i teorii trvale udržitelného života.
Krajinou orlů a bizonů
Mnoho lidí hledá adrenalinové i poznávací zážitky v dalekých zemích a netuší, jaká krásná
příroda je skryta v našem pohraničí. Část této
krajiny byla kdysi nepřístupná a zadrátovaná
v železné oponě, a tím vlastně chráněná, nyní je
však její bohatství civilizací opět drancováno.
Proto by pohodový ekoturismus jen přispěl k jejímu vhodnějšímu obhospodařování v souladu
s principy trvalé udržitelnosti. Například
v Biosférické rezervaci UNESCO Třeboňsko byl
koncem minulého století uměle vysazen původní druh v naší krajině orel mořský. Rozšířil se
a nyní již zde několik párů hnízdí. Náhodní návštěvníci orlům nevadí. Ale někteří náruživí pozorovatelé orly sledují a fotografují při hnízdění,
a to těmto plachým králům ptactva dosti znepříjemňuje život. A právě poučení ekoturisté mohou zase sledovat a fotografovat veškeré neuvážené zasahování civilizace do přírodní rovnováhy.
V české krajině ubývá motýlů a květnatých
luk. Mimo jiné je to způsobeno i tím, že z krajiny zmizela stáda zubrů a pasoucího se skotu. Původní travnaté plochy mnohdy zarůstají křovinami a mění se v lesní společenstva.
U romantické osady Texas na Třeboňsku skupina belgických podnikatelů ověřuje chov bizo-
nů v české krajině a získané maso výhodně zpeněžuje v bruselských luxusních restauracích.
Na nedaleké farmě Lutová se kdysi obnovoval
pastevní chov skotu s produkcí ekologického
mléka i telecího masa, ale ti bizoni jsou komerčně úspěšnější. Ale zubři a bizoni jsou nebezpeční pro adrenalinově nahlouplé návštěvníky, kteří
se snaží proniknout k nim do ohrady. Proto by se
mohla otestovat turistická přitažlivost a rentabilnost chovu starého hodného českého tažného
vola, který je na různé lidské nerozvážnosti navyklý.
Zapomenuté tradice
Z Vitorazské náhorní plošiny v sousedním Rakousku se do Třeboňské kotliny drásá úzkým kaňonem romantická říčka Dračice (viz též Bio
Kaňon říčky Dračice na okraji Třeboňska může dospívající mládeži odbourávat škodlivý adrenalin
stresu. Někteří rodiče jsou rádi, že se jejich děti vydovádějí a získávají užitečné pohybové návyky.
4/2004), nedaleko se kdysi nacházela významná
ložiska železné rudy. Proto zde kdysi vznikaly
hutě, mlýny na železnou rudu a hamry. Kovaly
se zde řetězové mosty pro Prahu a kolejnice pro
první středoevropskou koněspřežku Linec –
České Budějovice. Po vytěžení rudy upadla průmyslová minulost v zapomenutí a dnes je zde
přírodní rezervace začleněná do soustavy Natura
2000. Řemeslnou minulost oblasti dokumentuje
Venkovské muzeum Kojákovice.
Žhavá současnost v pohraničí
Geologické památky dávné minulosti v bývalé železné oponě mohou sloužit jako turistické výletní
cíle. Zůstanou-li skryté, tak je novodobí loupežníci
rozeberou jako dekoraci svých letních sídel. Citlivá
domácí ekoturistika tak může pomoci zachraňovat
naše přírodní bohatství.
Po pádu železné opony v roce 1989 zkolabovalo zemědělství, textilní i sklářský průmysl a krajinou obcházelo strašidlo nezaměstnanosti. Z rakouského Schremsu se na vzdálenost asi dvaceti
kilometrů rozšířila do Suchdola nad Lužnicí
montážní výroba elektrických jističů. Špičková
inteligentní zařízení na regulaci a šetření elektrické energie mají nyní velice dobrý odbyt a jsou
i ekologicky prospěšná. Firma má v Čechách asi
1200 zaměstnanců, přijímá stále další šikovné
ručičky a nejžádanější profesí je svářeč. V sousedním Rakousku se mnoho pracovníků z firmy
po práci věnuje svým zahrádkám i ekozemědělství, u nás se tomu lidé příliš nevěnují a relaxují jinými způsoby. I když práce svářečů je náročná na oči a žádala by si zvýšený přísun biodoplňků ve stravě.
Jan PAPÁČEK
bio l 3/2007
Centrum ekologických
projektů v Hostětíně
Jméno malebné bělokarpatské vesničky Hostětín, ležící mezi Bojkovicemi a Slavičínem, je skloňováno mezi ekology již řadu let. Přesněji – od roku 1997, kdy zde vznikl první ekologický projekt –
kořenová čistírna odpadních vod.
V dalších letech následovala výstavba obecní výtopny na biomasu, moštárny produkující mošt
v BIO-kvalitě, instalace solárních kolektorů, rekonstrukce staré sušírny ovoce, instalace úsporného veřejného osvětlení a řada dalších projektů. V říjnu
2006 byly tyto aktivity zastřešeny dokončením stavby seminární budovy Centra Veronica Hostětín,
s přednáškovým sálem pro 60 osob a ubytovacím
objektem pro 25 hostů. Seminární centrum je unikátní nejen svým posláním, ale i jako samotná stavba. Je totiž praktickou ukázkou ekologického stavitelství – bylo navrženo jako nízkoenergetický, tzv.
„pasivní“ dům s minimální spotřebou energie.
Prostory byly postaveny v duchu myšlenky „moderně a tradičně“. Proto zde byla využita kombinace
nejmodernějších technologií a materiálů, napomáhajících maximální úspoře spotřeby energie, a přírodních materiálů a principů, známých po dlouhá
staletí. Systém řízeného větrání se zpětným ohřevem vzduchu, tzv. rekuperaci, špičková okna s trojskly a další technologické prvky tak doplňuje například použití slaměných balíků v izolaci stěn a stropů,
hliněné omítky v naprosté většině interiéru, či dřevěné modřínové obložení ubytovací části. Pokoje jsou
vybaveny dřevěným nábytkem s certifikátem šetrného lesního hospodaření FSC, při provozu jsou používány ekologicky šetrné výrobky a vaření je z velké
míry zajišováno z BIO-potravin.
Centrum Veronica Hostětín poskytuje vzdělávání
v oblasti ekologie a udržitelného rozvoje. Nabízí semináře, exkurze a odborné či řemeslné kurzy pro široký okruh zájemců – veřejnost, pracovníky státní
správy a místních samospráv, neziskových organizací, zemědělce a ovocnáře, odborníky z oblasti stavění aj. Je ojedinělé svým zaměřením na dospělé zatímco ekologických center pro děti a mládež je
v České republice více, systematické vzdělávací programy pro dospělé v tomto oboru nabízí jen málokdo. Ovšem školákům a studentům, či rodičům
s dětmi se zde nevyhýbají, naopak i pro ně je připravena řada exkurzních či pobytových programů.
Na rok 2007 připravil tým Centra především akce
pro ovocnáře, zahrádkáře a všechny zájemce
o ochranu přírody a krajiny, kterým chce nabídnout
cykly seminářů a odborných kurzů kombinujících
teorii s praxí. Centrum nabízí k pronájmu konferenční sál ke společenským, vzdělávacím i volnočasovým aktivitám. Součástí nabídky je i možnost ubytování v 10 pohodlně zařízených pokojích pasivního
domu s vlastním příslušenstvím.
RV
TIP NA VÝLET
Protože v dnešní hektické době mnoho občanů
nezná přírodu ani historii svého nejbližšího okolí,
pořádá Spolek přátel kaňonu říčky Dračice jakési
pochodující diskusní Ekofórum s exkurzemi na zajímavá místa česko-rakouského pohraničí. Ti
adrenalinoví návštěvníci mohou přerovnávat balvany ve starém kamenolomu. Začátky výletů jsou
od 10 hodin v sobotu 7. dubna, 5. května či 29. září v přírodně ekologickém kempu „U Pavlisů“ ve
Františkově u Dračice (http:// www.sweb.cz/
upavlisu/). Bližší informace si můžete vyžádat na
adrese: Ing. Jan Papáček, Hamr 19, 378 06 Suchdol nad Lužnicí (ale ne na poslední chvíli).
http://www.blognoviny.cz/sraz-elektromobilu/
bio l 3/2007
receptář
9
Zemědělci bez hranic informují
Zhruba před pěti lety proběhl prostřednictvím
měsíčníku Bio kolektivní sběr pecek zajímavých
meruněk a broskví. Zasílali jste pecky z Čech
a Moravy ze stromů, které vás něčím zaujaly. Slíbil jsem, že v průběhu růstu semenáčků vás budu
informovat o výsledcích.
MERUŇKY
Sešlo se zhruba na dvacet různých typů. Všechny
shodně vyklíčily už druhým rokem po výsadbě. Semena byla vyseta nebo spíše zatlučena do nehnojeného vyprahlého pruhu mezi stromy. Hloubka ornice
zhruba 10 cm – pak opuková skála. Řady byly označeny sloupky a první dva roky se tráva v meziřádcích
sežnula nebo sešlapala. Všechny malosemenné pecky vykazují větší vitalitu než pecky velké. Velmi nadějně vypadá meruňka ALATAV. Má úžasnou historii.
Ještě za dob komunismu se skupinka horolezců
dostala do Himálají, kde občas dostali od domorodců sušené meruňky. Po příjezdu do Čech si jeden
člen expedice sáhl do kapsy - a ejhle! Ona tam zůstala pecka! Z legrace ji píchnul u sloupku plotu. A ejhle! Ona tam vyrostla krásná meruňka. Před šesti lety poprvé zaplodila spoustu malých a sladkých plodů. Nadšený horolezec poslal osm pecek svému příteli meruňkáři, který se zabývá šlechtěním. Byl jsem
u něj zrovna, když rozbaloval dopis, ze kterého se
pecky vykutálely. Slovo dalo slovo a tři pecky z himálajského ALATA cestovaly k nám na Džbánsko.
Vcelku ale všechny semenáčky rostou velmi pomalu. Největší keřík má tak 90 cm. Velmi se liší
vzhledem, barvou kůry a trnitostí. Všeobecně se dá
říci, že čím hladší kůra, tím větší mrazuvzdornost
a otužilost.
BROSKVE
Asi neexistuje vděčnější ovoce na peckaření (pěstování ovocných stromů z pecek). Je vskutku s podivem, že odborná literatura na toto téma mlčí a naopak tvrdí, že bez roubování nelze! Broskvičky rostly
v „hladomorně“ jen o trochu lépe. Nejvyšší zasahuje
zhruba 1,2 m. Přes to tento rok některé poprvé
zaplodily. Jednu až tři plody pro radost sadaře. Co je
ale naprosto nejúžasnější: jedna z broskviček je žlutomasá, s krásnou sametovou slupkou a sladkou
a šavnatou dužinou.
Jako nejlepší strategie se ukázalo při pěstění toto:
první rok roste broskvička v „hladomorně“, naroste
tak 10–20 cm. Druhým rokem se přesadí do dobré
půdy – zastřihne se na 3 cm a kůlovitý kořínek se také o kousek zkrátí. Takto zasazené „nic“ je schopné
druhým rokem udělat 1,5 m a třetím už ukázkově
plodit. Nález žlutomasé broskvičky je o to cennější,
že máme srovnání. Díky instituci (kterou každý sadař
SOUKROMÁ INZERCE
¤ Pohledná, štíhlí ml. žena SŠ/39/164 s kladným
vztahem ke zvířatům, přírodě a její ochraně (ale také k
dětem, kultuře, fotografování...) by se ráda seznámila s
citlivým mužem podobných zájmů. Z celé ČR, e-mail:
[email protected].
¤ 39letý, tolerantní svobodný vegan, Jihočech žijící v
dřevěnici u Hukvald, hledá „Anastasii“ i obyčejnou ženu.
Cítím s gayou, přírodou, krajinou, uznávám hlubinnou
ekologii i obyčejný život, sním o rodové osadě i o chalupě
pro rodinu na krásném místě. Nezklamu. Tel.: 721 167 667.
s Mexický malíř (36) by se rád seznámil s dívkou
z Prahy či okolí, raději bez závazků, ale není to podmínkou, pro navázání přátelství. Znalost angličtiny nebo
španělštiny nutná. Kontakt: [email protected]
neustále záměrně rozvíjí) byla jedna rostlinka tedy
zatím skryté žlutomasé broskvičky zasazena do hluboké úrodné půdy a tento rok také zaplodila poprvé
(stejně jako její sestra v hubené půdě), a to přes 8 kg
broskví. Obě nebyly od výsadby řezány.
Na tomto místě malá prosba: obě broskvičky mi
před lety poslala, žena pěstitelka v malé obálce na
dopisy. Psala, že takto pěstuje broskve roky a je se
semenáčky moc spokojená. Bylo by nádherné, kdyby se ozvala, abychom v době plodnosti mohli srovnat „dcerky“ s „matkou“ broskvoní a něčemu se přiučit o přenášení vlastností generativním rozmnožováním peckovin (Wanata, 270 64 Mšecké Žehrovice).
Ve chvalozpěvu na broskve bychom mohli pokračovat další zprávičkou. Našla se dlouho hledaná
„Marta“. Nejodolnější to broskev, kterou pro šumavské podmínky vypěstoval a vyselektoval zanícený
„sudetský“ zahradník. Podle spolehlivých zpráv rodí
na Šumavě i v Krkonoších do výšky 900 m n. m.
Další zajímavosti a hlavně semena odolných typů
broskvoní si můžete odnést ze semináře, který se
uskuteční 16.–18. 3. na Skalce u Doks.
V poslední době vznikají na mnoha místech Evropy
permakulturní i organické výsadby. Zelenou dostávají divoké odrůdy, bobuloviny a staré odrůdy ovoce
pěstovaného na vyšších kmenech. V této souvislosti
se často diskutuje o tom, zdali je nutný řez a jestli
ano, pak jaký. Názory se liší a k dispozici máme přístupy od úplného nezásahového ponechání rostlin
sobě samým, až po velmi přísně řezané tvary. Hledáme-li v naší odborné a zahrádkářské literatuře shledáme, že je plná tvrzení polopravd a někdy i úplných
nesmyslů. Nikde není logicky a prostě vysvětleno,
jak strom roste a jak ho můžeme v jeho růstu a plození podpořit.
Jeden příklad: Každý, kdo alespoň jednou v životě
zastřihl na mladé jablůňce větvičku, si určitě všiml,
že zastřihl-li výhon na vnější očko, určitě tím nepodpořil vývoj růstu do šířky, jak se všude tvrdí, ale naopak. Výhon z posledního očka směřuje prudce do
výšky a minimálně jeden či dva silné výhony vyražené u spodních oček rostou do koruny. Výsledek – zahušující se strom, vyhánějící spoustu vlků, směřujících do nebe. Pro tento případ je však ihned doporučeno seříznout přerůstající větve, a takzvaně je „odvést“ na větve, rostoucí níže a pěkně do strany. Tak
vznikají podivná torza stromů, kdy kosterní větve se
najednou skoro v pravém úhlu odklánějí do stran. Při
bližším ohledání zjistíme, že v místě zlomu je obrovská nehojící se rána po odříznuté hlavní větvi. A takto jsou postiženy takřka všechny krásné vysokokmeny i polokmeny v Čechách, a tím odsouzeny na pouhých 80 let života, i když by mohly žít dvojnásobek.
WANATA
s Prodám červenou řepu, možno zaslat poštou, cena 15 Kč/kg. Pěstovaná v režimu EZ, zatím bez certifikátu. Tel.: 608 267 931.
s BIOJABLKA – nyní za výhodné ceny z ekologického sadu. Nabízím také sušená biojablka a hrušky a
jablečný biomošt. Ing. Bedřich Plíšek, Vinice 4, 508 01
Hořice, tel., fax, záznamník: 493 698 172, mobil: 602
104 853, e-mail: [email protected].
s Vzdělávání pro rozvoj lidských zdrojů, prostředí a
trvale udržitelný život. Transcendentální meditace, obč.
sdr. Globální země světového míru, www.tmcentrum.cz,
tel.: 224 315 845.
s WWW:KOSIMESNADNO.CZ – Prodej pravých rakouských kos značky Schrockenfux a doplňků vysoké kvality: kosy (60-90 cm), babky, naklepávače (Rc 55),
toulce (Cu), kosiříky. Efektivní technika kosení, ergonomické kosiště, klub sekáčů, kurzy. Dudmanovi,
[email protected], tel. 321 761 059
«««
Společně s německými a švýcarskými zemědělci
se již delší dobu věnujeme tradičním i netradičním
přístupům k ovocným stromům. Máte-li zájem nahlédnout do světa mezi Člověkem a stromem, navštivte seminář:
SKUTKY A MÝTY KOLEM ŘEZU
OVOCNÝCH STROMŮ
Záměr: Skloubit potřeby člověka i stromu k vzájemnému prospěchu. Na základě vlastního uvážení
se rozhodnout, kdy řezat a neřezat.
Program: Vývoj ovocného stromu rostoucího ze
semene – Poznatky, které nám pomáhají jít se
stromem (a ne proti němu) – Péčí při intenzivním
pěstování ovoce na polo- a vysokokmenech –
bezzásahové a permakulturní přístupy pro extenzivní pěstování pěstování – Ošetřování starých stromů a náprava stromů zmrzačených – imprinting =
vtištění = výchova k samostatnosti při výsevu a výsadbě (nejen) ovocných stromů – Rozmnožování
dřevin – roubování, řízkování a intuitivní semenaření – Čtyřnohý žebřík, pohyblivý žebřík, umožňující šetrnou sklizeň a produktivní řez.
Pro všechny účastníky jsou připraveny semena
a rouby zajímavých odrůd ovoce, ochutnávky výrobků z divokého ovoce, energetická cvičení a procházka o stromových pamětihodnostech. Seminář se
uskuteční v zázračném mikroklimatu krásného údolíčka v drsném srdci Šumavy – 780 m n. m. Potěšíme se pohledem na možná nejvýše položenou výsadbu stolních odrůd vinné révy.
Povinné vybavení: Ovocnářská pilka, zahradnické nůžky, roubovací nebo velmi ostrý kapesní nůž,
hadry a sáčky na rouby.
Místo a termín konání: 27. 4. od 18 hodin do 29. 4.
do 14 hodin. V usedlosti U obory - Milešice u Prachatic 13, Červenkovi.
Ubytování: v trojlůžkových pokojích (200 Kč na
noc), nebo ve společné místnosti ve vlastním spacáku s karimatkou (50 Kč za noc).
Příspěvek: 1800 Kč včetně veganského jídla. Uhrazení zálohy 500 Kč na účet 179 996 5143/0800 je
podmínkou přihlášení.
Kontakt: [email protected] nebo tel.: 0493 554
948 215
Seminář věnuje památce zemřelého Rebela
z Remstalu Helmutu Palmerovi, který se nebál jít
proti proudu a ušetřil nám tak spoustu let tápání
a stopování ve skutcích a mýtech kolem ovocných
stromů.
S modrou oblohou WANATA
10
nabídka biopotravin
bio l 3/2007
BIOFACH STÁLE PROFESIONÁLNĚJŠÍ
Dokončení ze strany 3
è
činková místa s parkovou úpravou. Také možnosti občerstvení se ve srovnání s minulými lety velice zlepšily.
Firmy z celého světa se zde snažily představit své
zboží jednak fyzicky, tiskovými materiály a také
množstvím ochutnávek. Zejména ty oslovují nejvíce,
spotřebitele lákají k nákupu a už malých biobchodech, nebo se k němu dostanou jen ve velkých obchodních řetězcích. Svůj velký prostor si na BioFachu
postupem času vydobyla biovína, jich zde bylo přes tisíc vzorků a ochutnávky byly připraveny samozřejmě
i u nich.
Itálie zemí roku
bují získávat z bylin, ovoce i zeleniny nekontaminovaných chemií a často vypěstovaných dle zásad biodynamického zemědělství. Přírodní kosmetika se stává
skutečnou třešničkou na ekologickém dortu.
Všechny firmy s certifikovanou kosmetikou, kterých
zde vystavalo na 200 se podrobují náročným veletržním podmínkám. Od roku 1997 vlastní vyvinutý soubor pravidel stanovuje, co smí být na BioFachu deklarováno jako přírodní kosmetika. V produktu nesmějí
být například obsaženy látky vytvářející komplex EDTA, formaldehyd ani produkty štěpení formaldehydu.
Rovněž jsou zakázány: synteticky vyrobené tuky, aromatické aminy, sloučeniny pižma, ropné deriváty a halogenoorganické sloučeniny. Pro použití PEG nebo
syntetických konzervantů platí omezení substancí.
Očekávali jsme, co představí Itálie na BioFachu. Ta
opravdu nezklamala – kavárnička alespoň fotografií
připomínající historická náměstí a zboží, mezi jehož
druhy snad už nic v biokvalitě nechybí – ovoce, zelenina, zejména početné druhy těstovin – k následnému
vaření i v polotovarech, panenské olivové oleje a sýry
i maso s uzeninami. Představovaly se jednotlivé regiony i jednotlivé firmy. Jediné, co jsme zde nezaznamenali, byly italské bioryby. Ty se v biokvalitě nabízejí
(německými firmami) jen ze severních moří a Aljašky
U maarské expotzice hrála lidová hudba živě
Osamostatnila se také přírodní
kosmetika na Vivaness
Samostatnou výstavu Vivaness mají při BioFachu
výrobci přírodní kosmetiky. Hala s denním světlem
kosmetice určitě prospěla. Zřejmě nejstarší evropskou
firmu s biokosmetikou Weleda tentokrát provázelo téma březové – březová šáva – a k ní pro návštěvníky
připravila dvě postavy na chůdách, které představovaly bílé břízky...
Ekozemědělství a kosmetika. Jde to vůbec dohromady? Můžeme říci, že skvěle. Kde by jinde braly kosmetické firmy suroviny pro své přípravky, které potře-
Břízky...
Italské víno nechybělo při ochutnávkách
Tento schvalovací systém už mezitím získal charakter
pečetě kvality. Výrobci si dělají reklamu tím, že jejich
výrobky byly schváleny pro BioFach.
Vedle toho existují od roku 1999 směrnice „pracovní skupiny pro přírodní kosmetiku“ BDIH (Spolkového svazu německých průmyslových a obchodních
podniků), jejichž výsledky byly rovněž začleněny do
schvalovacích kritérií. Kontrolní značka BDIH „Kontrolovaná přírodní kosmetika“, zavedená v roce 2001,
dává spotřebitelům jistotu vysokého standardu kvality,
pravidelné kontroly a nezávadných obsažených látek.
V současné době používá tuto značku asi 50 firem pro
více než 2.000 certifikovaných produktů. Výrobci
kontrolované přírodní kosmetiky kladou při vývoji
produktů nejvyšší nároky na inovativní, přírodní a především hypoalergenní péči. Původ a výběr použitých
surovin, pokud možno z kontrolované biologické produkce nebo z kontrolovaného biologického sběru,
šetrné zpracování, důsledné dodržování zákazu pokusů na zvířatech, stejně jako ekologický obal, to vše je
ve středu pozornosti.
V hale s přírodní kosmetikou se nepohybovaly jen
ženy, jak by se mohlo zdát, ale přece jen převažovaly.
Využily zde rad zkušených odbornic a odbornků a také některé zasedly do masážního či kosmetického
křesla. Společnost Laverana, kterou jsme v BIO již
představili, zastupují v Čechách a na Moravě manželé
Lusíkovi. Na BioFachu mohli seznámit s kvalitami této společnosti skupinu majitelek bioobchodů z Čech.
Novinkou firmy se nejprve stala řada omlazujících přípravků specifikovaných podle věku zákaznic. Za
skvělý protivráskový efekt je však třeba zaplatit vysokou cenu, funguje však spolehlivě. Obchodnicím představili novou řadu vlasové kosmetiky pro jednotlivé
typy vlasů, kde nechybí ani stylingové gely, které se
v březnu dostanou i na český trh. Firma však nabízí
výborné pěstící prostředky pro všechny ženy i příjmové kategorie, takže má šanci vybrat si každý, samozřejmě i muži.
TEXT A FOTO
Miroslava VOHRALÍKOVÁ
Vladimíra ČERVENÁ
Manželé Lusíkovi představují majitelkám bioobchodů kosmetické řady Laverana
bio l 3/2007
biopotraviny
Proč šla Andulka do zelí aneb Zelné hlávky, listí a košály
Lidové písně představují velmi cennou část pokladnice národního jazyka a umění.
Lidové písničky stále patří k těm prvním, které se malé děti učí zpívat a dětské říkanky, rozpočítadla a průpovědi si snad každý z nás pamatuje z časů bezstarostného dětství dlouho do dospělosti.
rozlámal jí košíček.
Ty, ty, ty! Ty, ty, ty!
Ty to budeš platiti.“
Děj je v podstatě jednoduchý a zpravuje nás o tom,
kterak dívka jménem Andulka vyšla do zelí, aby natrhala do košíku lupení. Do zelí za Andulkou přichází
hoch Pepíček, který jí košíček rozláme, načež mu Andulka hrozí, že ho bude nucen zaplatit. Jako u valné
většiny lidových písniček jde i zde především o vzájemný vztah dvou mladých lidí, zde jmenovaných jako Andulka a Pepíček. Někteří čtenáři znají tento text
s dívkou Nanynkou. Zelné pole je sice jen pozadím, na
němž se dvojice setkává.
Sekání Andulky s Pepíčkem
Alšova kresba z Malého špalíčku národních písní
a říkadel
Zemědělské plodiny v lidových
písních
Lidové písně mají svou cenu kupodivu nejen z hlediska literárního, ale zajímavé mohou být i z pohledu
bádání o kulturních rostlinách. Z národních „pěsniček“
jde třeba usuzovat jaké druhy plodin byly dříve často
pěstovány. Ze známých příkladů nás napadne třeba
„Sil jsem proso na souvrati...“. Nadto se vyskytují
v písňových textech též způsoby, jakými byly zemědělské plodiny využívány. A to nejen pro lidskou výživu, což bylo jejich hlavním a prvotním významem, ale
i například na krmení domácí havěti. Tak třeba v jedné
moravské lidové slyšíme pěvce pět: „...káč, káč, káč, –
kačena, nasypu ti zeleného jačmeňa.“ V některých případech nás nadto při pozorném sledování slov písní
může napadnout i to, že dokázali zužitkovávat části,
které jsou dnes odpadem.
Cílem návštěvy zelniště je podle písně sběr lupení,
tedy spisovně zelných listů. Slovo lupen znamená list
a to ve významu list, lístek rostliny, případně v hovorové češtině v přeneseném významu i to co má tvar listu nebo lístku. Např. vstupenka do kina, jízdenka na
vlak a podobně – lupen.
Zamyslíme-li se proč asi šla lupení sbírat? Jistě ne
bezdůvodně. Popustíme-li uzdu fantazii a vzdálíme se
ze světa kulturních rostlin do oblasti mezilidských
vztahů mohlo být hlavní záminkou její cesty setkání
s Pepíčkem. A to zejména setkání oboustranně dohodnuté, připravené, tedy schůzka s milým v zelí. Jinou
variantou je, že Pepíček si mohl Andulku takzvaně vyčíhat při její cestě do zelniště, aby jí vyznal lásku.
Zde by pak mohlo jít ze strany Andulky o pravidelnou, opakující se pochůzku, tak jako se chodilo například na trávu pro domácí zvířata. Pepíček by pak dobře znal dobu a místo, kde se Andulka bude pohybovat.
Samozřejmě se mohlo jednat též o setkání náhodné.
Nikoliv hlávky ale lupení
Vrame se ale zpátky k tématu zelí, jež je středem naší pozornosti. Andulka zde nejde sklízet celé zelí, tedy
Alšův Špalíček s Andulkou
Ukázkou takové poučné písně může být známá „Šla
Andulka do zelí...“, kdy naši fantazii podnítí i obrazový doprovod. Výborným příkladem je Alšův Špalíček
národních písní a říkadel, kde známý umělec Mikoláš
Aleš doprovází svými kresbami lidové písně z různých
krajů a kde se, kromě jiných, tato skladba objevuje –
viz obrázek nahoře. V případě kresby jde především
o ztvárnění umělecké, ale do určité míry zároveň i „umělecko-dokumentační“, kdy pojetí kresby může svým
způsobem zastupovat nebo napodobovat fotografii.
V Alšově Špalíčku je u této písně uveden původ
a vročení „z Prácheňska 1889“. Pro osvěžení paměti,
kterým se text nevybaví, zde uveme jeho znění:
„Šla Andulka do zelí, do zelí, do zelí,
natrhala lupení, lupeníčka.
Přišel na ní Pepíček,
Z mangoldu na zahrádce postupně otrháváme okrajové listy
především hlávky, ale jde trhat jen listy. Přímo se praví (či pěje) „(aby) natrhala lupení“ a nikoliv natrhala
nebo sklidila zelí. Kdyby šla sklízet celé zelí, asi by také měla něco většího, než jen uvedený košíček (nepočítáme-li s potřebou rýmu košíček – Pepíček). Minimálně košík nebo pořádný koš či nůši, případně až trakař. Uvažujme tudíž, že šla, jak píseň uvádí, trhat zelné listy a nikoliv hlávku nebo hlávky. Kdo zná život na
vesnici a to, jak se sklízejí některé pěstované plodiny,
ví, že otrhávání jednotlivých listů je (nebo bylo) u řady zemědělských rostlin běžné.
Otrhávání řepného listí na krmení
Zejména jde o obecně známé trhání řepných listů –
listů krmné řepy neboli tzv. řepoviny. Vesničané chovající domácí dobytek tímto získávají krmení pro svá
hospodářská zvířata (např. pro prasata). Takovéto trhání nebo spíše postupné otrhávání počíná u řepy vlastně
již v počátečním čase vývoje porostu, kdy je jednocení spojeno s užitím vyjednocených rostlinek na krmení. Vytrhávají se celé malé rostlinky, aby udělaly místo zbylým, které se pak mohou náležitě rozrůst. Později, u řepy již vyjednocené, je praxe taková, že byly
otrhávány, přesněji vylamovány, z rostlin jednotlivé
krajní, tedy největší, nejvíce vyvinuté listy. Protože se
listy vylamují z celé řady rostlin, nedochází k tak silnému poškození, aby se to významně projevilo na výnosu. Kromě získávání krmiva se snad se jedná o intuitivní prevenci listových chorob, protože zvláště
v hustších porostech by byly starší listy více napadány
a ničeny chorobami, a tudíž by možná stejně bez užitku odumřely.
V případě Andulky, která se vypravila nikoliv do řepy, ale do zelí, lze soudit, že mohla jít takto obdobně
olamovat zelné listy. Možná na krmení pro králíky nebo pro kozu.
Průběžná sklizeň listů zeleniny do
kuchyně
Kadeřávek je taktéž ještě „bezhlavým“ zelím
FOTO: Petr Dostálek
Úplně stejný princip, jako je u postupného trhání listů pro zvířata, najdeme však i u zeleniny určené pro
lidskou stravu. Asi každý zahrádkář je zná u mangoldu, jež je vlastně též „druhem řepy“. Z mangoldu
vylamujeme postupně pro potřebu kuchyně krajní, největší listy a rostlina stále regeneruje a vytváří ze srdéčka (vegetačního vrcholu) listy nové. Obdobné otrhávání neboli postupné sklízení jde dělat např. salátu du-
12
biodiverzita
bio l 3/2007
Proč šla Andulka do zelí aneb Zelné hlávky, listí a košály
è
báčku, jehož jiný, v této souvislosti případnější a výstižnější název je salát česáček – od toho že se průběžně „češe“. Podobně je
dobře možné postupně trhat například jednotlivé
listy u kadeřávku, ke kterému se ještě dostaneme
dále. Běžné bylo také otrhávání okrajových listů
u kořenové petržele nebo celeru do polévky, známé
např. na Valašsku.
Využít vše, co využít jde
Vrame se ale nyní zpět k listí zelí, jak to vidíme
a slyšíme v písni o Andulce. Při další úvaze vyjděme tedy z naznačených obdob u jiných druhů zeleniny a zejména také ze skutečnosti, že míra celkového využívání pěstovaných rostlin byla asi dříve
větší než dnes. Příkladů takového „úplného“ využití získaných výpěstků nebo i „výchovků“ by bylo
možno uvést mnoho (srovnej např. článek Co má
společného len a prase?, viz Bio č 6/2006). Známé
jsou rozmanité způsoby využití obilné slámy, která
je dnes často odpadem. Dle druhu slámy to byla dříve krytina střech, krmivo nebo stelivo pro dobytek,
Krytina ze slámy (došky) na sušírně ovoce z východní Moravy (dle L. Niederleho)
cí rolníka. Zároveň vše, co vyrostlo, bylo božským
darem, kterého si člověk vážil a za nějž děkoval duchovním silám (a to jak v předkřestanských dobách
pohanských, tak i po zavedení náboženství křesanského). Bylo tedy jen logické, že člověk spotřebovával prakticky vše, co nějak spotřebovat a využít
šlo. Odbočíme-li poněkud, lze říci, že využíval
i rostliny, které dnes intenzivní zemědělství jako
plodiny nevyužívá. Zde stojí za zmínku např. praktikovaná pastva domácích prasat v lese na bukvicích či jiných lesních plodech, takže prase zdaleka
nemuselo být oním tzv. potravním konkurentem
člověka, který zavřen ve výkrmnách ujídá obilí
z pomyslného společného krajíce. Samozřejmě, že
asi přírustky takovýchto v lese pasených prasátek
nebyly tak vysoké jako ve výkrmně, chovala se jiná
plemena atd.
Odlišné poměry hlávky, listí
a koš
álu dříve a nyní
Obrátíme-li se zpátky k hlávkovému zelí, zjistíme, že lidé bezpochyby nevyužívali jen samotnou
hlávku, ale také košál a listy. Kromě dvou výše
uvedených skutečností to bylo podmíněno i ryze
praktickým důvodem. Ten nám vyplyne ze vzhledu
dřívějších pěstovaných odrůd zelí. O tom jsme informováni například z vyobrazení zelí ze starých
herbářů a zejména tím, jak vypadají do dnešních
dnů uchované starobylé původní krajové odrůdy
Plané zelí netvoří hlávku, je složeno jen z volných
listů
náplň do slamníků na spaní, surovina na výrobu slaměných ošatek a dalších potřeb do domácnosti atd.
U zelí konkrétně lze myslet především na možnost využití zelných listů na krmení pro hospodářská zvířata. Využití listů zelí jako krmiva pro zvířata je dobře známé a rozšířené. Protože se jedná
o krmivo vodnaté s nadýmavým účinkem, je potřeba na ně zvířata nejprve zvyknout a používat je samozřejmě jen v přiměřené dávce. Ale asi nejen
krmivem mohly zelné listy být. Zatímco dnes bereme zelí, tedy hlávkové zelí jako zeleninu pěstovanou pro svou užitkovou část hlávku, tak jak ji známe z obchodů ze zeleninou, kde na nás hledí hladké a bezvadné zelné hlávky a v minulosti tomu tak
být nemuselo. Zbývající části zelné rostliny – tedy
košál a okrajové listy máme jen za odpad, ačkoliv
v minulosti, poměrně ještě i nedávné, sloužily i ony
k rozličnému užitku.
Výsledek těžké práce a zároveň
božský dar
Každá část vypěstované rostliny byla v minulosti
svým způsobem vydobyta v potu tváře, tvrdou pra-
PĚSTUJEME ČERNÝ KOŘEN
(Scorzonera hispanica)
Milí přátelé biozahrad, pokud chcete rozšířit sortiment vaší zeleniny, pak pěstujte černý kořen. Patří
mezi hvězdnicovité, Asteraceae takže vám umožní
lepší střídání zeleniny.
Původ jména se uvádí jako kořen, který hojí hadí
uštknutí, podle černé barvy kůry kořene a nebo podle černání dřeně kořene po porušení.
Černý kořen je vytrvalá rostlina, ale pěstuje se jako jednoletka, maximálně dva roky. Ve druhém roce
kvete a vytváří semena. Občas kvete nějaká rostlina
již prvním rokem a svým žlutým květem (jemně vonícím po čokoládě) prozáří vaše políčko.
Zařadit černý kořen můžete jako kořenovou zeleninu a také ji tak pěstovat. Protože kořen je 30–40 cm
dlouhý, je vhodnější jej pěstovat na hrůbcích, aby se
lépe vyryl. Vhodnější je ho pěstovat na lehčích půdách. Seje se zpravidla ručně, co nejdříve na jaře
a nebo v srpnu pro sklizeň v příštím roce. Sklízíme
zpravidla od září. Je mrazuvzdorný, proto jej můžeme sklízet až do jara. Na jaře raší listy, které tvoří
listovou růžici. Tyto mladé listy jsou přímo jarní lahůdkou. Jsou křehké a mírně nasládlé. Proto můžete ponechaný kořen přes zimu na jaře před, rašením
zelí. Lze zhruba říci, že zatímco dnešní hlávkové
zelí mají spíše husté, dobře zavinuté hlávky s menším a kratším košálem (a to jak košálem vnějším
– to je ten, na kterém hlávka roste, tak i tzv. košálem vnitřním, který spatříme uvnitř hlávky po jejím
rozkrojení), se dřívější odrůdy nebo formy zelí vyznačují velmi často košálem vysokým a mohutným, hlávkami řidšími a měkčími. Mají taktéž velké množství okrajových listů obklopujících hlávku,
listy jakoby se ještě méně soustřeovaly do uzavřené hlávky, jsou volnější. K využití tedy byl k dispozici vlastně menší podíl vlastní hlávky a více zbývajících částí – okrajových listů a košálu.
Plané zelí je bez hlavy!
Podíváme-li s podrobněji do minulosti na výchozí
druh, nebo chcete–li předka dnešního zelí, považuje
se za něj tzv. plané či divoké zelí, botanicky brukev
zelná (Brassica oleracea var oleracea). Toto plané
zelí tvoří vlastně jen listy, volně rostoucí na stonku,
bez náznaků shlučování nebo svinování listů do uzavřeného tvaru, tedy je ještě zcela bez hlávky. Zelná
hlávka hlávkového zelí, tak ji známe dnes z obchodu nebo ze zahrádky, je výsledkem postupného vývoje, který trval staletí a tisíciletí (a je to výsledek
vskutku obdivudodný a chutný).
Některé zelí příbuzné zeleniny také hlávku vlastně dodnes nemají. Příkladem je právě již dříve zmíněný kadeřávek, který je vlastně „zelím bezhlavým“ (či „kapustou bezhlavou“), jak praví vědecký
název Brassica oleracea var. acephala (z řečtiny:
acephalus – bezhlavý). Zatímco zelí hlávkové má
svůj název od vytvořené hlávky – latinsky Brassica
oleracea var. capitata (z latiny: capitatus – hlavatý). Souvislost se slovem hlava, jež ve jméně zelí
slyšíme a kterou svým tvarem připomíná či napodobuje, je zcela zřejmá. Ve starší literatuře se také
hlávkové zelí označuje jako zelí hlavaté či také hlavatice, kterýžto název zůstal zachován jako vzácný
jazykový pozůstatek v krajovém názvu krkonošského zelí zvaném hlavatka...
Petr DOSTÁLEK
DOKONČENÍ V PŘÍŠTÍM ČÍSLE
listů ještě trochu přihrnout,
aby jste měli vybělené křehké
listové růžice.
Chorobami
a škůdci netrpí.
Literatura uvádí,
že může být napaden bílou hnilobou. Uvádí se, že černý kořen odpuzuje pochmurnatku mrkvovou. Uskladnit jej můžete jako jinou kořenovou zeleninu. Pěstovat můžete českou odrůdu Libochovický.
Jako zeleninu černý kořen ocení každý pro svou
lahodnou chu za syrova. Mnohým chu připomíná
oříšky. Proto doporučuji jej jíst v syrové formě jen
tak nebo do salátů. Můžete jej vařit (polévky), dusit
a péct. Když kořen oloupeme nebo nakrájíme, hnědne, a proto je nutné ho co nejdříve jíst a nebo ho
ponořit do vody s citrónovou šávou, aby nezhnědl.
Velmi jej ocení diabetici, protože obsahuje jen nepatrné množství cukru a místo škrobu pouze polysacharid inulin, typický pro všechny hvězdnicovité
rostliny. Je vhodný při dně a revmatických chorobách, podmíněných kyselinou močovou. Je velmi
vhodný při syrové stravě.
JP
ekologie
bio l 3/2007
13
ZPRÁVA OSN: PROBLÉM KLIMATU JE VELICE VÁŽNÝ A JE NUTNÉ HO ŘEŠIT
Skutečnost, na kterou nevládní organizace z celého světa upozorňují již řadu let,
dnes potvrdila Organizace spojených národů a dva a půl tisíce vědců ze sto třiceti zemí. Pokud jednotlivé vlády i mezinárodní společenství podniknou opatření,
která rázně omezí exhalace skleníkových plynů, svět se vyhne razantním výkyvům podnebí. To je podle českých ekologických organizací hlavní bod souhrnné
zprávy, kterou dnes Mezivládní panel pro změny klimatu publikoval v Paříži.
S devadesátiprocentní pravděpodobností je spalování uhlí, ropy a zemního plynu hlavní příčinou
oteplování pozorovaného po roce 1950. Podle statistik roste nejen teplota a počet extrémně horkých
dnů, ale také hladina oceánů, ubývá ledovců a deště v suchých částech světa. Kde vědci ještě před
šesti lety hovořili o „pravděpodobných“ důsledcích, dnes je – po lepších propočtech – označují za
„velmi pravděpodobné“. „Dnešním dnem definitivně končí debaty o teplých zimách a nenadálých
vichřicích – jasnější poselství zpráva prestižního
vědeckého panelu snad ani mít nemůže. Ještě důležitější však je, aby společnou odpově také rychle
našli světoví politici, včetně českých. Doufejme, že
po přečtení tohoto textu se jim bude hledat lépe,“
komentuje zprávu Klára Sutlovičová z Centra pro
dopravu a energetiku.
Co se stane, pokud nedojde
k rázným opatřením
Podle toho, jak velké budou exhalace, se teplota
během jednadvacátého století zvýší o 1,8–4,0 stupně Celsia. Pokud bude pokračovat světový ekonomický růst i závislost na fosilních palivech, bude se
hodnota pohybovat kolem čtyř stupňů. Pro srovnání: rozdíl mezi dneškem a poslední dobou ledovou,
kdy polární ledovec dosahoval až po jižní Polsko,
činí asi 5–8 stupňů.
Subtropické oblasti Afriky či Asie budou postihovat stále větší sucha. Častější budou vlny horka a extrémní, povodňové srážky.
Tropické cyklóny – hurikány a tajfuny – budou dramatičtější; možná jich ovšem ubude.
Rapidní změny proběhnou hlavně v polárních
oblastech – koncem století bude Severní ledový
oceán v létě zcela bez ledového příkrovu.
Golfský proud se během jednadvacátého století bude oslabovat, nejspíše asi o čtvrtinu. Je však
velmi nepravděpodobné, že by náhle kolaboval.
„Dobrou zprávou je, že se naše chápání klimatického systému a našeho vlivu na něj nekonečně
zlepšilo. Špatnou zprávou je, že čím víc víme, tím
nejistěji vypadá budoucnost. Je to jasná zpráva vládám a okno příležitosti pro akci se rychle uzavírá.
Jestliže poslední zpráva IPCC byla výzvou k probuzení, tato je řvoucí sirénou,“ řekla Stephanie
Tunmore, vedoucí klimatické a energetické kampaně Greenpeace v Paříži.
Za posledních sto let vzrostla globální teplota
o 0,74 stupně Celsia. „Zvláš znepokojivý je ale
trend nárůstu teplot, který se neustále zrychluje.
Dnes globální teplota roste o 0,13 stupně každých
deset let,“ sdělil ministr Martin Bursík na tiskové
konferenci v Praze, kde také představil priority Ministerstva životního prostředí ČR.
„Vlastně nic v celé zprávě není nového. Pouze
shrnuje výsledky, propočty a měření už publikované
v odborném tisku. Experti za posledních šest let
především velmi upřesnili propočty. Kde ještě před
šesti lety měli jen přibližné propočty a před šestnácti roky spíše odhadovali, jsou dnes už přesné výsledky. Hlavním bodem odborného raportu je vlastně dobrá zpráva – pokud podstatně klesnou exhalace skleníkových plynů, vážným výkyvům světového
podnebí se ještě lze vyhnout,“ shrnuje Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha.
BIOZAHRADA V BŘEZNU
Pro zahradníky je měsíc březen prvním jarním měsícem, i když v únoru
bylo již dosti teplo. Teplota vzduchu a půdy se zvyšuje. Výrazně se prodlužuje délka dne. Na 21. března připadá jarní rovnodennost. Doba vegetačního klidu je už za námi a zhoršení počasí je již krátkodobějšího charakteru.
Výrazně se tak zvyšuje podíl práce venku, na což se asi již všichni těšíme.
Nejdříve se krátce zaměříme na okrasnou zahradu. Můžeme vyhrabat trávníky a to, co vyhrabeme, dáme na kompost, případně mulčujeme nebo zaryjeme na vhodném místě. Provedeme řez růží, a to na 3 až 6 oček na loňských výhonech. V březnu je vhodná doba pro výsev téměř všech letniček. A to tedy
i těch, které se vysévají již v lednu nebo únoru. Samozřejmě, že u těchto květin (petúnie...) se dočkáme květů o nějaký týden později.
Obecně se zmíním o ovocné zahradě. Vyhrabané listí vhodně kompostovat,
aby se nestalo zdrojem následné infikace ovocných stromů. Provádíme řez
ovocných stromů. Můžeme zapravovat k ovocným stromům kompost. A samozřejmě, že v tomto měsíci vysazujeme ovocné stromky.
V zelinářské části nám větší potěšení vzhledem k ještě chladnějšímu počasí
dělá práce ve skleníku. Tam se věnujeme již dřívějším výsevům, přepichujeme
Důkazy o globálním oteplování
jsou nezpochybnitelné
Úkolem Mezivládního panelu pro změny klimatu
(IPCC) je každých několik let posbírat výsledky tisíců vědeckých studií, které vědci publikovali ve
specializovaném tisku. Ve zprávě se ocitnou pouze
závěry, na kterých se shodla kompletní vědecká komunita – takže představuje nejnižšího společného
jmenovatele mezi názory odborníků. Panel sestavila Světová meteorologická organizace (WMO)
a Program OSN pro životní prostředí (UNEP).
„Závěry zprávy jsou varovné. Ti, kdo mají rozhodovací pravomoci, mají ale nyní k dispozici nejnovější údaje a měli by být schopni lépe reagovat. Jak
rychle bude díky tání ledovců stoupat hladina oceánů zatím nevíme. Podle zprávy IPCC je ale nezpochybnitelné, že se hladiny moří během příštích století zvedat budou. Není již tedy otázkou zda, ale kdy
a jak moc,“ varuje Michel Jarraud, generální tajemník Světové meteorologické organizace.
Výkonný ředitel Programu OSN pro životní prostředí Achim Steiner poznamenal, že „v každodenním životě reagujeme na všechny možné podněty,
které mohou ovlivnit život našich dětí. Ty jsou ale
většinou méně pravděpodobné, než změna klimatu.“ Právě UNEP společně s WMO v roce 1988
ustavil Mezivládní panel pro změnu klimatu.
Michal ŠTINGL
[Econnect]
Připraveno s využitím tiskových zpráv Centra pro
dopravu a energetiku, Hnutí Duha a Informačního
centra OSN v Praze
již vzrostlé rostliny. Dodržujeme vztah tepla k zálivce, abychom nezvyšovali
napadení rostlin houbovými chorobami. Proti houbovým chorobám u výsevů
si můžeme pomoci Polyversem, případně Supresivitem. Pozor si již musíme
dávat na zvyšující se sluneční intenzitu, která by nám mohla zhatit naši práci.
A to tím, že se rychleji vysušuje zemina výsevů a dochází k přehřívání prostředí ve skleníku, zvyšování vlhkosti vzduchu a k velkému kolísání teplot.
Pro venkovní výsadbu duben/květen vyséváme ve skleníku nebo pařeništi
dle druhu, odrůdy a termínu výsadby: salát, kedlubny, květák, kapustu, brokolici, zelí, pekingské zelí, celer, pór, pažitku, rajčata, papriky, tykvovité rostliny,
ale i tuřín k předpěstování sadby.
Pro výsadbu do pařeniště, fóliovníku a skleníku vyséváme rajčata, papriky, lilek, okurky. Přímým výsevem vyséváme v pařeništi, fóliovníku a skleníku ředkvičky, mrkev, cibuli, špenát, petržel naovou...
Přímým výsevem ve volné půdě vyséváme mrkev, petržel, pastinák (do
hrůbků...), ale i salát, květák, špenát, hrách, ředkvičky, ředkve, cibuli. Dále vysazujeme ještě zimní česnek (pokud nebyl zasázen na podzim), jarní česnek, cibuli ze sazečky a brambory.
Při venkovních výsadbách a výsevech, ale i ve studených fóliových krytech
a sklenících můžete k uspíšení sklizně a ke zvýšení ochrany proti nízkým teplotám používat netkanou textílii, kterou musíte řádně ukotvit a nechat dostatečný prostor k růstu rostlin.
Radost, slunečné a teplé dny na políčku a v srdíčku přeje
Jiří POSPÍŠILÍK
http://www.blognoviny.cz/sraz-elektromobilu/
14
Termín spuštění Programu rozvoje venkova pro
agro-envi opatření již na jaře!
Podpory z Programu rozvoje venkova (PRV) na období 2007 až 2013 určené na
ekologické zemědělství, údržbu travních porostů a další tituly z tzv. agroenvironmentálních opatření budou spuštěny již na jaře tohoto roku. I díky snaze
svazu PRO-BIO se podařilo zabránit oddálení termínu spuštění PRV, což by
ekozemědělce významně postihlo. Zejména nově vstupující ekozemědělci, kteří vstoupili do přechodného období na EZ v roce 2006 by tak byli až do roku
2009 bez jakékoliv dotace na EZ, přestože právě v přechodném období mají největší vícenáklady a svou produkci ještě nemohou prodávat pod značkou BIO.
Více v tiskové zprávě MZe ČR.
Tisková zpráva MZe ČR, Praha, 1. února 2006
O podpory na ekologické
zemědělství a péči o krajinu bude
možné žádat už na jaře
Podpory z Programu rozvoje venkova na
období 2007 až 2013, určené pro ekologické
zemědělství, údržbu travních porostů a další
tituly z tzv. agroenvironmentálních opatření,
budou spuštěny již na jaře tohoto roku. Rozhodl o tom ministr zemědělství Petr Gandalovič. Česká republika nyní bude čekat na souhlas
Evropské komise s Programem rozvoje venkova
PRAKTICKÝ KURZ EKOLOGICKÉHO
ZEMĚDĚLSTVÍ
„Poznejte s námi celý hospodářský rok na ekologickém statku“ – tento celoroční kurz je určen
všem zájemcům, kteří chtějí znát odpovědi na klíčové praktické otázky přechodu konvenčního zemědělství na ekologické.
Termín konání: březen 2007–leden 2008
Místo konání: Střední škola obchodu a služeb,
Karolíny Světlé 2, Jihlava, praktická část: Biofarma Sasov (ekologické hospodářství Josefa Sklenáře)
Zaměříme se na zásadní rozdíly a odpovědi důležité pro zvládnutí ekologického zemědělství (EZ)
v praxi. Na každém z osmi seminářů se budeme věnovat podrobně tématům rostlinné i živočišné produkce a vyzkoušíme si ekologické hospodaření přímo v provozu Biofarmy Sasov. Kurz bude zahájen
v březnu 2007 a bude rozdělen do osmi soustředění (běhů) se začátkem vždy v pátek odpoledne
15.30 (teoretická i praktická část) a ukončen v sobotu odpoledne v 15.30.
ve znění, které schválila vláda v srpnu minulého
roku. V programovém dokumentu tedy nebudou
dvě nová opatření, a to Péče o environmentálně
hodnotné plochy a Neproduktivní investice
– změna struktury krajiny, doplněné do původního znění programu.
„Kdybychom trvali na těchto dvou změnách,
vystavili bychom se riziku, že při schvalování celého Programu rozvoje venkova Evropskou komisí dojde ke zdržení. Proto jsem se rozhodl, že
je v tuto chvíli do programu nezařadíme,“ uvedl
ministr zemědělství Petr Gandalovič. „Neznamená to však, že jsme dvě navrhovaná nová opaCena celého kurzu je 3.000 Kč, zahrnuje školné,
učební materiály (včetně nové učebnice Ekologické
zemědělství v praxi), ubytování a stravování v domově mládeže SŠ Jihlava, ubytování na exkurzích,
občerstvení a autobus. Cena kurzu bez ubytování je
1.700 Kč. Tématický kurz ve dvou seminářích
a jedné exkurzi
„EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ,
BIOPOTRAVINY, KRAJINA“
Termín konání: 16. 3. a 4.–5. 10. 2007
Kurz určený pro pedagogické pracovníky středních zemědělských škol a gymnázií, pracovníky informačních center a státní správy, zemědělce a všechny další zájemce o šetrné hospodaření v krajině.
Místo konání: Univerzita Palackého Olomouc,
Přírodovědecká fakulta, tř. Svobody 26, Olomouc.
Exkurze (4.–5.10. 2007): Ekologičtí zemědělci
a zpracovatelé v Bílých Karpatech, Hostětín
Na kurzu získáte nové témata a podněty pro vaši
výuku, seznámíte se s aktuálními informacemi
http://www.marwin.pretoria.cz/foto
Indiáni z Hynčic
bio
PRO–BIO Svaz ekologických zemědělců informuje
l
3/2007
tření zavrhli. Dopracujeme je tak, aby byly
v souladu s požadavky evropské legislativy, aby
výše sazby byla stanovena podle jasné metodiky
a byla také zajištěna kontrola a administrativní
zpracování nových opatření. Poté bude možné je
do programu dodatečně přidat,“ vysvětlil Petr
Gandalovič.
K novým pětiletým závazkům na tzv.
agroenvironmentální opatření se budou moci zájemci přihlašovat do letošního 15. května.
V tomto termínu bude také možné žádat o změnu existujících agroenvironmentálních závazků,
které se tzv. překlopí z dosavadního Horizontálního plánu rozvoje venkova na nový Program
rozvoje venkova ČR pro období 2007–2013. Pro
zemědělce, kteří požádají o toto přeřazení nebo
se nově přihlásí, budou platit sazby v eurech
uvedené v Programu rozvoje venkova, schváleného vloni v srpnu vládou.
Agroenvironmentální opatření zahrnují následující tři podopatření: postupy šetrné k životnímu prostředí (ekologické zemědělství a integrovaná produkce), ošetřování travních porostů
a péče o krajinu (zatravňování orné půdy, pěstování meziplodin a biopásy).
Táňa KRÁLOVÁ,
tisková mluvčí MZe
o ekologickém zemědělství (EZ) v České republice.
Přednášet jednotlivá témata budou přední odborníci z praxe i z akademického prostředí. Účastníci obdrží zdarma CD s prezentacemi pro výuku, která se
podrobně zabývají rostlinnou a živočišnou produkcí v EZ. Prezentace navazují na právě vycházející
publikaci Ekologické zemědělství v praxi a jsou doplněny videospoty a fotografiemi.
Cena celého kurzu je 500 Kč, cena zahrnuje oba
semináře, náklady na exkurzi, stravné a ubytování
v Hostětíně. Tématický kurz ve dvou seminářích
a jedné exkurzi
„EKOZEMĚDĚLCI PŘÍRODĚ ANEB
EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ
A BIODIVERZITA“
Termín konání: 23. 3. a 26.–27. 4. 2007
Kurz je vhodný pro pracovníky informačních
center a informačních míst, státní správy z oblasti
zemědělství a ochrany přírody, pracovníky obecních úřadů, nevládní organizace zaměřené na
ochranu přírody, pro pedagogické pracovníky
středních škol, zemědělce a pro všechny, kdo se zajímají o šetrné zemědělské hospodaření.
Místo konání: Univerzita Palackého Olomouc,
Přírodovědecká fakulta, tř. Svobody 26, Olomouc.
Kurz má za cíl ukázat šetrné zemědělské hospodaření, které bere ohled na druhovou rozmanitost,
seznámit s možnostmi finančních podpor opatření
pro přírodu, zprostředkovat názory přírodovědců na
působení zemědělců v krajině, představit krajinné
plánování na úrovni farmy v praxi. V ceně je plánovaná exkurze do podniku s faremním plánem pro
přírodu. Cena celého kurzu je 500 Kč. Cena zahrnuje oba semináře, náklady na exkurzi, stravné a ubytování v Olomouci.
Podrobné organizační pokyny pro zaslání
poplatku apod získáte na:
www.bioinstitut.cz, [email protected],
tel. 585 631 178, – 179, mobil: 603 251 916.
Kurzy jsou spolufinacovaný z Evropského sociálního fondu
a státního rozpočtu.
bio l 3/2007
naše téma
CELOSTNÍ ARCHITEKTURA
A Z D R AV É D O M Y
Ekologické stavby jsou známým pojmem. Jsou to domy z přírodních materiálů
řešené tak, že šetří energie, za které platíme. Celostní architektura obsahuje navíc i jemné složky našeho prostředí. Je to trend holistického přístupu v tvorbě.
Vztahuje se i k tomu co nás přesahuje. Celostní architektura zahrnuje duševní,
citové, vitální a fyzické projevy v člověku i v krajině.
2
Tak, jako se v člověku projevuje duše má i krajina svojí duchovní úroveň. Jsou to například posvátná místa, poutní cesty nebo kostely. Místa,
kde se může člověk zastavit, pobýt a duševně si
odpočinout. Dnes to mohou být altány v parcích
nebo meditační místo u každého z nás doma.
Novodobě se také rozvíjí pěší putování krajinou
a zájem o jemné energie sakrálních míst.
V citové úrovni prožíváme krásno z prostředí.
Vše co se nám přirozeně líbí, co nám voní a je
příjemné na dotek. Jsou to také harmonické rozměry, které působí na naše smysly. Každé prostředí vyvolává jiné chování a naše celkové naladění. V každém prostoru okolo nás je přírodní
vědomí, které se spolu s člověkem podílí na vývoji událostí kolem něj. Postupem doby si stále
více lidí, kteří chtějí zdravě bydlet uvědomují důležitost vlastního vnitřního naladění, které odráží
to, co se jim v životě děje.
Vitalita znamená životní sílu, kterou nám okolí dodává. Čerpat sílu z architektury je možné
tehdy, je-li srozumitelná a dobře čitelná. Například, je-li jasně rozpoznatelný hlavní vstup do
domu. Síla člověka vzniká v prostředí, které
svým řešením odráží řád přírody. Tím je například souměrnost nebo základní geometrické tvary s volným středem – dutinou. Ideálem je dům
s vnitřní zahradou. Archetypem obytného prostoru je hnízdo a různá jednoprostorová obydlí
jako týpí, jurta nebo zemnice. Je dobré, když se
NAPSALI JSTE NÁM
Vážená redakce, reaguji na článek v únorovém Bio měsíčníku ze zvláštní přílohy, článek Deset nových ekofarem v Olomouckém kraji. Již
dlouho mě myšlenka, kterou bych se zde chtěla
zaobírat, vrtá hlavou a doufám, že mi někdo zodpoví mé otázky.
V článku se píše, že ekofarmáři se dostali do situace, že neobdrží v přechodném období dotace,
což je zajisté, řekla bych, pohřbívající. Než ekofarmář získá certifikát bio, musí ujít dlouhou náročnou cestu. A se to týká vyřízení legislativy, či
finanční stránky, také informovanosti a v neposlední řadě také šance uspět na trhu. Podnikatel,
zemědělec v konvenčním zemědělství to má dozajista také těžké, aby případné ztráty nějak překlenul, ale nemusí se starat o to, aby své pole ochránil od pozitivních vlivů ekofarmářů sousedů. Zato
ekofarmáři mají povinnost svoji polnost uchránit
od souseda, který kontaminuje nejen svou, ale
i půdu druhých! Jeden zapříčiní kontaminaci půdy
a druhý se musí starat, aby se to nepromítlo do jeho produktů? Není to na hlavu? Ekofarmář chce
začít v oblasti, která prospívá všem, i těm, které
to nezajímá, dostává jen těžké podmínky, které
vydrží plnit jen málokdo. Proč nadržovat těm, kteří vycucávají přírodu a těm, kteří ji šetří ztěžovat
situaci? Proč? Proč?
Altán – meditační místo v parku. Místo pro obnovu duševních, citových, vitálních i fyzických
sil. Trendem blízké budoucnosti jsou živé přírodní tvary staveb.
nám tedy podaří uprostřed svého bytu vytvořit
malou oázu uvolněnosti a přírodní živé krásy.
Do fyzické úrovně patří vše, co se týká materiálů, ekologických principů staveb a vlastností terénu. Základní znovu objevované přírodní stavební materiály jsou kámen, dřevo, nepálené cihly
a hliněné omítky. Dále tepelně-izolační rostlinné materiály jako obilná sláma, rákos, desky z rozvlákněného dřeva nebo konopné vlákno
a pazdeří. Mezi další ekologické
êê
Obchůdky zdravé výživy prodávají zdravé produkty a nejen bio. Tam by se ekofarmáři čekateli mohly otevřít dveře do budoucího obchodu bio. Mohl si
najít trh pro své výrobky v přechodném období,
a tím se prezentovat. Určitě by tomu napomohla
oficiálně uznávaná značka, kterou by tento produkt získal – např. čekatel bio. Zboží by nebylo samozřejmě tak drahé jako produkt bio a snad by tím
i získal více zákazníků, kteří by tuto značku posléze vyhledávali, protože je pro ně ekonomicky dostupnější, a tím si vybrali tzv. střední cestu. Takovou napůl bio. Tím by podpořili ekofarmáře a svou
potřebu by také uspokojili. Bylo by dobré, aby legislativa umožnila ekofarmářům takové produkty
prezentovat.
Pamatuji se, že když jsem byla v zahraničí, ve
Švýcarsku, tam jsem se seznámila díky přátelům
s bioprodukty, ale také s produkty, které nemají
značku bio, jsou levnější a lidé je kupují, protože
jsou levnější, ale mají ústní záruku od dodavatele,
v mnoha případech i přímo od výrobce. Byla to
koupě založená na důvěře. A v mnoha případech to
byli zelináři a farmáři s ovocem a sýry, pečivem,
kteří prodávali výrobky na trhu každé úterý, hlavním dnem pro nákup byla pak sobota dopoledne.
Lidé si bu chodili ke svému ekofarmáři a nebo
farmáři, který neprodával bio, ale důvěra, kterou
měli mezi sebou byla tak velká, že farmář si nedovolil, aby zbytečným nadměrným „ošetřováním“
svých produktů ztratil důvěru svých zákazníků. Ale
15
PRO BIO, obchodní společnost,
obchodní společnost, s.r.o.
NABÍZÍ OSIVA
V BIOKVALITĚ
Vážení pěstitelé, vyrobili jsme pro vás spektrum
BIO osiv pro jarní výsev 2007
K dodání jsou připraveny osiva jarních obilnin:
Pšenice jarní
Aranka C1, C2
Oves setý
Vok C1
Oves nahý
Izák C1, Jakub C2
Pohanka
Jana C1, Špačinská C2
Hrách setý
Bohatýr C1
Hořčice bílá
Veronika C1, Severka C1
Bojínek luční
Sobol C1
Jílek vytrvalý
Bača C1
Jetel luční 2n
Start C1, Vltavín C1
Současně nabízíme necertifikované osivo pšenice
dvouzrnky a certifikované osiva travních směsí. Osivo chceme expedovat co nejdříve, žádáme vás proto
zájemce o zaslání objednávky do 28. února 2007.
Kontakt: PRO–BIO, s.r.o., Lipová 40,
788 32 Staré Město p. Sn.
Tel.: 583 301 955, fax: 583 301 960
Mobil: 777 744 356, Ing. Miroslav Vahalík
e–mail: [email protected], [email protected]
Bližší informace najdete na našich www.probio.cz, nebo na vyžádání zašleme katalog. Dále
hledáme producenty kvalitních bioosiv a dodavatele bioproduktů z loňské i letošní sklizně.
to se netýká jen prodejců na tržišti, ale také výrobků dodávaných do obchůdků.
Nejsem zemědělec, který přemýšlí o ekofarmaření, jsem jen spotřebitel, který chce vědět „o
krapet“ víc, než že bio je zdravé. Pocházím z malé vesničky na jižní Moravě, nyní bydlím v Brně
a postrádám volnou trávu a stromy, které obklopovaly dům rodičů a na které jsem tak ráda šplhala.
A postrádám zahradu, kterou jsem tak ráda proběhla na konec a zase zpět pro kousek natě
petržele do polévky. Vidím, jak se ve městě lidé
stávají spokojenými lidmi v umělém prostředí,
s umělým počasím, s umělým přístupem do blízké,
uměle vytvořené přírody.
Jsem také dcera místního „ochranáře“ rostlin,
který praktikuje ochranu rostlin jak v přetransformovaném JZD, tak i na vlastní zahrádce.
Takže jsem od mala znala např. rajčata se zelenými kapkami, které tam často zůstávaly po postřiku. Dostala jsem do sebe tolik jedů, že te proti tomu brojím alespoň v debatách s mým otcem, který tomu nějak nepřikládá stále tu patřičnou důležitost. Škoda, že ubylo sil, aby se zelenina odplevelovala motykou a vinohrad okopával. Vše se
snaží řešit místo motyky účinným i šetrným – ale
stále – postřikem. A on určitě není sám, není sám
v naší vesnici a není sám v celém zemědělství.
Tak to byla jen taková kapka na závěr. Děkuji, že
jsem se mohla vyjádřit a sdělit to, co mi v hlavě
a na srdci leží už dlouho.
Elena Stávková
16
naše téma
CELOSTNÍ ARCHITEKTURA
A Z D R AV É D O M Y
hmoty patří například dřevní oleje
a vosky na povrchovou úpravu dřeva
nebo neglazované keramické dlažby a různé přírodní vápenné omítky.
Vývoj projektování a výstavba zdravých domů
jde rychle kupředu. U dřevostaveb je inspirována také znalostmi našich předků o vhodných dnech pro zimní kácení dřeva. Takové dřevo se
nekroutí a velmi rychle se suší. Stejně jako dýchá člověk, dýchá i příroda v rytmu jednoho roku.
Zájem o ekologické stavby stoupá. Je to podobné
jako s biopotravinami. Lidé prostě podvědomě cítí potřebu nového zdravého životního stylu.
Plánování našich obydlí a prostředí rozšiřujícím celostním způsobem zahrnuje víceúrovňové
přístupy v tvorbě. Jde tedy nejenom o to, jak
ušetřit za energie nebo chránit Zemi stavěním
z přírodních materiálů. Je důležité vnímat současně jemné energie v krajině. K harmonickému
bydlení patří také naplněné a vyrovnané emoce
a klid v duši. Toho dosáhneme snadněji ve zdravém prostředí řešeném celostně.
Člověk jako tvořivá a vědomá bytost se snaží
nalézat harmonii se svým okolím. Celostní tvorba prostředí mu v tom pomáhá. Vyžaduje vědomé vyvážení cítění i myšlení. Tak lze vnést tolik
důležitou pozornost a pozitivní prožívání k našemu okolí do praktického života.
V následujících číslech Bio měsíčníku bych se
rád věnoval podrobněji tématům baubiologie,
geomantie, ekologické architektuře, nízkoenergetickým domům i zdravým stavebním materiálům. Na příkladech staveb a konstrukcí si ukážeme, co tyto pojmy znamenají a jak lze jejich
principy prakticky použít.
Akad. arch. Oldřich HOZMAN,
Studio ARC, Foto: archiv autora
bio l 3/2007
Nízkoenergetický dům postavený podle principů
celostní architektury a feng shui. Pohled z jihozápadu. Dům má harmonické rozměry, které vycházející z poměru zlatého řezu.
êê
Chodba v ekologickém domě. Nepálené cihly
vyzdívané do dřevěné hrázděné konstrukce. Zdivo
z nepálených cihel má dobrou tepelně akumulační
schopnost. V zimě v sobě akumuluje teplo z jižně
orientovaných oken i z vytápění. Hliněné omítky
i cihly v sobě udržují vyšší relativní vlhkost vzduchu. Má to kladný vliv na dýchání a životní klima
místností.
Obytný prostor s jídelnou a krbem. Tak jako je příroda převážně z oblých tvarů, jsou některé části
interiéru také bez ostrých hran. Má to dobrý vliv
na psychiku i vitalitu.
Průhled do obytného prostoru. Vlevo uprostřed
jsou vidět velké dveře ze vstupní předsíně, které
ústí do volného středu stavby. V tomto domě jsou
vstupní dveře orientovány na jih.
Stěny a vnitřní příčky domu jsou navrženy v zónách spodní vody. Tak se přirozeně vyhneme
umístění postelí nad geopatogenními zónami. Celostní architektura zohledňuje zemské i kosmické
síly v místě stavby.
Vnitřní uspořádání místností v přízemí rodinného
domu navazuje na tvar okolního terénu. Žlutě jsou
označeny vrstevnice původního tvaru pozemku
pod stavbou. Velikosti stran půdorysu domu jsou
navrženy v harmonickém poměru zlatého řezu.
Přednáška Zdravé domy
Dne 17. 3. od 13 h. na veletrhu BioStyl na pražském výstavišti v Holešovicích.
Přednášky na témata celostní architektury lze navštívit v Městské knihovně v Praze ve dnech 12., 19. a 26. 4. a 3. 5. od 19 do 20.30 hod. Celodenní přednáška se koná tamtéž v sobotu 28. 4. od 10 do 16 hodin.
Podrobný program přednášek: http://www.arc.cz/seminare.htm
bio l 3/2007
17
nabídka biopotravin
BIO proti jarní únavě
Po zimním období, kdy máme omezenější přístup k čerstvé syrové stravě, je naše
tělo přirozeně ochuzeno o vitamíny a minerální látky. To se může projevit tzv. jarní únavou, kdy se cítíme unaveně, sklesle a bez nálady. Abychom tomu alespoň
částečně předešli, měli bychom právě v tomto přechodném období zařazovat potraviny živé, plné energie a výživných látek.
Než nám v pozdějším jarním období příroda nabídne čerstvé ovoce a zeleninu (nejlépe z vlastní zahrádky či bio bez chemie)
a mladé divoké byliny, využijme toho, co
máme po ruce. Vhodný doplněk naší stravy
představují klíčky a mladé výhonky nejrůznějších obilovin, luštěnin a olejnin. Právě
rostlinné klíčky a výhonky jsou ideálním
zdrojem vitamínů (A, B, C a H), minerálních
látek (vápník, hořčík, fosfor), esenciálních
aminokyselin a řady dalších, pro tělo důležitých látek. Pravidelnou konzumací naklíčených semen podporujeme svou imunitu, díky obsaženým antioxidačním látkám snižujeme riziko možnosti karcinogenního bujení,
chráníme svůj organizmus před kardiovaskulárními chorobami a přispíváme k jeho celkovému posílení. Ale jako u všeho i zde platí všeho s mírou a bohatě nám postačí menší hrst klíčků denně.
VYUŽITÍ KLÍČKŮ A VÝHONKŮ PŘI
PŘÍPRAVĚ POKRMŮ
Klíčky sklízíme po 3–5 dnech a výhonky po
10–14 (dle druhu rostliny). Čerstvé klíčky
a výhonky jsou především zdrojem vitamínu,
minerálních látek, enzymů a aminokyselin.
Jelikož by se tyto látky tepelnou úpravou zničily, přidáváme je do pokrmů studených nebo až ke konci přípravy těsně před podáváním. Použití je velice široké a záleží na naší
fantazii. Přidejte je na talíř k hotovému pokrmu (velmi dobře chutnají klíčky zamíchané
do rizota, kuskusu či bulguru), nasekané do
polévky, salátu či na namazaný chléb nebo
přímo vyzkoušejte některý z našich receptů.
Podrobné informace, jakým způsobem
správně nakličovat, najdete i s dalšími recepty na našich webových stránkách http://www.
probio.cz/zajimavosti/naklicovani.htm
JAK KLÍČIT?
CIZRNOVÝ SALÁTEK
Základem jsou zdravá a kvalitní semena
bez chemického ošetření, nejlépe v biokvalitě. Ještě než začneme klíčit, je důležitá první
fáze – namáčení. Dle druhu rostliny je potřeba semínka na několik hodin namočit a teprve pak vložit v přiměřeném množství do
nakličovací nádoby. Množství vody a doba
namáčení semen se liší zejména dle jejich
velikosti. Např. obiloviny namáčíme 6–12
hodin (poměr semen a vody je 1:3), luštěniny
12–15 hodin (poměr semen a vody 1:4), malá semínka stačí namáčet na 4–6 hodin.
Ke klíčení můžeme použít speciální nakličovadlo z umělé hmoty či keramiky, misku,
hluboký talíř, sklenici, PET láhev nebo nádobu se zeminou. Výběr nádoby na klíčení závisí na druhu rostlinky, protože každé semeno má jiné nároky.
Suroviny na 4 porce:
400 g cizrny BIOHARMONIE, mořská řasa
(Kombu), slunečnicový či řepkový olej Davert, 1 větší cibule, sůl BIOSAL, 1 větší cuketa, 1 malá brokolice, 4 rajčata, 2 papriky
(různé barvy), sušené bylinky Sluneční brána
(bazalka, oregano...), čerstvá rukola, výhonky řeřichy (ze semínek od Sluneční brány)
Postup:
Cizrnu předem namočte na 12 hodin, poté
vodu slijte a k vaření použijte novou. Vařte
přibližně 1 hodinu (v tlakovém hrnci stačí
30 min) společně s malým množstvím řasy
Kombu. Správně uvařená cizrna se dá lehce
rozmáčknout mezi dvěma prsty. Nadrobno
nasekanou cibulku orestujte na oleji, poté
přidejte nakrájenou uvařenou brokolici,
pokrájená rajčata, papriku, cuketu a bylinky, osolte a poduste asi pět minut do
částečného změknutí. Přidejte uvařenou
cizrnu a pokrájenou řasu a důkladně promíchejte a nechte ještě dalších pět minut dusit,
tak aby zelenina zůstal křupavá. Salát můžete podávat teplý ale i studený. Těsně před
podáváním posypte řeřichovými výhonky
a poklate lístky rukoly.
Postup při nakličování řeřichy
Semena není nutné předem namáčet, protože jinak tvoří velké množství slizu. Ideální
nádobou na klíčení řeřichy je keramická
miska, ve které semínka pravidelně 2x denně
rosíme. Výhonky je možno sklízet po 5–7 dnech.
Řeřichové výhonky jsou výborným zdrojem
vitamínů B1, B2, C a D, obsahují i významné množství draslíku, vápníku, jódu, železa
a fosforu. Řeřicha pomáhá při látkové
výměně, činnosti ledvin a proto se velmi hodí
i na jarní očistné kúry. Její typická kořenitá
chu z ní činí ideální pikantní doplněk do zeleninových jídel a salátů.
Po dobrém jídle by měl následovat i dobrý
dezert. K jeho přípravě můžete využít některý z našich nově nabízených bio džemů
exklusive firmy Zwergenwiese. Džemy obsahují 70% ovocného podílu, nejsou doslazovány cukrem, pouze agávovým koncentrátem a samozřejmě v nich nenajdete žádná
aromata ani konzervační látky.
Krásný začátek jara vám za celou společnost PRO-BIO, s. r. o. přeje
Barbora HERNYCHOVÁ
18
mapa bioprodejen
bio l 3/2007
BIO by nemělo chybět na pultě vaší prodejny se sortimentem biopotravin – vychovává spotřebitele. Na této stránce se vaše prodejna zveřejní při odběru 20
kusů měsíčně (blíže viz www.vhpress.cz). Prodejny označené b jsou členské
prodejny PRO-BIO, V nově zařazené
b U RUBÍNU
Biopotraviny, bezlepkové, dia, aroma
terapie, přír. kosmetika, chlazené potraviny, balené pečivo, dětská a kojenecká výživa, tel.: 549 250 217
Makovského nám. 2, BRNO 16
b Biopotraviny - Biobistro
Naše nabídka: 3000 produktů - 97% bio,
luštěniny, obiloviny, zelenina, ovoce,
maso, mléko, vejce, speciality a delikatesy z celého světa, fair trade produkty. Tel./fax: 543 256 075, 724 214 428,
Ve Vaňkovce 1, BRNO 2
b PÍ–CENTRUM
Pí-voda, pí-potraviny, pí-kosmetika,
BIOpotraviny, bezlepkové produkty,
makrobiotika, zdravá výživa, čaje,
bylinky, koření, vážené suš. ovoce a
ořechy, pečivo, ekodrogerie, literatura,
www.pi-centrum.com, tel.: 545 214 818,
608 868 013, 776 176 457
Lidická 38 (pasáž), BRNO 2,
Nováčkova 58, BRNO 14
b ZDRAVÝ ŽIVOT
Biopotraviny, biozelenina a bioovoce,
potraviny pro makrobiotiky a vegetariány, bezlepková dieta, diavýrobky,
kváskové pečivo, čaje, byliny, přírodní kosmetika, dýně Hokkaido a racionální výživa,
www.zzbrno.cz, tel./fax: 549 240 056, 721
464 676, otevřeno: Po–Pa 8–18, So 9–12
Lidická 26, BRNO 2
b ROBI – zdravá výživa
Biopotraviny, byliny, čaje, bezlepková
dieta, racionální výživa, pí–produkty,
tel.: 737 241 444
Žižkovo nám. 2, BRUNTÁL
Opavská 32/1, KRNOV
Ekofarma BAUCIS
Biozelenina, zasílání vlakem, ubytování
na farmě za práci, možno po celý rok.
Tel.: 566 560 087, 775 045 957
Lesoňovice 31, BYSTŘICE N. P.
SALVIA
Zdravá výživa, čaje, byliny, biopotraviny,
aromaterapie, přípravky pro sportovce,
vitaminové, minerální přípravky, včelí
produkty, tel.: 465 535 108
Moravská 475, ČESKÁ TŘEBOVÁ
b PÍ–CENTRUM
Pí voda, biopotraviny, přírodní kosmetika, zdravá výživa, tel.: 604 522 789
Panská 1, ČESKÉ BUDĚJOVICE
b BELLIS
Bioprodukty, zdravá výživa, vitaminy,
dětská výživa, tel.: 384 420 022
Palackého n. 59/I, DAČICE
b Bioobchod.cz
Přírodní produkty, biopotraviny, zdravá
výživa, řecké speciality, přírodní kosmetika, ekodrogerie, čaje z celého světa, knihy, ekovýrobky, fair trade,
www.bioobchod.cz/dobrykramek.cz/
ecover.cz / hellenica.cz
Dvůr Králové, Švehlova 48-49, t.: 499 320 182
H. Králové, Chelčického 280, tel. 608 378 478
Jaroměř, Náměstí ČSA 38, tel. 602 140 101
b DIA–RACIO–BIO
Biopotraviny, diety, koření, bezlekové
potraviny, diavýrobky, vegetariánské a
makrobiotické potraviny, sušené ovoce,
ořechy, www.racio.internetshopping.cz,
tel.: 518 321 171, l. 28
Národní 48, HODONÍN
b BAZALKA
Prodejna biopotravin, zdravé výživy, bezlepkové diety, výrobků bez cukru, bylinky,
čaje, přír. certif. kosmetika, literatura
Tomkova 144, HK - staré město,
tel.: 495 512 296, Samoobsluha „bio“
– Gočárova třída, HRADEC KRÁLOVÉ
b BAZALKA VE DVORKU
Alternativní jídelna a prodej biopotravin, tel.: 495 512 887
K. H. Máchy 747, HRADEC KRÁLOVÉ
Nabídka chlebů na BioFachu
b PRODEJNA ZDRAVÍ
Biopotraviny, čaje, koncentráty, vitaminy, přírodní produkty, sportovní výživa, dia bezlepkové zboží, včelí produkty, tel.: 465 471 739
Husova 86, CHOCEŇ
b NATURAL CENTRUM
Prodejna: biopotraviny, zdravá výživa,
vlastní pekárna celozrnného pečiva, čaje, byliny, bezlepková a dia dieta, koření,
kozí produkty, přírodní kosmetika, ekol.
čisticí prostředky, literatura. Restaurace
zdravého životního stylu. Tel. :567 300 245,
natural. [email protected]
nám. Svobody 11, JIHLAVA
NATUR STYL
Racionální výživa, biopotraviny, bistro
racionální výživy, tel.: 567 301 069
Otevřeno: 7.30–17.30, so 9–11.30
Škrétova 2a, JIHLAVA
V PÍ–CENTRUM Olomouc
Bezlepková
Biopotraviny, makrobiotika, bezlepková
dieta, diavýrobky, aromaterapie, bylinné
čaje, literatura, poradenská služba a masáže,
tel.: 585 228 727, jecminek@ raz-dva.cz
Ostružnická 13, OLOMOUC
Vzorková prodejna bylinné biokosmetiky
Weleda, tel.: 257 315 888
b ZDRAVÁ VÝŽIVA
Sortiment biopotravin Country life a PROBIO, biokoření a čaje, kravské a kozí
výrobky, výrobky od českých biofarmářů,
online obchod s biopotravinami, tel.:
257 326 628, www.rozmaryna.cz
Nádražní 17 (ve dvoře), PRAHA 5
b JEČMÍNEK
Biozelenina, biopotraviny, makrobiotika,
tel.: 585 428 801
Karoliny Světlé 5, OLOMOUC
BIO–FARM
Prodejna zdravé výživy, ovoce, zeleniny – bio,
tel.: 466 657 518
Jindřišská 1748, PARDUBICE
b Slunečnice
V SALON LUMINÉS
Zdravá výživa, biopotraviny, bezlepkové
potraviny, biokosmetika, zdravotní obuv,
ekolog. prací a čisticí prostředky, šátky
na nošení dětí Vatanai, pohankové
polštáře, byliny, čaje, koření, literatura,
tel.: 321 714 650
Obchod s biokosmetikou, biodrogerie, potravinové doplňky, široká nabídka pro těhotné ženy,
děti, alergiky. Odborné poradenství a kosmetický salon dr.Hauschka. Tel.: 723 233 978
Jagellonská 18, PLZEŇ (www.lumines.cz)
Legerova 148, KOLÍN
PEKAŘSTVÍ LEŠTINA
Chléb a pečivo v kvalitě bio
7. května, LEŠTINA u Zábřehu
ÁNANDA vegetariánská restaurace
Jídelna nabízí snídaně, obědy, večeře –
pestrý výběr. Prodej zdravé výživy, biopotravin, čajů, českého i orientálního koření,
www.anandaline.cz, tel.: 485 103 741
Frýdlantská 210/12, LIBEREC
HERBA
bylinné směsi dle receptu, zásilková
služba, biopotraviny, bezlepková dieta,
bylinná kosmetika, tel.: 728 353 067
České armády 11/2156, Litoměřice
V VITÁLKA – zdravá výživa
Biopotraviny, dia a bezlepkové výrobky,
chlazený sortiment, příležitostně zelenina. Tel.: 605 851 288
Velká Dominikánská 6, LITOMĚŘICE
b ZDRAVÁ VÝŽIVA
Biopotraviny, byliny, čaje, dia, bezlepková dieta,chlazené potraviny, přírodní kosmetika, literatura bio, tel.: 461 615 293
Smetanovo nám. 87, LITOMYŠL
V ČAJE A PLODY
Speciální produkty v košer kvalitě, biopotraviny,
pí-voda, přírodní kosmetika Lavera, čaje, dia a
bezlepková dieta, sušené plody a ovoce i koření.
Větší objednávku zboží dovezeme.
Moravská Ostrava, Vítkovická 8, t.: 777 613 249
Biofit Český Těšín, Hlavní tř. 9, t. : 777 613 249
Terra Vitae, Bystřice u Třince, t. : 604 218 132
Orlová-Poruba, Sázavská 96, t.: 777 613 249
b BEZLEPKA
Pí voda, biopotraviny, přírodní kosmetika, zdravá výživa, tel.: 585 234 657,
Pavelčákova 21, OLOMOUC
b ROSA
Biopotraviny, zdravá výživa, čaje, byliny,
přírodní kosmetika, zdravotní obuv, tel.:
325 612 367
Jiřího nám. 38, PODĚBRADY
V b BIOTOP
BIO&QUALITY PRODUCTS: Biopotraviny,
přírodní kosmetika, ekologické čisticí
prostředky, produkty z biobavlny a fair
trade produkce, čerstvá zelenina, maso
ovocné šávy a saláty, pečivo, sýry, káva, víno ad. Tel.: 222 230 136
Po-Pá: 8.30–19, So: 9–12.
Školská 34, PRAHA 1
b COUNTRY LIFE
Největší výběr biopotravin v ČR, BIO
ovoce a zelenina, racionální výživa, čerstvé pečivo, bezlepkové zboží, čaje,
balené i nebalené BIO sušené ovoce,
luštěniny, semena a ořechy.
Melantrichova 15 a Jungmannova 1, PRAHA 1,
Bělohorská a Dejvická ,PRAHA 6
b ALBIO
Vysoce kvalitní, přírodní a kontrolované
biopotraviny, jediná biorestaurace v ČR,
kváskový chléb z certifikované biopekárny, biopotraviny, ekologické čisticí
prostředky a přírodní kosmetika.
Truhlářská 20, PRAHA 1; Dejvická 26,
PRAHA 6; nám. 14. října, PRAHA 5
MÁTA
Biopotraviny domácích i zahraničních značek, ovocné a zeleninové šávy, pečivo
z mouky mleté na kamenin. mlýnu, bezlepkové potraviny, čaje, bylinkové směsi,
biovíno, přírodní kosmetika, aromaterapie,
ekol. čisticí prostředky, tel.: 224 238 368
Vodičkova 40, vestibul metra Můstek,
PRAHA 1
dieta,
zdravá
výživa,
tel.: 241 047 113, 241 766 693, 608 030 369
Poliklinika Soukalova ul., PRAHA 4
b WELEDA
Lidická 28, PRAHA 5
ROZMARÝNA
b Kosmetické studio
Dr.Hauschka
Biokosmetika a jedinečný koncept péče
o ple, tel.: 233 320 249
Pod Kaštany 7 (metro Hradčanská), PRAHA 6
b ZRNKO – bioprodejna
Biopotraviny: maso, zelenina, vejce –
vše v biokvalitě, svačinky, tinktury z pupenů, tel.: 604 706 065
Nerudova 160, ROŽNOV P. R.
b MANDRAGORA
Biopotraviny i biozelenina a bezlepkové
potraviny, léčivé byliny, racionální
výživa, čaje, sušené ovoce a vitaminy,
tel.: 571 625 283
Nádražní 22, ROŽNOV P. R.
b PRO-BIO vzorková prodejna
Obilné výrobky, čaje, koření, sušené
ovoce, aromaterapie a přírodní kosmetika, luštěniny, semena, www.probio.cz,
tel.: 583 239 549
Lipová 40, STARÉ MĚSTO p. Sněžníkem,
„U SLAVÍKA“
Široký sortiment produktů zdravé výživy,
chlazené polotovary, sladkosti bez cukru
a umělých sladidel, biopotraviny, bezlepková dieta, knihy, přírodní kosmetika,
ekol. čisticí prostředky. Tel.: 777 331 708,
www.vyzivaslavik. kvalitne.cz
Masarykova 431/46, TEPLICE
b ZDRAVÁ VÝŽIVA
Biopotraviny, bezlepková dieta, dia
výrobky, vitaminy, čaje
Barcalova 143, 562 01 Ústí n. O.
tel.: 465 524 642
JAMBO
Prodejna zdravé výživy, biopotravin,
sušeného ovoce, čajů, makrobiotika
Vodní 849, VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ
V
Slunečnice
Chelčického 21, České Budějovice 1
Zdravá výživa
Hlavní třída 896 - Poruba, Ostrava 8
Natural
Studentská 30, Bohumín 1
Pí-centrum Brno
Lidická 38, Brno 2
bio l 3/2007
knihy / servis
19
Doplňte si vědomosti, rozšiřte si obzory – stálá nabídka knih
P R O – B I O S VA Z E . Z .
Kooperace s přírodou
– podaří se to letos?
V Maria a Matthias K. Thunovi:
VÝSEVNÍ DNY 2007
Každé jaro si člověk říká, že tentokrát už na
zahradě a se zahradou bojovat nebude. Že už
nebude hubit ani slimáky, ani mravence, ani
žádné jiné tvory, že se naučí konečně s nimi kooperovat. Každé jaro má v sobě novou naději.
Zkuste to letos i vy. Eike Braunroth vám
k tomu v knize Kooperace s přírodou podá
velmi podrobný návod. Dozvíte se, jak působí strach zahradníka, co je příčinou a co
účinkem a kdy rostliny onemocní. Naučíte
se, jaký je rozdíl mezi strachem a důvěrou,
nenávistí a láskou, nevděkem a vděčností,
neznalostí a věděním, oddělením a jednotou. Uvidíte, že zdraví zahrady je životním výrazem zahradníka. Naučíte se navazovat kontakt a odpouštět.
Uzavřete smlouvu s přírodními tvory a budete nakonec spokojenými zahradníky ve zdravé zahradě. Zkusíte to? (Cena 180 Kč.)
Knihu Kooperace s přírodou v překladu Radomila Hradila nabízí
Fabula, Dr. Hana Jankovská, Přátelství 1370, 753 01 Hranice na Moravě, tel.: 581 603 498, 737 623 045,
mail: [email protected]
Nakladatelství Smart Press
Biokuchařka Hanky Zemanové
Stran 160, vázaná, bohatý fotomateriál,
Cena 399/350 Kč
225
Nakladatelství
PAVLA MOMČILOVÁ
Zvěřina a lahodná masa
Brožovaná, cena 198/190 Kč
Atomatická domácí pekárna
Stran 120, cena 219/200 Kč
425
423
P. Momčilová: Špalda a ječmen
Stran116, brož., cena 149/135
420
Luštěniny + hrášek a fazolky
Stran 80, brož., cena 89/80
421
O. Dufek: Zeleninové saláty
Stran 88, brož., cena 117/100
422
VAŘÍME DĚTEM chutně a zdravě
Stran 328, cena 310/280 Kč
412
MUDr. J. Hofhanzlová: Polévky a kašičky pro nejmenší, II. vydání
Str. 104, brož., cena 159/130 Kč 413
Dále platí nabídka knih z minulého čísla!
Jak objednat tituly z BIO-knihovny?
Knihy nebo CD romy, které jste si z nabídky BIO-knihovny vybrali, napište na
žlutou složenku do rubriky Zpráva pro příjemce pomocí uvedených kódů pro
jednotlivé knihy (uvedené za cenou). Sečtěte ceny – pro indivduální předplatitele účtujeme slevu za lomítkem – a přičtěte 30 Kč na poštovné.
Celkovou částku odešlete touto složenkou na adresu: PhDr. M. Vohralíková, vh press, Jungmannova 1403, 500 02 Hradec Králové 2.
VYDAVATEL A REDAKCE:
vh press, Jungmannova 1403
500 02 Hradec Králové 2
tel./fax: 495 538 969,
e–mail: [email protected],
Šéfredaktorka: PhDr. Miroslava Vohralíková
Sazba a DTP: vh press Hradec Králové
Tisk: Vltava–Labe–Press, Hradec Králové
Registrováno: MK ČR E 11409. Rozšiřováno prostřednictvím prodejen zdravé výživy a biopotravin
a předplatného po celé ČR a SR.
Brož. 56 stran, cena: 44 Kč + 12 Kč
poštovné
230
V Šarapatka, Urban a kol.:
Ekologické zemědělství v praxi
Inovovaný souhrn Učebnic EZ, pevná
vazba, stran 502, cena 415 Kč
225
V Nebojte se vařit bio
Jak zdravě uvařit z biopotravina domácích produktů – spotřebitelské otázky a
odpovědi, A5, stran 40, cena 40 Kč226
Učebnice ekol. zemědělství I.
A4, stran 330, cena 280 Kč
220
Učebnice ekol. zemědělství II.
A4, stran 334, cena 330 Kč
223
A. Michalová: ČESKÁ BIOKUCHAŘKA
II. vydání. Cena 280 Kč
222
Chov skotu bez tržní produkce mléka
Brož., cena 60 Kč
206
Přípravky na ochranu rostlin (pro EZ)
Cena 40 Kč
224
BULLETINY (cena 20 Kč)
č. 27: Trvalé travní porosty v EZ 210
č. 17: Netradiční plodiny
201
č. 18: Brambory
202
č. 19: Plevele
203
č. 21: Chov masného skotu, produkce
a odbyt biomasa
204
č. 22: Ekologické pěstování jabloní
205
a tržní produkce biojablek
Redakční rada: Ing. Jiří Urban, Mgr. Tom Václavík,
Ing. Jarmila Chladová, Ing. Josef Škeřík, Ing. R. Hradil
Autorský kolektiv: Ing. Vladimíra Červená, W. Gregorová Ing. P. Dostálek, Ing. J. Papáček a další
výtisků/měs. . . . . . . . . Kč/výt. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .3-12/07
1 . . . . . . . . . . . . . . . 16,– . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . = 160 Kč
2–4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . po 15 Kč za výt.
5 (+1 zdarma) . . . . . . 12,50 . . . . . . . . . . . . . . . . .(rok) 750 Kč
7–19 . . . . . . . . . . . . . 10,–
20–49 . . . . . . . . . . . . 9,50 a ZVEŘEJNĚNÍ V BIOMAPĚ
Časopis elektronicky (plnobarevně) – 190 Kč na rok.
PRO–BIO ,
Svaz ekologických
zemědělců
Nemocniční 53, p.s. 116,
787 01 Šumperk
tel. 583 216 609,
fax 583 214 586
pro–bio@pro–bio.cz
www.pro–bio.cz
SLUNEČNÍ BRÁNA s.r.o.,
Havlíčkův mlýn 944,
696 15 Čejkovice
Tel.: 518 362 687, fax: 518 362 644
[email protected],
www.slunecnibrana.cz
Nakladatelství HEL
Heinz Schulz: Savoniův rotor (návod na stavbu)
Brož., 84 stran, cena 88/80 Kč
701
Horst Crome: Technika využití energie větru. Svépomocná stavba větrných zařízení
Brož., stran 148, za 198/180 Kč 702
Kol. autorů, Heinz Ladener: Jak pořídit ze
staré stavby nízkoenergetický dům
Brož., stran 220, za 288/270 Kč 703
Heinz Schulz: Teplo ze slunce a země
Brož., stran 136, 147/130 Kč
704
A. Henze, W. Hillebrand: Elektrický
proud ze slunce
Brož., stran 140, cena 128/115 Kč 705
Antonín Žeravík: Stavíme tepelné čerpadlo (návratnost i za jeden rok)
Váz., stran 316, cena 293/280 Kč 706
Toto číslo vyšlo v březnu 2007
DISTRIBUCE NA SLOVENSKU:
Mediaprint–Kapa Pressegrosso, a.s., Vainorská137,
P. O. BOX 183, 830 00 Bratislava, tel. 02/444 588 16,
444 427 73, 444 588 16, fax: 02/444 588 19,
e-mail: [email protected], cena 27 SK (vč. pošt.)
CENÍK PŘEDPLATNÉHO 2007
Měsíčník BIO vychází
ve spolupráci s:
Lipová 40, 788 32 Staré Město
pod Sněžníkem
tel. 583 301 951, fax: 583 301 960
www.probio.cz
Country Life s.r.o., Nenačovice 87,
266 01 Beroun 1, tel.: 311 712 422,
fax: 311 712 417, www.countrylife.cz
Nové logo: Mgr. František Juračka a Ing. Libuše Šlapáková
Objednávky inzerce (ceník dodáme na požádání)
a příspěvky pro příští číslo zašlete vždy do 15. dne
v měsíci na adresu:
PhDr. M. Vohralíková, vh press,
Jungmannova 1403/18, 500 02 Hradec Králové,
tel./fax: 495 538 969, [email protected]
Knihy a předplatné si můžete objednat na webových stránkách:
www.vhpress.cz
OBJEDNÁVKA PŘEDPLATNÉHO BIO 2007
Jméno a příjmení: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Ulice: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
PSČ a místo: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Výtisků/měsíčně
. . . . . . . .od měsíce. . . . . . . . . .
o Elektronicky v pdf
DIČ* . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . IČ*: . . . . . . . . . . . *) jen pro firmy
Žádám o starší čísla (po 5 Kč/výt.) BIO – měsíce/rok :. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .